Přídavek rodinný příslušející soudci ženatému činí 50% a zvyšuje se o dalších 20% za každé nezaopatřené dítě, případně o 40%, pak-li dítě žije mimo služební místo soudcovo, aby navštěvovalo učeliště, jehož ve služebním místě není.
Tohoto přídavku nepozbývá se rozvodem neb rozlukou manželství, ani ovdověním, pokud trvá povinnost alimentační a rodinné společenství aspoň s jedním nezaopatřeným dítětem a snižuje se jen úmrtím dítěte, event. vystoupením z účeliště o příslušné zvýšení. Dočasné vzdálení se z rodinného společenství následkem nemoce, studia a pod. nepadá na váhu.
Zaopatření dítěte předpokládá se — nenastalo-li již dříve, — dosažením 25. roku téhož, leč by bylo prokázáno, že není pro vady tělesné neb duševní ani v tomto staří schopno samostatné výživy.
Přídavek rodinný možno výminečně přiznati i soudci neženatému neb bezdětnému vdovci, je-li prokázáno, že žije ve společné domácnosti s nemajetnými příbuznými, k jichž alimentaci je dle zákona povinen, nebo kteří jsou jeho sourozenci. Zemře-li soudci tohoto přídavku požívajícímu manželka nebo dítě, budiž mu na úhradu jím zapraveného pohřbu vyplacena tříměsíční kvóta tohoto přídavku, případně příslušného dětského zvýšení jako pohřebné. Soudce může při narození dítěte žádati, aby mu dětské zvýšení bylo vyplaceno na půl roku předem a zemře-li toto dítě v tom pololetí, nemusí je vraceti, nemá však také nároku na pohřebné.
Převyšuje-li příjem ze jmění vlastního nebo členů rodinných počáteční plat soudcovský, uhasíná nárok na rodinný přídavek. Okolnost tuto jest zjistiti z předloženého platebního rozkazu o dani z příjmu event. čestným prohlášením, vyžádaným, pod následky řízení kárného.
§ 49.
Přídavek služební činí u okresních soudů zřízených v sídle soudu sborového (neb v širším obvodu hlavního města) 25% u sborových soudů I. stolice 75%, u sborových soudů II. stolice 100% a u soudu nejvyššího 150%. Plnoprávným soudcům, přiděleným sborovým soudům II. stolice a soudu nejvyššímu ke službě pomocné a správní, přísluší polovice přídavků pro tyto soudy stanovených a v ministerstvu spravedlnosti, pokud nenastane převzetí do stavu úřednictva ministerského, přídavek nejblíže vyššího soudu, než u kterého byli ustanoveni. Soudcům s aspoň velmi dobrou kvalifikací, jichž služební postup k vyšším soudům nenastal buď proto, že zvláštní svojí způsobilostí jsou v určitém působišti nepostradatelní nebo proto, že postup vzhledem na počet zřízených míst není možný, může býti výminečně přiznán přídavek vyššího soudu i na posavadním místě.
§ 50.
Přídavek funkční vedle přídavku služebního přísluší ve výši 25% předsedům senátů u sborových soudů a soudu nejvyššího, 50% přednostům okresních soudů a vicepresidentům sborových soudů I. a druhým vicepresidentům II. stolice, jakož i druhému presidentu nejvyššího soudu, 75% přednostům okresního soudu, pokud mají více než 5 oddělení, presidentům sborových soudů I. stolice, vicepresidentům sborových soudů I. stolice v hlavních městech a prvým vicepresidentům II. stolice, 100% presidentům II. stolice a presidentům I. stolice v hlavních městech a 150% prvnímu presidentu nejvyššího soudu.
Přídavek tento ve výši 50%, event. 75% přísluší též přednostům soudů živnostenských, pokud nejsou současně přednosty soudů okresních, a ve výši 25% místopředsedům senátů, pokud předsedají trvale senátu aneb zastupují nejméně po 3 měsíce nepřetržitě předsedu. Předsedovi několika senátů přísluší přídavek jen jednou a presidenti a vicepresidenti sborových soudů nemají jako předsedové senátů nároku na zvláštní odměnu z tohoto důvodu. Předsedům senátů, kteří se v této funkci osvědčili, avšak nemohou ji bez své viny na př. pro chorobu, déle zastávati, může býti jednou přiznaný přídavek ponechán.
§ 51.
Přídavek mimořádný přísluší vedle přídavků ostatních:
a) za úřadování v některé řeči státních menšin soudcům ovládajícím nad to úplně řeč státní slovem i písmem a sice u okresních soudů a u sborových soudů I. stolice, u nichž se úřaduje v této řeči dle jazykového zákona, ve výši 20% a u sborových soudů II. stolice a u soudu nejvyššího ve výši 10%,
b) za vedení každého dalšího soudního oddělení neb referátu soudci, který jej obstarává vedle vlastního — vyjma substituce feriální — déle než jeden měsíc ve výši 20%.
Je-li zastoupením zaměstnáno více soudců, jest mezi ně přídavek rozděliti.
c) za vyznávání prací a úkonů s vlastním, neb zastupovaným referátem nesouvisejících nebo normální objem téhož mimořádně převyšujících, jmenovitě též za členství v personálních a kárných senátech, ve výši 10% soudci, jenž vykonává práce a úkony ty trvale neb déle než 3 měsíce.
§ 52.
Mimo to přísluší všem soudcům a soudcovským čekatelům po dobu mimořádných poměrů drahotních drahotní přídavek povolený státním úředníkům.
§ 53.
Plat s veškerými přídavky vyplácí se měsíčně předem počínajíc prvním dnem měsíce, který následuje po vzniku nároku na ně a zastavuje se posledním dnem měsíce, v němž nárok přestal. Není-li součet příjmů ročně vyměřovaný dělitelný dvanácti, zvýší se na nejbližší číslici tímto číslem dělitelnou.
Jsou-li tu podmínky pro udělení přídavků platových, rozhodne v případe pochybnosti personální senát sborového soudu II. stolice, nebo, jde-li o soud nejvyšší, personální senát soudu tohoto a je proti takovému rozhodnutí do 14 dnů přípustna stížnost k personálnímu senátu, v druhém případě k plnému sboru soudu nejvyššího.
Tytéž senáty rozhodují též o povolení bezúročné zálohy na služné a o poskytnutí přiměřené výpomoci, pak-li že byly způsobeny mimořádnými okolnostmi žadateli náklady, které není s to, aby hradil ze jmění svého či členů rodiny nebo ze služebních požitků.
Příbytečné.
§ 54.
Soudci přísluší nárok na příbytečné dle průměru i bytových cen, který vždy po 5 letech budiž určen nařízením pro jednotlivá služební místa. Při tom vychází se do 10 služebních let (§ 26) u soudců svobodných z nároku na 2 pokoje, u ženatých na 3 pokoje, u soudců déle sloužících z nároku na 4 pokoje vesměs s kuchyní a s příslušenstvím. Soudcům s rodinami aspoň čtyřčlennými a pak soudcům u sborového soudu II. stolice event. u soudu nejvyššího, kteří úřadují z nedostatku služebních kanceláři doma, přísluší nárok na další 1 pokoj; pouze tohoto nároku pozbývá soudce, zmenší-li se počet členů jeho rodiny pod uvedené číslo.
Příbytečné vyplácí se měsíčně, k žádosti soudcově však také čtvrtletně; zemře-li soudce mezi čtvrtletím, nevrací se zbytek.
Služební náhrady.
§ 55.
Náklady stěhovací včetně pojištění dopravního a odškodnění za ztrátu nájemného, spojené s každým přesídlením celé domácnosti soudcovy následkem jeho přeložení na jiné místo služební, hradí se obnosem řádně prokázaným a daným poměrům, hlavně též velikosti bytu, na nějž má nárok přiměřeným pokud se nestalo důsledkem řízení kárného. Stanovil-li ministr spravedlnosti předem úhrnné obnosy nákladů stěhovacích (paušály) a požaduje-li soudce pouze tento obnos, nepotřebuje prokazovati, jaké náklady mu skutečně vznikly. Čekatel soudcovský má pouze nárok na prokázané a okolnostem přiměřené náklady, spojené s jeho osobním přesídlením.
§ 56.
Ohledně cestovného, t. j. náhrady za vykonané služební cesty, platí následující:
a) při použití hromadných prostředků dopravních, ve správě státní se nalézajících jímž — pokud lze — jest dáti přednost, přísluší soudci a soudcovskému čekateli úplně volná jízda na úřední potvrzení přednosty soudu, že jedná se o cestu služební,
b) při použití jiných prostředků dopravních jest nahraditi obnos, který za to dle předloženého a přednostou soudu vidovaného potvrzení skutečně byl zaplacen,
c) v obojím případě má soudce nárok na použití I. třídy železniční nebo parníkové, event. dvouspřežního povozu a kde to v zájmu služby účelno neb nutno, automobilu. Soudcovský čekatel nemůže-li použíti povozu soudcova, má nárok na vůz jednospřežní, případně na II. třídu železniční a parníkovou.
d) nelze-li použíti žádného prostředku dopravního, přísluší soudci a soudcovskému čekateli zvýšená dieta dle dalších ustanovení,
e) jde-li o služební cestu přednosty soudu, vystavuje, případně viduje nutné potvrzení president nadřízeného soudu event. ministr spravedlnosti pokud jde o presidenta nejvyššího soudu.
§ 57.
Dieta (stravné) přísluší soudci za služební výkon mimo městský obvod služebního místa, trvá-li vzdálení aspoň 6 hodin nebo sice jen 3 hodiny, avšak přes dobu polední nebo v noci a činí 1/2 % ročního obnosu počátečního platu základního. Při delším trvání činí dieta 3/4 % za den a je-li nutno přenocovati mimo místo služební, 1%. V případě § 56, lit. d), koná-li se cesta pěšky, třebas jen částečně, avšak přes 4 km, zvyšuje se dieta o 50%. Soudcovskému čekateli přísluší 2/3 diety soudcovské.
§ 58.
Odškodné ve výši 3/4 % ročního obnosu počátečního základního platu přísluší soudci po dobu dočasné výpomoci ve smyslu § 39 za každý den ztrávený mimo místo služební. Po dobu ztrávenou příjezdem a odjezdem obdrží dietu dle § 57. Soudce pomocný a čekatel nároku dle § 58, nemá. Odškodné nesmí ani se svolením oprávněného soudce býti sníženo.
Další oprávnění.
§ 59.
Veškeré služební požitky a náhrady vyplácejí se bez kolku a beze srážek vyjma příspěvek komorní (§ 110) a jsou jen do 30% zabavitelny a obstavitelny. Pro nároky na povinnou výživu členů rodiny lze však bez obmezení zastaviti kvótu na ně vypadající a pro nároky z činže příbytečné. Daň z příjmu na služební požitky připadající nese i s přirážkami stát.
§ 60.
Každý soudce dostává bezplatně po výtisku Sbírky zákonů a nařízení a Věstníku ministerstva spravedlnosti, pak diář, otisk služební listiny (§ 35), potřeby kancelářské, soudcovský talár a příspěvek na pomůcky odborně literární ve výši stanovené čas od času dohodou, mezi soudcovskou komorou a ministerstvem spravedlnosti. Veškerá podání a přílohy jich v oboru správy justiční a u výkonu stavovských práv soudcem činěná jsou kolku prosta.
§ 61.
Pokud otázka nemocenského pojištění soudců nebude jinak vyřešena, má soudce, onemocní-li on sám neb člen jeho rodiny požívající rodinného přídavku na dobu delší 4 neděl, nárok na nemocenskou podporu ve výši dvouměsíční kvóty počátečního platu základního vždy pro období jednoho roku, při druhém a dalším čtvrtletí však teprve po uplynutí prvých 4 neděl téhož, trvá-li nemoc dále.
§ 62.
Členové rodiny soudcovy mají, pokud jsou účastni rodinného přídavku, na průkaz zvláštní legitimace 50 %ní slevu na všech ve správě státní se nalézajících dopravních prostředcích a ve všech veřejných nemocnicích, sanatořích, ústavech léčebných, zotavovacích, pak ve všech veřejných učelištích a výchovnách. Výrobky a produkty podniků státních neb státem spravovaných buďtež mu dodávány za cenu režijní.
Výslužné.
§ 63.
Soudci ve výslužbě přísluší, pokud nejde o trest kárný nebo pokud sám hrubým zaviněním nezpůsobil stav, který je příčinou výslužby, bez ohledu na délku služby jako výslužné celé jeho poslední služné včetně posledního příbytečného, vyjma přídavek mimořádný a zůstává účastným oprávnění v §§ 59, 61 a 62. uvedených.
Při výslužbě jako trestu kárném určuje rozsah a výši výslužného nález soudu kárného. Stává-li pochybnost, nezavinil-li soudce hrubým způsobem důvod výslužby, může na příslušné oznámení neb na návrh soudcův býti zavedeno šetření dle § 31 a soud kárný rozhodne bez ústního jednání o výši výslužného a může je snížiti nejvýše o polovici. Proti rozhodnutí je přípustna stížnost dle § 31. Nárok na výslužné zaniká posledním dnem měsíce, v němž nastalo úmrtí, znovu povolání k činné službě neb v němž nabyl příslušný nález kárný právní moci.
§ 64.
V případě zvláštní pozornosti hodném mohou soudci pro výměru služného k celkové jeho službě tvořící základ služného (§ 46) býti připočteny jeden neb dva roky na přilepšenou, aby mohl dosáhnouti vyššího stupně platového Stane-li se soudce oslepnutím, ohluchnutím nebo duševní chorobou bez vlastní úmyslné viny neschopným k další službě, připočítává se mu pro výměru výslužného 10 roků k jeho platové době.
Totéž platí, nastane-li neschopnost tato následkem úrazu při výkonu služebním nejdéle do 2 let a je-li s ním v bezprostřední příčinné souvislosti. Za poměrů zvláštní pozornosti hodných může býti přiznáno ještě další zvýšení výslužného až do výměry dosažitelných platů služebních. O zvýšeních dle tohoto paragrafu rozhoduje personální senát sborového soudu II. stolice, případně nejvyššího soudu, jedná-li se o členy, poslednějšího a proti rozhodnutí je přípustna do 14 dnů stížnost k personálnímu senátu, případně k plnému sboru nejvyššího soudu.
§ 65.
Soudcovští čekatelé nemají nároku na výslužbu, avšak, jestliže se stali bez své vlastní viny neschopnými ke službě úrazem nebo pro těžkou nezhojitelnou nemoc nebo vadu při vykonávání služby získanou, může jim býti přiznán nárok na výslužné ve výši posledních služebních platů, senátem v § 64 jmenovaným a zvýšen v případech zvláštní pozornosti hodných až o 100%.
§ 66.
Zemře-li soudce ať ve službě nebo ve výslužbě, přísluší jeho manželce, bylo-li manželství uzavřeno za služby a nebylo-li rozloučeno nebo. rozvedeno vinou manželčinou, po dobu vdovství od prvého dne měsíce úmrtí následujícího výslužné vdovské ve výši 50% výslužného, kterého soudce požíval nebo na které měl nárok. Jsou-li zde pozůstalé děti ve smyslu § 48. a pečuje-li vdova sama o jich výchovu a výživu, přísluší ji nad to nezkráceně dětské zvýšení rodinného přídavku. Nepečuje-li vdova sama o děti, budiž vypláceno toto zvýšení dětské tomu, kdo péči vykonává a může vdově nad to její výslužné býti ve prospěch dětí sníženo o 1/5 za každé dítě až úhrnem do vdovského výslužného. Rozhodnutí přísluší justiční správě.
§ 67.
Bylo-li výslužné soudcovo sníženo soudem kárným (88 a 63), nepůsobí snížení toto na výměru výslužného vdovského.
Vzdal-li se soudce výslužného, účinkuje vzdání toto na právo vdovy nebo rozloučené manželky jen tehdy, projevila-li s ním souhlas. Bylo-li manželství soudcovo rozloučeno bez viny manželčiny, přísluší jí výslužné dle § 66, i když vstoupil v manželství nové. Další manželka soudcova nabývá nároku na výslužné teprve když pominul nárok dřívější manželky, může však domáhati se žalobou určovací proti dřívější manželce výroku. že rozluka byla jí zaviněna; bylo-li žalobě vyhověno, ztrácí dřívější manželka nárok na výslužné ve prospěch manželky pozdější od pravoplatnosti rozsudku.
§ 68.
Není-li oprávněné vdovy, náleží vdovské výslužné nemajetné družce soudcově až do jiného jejího zaopatření, žila-li s ním ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 roků a z nich aspoň 2 roky, mimo výslužbu a má-li s ním dítě. Za okolností zvláštního zřetele hodných může justiční správa povoliti výslužné zcela neb částečně vdově, se kterou vstoupil soudce v manželství teprve ve výslužbě.
§ 69.
Není-li zde vdovy výslužného požívající, přísluší pozůstalým nezaopatřeným manželským nebo pozdějším sňatkem legitimovaným dětem vůbec a dětem adoptovaným a schovancům, pokud jsou nemajetny a k adopci či přijetí došlo ještě před vstupem do výslužby, jakož i nemajetným dětem nemanželským, pokud žily s otcem až do jeho smrti v jeho domácnosti nehledě k dočasnému vzdálení z důvodů přechodních a otcovství je nesporné — až do doby jejich zaopatření (§ 48) od 1. dne měsíce úmrtí otcovo následujícího výslužné sirotčí, a to při jediném dítku v nejmenší výši 25% onoho výslužného, na které měl otec v čas úmrtí nárok. Je-li dětí více, zvyšuje se výslužné sirotčí za každé dítě o dalších 10% až do největší výše 50% (rovná se výslužnému vdovskému) a v témž poměru se také zmenšuje, odpadne-li některé dítě úmrtím, zaopatřením, či dospělosti.
§ 70.
Zemřel-li soudce pro nemoc získanou bez vlastní úmyslné viny neb pro úraz za podmínek § 64, může býti jeho pozůstalým za zvláště pozoruhodných okolností povoleno býti zvýšení zákonného výslužného až o 50%. Byl-li soudce ze soudní služby propuštěn (§ 88), může jeho nevinné rodině býti přiznáno za podobných okolností výslužné zcela neb z části ve výměře, na niž by jinak měla nárok a to buď hned neb po jeho smrti.
Odbytné.
§ 71.
Vystoupí-li soudce, proti němuž není zavedeno řízení kárné, dobrovolně ze stavu soudcovského a nepřestupuje-li současně v jiný obor státní služby, přísluší mu nárok na odbytné. To rovná se do 5 let jeho celkové činné služby, dle §u 26 počítané, poslednímu jednoročnímu služnému, (i s přídavky) a příbytečnému a po 5 letech obnosu dvojnásobnému. Vstoupí-li však soudce současně do služby, podléhající pojistné povinnosti dle zákona ze dne 5. února 1920 čís. 89 Sb. zák. a nař., platí o něm ustanovení tohoto zákona, nehledě k době ztrávené ve službě soudcovské.
Soudce ve výslužbě nebo do ní vstupující, vdova po něm, nebo se schválením poručenského úřadu pozůstalé děti mohou obdržeti za souhlasu justiční správy místo výslužného odbytné ve smluvené výši.
Pohřebné.
§ 72.
Zemře-li soudce ve službě neb výslužbě, náleží pohřebné ve výši čtvrtletního obnosu všech jeho služebních požitků (§§ 46, 54) vdově oprávněné k výslužnému, není-li této, dětem k výslužnému oprávněným, a není-li ani těchto, osobě, která opatřila pohřeb, případně i výlohy poslední nemoci na vlastní útraty. Jsou-li útraty ty hrazeny z pozůstalosti neb pojištění, náleží pohřebné osobě, která opatrovala před úmrtím soudce za jeho nemoci v soukromém ošetřování.
Obdobné opatření platí i pro úmrtí vdovy nebo některého pozůstalého dítěte.
Pohřebné je zabavitelné jen pro útraty pohřbu.
Výkon mandátu poslaneckého.
§ 73.
Uchází-li se soudce a mandát do poslanecké sněmovny Národního shromáždění neb do senátu, jest sprostěn služby dnem oficielního vyhlášení své kandidatury, již však služebně jest ohlásiti předem ministerstvu spravedlnosti, a to až do ukončení volby, aniž by to mělo vliv na jeho platový neb služební postup.
O soudci zvoleném platí ustanovení §u 20 ústavní listiny s tím, že pozbývá pouze přídavků uvedených v §§ 49—51.
Služba vojenská.
§ 74.
Soudce je sprostěn výkonu vojenské povinnosti a v případě války může býti povolán jen k službě soudcovské u vojska. Po dobu tu, jež včítá se do postupu platového i služebního, neztrácí nároku na dosavadní služební požitky, má však mimo to ještě právo na příplatek v téže výši, jehož požívá důstojník s týmž úhrnným platem.
Výkon advokacie a notářství.
§ 75.
Vystoupí-li soudce ze stavu soudcovského, neb vstoupí-li do trvalé výslužby a když se tak nestalo nálezem kárným z důvodů nízkých a nečestných, jest oprávněn provozovati advokacii neb ucházeti se o úřad notářský, pakli uplynulo od jeho vstupu do služby soudní (§ 26) již 10 let.
Právo stížnosti.
§ 76.
Pokud v zákoně výslovně není vyloučena nebo obmezena přípustnost opravného prostředku, lze si stěžovati do každého rozhodnutí personálního senátu soudu nižšího ve lhůtě 14 dnů k personálnímu senátu soudu vyššího a pokud personální senát nejvyššího soudu rozhoduje v I. stolici, k plnému sboru téhož. Odkládací účinek přiznává personální senát, do jehož rozhodnutí stížnost podána.
Do rozhodnutí představeného lze si stěžovati — pokud v zákoně není něco jiného ustanoveno — pořadem služebním vždy až do rozhodnutí ministra spravedlnosti. Odkládací účinek přiznává stížnosti představený, jehož opatření vzato v odpor.
III. Povinnosti soudců.
Všeobecná povinnost služební.
§ 77.
Soudce věnuj veškeré své síly svému povolání a konej je horlivě, svědomitě, nestranně a nezištně, zachovávaje předepsanou mlčenlivost.
Ve výkonu moci soudcovské jest úplně samostatný a neodvislý, jsa vázán pouze zákony, v záležitosti správy soudnictví jest se mu však říditi služebními nařízeními představených, jež na jeho žádost dlužno mu dáti písemně.
Domnívá-li se, že dotýkají se výkonu moci soudcovské, jest povinen stěžovati si do 8 dnů od ústního rozkazu, nebo, žádal-li o ně, od doručení písemného vyhotovení ku presidentu nejblíže vyššího soudu.
O každé takové stížnosti a jejím výsledku povinen jest stěžovatel zpraviti soudcovskou komoru.
Soudci jest zakázáno vyjadřovati se mimo výkon služební o záležitostech, o kterých jest mu rozhodovati, a má o věcech, které zvěděl při výkonu svého povolání neb se zřetelem na svoje úřední postavení, vůči každému zachovati mlčenlivost, pokud nepodává služební oznámení, nebo není této povinnosti sproštěn personálním senátem sborového soudu II. stolice, případně nejvyššího soudu, jde-li o členy téhož.
To platí i o soudcích mimo službu, ve výslužbě a po vystoupení ze stavu soudcovského.
Nastoupení služby.
§ 78.
Službu jest nastoupiti po doručení příslušného dekretu, pokud možno, bez průtahu. Nestane-li se tak bez řádné omluvy do 14 dnů, pozbývá příslušný dekret platnosti, pokud jde o osobu, nestojící ještě ve služebním poměru, jinak jest případ oznámiti soudu kárnému.
Doba služební počíná skutečným nastoupením služby, jež jest poznamenati na dekretu a ve služebním výkazu. Den nastoupení služby je zpravidla směrodatný pro posouzení délky služební doby celkové i jednotlivých období téže (§ 26), pokud není stanoveno něco jiného a případně i pro stanovení služebního pořadí (§ 34).
Přítomnost v úřadě.
§ 79.
Nastoupenou službu jest konati dle platných předpisů. Nelze-li tak pro nemoc nebo jinou důležitou příčinu, oznam a ku vyzvání i osvědč soudce okolnosti ty neprodleně představenému. Nemoc může býti zjištěna úředním lékařem na náklad státní.
Omluvená nepřítomnost ve službě, zejména nemocí nebo zdravotními opatřeními, není na újmu požitkům služebním, ani postupu, ani nárokům na dovolenou. Nepřijde-li soudce bez dostatečné omluvy přes 3 dny do služby, nebo takto prodlouží svoji dovolenou, může mu přednosta soudu uložiti trest pořádkový, nebo učiniti oznámení soudu kárnému. Takové oznámení učiniti však nutno vždy, trvá-li taková nepřítomnost déle 14 dnů nebo utrpěla-li tím vážněji služba, nebo byl-li vinník pro to již jednou potrestán.
Pro styk se stranami nepředvolanými buď soudce v úřadě přítomen po dobu, kterou si stanoví v mezích úředních hodin dle potřeby svého referátu. U soudů okresních buďtež kromě toho jeden den v týdnu, který jest stanoven přednostou soudu pro přijímání protokolárních návrhů, všichni soudcové v úřadě přítomni po dobu úředních k tomu určených hodin.
O nedělích a svátcích státně uznaných není soudcovské služby, avšak aspoň jeden ze soudců musí dle stanoveného pořadu přednostou soudu předem býti po ruce v místech svého působení pro neodkladné soudcovské úkony.
Hlášení sňatku, bydliště a rodinných událostí.
§ 80.
Soudce oznam svému představenému svoje bydliště i každou jeho změnu. Volba bydliště mimo služební místo nesmí býti službě na úkor. Soudce službu nekonající (§ 79) neb na dovolené dlící, oznam dle možnosti i změnu pobytu. Podobně jest oznámiti do 14 dnů i sňatek s uvedením osobních údajů ohledně manželky, pak úmrtí téže a narození, úmrtí i zaopatření jednotlivých dítek.
Příbuzenský poměr.
§ 81.
U téhož soudu nesmí se nalézati 2 soudcové, je-li mezi nimi příbuzenství v poměru přímém nebo pobočném do druhého stupně nebo stejné švakrovství a poměr adopční. Nastane-li poměr takový později, budiž ten soudce který přivodil stav ten, z úřední moci přeložen na jiné místo služební, pokud jeden z obou soudců sám nezažádal do 8 dnů o přeložení povšechné. Soudce jest vyloučen ze všech úkonů představenských a rozhodovacích ohledně osob s ním v poměru zde vytčeném se nalézajících.
Vedlejší zaměstnání a dary.
§ 82.
Soudci není dovoleno zaměstnání vedlejší a zejména nesmí zastávati jiných placených funkcí stálých neb občanských. Dovolena jest mu však činnost spolková, literární, vědecká a umělecká a event. příjmy z ní plynoucí nepodléhají tomuto zákazu.
Soudcovská komora může prohlásiti nepřípustnou výdělečnou činnost manželky soudcovy žijící s ním ve společné domácnosti, pokud činnost ta jeví škodlivé účinky na vážnost stavu.
Zůstane-li projev tento nepovšimnut, budiž zavedeno řízení kárné.
Soudce nesmí přijímati ani přímo ani nepřímo pro sebe nebo příslušníky své rodiny a domácnosti hospodářské výhody neb dary nabízené neb poskytované mu vzhledem k jeho povolání.
Ručení syndikátní.
§ 83.
Soudce ručí za škody, které způsobil ve výkonu moci soudcovské porušením práva, nemohla-li býti zjednána náprava řádně použitými prostředky opravnými. Ručení to řídí se až do vydání nového zákona, zákonem ze dne 10. července 1872, čís. 112 ř. z.
Povinnosti stavovské.
§ 84.
Soudce chovej se jak u výkonu svého povolání, tak i v životě občanském způsobem důstojnosti stavu přiměřeným a vystříhej se všeho, čím by mohla býti otřesena důvěra a úcta k němu a ke stavu soudcovskému vůbec. V chování ku představeným, spolusoudcům a podřízeným budiž zachována povinná slušnost, při styku se stranami vážnost a mírnost a budiž vycházeno stranám vstříc v mezích zákonných. Veřejného života zúčastnil se jenom, potud, pokud jest to srovnatelným s povinnostmi stavu soudcovského, zejména pokud není tím otřesena důvěra v jeho nestrannost.
Soudcovští čekatelé.
§ 85.
Předpisy této hlavy platí obdobně pro soudcovské čekatele.
IV. Ustanovení kárná.
Stupeň porušení.
§ 86.
Každé porušení služebních a stavovských povinností tímto zákonem soudcům uložených, pokárá se buď jako prosté trestem pořádkovým nebo se jako hrubé stíhá trestem kárným, pokud nepodléhá zodpovědnosti dle zákona trestního.
Hrubým porušením jest ono, jímž jest vážně ohrožen výkon služby soudcovské neb česť stavovská, ať již povahou jednání samého, ať zvláštními okolnostmi, jimiž může býti i opětné porušení prosté, pro něž byl již udělen trest pořádkový; ostatní porušení jsou prostými.
Tresty pořádkové.
§ 87.
Tresty pořádkové jsou výtka a výstraha, jež obě ukládá jen představený, t. j. přednosta okresního soudu neb nadřízený president písemně a to výstrahu s důvody a po předchozí výzvě k obhájení. Výtku jest uděliti, jedná-li se o pouhé nesprávnosti, zjištěné zejména výkonem služebního dozoru, jinak dá se výstraha. Proti uložení výtky může soudce podati písemné vysvětlení, které i když nevede ku změně názoru představeného, budiž připojeno ke spisu o udělení výtky. Soudce výstrahou stížený může navrhnouti do 3 dnů od doručení, aby zavedeno bylo proti němu řízení kárné, po jehož provedení soud kárný rozhodne o potvrzení nebo zrušení výstrahy nebo uloží trest kárný.
Tresty kárné.
§ 88.
Tresty kárné jsou: důtka, vyloučení z platebního neb služebního event. obojího postupu, snížení příjmů služebních, přeložení, nucená výslužba trvalá neb dočasná a propuštění, u soudců ve výslužbě též snížení neb odnětí výslužného a pokud pak jde o porušení povinností stavovských a stavovské cti, též vyloučení z práv komory na jedno neb více období volebních.
Z postupu lze vyloučiti nejvýše na dobu jednoho postupu platového (2 roky) neb služebního (5 roků).
Základní plat může býti snížen o 5, 10 a 15% nejdéle na dobu jednoho postupu platového. Po dobu trestu tohoto vyloučen jest postup platový i služební a vstoupí-li soudce v době tohoto trestu do výslužby, snižuje se stejným poměrem výslužné po dobu trestu neb jeho zbytku.
Při nucené výslužbě může býti současně stanoveno snížení výslužného a sice buď trvale neb dočasně až do 50%.
Při trestu propuštění může přiznán býti výminečně buď pro celý zbytek života nebo na určitou dobu vzhledem ku patrné potřebě příspěvek na výživu v největší výměře 50% toho výslužného, na které měl by soudce nárok v době právoplatného rozhodnutí.
Výměra trestu řídí se vždy povahou činu jeho následky, stupněm, viny, předchozí činností a chováním, jakož i účelem trestu.
Promlčení.
§ 89.
Trestnost porušení podléhajících trestům kárným promlčuje se uplynutím tří let od spáchaného činu. Promlčení se staví pro dobu, v níž dle zákonných předpisů nemůže kárné řízení býti zahaleno neb v něm pokračováno. Každé stíhání příslušnými činiteli přerušuje promlčení. Bylo-li stíhání zastaveno, počíná promlčecí lhůta znovu.
Soudy kárné.
§ 90.
Příslušným kárným soudem jest nejvyšší soud pro své členy, pro soudce sborových soudů II. stolice a pro presidenty sborových soudů I. stolice. Pro soudce ostatní je kárným soudem příslušný sborový soud II. stolice. Soud nejvyšší je též odvolacím soudem tohoto soudu kárného.