Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

830.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1921 (tisk 561).

I.

Státní rozpočet na rok 1921.

Státní rozpočet na rok 1920, schválený zákonem ze dne 29. ledna 1920, č. 104 sb. z. a n. stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství

v rozpočtu řádném přebytek 396,890.538 K

v rozpočtu mimořádném schodek 3.062,295.685 K

takže celkový schodek obnášel 2.665,405.147 K

V návrhu finančního zákona pro rok 1921, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první části rozpočteny:

Dne 26. října t. r. předložila vláda poslanecké sněmovně osnovu finančního zákona na rok 1921. Včasné předložení této osnovy a urychlené její projednání v rozpočtovém výboru budí naději, že budeme moci hned počátkem příštího roku vejíti do nového hospodářského období na základě řádně vyřízeného rozpočtu. Je-li tento fakt o sobě potěšitelným, jest dvojnásob potěšitelným úkazem obraz, který poskytuje rozpočet na nejbližší hospodářskou periodu, poněvadž neklamně projevuje postupné zlepšování a konsolidaci státního hospodářství.

Úsilí o rychlou konsolidaci státních financí zračí se především ve formě budgetu a finančního zákona, který jest mnohem příznivější, nežli jest zvykem a zejména bylo zvykem v míru. Výdajové hospodářství jest dle tohoto zákona hodné sešněrováno a vázáno na státní příjmy. Stará řehole finanční vědy sice praví, že ve veřejném hospodářství se řídí nikoli výdaje dle příjmů, jak tomu jest v hospodářství soukromém, nýbrž naopak příjmy dle výdajů. Tím

však má býti pouze řečeno, že správními výdaji novými nelze vždy čekati tak dlouho, až dosavadní příjmy státu samočinné vzrostou, nýbrž že po případě pro správní řízení uznaný za nutný jest hledati nové a dostatečné zdroje příjmů. Platí-li však tato zásada pro zdělávání rozpočtu, a to ještě v tou výhradou, že nosnost obyvatelstva jest krajní mezí pro státní příjmy i státní výdaje, při čemž jest rozuměti nosností nejen spotřebu, ale i výrobní schopnost národního hospodářství, musí při hospodaření na základě rozpočtu vždycky předcházeti výdaji opatření dostatečného přijmu ať cestou řádnou či mimořádnou zejména dli zákona. Vzhledem k velikým obtížím opatření úvěru pro státní schodek na peněžním trhu, dále vzhledem k tomu, že se očekává v hospodářství na příští rok mezi příjmem a vydáním rovnováha, bez možnosti uhrazovati schodek zápůjčkami, ale zvláště vzhledem k tomu, že žijeme stále ještě v neúplně konsolidovaných poměrech hospodářských, následkem čehož závisí uskutečnění preliminovaných příjmů na nerušeném chodu národního hospodářství, konečně však proto, že každým způsobem se musí hospodářství veřejné udržovati v rámci pramenů příjmových, nemá-li jeho trvání býti ohroženo, byla pojata do finančního zákona řada ustanovení, která výdaje vážou kasovně anebo na souhlas ministerstva financí. Tak zvláště nesmí býti vydáno z řádných výdajů a drahotních příplatků bez souhlasu ministerstva financí více než 1/12 měsíčně. Nesmí býti z mimořádných výdajů vydáno najednou více než 50.000 Kč bez obdobného souhlasu, nesmí býti prováděn virement, leda za těchže kautel, za kterých doposud směl býti rozpočet prozatímně překročen, nesmí býti překročen rozpočet leda za ústavního souhlasu národního shromáždění, pokud se týče stálého výboru.

Nutnost opatření těchto jest na bíledni a netřeba ji dále odůvodňovati zvláště vzhledem k stále ještě mimořádné době, v níž žijeme a závratným číslům, v níž se pohybuje státní rozpočet.

Forma rozpočtu vykazuje oproti dřívějšku některé více méně podstatné změny. Hlavní změnou jest protiklad vlastního státního rozpočtu řádných i mimořádných příjmů a výdajů na straně jedné a investičního rozpočtu na straně druhé. Protiklad tento odůvodněn jest jednak národohospodářsky, jednak finančně správně: V prvním směru padá na váhu, že pro vlastní státní rozpočet jest požadovati rovnováhu příjmů a výdajů, kdežto pro hospodářské investice jest odůvodněno ba nutno, aby uhrazeny byly úvěrem, který by byl zúročen z investiční rentability a postupně umořován. Nelze přece žádati, aby hospodářské investice byly podnikány z výnosů berních. To arci platí pouze o takových hospodářských investicích, které zabezpečují výdělkovou rentabilitu. V rámci investičního rozpočtu jsou arci — byť poměrně nepatrným obnosem — zastoupeny i některé stavební výdaje pro účely, jež z přísného hlediska nelze považovati za investiční výdaj. Než zahrnutí i takových staveb (na př. kasáren nebo škol) do rozpočtu investičního jest odůvodněno druhým výše zmíněným zřetelem finančně správním. Neboť jsou-li hospodářské investice odkázány na úvěr, jest tím současně řečeno, že budou v příštím roce podnikány jen tenkrát a potud, pokud se při panujících poměrech na peněžním trhu podaří investiční úvěr vskutku opatřiti. Tudíž i stavba kasáren, škol, zařaděných do investičního rozpočtu není ještě výdajem, který bezpodmínečně bude proveden, nýbrž výdajem podmínečně schváleným. Ukáže-li se, že výnos investičních kreditů nedostačuje pro preliminované účely, nastane přiměřená a účelná restrinkce. Mezi rozpočtem investičním a vlastním rozpočtem státním jest nepřekonatelná zeď, takže není možno příjmů vlastního státního rozpočtu upotřebiti k účelům investičním, ale též naopak není možno použíti snad kreditů investičních ke krytí výdajů běžných. Tato přehrada tvoří zejména ochranu pro vlastní státní hospodářství, které dnes do jisté míry trpí tím, že se běžných příjmů používá k investičním účelům bez ohledu na to, je-li možno uhraditi třeba i úvěrem řádnou potřebu běžnou. Finanční hospodářství státní bude tedy vybaveno veškerými potřebnými kautelami a podstatně soustředěno v rukou ministerstva financí. Bylo by si jen přáti, aby touto věcně nutnou centralisací netrpěla rychlá správa při povolování potřebných výdajů.

Po formální stránce vykazuje rozpočet oproti dřívějšímu také tu úchylku, že drahotní přídavky státních zaměstnanců jsou roztříděny do jednotlivých resortů jako součástka platů, takže umožňují učiniti si teprve obraz o tom, je-li ten který resort opravdu aktivní či pasivní, kdežto doposud byly zařaděny pro všechny resorty společně v kapitole o přechodném hospodářství, takže v

jednotlivých resortech byly uvedeny sice zvýšené příjmy, ale jen mírové platy zřízenců, což vedlo ke zkreslenému obrazu i finančního stavu.

Vlastní státní rozpočet jest v rovnováze s přebytkem 285,181.423 K. Rozpočtový výbor zvýšil příjmy o 21,940.000 K výše, a výdaje snížil o 259,666.523 korun.

Rovnováha našich státních financí jest dojista zjevem mimořádně potěšitelným a to tím více, ježto trvale zdravé finance veřejných svazků mohou býti vybudovány pouze na trvale zdravém národním hospodářství a nelze té doby ještě říci, že by naše národní hospodářství bylo úplné zkonsolidováno. Rovnováhy bylo dosaženo arci vydatným příjmem z pramenů, které svého času při normálním finančním hospodářství v rozpočtu zmizí. To platí zejména o přeplatkových fondech vývozních, ale též o příjmech z dávek, které mohly býti odůvodněny jen dočasnou velikou tísní, ale musí býti co nejdříve a postupně odstraňovány, tak zvláště o dávce z uhlí. Z opatrnosti jsou v rozpočtu příjmy z těchto pramenů odhadovány poměrně nízko v úvaze, že je třeba postupně z rozpočtu je odstraňovati vůbec.

Arci i na straně výdajů zmizí pro normální finanční rozpočet různé položky odůvodněné mimořádnými poměry poválečnými. Potřeba vypraviti dostatečnou brannou moc, pečovati o invalidy atd. se bude postupně menšiti právě tak, jako příjmy z přeplatkových fondů. Byť tedy finanční rovnováha, které jsme dosáhli neznamenala ještě konsolidaci státních financí, jest přece pokrokem neocenitelným. Stát není nadále odkázán opatřovati si úvěrem za nejtěžších podmínek prostředky k úhradě svých běžných schodků a konkurovati s průmyslem na peněžním trhu pro neproduktivní výdaje. Zažehnáno jest nebezpečí tisku státovek, který tak zhoubně působí v okolních státech. Vytvořen předpoklad pro postupnou reformu finančního hospodářství a přebudování státních berních dávek. Podnikáním vzniká bezpečnost, že jsou dalšímu rozpínání státních břemen položeny meze. Nelze podceňovati, že i v cizině vzbudí tento fakt důvěru a podklad státního úvěru. Budiž jen mimochodem řečeno, že i rozpočtový výbor při svém jednání stál pod tlakem zodpovědnosti plynoucí z této rovnováhy a neusnesl se na žádném výdaji, který by nebyl kryt na druhé straně úsporami. Ve spojení s kautelami finančního zákona lze říci, že dosažením rovnováhy jest nebezpečí finančního rozvratu ve státě nadobro zažehnáno.

Těm, kdož s jistou podezřívavostí posuzují tuto rovnováhu, třeba říci, že byly státní příjmy zařaďovány do rozpočtu někdy až příliš opatrně, jak ostatně už bylo podotčeno. Na to poukazoval zejména též německý tisk v Praze. Opatrnost tato byla dojista odůvodněna, jak nejlépe se ukazuje nyní, když povoleno jest resp. má býti státním zaměstnancům na zlepšení jich postavení 1200 milionů korun. Bylo-li z téže strany řečeno, že jsme se ze své rovnováhy těšili jen na krátko, poněvadž úpravou platů stát. zaměstnanců jest na novo vysunuta, tedy dlužno říci, že celý tento náklad jest čekanými státními příjmy z největší části vlastně kryt a že finanční správa obmýšlí předložiti parlamentu ku úhradě těchto výdajů pouze daň dědickou a daň z vodních sil, majíc ostatek úhradu v reservách opatrně kalkulovaných příjmů, v tabákové režii, přeplatkových fondech z cukru, lihu, pokud se týče ve zvýšení valutárního příplatku na cla. Jiná otázka jest, jakým způsobem bude hraditi schodek v zemském finančním hospodářství, vzniklý jíž v minulém roce z úpravy platů učitelů paritním zákonem a zvětšený zvýšením učitelských platů následkem nové úpravy platů státních zaměstnanců.

Rozpočtová rovnováha stane se skutkem ovšem jen tenkráte, jestliže finanční správa bude administrativně s to, daň řádně předpisovati a vybírati Reforma berní administrace stává se takto naléhavým požadavkem, ale též reforma daňového systému jest v mnohém ohledu velmi naléhavou. Budiž poukázáno jen na potřebu úpravy daně výdělkové, kontingentované, která při zrušeném kontingentu postrádá podkladu a měla by administrativně býti úže přičleněna ku předpisu daně z příjmů. Změny vyžaduje daň z válečných zisků, která v dosavadní formě zatěžuje nespravedlivě a neudržitelně nikoli válečný zisk, nýbrž řádné hospodářství výdělečných podniků. Naproti tomu spravedlivo jest zatížiti vývozní zisky, čerpané z valutárních posunů. Jak už podotčeno, jest co nejrychleji pamatovati na to, aby byla snižována daň z uhlí, jedna z nejtěžších daní našich. Tyto a mnohé jiné naléhavé reformy a úkoly, čekají finanční správu, má-li administrativně své úloze, plynoucí z rovnováhy státu, plně dostáti

Je-li dosažením rovnováhy ve státním rozpočtu trvale odvrácena možnost rozvratu státních financí, není ještě tím pojištěno finanční hospodářství

veřejných svazků vůbec. Jest všeobecné známo, v jaké přímo neudržitelné finanční situaci se nalézají obce, okresy a země, které trpěly válečným hospodářstvím podobně jako stát, avšak nemajíce vlastního výsostního práva berního, nemohly. nalézti jako stát ku úhradě svých mimořádných výdajů také patřičné příjmy. Ba, co více, Nár. shromáždění revoluční usneslo se na řadě zákonů, které zatížily neobyčejně samosprávní svazky, aniž v nejmenším se postaralo pro ně o úhradu. Finanční situace samosprávných svazků stává se však dnes proto naprosto obtížnou, poněvadž za dané situace na peněžním trhu nejsou ani úvěrem s to uhraditi svých velkých schodků. Má-li tudíž ozdravění finančního hospodářství býti rozšířeno na samosprávní svazky, nastává fin. správě úkol bezodkladně předložiti návrhy na jich sanaci už pro příští rok. V prvé řadě pro sanaci obcí tím, že by se přikázaly obcím daně dle své povahy komunální, že by se, jim otevřely nové daňové příjmy, ať už vlastní anebo jako kvotové úděly z výnosů daní státních, dále tím, že by země a stát převzaly některé věcné úkoly většími obcemi doposud hrazené, jako zvláště osobní náklad školství, policie a pod. Arci neobejde se sanace komunálních financí bez pronikavé stálé revise jich hospodářství. Pokud běží o země, nevystačí se systémem údělovým, poněvadž zvětšený uděl se strany státu znamenal by pouze přesun a otevřel by nový neuhrazený schodek státu. Zde nebude lze jinak než-li pomýšleti na vydatné prameny nové. Vláda předložila osnovu o úpravě daně z obratu a uhlí a údělů ve prospěch samosprávných svazků a ministr dr. Engliš ve svém exposé poukázal též na chystané úděly zreformované daně pivní. Ukáže se, zda a do jaké míry sněmovna přistoupí na plány fin. správy a zda tyto budou dostatečnými.

Okresy poukázané doposud na soustavu přirážkovou, nemohou býti zatím sanovány jinak než-li údělově, poněvadž nelze je učiniti zatím výsostným berním subjektem. Všechny tyto náměty neznamenají ovšem zavedení definitivní soustavy berní, na kterou možno pomýšleti teprve po definitivní úpravě správy politické a zřízení žup, ježto rozdělení úkolů mezi samosprávné svazky a stát vyžadovati bude i účelného rozložení berní mezi ně.

Co se týče podrobností budiž v následujícím poukázáno na značnější odchylky rozpočtu na rok 1921 od rozpočtu pro rok 1920 a to jak ve výdajích, tak ve příjmech:

U kapitoly 3. "Národní shromáždění" + 18.1 mil. K

jest zvýšená potřeba odůvodněna zejména zřízením senátu, společnými výdaji obou sněmoven a zvýšena požitků poslanců a členů presidia.

U kapitoly 6. "Příděly zemím" + 55.8 mil. K

bylo nutno příděly zvýšiti, protože dosavadní se ukázaly býti nedostatečnými.

U kapitoly 8. "Pensijní a zaopatřovací platy" + 54.1 mil. K

odůvodňuje se zvýšení potřeby zvýšením pensí civilních a drahotními přídavky; naproti tomu jest potřeba pro zaopatřovací platy vojenské menší, protože zaopatřování válečných poškozenců z řad mužstva přešlo do působností ministerstva sociální péče.

U kapitoly 9. "Předsednictvo min. rady" + 164.5 mil. K

jest zvýšená potřeba odůvodněna rozmnožením úřednictva následkem zvětšení agendy, dalším vybudováním státního statistického úřadu, státní tiskárny a úředních novin, zejména však vybudováním úřadu pozemkového a náklady s prováděním pozemkové reformy spojenými. Zvýšení potřeby jest skoro vyváženo zvýšenými příjmy státního úřadu statistického, státní, tiskárny a pozemkového úřadu.

U kapitoly 10. "Min. zahraničních věcí" + 137.2 mil. K

zvýšení potřeby nastává dalším vybudováním úřadů zahraničních a rozvětvením služby zpravodajské. Vyšší tento náklad jest z větší části kompensován zmenšením potřeby u státní pokladniční správy (kapitola 14.), kde se pro rok 1920 vyšší náklady následkem valutárních poměrů prelimi

novaly, kdežto pro rok 1921 se preliminuje celá potřeba zahraniční služby v kapitole 10. v korunách čsl. přepočtených zaokrouhleným kursem té které cizí valuty.

U kapitoly 11. "Min: národní obrany 1134.8 mil. K

Zvýšená potřeba jest odůvodněna tím že rozpočtový návrh pro rok 1921 jest co se osobních nákladů jak centrální správy, tak také národní obrany týká, konečně pevně fundován zejména vzhledem ku normovanému mírovému stavu branné moci; dále zdražením potravin, dalším pokračováním v opatřování výzbroje a jiných potřeb vojenských všeho druhu, zařaděním nákladů na státní zbrojovku v Brně a na vojenské podniky dřevařské.

U kapitoly 12. "Ministerstvo vnitra" + 289.0 mil. K

je zvýšená potřeba podmíněna větším nákladem na sbírku zákonů a nař., vybudováním politických a policejních úřadů a četnictva na Slovensku a na Hlučínsku, policejních úřadů pro Velkou Prahu, náklady na sčítání lidu a potřebami Podkarpatské Rusi.

U kapitoly 13. "Min. školství a nár. osvěty" + 400.2 mil. K

odůvodňuje se vetší potřeba náklady na další vybudování universit a technik, vysoké školy zvěrolékařské, vysoké školy báňské, zemědělské a obchodní, další postátňovací akcí zejména u středních škol, učitelských ústavů a u průmyslového školství, zvýšeným nákladem na národní školy hlavně na Slovensku, zvýšenou podporou umění a potřeb různých vyznání náboženských a zvláštními výdaji pro Podkarpatskou Rus.

U kapitoly 14. "Ministerstvo financí" + 502.7 mil. K

Zvýšená potřeba jest odůvodněna dalším vybudováním ústřední správy a všech odvětví finanční správy ha Slovensku, nákladem na nové celní úřady, na důchodkovou kontrolu a pohraniční finanční stráž. Zvýšený výnos poplatků způsobil též vzrůst správních vydání a při tabákovém monopolu bylo nutno zabezpečiti preliminovaný vetší výnos přiměřeným zvýšením vydání na nákup tabáku a na výrobu. Konečně způsobuje i zde další zvýšení potřeba pro Podkarpatskou Rus.

U. kapitoly 16. "Min pošt a telegrafů" + 431.7 mil. K jakož i

u kapitoly 17. "Ministerstvo železnic" + 1820.3 mil. K

jest zvýšení potřeby odůvodněno skoro vesměs shora uvedenými povšechnými okolnostmi, které způsobily zvýšení jak osobních, tak věcných nákladů; při obou těchto odvětvích státní správy, které mají ráz nejvíce hospodářský, se zejména významně jeví vliv vysokých cen veškerých prostředků provozovacích. (Tisk, papír, obaly, potahy, otop, světlo, různé materiálie, správky atd.)

U kapitoly 18. "Min. zemědělství" + 145.8. mil. K

Zde způsobují zvýšení potřeby větší náklady na zemědělské výučování a pokusnictví, na odvodňování a zavodňování, na chov koní a zvěrolékařství, zvýšené provozovací náklady u státních lesů a statků a zvláštní výdaje pro Podkarpatskou Rus.

U kapitoly 19. "Min. spravedlnosti" + 148.9 mil. K

Zvýšení potřeby se odůvodňuje novými systemisacemi, vybudováním justiční správy na Slovensku, zvýšením nákladů soudního řízení (náhrady svědkům), odškodnění dozorců za práci přes čas, zvýšený náklad na stravování

a ošacení vězňů a na doplnění inventáře příslušných zásob, vysokými cenami surovin pro výrobu v trestnicích a polepšovacích ústavech potřebných.

U kapitoly 20. "Min. veřejných prací" + 482.7 mil. K

odůvodňuje se zvýšená potřeba vyšším nákladem na organisaci zásobování uhlím, na technické zkušebnictví a výzkumnictví hlavně v oboru vzduchoplavby, vybudováním státní služby stavební na Slovensku, na stavby silniční, mostní a vodní, na správu státních budov, na stavbu vodních cest, na účast státu na elektrických podnicích zvláštními výdaji pro Podkarpatskou Rus.

U kapitoly 21. "Min. sociální péče" — 298.0 mil. K

jest menší výdaj podmíněn hlavně zjednáním správnějšího podkladu pro všeobecné výdaje na válečné poškozence, protože odhad nákladu toho v roce předešlém pro nedostatek statistických dat nemohl býti přesně proveden a výsledek posud provedených prohlídek odhad pro příští rok zcela ospravedlňuje. Zvýšení potřeby se jeví však u přípravných prací pro sociální pojištění, u péče bytové, u péče o mládež a na vybudování úřadů pro péči o invalidy. Též potřeba pro Podkarpatskou Rus vykazuje značné zvýšení.

U kapitoly 22. "Min. pro zásobování lidu" + 23.2 mil. K

Zvýšení potřeby jest odůvodněno hlavně dalším vybudováním akce na potírání lichvy, zejména nákladem na kontrolní sbor pohraniční stráže na Slovensku.

U kapitoly 23. "Min. zdravotnictví a tělesné výchovy" + 41.9 mil. K

Zvýšená potřeba jest odůvodněna hlavně systemisováním nových mísí, dalším vybudováním státních ústavů zdravotních, zřízením ústavu pro zubní lékařství, opatřením státních lázní na Slovensku potřebným zařízením a personálem, zvýšením nákladu na různé poradní sbory, na potírání epidemií, na boj proti lidovým a sociálním chorobám, na péči o mládež, na tělovýchovu, na postátnění nemocnic a zvláštními výdaji pro Podkarpatskou Rus.

U kapitoly 24. "Opatření přechodné doby poválečné" — 1122.8 mil. K

Zmenšení potřeby jest přivoděno přesunutím drahotních přídavků, mimořádných výpomocí a srážek státem převzatých zaměstnanců státních, státních železnic a vojska do jednotlivých kapitol, značným snížením úvěru na vyživovací příspěvky následkem pokračující demobilisace, snížením úvěru na repatriaci čsl. vojska zahraničního vzhledem ku skoncování této akce, odpadnutím úvěru na obsazování nesystemisovaných míst legionáři, protože, bude o ně postaráno v rámci úvěrů jednotlivých kapitol a snížením úvěru pro nezaměstnanost.

U kapitoly 26. "Úřad pro zahraniční obchod" se preliminuje zcela nový úvěr + 101.6 mil. K

který však rozpočet nezatěžuje, protože stejný obnos se preliminuje ve státních příjmech, tak že se tu jedná jen o položku průběžnou.

Ve státních příjmech jest se zmíniti zejména o těchto značnějších odchylkách od rozpočtu pro rok 1920:

U kapitoly 9. "Předsednictvo ministerské rady + 160.8 mil. K

spočívá vyšší příjem na výnosu českoslov. tiskové kanceláře, na příjmu státního úřadu statistického, na zvýšeném výtěžku ze státní tiskárny a z úředních novin a hlavně na příjmu pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy (135.5 mil. K).

U kapitoly 10. "Min. věcí zahraničních" + 12.3 mil. K

Zvýšení příjmů odůvodněno vyššími poplatky vybíranými zahraničními úřady.

U kapitoly 11. "Min. národní obrany" — 24.6 mil. K

se počítá hlavně menším příjmem z výbušných látek, který z větší části se preliminuje u kap. 14. min. financí.

U kapitoly 14. "Ministerstvo financí" + 3495.9 mil. K

Tento značně zvýšený (příjem docílen hlavně u těchto pramenů příjmových:

Reální daně + 15.6 mil. K

Všeob. daň výdělková + 38.2 mil. K

Daň výdělková z podniků věř. účtujících + 11.1 mil. K Daň z příjmů + 204.0 mil. K

Válečná daň + 6.0 mil. K

Cla + 21.6 mil. K

Daň z kořalky + 104.7 mil. K

Daň z piva + 15.0 mil. K

Daň ze zapalovadel + 22.0 mil. K

Dávka z vína v lahvích + 21.2 mil. K

Daň z masa na venkově + 36.4 mil. K

Potravní daň na čáře + 28.3 mil. K

Dávka z uhlí + 1200.0 mil. K

Kolky + 18.3 mil. K

Poplatky právní + 65.3 mil. K

Dopravní daně železniční + 110.5 mil. K

Daň z převodu statků a pracovních výkonů a daň přepychová + 250.0 mil. K

Prodej tabáku + 600.7

Sladidla + 28.0 mil. K

Výbušné látky + 30.0 mil. K

Státní loterie + 9.7 mil. K

Bankovní úřad min. financí + 66.5 mil. K

Z dávky z majetku:

a) Refundace nákladu na vybírání dávky z majetku + 50.0 mil. K

b) Refundace za výplatu vkladních listů, které byly z budgetních peněz zaplaceny + 600.0 mil. K

Poplatky vývozní a dovozní komise + 6.0 mil. K Příjmy finanční správy v Podkarpatské Rusi + 25.5 mil. K

U kapitoly 16. "Min. pošt a telegrafů" + 477.2 mil. K

zakládá se vyšší příjem na zvýšení poplatků poštovních, telegrafních + 4 416.2 mil. K

na výtěžku poštovního úřadu šekového + 24.1 mil. K

na výtěžku provozu automobilového + 31.6 mil. K

a na vyšším příjmu poštovní správy z Podkarpatské Rusi + 5.3 mil. K

U kapitoly 17. "Ministerstvo železnic" + 2355,6 mil. K

očekává se vyšší příjem následkem již zavedeného zvýšení tarifů železničních.

U kapitoly 18. "Ministerstvo zemědělství" + 128.9 mil. K jest zvýšení příjmu odůvodněno vyšším výnosem státních lesů a statků zejména též v Podkarpatské Rusi a větším příjmem z chovu koní.

U kapitoly 20. "Min. veřejných prací" + 545.8 mil. K

zakládá se zvýšení příjmu hlavně na výtěžku ze zásobování uhlím (+ 74.5 mil. K) a na značné vyšším výnosu státních báňských závodů (+ 468.1 mil. K).

U kapitoly 24. "Opatření přechodné doby poválečné" — 910.0 mil. K

Zmenšení příjmu jest menším příjmem z přebytkových fondů komise cukerní a lihové a odpadnutím příjmu ze sladu vůbec; naproti tomu přibyl výtěžek z likvidace ústředny tukové a podíl na exportním zisku z dříví.

Zmenšení přijmu u přeplatkového fondu z cukru jest odůvodněno věnováním značného obnosu z těchto přeplatků obilnímu ústavu na nákup mouky v cizině a částečně též k valutárním účelům.

Příjem z přeplatkového fondu lihového jest menší následkem očekávané nižší ceny při exportu.

Příjem ze sladu pak připadne celý obilnímu ústavu za účelem dovozu náhradní, mouky z ciziny.

Částky věnované státnímu obilnímu ústavu nejsou do státního rozpočtu pojaty, ale zároveň není též na rozdíl od minulého roku pojata do rozpočtu ona část přeplatkových fondů, jež slouží účelům obilního ústavu.

Vedle vlastního státního hospodářství stojí zde totiž též obchodní hospodářství ústředen, jichž příjmy a výdaje se do státního rozpočtu nepojímají hrubé, nýbrž pouze jích celkový čistý výsledek.

Nejvyšší přípustný obnos oběhu státovek.

Dle § 10. zákona čís. 187 ze dne 10. dubna 1919 mohlo na základě vedlejšího stavu Bankovního úřadu ministerstva financí býti vydáno státovek:

1. za stažené bankovky Rakousko-uherské banky K 7,436.972/m

po odečtení bankovek zadržených při okolkování K 2,134.149/m

tedy za bankovky okolkované a vyměněné Kč 5,302.823 /m

2. za převzaté žirové zůstatky státních pokladen u Rakousko-uher. banky Kč 789.720.443.36

z převzatých žirových zůstatků t. j. K 1.616,884.521.82 méně hořejších K 789,720.443.36 50 procent, tedy z K 827,164.078.46 = Kč 413,582.039.23

a 50 procent z převzatých pokladničních poukázek K 467,534.000.— = Kč 233,767.000.— Kč 1,437.069/m

3. bankovní úhradu, již tvoří:

eskontované směnky Kč 1,800.595/m

zápůjčky na cenné papíry Kč 2,191.353/m

cizí valuty koupené Kč 117.636/m

valuty nakoupené pro státní valutový poklad Kč 47.818/m

pohledávky v cizině Kč 61.860/m

nákup drahých kovů Kč 39.385/m

odkoupená státní valutová půjčka Kč 250.000/m

celkem Kč 4,508.650/m

z nichž třeba odpočítati:

pohledávky v cizině složené na státní valutovou půjčku Kč 5,382.964.98 Kč 4,503.267/m

Dne 15. listopadu 1920 přípustný oběh Kč 11,343.159/m

Dne 15. listopadu 1920 skutečný oběh Kč 10,861.357/m

Dne 15. listopadu 1920 jest tudíž skutečný oběh proti přípustné nejvyšší hranici menší o Kč 381.802/m.

Z celkového oběhu 10.861/m jest 4.508/m = 41% obchodně kryto.

Stav Bankovního úřadu ministerstva financí dne 15. listopadu 1920.

Aktiva: