Znárodněním dolů bude zvednuta výrobnost jednak tím, že investice odpovídající technickému pokroku doby, budou rychleji zaváděny, než to dnes vidíme v soukromých podnicích důlních, jednak tím, že vyhověno bude socialistickému přesvědčení a mravním názorům hornictva a úřednictva na práci.
V této přechodné době kříse soukromohospodářských řádů, pravé pro tuto nejistotu. doby, soukromí vlastníci, těžařstva, nevěnují investicím té péče, jaké by bylo potřebí, aby celý provoz závodu se zlepšil a těžba stoupala přes to, že stát započítává jim veškeré chystané investice v ceně uhle předem. Společnost nemůže čekat, až soukromí podnikatelé důlní uznají nové zásady doby, která cílí k socialisaci, neboť nikdy soukromé podnikání nemělo a nemá účelem starati se o blaho společnosti, a než toto přesvědčení by u nich nabylo vrchu, mohly by býti závody důlní ještě více ohroženy ve své výkonnosti právě pro nedostatečné investice strojů a všech pomocných zařízení důlních. Protože pak způsob vlastnictví dolů i zvláštní přírodní charakter veškerého bohatství uhelného pro socialisaci dozrály úplně, každé další vyčkávání bylo by na škodu celému státu. Dnešní rozdrobenost důlních podniků na jedné pánvi uhelné je nehospodárná na výsost, neboť nejen že pro majetkové interesy soukromé nesmí zasáhnouti jeden podnikatel do rozměry majetkové druhého a tím zůstává masa tohoto podzemního bohatství ztracena, ale i stavba dolů, téměř vedle sebe jen proto, že na oné straně meze jest majetek pana X, kdežto na druhé straně meze majetek pana Y jsou v dnešní době zjevy přímo absurdní a na výsost nehospodárné.
Znárodněním dolů, jak již výše uvedeno, vyhověno bude socialistickému přesvědčení, neboť není horníků nesocialistů a mravním názorům hornictva a úřednictva na práci, a tím těžba stoupne. Nemůže být sporu o tom, že pokles těžby je způsobován i psychologickými činiteli, jež vládnou mezi zaměstnavateli a dělníky. Mezi dělníky a zaměstnavateli není spolupráce, není motivu, který by je společně poháněl — naopak je hluboký antagonismus, který vystupňován byl strašlivým bezprávným stavem hornictva za války a ten právě v zájmu těžby může být odstraněn znárodněním dolů.
Dnešní forma státního dozoru při stanovení cen uhelných a při distribuci uhelné na tomto napětí mezi výrobci a soukromým kapitálem ničeho změniti nemůže, spíše naopak. Toto "tak zvané" státní hospodářství uhlím stává se pláštíkem pro zakrývání všech nectností majitelů dolů a přináší státu jenom nepřízeň nejen všech konsumentů, nýbrž i hornictva. Revisními zprávami lze prokázati, že stát, nemaje možnosti skutečně věcně provésti kalkulace cen, je napalován a poškozuje schvalováním cen uhlí při absolutním nedostatku jakékoliv konkurence nejen sebe, jako největšího konsumenta, ale i ostatní občanstvo. Rovněž systém distribuční, prováděný uhelným oddělením za těchto dosud trvajících poměrů majetkových je na škodu dobré pověsti státu, neboť těžařstva v míře velmi skrovné řídí se poukazy uhelného oddělení a favorizují bonitou značek uhelných i tím, že užívají tarifních differencí dle libosti ty podniky a konsumenty, na kterých jim z jakýchkoliv příčin nejvíce záleží a za všecky tyto nectnosti trpí stát sám. Při znárodnění dolů distribuční oddělení uhelné pod dozorem státní uhelné rady může nejen papírovými výnosy, nýbrž skutečně spravedlivě provésti svůj obtížný úkol za pomoci ústřední uhelné banky.
Podle § 41. ústavní listiny navrhovatelé zákona nového mají udati náklady s přijetím zákona spojené a navrhnouti úhradu těchto nákladů.
Kolik budou vyžadovati náhrady dlouhodobé při záboru veškerých dolů a podniků v § 1 zmíněných, bude lze seznati teprve na základě udání majetkových poměrů k dávce majetkové, jež, objektivně zjištěná, může sborům zákonodárným předložití ministerstvo financí. Náklady pro stát tímto zákonem nevzniknou žádné. Při zřízení ústřední banky uhelné pamatuje návrh zákona na opatření provozovacího kapitálu, nutného aspoň pro 1 snad 2 měsíce na mzdy a investice v obnosu 3 — 4 set milionů. Částku tu má opatřiti stát. Jde tu o půjčku krátkodobou, investiční, již se svolením státu může provésti ústřední banka uhelná sama. Čtyřprocentním zúročením dlouhodobých dlužních úpisů nevzniknou státu nijaké výlohy, ani státní uhelné radě, neboť kapitalisace veškerého majetku důlního je započítána v cenách uhle již dnes a kromě toho zaručen je 10% čistý zisk v cenách uhle, ovšem v předpokladu, že nebude daleko větší tím, že neudali soukromí vlastnící správné kalkulace. Rovněž veškeré chystané investice jsou v ceně uhle zakalkulovány, takže za dnešního způsobu hospodaření na dolech nenese soukromý podnikatel vůbec žádného risika. Po provedení zákona připadnou i veškeré exportní zisky uhelné státní uhelné radě, takže krytí všech nákladů se zákonem spojených je plně zajištěno hospodářstvím uhelným organisovaným dle tohoto zákona o znárodnění dolů.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova tato byla přikázána ku projednání výboru socialisačnímu.
V Praze dne 22. října 1920.
Dr. Vrbenský, Draxl,
Pechmanová, Dr. Franke, Tučný, Hrušovský, Langr, Zeminová, Netolický, Sajdl, Buříval, Laube, Špatný, Dr. Uhlíř, Landová-Štychová, Stříbrný, Hrizbyl, Sladký, Slavíček, Dr. Bartošek, Trnobranský, Drobný.