Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1397.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ............................................... ,
o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Finanční hospodářství obcí.
O rozpočtu.
§ 1.
O všech příjmech a vydáních obce, podniků, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných sestaviti jest každoročně rozpočet pro nejbližší správní rok, který jest totožný se správním rokem státním.
Rozpočet dělí se v rozpočet řádný a mimořádný.
§ 2.
Příjmy rozpočtu řádného se skládají:
1. Z každoročně pravidelně se opětujících výtěžků jmění obecního, pak ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných,
2. z čistých výtěžků výdělečných podniků obecních,
3. z výnosu příspěvků, poplatků a dávek obecních,
4. z přídělů státních a
5. z jiných různých, každoročně pravidelně se opakujících příjmů.
§ 3.
Příjmy rozpočtu mimořádného se skládají:
1. z nahodilých mimořádných příjmů ze jmění obecního.
2. z příjmu za prodaný obecni majetek,
3. z výnosu půjček,
4. z výnosu mimořádných, k úhradě zvláště označených mimořádných výdajů vypsaných příspěvků poplatků a dávek,
5. z jinakých náhodných příjmů.
§ 4.
Výdaje rozpočtu řádného obsahují pravděpodobně očekávané, každoročně se opakující. trvalé výdaje, nutné k zachování obecního jmění, k úhradě služebních požitku personálu obecního k obstarám správy obecné a k pravidelnému plnění úkolů, obci zákonem nebo jinak uložených, jmenovitě též ke zúrokování a umořování dluhu obecních.
Výdaje rozpočtu mimořádného obsahují pravděpodobně očekávané výdaje náhodné nebo dočasné, jmenovitě výdaje k nabytí nového a trvalému zvýšení hodnoty stávajícího majetku obecního.
§ 5.
Příjmy mimořádnými nesmějí býti hrazeny výdaje rozpočtu řádného.
Přesuny v položkách vydání a příjmu rozpočtu podléhají schválení bezprostředního úřadu dohlédacího.
§ 6.
Rozpočet (§ 1) sestavuje starosta obce. Usnáší se o něm obecní zastupitelstvo a to nejdéle jeden měsíc před počátkem správního roku, pro který rozpočet zní. Rozpočet musí býti aspoň 14 dní před jeho zkoumáním obecním zastupitelstvem vyložen u obecního úřadu k veřejnému nahlédnutí, když byl prve s finanční komisí (§ 9) sdělen, aby se o něm vyjádřila. Dobu. po kterou bude rozpočet vyložen, jest veřejně způsobem v obci obvyklým vyhlásiti; o vyjádření finanční komise a připomínkách učiněných, k rozpočtu členy obce jest při usnášení se o rozpočtu jednati.
Schůzi obecního zastupitelstva, ve které se má usnésti o rozpočtu, jest svolati a veřejně prohlásiti aspoň 3 dny napřed. Musí jí býti přítomny nejméně dvě třetiny členů obecního zastupitelstva; usnesení děje se absolutní většinou všech přítomných.
Nesejde-li se do schůze zastupitelstva, nebo není-li při projednávání a usnášení se o rozpočtu přítomno tolik členů, aby se mohli platně usnášeti, má starosta členy zastupitelstva a za řádně omluvené členy jejich náhradníky do schůze o témže předmětu znovu svolati a připomenouti schůze ta bude k usnášení schopna bez ohledu na počet přítomných.
Usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu jest způsobem v obci obvyklým veřejně vyhlásiti. Z usnesení možno se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu.
§ 7.
Rozpočet obecní předložiti jest ihned po prošlé lhůtě rekursní bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, bylo-li proti němu podáno odvolání, nebo má-li býti vybíráno více než 100% obecních přirážek k daním přímým.
Úřadu tomu náleží schvalovati rozpočet a rozhodovati o podaných stížnostech, nečiní-li navržená přirážka k daním přímými více než 200%. Za tím účelem přezkoumá bezprostřední úřad dohlédací rozpočet v jednotlivých položkách, může si vyžádati od obecního starosty potřebné vysvětlivky, naříditi doplnění neb opravu rozpočtu, jakož i sestaviti nový rozpočet nákladem obce z moci úřední, jestliže by obecni zastupitelstvo nevyhovělo vyzvání k doplnění neb opravně ve lhůtě, kterou bezprostřední úřad dohlédací stanoví.
Stejné opatření může učiniti, jestliže starosta nesestavil rozpočet ve lhůtě zákonné a ani přes vyzvání bezprostředního úřadu dohlédacího ve lhůtě tímto jemu stanovené. Ve vyzvání úřadu dohlédacího budiž výslovně pohroženo, že jinak dá dohlédací úřad sestaviti rozpočet z moci úřední nákladem obce.
Z rozhodnutí bezprostředního úřadu dohlédacího, kterým bylo nařízeno doplnění nebo oprava rozpočtu, nebo nový rozpočet z moci úřední sestaven, může se obecní zastupitelstvo s účinkem odkládacím odvolati k vyššímu úřadu dohlédacímu.
Má-li býti vybíráno více než 200% obecních přirážek k daním přímým, schvaluje rozpočet vyšší úřad dohlédací, jemuž v té příčině příslušejí stejná práva jako bezprostřednímu úřadu dohlédacímu podle ustanovení předchozích.
V tomto případě rozhoduje vyšší úřad dohlédací též o odvoláních podaných po rozumu posl. odst. §u 6.
Bezprostřední i vyšší dohlédací úřad jsou povinny před schválením rozpočtu vyžádati si o příspěvcích, poplatcích a dávkách v rozpočtu na úhradu schodku navržených, směrodatné rozhodnutí příslušného úřadu, jestliže samy nejsou oprávněny samostatně je povolovati.
O vydáních a jejich poukazování.
§ 8.
Hospodářství obecní vede se v mezích rozpočtu.
Veškerá vydání důchodu obecních, jakož i ústavů, podniku, a fondů obecních a obcí spravovaných poukazuje v rámci schváleného rozpočtu k výplatě starosta obce podle usnesení obecní rady nebo jejího zmocnění.
Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných, kterých beze škody a nebezpečenství pro obec neb občanstvo nelze odložiti, může starosta sám s vlastní odpovědnosti poukázati nutné vydání, musí však nejdéle v příští schůzi předložiti věc k dodatečnému schválení obecní radě, po případě, jde-li o vydání rozpočtem neuhrazené, obecnímu zastupitelstvu podle nařízení dále uvedených.
Nebyl-li rozpočet na ten který rok ještě schválen, může býti hospodařeno v rámci rozpočtu na rok právě prošlý, pokud nejsou ty které položky výdajové rozpočtené vyšší než v rozpočtu předloženém ke schválení. Výjimečně mohou býti konány i nové výdaje, obsažené v rozpočtu posud neschváleném, je-li k nim obec po zákonu povinna.
U výdělečných podniků obecních může býti usnesením obecního zastupitelstva i jiná osoba než obecni starosta pověřena právem poukazovati běžné výdaje k provozování podniku nutné, ale vždy jen v rámci schváleného rozpočtu. Předchozí odstavec platí i zde obdobně.
§ 9.
Ve všech obcích jest zříditi zvláštní finanční komisi. Výjimku může povoliti v případech zvláštního ohledu hodných bezprostřední úřad dohlédací.
Polovici členů volí obecní zastupitelstvo, ostatní ustanovuje bezprostřední dohlédací úřad vyžádav si návrhy volebních skupin. Při tom budiž šetřeno zásady, že komise má se skládati. aspoň polovicí z nečlenů obecního zastupitelstva a míti odborníky.
Finanční komise má právo kontrolovati veškeré hospodářství obecní a stěžovati si s účinkem odkládacím do všech usnesení obecního zastupitelstva povahy finanční.
Komisi této musí býti zejména předloženy rozpočty a účty obecni před veřejným vyložením, aby je prozkoumala a o nich se vyjádřila.
Komise musí svá vyjádření podati do 8 dnů a ve zvláštních nutných případech do 3 dnů, nebyla-li jí povolena obecním zastupitelstvem neb obecni radou lhůta delší, jinak se k vyjádření nehledí.
Vyskytla-li se v komisi mínění věcně odchylná, budiž též stanovisko menšiny i s důvody ve vyjádření pojato.
§ 10.
Vydání, která nejsou v rozpočtu (§ 8. odst. 3.) obsažena, nesmějí býti učiněna, není-li současně právoplatně zabezpečena jejich úhrada.
Návrh na vydání v rozpočtu neobsazené muže vycházeti pouze od obecní rady, a musí býti finanční komise požádána, aby se o něm vyjádřila.
Usnesení o takovém vydání bez současného zabezpečení úhrady jest neplatné a nesmí býti provedeno. Za škodu z jeho provedení ručí osobně starosta a ti členové obecního zastupitelstva neb obecní rady, kteří hlasovali pro usnesení. Za tím účelem provedeno budiž hlasování dle jmen a jména těch, kteří pro návrh ten hlasovali, v Protokole o schůzi zapsána.
Ručení toto pomíjí, jakmile byly účty podle §u 16 pravoplatně schváleny.
§ 11.
Učiní-li se jinak zastupitelstvu návrh na nové vydání, musí býti odkázán obecni radě a finanční komisi, aby se o něm vyjádřily a navrhly úhradu. Teprve po tom může býti vydání schváleno obecním zastupitelstvem spolu s úhradou.
§ 12.
Co uvedeno v §u 10 a 11 o návrhu na nová vydání, platí též o návrhu na zastavení nebo snížení rozpočteného příjmu.
Ve všech těchto případech platí ustanovení odst. 2. až 4. § u 6 obdobně.
§ 13.
Výjimka z ustanovení §§ů 10 a 11 připouští se jen, běží-li o náhlá, nepředvídaná opatření, která naprosto nemohou býti odložena, na příkl. při živelních pohromách. V takových případech musí však věc býti předložena obecnímu zastupitelstvu k usnesení o úhradě nejdéle v nejbližší schůzi svolané do 14 dnů a to s návrhem rady i finanční komise.
§ 14.
Jde-li o nový podnik nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, k jejichž úhradě bude třeba učiniti půjčku, zciziti kmenové jmění obecní, zvýšiti přirážky obecní k daním přímým nebo nepřímým nejméně o 20 % nebo zavésti novou nebo zvýšiti nejméně o jednu pětinu dosavadní samostatnou dávku obecni — nehledě k předpokládanému čistému výnosu — musí povšechný plán a rozpočet býti předložen finanční komisi, aby je prozkoumala a o nich vyjádření podala, načež nutno je po dobu 14 dnů před schůzí obecního zastupitelstva vyložiti veřejně k nahlédnutí, což způsobem v obci obvyklým budiž veřejně vyhlášeno.
Podá-li v této lhůtě námitky proti návrhu nejméně jedna desetina voličů zapsaných v posledním pravoplatném stálém seznamu voličském, přechází rozhodnutí o tom, zdali a jakým způsobem se má podnik nebo zařízení provésti, na úřad, který jest podle §u 7 povolán schvalovati rozpočet. Vždy však stačí podpis 5000 voličů.
O účtování, sestavování účtů a dozoru.
§ 15.
Obce jsou povinny o všech příjmech a vydáních vésti řádně knihy podle vzorů, jež budou vyšším dohlédacím úřadem předepsány.
Tento jest oprávněn útraty obce knihy založiti a pořádek v nich zavésti, nebyly-li vedeny vůbec, nebo byly vedeny nesprávně.
§ 16.
Nejdéle 3 měsíce po skončení správního roku jest starosta obce povalen předložiti veškeré doložené účty o příjmech a výdajích důchodů obecních, jakož i ústavů podniků a fondů obecních a obci spravovaných finanční komisi, aby je prozkoumala a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby je schválilo. Podléhal-li příslušný rozpočet vyššímu schválení, jest schválené účty předložiti k revisi úřadu, který jest podle §u 7 povolán schvalovati rozpočet.
Účty tyto, vyjímajíc účty výdělkových podniků obecních, jimiž by mohlo býti prozrazeno obchodní tajemství, musí býti nejméně 14 dní před dotyčnou schůzí obecního zastupitelstva veřejně k nahlédnutí vyloženy. Dobu, po kterou budou vyloženy, jest způsobem v obci obvyklým vyhlásiti, o případně podaných připomínkách jest při schvalování účtů jednati.
Odstavec 2. až 4. §u 6 platí obdobně.
Nedojdou-li starosty obce do 3 měsíců od dohlédacího úřadu žádné výtky proti předloženým účtům, jest účty považovati za schválené.
Byly-li účty dle tohoto paragrafu právoplatně schváleny, jsou tím starosta obce i členové obecního zastupitelstva zproštěni další zodpovědnosti z hospodářské správy dotyčného správního roku, vyjímajíc případ činu trestního.
§ 17.
Inventář movitého i nemovitého jmění obce, ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti v patrnosti tak, aby vždy skutečnému stavu odpovídal.
Obce jsou povinny na vyzvání úřadu, který jest podle §u 7 povolán schvalovati rozpočet, předložiti mu k nahlédnutí inventář se součástkami.
§ 18.
Vyššímu úřadu dohlédacímu náleží, aby z moci úřední zpravidla aspoň jednou ve 4 letech přesvědčil se o stavu hospodářství obcí s více než 3000 obyvatel, po případě aby provedl odbornou revisí buď celého hospodářství nebo některého jeho odvětví, jmenovitě je-li tu podezření nesprávného hospodaření. Při tom může dle okolností případu užíti též orgánu bezprostředního úřadu dohlédacího.
Oprávněn jest kdykoli vykonati přehlídku neb odbornou revisi hospodářství také kterékoli jiné obce. Dožádáním ministerstva vnitra nebo ministerstva financí za provedení takové revise u kterékoli obce, povinen jest i mimo stanovený revisní program vyhověti.
Náklady spojené s přehlídkou nebo revisí nese pravidelné vyšší dohlédací úřad, který ji provádí. Obci může býti uložena náhrada nejvýše polovice nákladu vzniklého provedením odborné revise, zjistí-li se nesprávnosti nebo nepořádky v hospodářství obecním. Náklady odborné revise provedené k žádosti obce nese tato zcela.
Starosta obce povinen jest revidujícím orgánům předložiti všechny potřebné pomůcky, jmenovitě též zápisy o všech schůzích obecní rady a obecního zastupitelstva.
Všechny obce povinny jsou nejdéle do 3 měsíců po skončeném právním roce podati vyššímu úřadu dohlédacímu výkaz obecních dluhů k 31. prosinci roku právě prošlého.
Všechny úřady veřejné, samosprávné i státní, povinny jsou revidující orgány při vykanu jim svěřeného úkolu účinně podporovati, pokud tomu nejsou na odpor výslovná ustanovení zákonná.
O úhradě.
§ 19.
K úhradě výdajů obecních užití jest především výnosu obecního jmění.
Je-li některá část tohoto jmění věnována k úhradě určitých výdajů, nesmí býti výnosu takového jmění užito k účelům jiným.
§ 20.
Je-li několik osad spojeno v jednu místní obec s výhradou, že každá z nich podrží vlastnictví svého majetku, jest příjmů z toho kterého majetku plynoucích upotřebiti podle učiněné dohody, nedošlo-li však k takové dohodě, ke krytí výdajů na dotčenou osadu připadající. Případný přebytek zůstává výhradným vlastnictvím osady.
O správě takového vlastního osadního jmění platí obdobně ustanovení tohoto zákona.
§ 21.
Všechen majetek obce, ústavu a fondů obecních a obcí spravovaných jest spravovati tak, aby plně vyhovuje účelu ku kterému jest věnován, neztenčeně zůstal zachován, pokud pak může poskytovati výtěžků, aby se docilovalo trvale výtěžku co největšího.
Řádného výtěžku užíti jest k úhradě výdajů řádného rozpočtu běžného roku, a byly-li výdaje tyto uhrazeny, případně k úhradě rozpočtu mimořádného. Případných přebytků užíti jest: k úhradě výdajů rozpočtu nejblíže příštího roku správního. Není-li jich k tomu účelu třeba, schvaluje usnesení obecního zastupitelstva o jejich užití bezprostřední úřad dohlédací.
Mimořádných výtěžků užíti jest, pokud jich není potřebí k úhradě výdajů rozpočtu mimořádného, k rozmnožení, případně zvýšení hodnoty kmenového jmění, v první řadě ke splacení dluhu na dotyčném majetku váznoucích.
Není dovoleno ani majetek ani případný přebytek jeho výnosu rozděliti.
§ 22.
Výdělečné podniky obcí, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti pravidelné tak, aby příjmy kryly aspoň všechna vydání včetně zúrokování a umořování základního kapitálu.
Případných přebytků užíti jest, pokud výdělečný podnik není součástí zvláštního jmění účelového, k úhradě všeobecných řádných výdajů obecních.
§ 23.
Vyššího schválení není třeba k těmto usnesením obecního zastupitelstva o hospodářství s majetkem obecním:
1. O prodeji nemovitého majetku obecního nebo ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných, nepřesahuje-li jeho hodnota v daném případě v obcích do 3000 obyvatel 2000 K, v obcích přes 3000 do 50.000 obyvatel 10.000 K a v obcích přes 50.000 obyvartel 50.000 K. Usnesení o prodeji pozemků, jímž se upravuje místo podle schválené stavební čáry uliční, nevyžaduje vůbec vyššího schválení.
Součástek kmenového jmění nelze však vůbec bez vyššího schválení zciziti.
2. O uzavření obecní půjčky nebo převzetí záruky, nebude-li tím pravděpodobně obec zatížena déle než do konce roku, nebo, jde-li o zatížení déle trvající, jestliže zúrokování a umořování celkového dluhu, tedy včetně již stávajícího obecního dluhu nevyžaduje více než 20%ní přirážky k daním přímým, podrobeným přirážkám podle předpisu v dotčené obci pro rok, ve kterém se obecní zastupitelstvo o půjčce usnáší. Půjčky, jimiž by obec současně přejímala neobmezené ručení za závazky dotyčného peněžního ústavu (společenstva), nejsou přípustný.
3. O pronájmu obecního majetku nemovitého nebo o prodloužení stávajícího pronájmu na dobu nejdéle šesti let veřejnou dražbou nebo řízením ofertním.
4. O koupi nemovitostí, jestliže prokazatelný pravidelný čistý výnos té které nemovitosti stačí aspoň k obvyklému zúročení a umořování kupní ceny a vedlejších výloh a jestliže kupní cena nemovitosti nepřesahuje v obcích do 3000 obyvatel 2000 K, v obcích přes 3000 do 50.000 obyvatel 10.000 K a v obcích přes 50.000 obyvatel 50.000 K.
Jinak potřebují taková usnesení schválení bezprostředního úřadu dohlédacího Usnesení ta mohou se státi vždy jen za obdobného zachování ustanovení odstavce 2. až 4. § 6.
Úřad povolující uzavření půjčky povinen jest učiniti opatření, aby bylo zabezpečeno řádné její splácení, ale jmenovitě dbáti toho, aby půjčka uzavřená k účelům, investičním byla splacena při trvalých investicích v době odpovídající povaze dotyčné investice, nejdéle však ve 40 letech, jinak nejdéle v době, po kterou dotyčná investice pravděpodobně bude trvati.
Peníze výpůjčkového smí býti použito jedině k tomu účelu, pro který byla půjčka schválena.
§ 24.
Obecní zastupitelstvo muže se v mezích platných zákonů usnésti na tom, aby pokud k úhradě výdajů nestačí jiné příjmy, byly vybírány v obci příspěvky (§§ 26 a 27), poplatky (§ 28), pak dávky (§§ 30, 31, 33 až 37) a naturální plnění (§ 38 ).
§ 25.
Vydání, která se činí výhradně v zájmu jednotlivých tříd občanstva, nebo jednotlivých částí okrsku obce nebo konečně jednotlivých členů obce, na p.: vydání na polního hlídače, hraditi jest zcela dotyčnými účastníky.
§ 26.
Jde-li o zřízení takových zařízení, která jsou sice ve všeobecném zájmu, že kterých však někteří majitelé pozemků nebo domů nebo živnosti budou míti zvláštní hospodářský prospěch, mohou býti od takových osob žádány příspěvky ke zřízení, po příp. udržování těchto zařízení.
Příspěvky tyto mohou záležeti buď v jednorázových příplatcích, případně na několik let rozdělených, nebo v příplatcích po dobu trvání dotyčného zařízení se opětujících.
Mohou býti buď v dohodě s dotyčnými zájemníky smluveny, nebo bez takové dohody se schválením vyššího dohlédacího úřadu ustanoveny. Poměrná výše jejich řídí se v obou případech hodnotou zvláštního hospodářského prospěchu, jednotlivým zájemníkům z dotyčného zařízení plynoucího, jakož i ohledem na zájem, jaký veřejnost na zřízení toho zařízení má.
Nejde-li o příspěvky smluvené, musí býti plán tohoto zařízení s příslušným rozpočtem celkového nákladu a rozvrhem příspěvků, když byl prve s finanční komisí sdělen (§ 9), vyložen k volnému nahlédnutí současně s obecním rozpočtem, do kterého výdaj rozvrženými příspěvky nehražený byl pojat, s výslovným upozorněním, že mohou býti proti rozpočtu nákladu a rozvrhu příspěvků podány zájemníky případné námitky.
Jde-li o zařízení v rozpočtu neuvedené, postupovati jest obdobně se současným zřetelem k ustanovením §ů 10, 11 a 14.
Vyšší dohlédací úřad rozhoduje v takovém případě nejen o námitkách podaných proti povinnosti a výši příspěvků, nýbrž i o případných, námitkách, podaných podle 2. odst. § 14.
§ 27.
Vzcházejí-li obci následkem toho, že v ní má sídlo nebo provozovnu velký podnik, nebo že v nich bydlí velký počet zaměstnanců takového podniku ze sousední obce, náklady (na př. na chudinství, komunikace, zdravotnictví, potřeby kulturní, policii bezpečnostní nebo požární), kterých by prokazatelně jinak vůbec nebo aspoň v takové výši neměla, jest oprávněna k úhradě takových nákladů žádati od dotyčného podniku zvláštní příspěvek, jehož výše se řídí podle poměru celkového počtu obyvatelstva dotyčné obce k počtu zaměstnanců toho kterého závodu v ní bydlících, a se zřetelem k poměru obecních přirážek podnikem nebo jeho zaměstnanci v obci placených k celkové potřebě, kterou obecními přirážkami ke přímým daním státním jest hraditi. Příspěvky takto stanovené nesmějí přesahovati obnos vyšších nákladů existencí podniku pro tu kterou obec vyvolaných.
Pokud nejsou takové příspěvky dobrovolně smluveny, potřebují k platnosti schválení vyššího dohlédacího úřadu. Tento úřad smí rozvržené příspěvky schváliti jen, jde-li o náklady skutečně potřebné a v míře nezbytně nutné.
Ustanovení, podle kterých některé podniky státní nejsou podrobeny dani výdělkové, platí zde obdobně.
§ 28.
Obce jsou oprávněny vybírati poplatky buď jakožto náhradu za užívání zařízení jimi v zájmu veřejném zřízených a udržovaných, nebo jako náhradu za. jednotlivé úkoly orgánů obecních.
Sem patří na př.: poplatky z místa, dlažebné, vodné, stočné, poplatky hřbitovní, dávky stavební, dávky zdravotní, dávka domovská, dávky z obecního úřadování.
Poplatky mohou býti odstupňovány podle míry užívám dotyčného zařízení, úřední činnosti dotyčného orgánu obecního, případně i se zřetelem k berní mohoucnosti subjektu a k tomu, je-li tento veřejnoprávními ustanoveními nucen dotyčného zařízení užívati.
O vybíraní takových poplatku vydati jest dotyčnou obcí pravidla, pokud se tak dosud nestalo.
Vláda se zmocňuje, aby pro příště vydala vzorná pravidla pro hlavní druhy a určila podle potřeby i nejvyšší míru poplatků.
Pokud pravidla v obci usnesená odpovídají těmto vzorným pravidlům, povoluje vybírání poplatků a schvaluje pravidla vyšší dohlédací úřad; jestliže se od nich odchylují nebo přesahují-li míru jako nejvýše přípustnou označenou, potřebí jest povolení vlády.
§ 29.
Dávky obecní mohou býti vybírány, buď jako přirážky ke státním daním, buď jako samostatné dávky.
§ 30.
Přirážky k přímým daním jest rozvrhnouti pravidelně na všechny v obci předepsané daně toho druhu, pokud jest zákonem dovoleno k nim přirážky ukládati, bez rozdílu, je-li poplatník členem obce čilí nic, a to stejnoměrně pro celý obvod obce, pokud se neužije ustanovení §§ 20 a 25.
K jednotlivým druhům daní přímých mohou býti obecní přirážky stanoveny různou výměrou, odstupňování uvnitř jednoho druhu daní dovoleno jest pouze se souhlasem příslušného úřadu finančního (§ 49).
Daň všeobecnou výdělkovou a daň výdělkovou podniků veřejně účtujících pokládati jest k tomuto účelu za jeden druh daní přímých.
§ 31.
Usnesení obecního zastupitelstva o nejvýše 100%ních přirážkách k daním přímým nepotřebuje vyššího schválení.
Obecní přirážky ke přímým daním, které přesahují 100%, nepřesahují však 200% některé přímé daně, mohou býti vybírány jen s povolením bezprostředního úřadu dohlédacího
Vybírati obecni přirážky ke přímým daním mimo daň výdělkovou — přes 200% až do 300% — povoluje vyšší dohlédací úřad.
Mají-li býti vybírány přirážky k dani výdělkové přes 200%, k jiným daním přes 300%, jest k jejich povolení vyšším dohlédacím úřadem třeba souhlasu politického úřadu a finančního úřadu (§ 48). Nedocílí-li se shody, rozhodne vláda. Toto povolení však nebuď pravidelně dáno, neprokáže-li se současně, že se obecní zastupitelstvo usneslo na poplatcích, přirážkách ke spotřebním daním státním a na samostatných dávkách obecních, přípustných podle tohoto zákona a nařízení, jež budou k němu vydána, pokud ovšem takové dávky vzhledem k nutné režii a pravděpodobnému finančnímu výsledku pro finanční hospodářství dotyčné obce mají význam.
Pokud obecní přirážky k dani činžovní po rozumu zákona ze dne 26. března 1919, čís. 170 Sb. z. a n., upravené nedosahují 50%, mohou býti až na tuto výměru zvýšeny.
Příslušnost k povolování přirážek k přímým daním řídí se při diferencovaných přirážkách výměrou nejvyšší přirážky.
Právo dohlédacího úřadu, povoliti přirážky ve výměře obecním zastupitelstvem usnesené, zahrnuje v sobě též právo stanoviti obecní přirážky výměrou nižší nebo vyšší potřebnou k úhradě rozpočteného schodku.
Pokud není dohlédacím úřadem o výši přirážek pro ten který rok rozhodnuto, jest je vybírati ve výměře roku předešlého.
§ 32.
Počínajíc dnem 1. ledna 1921 předpisovati a vybírati jest 10%ní přirážku ke státnímu poplatku z převodní nemovitostí mezi živými i na případ smrti ve prospěch obecních důchodů těch obci, ve kterých dotyčné nemovitosti leží.
Přirážka tato vyměřuje a vybírá se týmiž orgány státními, které předpisují nebo vybírají poplatek státní.
Proti vyměřené přirážce přípustny jsou tytéž opravné prostředky a v téže lhůtě, jako proti státnímu poplatku samému a rozhodují o nich finanční úřady státní.
V příčině povinnosti platební, osobního a věcného ručení lhůt platebních, úroků z prodlení, exekučního vymáhání a promlčení, platí zákonná ustanovení o státním poplatku obdobně.
§ 33.
Přirážky ke spotřebním daním státním lze vybírati s povolením vyššího úřadu dohlédacího jen pokud je to příslušným zákonem výslovně dovoleno a nejvýše ve výměře tam stanovené.
Přesahuje-li usnesená výměra tuto výši nebo není-li v příslušném zákoně o spotřební dani státní výslovného dovolení k vybírání obecních přirážek, lze je vybírati jen s povolením vlády.
Obecní dávkou spotřební ať se. vybírá jako přirážka ať jako samostatná dávka, smi býti postižena jen spotřeba v obci.
§ 34.
Samostatné dávky spotřební mohou býti obcemi vybírány, na základě povolení vyššího dohlédacího úřadu, jestliže pravidla, na kterých se obecní zastupitelstvo v tom kterém případě usneslo, odpovídají vzorným pravidlům, která vláda o vybírání to které dávky vydá, jmenovitě jestliže též výměra jejich nebude vyšší než ona, která nařízením vlády jako nejvýše přípustná bude označena.
Dávka, o které by vzorná pravidla nebyla vydána, nebo která by mela býti vybírána podle pravidel odchylných od oněch vládou vydaných nebo vyššími sazbami než za přípustné prohlášenými, může býti vybírána jen s povoláním vlády.
Vláda se zmocňuje, aby pro tyto dávky vydala jednotné řády, pověřila, shledá-li toho nutnost, vybírání nebo kontrolou těchto dávek buď pro všechny obce nebo některé z nich jiné orgány samosprávné než úřady obecní a stanovila výměru odškodného za tuto činnost.
§ 35.
Ustanoveními §§ 33 a 34 nejsou předpisy §§ 20 a 21 zákona o potravní dani na čáře ze dne 14. dubna 1920, č. 264 Sb. z. a n., dotčeny.
§ 36.
Ve všech obcích vybírati jest dávku ze zábava dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti a to výhradně ve prospěch obcí; pouze z výtěžku. dávky ze zábav, docíleného v obcích v Čechách, patří 10% Pražskému nemocničnímu fondu.
Třetí odstavec §u 34 platí obdobně.
§ 37.
Jako samostatné dávky mohou obce vybírati dále:
dávku z nájemného nebo z používaných místnosti,
dávku ze živnostenského pronájmu místnosti a z podnájmů,
dávku z návěští jakéhokoliv druhu, určených pro veřejnost, vyjímajíc inseráty v časopisech a v knihách,
dávku z nezastavených pozemků,
dávku z držení motorických dopravních prostředků,
dávku z dopravy,
dávku ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím,
dávku ze psů,
dávky přepychové (na př. dávku z luxusních bytů, dávky z útraty v zábavních místnostech přepychových).
O povolení těchto dávek platí obdobné ustanovení §u 34.
Jinaké dávky obecní než v tomto zákoně jmenované mohou býti zavedeny jen se svolením vlády.
§ 38.
Z usnesení obecního zastupitelstva a po předchozím schválení vyššího dohlédacího úřadu za souhlasu politického úřadu mohou býti pro potřebu obce žádány služby (ruční i potahy).
Ke službám ručním jsou povinni zásadně všichni členové obce ve stáří od 18 do 60 let stejnoměrně, pokud lékařským vysvědčením neprokáží, že jsou k požadované službě tělesné nezpůsobilí; ke službám potahy pak všichni majitelé potahů v obci v poměru počtu potahů, které drží.
Služby požadované mohou býti konány 5 schopnými zástupci.
Místo žádaných služeb může býti povinným zapraven do obecní pokladny peníz potřebný ke zjednání schopného náhradníka. Nejvýše přípustný peníz určí se způsobem uvedeným v odst. 1.