Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona místně sloučila a nařízením kompetenci vhodně upravila.

Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou moci pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch, jimž bude rozhodovati o stavebních věcech posuzovaných podle tohoto zákona jako konečné a výlučné instanci odvolací.

Pokud o stavebním povolení podle dosavadních předpisů rozhodují politické úřady (administrativní vrchnosti), je zemská. správa politická (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župan) vždy poslední stolicí.

§ 60.

Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

§ 61.

Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo, prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

§ 62.

Úředníci oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě, a Užhorodě buďtež jmenováni nebo se souhlasem zemského (správního) výboru (zemské správní komise) přidělováni dle možnosti z úředníků zemských.

§ 63.

Rozhodnutí, jež orgány stavební druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu.

§ 64.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 49 a 63 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy.

§ 65.

Řízení v této hlavě předepsané jest zachovati u všech staveb obytných domů.

HLAVA DEVÁTÁ.

Ustanovení závěrečná.

§ 66.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 24.

§ 67.

Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 29, 32, 33 a 41 tohoto zákona zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená. zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

§ 68.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a učiněno opatření, aby majitel domu byl zavázán úpravou nájemného přispívati k úhradě nákladu, krytého státní podporou.

§ 69.

Obce a společné bytové úřady, které podle §§ 1 a 33 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n., o zabírání bytů obcemi byly do 31. prosince 1920 zmocněny, aby provedly opatření podle citovaného zákona, mohou v provádění těchto opatření pokračovati do 30. června 1921.

Na domy podle tohoto zákona vystavěné nevztahuje se zmocnění obcí a společných bytových úřadů k zabírám bytů a místností.

§ 70.

Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1921; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1922. Zákon ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a n. o podpoře soukromého stavebního podnikání, se zrušuje.

§ 71.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 72.

Ministrům sociální péče, veřejných prací, financí, vnitra, spravedlnosti a pro veřejné zdravotnictví, a tělesnou výchovu se ukládá, aby tento zákon provedli.

Prášek v. r.,

předseda.

Dr. Šafařovič v. r.,

senátní tajemník.

Dr. Ot. Krouský v. r.,

zapisovatel.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Příloha k tisku 1706.

Resoluce

přijaté v 45. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé dne 3. března 1921.

1. (k § 1).

Přednostní právo vyvlastňovací nechť přísluší státu, zemím, župám, okresům a obcím.

2. (k § 3).

Z vyvlastnění buďtež vyjmuty pozemky k báňskému provozu nezbytně potřebné jakož i pozemky uprostřed propůjčených dolových měr se nacházející, které v důsledku dolování k účelům stavebním jsou nezpůsobilé a to vzhledem na pravděpodobné nebo docela s jistotou očekávatelné vážné poruchy případné stavby.

3. (k § 3).

Při vyvlastňování pozemku pro stavbu domků budiž pamatováno přídělem půdy, pokud je jí dostatek, také na rodinné zahrádky, při čemž možno jíti nad výměru v odstavci 4. § 3 stanovenou.

4. (k § 5).

K šetřením vyvlastňovacím pokud se jedná o pozemky k báňskému provozu nezbytně nutné nebo v důsledku dolování k stavebním účelům pravděpodobně nezpůsobilé, jest přizvati příslušný báňský revírní úřad.

5. (k § 9).

Vláda se vyzývá, aby v náhradu za zrušenou dávku, stanovenou zákonem ze dne 6. února 1920, čís. 117 Sb. z. a n., opatřila obcím jiné zdroje příjmů.

6. (k § 18).

Vláda se vyzývá aby v sídle obchodních komor zřídila filiálky cenových soudů.

7. (§ 18).

Vláda se vyzývá, aby do cenových soudů povolala též zástupce obcí.

8. (k § 23).

Vláda se vyzývá, aby neprodleně vykonala další přípravy za účelem opatření nutných finančních prostředků ku podpoře stavebního ruchu.

9. (k § 29).

Podle čl. 11. zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n., musí býti učitelstvu škol obecných a občanských přiznány všecky výhody státního úřednictva, a vztahují se v důsledcích tohoto zákona na učitelstvo také ustanovení hlavy páté, zákona o stavebním ruchu, týkající se péče o státní zaměstnance. Ježto i veřejný zájem toho naléhavě žádá, aby postaráno bylo o řádné bydlení učitelstva, ukládá se vládě, by provádějíc hlavu V. zákona věnovala při tom učitelstvu stejnou péči jako státnímu úřednictvu a užila i k tomuto účelu částky v § 29 uvedené.

10. (k § 45).

Vládě se ukládá, aby

1. vydala co nejdříve novelu k hornímu zákonu, upravující vzájemné nároky a závazky majitelů nemovitostí, položených nad propůjčenými důlními měrami a vlastníků horních podniků, jmenovitě pokud jde o škody způsobené na povrchových stavbách dolováním a co do stavebního řízení o objektech nad důlním polem zřizovaných,

2. aby ihned nařízením upravila přesně a podrobně předpisy zemských stavebních řádů, zvláště i slezského co do řízení a rozhodování o stavbách, ležících nad důlním polem, zvláště pak aby nařídila, že ke každé komisi stavební o objektu nad důlním polem se nacházejícího zváni musí býti kromě ostatních interesentů: zástupce revírního hor. úřadu, majitel důlního pole, resp. jeho zástupce a řádný stavitel jako stavební znalec.

V důležitých případech budiž k řízení stavební komise přibrán řádně kvalifikovaný právník, ať člen obec. zastupitelstva, ať obecní úředník ať jiný právník, aby jednání stavební komise vedl a sepsal o něm a o její rozhodnutích řádný protokol.

11. (k § 47).

Při zastavění pozemků do polohových plánů nepojatých budiž přihlíženo k tomu, aby stavby byly soustředěny se zřetelem na komunikační, zdravotní i jiné poměry a zájmy obce.

12.

Vláda se vyzývá, aby prováděcí předpisy k tomuto zákonu předložila před jejich vydáním senátu k nahlédnutí.

13.

V prováděcím nařízení budiž jasně řečeno, že nelze současně vy vlastniti ony stavební parcely (nejvýš tři), jež naleží stavitelům, či jiným stavebním živnostníkům a jich rodinám, ať jsou upotřebeny na ohrady, skladiště, ať jsou volny, a to i tenkráte, kdyby jich nepoužili ihned sami k účelům § 1 naznačeným do tří měsíců atd.

Pro stavitele jest to nutná reserva, které použijí tenkráte, když žádné jiné práce, již nemají, aby pak mohli příhodně zaměstnati alespoň kmenové dělnictvo a zužitkovati zbývající mnohdy stavební materiál.

To, co pro řemeslo nebo obchod jest krám a dílna, jest pro stavitele reservní parcela.

14.

V prováděcím nařízení k stavebnímu zákonu budiž vzat zřetel k tomu, že pozemky, které kommasací byly arondovány nebo mehorovány, k účelům stavební činnosti nesmějí býti vyvlastněny.

15.

Do nařízení budiž pojato, že se má dbáti toho, aby nebyly vyvlastňovány budovy a jiné předměty historické nebo umělecké ceny, pro jejichž zachovaní vysloví se památkový úřad z toho důvodu, že jich nelze přenésti nebo jinak zachovati.

16.

Vláda se vyzývá, aby zákon ze dne 6. února 1920, č. 117 Sb. z. a n., kterým se v čl. I., § 1 pod č. 11, stanoví dávka z nezastavěných pozemků, do 30. června 1921 vhodným způsobem novelisovala.

17.

Vláda se vyzývá, aby mzdové rozhodčí soudy byly stanoveny pro obvody jednotlivých žup.

Přísedící soudů nechť jsou jmenováni z každé župy.

Rozhodčí soud jest povinen do 14 dnů vydati nález, do té doby nesmí býti zahájena ani výluka ani stávka.

18.

Vláda se vyzývá, aby prováděla § 17 takto:

Kdyby se jedna ze sporných stran k jednání rozhodčího soudu nedostavila, rozhodne soud bez ohledu na její nepřítomnost.

19.

Vláda se vyzývá, aby rozhodčí cenové soudy dozíraly na rozsah závodů stavební hmoty vyrábějících, aby pasivní resistencí nezpůsobovaly nedostatek stavebních hmot.

20.

V prováděcím nařízení budiž připomenuto, aby se nekladly příliš úzké meze povolování těch staveb, kde by se snad o několik málo procent překročila plocha, vyměřená 30% pro živnostenské podniky a větší byty.

Jest prostě nemožno u některých půdorysů, zejména rohových, pro účelné využití vyřešiti na 1% samé malé byty o 1 či 2 pokojích a pak nutno uvážiti, že jest mnoho živností, které nepotřebují krámů a dílen přízemních.

Jsou na př. stavitelé, lékaři, advokáti, zubní technici, komisionáři atd., kteří používají dvou místností pro kanceláře, kreslírny, či ordinační síně a pro rodinu zbude pak malý byt o 1 či 2 pokojích, ale v celku ve skutečnosti to tvoří velký byt o 3—4 pokojích.

Na tyto důležité živnosti nesmí se také zapomínati.

21.

Vláda se vyzývá, aby v prováděcích nařízeních zajistila okresům, obcím a obecně prospěšným stavebním družstvům při provádění staveb obytných budov po rozumu § 33 poslední odstavec, zvláštní výhody oproti soukromému stavebnímu podnikání.

22.

Vláda se vyzývá, aby prováděcím nařízením nebo i novelisací zákona osvobodila nové stavby, na které zákon o stavebním ruchu se vztahuje, kromě domovní daně třídní a činžovní i ode všech dalších přirážek a činžovních grošů, protože za daných poměrů jsou tyto dávky tak vysoké a tak zatěžující, že se tím soukromému podnikání stavebnímu klade v cestu překážka nepřekonatelná.

Dále za týmž účelem nutno změniti i formu předpisu vodného, které se dosud vybírá a předpisuje v procentech, aby pro tyto nové stavby účtovala se skutečná spotřeba a odebrané množství vody.

23.

Vláda se zmocňuje, aby zřídila zvláštní oddělení pro stavební ruch dle potřeby i v jiných místech než v § 59 uvedených.

24.

Vládě se ukládá, aby zřídila při zemské politické správě v Opavě zvláštní oddělení pro stavební ruch ve Slezsku, Hlučínsku a okrese ostravském.

Při tom použito budiž zřízeného již oddělení pro stavební ruch u zemské správní komise pro Slezsko v Opavě.

25.

Jelikož účinnost zákona o stavebním ruchu je předem mařena výlukou dělnictva stavebního, poněvadž všechny připravené práce stavební jsou zastaveny a tím intensivní provádění staveb zmařeno, vyzývá se vláda aby působila k urovnání tohoto sporu všemi prostředky po ruce jsoucími.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP