Jestliže lhůta, ve které obchodní cenný papír měl býti předložen ke přijetí nebo k výplatě; nebo ve které měli vydatel nebo indosanti býti vyrozuměni o nepřijetí nebo o nezaplacení, nebo ve které měl býti papír protestován, vypršela v období odlukovém a jestliže strana, jež měla předložiti nebo protestovati papír nebo dáti zprávu o nepřijetí neb o nezaplacení, tak neučinila po řečenou dobu, bude jí povolena lhůta nejméně 3 měsíců po 31. červenci 1921, v níž bude moci předložiti papír, dáti zprávu o nepřijetí neb o nezaplacení neb opatřiti protest.
Článek 15.
Vysoké smluvní strany se shodují na tom, že budou pokládati rozsudky Smíšeného rozhodčího soudu vytčeného v oddíle VI (Části X) mírové smlouvy s Německem a v obdobných oddílech ostatních mírových smluv za konečné a že je učiní závazným na svých územích.
Článek 16.
Československo ani příslušníci českoslovenští na straně jedné, ani Francie a její příslušníci na straně druhé, nebudou moci podat žalobu ani uplatňovati nějakého nároku z důvodu toho, že za války došlo k využití vlastnických práv průmyslových, literárních a uměleckých náležejících osobám, jež staly se stranami odloučenými, se strany vlády francouzské neb nějaké osoby, jež jednala jejím jménem neb dle jejích pokynů aneb se strany nějaké osoby, jež jednala jménem bývalých vlád německé, rakouské neb uherské neb podle jejich pokynů, aniž z důvodu prodeje, nabízení neb využitkování výrobků, zboží či přístrojů jakéhokoliv druhu, na něž tato práva se vztahovala.
Osoby sídlící neb vykonávající svou živnost na území Československa na straně jedné neb na území francouzském na straně druhé, ani příslušníci těchto mocností, ani osoby třetí, jimž tyto osoby postoupily svá práva za období odlukového nebudou moci podati žalobu ani uplatňovati nějakého nároku pro skutkové případy využitkování, jež se udaly na území druhé strany za období toho a o nichž se mohlo míti za to, že jsou na újmu právům z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež naležela osobám stavším se stranami odloučenými, existovala v kterýkoliv okamžik za období odluky, jež budou obnovena hledíc k článkům 307 a 308 mírové smlouvy Versailleské neb k obdobným článkům ostatních smluv.
Článek 17.
Rozpory ve výkladu této úmluvy budou předloženy rozhodčímu, jenž bude ustanoven dohodou mezi Vysokými smluvními stranami.
Článek 18.
Vysoké smluvní strany učiní za účelem pokud možná nejúplnějšího provedení ustanovení této úmluvy opatření slučitelná s jejich vnitřním zákonodárstvím, jakmile tato bude podepsána, nevyčkávajíce její ratifikace, k níž dojde jak jen možno nejrychleji.
Tomu na víru zplnomocněnci obou stran podepsali tuto úmluvu.
Vyhotoveno ve dvou exemplářích v Paříží dne 18. ledna 1921.
PROTOKOL O PODPISU.
Přistupujíce k podpisu úmluvy týkající se majetku, práv a zájmových účastenství, rozhodli plnomocníci pojmouti v tento protokol výklad některých předpisů této úmluvy, o němž se francouzští i českoslovenští zástupci za jednání byli shodli.
I.
Pokud jde o článek 1 jsou zástupci za jedno v uznaní, že děje se tak z praktického důvodu urychliti věc, stanoví-li článek 1 této smlouvy přímé navrácení majetku ze zabrané Francie odňatého, jenž by se v Československu nalézal v rukou poctivých držitelů, Francouzům majetku toho zbaveným. Příslušelo by vlastně přikročiti k provádění těchto restitucí bývalým státům nepřátelským. Vláda francouzská bude tudíž podporovati vládu československou při jednáních, která tato podnikne za tím účelem, aby jejím příslušníkům, nabyvším poctivě majetku, jenž bude navrácen ve smyslu uvedeného článku prvého, vrácena byla kupní cena za majetek ten, o níž shledáno bude, že byla bez právního podkladu zapravena k rukám úřadů nebo příslušníků bývalých států nepřátelských.
II.
Zástupci shodli se na tom, že se výrazem "osoby toho času pod pravomocí jedné z obou zemí", obsaženým v článku 12, rozumí takové osoby, jež v době, kdy tato úmluva nabude účinnosti, budou, ať z důvodu svého sídla, ať z důvodu své státní příslušnosti podrobeny zákonům těchto zemí.
III.
V odstavci d) článku 12 výraz "smlouva licenční o využití vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého" nemá toliko užšího a technického významu, jenž se přiznává v některých zemích slovům "smlouvy licenční", nýbrž týká se všech smluv majících za předmět oprávněnost osoby třetí, užívati cele nebo částečně práva vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého.
IV.
Příslušníci bývalých nepřátelských státu, kteří nabudou příslušnosti československé jinak než způsobem stanoveným ve článku 4, odstavci 1 budou, pokud se týká jich majetku sekvestrovaného ve Francii, požívati výhod, jež byly, nebo budou poskytnuty příslušníkům těch bývalých nepřátelských zemí, k nimž před tím náleželi.
Čemuž na víru plnomocníci obou států podepsali tento protokol.
Vyhotoveno ve dvojím exempláři, v Paříži, dne 18. ledna 1921.