Vychovatelé mohou při tom posoudit a rozhodnout, pro který obor a způsob práce chovanec má nejlepší vyhlídky na samostatnou obživu a v čem by jednou schopnostmi svými společnosti víc prospěl.
Řádně organisované výrobní družstvo potřebuje nejen dobré fysické pracovníky, ale musí si vytvořit i vhodnou administrativu, jež řídí práci a vzájemné styky jednotlivců nebo celku s veřejností, výrobkům družstva zprostředkovává odbyt a reguluje finanční poměry jeho.
Družstvo zřizuje si proto ve svých podnicích i zvláštní oddělení administrativní kancelářské, v němž chovanci sami obstarávají si celou správní agendu svých podniků, korespondenci, vedení knih úředních spolkových, obchodních i živnostenských a pod.
Při práci v domácnosti, hospodářství, dílně, administrativní kanceláři, při autonomních výkonech a j. mají vychovatelé plno příležitosti, aby vyhledali vědní body, na něž by se upoutával zájem chovanců a rozváděl i zaváděl k tomu, aby chovancům (zpravidla příležitě jen) dostalo se i potřebného všeobecného vzdělání literního.
To má formu volných rozhovorů, výkladů, přednášek, návštěv, výstav, divadel, koncertů, mimoústavních živnostenských podniků, vycházek do přírody, experimentů a mechanických cviků, tak organisovaných, aby chovanec co nejhlouběji a nejpevněji osvojil si látku nejen pamětí, rozumem a citem, ale aby ji i technicky dokonale ovládl.
Tím u jedněch vyhovuje se požadavkům, které kladou živnostenskoprávní poměry dílen i obchodu i na děti vstupující do učení i na obchodní a řemeslné vyučence, kteří chtějí se státi samostatnými živnostníky; připraví chovance ústavní ke zkouškám k literním předmětům, jimiž získají si potřebného propouštěcího vysvědčení.
U druhých získává se tím, čeho potřebují k přijímacím zkouškám pro střední nebo jiné školy.
Aby chovanci poznali hospodářský význam práce, účastní se na čistém výnosu z odprodaných svých výrobků tak, že připadá jim polovička čistého zisku z odprodaného výrobku.
Aby pak naučili se i vlastními penězi hospodařit, dává se jim co největší volnost, disponovat po své vůli s penězi, jež si prací svou vydělávají. Nenápadně jen navádějí se ke zvyku užívat svých peněz k tomu,
a) aby opatřovali si hmotné podmínky existenční — tím, že uschrání si kapitál na zakoupení nejnutnějšího zařízení, až z ústavu odejdou;
b) aby pořizovali si pomůcky (na př. knihy a p.) i získávali poznatky (na př. návštěvou výstav a p.) k nejúspěšnějšímu vyzbrojení se duševnímu pro své povolání;
c) aby mohli popřát si ušlechtilých zábav a požitků.
Druhou polovici čistého zisku z výrobků dětských odvádějí chovanci ústavu na svoje vydržování, aby se v nich probudilo vědomí povinnosti k těm, kdo ho učinili práce schopným a tak byl položen v nich základ pro vědomí příští povinnosti k společnosti, jejíž stanou se členy. Tím umožňuje se chovancům, aby poznali morální efekt výdělečné práce. Čistý zisk rozdílí se mezi chovance ne dle kvanta zboží chovancem vyrobeného, ale dle doby, po níž se snaží vyrábět, ať s jakýmkoli výsledkem. Tak v různě schopných chovancích založí se ušlechtilý cit a smysl pro solidaritu.
Důsledným dodržováním ušlechtilých zvyklostí ve společenských stycích a častou příležitostí stýkati se s lidmi veřejnosti, vychovávají se ústavní chovanci na lidi ušlechtilých mravů a jemného společenského chování.
V methodách poznávacích přede všemi dávána je přednost methodě samoučení; chovanci jsou uváděni v situace, jež je samy lákají k pokusům práce; ta je jim problémem, jejž si luští sami. Tak jsou děti vychovávány k samostatnosti v práci i v každém jiném životním jednání.
Nutností koncentrovat pozornost k předmětu práce, potřebou vytrvat při práci až do vyhotovení díla a přirozeným pak důsledkem zdaru, jímž je radost z práce, vychováváme tímto způsobem z našich dětí
lidi jasné, logicky ukázněné mysli, odvážné a energické v činu,
lidi silné vytrvalé vůle, ušlechtilého srdce a uhlazeného chování,
lidi vlídného názoru,