Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2778.
Vládní návrh
Zákon
ze dne .................................................................... 1921
o zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka a ovcí.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Utvoření zájmových sdružení pro chov dobytka a povšechné úkoly jejich.
§ 1.
Péče o zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka a ovcí náleží v prvé řadě zájmovým sdružením, zřízeným dle tohoto zákona a zvaným "Místní sdružení pro chov dobytka", po případě "Okresní sdružení pro chov. dobytka".
Sdružení tato podrobena jsou dle předpisu tohoto zákona dozoru úřadů (§ 22) a zemědělských rad. Sdružení tato uvádí zákon v dalším znění zkratkou "Místní" po případě "Okresní sdružení".
§ 2.
Činnost místního sdružení vztahuje se zpravidla na obvod obce ve smyslu zákona o obecním zřízení; vyžadují-li však toho zvláštní poměry, zejména teritoriální, může dohlédací úřad první stolice stanoviti výjimky.
Činnost okresního sdružení vztahuje se na obvod okresního soudu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na obvod administrativního okresu.
Ve městech se zvláštním statutem, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve městech municipálních a ve městech se zřízeným magistrátem jest místní sdružení současně sdružením okresním, pokud nebude úřadem dohlédacím připojeno k některému sousednímu sdružení místnímu.
§ 3.
Všichni chovatelé hovězího a vepřového dobytka a ovcí v obvodu obce (§ 2), v níž jest více než 50 krav a přes rok starých jalovic, anebo více než 20 prasnic, nebo více než 50 ovcí, jsou členy místního sdružení. Chovatele z obcí s menším počtem zvířectva připojí dohlédací úřad první stolice (§ 22) K místnímu sdružení některé obce sousední svého úředního obvodu. Jednotlivé chovatele, kteří chovají v. téže obci nejméně 50 krav a přes rok starých jalovic, nebo 50 prasnic, nebo 60 ovcí, může dohlédací úřad první stolice vyjmouti ze členství v místním sdružení. Tito chovatelé mají, pokud tento zákon neustanovuje jinak, totéž postavení, zejména tytéž povinnosti jako místní sdružení.
Orgánem místního sdružení jest jednak valné shromáždění chovatelů, jednak výbor volený dle zásad poměrného hlasovacího práva valným shromážděním. Výbor volí si ze svého středu předsedu a zastupuje místní sdružení při plnění úkolů jemu dle tohoto zákona náležejících.
Předseda zastupuje sdružení na venek a podepisuje písemnosti; listiny právních jednáních, jimiž se sdružení zavazuje vůči osobám třetím, vyžadují spolupodpisu dvou členů výboru.
Členem výboru může býti jen osoba volitelná za člena obecního zastupitelstva.
§ 4.
Místní sdružení jest povinno pečovati v mezích tohoto zákona i jiných všeobecných předpisů o to, aby chov dobytka byl všeobecně zlepšen. Do působnosti jeho náleží zejména:
a) aby opatřovalo a chovalo v dostatečném počtu vhodné plemeníky a dozíralo na jich používání;
b) aby vedlo v patrnosti stav hospodářského zvířectva svého obvodu;
c) aby upozorňovalo na výhody a prospěšnost účelného chovu dobytka;
d) aby podporovalo veřejné úřady a orgány, jakož i zemědělské rady při provádění předpisů zvěrolékařsko-policejních a předpisů, týkajících se zvelebení chovu dobytka;
e) aby podávalo na vyzvání i z vlastního podnětu úřadům a zemědělským radám vyjádření a návrhy v oboru své působnosti.
§ 5.
Všichni členové místního sdružení v obvodu okresního sdružení tvoří sdružení okresní.
Okresní sdružení mají, vyjímaje povinnost chovati vhodný plemenný materiál, stejnou působnost ve svém obvodu jako sdružení místní, dozírajíce zároveň na to, aby místní sdružení plnila správně své úkoly.
Do působnosti jejich náleží zejména:
a) dozírati k výběru plemeníků;
b) pořádati přehlídky chovného zvířectva s odměňováním nejlepších kusů a chovů;
c) pečovati o zvelebení, ochranu a zpeněžování hospodářského zvířectva;
d) podávati návrhy příslušným činitelům v oboru ad c) naznačeném.
Orgánem okresního sdružení jest jednak shromáždění delegátů, které jest voleno výbory jednotlivých místních sdružení, jednak výbor volený shromážděním delegátů z jich středu. Jinak platí obdobně ustanovení druhého a třetího odstavce § 3.
§ 6.
Ministr zemědělství může naříditi utvoření vyšších zájmových sdružení chovatelských ("svazů" župních, zemských a svazu říšského) za účelem obdobné působnosti, jakou mají dle § 5 okresní sdružení.
Delegáty do těchto svazů vysílá organisace nejblíže nižší.
Vše bližší o splnění ustanovení §§ 3—6, a to zejména o účasti chovatelů, vyňatých ze členství v místním sdružení (§ 3) na volbě shromáždění delegátů okresního sdružení (§ 5), o svolávání, jednání a hlasování valných shromáždění, shromáždění delegátů, výborů místních i okresních sdružení a svazů, stanovení počtu členů těchto výborů, a funkčního období těchto orgánů, jakož i o hrazení nákladů na správu svazů bude upraveno nařízením.
II. Předpisy o výběru plemeníků, jich opatřování, připouštění a chovu.
§ 7.
Plemeníci (býci, kanci a berani) smějí býti připouštěni k plemenicím jen po udělení licence a plemenice smějí býti voděny jen k plemeníkům vybraným (licentovaným).
Za tím účelem ustanoví politický úřad (administrativní vrchnost) druhé, stolice pro obvod každého okresního sdružení na základě návrhů zemědělské rady, která dříve vyslechne okresní sdružení, zvláštní komisi k výběru plemeníků.
§ 8.
Komise pro výběr plemeníků (komise licentní) skládá se ze 4 členů, a to z jednoho navrženého zemědělskou radou jakožto předsedy, a tří členů navržených zemědělskou radou, kteří jí budou označeni okresními sdruženími. Z těchto osob musí jedna býti zvěrolékařem a druhé dvě osvědčenými chovateli. Stejným způsobem ustanoví se za každého člena náhradník, který jej zastupuje, je-li zaneprázdněn.
Funkční období členů (náhradníků) komise trvá 5 let.
Ubude-li člen (náhradník) ve funkčním období, ustanoví se člen (náhradník) způsobem výše naznačeným pro dobu zbývající.
K platnosti usnesení komise jest třeba, aby kromě předsedy (místopředsedy) byli přítomni alespoň dva členové (náhradníci), z nichž jeden musí býti zvěrolékař. Komise usnáší se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů jest přijat návrh, pro který hlasuje předseda komise. Z rozhodnutí komise není odvolání.
Funkce činovníků zájmových sdružení a svazu, jakož i členů (náhradníků) komisí je čestná a hradí se jen hotové výlohy.
§ 9.
Komise licentní musí svůj obvod (§ 7, odstavec druhý) každého roku nejdéle do konce května procestovati dle předem stanoveného plánu, přesvědčiti se při tom o správnosti výkazů dobytka, sestavených místními sdruženími a o stavu a způsobilosti plemeníků, a vykonati jich výběr, jemuž předchází klinické vyšetření zdravotního stavu.
Komise nesmí licentovati více plemeníků, než jest jich vzhledem k počtu plemenic třeba, a má při příležitosti zrevidovati činnost a záznamy o správě místních sdružení.
Komise má jak při každoroční pochůzce, tak vůbec kdykoli se naskytne příležitost, chovatele dobytka povzbuzovati ke zvelebení chovu hospodářského zvířectva.
Místní sdružení jsou povinna komisi dle možnosti podporovati, a zvláště mají každého roku do konce ledna předložiti okresnímu sdružení výkaz o veškerém hospodářském zvířectvu ve svém obvodu, sestavený dle formuláře upraveného prováděcím nařízením.
Za tím účelem mají členové výboru místního sdružení a členové komise vždy volný přístup do stájí jednotlivých chovatelů, pokud není závady se stanoviska zdravotního a zvěrolékařsko-policejního.
§ 10.
Komise pro výběr plemeníků je povinna ve zprávě, kterou musí podati nejdéle do 4 neděl po skončeném všeobecném výběru plemeníků (§ 9), vyjádřiti se o tom, co bylo od posledního všeobecného výběru shledáno, a to zejména:
1. o stavu plemeníků, jích počtu, druhu, opatrování a výsledcích připouštění;
2. o změnách (přírůstku, úbytku) počtu a stavu hospodářského zvířectva, jakož i o příčinách těchto změn;
3. o vyživování dobytka na pastvě i ve chlévě, o. rozsahu pěstování pícních rostlin, lukařství, pastvinářství a mlékařství;
4. o stavu a jakosti chlévů a hnojišť, o opatrování hospodářského zvířectva, jakož i zvláště mladého dobytka;
5. o způsobu a rozsahu obchodu s dobytkem a výrobky živočišnými;
6. o tom, jak místní sdružení plní své povinnosti;
7. o dalších krocích, směřujících k zvelebení chovu hospodářského zvířectva, zejména o výsledcích stájové kontroly.
Tuto zprávu s přílohami, jež budou stanoveny ministerstvem zemědělství, jest předlo žiti okresnímu sdružení, které zhotovíc dva opisy, zašleme zemědělské radě, která předložené výkazy zpracuje pro ministerstvo zemědělství do tří měsíců po všeobecném výběru plemeníků.
§ 11.
Náklad na všeobecný výběr plemeníků hradí příslušné okresní sdružení dle podrobného ustanovení prováděcího nařízení.
Je-li třeba licentovati plemeníky mimo dobu všeobecného výběru (výběr dodatečný), jest to oznámiti okresnímu sdružení. V tomto případě koná se výběr na útraty místního sdružení (§ 20).
Při dodatečném výběru kanců a beranů stačí přítomnost dvou členů komise, z nichž jeden jest chovatelem, druhý zvěrolékařem.
Poplatek za dodatečný výběr stanoví předem pro každý rok okresní sdružení s konečnou platností.
§ 12.
O tom, kolik a jaké plemeníky (§ 4) mají jednotlivá místní sdružení chovati, rozhoduje okresní sdružení, nemá však býti více než 80 krav a přes rok starých jalovic na jednoho býka, 25 prasnic na jednoho kance, a 60 bahnic na jednoho berana. Z rozhodnutí okresního sdružení může místní sdružení podati do 14 dnů ode dne doručení stížnost k zemědělské radě, která po případném vyšetření věci rozhodne s konečnou platností.
Dohlédací úřad může, vyslechnuv dříve zemědělskou. radu; zprostiti místní sdružení, v jehož obvodu chov dobytka nemá významu, povinnosti chovati plemeníky.
§ 13.
Místní sdružení chová plemeníky buď samo (ve vlastní správě), nebo je za účelem krmení a ošetřování umístí u chovatelů na smlouvu. Smlouva má býti u jednána nejméně na 3 roky u býků a na 2 roky u kanců a beranů. Pří smlouvách o chovu plemeníků z doby přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, může býti smluvní období přiměřeně zkráceno. Prováděcím nařízením budou stanoveny podmínky, jež musí býti do smlouvy pojaty.
Smlouva musí býti schválena okresním sdružením a musí v ní býti vyhrazeno místnímu sdružení právo smlouvu kdykoli zrušiti, jakmile by chovatel plemeníka přesně nezachoval podmínek smluvních. Okresní sdružení může kdykoli naříditi místnímu sdružení, by z uvedeného důvodu smlouvu zrušilo.
Chovatel vybraného plemeníka jest po vinen vésti o všech přivedených plemenicích připouštěcí rejstřík, který musí býti na žádost předložen licentní komisi k nahlédnutí, a vydati majiteli plemenice k plemeníku připuštěné bezplatně písemný průkaz o připuštění.
Připuštění plemeníka smí se státi jen po předchozím zjištění, není-li plemenice pohlavně nemocna.
Na konci každého licentního období budiž předsedovi komise odevzdán opis připouštějícího rejstříku k nahlédnutí.
Vzory pro potřebné tiskopisy vydá ministerstvo zemědělství.
Střídavé (dočasné) chování vybraných plemeníků jednotlivými chovateli po řadě jest zakázáno.
§ 14.
Náklady místních sdružení, zejména na opatření a vydržování plemeníků a příspěvky na úhradu správních výloh okresního sdružení včetně výloh na všeobecný výběr plemeníků (§ 11) a výloh svazů (§ 6) buďtež uhrazeny tím způsobem, že je místní sdružení rozvrhne na chovatele dobytka dle počtu chovaných plemenic, vykázaných v posledním soupisu, a vybere je od chovatelů.
Bližší ustanovení o základu, způsobu a době rozvržení těchto nákladů, a to, pokud nejde o náklady na místní sdružení, i nákladů připadajících na chovatele, vyjmuté ze členství v místním sdružení (§ 8), budou vydána nařízením. Rozvrh nákladů budiž v obci (v obcích) u obecního úřadu po 14 dní vyložen k veřejnému nahlédnutí, což budiž po tutéž dobu obecním úřadem vyhlášeno obvyklým způsobem. V této lhůtě může každý člen místního sdružení podati proti rozvrhu stížnost k úřadu dohlédacímu první stolice, jehož rozhodnutí jest konečné. Stížnost tato nemá účinku odkládacího.
§ 15.
Skočné může býti vybíráno jen za plemenice přivedené z obvodu jiného místního sdružení, aneb během roku přibylé, nejméně v průměrné výši opatřovacího a vydržovacího nákladu, připadajícího na jednu plemenici (§ 14, první odstavec). Výši poplatku tohoto stanoví každoročně místní sdružení.
Veškerých vybraných těchto poplatků jest užíti k úhradě nákladů místního sdružení.
§ 16.
Nevyhoví-li místní sdružení do 4 neděl ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o opatření a chovu plemeníků (§ 12), tomuto rozhodnutí, může okresní sdružení na náklad sdružení místního opatřiti a v obci šetříc předpisů § 13 umístiti potřebný počet plemeníků.
§ 17.
Za způsobilé k plemenitbě mohou býti uznáni komisí pro výběr plemeníků "jen oni plemeníci, kteří:
1. jsou zdrávi, ke skoku schopni, přiměřeného stáří, prosti dědičných vad a pěkného vzhledu;
2. jsou na své stáří dobře vyvinuti;
3. vyhovují směru chovu (§ 21);
4. nejsou blízce příbuzní s plemenicemi, k nimž mají býti připouštěni.
Plemeníci z odchovu pastevního a býci zapřahaní mají přednost.
§ 18.
Byl-li plemeník uznán způsobilým k plemenitbě, má komise pro výběr vydati bez průtahu místnímu sdružení licenci a plemeníka takového zřejmě označiti.
Komise má se při každém dodatečném licentování přesvědčiti o stavu všech plemeníků za způsobilé uznaných.
Za týmž účelem může ministr zemědělství naříditi licentování revisní, které jest uskutečniti v druhé polovici období, pro něž jest licence platná.
§ 19.
Bylo-li vydání licence odepřeno, neb byla-li dle § 20 odňata, musí to býti předsedou komise ihned oznámeno okresnímu a místnímu sdružení za účelem opatření plemeníka náhradního dle § 4 a).
Ubude-li licentovaný plemeník, nebo stane-li se na delší dobu neb trvale k plemenitbě nezpůsobilým, má to místní sdružení do 8 dnů oznámiti okresnímu sdružení a komisi pro výběr plemeníků.
Za každý takovýto úbytek dlužno, pokud jest to dle § 12 nutno, opatřiti nejdéle do 4 týdnů náhradu.
§ 20.
Licence jest platna jen do příštího všeobecného licentování, případně až do dřívějšího odnětí.
Odnětí toto budiž provedeno na základě usnesení komise licentní okresním sdružením, jakmile plemeník již nevyhovuje předpisům tohoto zákona. Místní sdružení jest v tomto případě povinno vrátiti licenci do 8 dnů okresnímu sdružení.
Dostane-li se licentovaný plemeník do obvodu jiného místního sdružení, budiž licence bezodkladně předložena prostřednictvím okresního sdružení tamní komisi pro výběr plemeníků, která rozhodne, má-li býti licence dosavadní potvrzena či má-li býti plemeník podroben dodatečnému licentování.
§ 21.
Ministerstvo zemědělství může, vyslechnuvši zemědělské rady, roztříditi území státní na chovné obvody určitého rázu dobytka.
III. úřední kontrola.
§ 22.
Dohled úřední na veškeru činnost zejména hospodářskou místních i okresních sdružení vykonávají a v první stolici o sporech z poměrů členských rozhodují politické úřady (administrativní vrchnosti) první stolice. Úřady tyto mohou funkcionářům sdružení, kteří by se prohřešili proti povinnostem svého úřadu, ukládati pořádkové pokuty od 20.— Kč až do výše 500.— Kč.
Ustanovení předcházejícího odstavce tohoto paragrafu platí, pokud jde o svazy župní a zemské dle § 6. obdobně pro politické úřady druhé stolice, po případě, pokud jde o svaz říšský, pro ministerstvo zemědělství.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusí jest příslušným, pokud jde o svaz župní, župan a pokud jde o svaz zemský, župan té župy, v níž jest sídlo zemského svazu.
Na návrh úřadu vykonávajícího v první stolici dohled na sdružení, může ministerstvo zemědělství výbor sdružení rozpustiti a naříditi nové volby.
Na rozhodnutí dohlédacích úřadů první stolice lze podati, pokud nerozhodují dle tohoto zákona s konečnou platností, do 14 dnů ode dne doručení stížnost k dohlédacímu úřadu druhé stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.
Pravoplatně rozvržené a předepsané náklady (§ 14) vymáhají se politickou exekucí. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi povoluje exekuci k žádosti příslušného sdružení (svazu) administrativní vrchnost první stolice; exekuce provádí se tam dle nařízení byv. ministerstva financí č. 50.000 z r. 1913 PH.
§ 23.
Přestupky tohoto zákona jakož i nařízení na jeho základě vydaných trestají se peněžitou pokutou od 20 do 1000 Kč, v případě nedobytnosti vězením, na Slovensku a Podkarpatské Rusi trestem uzamčení od 12 hodin do 30 dnů.
Ustanovení tohoto zákona o obcích platí také v městech s právem municipálním.
Vykonávání trestní pravomoci přísluší politickým úřadům, na Slovensku a Podkarpatské Rusi administrativním policejním vrchnostem.
Týž úřad může, opaku je-li se přestupek § 7, naříditi kastraci plemeníka na útraty majitele.
Pořádkové pokuty dle § 22, a pokuty dle § 23 plynou do pokladny okresního sdružení k úhradě správních výloh.
§ 24.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením.
Týmž dnem pozbývají platnosti: zákon ze dne 21. dubna 1887, č. 32 čs. zem. zák., vydaný o licentování plemenných býků pro království české, zákon ze dne 15. listopadu 1901, č. 47 slez. zem. zák. a nař. o chování plemenných býků, platný pro Slezsko, zákon ze dne 25. května 1909, č. 61 mor. zem. zák. o zvelebení chovu vepřového a hovězího dobytka pro markrabství moravské, a kapit. III. uher. zák. či. XII. z roku 1894, se všemi prováděcími nařízeními k těmto zákonům se vztahujícími.
Vláda se zmocňuje, aby vydala nařízením předpisy prováděcí a přechodní.
§ 25.
Provedením tohoto zákona se pověřují ministři zemědělství a vnitra.
Důvodová zpráva.
Zákonodárství zemědělské samo o sobě je věcí velmi složitou. Ono nestopuje jen upravení otázek po stránce právní, nýbrž zasahuje do rozčleněné výroby zemědělské za účelem právního zajištění oněch zásad, jež výrobu zemědělskou podporují a odstranění všech složek, jež do vývoje moderní ekonomie rušivě zasahují.
Zvláště pak zákonodárství související s produkcí živočišnou stává se tím nesnadnější, čím více výroba tato dělí se v celou řadu odvětví výrobních, jež uvésti v soulad s potřebami soukromoprávními i veřejnoprávními jest úkolem moderního zákona.
Do jaké míry splní zákon tyto předpoklady, může ukázati prakse teprve v budoucnosti.
Dosavadní zákonná ustanovení.
Zákonodárství zemědělské podléhající autonomním sborům zemským nese. na sobě individuelní nazírání dřívějších zemských territorií. Tak je tomu i u dosud platných zákonů souvisejících s chovem dobytka.
Čechy:
Jeden z nejstarších zákonů má země česká, usnesený sněmem zemským pod č. 32 ze dne 21. dubna 1887.
Rozsah zákona: Zákon upravuje pouze držení býků, jichž licenci uznává komise ohledací, sestávající ze 3 členů určených zemským výborem (jednoho člena) a okresním výborem (dva členy) pro obvod okresního zastupitelstva na dobu 3 let.
Provádění zákona upraveno místodržitelským nařízením ze dne 19. září 1888, č. 79097 (č. 51).
Nařízením tímto ukládá se ohledacím komisím, aby měly na zřeteli zvelebení chovu hovězího skotu. Z licentování vylučují se býci pod 1 1/2 roku a nad 5 let stáří, býci nemocní a nevyhovující.
Z rozhodnutí ohledací komise není odvolání.
Licence jest platna pro ten rok, pro který jest vydána a platí i pro okresy jiné.
Trestní exekutiva přenáší se na obecního starostu s právem odvolacím, při čemž místodržitelství rozhoduje s konečnou platností.
Nedostatky zákona jeví se v tom, že:
1. Neupravuje se držení kanců a jiných plemeníků,
2. neukládá povinné držení býků, při jich event. nedostatku,
3. trestní exekutiva v pravomocí starosty obce selhává pro osobní zájmové sféry,
4. postrádá prohloubení ustanovení ve smyslu odborně-chovatelském (počet býků, jich opatřování a držení).
Morava:
Zemský sněm markrabství Moravského usnesením svým ze dne 26. května 1909, č. 61, uzákonil předpisy, týkající se zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka. Zákon tento blíží se potřebám moderního zákona dobytkářského a je nesporno, že vykonal na poměry moravského dobytkářství velmi příznivý vliv.
Rozsah zákona: Citovaným zákonem ukládá se zemskému výboru, aby pro obvod každého berního okresu ustanovil po návrhu zemědělské rady "komisi pro chov dobytka", která by hájila a podporovala chov hovězího a vepřového dobytka.
Komise je 3členná a funkční období jest 3leté.
Zemědělské radě jest si vyžádati k návrhu členů komise dobrozdání zájmových korporací okresních (družstev, hospodářských spolků a t. p.), pokud tyto stávají.
Provádění zákona upraveno jest nařízením místodržitelským ze dne 18. března 1910 (č. 21).
Komisím ukládá se nejen prováděj licentování (= výběr) býků a kanců nýbrž i dohlížeti na jich ošetřování, krmení, umístění a t. p. a vyšetřovati a podávati zprávy zemskému výboru o všech okolnostech, jež na chov dobytka mohou míti příznivý neb nepříznivý vliv.
Komise nesmí licentovati v obci více býků a kanců, nežli jest třeba; na jednoho býka smí připadati 80 plemenic (kráva, jalovice) a na 1 kance 40—50 prasnic.
Pokud se týče vlastnosti plemeníků, je předepsáno u býků stáří od 1 1/2 roku, naprostý zdravotní stav a exterieur odpovídající interesům chovatelským. Provádění nařízení ukládá stanovení a registrování proporcí licentovaných býků a posouzení dle bodů.
Opatřovati a vydržovati plemeníky ukládá se obcím, v nichž je více než 50 krav a jalovic přes rok starých a alespoň 20 prasnic.
Pro kance stanoveno jest minimální stáří 8 měsíců.
Náklad na udržování plemeníků rozvrhuje obecní výbor na chovatele dle počtu plemenic, a dle tohoto rozpočtu stanoví se skočné.
Zákon připouští, aby zemědělská rada vytýčila území chovatelská za souhlasu zemského výboru. Komise jsou povinny toto vymezení obvodů chovných při licentování býků zachovávati.
U kanců může býti obec osvobozena od držení jich, je-li dostatek kanců vhodných v soukromém držení. Rozhodnutí o tom ponechává se komisi pro chov dobytka.
Zemský výbor má právo — nevyhoví-li obec ustanovením zákonným — na útraty obce opatřiti potřebný počet býků za součinnosti komise a zemědělské rady.
Licence má platnost jen pro obec, pro kterou byla vydána.
Trestní ustanovení prováděti přísluší okresním politickým úřadům.
Odvolati lze se k zemské vládě. Rozhodne-li souhlasně s první instancí, není odvolání.
Zemský výbor může ukládati též obcím pokuty za nesplnění zákonných ustanovení.
Pokuty připadají k účelům chovatelským té obce, ve které se přestupek stal.
Nedostatek zákona jeví se v tom, že z povinnosti přispívati na společné držení býků a kanců vylučuje chovatele více než 25 krav, 15 prasnic, pokud drží tito své plemeníky pro vlastní stádo nutné.
Slezsko:
Zemským zákonem slezským ze dne 15. listopadu 1901, č. 47 z. z., upraveno jest pouze držení býků.
Rozsah zákona: Licentování býků provádí komise jmenovaná zemským výborem na dobu 6ti let (komise pro ohledání skotu).
Provádění zákona upraveno jest vyhláškou zem. presidenta ze dne 30. listopadu 1902, č. 27817, ze dne 10. července 1910, V. 435/12, č. 29 z. z.
Zákon sice ukládá obcím pečovati o potřebný počet býků, ale připouští i licentování (= výběr) soukromých býků k veřejné potřebě. Počet plemenic stanoven jest 80 kusy na 1 býka.
Náklad na opatření a vydržování býků hradí obec zálohou ze svých prostředků. Poplatky (skočné) odvádí se obecní pokladně a diference koncem roku rozvrhne se na ony chovatele, kteří nedrží svého vlastního býka, dle počtu krav a jalovic.
Licence může býti udělena na býka od 1 1/2 roku stáří na dobu 1 roku.
Zemský výbor může na náklad obce potřebný počet býků opatřiti.
Trestní opatření vyhrazuje se obecnímu starostovi.
Nedostatky zákona: Zákon dovoluje mimo býků obecních držeti též býky soukromé.
Po stránce odborné nevymezuje pravomoc licentní komisi.
Neupravuje držení plemeníků ostatního hospodářského zvířectva Exekutivu trestní svěřuje obecnímu starostovi.
Slovensko:
Nejobsáhlejší zákonná ustanovení, týkající se zvelebení chovu hospodářského zvířectva, má býv. zákonodárství uherské.
Nevykazuje sice samostatného zákona, nýbrž ve XII. článků uher. zákona z r. 1894 "o polnom hospodárstve a polnoj policii" v III. části zahrnuje v sobě ustanovení "o plemenitbe zvierat". K zákonu tomuto připíná se nařízení uherského ministerstva zemědělství č. 48000 z r. 1894, které ve III. částí obsahuje prováděcí nařízení "o plemenitbe statku" s přílohou obsahující pokyny pro licentování plemeníků.
Ustanovení tato byla doplňována instrukcemi jednotlivých župních úřadů s ohledem na lokální poměry, za souhlasu ministerstva zemědělství ve smyslu zákona.
Zákony dobytkářské doplněny jsou velmi vhodně VII. čl. uher. zákona z r. 1888 a XVII. čl. uher. zákona z r. 1900 "o zriadení zvieracieho zdravotnictva a zestátnení verejnej služby dobytčieho lékarstva".
Rozsah zákona: V administrativních okresech zřizují se na dobu 6 let "okresné polnogazdovské povernictvo", jehož členy jsou: okresní nadslúžný (jako předseda), okresní zvěrolékař, hospodářský učitel (pokud jest v obvodu odborná škola), zástupce veřejné lesní správy a 6 členů zvolených zastupitelstvem, z nichž 2 musejí býti praktičtí chovatelé.
Tento sbor vypracuje statut, dle něhož provádí se nejen licentování (= výběr), nýbrž ustanovují se jeho další úkoly, jako: podávati zprávy o činnosti při valných shromážděních chovatelů, činiti návrhy na využitkování pastvin, pečovati o vysazování užitkového stromoví, dozírati na správu nemovitého majetku obecního, dozírati k řádnému držení býků, opatřovati je nákupem a činiti návrhy okresnímu nadslúžnému a stoličnímu podžupanu o všech věcech, jež vyžadují zasáhnutí úřadů.
Výlohy tohoto sboru kryjí se jednak z licentních poplatků a ze stoličního fondu, deficit rozvrhne se na obce stoličních obvodů.
Licentování podléhají: býci, kanci, berani.
Provádění zákona: Licentování provádí se každoročně do konce května. Počet plemenic na 1 plemeníka stanoví komise dle místních poměrů a sice 40—70 krav, 30 prasnic a 45—60 ovcí.
Držeti plemeníky ukládá se obcím, pokud nejsou opatřováni společně chovateli ("radou majitelstva").
Nepostará-li se obec o dostatečný počet plemeníků, učiní tak okresní polnogazdovský výbor na její útraty.
Malé. obce mohou se sdružiti k společnému držení býků. Zbaviti povinnosti této obce může pouze ministerstvo zemědělství. Velcí chovatelé smí držeti k potřebě své a svých zřízenců vlastní plemeníky. Licentující komise má právo naříditi kastraci nevhodných plemeníků.
Nařízení uherského ministerstva orby č. 48000 z r. 1894 vymezuje přesně chovatelské obvody jednotlivých rázů, rozeznávajíc při tom skupiny a to:
u hovězího dobytka:
1. dobytek červenostrakatý;
2. horský dobytek šedivý (kříž. montafon);
3. uherský — stepní;
u vepřového dobytka:
domácí dobytek "mongolica";
u ovcí:
1. merino;
2. "valašská" a "cigárka".
Plemeníci jiných typů nesmějí se licentovati.
Licentní výkon (= výběr) obstarává
3členná komise a to: okresní nadslúžný neb jeho zástupce, zvěrolékař a jeden z prakt. zemědělců za poplatek pro jednotlivé druhy ustanovený.
Z rozhodnutí této komise lze se odvolati k II. instanci.
Některé župy vydaly instrukce, které v podstatě doplňují cit. nařízení. Tak župa bratislavská instrukcemi schválenými uher. ministerstvem orby z 25. února 1915, č. 15324 zavedla též licentování kozlů (na 60 koz 1 kozla), připouštějíc kozly sánské a u vepřového dobytka mimo "mongolica", připouští "yorkshiry".
Instrukce tato připouští zastupování vrchního služného (co předsedy) zemědělským inspektorem (župním).
Neschopné plemeníky má komise právo dáti vykastrovati na útraty majitele.