Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Pokuty v prvním odstavci uvedené plynou do Státního obilního ústavu. Do tohoto ústavu plynou též pokuty a náhrady za nedodaný kontingent (§§ 4. a 14.) a ceny za neprávem odebraný chléb a mlýnské výrobky (§ 11.).

Náhrady, pokuty a ceny v předešlém odstavci uvedené předepíší se straně k žádosti Státního obilního ústavu neb orgánu jím zmocněného politickým úřadem I. stolice s konečnou platností a vymohou se, nebudou-li zaplaceny do 14 dnů ode dne doručení příslušného výměru, politickou nebo soudní exekucí. Bližší upraví se nařízením.

§ 31.

Obce, a bude-li tak určeno nařízením, i nemocenské pokladny, jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných.

Každý jest povinen okolnosti pro provádění předpisů tohoto zákona a předpisů na jeho základě vydaných význam mající k úřednímu vyzvání sděliti příslušnému úřadu a jeho orgánům ve lhůtě pro to stanovené.

§ 32.

Ustanovení tohoto zákona o obcích platí také o městech s právem municipálním.

Úprava paritních okresních a odvolacích komisí (§ 26.) pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bude obdobně provedena nařízením vládním.

Kde se v tomto zákoně mluví o úřadech politických, rozumějí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti; tam, kde jde o výkon pravomoci, trestní administrativní policejní vrchnosti.

Trestem vězení rozumí se v tomto území trest uzamčení.

§ 33.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení, pozbude však platnosti, kromě předpisů článku I. (§§ 1—11) a článku III. (§§ 17 a 18), jestliže bude nejdéle do 10. března 1921 vládou vyhlášeno ve Sbírce zákonů a nařízení, že nebyla splněna první z podmínek uvedených v prvním odstavci § 12., nebo bude-li nejdéle do 20. června 1921 vládou vyhlášeno v téže sbírce, že nebyla splněna druhá z podmínek tamže uvedených. Toto pozbytí platnosti nastane dnem, kdy bude příslušná vyhláška uveřejněna.

Ustanovení článku IV. (§§ 19 až 27) tohoto zákona pozbudou platnosti, pokud se tak snad nestane dle předpisů předcházejícího odstavce, po případě již dříve, nejpozději uplynutím roku 1921.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři zemědělství, pro zásobování lidu, financí, vnitra, spravedlnosti, sociální péče, obchodu a pro obchod zahraniční.

Důvodová zpráva.

Vedoucí motivy a tendence zákona.

Požadavky sociálního klidu, finanční rovnováhy státu a stabilisace hospodářských poměrů vůbec vyúsťují především v zabezpečení výživy obyvatelstva. Obyvatelstvo musí žíti v jistotě, že nenastanou — třeba jen přechodné — obtíže vyživovací, které vždy vyvolávají určitou nervositu s odleskem v hospodářském životě. Miliardové doplatky na mouku z ciziny dováženou vyčerpávají náš úvěr v zahraničí a podlamují — jako nekrytý schodek — i finanční rovnováhu ve státním hospodářství; schodek ten nakonec musí býti uhrazen zvýšenými příjmy státu, především ze zdrojů daňových, které částečně tvoří zase nové položky výrobního nákladu, stupňujíce drahotu, nebo jako daně spotřební působí ve stejném smyslu, postihujíce stejně zámožné jako nezámožné. Z toho vyplývající požadavky pro zvýšení důchodů obyvatelstva vyvolávají nový neklid, nové hospodářské poruchy, další zvyšování služného a mezd, a nakonec přesunují se ve zvýšené ceny životních potřeb a tak hladina důchodů, třebas stoupající, stále zůstává pod hladinou cenovou, dokonce naopak rozpětí se zvětšuje v neprospěch obyvatelstva. Že dovolávání se obrovských úvěrů v cizině na zakoupení obilí a mouky nezůstane bez nepříznivého vlivu na naši valutu, jest ovšem zřejmo, stejně jako jest jasno, že úvěry toho druhu a výše nejsou levné, jsouce zpravidla uváděny v souvislost s požadavkem vysoké ceny za mouku nebo obilí. Státní vyživovací náklad stoupá nad skutečnou nosnost státních financí. Přes velikou hospodářskou potenci státu, danou příznivými výrobními podmínkami i vyspělostí obyvatelstva, klesá občanstvo pod finančními důsledky vyživovacích akcí státních.

Stačí vzpomenouti, že stát zaplatí za každý z domácí výroby opatřený 1 q obilí v nákupní ceně zemědělci, za mletí a režii státního hospodaření 234.— Kč, kdežto za mouku a otruby z tohoto q obilí vyrobené získá jen asi 89 Kč, doplatí tudíž na každý 1 q obilí z domácí výroby asi 145 Kč. Při dovezené mouce doplácel však stát na každý 1 q mouky dokonce až 1.000.— Kč. Obyvatelstvo bude tudíž tím více zatíženo daněmi, čím více bude nutno kupovati potřebné obilí a mouku v cizině. Množství obilí neodvedené zemědělci z domácí výroby zaplatí v budoucnosti i oni vyššími daněmi, poněvadž nakonec musí býti peníze pro státní pokladnu opatřeny. Neuhrazený schodek z těchto vyživovacích akcí, narostlý jen v letošním žňovém roku do dnešního dne, tedy ani ne za půl roku již na výši, přesahující miliardy korun, a vzrůstající v druhé polovině žňového roku ještě mnohem rychleji, poněvadž jest nutno více dovážeti obilí z ciziny, jest zřejmým ukazovatelem neudržitelnosti dosavadních poměrů. Podaří-li se odstraniti aspoň z části řečené obrovské schodky finanční, vzniklé vyživovacími akcemi státními, uvolní se velmi značné částky pro vnitřní naléhavé úkoly, zvláště sociálního rázu, jichž provádění musí býti často z důvodů finančních oddalováno, ježto veškerá finanční schopnost státu absorbuje se na překonávání obtíží vyživovacích.

Připojené obrazce (I. a II.) znázorňují jasně, jaké částky musí stát při dosavadním systému na veřejné zásobování dopláceti, nutno však k nim podotknouti, že obrazce ty mohou býti vzhledem k tomu, že ceny nákupu v cizině nejsou posud vesměs přesně známy, jen přibližným znázorněním, připouštějícím menší, pro věc samu celkem ovšem nepodstatné úchylky. (Tabulka I. a II.)

I. Co zaplatí a co strží stát za mouku domácí a cizí:

a.) Za domácí obilí:

zaplatí se zemědělcům ode mletí a za režii státního ohospodařování 1.686 mil. K

strží se od konsumentů 644 mil K - z toho:

za otruby 92 mil. K

za mouku 552 mil. K

b.) Za cizí mouku:

zaplatí se 4217 mil. K

strží se od konsumentů 526 mil. K

II. Co doplácí stát na mouku při státním ohospodařování:

Stát zaplatí za domácí obilí a cizí mouku 5.903 mil. K - z toho:

za cizí mouku 4.217 mil. K

za domácí obilí 1.686 mil. K

Stát strží od konsumentů 1.169 mil. K - z toho:

za otruby 92 mil. K

za mouku domácí 552 mil. K

za mouku cizí 526 mil. K

Schodek 4.734 mil. K - z toho:

nenahrazený schodek 2.901 mil. K

případná úhrada z exportu cukru při zisku (5 K na 1 kg) 1.250 mil. K

katastrální dávka 126 mil. K

příspěvky majetných 60 mil. K

příspěvky zaměstnavatelů za zaměstnané 397 mil. K

Nové tísnivé zadlužení státu do budoucnosti a hospodářská závislost na cizině mají ovšem i politické a hospodářské důsledky v našich stycích zahraničních, kdežto vnitřní naše politické poměry jsou udržovány starostí o zabezpečení výživy obyvatelstva v měsících zimních a jarních v stálém neklidu. Musí býti poukázáno i na to, že dosavadní přední zdroj, z jehož výtěžku jsme v nynější době hlavně opatřovali potřebné obilí a mouku v cizině, totiž zisk z vývozu cukru, není vzhledem k poměrům na světovém trhu cukerním pro budoucnost v dosavadní výši plně zaručen, takže se tím naléhavěji vnucuje důležitost všech opatření, jimiž může býti domácí zemědělská výroba zvýšena, abychom mohli všechny potřebné zemědělské plodiny zcela nebo aspoň z největší části sami doma vyrobiti. Bez zvýšení domácí výroby zůstaneme státem bez plné hospodářské samostatnosti, odkázaným na dobrou vůli ciziny, v níž musíme obtížně a za velmi nepříznivých tržních a valutových poměrů sháněti nedostávající se nám obilí a mouku. Žijeme při tom stále v nejistotě, zda je dopravíme včas k nám, kde miliony lidí čekají na denní chléb. Mimo to nutno se stále starati, aby byly opatřeny potřebné valuty nebo kompensace, počítati, zda budou potřebné lodi i vagony k disposici, zda nezamrznou splavné řeky, zda nenastane stávka přístavních dělníků nebo jakákoliv jiná, na nás zcela nezávislá příčina, která by mohla ohroziti včasné dodání nakoupených chlebovin.

Zvláště přesvědčivým důvodem pro nutnost zvýšení domácí produkce zemědělské jest pohled na mapu, která ukazuje, že při vnitrozemské své poloze by stát náš v případě válečné zápletky ve svém zásobování mohl patrně zůstati odkázán výhradně sám na sebe, totiž jenom na to, co domácí zemědělci vyrobí. Vyžadují proto zvýšení zemědělské výroby i vážné důvody rázu vojenského a politickostrategického.

Uvedená hlediska ukazují, že výživa obyvatelstva musí se zakládati především na domácí zemědělské výrobě, a. to jak mobilizací všech domácích zásob z minulé sklizně pro bezprostřední potřebu, tak zvýšením zemědělské výroby v budoucnosti. Vyřešením problému výroby bude nad míru usnadněn úkol distribuční. Pokud je nezbytno — zvláště pro dobu do příštích žní — počítati také s nákupem mouky a obilí v cizině, jest tudíž zabezpečení výživy podmíněno dalšími finačními opatřeními, která se tak stávají nezbytnou složkou komplexu otázek výživy, řešených předloženým zákonem.

Uplatnění vedoucích tendencí v hlavních oddílech osnovy.

Osnova sladuje tendence, v předešlých odstavcích uvedené, ve 4 oddílech:

První část směřuje ustanoveními ke zvýšení výkupu obilí z minulé domácí sklizně k tomu, aby se zmenšily potřebné nákupy mouky z ciziny na nejmenší míru, a aby zdejší pohotové zásoby byly zachovány pro veřejné zásobování. Jsou to zejména opatření směny různých potřeb v zemědělských závodech (uhlí, dříví, benzin a pod.), za obilí, aby zemědělci nebyli nuceni opatřovati si je pod rukou, jiný systém kontingentních příplatků., a konečně pokuty za nedodané kontingentní obilí. Na druhé straně směřuje osnova ke zmenšení počtu těch, kdož zásobují se z veřejné aprovisace, ač opatřili se již jinak, zacházejíce namnoze nehospodárně s aprovisačními příděly a zužitkujíce je nezřídka i k výkrmu drobného domácího zvířectva.

Druhá část osnovy chce opatřiti předpoklady pro rozvinutí zemědělské výroby za účelem zvýšení příští sklizně i následujících sklizní tím, že ustanovuje určité uvolnění státního hospodaření obilím. Doplní-li se nyní z vlastních sil stav hospodářského zvířectva téměř na předválečnou výši a tak zajištěna výroba mrvy jako základního regulátoru plodivé síly půdy, a bylo-li zákonem o opatření strojených hnojiv zajištěno jich použití v předválečném množství a řadou jiných opatření zabezpečeny i ostatní věcné předpoklady zvýšení zemědělské výroby, lze v tomto soustavném postupu přistoupiti konečně i k postupnému odbourávání vázaného hospodářství zavedením přechodné formy do volného hospodaření se zemědělskými výrobky z příští sklizně. Teprve tím bude opatřeno jisté psychologické prostředí, bez kterého povznesení zemědělské výroby není myslitelno.

Není zajisté třeba líčiti blíže nesnáze, které státní hospodaření mělo hlavně pro stát, jemuž ukládá po stránce správní, finanční i technické úkoly, se které — jak jest den ode dne zřejměji viděti — není. Že i konsumující obecenstvo nebylo a není s tímto pozůstatkem světové války valně spokojeno, není třeba blíže podotýkati. Tento přechod musí však býti proveden tak, aby nenastaly poruchy zásobovací, jest tedy zabezpečiti určité reservy obilí včasným jich dovozem z ciziny a musí býti zvláště pro nemajetné vrstvy zajištěna levná mouka z domácí výroby.

Řečená přechodní forma do volného hospodářství s příští sklizní záleží v tom, že se uvolňuje obchod se zemědělskými výrobky, až na cukrovku, která musí býti vázána pro vývozní zisky státu z cukru, a eventuelně některé spekulační plodiny, aby nepůsobily na plochu obilnin. U obilí předpisuje se povinná dodávka, kterou jest odvésti Státnímu obilnímu ústavu, jejž tedy nutno podržeti, ve výši 40 procent dosavadního kontingentu žita, pšenice a ječmene, a to za nynější ceny. Tímto kontingentem, zabezpečeným solidárním ručením všech dodavatelů z obce, má právě býti opatřena výživa nemajetných vrstev, kdežto ostatní zásobili by se z volného trhu, který by však byl regulován naturálně i cenově zásobou obilí napřed dovozem zajištěnou.

Třetí část řeší otázku ceny mouky, která vzhledem k finanční situaci státu a nutným úvěrovým nákupům z ciziny musí býti při projednávání vyživovacího problému rovněž rozřešena. Jde o to, aby aspoň do budoucnosti nebyl pro státní finance nesnesitelný schodek zvětšován, a aby mohla býti takto výživa obyvatelstva pro toto období nákupem v cizině doplněna a zabezpečena. Jest zřejmo, že zvýšení ceny mouky — zvláště chlebové — může se státi jen v mezích nosnosti i méně majetných vrstev. Připojený obrazec znázorňuje na základě provedeného šetření, jaká asi část z udržovacího nákladu dělnické rodiny připadá na mouku, a jak zvýšení její ceny projevilo by se v poměrně malém celkovém stoupnutí udržovacího nákladu, ač pro státní finance znamená tato úprava obrovské částky. (Obr. III.)

III. Jak působilo by zvýšení ceny mouky chlebové o 2 K a ceny mouky vařivé o 3 K pro 1 kg na udržovací náklad 4 členné rodiny za rok:

Udržovací náklad pro 4 člennou rodinu:

před zvýšením cen obnáší 100%

z toho mouka aprovisační 3%

mouka jinak získaná 4.3%

celkem 7.3%

po zvýšení cen stoupne o 5% a bude činit 105%

zvýšení nákladu 5%,

tedy mouka aprovisační 8%

mouka jinak získaná 4.3%

celkem 12.3%

Vliv stoupnutí cen mouky dle návrhů osnovy možno číselně znázorniti takto: udržovací náklad pro 1 osobu stoupl by měsíčně o 18.84 Kč.

Čtvrtá část osnovy usiluje o zajištění klidného průběhu zemědělských prací zákonným vyřešením mezd, zabezpečením ošacovacího příspěvku zaměstnancům zemědělským a lesním se strany zaměstnavatelů, jak byly modality ty ujednány zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, a řízením paritních komisí, aby spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci mohly býti řešeny věcně a krajně spravedlivě, aby slabší našli ochrany, aby však také nebyly lehkomyslně, ať zaměstnavateli ať zaměstnanci vyvolávány spory na újmu pochodu výrobního v zemědělství a zájmu celku, když výživa obyvatelstva, finanční situace státu a klid sociální takovou měrou závisí na výsledku domácí zemědělské výroby.

Ustanovení zákona nevylučují vsunutí vhodných družstevních forem do organisace veřejného zásobování.

Jednotlivá ustanovení zákona, ač rozdělena jsou do 4 částí, tvoří přece jen jediný, nedělitelný celek; k přechodné formě do volného hospodářství mohou se zemědělci propracovati teprve tehdy, odvedou-li do konce února 1921 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku aspoň 80 proc. předepsaného kontingentu, ač i zbývajících 20 proc. zůstává i dále vázáno. Toto ustanovení má urychliti výkupy a ulehčiti bezprostřední zásobovací situaci; jest nutno, aby čeleno bylo zadržování obilí některými zemědělci, kteří by snad chtěli si je ponechati pro volný obchod v příštím období sklizňovém. Z právě uvedeného důvodu jest i zavedení pokut pro nedodání obilí nutným doplňkem ustanovení o přechodu do volného hospodaření. Vyžadujeť i zájem zemědělského stavu, aby přechod ten se zdařil; ani zemědělci sami by zajisté nechtěli převzíti zodpovědnost pro všechny nepředvídané případy, které by se snad mohly vyskytnouti. Nelze proto pochybovati, že svědomitými zemědělci, a zvláště těmi, kdož dovedou pohlížeti na větší vzdálenost ku předu a oceniti správně trvalé výhody, nikoliv přechodné klamné zisky, budou tato ustanovení plně pochopena. Jsou zajisté současně i ochranou dobrého jména veškerého rolnictva proti nesvědomitým jednotlivcům. Lze tedy očekávati, že zemědělci sami vzájemnou kontrolou se postarají o to, aby nebyl trpěn v jejich středu nikdo, kdo nejen proti zájmu celku, ale i proti zájmu zemědělského stavu chtěl by se nyní vymknouti dodávkové povinnosti.

Zabezpečení ošacovacího příspěvku zákonem žádali na příslušných poradách zástupci zaměstnanců; zaměstnavatelé přistoupili na tuto podmínku jenom pro ten případ, bude-li současně zabezpečen přechod do volného hospodářství. Podmínka tato byla pak při oné úmluvě zástupci obou stran přijata.

Uváží-li se, že ošacovací příspěvek až do výše 700 Kč pro deputátnickou rodinu se poskytuje jen tak, že by oprávněný byl povinen přispěti z vlastních prostředků k účelu tomu další aspoň o polovici větší částkou, než činí příspěvek zaměstnavatelův, a že nařízením zamýšlí se zajistiti průkaz, že si zaměstnanec skutečně oblek nebo prádlo opatřit, jest zřejmo, že tato akce nezůstane beze vlivu na rozvoj textilního a obuvnického průmyslu a bude tak pomáhati odstraniti hrozící nezaměstnanost v těchto průmyslových odvětvích. Ošacovací akcí bude v tomto roku náležitě postaráno o zemědělské dělnictvo, aby snáze překonalo případné krise, kdyby snad měly postihnouti zemědělství.

Nelze přehlédnouti, že vsunujeme se do světové soutěže a že ovšem o cenách zemědělských výrobků nebudou v brzké době rozhodovati domácí mzdy a ostatní složky výrobních nákladů, nýbrž že naopak světové ceny budou zpětně působiti na mzdy a ceny ostatních výrobních prostředků. Jest nutno připravovati se včas i na možné krise v zemědělství a zameziti tak případné hospodářské sociální poruchy.

Jest tedy zřejmo, že ustanovení připravovaného zákona zasahují do sebe, že jedno podmiňuje druhé, zejména že uskutečnění přechodu do volného hospodářství jest podmíněno splněním letošního kontingentu, že na ošacovací akci mají zájem zaměstnanci, že akce ta bude míti vliv na odstranění nezaměstnanosti v příslušných oborech průmyslových, že zase ošacovací akce je podmíněna přechodem do volného hospodářství atd. Proto účinky zákona budou zasahovati velmi význačně a ovšem směrem příznivým do celého hospodářského a sociálního života. Tak zabezpečením zájmu jednotlivých skupin obyvatelstva, v prvé řadě konsumentů, o jichž výživu bude náležitě postaráno, bude opatřen vrcholný zájem státu.

Rozbor jednotlivých ustanovení zákona.

Ustanovení § 1. znamená změnu nařízení ze dne 3. prosince 1920, číslo 632 Sb. zák. a nař., o nadkontingentním příplatku za dodané obilí, v tom směru, že se zejména v zájmu rychlejšího dodávání obilnin rozlišuje příplatek kontingentní u toho, kdo dodal nebo dodá 80% kontingentu letošního, a příplatek nadkontingentní při dodávce nad 100% tohoto kontingentu. — Vzhledem k těmto a dalším vhodným změnám bylo nutno pro jednotnost a přehlednost celé toto nařízení přestylisovati a změněný jeho obsah byl pojat do § 1. osnovy. Uvedené nařízení se současně v § 29. osnovy v důsledku toho výslovně. zrušuje.

Ustanovení § 2. osnovy má v zájmu urychlení dodávek umožniti zemědělcům, aby si mohli způsobem legálním opatřiti ony nezbytné potřeby, bez nichž nemohou hospodařiti, a aby nebyli odkázáni na cesty pokoutní, při nichž jsou nezřídka vydáváni vykořisťování nejrůznějšího druhu. Vláda očekává, že právě umožněním těchto dodávek nutných denních potřeb zachytí v zájmu celku a způsobem zemědělcům jen vítaným značnou část toho obilí, které dosud bez kontroly unikalo veřejnému zásobování.

Ustanovení § 3. až 6. obrací se proti zemědělcům, kteří svou vinou nedodají předepsaného kontingentu. Vláda doufá, že použití těchto ustanovení zůstane omezeno jen na zcela výjimečně případy, jak k tomu. bylo již ve všeobecné části této zprávy poukázáno, musila však nicméně postarati se zákonně aspoň o právní možnost postupu proti oněm zemědělcům, kteří svou vinou by nesplnili v letošním žňovém roce uložené jim dodací povinnosti.

Právě tak jako proti jednotlivým výrobcům, kteří by svou vinou nedodali předepsaného kontingentu, nutno se obrátiti i proti oněm nesamozásobitelům, kteří poškozují veřejné zásobování tím, že přes to, že se pod rukou dostatečně zásobili, přece ještě mají účast na veřejném zásobování nebo se zásobují z veřejného zásobování několikanásobně. Jako vůči výrobcům zemědělským, tak i proti právě uvedeným nesamozásobitelům nutno v zájmu celku zakročiti, při čemž však v osnově hleděno bylo v první řadě k tomu, aby jim byla především umožněna cesta, aby formou legální mohli zásob, jež si opatřili, spotřebovati bez újmy veřejného zásobování, jemuž se má tím zmenšiti počet odběratelů, což jest v zájmu jak ostatních nesamozásobitelů, tak ovšem i státních financí.

K ustanovením § 12., pokud nebyla vysvětlena již v předcházející části všeobecné, se podotýká, že nutno rozeznávati den, kdy uvolní se obchod s plodinami a výrobky zemědělskými ode dne, kdy uvolniti možno spotřebu těchto plodin a výrobků, neboť nutno ponechati soukromému obchodu přiměřený čas, aby se mohl připraviti a zásobiti.

K § 13. se podotýká, že stanovení kontingentu pro letošní sklizeň dle kontingentu jednotlivcům v roce 1920—21 předepsaného poskytuje v tom značné výhody, že již od nynějška každý dodavatel ví, kolik bude musit žádati, a může se dle toho zaříditi. Skutečné dodání zajištěno bylo, jak o tom již shora učiněna byla zmínka, solidárním závazkem všech povinných v obci. Rovněž nemohlo býti opomenuto poskytnouti držitelům menších zemědělských podniků cestou nařízení úlevy z povinnosti dodávací.

V § 15. pamatuje se na to, aby poskytnutím importních prémií a po případě přímým zásahem státu bylo možno působiti na regulaci cen ve volném obchodě.

Ustanovení § 18. musila býti stilisována tak, aby vzhledem k nepředvídatelným a stálým změnám podléhajícím poměrům svou pružností poskytovala vládě možnost přizpůsobiti se co nejrychleji dočasné situaci.

K ustanovení čl. IV. není třeba bližšího výkladu, toliko budiž uvedeno, že i předpisy § 28. nemají jiný účel, než zaručiti pro výrobu zemědělskou onen klidný průběh, kterého jest k jejímu zdaru nutně potřebí.

Formální návrh.

Vzhledem k tomu, že zemědělec v těchto již měsících klade základy pro výsledek příští sklizně — kdežto v dalších měsících vegetačních není jeho zásah rozhodný, když příroda sama z největší části reguluje pochody výrobní, — a že rozhoduje o plochách, které bude věnovati jarnímu osevu jednotlivých plodin, o množství hnojiv, jež si opatří, a jiných s výrobou zemědělskou v tomto roce přímo souvisících otázkách, jest nutně potřebí, aby zákon, má-li býti účelu jeho dosaženo, byl urychleně projednán, neboť jen tak projeví se blahodárné účinky jeho ve zvýšené pečlivosti pracovní v přípravě půdy a setby, ve výběru osiva a ve všech hospodářských disposicích pro příští sklizeň. Urychlené projednávání osnovy doporučuje se i proto, aby získáno bylo co nejdříve jasno v otázce mzdové a pro uskutečnění navrhovaného příspěvku ošacovacího, a konečně proto, aby splněna byla podmínka odvedení 80% předepsaného kontingentu zemědělci do konce února, kteréžto odvedení je nutné pro náležité opatření výživy obyvatelstva právě v bezprostřední době, zvláště kdyby nastala jakákoliv porucha dopravní.

Z těchto důvodů navrhuje se ve směru formálním, aby osnova tato byla přikázána Národnímu shromáždění k projednání a2 schválení vzhledem k řečené naléhavosti své zkráceným řízením dle § 55. jednacích řadů poslanecké sněmovny a senátu a aby byla za tím účelem přikázána ve sněmovně poslanecké výborům zemědělskému a zásobovacímu k současnému projednání dle § 34. jednacího řádu této sněmovny, a podání zprávy v době co nejkratší a po schválení řečenou sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy rovněž ve lhůtě co nejkratší.

Dr. inž. Vl. Brdlík,

jako správce ministerstva zásobování a ministr zemědělství.

V Praze, dne 13. února 1921.