Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

1706.

Usnesení senátu

o usnesení poslanecké sněmovny N. S. R. Č.

ve příčině návrhu poslanců

Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 1551),

aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1572).

Senát Národního shromáždění republiky Československé schválil v 45. schůzi dne 3. března 1921 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne ............................................................. 1921

o stavebním ruchu.

Narodní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

HLAVA PRVÁ.

Opatření stavenišť.

§ 1.

Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou po dobu nynější nouze o byty býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů nebo pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu (zejména pro stavbu ústavů léčebných, pro hospodářství a zahrady jejich) a pro komunikace k tomu nutné.

Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati.

Strany, které z těchto důvodů bytu pozbudou, mají přednostní nárok na byt v domech dle tohoto zákona veřejnými korporacemi vybudovaných, nebo v těch starých budovách, jež se uvolní vystěhováním vojenských a občanských úřadů.

Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní knihovní vložky.

§ 2.

Jako staveniště jest použíti též pozemků státních.

Stát je povinen pozemky k zastavění způsobilé, jichž nehodlá sám zastavěti nebo použíti k veřejným účelům, prodati za náhradu obecné jejich hodnoty, a vláda se zmocňuje zaříditi vše, čeho ke prodeji potřebí.

O návrhu a podmínkách zcizení rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek do 30 dnů.

§ 3.

Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích jako pokračovaní čtvrtí zastavěných nebo výjimečně takové k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů.

Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především půdu neplodnou, ale ku zastavění způsobilou, než se sáhne k půdě plodné.

Pozemky jest vyvlastňovati v tomto pořadí:

a) půdu zabranou, pak fondů veřejných a pozemky obecní, pokud obec neprokáže, že jich potřebuje ku splnění svých veřejnoprávních úkolů,

b) pozemky soukromé.

Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300—400 m², pro domky o dvou bytech do 500 m².

Vyvlastniti nelze pro účely staveb obytných vzrostlých sadů, dále nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost, nebo že jich použije sám k účelům v § 1 naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4 tohoto zákona, a dokonce ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k vyvlastnění příslušný.

§ 4.

Vyvlastňovací řízení provede k návrhu zájemníka neprodleně okresní politický úřad (magistrát), na Slovensku a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad (magistrát), v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět když zájemník prokáže, že nemá vlastního vhodného pozemku a že dobrovolný výkup se nezdařil.

V návrhu budiž přesně označen předmět vyvlastnění a účel zamýšlené stavby a připojen její situační plánek.

Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení.

Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.

§ 5.

Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky §§ 1 a 3.

K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni obec a zájemníci. Mimo to budiž slyšen také památkový úřad a jde-li o pozemky v obcích vyjmenovaných v § 3 zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím. Nedohodnou-li se strany, vydá úřad do dalších 14 dnů vyvlastňovací nález, vyslechna soudní stavební znalce, znalé místních poměrů a ceny půdy. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný předmět; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 7) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.

V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí započíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nesmí, býti delší tří měsíců.

Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politickému zemskému úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k župnímu úřadu, do nálezu magistrátu města municipálního k úřadu s plnou mocí pro správu Slovenska. Odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Odvolací úřad vydá do 14 dnů rozhodnutí, z něhož není dalšího opravného prostředku.

§ 6.

Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu stavebnímu přísluší jako náhrada obecná jeho hodnota.

Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádostí za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný předmět provedením zamýšleného podniku.

Při určení náhrady budiž dbáno újmy v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.

Náhradu lze dáti také v pozemcích stejná hodnoty; kde se tak státi může z půdy zabrané, staniž se tak, pokud vyvlastněný nemá půdy přes 15 ha.

Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel.

§ 7.

Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí; aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí, ji vyvlastňovatel, u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném, řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudně nebo notářsky, nebo nějakou listinou veřejnou.

Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 5) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.

§ 8.

Vyvlastnitel nebo jeho nástupce právní je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.

Pozemky, podle tohoto zákona získané a nezastavěné, lze zciziti jen se svolením zemského politického úřadu, odmítne-li původní vlastník do 14 dnů nebo obec do dalších 14 dnů převzíti pozemek za původní vyvlastňovací cenu.

Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a povinnosti, vyslovené v odstavci 1. a 2. tohoto paragrafu.

§ 9.

V soudní úschovu budiž složeno 30 (třicet) % náhrady jako jistota za část dávky z majetku původního vlastníka na vyvlastněný pozemek připadající. Složením přestává ručení pozemku za dávku z majetku podle §u 62 zákona o dávce z majetku ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a u. Dávka stanovená zákonem ze dne 6. února 1920, čís. 117 Sb. z. a n. v čl. I, § 1 pod č. 11 zrušuje se 1. červencem 1921.

§ 10.

Nebude-li ve lhůtě dle § 8 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.

Z důvodů vyšší moci může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti.

§ 11.

Zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a u. z roku. 1920 se zrušuje.

HLAVA DRUHÁ.

Rozhodčí soudy mzdové.

§ 12.

Pro upravení pracovního a služebního poměru v živnostech stavebních jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí soudy (§ 16).

§ 13.

Rozhodčí soud svolá ministerstvo sociální péče kdykoli uzná toho potřebu, jakož i k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, které jsou povinny předkládati rozhodčímu soudu všechny spory vznikající z poměru pracovního nebo služebního.

§ 14.

Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou soudce z povolání a vyzve zúčastněné organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do něho přísedící tak, aby v soudě zasedali tři zaměstnavatelé a tři zaměstnanci.

§ 15.

Na řízení rozhodčího soudu jest užíti obdobně. ustanovení (§ 3, odst. 2. a 3.; § 4, odst. 1., 5., 6., 8. a 9.; § 10, odst. 2. 11., 12. a 13.) zákona ze dne 5. prosince 1919, č. 655 Sb. z. a n.

§ 16.

Rozhodčí soud jest povolán, aby vykládal smlouvy kolektivní, aby rozhodoval spory, které vznikly ze smlouvy pracovní, a aby stanovil podmínky pracovní, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.

Ve všech těchto případech jest vzíti za podklad nálezu průměrný výkon v dotyčném odboru z r. 1914, kde lze stanoviti mzdu nebo služné v poměru k výkonu pracovnímu.

Nález vydaný rozhodčím soudem vztahuje se na dobu jednoho roku. Ustanovení kolektivní smlouvy sjednané v této době, jež odporují nálezu, nabývají účinnosti teprve, byla-li schválena rozhodčím soudem.

§ 17.

Zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nálezu.

HLAVA TŘETÍ.

Cenové soudy.

§ 18.

Pro stanovení cen stavebních hmot a úplaty za dopravu jich v živnostech a podnicích v § 32 uvedených, jakož i pro stanovení jednotkových cen stavebních rozpočtů zřizují se pro jednotlivé odbory cenové soudy a to: v Praze pro obvod Čech, v Brně pro obvod Moravy a Slezska, v Bratislavě pro obvod Slovenska a v Užhorodě pro obvod Podkarpatské Rusi.

§ 19.

Cenový soud svolá ve 14 dnech po vyhlášení tohoto zákona přednosta nebo jím ustanovený úředník oddělení pro stavební ruch při zemském politickém úřadu jenž mu předsedá, a povolá do něho po jednom zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců dotyčného odboru, po jednom odborníkovi ze řad bývalých zaměstnavatelů a zaměstnanců toho odboru, po jednom zástupci svazu zaměstnavatelů stavebních, stavebních družstev obecně prospěšných a odborové dělnické ústředny.

Tyto organisace jsou povinny jmenovati zástupce ve lhůtě předsedou stanovené a předseda cenového soudu jest těmito návrhy vázán.

Do cenového soudu vysílá za přísedícího svého úředníka revisní odbor při ministerstvu financí.

§ 20.

Způsob řízení u cenového soudu bude upraven nařízením.

§ 21.

Cenový soud stanoví ceny na dobu jednoho ruku; jest však povinen v prvním týdnu každého kalendářního čtvrtletí ceny znovu prozkoumati a je po případě snížili. Ke změně výrobního nákladu, vzniklé změnou kolektivní smlouvy pracovní, může při tom cenový soud přihlížeti pouze v případě, že změna taková byla schválena rozhodčím soudem.

Cenový soud není však oprávněn ceny zvýšiti.

§ 22.

Snížil-li cenový sond ceny a úplaty v§ 18 uvedené, stanoví zároveň dobu, od kdy toto snížení nabývá účinnosti.

HLAVA ČTVRTÁ.

O losové výpůjčce republiky Československé.

§ 23.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila pro podporu stavebního ruchu kapitál do 1 miliardy Kč losovou výpůjčkou.

§ 24.

Výnosu této výpůjčky smí býti použito:

a) ku poskytování podpor po rozumu ustanovení hlavy VI. a VII. tohoto zákona;

b) k úhradě výloh bytové péče o státní zaměstnance dle hlavy V. tohoto zákona;

c) ke krytí výloh povolených dle finančního zákona pro rok 1921 na stavby obytných domů z důvodu reformy finanční správy.

§ 25.

Dlužný kapitál bude umořen ve 25 letech tím způsobem, že, bude každoročně, počínajíc 1. únorem 1922 vylosována část losů tahy umořovacími dle umořovacího plánu. Doručitelům takto tažených losů bude vyplacena jmenovitá hodnota losů a úroková prémie 2% této hodnoty za každý rok počínajíc rokem 1922 až do roku tahu, rok tento v to počítaje.

Kromě tahů umořovacích budou se konati zvláštní tahy výherní, jichž se účastní i losy vylosované v tazích umořovacích.

Na losy tažené ve zvláštních tazích výherních připadne výhra dle herního plánu; tyto losy obdrží, nebyly-li taženy v posavadních tazích umořovacích, výhru po srážce jmenovité hodnoty a účastní se dalších tahů umořovacích. Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích výherních již také taženy v tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu.

Souhrnný roční obnos výher se stanoví 16 miliony Kč.

§ 26.

Výhry a jmenovité hodnoty s prémiemi budou splatny 3 měsíce po tahu.

§ 27.

Tato výpůjčka jest osvobozena od daně důchodové (rentové).

§ 28.

Způsob emise losů, umořovací a herní plán budou stanoveny nařízením.

Dozor nad používáním a uložením peněz z losové půjčky vykonává komise pro kontrolu dávky z majetku.

HLAVA PÁTÁ.

O bytové péči o státní zaměstnance.

§ 29.

Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové statní výpůjčky povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona přikázala na rok 1921 částku až do 150,000.000 Kč na postavení obytných budov pro státní zaměstnance.

O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921, stanovené článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a nař.

HLAVA ŠESTÁ.

O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.

§ 30.

Stavby domů s malými byty zahájené kýmkoli v roce 1921 mohou býti podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a nař., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.

Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby a nástavby obytných domů.

§. 31.

Na podporu podle § 30 povoluje se na rok 1921 částka 80,000.000 Kč.

Částku, kterou jest podle § 2 zákona ze díle 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.

§ 32.

Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v roce 1921. které budou dokončeny do konce roku 1932, může býti udělena státem podpora:

1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté na novostavby, a to za úrokování, umořování a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky;

2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu 25 let ode dne povoleného užívání novostavby majiteli roční ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatný příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu, a to nejméně po prvých pět let ve výši 4% (čtyř ze sta), po dalších pět let 3 1/2% (tři a půl ze sta), po následujících pět let 3 1/4% (tři a čtvrt ze sta), po dalších pět let 3% (tři ze sta) a po posledních pět let 2 1/2% (dvě a půl ze sta). Nařízením může býti tento příspěvek zvýšen dle poměru mezi nákladem a obvyklým činžovním výnosem;

3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek dle zbytku stavebního nákladu;

4. nebo ve způsobe přímých zápůjček až do výše 100,000.000 Kč na dokončení staveb zahájených podle zákona z. 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., v roku 1919 a 1920.

§ 33.

Zaniká státu v § 32 pod č. 1. uvedená budiž v pozemkové knize poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak ustanoveno, při

stavebního nákladu řádně zjištěného.

Většina bytů v domě musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně pod vlastním závěrem. Obytná plocha bytu o dvou obytných místnostech musí činiti nejméně 35 m².

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovici částky nákladu, za kterou dle 1. odstavce nelze převzíti záruky.

Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90% státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.

Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku podle odst. 1. zapsanou.

Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné stavebními sdruženími obecné prospěšnými, obcemi, okresy a župami, aneb o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy zastavěné.

Nařízením určí se také, jak úsporně stavby mají býti prováděny, a co bude tvořiti zaklad výpočtu stavebního nákladu při jednotlivých typech (stavby městské, venkovské, horské a pod.).

§ 34.

Příspěvek státu v § 32 pod č. 2 uvedený zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotékární dluhy na nemovitosti vložené. Jsou-li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky státem zaručené po rozumu § 32, čís. 3, vyplácí se tento státní příspěvek do pokladny věřitele knihovního; jinak je potřebí postupu na zástavního věřitele.

§ 35.

Zápůjčky státem zaručené dle § 32, č. 1 a 3 požívají jistoty sirotčí.

§ 36.

Za účelem poskytovaní zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným a dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.

Společnosti tyto mají právo přijímati vázané v klady úsporné též od třetích osob; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31 určené, povolil úrokové prémie dle délky vázanosti vkladů těchto.

Podrobná ustanovení o těchto společnostech s ručením obmezeným a způsobu premiování vkladů budou upravena nařízením.

§ 37.

Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečné činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček podle ustanovení tohoto zákona, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně, úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z r. 1875).

Úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z. a cís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).

§ 38.

Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených dle ustanovení tohoto zákona; dále výmazné kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.

Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavěné budovy na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení staveb.

Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.

§ 39.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920 čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1922 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1922, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 30 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, na dále v platnosti.

§ 40.

Na nemovitosti, na které byla poskytnula podpora podle §u 32 čís. 1, lze v knihách pozemkových na dobu trvání záruky zapsati:

1. ve prospěch státu a obce, v níž je nemovitost, právo předkupní pro každé zcizení a

2. ve prospěch státu zákaz zcizení a zatížení.

Na nemovitosti, na které byla poskytnuta podpora podle §u 32 čís. 2, lze v knihách pozemkových zapsati ve prospěch státu na dobu 25 let zákaz zatížení nad ciferně určenou částku rovnou zajištěnému stavebnímu nákladu.

Nevykoná-li stát práva předkupního ve lhůtě 30denní, může je vykonati obec do dalších 30ti dnů.

Jde-li o nemovitosti oprávněných podnikatelů staveb, nemůže býti právo předkupní vykonáno a zákaz zcizení je neúčinný při prvním prodeji v době pěti let od dokončení stavby.

Nařízením se ustanoví, kdy může býti upuštěno od výkonu práva předkupního a zákazu zcizení a zatížení.

HLAVA SEDMÁ.

Finanční podpora staveb provisorních.

§ 41.

Tomu, kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných s malými byty, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47), může býti povoleno od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na 60% stavebního nákladu. Do stavebního nákladu započítávají se jen taková vydání, jichž provisorní ráz staveb vyžaduje.

Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60%, udělila velkým městským obcím na provisorní stavby a úpravy budov zahájené v roce 1919 a 1920.

§ 42.

V knihách pozemkových vyznačí se doba, na kterou jest provisorní stavba povolena, a vloží se právo obce žádati po uplynutí této doby odklizení provisorní budovy.

§ 43.

Úlevy poplatkové a daňové uvedené v §§ 38 a 39 tohoto zákona platí obdobně i pro tyto stavby.

HLAVA OSMÁ.

Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.

§ 44.

Po dobu účinnosti tohoto zákona omezuje se působnost státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím, zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., v tom, že pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, netřeba jí předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.

§ 45.

Na touž dobu pozbývají účinnosti předpisy stavebních řádu, pokud jsou nahrazeny odchylnými předpisy tohoto zákona.

Úlevy pro staveniště.

§ 46.

Veřejná prostranství, polohovými plány navržená, může obec zastavěti, ale toliko budovami provisorními a jen na dobu nejdéle 20 let (hlava sedmá).

Zastavěti možno provisorními budovami také pozemky, ležící v čarách regulačních, avšak rovněž jen na dobu nejdéle 20 let. Lhůta tato počíná dnem po doručení stavebního povolení. Stavebník jest povinen za sebe a své právní nástupce ve vlastnictví budov těch dáti písemné prohlášení (revers), že stavbu odstraní, a obec má právo po uplynutí lhůty, v prohlášení tom obsazené, odstranění naříditi.

Pozemky v předchozích odstavcích jmenované možno zastavěti jen pokud tu není jiných vhodných míst stavebních.

§ 47.

Na pozemcích, jež do polohových plánu pojaty nebyly, a v obcích, které neopatřily si plánů polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.

§ 48.

Povolení k rozdělení míst stavebních (povolení parcelační). jichž platnost pominula jen proto, že včas se stavbou vůbec v dané lhůtě započato nebylo, oživnou, jestliže se započne se stavbou do 1. září 1921.

Řízení na obci.

§ 49.

Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady vyřizovány nejdéle do 14 dnů.

Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne k žádosti strany nadřízený úřad politický, který musí zachovati stejnou lhůtu.

Jde-li o města statutární, jest v případech předchozího odstavce zemská správa politická jedinou a konečnou instancí. O městech municipálních platí ustanovení § 64.

Zvýšení nákladů řízení postihuje obec.

Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech municipálních.

Stížnosti ve věcech stavebních podle tohoto zákona vyřizovaných jest podati u stavebního úřadu prvé stolice do 8 dnů po doručení rozhodnutí k zemské správě politické, která svými stavebními orgány jest povinna rozhodnouti do 4 neděl.

§ 50.

Do tří dnů po doručení povolení stavebního, je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti niveau nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se novostavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může stavebník sám s přibráním oprávněného geometra.

Úlevy v provádění stavby.

§ 51.

Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady projektant plánu a stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů, při čemž není vázán příslušnými předpisy stavebních řádů) splní-li podmínky v odst. 2.

Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

§ 52.

Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe, opatřen vlastními zdmi hraničními.

Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, jenom není dovoleno krytí slámou při souvislých stavbách.

§ 53.

Domy obytné mohou býti o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

§ 54.

V podkrovních bytech dovoluje, se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno vzniku požáru a jeho šíření.

§ 55.

Klosety přípustné zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány. Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová tam, kde není možné připojení na soustavnou kanalisaci.

§ 56.

V domcích rodinných netřeba zřizovat schodiště i chodby ohnivzdorně a uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů.

§ 57.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

§ 58.

Pro jiné stavby než stavby obytných domů zůstanou v platnosti nynější předpisy stavebních řádů.

Úřady a příslušnost.

§ 59.

Stavby podle ustanovení tohoto zákona prováděné podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.