Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2535.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................................................. 1921
o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za účelem soustavné péče o zemědělství a lesnictví, jakož i o sociální, osvětové i hmotné potřeby příslušníků zemědělské výroby zřizují se:
a) zemědělská společenstva,
b) zemědělské komory.
I. Zemědělská společenstva.
§ 2.
Zpravidla zřídí se zemědělské společenstvo v obvodě každého politického úřadu I. stolice. Výjimky z tohoto pravidla, přesné stanovení obvodů působnosti a sídel společenstev provede se nařízením.
§ 3.
Zemědělské společenstvo jest zákonným zástupcem zemědělských zájmů ve svém obvodě působnosti.
Jim přináleží zejména tyto úkoly:
a) podávati dobrá zdání a návrhy ve věcech, týkajících se sociálních, osvětových a hmotných poměrů zemědělců, zemědělského úřednictva a dělnictva;
b) pořádati kursy a odborné schůze, vydávati hospodářské publikace, zakládati knihovny a pečovati o osvětová a blahodárná zařízení na venkově, jež směřují k zušlechtění a povznesení venkovského života;
c) spolupůsobiti při provádění životního, nemocenského, úrazového, invalidního, starobního a jiného pojištění příslušníků zemědělské výroby a při provádění požárního, krupobitního a dobytčího pojišťování, pokud by společenstva zvláštním zákonným ustanovením k těmto úkolům byla přibrána;
d) rovněž tak i stejným způsobem spolupůsobiti při zprostředkování práce, úpravě námezdních a služebních smluv při urovnávání sporů pracovních i sporů vzešlých z poměrů členských;
e) spolupůsobiti při agrárních reformách a při všech opatřeních nesoucích se k úpravě držby půdy a sociálních poměrů z toho plynoucích;
f) podporovati zemědělsko-lesnickou výrobu ve všech jejich výrobních odvětvích;
g) organisovati nákup různých zemědělských potřeb i prodej zemědělských výrobků;
h) dávati podnět k zakládání družstevních i jiných organisací zemědělských, majících za účel společné provádění výroby, obchodu a opatřování úvěru a podporovati je v jejich činnosti;
ch) propagovati myšlénku zemědělského účetnictví;
i) spolupůsobiti při zdolávání zemědělské statistiky;
j) dávati podnět a podporovati scelování pozemků, provádění meliorací, úpravu toků a jejich využití k účelům elektrisačním;
k) pečovati o provádění rozborů hnojiv, krmiv, semen a jiných potřeb;
l) pořádati výstavy, trhy, soutěže hospodářských výrobků a potřeb;
m) podávati návrhy a spolupůsobiti při úpravě dopravnictví v obvodu společenstva;
n) plniti veškeré úkoly, které budou svěřeny společenstvům zvláštními zákony, nebo ustanoveními.
Přímé účastenství společenstev na výdělkových podnicích jakéhokoliv druhu, ať poskytnutím příspěvků, převzetím podílů nebo závazků rukojemských, jest vyloučeno.
§ 4.
Členy zemědělských společenstev jsou:
a) všichni vlastníci, poživatelé a nájemci půdy, jimi vzdělávané, dani pozemkové podrobené, mající výměry aspoň 1 ha. Tam, kde poměry hospodářské a způsob výroby (zejména zahradnictví) toho vyžadují, může ministerstvo zemědělství k návrhu zemědělské komory minimální tuto výměru držby pozemkové snížiti; buď všeobecně neb zvláště pro jednotlivé podniky.
Příslušníci rodiny členů v odstavci a) uvedených, pokud jsou činně zaměstnáni v rodinných zemědělských podnicích, jsou taktéž členy;
b) zaměstnanci, nepodléhající pensijnímu pojištění a zemědělští dělníci, kteří v době vyhlášky o vyložení členského seznamu (§ 12) byli v témže hospodářství polním nebo lesním nebo v témže zemědělském podniku družstevním aspoň 6 měsíců zaměstnání;
c) učitelé zemědělských škol všech kategorií, úředníci zemědělských ústavů a korporací, zemědělských podniků družstevních, úředníci podniků polních i lesních, pokud nespadají pod b); dále všichni zvěrolékaři a konečně tací vlastníci neb poživatelé, kteří mají veškery pozemky pronajaty.
Osoby uvedené ad a) posl. odst., b), c), bez rozdílu pohlaví nabývají členství dosažením 21. roku.
§ 5.
Dočasným osvobozením od daně pozemkové nezaniká členství. Naproti tomu pozemky dani pozemkové podrobené, avšak zemědělsky neužívané, členství nezakládají.
Jsou to nemovitosti, jež:
a) výhradně nebo z valné části slouží osvěžení nebo zábavě, jako parky, hříště, okrasné zahrady při budovách letních, nebo městských;
b) zapsány jsou v knize železniční;
c) slouží účelům horním, živnostenským, průmyslovým neb obchodním;
d) jsou místy stavebními.
§ 6.
Je-li někdo vlastníkem, poživatelem nebo nájemcem pozemku ve více obvodech společenstevních, jest členem všech společenstev, v nichž jest splněna podmínka členství (§ 4 a).
§ 7.
Práva a povinnosti členské vykonává za nesvéprávné členy v § 4 a) zákonný jejich zástupce, za osoby právnické ustanovený plnomocník, za více spoluvlastníků, spoluuživatelů, nebo spolunájemců zástupce jimi zvolený.
§ 8.
Členství ve společenstvu počíná nebo zaniká, jakmile nastal nebo přestal stav členství podmiňující (§ 4).
O každé změně tohoto stavu musí člen nebo zaměstnavatel do jednoho měsíce učiniti oznámení obecnímu úřadu.
§ 9.
Při politickém úřadě první stolice sídla společenstva zřídí se zvláštní volební komise, složené z úředníka této správy jako předsedy a ze 6 členů a 3 náhradníků jmenovaných okresní politickou správou po jednom z každé volební zájmové skupiny (§ 18).
Komise provede veškeré přípravné volební práce, zejména rozhodne o podaných stížnostech (§ 12), sestaví katastr členů společenstva a provede volby delegátů valné hromady.
Komise jest schopna usnášeti se, jsou-li přítomni mimo předsedu aspoň 3 členové a rozhoduje většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.
Úřady poskytnou této komisi veškeré pomůcky potřebné k sdělání členského katastru. Provedením voleb delegátů společenstevních končí činnost volební komise.
§ 10.
Za účelem sestavení katastru členů zemědělského společenstva sepíší obecní úřady ve všech obcích členy společenstva podle skupin volebních (§ 18) ve lhůtě stanovené politickým úřadem první stolice.
Ustanovení o soupisech členů vydána budou nařízením.
§ 11.
Seznam členů vyloží se v každé obci na obecním úřadě k volnému nahlédnutí po 14 dní ode dne stanoveného politickým úřadem první stolice. Současně oznámí se vyložení seznamu veřejnou vyhláškou 14 dní trvající s upozorněním, že námitky, týkající se členství nebo úplnosti a správnosti seznamu členů nutno podati nejdéle do 8 dnů po skončeném vyložení seznamu na obecním úřadě.
§ 12.
Jakmile uplyne lhůta, určená k podání námitek (§ 11), předloží obecní úřad seznam členů volební komisi se zprávou, zda a jaké námitky proti němu byly podány.
Tato rozhodne o podaných námitkách do 14 dnů a zpraví hned písemně o svém rozhodnutí stěžovatele a osobu, o jejíž právo volební jde.
Do rozhodnutí volební komise možno si stěžovati ve lhůtě 14 dní, počínajíc ode dne doručení rozhodnutí, u příslušného politického úřadu první stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.
Pouze do rozhodnutí o uznání nebo odepření členství přípustná jest další stížnost ve stejné lhůtě k politické správě druhé stolice.
§ 13.
Nebylo-li námitek proti členským seznamům obecním, nebo bylo-li o nich již pravoplatně rozhodnuto, sestaví volební komise katastr všech členů společenstva podle obcí a v nich podle zájmových skupin volebních.
V katastru dlužno zanésti:
a) jméno a příjmení členů, případně jejich zákonných zástupců;
b) den a rok narození;
c) stav;
d) zaměstnání, bydliště a místo působení;
e) jméno zaměstnavatele nebo podniku u členů § 4 a) poslední odstavec, b), c);
f) výměru držby pozemkové v ha;
g) daň pozemkovou u členů § 4 a);
h) všeobecnou daň výdělkovou placenou z pachtu, jenž zakládá členství (§ 4 a).
§ 14.
Každý obecní úřad z obvodu společenstva obdrží z katastru přesný výpis členů dotyčné obce. Vede jej v řádné evidenci, provádí nastalé změny a podává o nich zprávu společenstvu.
Pro další volební období sestaví obecní úřad výkaz změn, nastalých v předchozím období a učiní o nich opatření v § 11 uvedená.
Další řízení provede se podle §§ 9 a 12.
§ 15.
Společenstvo se ustaví zvolením:
a) delegátů valné hromady,
b) výboru,
c) předsednictva společenstva.
§ 16.
Počet delegátů valné hromady společenstva stanoví se podle úhrnného počtu členů, a to tak, že na 1000 členů připadá 18 delegátů a na každých dalších 500 členů 6 delegátů, při čemž ke zbytku menšímu než 250 se nepřihlíží.
Není-li celkový počet členů šesti dělitelný, zaokrouhlí se na nejbližší vyšší číslo takto dělitelné.
§ 17.
Za delegáty valné hromady, kteří pro nějakou překážku nemohou dočasně funkci tuto vykonávati, nebo jichž místa se uprázdní, zvolí se při volbě delegátů současně náhradníci. Počet náhradníků činí čtvrtinu počtu delegátů příslušné skupiny (§ 18). Není-li počet tento čtyřmi dělitelný, zaokrouhlí se na nejbližší vyšší číslo takto dělitelné.
§ 18.
Volby delegátů a jejich náhradníků konají se v šesti zájmových skupinách. Tyto skupiny jsou:
1. skupina zemědělského zřízenectva a dělnictva (§ 4 b);
2. skupina držitelů a pachtýřů půdy až do o ha;
3. skupina držitelů a pachtýřů půdy od více než 5 do 20 ha;
4. skupina držitelů a pachtýřů půdy od více než 20 do 40 ha;
5. skupina držitelů a pachtýřů půdy od více než 40 ha výše;
6. skupina členů uvedených v § 4 c).
Příslušníci rodiny v § 4 a) poslední odstavec uvedení, volí v téže skupině jako držitelé (pachtýři) příslušného zemědělského podniku.
Držitelé půdy (vlastníci a poživatelé) náležejí do té skupiny, která odpovídá jejich držbě pozemkové, z níž platí se daň pozemková (§ 66 a).
Pachtýři patří do té skupiny, která odpovídá výměře pachtovaných pozemků.
Jsou-li členové, kteří by podle svého povolání patřili do skupiny prvé nebo šesté, též držiteli půdy, patří podle výměry své držebnosti do příslušné skupiny, uvedené ad 2—5.
Každé volební skupině přísluší voliti stejný počet delegátů a jejich náhradníků.
§ 19.
Volební komise rozešle členské seznamy (§ 14) a vypíše volby nejdéle do týdne po sdělání katastru členského vyhláškami ve všech obcích ležících v obvodě společenstva způsobem v obci obvyklým. Ve vyhlášce dlužno uvésti:
a) místo volební, obecním úřadem ustanovené,
b) den volební určený na neděli nebo svátek,
c) lhůtu nejméně týdenní, nejvýše 14denní, ve které nutno ohlásiti osoby navrhované k volbě delegátů za příslušnou volební skupinu podle § 21,
d) počet delegátů a náhradníků, kteří se mají voliti v jednotlivých volebních skupinách.
§ 20.
Ve lhůtě stanovené ve volební vyhlášce (§ 19 c) mají členové příslušné volební skupiny právo ohlásiti písemně volební komisi kandidáty do valné hromady společenstva ze členů své skupiny. Platnost ohlášky osob kandidovaných podmíněna jest přesným uvedením jejich jména rodového, příjmení, stavu a bydliště, jakož i podpisem nejméně 10 členů ohlášku činících.
§ 21.
Volební komise sestaví seznam kandidátů řádně a včas ohlášených podle volebních skupin a zašle jej nejméně týden před konáním volby všem obecním úřadům z obvodu společenstva, které jsou povinny ihned je vyhlásiti způsobem v místě obvyklým a veřejnou vyhláškou vyvěšenou až do dne voleb.
§ 22.
Volby konají se po obcích za vedení místní volební komise, jež se skládá ze starosty nebo jeho zástupce a čtyř volebních komisařů ze členů společenstva. Tyto komisaře jmenuje při první volbě k návrhu obecní rady politický úřad I. stolice, při dalších volbách předsednictvo společenstva.
Starosta oznámí voličovi, ve které volební skupině volí, předloží mu seznam kandidátů této skupiny a vydá lístek hlasovací a obálku označenou číslem skupiny s poučením, kolik delegátů a náhradníků může voliti.
Nepoužije-li volič za hlasovací lístek kandidátní listiny pro tu kterou skupinu vydané, vybéře si z předloženého seznamu příslušný počet osob, napíše je s přesným udáním jména, stavu a bydliště na hlasovací lístek, vloží jej do obálky a obálku vloží sám. do volebního osudí, načež starosta zaznamená výkon volební ve zvláštním seznamu.
Po ukončení volby spočítá volební komise odevzdaná obálky a vloží je neotevřené spolu se seznamem osob k volbě se dostavivších do zvláštního obalu, zapečetí jej úřední pečetí a zašle nejpozději následujícího dne doporučeně nebo úředním poslem okresní volební komisi společenstva.
§ 23.
Právo voliti mají všichni členové společenstva v místě bydliště, pokud jsou státními občany československé republiky a nejsou vyloučeni z volebního pravda do obcí. Právo volební vyjma případy § 7 vykonává se osobně.
Volitelní do valné hromady jsou členové, kteří mají volební právo a dosáhli věku 26 let.
§ 24.
Volební komise, majíc výsledky volební ze všech obcí, zjistí konečný výsledek volby a sdělí jej zasláním seznamu zvolených jednak politickému úřadu první stolice sídla společenstva, jednak zemědělské komoře.
Za zvolené považují se ti, kdož obdrželi poměrně největší počet platných hlasů podle zásad poměrného zastoupení; při tom hledí se pouze k těm kandidátům, kteří byli podle § 20 řádně a včas ohlášeni.
Politický úřad I. stolice sídla společenstva uveřejní výsledek voleb v úředním listě, stanoví osmidenní lhůtu k podání stížnosti (§ 25) a zašle jej po jednom exempláři všem obcím společenstva, které jej i lhůtu stížnostní vyhlásí způsobem v obci obvyklým.
§ 25.
Stížnosti členů společenstva do nesprávností, které by mohly míti vliv na výsledek volby, dlužno podati ve lhůtě podle § 24 stanovené u politického úřadu první stolice sídla společenstva, který rozhodne o nich s konečnou platností. Podrobnosti řízení volebního upraveny budou nařízením.
§ 26.
Zvolení delegáti a jejich náhradníci jsou povinni volbu přijmouti. Volbu však mohou odmítnouti:
1. ženy,
2. ti, kdož překročili 60. rok věku,
3. kdož po jedno období byli delegáty valné hromady, nebo úkol tento u jiného společenstva zastávají,
4. kdož pro trvalou chorobu nemohou úřadu vykonávati,
5. kdož nemají své bydliště v obvodě společenstva,
6. kdož prokáží, že jejich povolání nezbytně vyžaduje, aby po delší dobu dleli mimo obvod společenstva.
§ 27.
Osoby, které byly zvoleny za delegáty a náhradníky valné hromady, buďtež o tom vyrozuměny politickým úřadem první stolice sídla společenstva. Vyrozumění toto slouží za legitimaci.
Odmítnutí volby dlužno ohlásiti do tří dnů po obdržení tohoto vyrozumění politickému úřadu první stolice sídla společenstva, jinak považuje se volba za přijatou.
O odmítnutí volby rozhodne pravoplatně politický úřad první stolice, jenž, uzná-li správnost odmítnutí, povolá ihned za delegáta příslušného náhradníka podle pořadí, v jakém tento byl zvolen.
§ 28.
Totéž platí, uprázdní-li se místo delegáta úmrtím nebo zánikem členství.
Nelze-li povolati již náhradníků, provedou se volby doplňovací, pro něž platí totéž, co uvedeno o volbách všeobecných (§ 9 až 27).
§ 29.
Volební období jest šestileté.
Volby delegátů pro nové volební období dlužno vypsati nejméně 6 měsíců před ukončením běžného období tak, aby provedeny byly pokud možno v této lhůtě.
§ 30.
Rozhodnutím o stížnostech (§ 25) jsou volby do valné hromady pravoplatně skončeny.
Valnou hromadu svolá politický úřad první stolice sídla společenstva písemným pozváním všech zvolených delegátů nejdéle do čtyř neděl ode dne vykonaných voleb.
§ 31.
Valná hromada koná se pravidelně jednou ročně, nejdéle do konce května. Jí přísluší:
1. volba výboru,
2. schválení výroční zprávy a závěrky účtů,
3. projednání jednacího rádu,
4. rozhodnutí ve věcech, jimiž vznikají společenstvu právní závazky.
Valná hromada jest schopna usnášeti se, je-li přítomna aspoň třetina delegátů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných. Jednací řád podléhá schválení zemědělské komory. O stížnostech na usnesení valné hromady rozhoduje zemědělská komora s konečnou platností, byly-li jí podány nejdéle do 4 neděl ode dne konání valné hromady.
§ 32.
Výbor společenstev až do 4000 členů jest dvanáctičlenný; u společenstev s vyšším počtem členů osmnáctičlenný. Volby provedou se hlasovacími lístky podle skupin volebních dle zásad poměrného zastoupení; podrobnosti se určí nařízením. Delegáti každé volební skupiny volí ze svého středu stejný počet členů výborových a jejich náhradníků.
Počet náhradníků jest týž jako členů výborových.
Zvoleným jest ten, kdo obdrží nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů z příslušné volební skupiny.
Souhlasí-li všichni přítomní delegáti, může býti vyhlášena společná kandidátní listina členů výborových a jejich náhradníků, sestavená podle volebních skupin, o nichž rozhodne se aklamací.
Pro volby výborové platí totéž volební období, jako pro volby delegátů.
§ 33.
Ihned po provedené volbě ustaví se výbor společenstva za předsednictví nejstaršího člena, zvolením předsedy a 2 místopředsedů.
Volba předsednictva děje se hlasovacími lístky, nebyl-li podán a přijat návrh na volbu aklamací.
Zvoleným jest ten, kdo obdržel nadpoloviční většinu. Není-li této většiny, rozhodne užší volba mezi osobami obdrževšími poměrně největší počet hlasů, při rovnosti hlasů rozhodne los o tom, kdo do užší volby přijíti má.
Členové předsednictva volí se na volební období, zůstanou však v úřadě svém až do zvolení nového výboru. Uprázdní-li se během volebního období některé z těchto míst, provede se nová volba na zbytek funkčního období.
Výsledek voleb výborových a předsednictva sdělí se okresní politické správě sídla společenstva a zemědělské komoře.
§ 34.
Do působnosti výboru spadají všechny záležitostí, které nejsou vyhrazeny valné hromadě. Výbor vyřizuje běžné věci společenstva, stanoví členské příspěvky, sestavuje a projednává rozpočet, sestavuje účetní závěrku, připravuje návrhy pro valnou hromadu, provádí její usnesení, ustanovuje zástupce společenstva do valné hromady zemědělské komory z příslušných volebních skupin, vede katastr členský a provádí v něm nastalé změny.
Rozpočet společenstva podléhá schválení zemědělské komory.
Rozhodne-li výbor, že nastala nebo přestala zákonná podmínka členství, vyrozumí o svém usnesení dotyčné osoby, které mohou do osmi dnů ode dne doručení odvolati se ku příslušnému politickému úřadu první stolice. Rozhodnutí okresní politické správy možno naříkati v téže lhůtě u politické správy. II. stolice.
§ 35.
Předseda společenstva, nebo, je-li zaneprázdněn, jeho náměstek, zastupuje společenstvo na venek, vede správu a dohledá na ni, podpisuje spisy, svolává schůze výboru a valné hromady a předsedá jim. Listiny, které zakládají závazky proti třetím osobám, musí býti podepsány předsedou nebo jeho náměstkem a jedním členem výboru společenstva.
Týká-li se listina jednání, k jehož platnosti jest potřebí souhlasu valné hromady nebo zemědělské komory, budiž souhlas tento osvědčen na listině podpisy dalších dvou členů výborových.
§ 36.
Zemědělská komora a okresní politický úřad sídla společenstva mají právo vysílati do valné hromady a výboru společenstva své zástupce s hlasem poradním.
§ 37.
Výbor společenstevní může podle potřeby ustanoviti si v jednotlivých obcích svého obvodu ze středu členstva důvěrníky jako místní orgány společenstevní.
§ 38.
Zvláštního schválení zemědělské komory jest zapotřebí, chce-li společenstvo zjednati si zápůjčku, aneb chce-li utvořiti si zvláštní peněžní fond pro určité účely, jestliže závazek takto vzniklý s připočtením všech dosavadních závazků nebo výše fondu činí více než roční příspěvky, jež společenstvo bez vyššího schválení svým členům může ukládati.
§ 39.
Společenstva mají o svých příjmech a výdajích vésti řádné účetnictví. Závěrku účtů za uplynulý rok dlužno předložiti za účelem revisním zemědělské komoře, jakmile ji schválila valná hromada společenstevní.
§ 40.
Úřadování společenstev podléhá revisi zemědělské komory, která ji provede aspoň jedenkráte za příslušné volební období. Výsledek revise oznámí se ministerstvu zemědělství a výboru společenstevnímu. Výbor jest povinen zjištěné nesprávnosti ihned odstraniti. Zjistila-li revise hrubé nepořádky, nebo neodstranil-li výbor vytknuté závady, může zemědělská komora s konečnou platností uložiti funkcionářům provinilým pořádkovou pokutu až do výše 2000 Kč. Pokuty tyto vymáhají úřady politické ve prospěch společenstevní pokladny.
§ 41.
Jestliže orgány společenstva trvale zanedbávají povinnosti jim zákonem uložené, může výbor zemědělské komory příslušný orgán zbaviti úřadu, případně rozpustiti společenstvo a učiniti nutná opatření s tím spojená až do provedení příslušných nových voleb.
Z rozhodnutí učiněných ve smyslu tohoto ustanovení možno se odvolati u zemědělské komory do 14 dnů ode dne doručení příslušného rozhodnutí k ministerstvu zemědělství.
II. Zemědělské komory.
§ 42.
Zemědělské komory sdružují v sobě zemědělská společenstva. Zřizují se v Praze a Brně pro obvody zemských župních svazů. Ustavení zemědělské komory v Bratislavě provede se nařízením.
§ 43.
Zemědělské komory jsou veřejnoprávně korporace samosprávné, které mají za účel zastupovati a podporovati osvětové, sociální a hmotné zájmy zemědělského stavu a jeho příslušníků. Do oboru jich působnosti patří zejména:
1. říditi a podporovati zemědělská společenstva v jejich zákonem stanovené působnosti, vydávati jim za tím účelem závazná nařízení a dozírati na jejich činnost;
2. podávati dobrá zdání úřadům, vyžádaná, z vlastní iniciativy nebo na podkladě návrhu zemědělských společenstev ve všech záležitostech zájmů zemědělských a lesnických se týkajících;
3. podávati dobrá zdání o zákonných osnovách zemědělství a lesnictví se týkajících;
4. podávati dobrá zdání o důležitých opatřeních, jež vláda hodlá provésti v oboru zájmů zemědělských a lesnických;
5. spolupůsobiti a podporovati veřejnou správu při všech opatřeních, sledujících zvelebení zemědělství a lesnictví;
6. činiti a prováděti opatření, nesoucí se k povznesení zemědělsko-lesnické výroby a jejího průmyslu, pokud péči o ně nepřevezme přímo s stát;
7. zakládati a spravovati ústavy, mající za účel zlepšení a ochranu zemědělsko-lesnické výroby, nebo ústavy, pečující o kulturní a sociální potřeby příslušníků zemědělsko-lesnické výroby;
8. podávati dobrá zdání a iniciativní návrhy ve věcech hospodářského školství se týkajících;
9. vysílati zástupce do poradních sboru a korporací, v nichž projednává nebo rozhoduje se o zájmech zemědělských;
10. obstarávati ty obory veřejné správy, které zvláštními zákony a nařízeními přikázány budou zemědělským komorám, nebo zemědělským radám přikázány jsou a spravovati veškeré ústavy, až dosud zemědělským radám přičleněné;
11. pečovati o řádné upotřebení veřejných příspěvků, jež zemědělskými komorami na zvelebení zemědělství a lesnictví věnovány byly;
12. vésti řádné účty o svém finančním hospodářství a podávati ministerstvu zemědělství každoročně zprávy o své činnosti.
K přímé účasti zemědělských komor na výdělkových podnicích jakéhokoli v druhu jest potřebí souhlasu ministerstva zemědělství po slyšení zemského (správního) výboru (zemské správní komise).
§ 44.
Orgány, jimž přísluší prováděti úkoly uvedené v § 43, jsou:
1. valné shromáždění,
2. výbor,
3. předsednictvo zemědělské komory.
§ 45.
Valné shromáždění zemědělské komory skládá se:
1. ze zástupců zemědělských společenstev,
2. ze zástupců těch odborných korporací, které mají podle § 47 právo vysílati zástupce do valného shromáždění.
§ 46.
Zemědělská společenstva vysílají do valného shromáždění zemědělské komory z každé volební skupiny po jednom zástupci.
§ 47.
Spolkům a družstvům, která podle stanov mají za účel podporovati zemědělství, lesnictví a jeho průmysl, nebo některé jeho odvětví, svou působnost vztahují na obvod zemědělské komory, nebo značnou jeho část a prokazují nejméně již dvě léta řádnou činnost, může ministerstvo zemědělství, vyžádajíc si dříve vyjádření zemědělské komory, uděliti právo vysílati svého zástupce do valného shromáždění, nebo do výboru komorního. Zástupcové tito nemají práva voliti do výboru, jinak mají veškerá práva a povinnosti jako ostatní členové. Právo toto uděluje se buď na neurčito nebo na dobu volebního. období.
§ 48.
Valnému shromáždění přísluší:
1. usnášeti se o věcech, které podle výslovného ustanovení ministerstva zemědělství valnému shromáždění mají býti předloženy, nebo které výbor pro vynikající jejich důležitost usnesl se předložiti valnému shromáždění;
2. schvalovati výroční zprávu a závěrky účtů;
3. usnášeti se na jednacím řádu;
4. dávati souhlas k zjednání zápůjček;
5. voliti výbor.
§ 49.
Valné shromáždění koná se jednou ročně. Ukáže-li se toho potřeba, může býti svoláno mimořádné valné shromáždění. Toto musí býti svoláno, žádá-li za to aspoň polovina zemědělských společenstev.
§ 50.
Valné shromáždění může se platně usnášeti, je-li mimo předsedajícího přítomna nejméně třetina členů. K usnesení jest potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných; pří rovnosti hlasů přijat jest návrh, k němuž se přidal předseda.
§ 51.
Výbor zemědělské komory skládá se:
1. ze 12 členů volených zástupci zemědělských společenstev,
2. ze členů, jež vysílají do výboru korporace k tomu oprávněné (§ 47).
Počet členů uvedených ad 2. nesmí přesahovati polovinu členů volených.
§ 52.
Volby výboru konají se písemným hlasováním podle zájmových skupin (§ 18). Každé zájmové skupině přísluší voliti stejný počet členů. Zvolenými jsou ti, kdož obdrželi nadpoloviční počet hlasů přítomných z dotyčné skupiny.
§ 53.
Výbor řídí všechny věci spadající v obor působnosti zemědělské komory, pokud nejsou výslovně vyhrazeny valnému shromáždění. Připravuje návrhy pro valné shromáždění a provádí jeho usnesení, sestavuje a projednává rozpočet, sdělává závěrky účtů, systemisuje a obsazuje místa úřednická, vykonává moc disciplinární nad úřednictvem, vysílá zástupce do korporací a sborů, v nichž zemědělská komora je zastoupena, a stanoví stálé odborné poradce pro odbory komorní (§ 54).
Výbor schází se k poradám zpravidla každý druhý měsíc. Usnáší se pravoplatně, je-li přítomna mimo předsedajícího aspoň polovina všech členů výborových.
§ 54.
Správní věci v působnost jeho spadající projednává výbor přímo, odborné věci teprve tehdy, když byly řádně projednány v odborech poradců. Za tím účelem zřídí podle potřeby jednotlivé odbory, v nichž zasedají odborníci těchže odborů. Bližší ustanovení o zřízení odborů a jejich jednání obsahuje jednací řád výborem vypracovaný.
§ 55.
Výbor volí ze svého středu písemným hlasováním předsednictvo, jež skládá se z předsedy a dvou místopředsedů. Zvolenými jsou, kdož obdrželi nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů výborových.
Výsledky voleb výborových a předsednictva dlužno sděliti ministerstvu zemědělství.
Volby předsednictva vyžadují potvrzení presidentem republiky.
§ 56.
Předseda jest zákonným zástupcem zemědělské komory. Bdí nad šetřením zákonné působnosti komory a nad prováděním jejích usnesení. Domnívá-li se, že nemůže převzíti zodpovědnost za určité usnesení, má právo je zastaviti a vrátiti je k novému projednání.
Předseda svolává a řídí schůze valných shromáždění, jakož i výboru. Podpisuje vyřízení za spolupodpisu jednoho z vedoucích úředníků. Veškerá tato práva a povinnosti přecházejí podle opatření předsedy na místopředsedu, nemůže-li předseda dočasně svého úřadu zastávati.