Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3008.

Vládní návrh,

kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění československému

"Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem", uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye mezi Spojenými Státy Severoamerickými, Belgií, Bolívií, říší Britskou, Čínou, Kubou, Equatorem, Francií, Řeckem, Quatemalou, Haiti, Hedžasem, Italií, Japonskem, Nikaraguou, Panamou, Peru, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, státem Srbo-Chorvatsko-Slovinským, Siamem a státem Československým.

Návrh ratifikačního usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem, uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye mezi Spojenými státy Severoamerickými, Belgií, Bolívií; říší Britskou, Čínou, Kubou, Equatorem, Francií, Řeckem, Guatemalou, Haiti, Hedžasem, Italií, Japonskem, Nikaraguou, Pana mou, Peru, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, státem Srbsko-Chorvatsko-Slovinským, Siamem a státem Československým se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby úmluvu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení.

3. Ministru věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení této úmluvy.

Důvodová zpráva.

Dne 10. září 1919 podepsali zástupci republiky Československé v Saint-Germain en Laye "Úmluvu o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem", která byla podepsána také zástupci všech mocností Dohody.

Úmluva sleduje dvojí účel:

1. Zabrániti rozptýlení a nerozvážnému rozprodeji válečných zbraní - jmenovitě zbraní nahromaděných v důsledku válečného poměru mezi národy - do celého světa, aby nevzniklo nové nebezpečenství pro mír a všeobecný pokoj;

2. Prováděti v jistých částech světa dozor na obchod a držbu zbraní a střeliva vůbec; jde o země, kde s ohledem na nízký stupeň vzdělanosti obyvatelstva byl by volný obchod zbraněmi - a to i jinými než zbraněmi válečnými - nebezpečenstvím pro vzdělanost a veřejný pokoj.

Proto má úmluva předpisy jednak o vývozu zbraní válečných, jednak o úpravě dovozu a dozoru na obchod zbraněmi vůbec v určitých krajích Asie a Afriky.

Úmluvou zavazují se smluvní mocnosti, že zakáží vývoz válečných zbraní, které jsou blíže označeny ve článku 1. úmluvy (děla všeho druhu, přístroje na vrhání výbušných střel a p.) jakož i střeliva určeného pro tyto různé druhy zbraní.

Přes to vyhradily si smluvní strany právo dávati povolení příčící se zákazu smluvnímu, avšak jen pokud jde o vývoz zbraní pro potřebu jejich vlád nebo vlády jedné z nich. Tím přestává býti zevní obchod zbraněmi volným v zemích smluvních, jsa podřízen vládní kontrole.

Ve článku 2. zavazují se smluvní strany zakázati vývoz střelných zbraní a střeliva vůbec, pokud by byly určeny pro pásma nebo kraje zevrubně uvedené ve článků 6.

Tím má býti zabráněno nekontrolovanému dovozu zbrani do zemí, jejichž obyvatelstvo stojí na takovém stupni kultury, že by zbrojení jeho mohlo míti v zápětí nové ohrožení civilisace a veřejného pokoje.

Aby byl usnadněn vzájemný styk mezi smluvními stranami, zřizuje se podle čl. 5 omluvy "Mezinárodní ústřední kancelář", postavená pod pravomoc Společnosti Národů, jež má sbírati a uschovávati veškeré dokumenty, vyměněné mezi smluvními stranami ve věci upravené úmluvou předmětnou:

Každá smluvní strana se nad to zavazuje, že uveřejní každoročně úřední zprávu udávající počet vydaných povolení vývozních s udáním množství a určení zbraní a střeliva, jichž se týkala.

II. hlava má ustanovení o pásmech a krajinách podléhajících dozoru.

Hlavy III. a IV. mají předpisy o dozoru na zemi a na moři, jež znamenají značné obmezení dosavadní svobody a volnosti při dopravě zbraní.

V. hlava má ustanovení všeobecná z větší části rázu formálního.

Vláda republiky Československé je přesvědčena, že ustanovení této úmluvy jsou dostačující k tomu, aby v duchu mírových smluv přispěla k jistému vyjasnění poměrů mezi jednotlivými státy a uplatnila smířlivost a vzájemnou důvěru států na poli, jež chová velké nebezpečenství pro světový mír.

Proto navrhuje vláda, přejíc si uvésti ve skutek všechny závazky mezinárodní, jež republika Československá na se vzala, aby Národní shromáždění schválilo předmětnou úmluvu.

Po stránce formální se navrhuje, aby vládní návrh byl předložen nejprve posl. sněmovně a připojuje se přání, aby přikázán byl v poslanecké sněmovně výborům: zahraničnímu a pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, po schválení posl. sněmovnou pak v senátu výborům zahraničnímu a živnostensko obchodnímu, aby o něm podaly zprávu ve lhůtě osmidenní.