Listiny o právních jednáních, která zakládají závazky komory proti třetím osobám, musí býti podepsány předsedou nebo místopředsedou a jedním členem výboru. Týká-li se listina jednání, k jehož platnosti jest třeba souhlasu valného shromáždění (§ 48, ad 4.), budiž souhlas tento osvědčen na listině podpisy dvou členů výboru.
§ 58.
Volební období výboru a předsednictva jest šestileté. Předsednictvo však úřaduje dotud, dokud není zvoleno a potvrzeno nové předsednictvo.
Uprázdní-li se v mezidobí místo člena výboru nebo předsednictva, provedou se volby doplňovací na zbytek volebního období.
§ 59.
Zemědělská společenstva a jejich členové jsou povinni zemědělským komorám podávati žádané zprávy, doklady a vysvětlení. Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou oprávněny v oboru své činnosti dožadovati se součinnosti a podpory státních a jiných úřadů.
§ 60.
Ministerstvo zemědělství po slyšení zemského (správního) výboru (zemské správní komise) vysílá do valných shromáždění výborů a odborů komorních své zástupce s hlasem poradním a provádí střídavě nebo společně účetní a pokladní revise zemědělských komor. Jednací řád schvaluje ministerstvo zemědělství po slyšení zemského (správního) výboru (zemské správní komise).
§ 61.
Ministerstvo zemědělství po slyšení zemského (správního) výboru (zemské správní komise) může z podstatných důvodů rozpustiti předsednictvo a výbor zemědělské komory a učiniti nutná opatření k řízení komorní kanceláře a její agendy. V případu tomto dlužno, nejdéle do 3 měsíců, vykonati nové volby.
§ 62.
Zemědělské komory mají své vlastní kanceláře, které jsou podřízeny předsednictvu.
Pro pensijní zaopatření úředníků a zřízenců a pozůstalých po úřednících a zřízencích zemědělských komor, pokud jejich pensijní požitky nejsou zabezpečeny z dosavadních pensijních fondů zemských (§ 78), zřídí komory fondy pensijní.
§ 63.
Zemědělské fondy, které podle § 9 zákona ze. dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., přecházejí do vlastnictví státu, jest oprávněno ministerstvo zemědělství odevzdati v dohodě s ministerstvem financí a vnitra do správy nebo vlastnictví příslušné zemědělské komory.
III. Ustanovení společná.
§ 64.
Členové výborů společenstev a členové zemědělských komor konají své práce jako úřad čestný.
Předseda a místopředseda společenstva, dále předsednictvo, členové výboru a poradci zemědělské komory mají však nárok na náhradu hotových výloh, spojených s výkonem jejich funkcí. Zástupcům společenstev vysílaným do valných shromáždění zemědělské komory, přísluší z pokladny společenstva náhrada jízdného.
Jednacímu řádu společenstev a zemědělských komor vyhrazují se o této věci ustanovení podrobnější.
§ 65.
Správní náklady společenstev, pokud nejsou hrazeny jinými vlastními příjmy, hradí se příspěvky členů a přirážkami.
Správní náklady zemědělských komor, jakož i náklady, potřebné k plnění úkolů, přikázaných zemědělským komorám podle § 43, hradí se vlastními příjmy, příspěvky členů společenstev, přirážkami a příděly, jež mohou každoročně ministerstvo zemědělství, případně zemský (správní) výbor (zemská správní komise) zemědělským komorám povoliti.
§ 66.
Základem pro vyměření přirážek pro zemědělská společenstva a zemědělské komory jest:
a) daň pozemková, placená vlastníky a poživately ze všech pozemků dani této podléhajících, bez zřetele na členství a jsou-li ve vlastní správě či pachtu buď z části, nebo úplně;
b) všeobecná daň výdělková placená pachtýři.
Pro vyměření příspěvků jest základem po čet členů nebo čistý zisk u členů, uvedených v § 47.
Členové, jimž není předepsána daň základní, platí osobní příspěvek 2 K ročně.
§ 67.
Společenstva mohou ročně vypisovati společenstevní přirážky až do výše 5% daně pozemkové nebo všeobecné daně výdělkové z pachtu a to pouhým usnesením, vyšší přirážky, nejvýše však 10% k těmto daním, se schválením zemědělské komory.
Přirážky vypsané zemědělskými komorami nesmějí ročně přesahovati 5%, se schválením ministerstva zemědělství 10% daně pozemkové nebo daně výdělkové z pachtu.
Procentní sazba přirážek musí býti u obou základních daní stejná.
Členům, uvedeným v § 47, jsou zemědělské komory oprávněny ukládati příspěvky, a to u spolků a družstev až do výše 1 K za každého člena, u ostatních korporací až do 5% čistého zisku.
§ 68.
Přirážky společenstevní a komorní vybírají a vymáhají se týmiž orgány a prostředky jako daň pozemková a výdělková a odvádějí se měsíčně pozadu společenstvům a zemědělským komorám. Přirážky tyto požívají veškerých, základním daním příslušejících zákonných práv zástavních i přednostních.
Odpisy daně pozemkové podle cís. nařízení ze dne 16. března 1917, č. 124 ř. z., a podle zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., nesnižují základny pro vyměření příspěvků.
Příspěvky členů, uvedených v § 47 předpisují a vybírají přímo zemědělské komory. Jsou vymahatelný politickou exekucí.
O promlčení a úrocích z prodlení platí pro přirážky vyměřované podle § 67 táž ustanovení jako pro daně základní.
§ 69.
Proti usnesení o výši přirážek uložených podle § 67, odst. 1, lze se odvolati do 14 dnů počítaje ode dne následujícího po jejich veřejném vyhlášení k zemědělské komoře a proti usnesení přirážek komorních dle § 67, odst. 2, možno se odvolati za týchž podmínek k ministerstvu zemědělství.
Proti předpisům k placení příspěvků na zemědělské komory vydaným dle § 67, odst. 4, tohoto zákona možno se odvolati bez odkládacího účinku do 14 dnů po podání platebního příkazu k politickému úřadu II. stolice.
§ 70.
Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou osvobozeny:
a) od poplatků ze stvrzenek o společenstevních příspěvcích, dále od poplatků za zápis zákonného nebo exekučního práva za ně;
b) od poplatků ze. smluv, které by činily podle tohoto zákona s výdělkovými a hospodářskými družstvy neb svazy;
c) od poštovních a kolkovních poplatků úřední korespondence;
d) od poplatků z knih a obchodních zápisů, které vedou společenstva nebo komory výlučně o svých právních vztazích ke svým členům;
e) od poplatkového ekvivalentu ze svého movitého jmění. Svým nemovitým jměním podrobeny jsou poplatkovému ekvivalentu výměrou 1 1/2% hodnoty s příslušenstvím.
§ 71.
Zemědělská společenstva a zemědělské komory podrobeny jsou státnímu dozoru, zda šetří působnosti jim zákonem vymezené. Za účelem zjednání nápravy v tom směru zjištěných nesprávností může ministerstvo zemědělství zemědělským komorám nebo politické úřady I. stolice společenstvům uložiti příslušná opatření.
IV. Ustanovení závěrečná.
§ 72.
Zákon tento neplatí pro Podkarpatskou Rus.
§ 73.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.
Současně pozbývá platnosti zákon ze dne 27./4. 1902, č. 91 ř. z.
Zemědělské rady v Praze, Brně, Opavě a Bratislavě úřadují na základě dosavadních zákonů a nařízení tak dlouho, až se ustaví zemědělské komory podle tohoto zákona.
Tímto dnem pozbývají platnosti zákony ze díle 20. března 1891, č. 20 z. z., o zemědělské radě pro království české, ze dne 19. května 1897, č. 40 z. z., o zemědělské radě pro markrabství moravské, nařízení ze dne 18./11. 1919, č. 615 Sb. z. a n., jímž zřízena byla zemědělská rada slezská, změněné nařízením ze dne 9./12. 1919, čís. 647 Sb. z. a n., jakož i nařízení ze dne 26. dubna 1920, č. 805 Sb. z. a n., jímž se prozatímně upravuje zřízení a působnost zemědělské rady pro Slovensko.
Dosavadním úředníkům a zřízencům zemědělských rad zabezpečuje se převzetí do služby v zemědělských komorách v Praze a Brně a zachovávají se nabytá práva, jakož i nároky na postup podle zásad, platných v době převzetí. Pensijní zaopatření veškerých úředníků a zřízenců, takto převzatých k zemědělským komorám v Praze a v Brně a jejich pozůstalých zabezpečují se podle těchže zásad a z těchže fondů pensijních, z nichž hrazeny byly pensijní požitky úředníků a zřízenců zemědělské rady v Praze a Brně, jinak platí ustanovení § 62.
§ 74.
Pokud na Slovensku zvláštní poměry budou toho vyžadovati, může vláda dočasně nařízením stanoviti úchylky od jednotlivých ustanovení tohoto zákona.
§ 75.
Provedení tohoto zákona přísluší ministerstvům zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Důvodová zpráva.
Dosavadní organisace zemědělských rad má dva velké nedostatky, které jeví se v tom, že zemědělské rady nemají jednak pro svoji hospodářskou, sociální a kulturní působnost pevné spodní základny na venkově, jednak že postrádají pro tuto svoji činnost vlastních finančních prostředků, jsouce odkázány až dosud jen na státní neb zemské příděly. Proto již záhy po vydání zákona o zemědělské radě pro království České ze dne 20. března 1891, č. 20 z. z., vyskytly se u nás snahy po vybudování pevné jednotné organisace příslušníků stavu zemědělského, a to na podkladě závazného členství, ježto pouhé organisace spolkové, na kterých zemědělské rady ve svém ústrojí spočívají a o něž se ve své činnosti opírají, přes svoji početnost představují a zastupují jen nepatrný zlomek všech příslušníků stavu zemědělského.
Již r. 1893 předložila rakouská vláda říšské radě dvě osnovy zákonů, a to o zřízení rolnických zájmových společenstev, o zřízení t. zv. rentových statků. Z nich uzákoněna byla po víceletém jednání jen osnova o nucených zájmových společenstvech, a to rámcovým zákonem ze dne 27. dubna 1902, č. 91 ř. z. Zákon tento stal se potom základem pro zákonodárné práce jednotlivých zemských sněmů, zejména v Čechách a na Moravě. R. 1905 předloženy byly sněmu království Českého k ústavnímu projednání tři osnovy o zájmových společenstvech, a to osnova vládní, osnova zemského výboru a osnova obou odborů zemědělské rady. Podobně stalo se tak na Moravě. Avšak ani jedna z těchto osnov uzákoněna nebyla, následkem nedělnosti sněmu českého i moravského.
Tím se stalo, že dnes stojí naše zemědělstvo ve své stavovské organisaci v celku tam, kde bylo před 25 lety se všemi svými původními nedostatky, které v nynější době hospodářských a sociálních zápasů tím více se pociťují. Jest tudíž přirozeno, že po dosažení naší státní samostatnosti snahy reformní znovu oživly a vedly k návrhu zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, který jako iniciativní návrh poslance A. Prokůpka a soudr. předložen byl v prvním Národním shromáždění pod č. t. 2184. Návrh tento opíral se v podstatě o shora uvedené osnovy zákonů o zájmových společenstvech, přizpůsobiv je jen v těch směrech změněným požadavkům doby přítomné, ve kterých jevily se již býti zastaralými. Návrh tento však pro krátkost doby, která vyměřena byla prvnímu Národnímu shromáždění, projednán býti nemohl.
Ministerstvo zemědělství, uznávajíc nezbytnost reformy zemědělských rad a přihlížejíc k oprávněným přáním těch zájmových tříd obyvatelstva, které nemajíce dle daného stavu podle platných dosud zákonů o zemědělských radách v nich vůbec nebo nikoliv patřičného zastoupení, domáhají se stále usilovněji jejich zlidovění, vypracovalo na základě původního návrhu poslance A. Prokůpka a soudruhů novou, daným poměrům odpovídající osnovu, kterou předkládá ve formě vládního návrhu k ústavnímu projednání.
Návrh tento dává zemědělským radám, které přetvořují se na zemědělské komory, jednak pevnou základnu spodní, kterou tvořiti budou zemědělská společenstva jako zákonem uznaní představitelé zemědělských zájmů v obvodech jejich působnosti (§§ 2—41), jednak samostatnou finanční basi (§§ 65—69) a poskytuje široké zájmové zastoupení jak v zemědělských společenstvech, tak v zemědělských komorách těm činitelům v zemědělské výrobě působícím, kteří v zastoupení v zemědělských radách dosud neměli buď vůbec, neb měli je v míře nedostatečné (§ 4).
Zpravidla má se zříditi v obvodě politické správy I. stolice jedno společenstvo, aby vytvořila se společenstva finančně pokud možno silná a života schopná, která by byla s to, úkoly jim svěřené také řádně prováděti. Tam, kde by přes to povstala společenstva finančně slabá, jest dána možnost spojení dvou nebo více obvodů politických správ v jedno společenstvo tomuto nebezpečí čeliti. Naopak jest vyloučeno, aby v obvodě jedné politické správy okresní zřídila se dvě neb více společenstev. Naproti tomu jest možno z důvodu ochrany národnostních minorit odděliti část obvodu okresní politické správy, ve které jest národnostní minorita a přivtěliti tuto část společenstvu sousednímu, jež odpovídá národnosti této minority.
Členství zemědělských společenstev jest povinné, na pohlaví neobmezené. Jako kriterion členství jest stanovena hlavní zásada, že každý, kdo z povolání jest zúčastněn na zemědělské výrobě, buď jako držitel půdy nebo jako činitel fysické a duševní práce, má býti členem společenstva.
Z toho hlediska vycházejíc, stanoví osnova v § 4, že členy společenstva jsou především všichni vlastníci, poživatelé a nájemci půdy jimi zdolávané, dani pozemkové podrobené, mající výměru aspoň 1 ha. Držitelé půdy pod touto výměrou nejsou zpravidla zemědělci z povolání, ježto nemají z půdy podstatnou část své existence a nejsou tudíž členy společenstva. Tam, kde tomu tak jest i při této menší výměře, jako na př. u zahradnictví, připouští osnova snížení držby pozemkové i pod 1 ha.
Pod pojem činitelů fysické práce spadají svéprávní zřízenci a zemědělští dělníci z povolání, do kategorie pak činitelů práce duševní zemědělská inteligence bez držby pozemkové.
Jest spravedlivo, dává-li se členství všem těmto činitelům, aby i příslušníci rodiny majitele zemědělského podniku, zúčastní-li se fysickou neb duševní prací na jeho provozování, byli členy společenstev, a to v té skupině, ve které jest rodinný držitel podniku.
Velmi důležitá jest otázka, na jakém podkladě ustaví se zemědělská společenstva, a tu v prvé řadě přichází v úvahu volební řád. Sdělati volební právo dle pouhé analogie volebního práva do obcí, jest se zřetelem na účel, kterému mají společenstva sloužiti, prostě nemožno. Neboť nesmí se přehlížeti, že leží přímo v podstatě každé zájmové organisace, aby všechny složky určité zájmové skupiny byly v organisaci zájmové zastoupeny, ježto jinak nebyla by to organisace zájmová, nýbrž třídní, případně politická.
Zemědělské společenstvo musí, má-li býti zájmové, ve svém složení odpovídati pokud možno věrně rozvrstvení zemědělského obyvatelstva toho kterého společenstevního obvodu, při čemž nemůže rozhodovati počet, jako spíše intensita zájmů a věcný význam takovéto skupiny pro výrobu zemědělskou. Z důvodu toho případně musí býti vyloučeno majorisování té, které skupiny nebo zájmové složky. Proto bylo nezbytno učiniti v § 18 osnovy tu úchylku od volebního práva do obcí, že všeobecné poměrné právo volební děje se ne v celém společenstvu, nýbrž v jednotlivých jeho skupinách.
Takto utvořená společenstva budou jaksi prvními instancemi zemědělských komor, budou prováděti veškeré úkoly jim v § 3 vyměřené nebo zemědělskými komorami jím svěřené za vedení zemědělských komor a dozoru ministerstva zemědělství.
Zemědělská společenstva tvořiti budou podklad pro ustavení se zemědělských komor, a to v té formě, že zástupci společenstev po jednom z každé volební skupiny tvořiti budou valnou hromadu příslušné zemědělské komory, ve kteréžto valné hromadě zvolí se dle skupin volebních podle zásad poměrného zastoupení výbor komorní.
Zemědělské komory mají především nahraditi nynější zemědělské rady a proto stanoví osnova zákona v § 42, že mají se nejprve zříditi v Praze a Brně, a ponechává dalšímu vývoji zřizování nových komor, zejména na Slovensku, kde poměry zemědělské nejsou toho druhu, aby již nyní zemědělské komory v rámci tohoto zákona mohly býti zřizovány, zejména kdyžtě o samosprávu zemědělskou na Slovensku jest již tou dobou postaráno právě zřizovanou zemědělskou radou v Bratislavě, takže již z tohoto důvodu nezdá se býti vhodným, aby současně s přeměnou zemědělské rady v Čechách a na Moravě měněná byla i zemědělská rada slovenská, nýbrž jest záhodno vyčkati času, jak se osvědčí, a zkušeností nabytých použíti později k případné reformě.
Při stanovení obvodů komorních dlužno míti na zřeteli, aby podobně jako u společenstev netvořily se komory s malým obvodem působnosti, a to z důvodů finančních. Bude totiž nutno více obvodů župních sloučiti v jeden obvod komorní. Proto navrhuje osnova zřízení zemědělských komor pro obvody zemědělských župních svazů. Z toho důvodu nelze utvořiti, jak původně bylo zamýšleno, zvláštní komoru pro Slezsko, zejména když zmenšeno jest o valnou část. Těšínská, nýbrž bude nutno přičleniti obvod slezský ku zemědělské komoře v Brně.
Působnost zemědělských komor jest v podstatě totožná s dosavadní působností zemědělských rad.
Ve vnitřním ústrojí však nastanou dosti podstatné změny. Především redukuje se výbor v rozsahu členů, ježto. má míti více funkci správní, než meritorní rozhodování o záležitostech odborných. Dosavadní komitéty, v nichž projednávaly se odborné otázky, se zrušují a na místě nich zřizují se podle § 54 odbory (sekce), ve kterých zasedati budou jen příslušníci dotyčného odboru, jmenovaní výborem jako stálí experti: Dosavadní komitéty mají tu vadu, že volí se jen ze členů výborů zemědělské rady a že tito členové nejsou odborníky z jednoho a téhož oboru, čímž odborné projednávání specielních otázek valně trpí.
Vytvořením celé řady odborů, na př. lesního, zahradního, rybářského, pro chov skotu, koní, pro jednotlivé obory polní produkce atd., v nichž budou jen odborníci příslušného oboru, bude závada tato odstraněna. Kromě zástupců volených mají míti zastoupení ve valné hromadě komorní, nebo po případě i ve výboru komorním podle § 47 význačné hospodářské korporace, kterým toto právo ministerstvem zemědělství bylo propůjčeno. Ustanovení toto přejímá se z dosavadního zákona o zemědělských radách a ježto se plně osvědčilo, jest v zájmu řádné součinnosti zemědělských komor s ostatními hlavními zemědělskými korporacemi, aby jim se zřetelem na jejich odborný význam a finanční sílu členství v zemědělské komoře zachováno bylo.
Činnost zemědělských komor podléhá dozoru státnímu a dozoru samosprávy zemské (§§ 60, 61).
Finanční prostředky ku provádění účelů, vytknutých v § 43, opatřeny budou vedle obvyklých přídělů státních a zemských vlastními příjmy a to příspěvky členů. Z důvodů finanční techniky nelze příspěvky, které by měli platiti držitelé půdy, dle daně pozemkové vybírati individuelně, nýbrž ve formě všeobecné přirážky k této dani.
Toto právo, přiznané komorám, nesmí však překračovati meze, vytknuté v § 67.
To jest celkový nástin zákona, na jehož podkladě má býti vybudována nová demokratická a jednotná samospráva zemědělská.
Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy vždy ve lhůtě dle možnosti nejkratší.
V Praze dne 4. července 1921.
Ministr zemědělství: