Zúčastněná ministerstva ustanoví ve městech s více než 50.000 obyvately při živnostenských soudech zvláštní oddělení pro spory, vzniklé z tohoto zákona.
Poměr k jiným zákonům.
§ 61.
Pokud tento zákon nic jiného neustanovuje, platí předpisy všeobecného občanského práva o pracovní a námezdní smlouvě pro pracovní poměry tímto zákonem upravené, jakož i předpisy živnostenského řádu, zákona o 8hodinové pracovní době, zákona o pensijním a nemocenském pojištění, a zákona o úpravě pracovního poměru.
Článek II.
Po slyšení zájmových korporací, jakož i odborových organisací, může zařízením býti určen orgán, jemuž přísluší dozor nad dodržováním předpisů tohoto zákona, jakož i ustanovení zevrubnějších předpisů o kompetenci i právech úřadu, určených přijímati stížnosti, trestati přestupky, jakož i určení způsobu řízení odvolacího.
Článek III.
Ustanovení tohoto zákona platí pro pracovní poměry, které dnem ustanovení tohoto zákona trvaly.
Paragrafy 37, 38, 41 a 42 nemají platnosti, když předčasné zrušení pracovního poměru nastalo před vstoupením tohoto zákona v platnost.
Článek IV.
Zákon tento nabude moci dnem 1. března 1921.
Článek V.
Ministru spravedlnosti, obchodu a sociální péče ukládá se, aby tento zákon provedl.
ZPRÁVA DŮVODOVÁ.
V posledním třicetiletí vystupují obchodní pomocníci, úředníci průmyslových závodů a zaměstnanci podobného druhu všech soukromých závodů jako ucelený celek pracující vrstvy, která plným právem dožaduje se žádoucí zákonné ochrany. Všeobecné zákony bývalé monarchie neskýtaly této ochrany, jedině zákon ze dne 16. ledna 1910, č. 20, v X. části ř. z., kterým se upravuje služební smlouva obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců příbuzného povolání (zákon o obchodních pomocnících), poněkud upravil nejasné správní poměry, avšak nesplnil očekávání zúčastněných kruhů, 11tiletá prakse tohoto zákona prokázala, že většina ustanovení neodpovídá potřebě doby, ba v mnohých případech zaměstnance značně poškozuje. Již v starém Rakousku ozývaly se hlasy po novelisaci zákona o obchodních pomocnících, avšak k činu nedošlo.
Nejsilnější organisace obchodního pomocnictva a soukromého úřednictva Ústřední svaz obchodních a průmyslových zřízenců v Československé republice podjal se ihned po převratu obtížného úkolu sebrati materiál jednak z prakse organisační i prakse živnostensko-soudnické, který by byl podkladem pro novou úpravu pracovního poměru naznačených kategorií zaměstnanců. Výsledek této práce je tato předloha, která se snaží pokud možno nejúplněji sformovati celkový pracovní poměr soukromého zaměstnance do jednotného zákona. Budiž však připomenuto, že při propracování jednotlivých paragrafů ukázala se nezbytná nutnost reformy živnostenského řádu, občanského i obchodního zákoníka, neboť jednotlivá ustanovení dotýkají se buď přímo nebo nepřímo jmenovaných zákonů.
Náš návrh mění především název zákona. Rozšíření jeho působnosti na nejrůznější kategorie zaměstnanců je nutno v nadpisu konkrétně vyjádřiti. Volili jsme termín ťsoukromý zaměstnanecŤ, neboť starý termín ťzákon o obchodních pomocnícíchŤ plně nevystihnul působnost zákona. Jde tudíž o všechny zaměstnance v soukromých službách zaměstnané, tak jak §§ 1. až 4. návrhu jasně naznačují. Rozšíření zákona na pomocné síly v obchodech a kancelářích je pouhým příkazem demokracie, neboť obchod a průmysl vyžaduje od těchto sil vedle práce manuelní také mnohdy značnou činnost duševní, a tak splývají tito zřízenci v jeden celek s ostatním personálem. Návrh zákona pojímá také obchodní i kancelářské učně. Starý zákon v nejasné formě užívá k případům učebního poměru praktikantů, volontérů a pod., vylučoval však učně ve smyslu ž. ř. Opatření toto bylo naprosto nespravedlivé, neboť v jednom závodě byl učeň za pultem aneb ve skladišti postaven mimo tento zákon, kdežto jeho kolega v kanceláři, tedy také učeň, těšil se plně z výhod, plynoucích ze zákona. Takto pamatuje náš návrh na všechny zaměstnance bez rozdílu a chce těmto upraviti, jednotně jich pracovní poměr. V návrhu zmiňujeme se také o ťZákonu o úpravě pracovního poměruŤ, který dle prohlášení ministerstva sociální péče má býti v nejkratší době poslanecké sněmovně předložen. Tento zákon má řešiti kolektivní smlouvu, otázku mzdových komisí, otázku závodních rad a podílu na zisku. S tímto návrhem navazujeme v naší předloze náležitou součinnost.
Pokud jde o peněžité požitky, navrhujeme, aby běžný plat vyplácel se půlměsíčně a to 15. a posledního dne každého měsíce. Tímto opatřením doufáme odstraniti nešvar záloh, avšak stejně tak umožniti snadnější rozpočet rodiny zaměstnancovy. U provisijních zástupců žádáme, aby provise byla zúčtována dle uzavřených obchodů oproti starému ustanovení, které připouštělo provisi pouze z obchodů vyřízených. Novoroční remuneraci, naturální požitky, odbytné stavíme jako nerozlučnou část platu zaměstnancova. Při úmrtí zaměstnancově, pokud požíval naturálního bytu, chráníme pozůstalé v tom směru, aby byla dána možnost vyhledání nového bytu, a sice do doby 3 měsíců (§ 17). Pozůstalým po zemřelém zaměstnanci přísluší odbytné (§ 18).
Dovolená, výpověď, ochrana v nemoci, úrazu neb při jiných důležitých pracovních překážek, je upravena k poměrům moderní doby. Hygienická opatření a vyplývající nutnost ochrany zdraví jest stejně tak v návrhu dle moderních zásad lékařských stanovena.
Narukovaným zřízencům upravují §§ 24 až 33 jich poměr před nastoupením, v době i po ukončení vojenské služby. Důvody, jež opravňují zaměstnance neb zaměstnavatele k předčasnému zrušení pracovního poměru, jsou stejně tak výsledkem bedlivých úvah i bohaté zkušenosti činovníků organisací i živnostenských soudců. Při uvalení konkursu na jmění zaměstnavatelovo požadujeme bezpodmínečně, aby veškeré pohledávky zaměstnancovy byly zařaděny do I. třídy konkursních pohledávek. Zkušební poměr, který tedy dle starého zákona vyvolal značných nejasností, je přesně stanoven, a sice v tom smyslu, že nesmí déle 1 měsíce trvati a že buď nastává okamžitá výpověď, aneb pravidelný pracovní poměr. Do ustanovení zákona vsunuli jsme také ochranu zaměstnancovu v tom případě, podává-li zaměstnavatel nesprávné informace, aneb stává-li mezi zaměstnavateli nějaká úmluva, která zaměstnance v jeho budoucnosti poškozuje. Doložka konkurenční upravena je pro případy, kde odměna zaměstnancova přesahuje ročních 60.000 K. Ujednání o doložce konkurenční je přípustno pouze na dobu 1 roku.
Starý zákon přímo nemorálně zachoval se k nemocným zaměstnancům. Zaměstnavatel měl možnost po 6nedělní nepřetržité chorobě zaměstnance ihned bez výpovědi propustiti. § 22 vyměřuje nové směrnice doby, kdy zaměstnanci v nemoci přísluší plat, načež pak muže teprve následovati řádná výpověď. Pro vyhledání nového místa stanovíme nejméně 2 půldny v týdnu. Ustanovení celého zákona nelze mzdovou smlouvou zrušiti, ani obmeziti. Příslušníci cizích států jsou tohoto zákona plně účastni. Pro spory, vzniklé z pracovního poměru, jsou příslušny živnostenské soudy i když se ž. ř. k podniku zaměstnavatelově nevztahuje. Ve městech s více jak 50.000 obyvatelů buďtež při živnostenských soudech zřízeny zvláštní oddělení pro spory, vzniklé z tohoto zákona.
Navrhovatel měl na mysli vytvořiti novým zákonem ideální pracovní smlouvu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která by jak v zájmu personálu, tak i v zájmu podniku byla pevnou základnou vzájemné spolupráce.
Připomínáme, že celá řada nových ustanovení je již po celá leta uplatňována v kolektivních smlouvách a není tudíž překážek, aby poslanecká sněmovna to, co si již život sám vynutil, ve formě zákona schválila.
Návrh tento, budiž přikázán sociálně politickému výboru k nejrychlejšímu projednání.
V Praze dne 27. prosince 1920.
Robert Klein,
Dr. Charvát, J. Kříž, Darula, Malá, Merta, Kučera, Teska, Taub, Tausik, Habrman, Svoboda, Tayerle, Mikulíček, Houser, Ed. Burian, Kasík, Bečko, Brodecký, Wittich, S. Mayer, Haken.