Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1590.
Návrh
posl. Dra Josefa Matouška a soudr.
ohledně osnovy zákona o služební pragmatice soudcovské.
Zákon
ze dne .................................................................. 1921
o služební pragmatice soudcovské.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Ustanovení všeobecná.
Rozsah zákona.
§ 1.
Zákon tento vztahuje se jen na soudce a soudcovské čekatele.
Povšechné podmínky.
§ 2.
Soudcem a soudcovským čekatelem může se státi jen svéprávný a bezúhonný občan československé republiky, jenž na některé universitě této republiky složil předepsané zkoušky státní nebo dosáhl hodnosti doktorské a ovládá řeč státní slovem i písmem.
Soudce pomocný.
§ 3.
Soudcem pomocným, bez určitého místa služebního, oprávněným k přípravnými pracím soudcovským nemajícím povahy konečného rozhodnutí, stává se soudcovský čekatel složením zkoušky soudcovské.
Soudce plnoprávný.
§ 4.
Soudcem plnoprávným ve smyslu ústavní listiny s právem, vykonávati moc soudcovskou ve všech oborech práva civilního i trestního buď jako samosoudce, nebo jako člen senátu, stává se jmenováním na určité místo služební:
a) soudce pomocný po uplynutí lhůty předepsané v § 40,
b) příslušník stavu advokátního neb notářského, mající zkoušku advokátskou neb notářskou,
c) koncepní úředník státního a vrchního státního zastupitelství, generální prokuratury neb ministerstva spravedlnosti ze stavu soudcovského vyšlý, mající aspoň stejné služební podmínky jako soudce pomocný pod a) uvedený.
Osoby pod b) a c) uvedené mohou býti jmenovány jen se svolením soudcovské komory a ku sborovému soudu I. stolice nadto jen tehdy, uplynulo-li od složení jejich zkoušky soudcovské, advokátní neb notářské již aspoň 10 let.
Soudcovský čekatel.
§ 5.
Čekatelem soudcovským stane se, kdož po 6nedělní zkušební praxi přijat jest do přípravné služby soudcovské.
Přípravná služba.
§ 6.
Přípravná služba soudcovská trvá nejméně 3 léta a koná se prvý rok u sborového soudu, I. stolice, druhý rok u okresního soudu ostatní dobu pak dle nařízení řídícího ji presidenta sborového soudu II. stolice a má zahrnovati stejnoměrně civilní i trestní soudnictví se zřetelem na agendu soudní kanceláře a soudní správy. Na zvláštní povolení presidenta sborového soudu II. stolice, může vykonána býti část této služby v nejvyšší výměře 6měsíční u státního zastupitelství, u správního soudu I. v kanceláři advokátní neb notářské. O započtení předchozí takovéto praxe neb jinaké, služby konceptní a soudní praxe zkušební do doby služby přípravné rozhodne se při přijetí. Vždy do ní včítá se až do úhrnné doby 6 týdnů ročně doba nemoce, dovolené a povinného cvičení ve zbrani.
§ 7.
Při nastoupení zkušební praxe jest složiti do rukou přednosty příslušného soudu přísahu ve znění stanoveném zákonem ze dne 2. prosince 1919, čís. 13 Sb. z. a n., jež zjistí se zápasem ve výkazu služebním a potvrdí v příslušném dekretu. O způsobu zaměstnání za zkušební praxe a přípravné služby soudcovské vede soudcovský čekatel pracovní seznam, potvrzovaný každým soudcem, jemuž je přidělen a opatřený při odchodu od dotyčného soudu a při skončení přípravné služby od přednosty soudu po úřadě se všemi soudci tohoto soudu, kvalifikačním posudkem, proti němuž je přípustná stížnost do 14 dnů k personálnímu senátu sborovému sondu I. stolice.
§ 8.
O přijetí do zkušební praxe rozhoduje president sborového, soudu II. stolice, o přijetí do přípravné služby soudcovské však personální senát sborového soudu II. stolice, jenž rozhoduje též o připuštění ku zkoušce soudcovské.
Zkouška soudcovská.
§ 9.
Zkoušku soudcovskou jest složiti do roka od uplynutí přípravného tříletí (§ 6) a možno o připuštění k ní zažádati už v posledních 3 měsících. Na odůvodněnou žádost lze povoliti odklad zkoušky o jeden další rok. Připustiti ku zkoušce možno jen čekatele, jenž nenalézá se v řízení kárném, proti němuž soudcovská komora nečiní námitek a jenž vykazuje ve svém pracovním seznamu celkem posudky příznivé.
Není-li zde těchto podmínek, nutno žádost o připuštění ke zkoušce zamítnouti možno však současně povoliti k odstranění překážek lhůtu nejvýše jednoroční. Námitkám soudcovské komory lze čeliti návrhem na zavedení řízení kárného.
Proti zamítnutí žádosti o připuštění ke zkoušce lze si do 14 dnů stěžovati k personálnímu senátu nejvyššího soudu.
§ 10.
Soudcovská zkouška vztahuje se na veškeré obory civilního i trestního zákonodárství a na důležité předpisy práva státního, správního a finančního a jest upravena zvláštním zákonem. Nedocílí-li zkoušený čekatel úspěchu uspokojivého, může zkoušku ještě jednou po roce opakovati. Je-li uznán způsobilým, vykonejž ihned přísahu soudcovskou.
Přísaha soudcovská.
§ 11.
Přísaha soudcovská zní: "Přísahám na svojí čest a svědomí, že jako soudce zachovám veškeré řádně vyhlášené zákony". — Táž skládá se jednou pro vždy bez obřadností do rukou presidenta sborového soudu II. stolice za současného sepsání příslušného protokolu a potvrzení v dekretu. Soudcové jmenovaní z osob v §u 4 pod b) a c) uvedených skládají ji po svém jmenování.
Jmenování soudců.
§ 12.
Jmenování soudců na určité místo služební provádí president republiky k návrhu ministerstva spravedlnosti, jenž jest však vázán ternem, které mu navrhne nejvyšší soud. Nemíní-li ministr spravedlnosti navrhnouti k jmenování žádného z označených mu v ternu žadatelů, může nejvyššímu soudu jmenovací návrh s udáním důvodů vrátiti, setrvá-li však nejvyšší soud na původním návrhu, jest ministr spravedlnosti povinen, jednoho z označených v něm osob k jmenování navrhnouti. Odmítne-li president republiky jmenovati navrženého, má nejvyšší soud sestaviti nový návrh s vynecháním odmítnutého.
§ 13.
Nejvyšší soud sestavuje jmenovací terno, pokud jde o presidenty, vicepresidenty soudů sborových, o soudce sborových soudů II. stolice a o členy nejvyššího soudu, v plném sboru, v personálním senátu pak, pokud jde o soudce nižší neb jen o přidělení soudců ke službě pomocné a správní u sborových soudů II. stolice neb u soudu nejvyššího.
§ 14.
Na každé uprázdněné místo jest vypsati konkurs sborovým soudem u něhož, po případě v jehož obvodě, místo obsaditi se má, a to nejdéle do 4 neděl po uprázdnění na dobu rovněž nejdéle 4nedělní a obsazení místa staniž se nejdéle do 6 měsíců od uprázdnění s náležitým zřetelem na termíny stěhovací. Žádosti podávají se u tohoto soudu a sice pokud jde o příslušníky stavu soudcovského a o osoby ve statní službě stolící služebně s ověřeným opisem služebního výkazu a kvalifikační tabely.
§ 15.
Personální senát sborového soudu, jenž konkurs vypsal, sestaví z uchazečů jmenovací návrh tím způsobem, že pro každé uprázdněné místo navrhne terno a předloží žádosti s tímto návrhem personálnímu senátu vyššího soudu, jenž předloží vše zase soudu nejvyššímu připojiv vlastní návrh jmenovací, nesouhlasí-li s návrhem nižší stolice.
§ 16.
Při sestavování jmenovacího návrhu platí pro všecky personální senáty zásada, že přednost mají mezi více žadateli nejlépe kvalifikovaní, při stejné kvalifikaci rozhoduje zvláštní osobní způsobilost pro dotyčné místo nebo poměry rodinné, pokud obé specielně a v dostatečné míře jest prokázáno a odůvodněno, jinak výhradně služební pořadí. Pokud jde o osoby v §u 4 pod, b) a c) uvedené, v soudcovské službě ještě nestojící, rozhoduje volné uvážení na základě předložených dokladů. Do terna přicházejí žadatelé, kteří soustředili na sebe poměrně nejvíce hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedův. Každý návrh jmenovací jest odůvodniti, jmenovitě též každou úchylku od jmenovacího návrhu nižší stolice.
Personální senáty.
§ 17.
Každý personální senát sestává z presidenta soudu neb jeho zástupce jako předsedy a ze 4 členů volených na dobu 3 let. U nejvyššího soudu budiž zřízen takový personální senát pro obvod každého sborového soudu II. stolice a není vyloučeno členství téže osoby ve více těchto senátech.
§ 18.
Volbu členů a náhradníků do personálních senátů vykonají všichni soudcové v jeho obvodu a sice z členů soudů, o jehož senát se jedná. Volí se — a to písemně a tajně — způsobem, který se určí blíže nařízením, do personálního, senátu sborového soudu I. stolice 4 členové a 2 náhradnici a do personálního senátu sborového soudu II. stolice a soudu, nejvyššího vždy po 4 členech a 3 náhradnících. Zvoleni jsou do personálního senátu sborového soudu I. stolice, kdož obdrží největší počet odevzdaných hlasů. Do personálního senátu II. stolice a soudu nejvyššího jsou zvoleni za členy ti 3 soudcové a za náhradníky ti 2 soudcové národnosti české (slovenské), kteří obdrží největší počet odevzdaných hlasů a 1 soudce národnosti jiné jako člen a 1 jako náhradník, kteří na sebe soustředí nejvíce hlasů. Při stejném počtu hlasů rozhoduje los. Starý personální senát úřaduje vždy až do zvolení nového.
§ 19.
Nejvyšší soud jest povinen před podáním konečného návrhu jmenovacího sděliti soudcovské komoře jména všech žadatelů, pak návrhy všech personálních komisí a návrh referenta nejvyššího soudu k vyjádření do lhůty nejméně 2- nejvíce 4nedělní a připojiti toto vyjádření k svému návrhu při jeho předložení ministerstvu spravedlnosti.
Kvalifikace.
§ 20.
Personální senáty působí též jako senáty kvalifikační, jsouce dle následujících předpisů jedině oprávněny stanoviti kvalifikaci všech soudců, rozhodnou pro jich služební postup. Každá vedlejší kvalifikace se strany přednostů a orgánů dozorčích je zakázána.
§ 21.
Kvalifikační posudek, jehož zevní úprava jest vyhrazena nařízení, stanoví se periodicky každá tři léta ohledně všech soudců vyjma členy nejvyššího soudu, pak presidenty a vicepresidenty sborových soudů II. stolice tím způsobem, že zjistí se, jakou má každý jednotlivý soudce znalost práva jak je bystrý, pilný, spolehlivý, jak jedná se stranami, jak se osvědčuje ve službě, jak se chová v úřadě i mimo úřad, jak je způsobilý pro sborové soudy, a proto, aby byl přednostou soudu okresního, sborového neb předsedou senátu a jakou má způsobilost jazykovou. Celkový posudek shrne se pak v označení způsobilosti jako výborné, velmi dobré, dobré a neuspokojivé.
§ 22.
Personální senát sborového soudu I. stolice provádí toto zjišťování ohledně všech soudců činných u okresních soudů v jeho obvodu a předkládá posudek svůj k přezkoumání personálnímu senátu sborového soudu II. stolice, který posudek definitivně stanoví tak ohledně těchto soudců, tak ohledně všech soudců činných u sborových soudů I. stolice v jeho obvodě, včetně presidentů a vicepresidentů a to za přítomnosti delegáta soudcovské komory, majícího hlas poradní.
Personální senáty nejvyššího soudu posuzují všecky soudce činné u sborových soudů II. stolice a rozhodují o stížnostech podaných proti posudkům stanoveným personálními senáty, u sborových soudů II. stolice. O stížnostech proti posudkům vlastního personálního senátu rozhoduje nejvyšší soud v plném sboru. Nepříznivé posudky buďtež odůvodněny.
§ 23.
Konečný celkový posudek oznámí se posouzenému, jemuž přísluší právo nahlédnouti do posudku a právo stížnosti do 14 dnů od doručení. Soudce i soudcovská komora může kdykoli navrhnouti též přezkoumání posudku příslušným senátem, jenž takové přezkoumání může i sám předsevzíti, když dozorci orgánové oznámí mu, okolnosti zjištěné při prohlídce soudu, které jsou v odporu s posledním posudkem. Při tom vyloučen jest však z účastenství ten, jenž takové zjištění učinil.
§ 24.
Personální senáty rozhodují prostou většinou hlasů a mohou před rozhodnutím vykonati potřebná šetření a vyžádati si zprávy písemné i ústní. Kvalifikační spisy považovati jest za důvěrné.
Služební výkaz, dekret, legitimace.
§ 25.
O každém soudci a soudcovském čekateli jest vésti služební výkaz, který obsahuje veškeré údaje rozhodné pro služební poměr a pro postup služební i platový, jmenovitě i ohledně národnosti jeho a buďtež případné změny, které nenastaly služebním opatřením, včas k tomu cíli oznamovány. Národnost zjišťuje se dle zásad stanovených pro sčítání lidu. Do vlastního služebního výkazu lze nahlédnouti a vyžádati si opis. Mimo to jest vždy o každém jednotlivém služebním opatření, týkajícím se soudce neb soudcovského čekatele, vyhotoviti zvláštní listinu (dekret), jejímž doručením počíná účinnost příslušného opatření. K účelům legitimačním buďtež vystaveny bezplatně zvláštní průkazky, dle předpisů stanovených zvláštním nařízením.
Služební doba.
§ 26.
Služební doba počíná zpravidla dnem skutečného nastoupení služby u soudu a končí dnem, kdy soudce ze služby soudní jinam přestoupí, z ní vystoupí, z ní propuštěn jest nebo jde do výslužby.
Výminečně počíná doba ta již dnem dřívějším, a sice u osob přestupujících do soudní služby z jiného oboru státní služby, dnem vstupu do státní služby vůbec a u osob v §u 4 pod b) uvedených dnem stanoveným justiční správou pro případ jich jmenování soudci.
Tato celková služební doba je směrodatná pro posouzení práv a lhůt v §§ 30, (výslužba), 43 (dovolená), 54 (příbytečné), 64 (výslužné), 71 (odbytné), 75 (advokacie) zmíněných, nikoli však pro stanovení přípravné služby soudcovské (§ 6) a také ne pro výměru platu a postup platový (§ 46), ani pro postup služební (§ 40), jež jsou určovány služebním pořadím dle §u 34.
Přestup.
§ 27.
Soudce smí přestoupiti v jiný obor státní služby jen se svolením personálního senátu sborového soudu II. stolice, případně nejvyššího soudu, jedná-li se o člena téhož, a to jest uděliti pouze za souhlasu soudcovské komory. Proti odmítnutí svolení má stížnost do 14 dnů k personálnímu senátu event. k plnému sboru nejvyššího soudu. To platí též o přestoupení soudce do správní služby soudní (u státního zastupitelství, vrchního státního zastupitelství, generální prokuratury a ministerstva spravedlnosti) — nikoliv však o pouhém přidělení k těmto úřadům, jež může však státi se jen se svolením příslušného soudce a nejdéle na úhrnnou dobu 3 let. Přestupem pozbývá tento zákon platnosti ohledně osoby přestupujícího.
Vystoupení ze služby.
§ 28.
Chce-li soudce ze stavu soudcovského a státní služby vůbec vystoupiti, oznamiž to písemně přednostovi soudu. Z úřadu smí vzdálili se teprve, když jeho resignace ministerstvem spravedlnosti byla přijata nebo nedošlo-li ho do 4 neděl příslušné vyřízení, sic potrestá jej kárný soud peněžitou pokutou. Přijetí resignace může býti podmíněno řádným předáním úřadu a smí býti odepřeno jen je-li zahájeno proti vystupujícímu, řízení kárné, pokud se totéž současně nezastaví.
Propuštění.
§ 29.
Soudce může býti ze služby propuštěn jen v případě nové soud. organisace po dobu zákonem stanovenou, neb trestným nálezem soudu kárného, soudcovský čekatel však mimo to nařízením personálního senátu sborového soudu II. stolice
a) nepřihlásí-li se v předepsané event. prodloužené lhůtě včas k soudcovské zkoušce nebo propadne-li při ní po druhé,
b) byla-li žádost o připuštění k soudcovské zkoušce bez výhrady právoplatně zamítnuta,
c) zjistí-li se, že jest k úřadu soudcovskému nezpůsobilým.
Proti propuštění z důvodů pod a) a b) uvedených není opravných prostředků, v případě ad c) je do 14 dnů přípustná stížnost k personálnímu senátu nejvyššího soudu.
Výslužba.
§ 30.
Do výslužby může býti dán soudce jen na vlastní žádost nebo v případě nové organisace soudů po dobu zákonem stanovenou nebo na základě rozhodnutí soudu kárného. K žádosti soudcově povoliti jest vstup do výslužby, je-li ke konání další služby nezpůsobilým nebo dokončil-li 30 roků činné služby dle § 26 počítané, nebo dosáhl-li 60 let života.
O žádosti takové rozhoduje s konečnou platností personální senát sborového soudu II. stolice, případně nejvyššího soudu, jedná-li se o členy téhož, po event. šetření. Byla-li žádost zamítnuta, může žadatel navrhnouti řízení dle §u 31, při čemž jeho neúčast zakládá domněnku, že béře žádost zpět.
§ 31.
Mimo případ žádosti (§ 30) a výkon nálezu kárného (§ 88) může kárný soud rozhodnouti, aby soudce dán byl do výslužby
a) pozbyl-li soudce svéprávnosti z jiného důvodu než pro duševní chorobu,
b) nemohl-li pro nemoc déle než 3 roky službu konati, při čemž do této lhůty nezapočítává se dovolená před tím z jiného důvodu povolená a lhůta přerušuje se nastoupením služby jen tehdy, dosáhne-li další služba aspoň polovici prošlé již lhůty,
c) dosáhl-li věku 65 let,
d) stal-li se tělesnou neb duševní vadou nezpůsobilým konati řádně službu.
V těchto případech budiž soudce představeným vyzván, aby v určené lhůtě podal žádost o výslužbu. Neučiní-li tak, jest věc oznámiti příslušnému kárnému soudu, který po provedeném šetření rozhodne bez ústního jednání.
Nedostaví-li se dotyčný soudce, byv k tomu vyzván, bez řádné omluvy k řízení, jest míti za to, že s výslužbou, k níž byl vyzván, souhlasí.
Proti rozhodnutí kárného soudu přípustná jest stížnost do 14 dnů k odvolacímu soudu kárnému.
§ 32.
Místo výslužby trvalé může povolena neb nařízena, býti výslužba dočasná, je-li důvod její přechodným a lze-li doufati, že v dohledná době pomine. V tom případě může soudce na vlastní žádost nebo úředně kdykoli býti ohledán na náklad státní a zanikl-li důvod výslužby, personálním senátem sborového soudu II. stolice k opětné službě povolán, a po pravomoci tohoto rozhodnutí. navržen k jmenování na určité místo služební dle žádosti nebo z moci úřední. Soudce takový může oproti povolávacímu usnesení do 14 dnů navrhnouti řízení dle §u 31. Doba v dočasné službě ztrávená nevčítá se ani do platového ani do služebního postupu.
II. Práva soudců.
Práva všeobecná.
§ 33.
Soudcové tvoří zvláštní samostatnou kategorii státních zaměstnanců a předpisy vydané o úřednících státních vztahují se na ně jen tenkráte, když to výslovně jest ustanoveno, nebo, pokud jde o předpisy starší, když úmysl zákonodárcův v tom směru je zřejmý a předpisy ony neodporují ustanovením tohoto zákona.
Veškerá práva a všecky výhody poskytnuté ostatním státním zaměstnancům s vysokoškolským vzděláním příslušejí automaticky též soudcům, takže tito nikdy v žádném směru hůře postaveni býti nesmějí.
Služební pořadí.
§ 34.
Složením soudcovské zkoušky a výkonem soudcovské přísahy vstupuje soudce do soudcovského sboru příslušného sborového soudu II. stolice, nabývaje tímto dnem svého služebního pořadí, směrodatného pro jeho další postup služební (§ 40) a platový (§ 46). Při stejném datu zkoušky soudcovské rozhoduje délka přípravné praxe, případně fysické stáří.
Jsou-li jmenováni soudci osoby dosud stavu soudcovskému nepříslušející, vykonají přísahu soudcovskou při nastoupení služby a služební pořadí určí se jim dekretem jmenovacím. Při tom započítá se osobám v §u 4 pod b) uvedeným k tomu cíli nejvýše doba 15 let, počítajíc od jich praktické zkoušky a osobám v §u 4 pod c) uvedeným doba ve státní službě ztrávená, počínajíc dnem složení zkoušky soudcovské.
§ 35.
Pro obvod jednoho každého sborového soudu II. stolice vede se v presidiu téhož služební listina soudců v jeho obvodu činných, v níž tito dle svého služebního pořadí zapsáni jsou, kteráž musí býti stále řádně doplňována a každoročně všem soudcům sdělena. Proti zařadění, případně proti změně služebního pořadí v ní přípustná je stížnost do 14 dnů po potvrzeném nahlédnutí k personálnímu senátů sborového soudu II. stolice.
Úřední titul.
§ 35.
Všem soudcům na určitá místa ustanoveným přísluší bez rozdílu jich stáří, služebního pořadí a služebního místa jednotný titul "sudí" s fakultativním označením soudu, u něhož jsou činní. Soudcové neustanovení na určitá místa mají úřední název "pomocný soudce".
Přednostové soudů sborových a jich náměstkové mají titul "president" a "vicepresident" s obligatorním označením příslušného soudu, přednostové soudů okresních mohou k úřednímu titulu "sudí" připojovati dodatek "a přednosta soudu".
Úřední název soudcovských čekatelů jest "soudcovský kandidát".
Úřední oděv.
§ 37.
Soudcové jsou osvobozeni od nošení úředního oděvu nebo jakéhokoliv jiného zevnějšího označení mimo úřad. Pokud tak činiti mají při výkonu svého úřadu, určeno jest zvláštními předpisy.
Výkon moci soudcovské.
§ 38.
Soudcovskou moc mu dle IV. hlavy ústavní listiny a dle § 4. tohoto zákona, příslušející, vykonává soudce úplně samostatně a neodvisle, jsa při tom vázán pouze zákony řádně vyhlášenými a maje při tom právo přezkoumati platnost vládních nařízení. Pravoplatně vykonávají však jen v obvodu svého místa služebního neb místa jím řádně zastoupeného na základě ročního rozvrhu práce, sestaveného přednostou soudu dle zvláštních platných předpisů a schváleného personálním senátem nadřízeného sborového soudu. U nejvyššího soudu schvaluje rozvrh práce plný sbor. Jednotlivé věci právní mohou příslušným soudům neb senátům býti odňaty a jiným přiděleny mimo případ substituce a jiného mimořádné nutného opatření jen za souhlasu obou těchto soudců neb senátů, nebo se chválením příslušného personálního senátu, resp. nejvyššího soudu v plném sboru, jehož jest zapotřebí také ku každé pozdější trvalé změně rozvrhu. To platí i o přídělu prací z oddělení přednostenského, pokud nejde o vypracování zpráv, týkajících se referátu soudcova.
Soudcové pomocní, soudcové přidělení k pomocné a správní službě u sborového soudu II. stolice a u soudu nejvyššího a soudcovští čekatelé vykonávají svůj úřad dle příkazu přednosty soudu neb soudce, jemuž jsou přiděleni, a to — pokud k samostatnému výkonu nejsou oprávněni — (§ 3) za jich schválení.
Nepřesaditelnost.
§ 39.
Soudcové, na určitá místa jmenovaní mohou býti trvale jinak přeloženi neb přiděleni jen na vlastní žádost, případně se svým svolením (§ 27), jinak jen na základě pravoplatného nálezu soudu kárného, nebo v případě nové soudní organisace po dobu zákonem stanovenou, jakož i v případě § 81. K dočasné výpomocí u soudu jiného může býti soudce proti své vůli přidržen personálním senátem sborového soudu II, stolice, jenž také o dožádaném přeložení, event. o dožádané výměně míst rozhoduje, jen v obvodu tohoto soudu a jen na úhrnnou dobu nejvýše 6 měsíců ve dvou po sobě jdoucích letech.
Soudcové pomocní a čekatelé soudcovští mohou presidentem nadřízeného sborového soudu I. neb II. stolice býti překládáni dle služební potřeby, při čemž budiž však vždy, dbáno též jich osobních poměrů a poskytnuta jim přiměřená lhůta k přesídlení.
Postup služební.
§ 40.
Pomocný soudce po dvouleté službě může a do konce čtvrtého roku ode dne zkoušky soudcovské má býti jmenován na určité místo u některého venkovského okresního soudu, a to buď na svoji žádost, nebo z moci úřední. Nestane-li se tak, budiž věc přednostou soudu, u něhož takový pomocný soudce jest činným, oznámena soudu kárnému k vyšetření a k event. zavedení kárného řízení proti soudci opomenutému nebo proti orgánům při jmenování súčastněným.
§ 41.
Plnoprávný soudce, jenž byl činným pět let jako takový u venkovského okresního soudu, může býti jmenován k okresnímu soudu v sídle sborového soudu I. stolice (nebo okresnímu soudu v širším obvodu hlavního města) a po celkové 10leté takové službě u okresních soudů ku sborovému soudu I. stolice. O ustanovení k vyšším sborovým soudům může se ucházeti vždy po pětiletém působení u sborového soudu nižšího. Přednostou okresního soudu může se státi jen soudce, jenž sloužil aspoň pět let jako plnoprávný soudce, presidentem a vicepresidentem u sborového soudu I. stolice soudce s tříletou službou sborovou, u sborového soudu II. stolice soudce s tříletou sborovou službou u této stolice, pokud nebyl presidentem neb vicepresidentem sborového soudu I. stolice a u soudu nejvyššího soudce, jenž působil aspoň jeden rok u nejvyššího soudy nebo byl presidentem event. vicepresidentem u sborového soudu II. stolice.
K pomocné a správní službě u sborových soudů II. stolice a u soudu nejvyššího může býti povolán, kdo jest již 5 let plnoprávným soudcem. Pro postup postavena jest tato služba na, roveň působení u toho druhu soudů, u kterého působil takový soudce byv povolán, a platí totéž i při přidělení k úřadům správním dle §u 27.
Osoby v §u 4. pod b) a c) uvedené mohou býti sice jmenovány výminečně ihned ku sborovým soudům I. stolice za podmínky tamže vytčené, ale pro další postup platí také pro ně hořejší předpisy.
§ 42.
Lhůty v předešlém paragrafu uvedené mohou býti — vyjímajíc lhůtu pro službu u okresních soudů zkráceny jen při nové orsanisaci soudů nebo u soudců s "výbornou" kvalifikací. Byl-li naproti tomu soudce v době, kdy dovršil některou z těchto lhůt, posledně posouzen "neuspokojivě", prodlužují se až do té doby, kdy posudek bude aspoň "dobrý".
Dovolená.
§ 43.
Každému soudci budiž povolena ročně k jeho žádosti v letní době souvislá dovolená na zotavenou. Ta činí nejméně 14 dnů u soudcovských čekatelů, 3 týdny u soudců pomocných, 4 týdny u soudců plnoprávných do 10 let služebních, 5 týdnů mezi 10 — 20 služebními lety a 6 neděl při službě delší. Služební doba počítá se dle §u 26. Do této dovolené nebuďtež včítány dovolené udělené v témž roce z jiných důvodů, pokud nepřesahují úhrnem 3 neděl. Dovolená může z důvodů služebních býti odepřena, odvolána nebo přerušena, event. za souhlasu soudcova rozdělena, ale pak budiž umožněno pozdější nastoupení neb. pokračování dovolené v příhodnou dobu. Není-li to v témž roce již možno, budiž to plně nahrazeno v roce následujícím. Předčasně z dovolené zavolaným přísluší náhrada cestovného, a majetkové újmy s tím spojené. Dovolená delší 6 měsíců může býti podmíněna tím, že soudce vzdá se na tu dobu služebních požitků, event. že se nevčítá do postupu služebního neb platového.
§ 44.
Dovolenou k zotavení povoluje — zpravidla hromadně — president sborového soudu I. stolice všem svým podřízeným soudcům, presidenti pak nadřízených sborových soudů soudcům svého soudu a presidentům soudů bezprostředně podřízených. President nejvyššího soudu dohodne se o své dovolené s druhým presidentem nejv. soudu. Dovolenou z jiných důvodů uděluje přednosta okresního soudu až do úhrnné doby 3 neděl v jednom roce, president sborového soudu I. stolice do 6 neděl, president sborového soudu II. stolice do 2 měsíců a president nejvyššího soudu na dobu delší.
§ 45.
Do všech rozhodnutí v záležitostech dovolených přípustná je do 8 dnů stížnost bez odkládacího účinku k personálnímu senátu toho sborového soudu, jehož president rozhodl, resp. jemuž okresní soud podléhá a týž určuje též náhradu dle §u 43. Dovolené jest zapisovati přednostou soudu do zvláštních výkazů.
Služné.
§ 46.
Služné soudců skládá se ze základního platu a z přídavků k němu. Počáteční základní plat činí vždy 12% z platu ministra spravedlnosti včetně přídavků mu příslušejících a zvyšuje se automaticky vždy po dvou létech o 10% počátečního obnosu až do ukončení 32 let služebních počítaných ode dne složení zkoušky soudcovské, jímž se tohoto platu nabývá.
Soudcovští čekatelé obdrží v prvém roce služby dnem přijetí do přípravné služby 50% počátečního základního platu soudcova, v druhém a třetím roce vždy o 20 % více. Zkušební praxe je bezplatná, včítá se však do prvého roku platového.
§ 47.
Přídavky platové jsou: rodinný, služební, funkční a mimořádný. Vyměřují se vždy percentuelně z počátečního obnosu základního platu a příslušejí jen těm soudcům, u nichž jsou podmínky pro ně stanovené a jen na dobu jich trvání. Soudcovští čekatelé mají nárok jen na přídavek rodinný a z mimořádných na jazykový.