Okresní pojišťovna jest povinna, poskytnouti dávky uvedené pod č. 1 také členovi jiné okresní pojišťovaly, jenž v jejím obvodě bydlí, jest-li poskytnutí dávek těch nezbytně nutno nebo vyžaduje-li toho příslušná okresní pojišťovna. Tato jest povinna nahraditi náklad.
§ 68.
Do doby, po kterou jest poskytovati nemocenskou podporu (§ 67 č. 1 a 2), nezapočítává se doba nemoci, jež předcházela snad počátku nezpůsobilosti k výdělku a za níž bylo poskytováno jenom nemocenské ošetřování (§ 67 č. 1.)
§ 69.
Za první den nemocí platí všeobecně den, kdy nemoc byla hlášena. Za časová období, od nichž k tomuto dni uplynuly více než-li dvě neděle, nemocenská podpora vůbec se neposkytuje, jinak poskytuje se jen tehdy, bylo-li pojištěnci včasné hlášení znemožněno a prokáže-li pojištěnec nade vší pochybu dřívější počátek nemoci, spojené s neschopností k výdělku a začátek lékařského ošetřování.
§ 70.
Okresní pojišťovna, která jest povinna zaplatiti podpory uvedené v § 67, č. 3 a 4 může vyžadovati od pojišťoven, jejichž členem byla šestinedělka v posledních devíti měsících před porodem, poměrnou náhradu vzniklých nákladů podle doby, po kterou byla jejich členkou.
§ 71.
Místo bezplatného lékařského ošetřování, potřebných léčiv a nemocenského může býti poskytnuto na útraty pojišťovny bezplatné léčení a ošetřování v nemocnící a doprava do nemocnice.
1. těm, kdo žijí ve společné domácnosti s manželem nebo jinými členy rodiny nebo mají jinaké domácí ošetřování, se svolením nemocného; nebo bez jeho svolení, vyžaduje-li toho druh nemoci, nebo nedbal-li nemocný opětovně příkazů vydaných o chování se nemocných a dozoru nad nemocnými nebo předpisů ošetřujícího lékaře nebo když stav nebo jednání onemocnělého vyžadují jeho nepřetržité pozorování,
2. ostatním nemocným bez podmínek.
Je-li nemocný pojištěnec ošetřován ve veřejné nemocnici, jest okresní pojišťovna povinna odváděti nemocenské po dobu čtyř neděl k úhradě nákladů na léčení a ošetřování podle poslední třídy i když k ošetřování došlo bez souhlasu pojišťovny.
Přebytek nemocenského nad sazbu ošetřovací, aspoň však polovicí nemocenského jest po dobu ošetřování v nemocnici odváděti příslušníkům nemocného, k jejichž výživě nemocný podstatně přispíval.
Neuposlechne-li nemocný příkazů pojišťovny, aby se odebral do nemocnice z důvodů uvedených v odstavci prvním, může mu pojišťovna odepříti nemocenské, nebo může je snížiti na polovici, přispíval-li ze svého výdělku podstatně k výživě příslušníků rodiny.
Porodnice nepokládají se za nemocníce ve smyslu předešlých ustanovení. Léčebny pro pijáky rovnají se veřejným nemocnicím.
§ 72.
Nemocným, kteří zůstali v domácím ošetřování, může býti přidělen školený personál ošetřovací; šestinedělky mohou býti, svolí-li, odevzdány do ústavu pro šestinedělky nebo do podobného ústavu. Na úhradu těchto nákladů může býti súčtováno nemocenské až do polovice.
§ 73.
Vyšší dávky.
Stanovami pojišťovny může býti určeno, že
1. nemocenské se zvyšuje až do 75% mzdy,
2. pojištěncům propuštěným z nemocnice hradí se doprava do bydliště,
3. poskytovati jest léky a therapeutické pomůcky i ke zmírnění následků nemocí,
4. onemocnělým členům, odkázaným úplně na cizí pomoc jest poskytovati k nemocenskému 50% přirážku,
5. prémie za kojení jest poskytovati až do 26 neděl,
6. pojištěncům, kteří aniž jsou nemocni jsou z nařízení zdravotně-policejního vyloučeni z práce, aby nerozšířili nakažlivých nemocí, jest poskytovati po dobu takto způsobené nezaměstnaností nemocenské zcela anebo z části.
§ 74.
Fondy.
Pro podporu účelů, jež jsou v souvislosti s pojištěním pro případ nemoci, může okresní pojišťovna zříditi zvláštní fond Prostředků těchto fondů jest použíti k mimořádným podporám, k opatřením pro ošetřování nemocných a rekonvalescentů, k potírání lidových chorob (tuberkulosy, alkoholismu, pohlavních nemocí) a podpoře snah směřujících k těmto účelům.
§ 75.
Omezení dávek.
Stanovami může býti určeno, že
1. pojištěncům, kteří si přivodili nemoc úmyslně nebo zaviněnou účastí ve rvačkách, nebo jichž nemoc prokáže se jako bezprostřední následek opilství, nemocenské nemá se poskytovati vůbec nebo jen částečně,
2. pojištěncům, kteří jsou současně i jinak pro případ nemocí pojištěni a tento jinaký pojišťovací poměr neoznámí pojišťovně ve třech dnech po nastalém onemocnění, zkrátí se nemocenské potud, že dohromady s podporou plynoucí z tohoto jiného pojištění, nepřevýší hotové mzdy pojištěncovy,
3. pojištěncům, kteří v případě onemocnění mají vůči zaměstnavateli nárok na vyplacení plné mzdy nebo platu nebo na bezplatné naturální opatření (byt a stravu), po dobu tohoto nároku neposkytne se nemocenské vůbec nebo ne plnou měrou; v tom případě jest stanovití přiměřeně nižší příspěvky pojistné,
4. šestinedělkám jest poskytovati podporu jen tenkrát, byly-li za posledních 12 měsíců před porodem v zaměstnání podléhajícím pojištění.
§ 76.
Vznik nároku.
Pro členy podrobené pojištění vzniká nárok na podporu dnem, kdy se stali členy. Členové uvedení v § 4 mají nárok pouze na nejnižší dávky uvedené v § 67 a to teprve po 14 dnech ode dne přihlášky.
Členům, kteří přistoupí k pojišťovně dobrovolně, vzniká právo na podporu teprve po uplynutí lhůty ve stanovách uvedené, která nesmí býti kratší čtyř a delší osmi neděl. Pro onemocnění již nastalé v době přihlášky nepřísluší takovým členům nárok na podporu.
§ 77.
Příspěvky.
Prostředky, jichž je podle pojistně matematických zásad třeba, aby byly uhrazeny pojistné dávky a správní náklady, jakož i aby byl dotován reservní fond, opatří se příspěvky.
Nejvyšší percentuální hranice jejich bude ustanovena nařízením.
§ 78.
Stanovami může býti členský příspěvek odstupňován podle členských kategorií, mezi nimiž jsou podle zkušeností podstatné rozdíly nebezpečí onemocnění. Takové odstupňování může obzvláště nastati podle povolání a podle druhu, zaměstnání členů nebo podle druhu závodů, nestále zaměstnané osoby, dále pro učně.
Jmenovitě mohou býti ve stanovách určeny vyšší příspěvky pro osoby zaměstnané při stavbě cest, železnic, průplavů, při vodních stavbách a stavbách hrází.
Odstupňovati příspěvky podle věku je dovoleno jen u dobrovolných členů.
§ 79.
Pro osoby, jež jsou zaměstnány v podniku, jehož zařízení nevyhovuje předpisům platným o zdravotnictví, lze po dobu tohoto stavu zvýšiti příspěvek na nemocenské pojištění předpisem přirážek až do 50% tohoto obnosu, jejž uhradí zaměstnavatel sám.
Přirážku uloží představenstvo; proti tomu je možno stěžovati si ve 14 dnech u dozorčího úřadu; ten může učiniti taková opatření i z moci úřední.
§ 80.
Reservní fond.
Z přebytku příjmů nad výdaji utvoří se a rozmnoží se reservní fond. Reservní fond je přebytek veškerých aktiv nad veškerými pasívy, nashromážděn budiž alespoň částkou jednoduchého průměrného vydání posledních tří let a doplněn v případě potřeby zase do této výše.
§ 81.
Uložení peněz.
Peníze, jichž pojišťovna nepotřebuje bezprostředně k vedení podniku, jest výnosně uložiti v cenných papírech o sirotčí jistotě, v hypotékách o sirotčí jistotě, v poštovní spořitelně a v ostatních spořitelnách v obvodu státním.
Peníze, které dlužno míti pohotově pro běžné výdaje až do průměrné čtyřměsíční potřeby, je možno uložiti u důvěryhodných domácích úvěrních ústavů.
Se souhlasem dozorčího úřadu lze nabýti také nemovitostí, nezůstanou-li zatíženy přes polovicí nabývací ceny a slouží-li umístění kanceláře pojišťovny nebo jako léčebny nebo ústavu rekonvalescentního.
§ 82.
Plyne-li z výročních závěrek pojišťovny, že příjmy nestačí k úhradě nákladů, a nedosáhl-li ještě reservní fond výše uvedené v § 80 nebo zmenšil-li se reservní fond pod tuto částku, a není-li naděje, že poměry v nejbližší době budou zlepšeny změnou ve správě nebo kontrole nemocných, budiž usneseno buď zvýšení příspěvků nebo snížení dávek až na hranicí § 67. Plynou-li z výročních závěrek přebytky, ale reservní fond nedosáhl ještě výše uvedené v § 80, mohou býti sníženy příspěvky nebo zvýšeny pojistné dávky jen tehdy, vzrůstal-li reservní fond v každém z posledních tří let aspoň o 10% příspěvků. Dosáhl-li však reservní fond výše uvedené v § 80 a dají-li se podle ročních závěrek očekávati ještě další přebytky, mohou býti kromě toho místo snížení příspěvků přidělovány přiměřené částky fondům zřízeným neb jež budou zřízeny podle § 74 aneb mohou býti zvýšeny pojistné dávky na základě příslušných ustanovení stanov.
Neusnese-li se na potřebném opatření pojišťovna ani když k tomu byla vyzvána dozorčím úřadem, změní tento stanovy její z mocí úřední s účinkem právně závazným.
§ 83.
Poměr okresní pojišťovny k ústřední pojišťovně.
Pro ostatní sociální pojištění okresní pojišťovna předepisuje příspěvky pojistné a vybírá je, dozírá na důchodce a vyplácí jim přiznané důchody a obstarává vůbec všechen styk mezi pojišťovnami, pojištěnci a zaměstnavateli.
§ 84.
V této své činností jest okresní pojišťovna podrobena také dozoru pojišťovny invalidní a starobní, jež jmenuje vedoucího úředníka okresní pojišťovny a jejíhož schválení je třeba k jmenování účetního pojišťovny.
§ 85.
Ostatní úředníky a zřízence okresní pojišťovny jmenuje představenstvo okresní pojišťovny.
IV. oddíl.
Pojištění invalidní a starobní.
§ 86.
Předmětem pojištění invalidního a starobního jest důchod v případě úrazu, invalidity a stáří a důchod osob pozůstalých.
§ 87.
a) Důchod úrazový.
Byla-li úrazem způsobena pojištěnci újma na výdělku, jest poškozenému poskytnouti od počátku pátého týdne po úraze důchod, jehož výše řídí se stupněm nezpůsobilosti výdělečné a výdělkem poškozeného v posledním roce před úrazem.
Byl-li poškozený v posledním roce před úrazem zaměstnán méně nežli 300 pracovních dní, jest průměrný denní výdělek jeho znásobiti třemi sty; tento součin jest považovati za výdělek poškozeného v posledním roce před úrazem.
§ 88.
Důchod činí:
a) v případě úplné neschopnosti k výdělku a po dobu trvání její 60% ročního pracovního výdělku,
b) v případě částečné neschopností k výdělku a po dobu trvání její zlomek důchodu pod a) stanoveného, který jest vyměřiti podle úbytku schopností k výdělku.
§ 89.
Plný důchod může býti přiznán přechod-ně jako důchod rekonvalescentní i takovým poraněným, kteří nejsou již úplně neschopni k výdělku, potřebuje-li. poraněný zvláštní péče, aby znovu úplně nabyl schopnosti výdělečné nebo aby jeho stav se zlepšil.
Pokud poraněný jest následkem úrazu po skončení řízení léčebního tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, jest zvýšiti důchod na 1 násobný plný důchod.
§ 90.
Poraněný nemá nároku na náhradu škody, způsobil-li škodlivou událost úmyslně nebo páchaje zločin, zjištěný trestním soudem.
§ 91.
Ustanovení § 71 odst. 1. a 4. jest užíti obdobně.
§ 92.
Má-li poraněný také nárok na důchod invalidní nebo starobní, odpočívá nárok na důchod úrazový, pokud oba důchody dohromady převyšují důchod podle § 88 lit. a) nebo v případě úplné bezmocnosti poraněného důchod podle § 89 odst. 2.
§ 93.
Nastala-li z úrazu smrt zraněného, přísluší ode dne úmrtí pozůstalým důchod, a to zlomek důchodu podle § 88.
a) vdově až do její smrti nebo opětného. provdání 20%, vdovci neschopnému výdělku 20%; manželskému nebo legitimovanému dítěti do dokonaného 15. roku 15% a ztratilo-li i druhého rodiče 20%, nemanželskému dítěti zabité ženy nebo muže, bylo-li otcovství jeho již za živobytí soudně zjištěno nebo mimosoudně uznáno, nebo když dítě se narodilo teprve po smrti poraněného, zjistí-li se otcovství soudně, až do dokonaného 15. roku 15%, Všechny tyto důchody nesmějí převyšovati důchodu podle § 88 a); objeví-li se vyšší částka, sníží se poměrně jednotlivé důchody,
b) ascendentům, vnukům a sourozencům zemřelého přispíval-li tento podstatně k jejich výživě, a to ascendentům až do jejích, smrti anebo až přestanou, býti nuznými, vnukům a sourozencům až do dokonaného 15. roku 20%. Tato částka nesmí býti překročena, byť i bylo tu více osob oprávněných; v tomto případě přísluší přednost rodičům před dědem a bábou a těmto před sourozenci, dále rodičům před vnuky a těmto před sourozenci.
§ 94.
Jsou-li děti, vnukové a sourozenci po dokonaném 15. roce stížení tělesným nebo duševním neduhem, jenž je činí zcela neschopny výdělku, jest jim poskytovati důchod ještě dále a to na dobu neschopností výdělečné.
§ 95.
Vyskytnou-li se vedle oprávněných osob naznačených v § 93 a) ještě oprávněné osoby uvedené v § 93 b) mají tyto nárok Jenom potud, když první skupina nevyčerpala nejvyšší částky důchodu tam uvedené.
§ 96.
Odbytné vdovy.
Provdá-li se opět vdova, obdrží trojnásobnou částku svého ročního důchodu jako odbytné.
§ 97.
Uzavřela-li poraněná osoba teprve po úraze sňatek, nepřísluší vdově nebo vdovci a dětem v takovém manželství zplozeným nárok.
Ani nemanželským dětem, které byly zplozeny teprve po úraze, ani manželce nebo manželu, který z vlastní viny byl od osoby smrtelně poraněné soudně rozveden nebo jehož manželství bylo soudně rozloučeno, nepřísluší nárok.
§ 98.
Byl-li manžel ženy úrazem zabité bez zákonného důvodu vzdálen společné domácnosti a neplnil-li oproti dětem povinnosti vyživovati je, může ústav přiznati dětem důchod, jenž přísluší manželu podle ustanovená tohoto zákona.
§ 99.
Jde-li u některé osoby o více důchodů úrazových, protože při úraze bylo více osob smrtelně poraněno, přísluší jí pouze nejvyšší z důchodů, jež přicházejí v úvahu.
§ 100.
Zařadění závodů v nebezpečenské třídy.
Všechny závody zařadí se nařízením v nebezpečenské třídy na základě zkušeností úrazových tak, že stupeň úrazového nebezpečí jednotlivých druhů podniků se číselně zjistí. Zařadění do tříd nebezpečenských a stanovení sazeb procentních jest podrobiti revisi každých pět let.
§ 101.
Závody náležející do téže třídy nebezpečenské zařaděny budou do jednotlivých procentních sazeb této třídy pojišťovnou podle úrazového nebezpečí jednotlivých závodů a zejména se zřetelem k tomu, jaká mají zařízení k zabránění úrazu. Pojišťovna může závody, které nevyhovují předpisům o opatřeních k zabránění úrazů, po dobu tohoto stavu zatížiti až 50% přirážkou k příspěvku.
§ 102.
Příspěvky.
Prostředky, jichž je třeba, aby byly uhrazeny náhrady vypočítané podle zásad pojistně matematických, a náklady správní, opatří se příspěvky podle tarifu stanoveného ministerstvem sociální péče k návrhu pojišťovny. V tarifu jest ustanoviti částku, kterou jest platiti ze K 100.— pracovního výdělku v každé jednotlivé třídě nebezpečenské a jednotlivém procentu nebezpečenském.
§ 103.
Po provedené revisi zařadění (§ 100 odst. 2) jest nutno upraviti také příspěvkový tarif.
§ 104.
Pojistné příspěvky hradí podnikatel sám.
§ 105.
Ohlášení závodu a změn v něm.
Podnikatelé závodů, které dosud nebyly podrobeny pojištění úrazovému, a podnikatelé závodů nově zřízených jsou povinni, podati pojišťovně ve 14 dnech zprávu, ve které jest udati předmět závodu, způsob a rozsah jeho provokování a den, kdy s provozováním bylo započato.
Představenstvo pojišťovny zařadí závod do nebezpečenské třídy a nebezpečenského procenta a oznámí právoplatné zařadění okresní pojišťovně, v jejíž obvodě jest závod.
§ 106.
Podnikatel jest povinnen ve 14 dnech oznámiti pojišťovně každou změnu v předmětu nebo ve způsobu provozování závodu, která by mohla bytí důležitá pro zařadění do nebezpečenské třídy nebo nebezpečenského procenta.
§ 107.
Bylo-li takové oznámení podáno, nebo doví-li se pojišťovna jinak o rozhodných změnách v závodě, rozhodne, nastává-li změna v zařadění; toto rozhodnutí vztahuje se na dobu, kdy nastala změna v závodě.
§ 108.
Zaměstnavatel jest povinen ohlásiti pojišťovně také zastavení závodu; nestane-li se tak, jest příspěvky pojistné vybírati až do ohlášení.
§ 109.
Pojišťovna může vyšetřiti svými zmocněnci okolnosti směrodatné pro zařadění závodu. Zmocněnci nemohou býti členové představenstva ani jíní zaměstnavatelé ani pojištěnci.
K tomu cíli jest legitimovaným zmocněncům pojišťovny dovoliti vstup do všech místností podniku. Podnikatel a jeho zmocněnci jsou povinni, poskytnouti zmocněncům pojišťovny všechna vysvětlení potřebná k účelu uvedenému v odstavci prvním.
§ 110.
Úraz.
Kdo se chce domáhati náhrady za škody způsobené úrazem, jest povinnen ohlásiti okresní pojišťovně:
1. příčinu a způsob úrazu,
2. usmrcené nebo poraněné osoby,
3. druh poranění,
4. bydliště poraněných osob,
5. pozůstalé.
§ 111.
Došlo-li takové oznámení nebo dověděla-li se okresní pojišťovna jinak o úraze, vyšetří okolností směrodatné pro vyměření důchodu a oznámí ústřední pojišťovně výsledek.
§ 112.
Kdo chce se domáhati odškodného, jest povinnen ohlásiti svůj nárok do dvou let ode dne úrazu.
K pozdějším přihláškám může býti přihlíženo jenom když bude prokázáno, že následky úrazu se objevily teprve později; v takovém případě jest úraz ihned ohlásiti.
§ 113.
Vyměření důchodu.
O vyměření odškodného vydá pojišťovna osobě k odškodnému oprávněné výměr písemní, z něhož seznati jest výší přiznaného odškodného a způsob jeho vyměření.
U odškodného pro zraněné, kteří se stalí neschopni výdělku, jest zejména udati, zdali za základ výpočtu byla vzata úplná bezmocnost nebo úplná nebo částečná neschopnost a v tomto případě v jaké míře.
Rovněž jest vydati písemný výměr o zamítnutí nároku na odškodné, V každém výměru jest stranu poučiti o opravných prostředcích.
§ 114.
Důchody poraněných a pozůstalých jest vypláceti v měsíčních lhůtách napřed.
§ 115.
Nastane-li v poměrech, jež byly rozhodný při vyměřování odškodného podstatná změna, může pojišťovna vyměřiti odškodné jinak, buď z mocí úřední nebo k návrhu.
Zvýšení vyměřeného důchodu může býti požadováno jen pro dobu po oznámení vyššího nároku.
Snížení nebo zastavení vyměřeného důchodu nabude účinnosti koncem důchodového měsíce, v němž byl dotyčný výměr doručen osobě k odškodnění oprávněné. Žaloba do tohoto výměru nemá odkládacího účinku.
§ 116.
Zemřel-li poraněný, pro kterého bylo vyměřeno odškodné, následkem poranění, jest nárok pozůstalých na odškodné, nebylo-li vyměřeno z moci úřední, ohlásit okresní pojišťovně do jednoho roku ode dne úmrtí.
§ 117.
Odbytné za lehčí úrazy.
Není-li výdělečná neschopnost poraněného vyšší nežli 25%, jest pojišťovna oprávněna, poraněnému vyplatiti přiměřené odbytné místo ročního důchodu.
§ 118.
Kapitalisace důchodu.
Jinak může býti mezi pojišťovnou a důchodcem smluveno, že místo důchodu má býti vyplacena zcela nebo z částí hodnota, jež důchod toho času má.
Jde-li o zdejšího příslušníka, jest tato úmluva platná jenom, projevil-li s ní písemně souhlas nositel chudinského zaopatření.
§ 119.
Ručení podnikatele.
Pojištěnec nebo jeho pozůstalí mohou jenom tenkrát domáhati se na podnikateli odškodného, byl-li úraz způsoben úmyslně podnikatelem nebo jeho zákonným zástupcem; stejně ručí akciová společnost, hospodářské a výrobní společenstvo nebo jiný spolek za úmyslný čin člena představenstva nebo likvidátora jakož i obchodní společnost za společníka oprávněného k vedení podniku nebo likvidátora.
Nárok obmezuje se na částku, o kterou náhrada náležející oprávněnému podle platných zákonných předpisů (§§ 1325—1327 všeob. obč. zák.) převyšuje odškodné podle tohoto zákona.
§ 120.
b) Důchod invalidní a starobní.
Aby vznikl nárok na důchod invalidní a starobní, jest třeba, aby pojištění, za něž byly placeny pojistné příspěvky, trvalo určitou dobu.
§ 121.
Do pojistné doby (§ 120) započítati jest dále:
a) období vojenské služby,
b) období, v němž pojištěnec požíval nemocenské podpory od okresní pojišťovny zřízené podle tohoto zákona,
c) období, za něž pojištěnec prokazatelně odvedl zaměstnavateli část příspěvku na něho připadající.
§ 122.
Invalidita.
Kdo uplatňuje nárok na důchod invalidní, musí prokázati, že následkem poruch tělesných nebo duševních není s to, aby vydělal jednu třetinu toho, co zdravý člověk téhož postavení obyčejně vydělává.
§ 123.
Pojišťovna může ošetřovati pojištěnce, aby zachránila invaliditě, a důchodce, aby ho učinila opět schopným výdělku.
Ustanovení § 71 jest obdobně užíti.
§ 124.
Stáří.
Kdo uplatňuje nárok na důchod starobní, musí prokázati, že dokonal 65. rok věku.
§ 125.
Starobní důchod rovná se důchodu invalidnímu, na nějž by byl pojištěnec měl nárok, kdyby byl se stal invalidním v době, kdy vznikl jeho nárok na důchod starobní.
§ 126.
c) Důchod vdovský a sirotčí.
Na důchod vdovský pokud se týče sirotci mají nárok osoby uvedené v § 93 lit. a).
§ 127.
Místo důchodů uvedených v §§ 120, 124 a 126 může pojišťovna poskytnouti pojištěncům s jejich svolením zaopatření v ústavě, anebo použíti důchodu nebo částí jeho k zajištění prostředků životních.
§ 128.
Soukromí úředníci.
Zvláštnímu vyššímu pojištění jsou podrobeni zaměstnanci, kteří nejsou činní jako dělníci a učňové nebo nevykonávají převážnou měrou prací podřízených jako služeb čeledních, nádenických nebo takových, jichž vykonavatelé se nepovažují za obchodní pomocníky podle zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z.
§ 129.
Předmětem tohoto pojištění jest:
a) důchod invalidní, při čemž za invalidního jest považován pojištěnec, který pro vadu tělesnou nebo duševní nemůže zastávati povinnosti svého posledního zaměstnání podrobeného pojištění,
b) důchod starobní,
c) příplatky vychovávací k důchodu invalidnímu a starobnímu,
d) důchod vdovský,
e) příspěvky vychovávací,
f) pohřebné,
g) odbytné pro vdovu, dětí nebo potřebné rodiče.
§ 130.
Zvláštním zákonem bude ustanoveno, jaké čekací doby je třeba ke vzniku nároků na důchod invalidní a starobní (§ 120), Jaké příspěvky jest třeba platiti pro toto pojištění a pro vyšší pojištění osob jmenovaných v § 128, jakož i pro pojištění vdov a sirotků (§ 126), na jaké peněžité dávky vzniká nárok při těchto druzích pojištění, jak se tyto dávky vypočítávají a jakou částkou k jednotlivému důchodu přispěje stát.
§ 131.
c) Ústřední pojišťovna.
Pro celý obvod Československé republiky zřizuje se ústřední pojišťovna se sídlem v Praze.
§ 132.
Tento ústav může nabývati svým jménem práv a přejímati závazky, u soudu žalovati a žalován býti. Za všechny závazky ústavu ručí věřitelům celé jeho jmění.
§ 133.
Orgány ústřední pojišťovny jsou:
a) valná hromada delegátů,
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
§ 134.
Valná hromada delegátů.
Valná hromada delegátů sestává ze dvou třetin ze zástupců pojištěnců a z jedné třetiny ze zástupců zaměstnavatelů, kteří jsou volení na dobu čtyř let. Na stejnou dobu jest voliti stejný počet náhradníků, o nichž platí obdobně ustanovení § 43.
§ 135.
Ve skupině pojištěnců mají volební právo členové představenstev okresních pojišťoven; každý z nich má tolik hlasů, kolik na něho připadlo při. jeho volbě za člena představenstva okresní pojišťovny.
§ 136.
Volen může býti každý pojištěnec, který by mohl býti volen za delegáta k valné hromadě okresní pojišťovny.
§ 137.
Osobám uvedeným v § 128 a zaměstnavatelům jejich jest vyhraditi takový počet delegátů, jaký odpovídá poměru jich k veškerému členstvu ústřední pojišťovny. Tyto osoby volí delegáty přímo odevzdávajíce hlasovací lístky volební komisi, jež bude zřízena u každé okresní pojišťovny.
§ 138.
Tamže budou voliti své zástupce i ostatní zaměstnavatelé.
§ 139.
Volební komise provedou v případech §§ 137—138 skrutinium a zašlou zprávu o výsledku volby se všemi spisy volební komisi při ústřední pojišťovně.
§ 140.
Bližší ustanovení o počtu delegátů a o způsobu provádění volby budou obsahovati stanovy, jež použijí obdobně ustanovení §§ 43—57.
§ 141.
Valná hromada delegátů svolává se každého druhého roku. Představenstvo je povinno ji svolati i mimo tuto dobu na příkaz ministerstva sociální péče.
§ 142.
Valné hromadě delegátů náleží
a) voliti dvanáct členů představenstva a dvanáct náhradníků,
b) voliti šest členů dozorčího výboru a šest náhradníků,
c) usnášeti se o zprávách těchto výborů a udíleti představenstvu absolutorium,
d) usnášeti se o změně stanov.
§ 143.
Představenstvo.
Pro volbu představenstva platí obdobně ustanovení §§ 52—55, při čemž každá z obou skupin volí odděleně. Poměr obou skupin, platný pro valnou hromadu jest zachovati i pro složení představenstva.
§ 144.
Delegáti uvedení v § 137 zvolí obdobným způsobem šestičlenný výbor, jemuž náleží správa pojištění podle § 128.
§ 145.
Dozorčí výbor.
Ustanovení v §§ 143 a 144 jest obdobné použití i pro volbu dozorčího výboru.
§ 146.
Bližší ustanovení o těchto volbách obsahujtež stanovy.
§ 147.
Stanovy.
Vedle ustanovení již zmíněných upraví stanovy zejména:
a) způsob svolávání valné hromady, předpoklad její schopností k usnášení,
b) táž ustanovení o představenstvu a dozorčím výboru,
c) způsob zastupování ústřední pojišťovny na venek a způsob vyhlášek její,
d) předpoklady pro změnu stanov.
§ 148.
První stanovy budou vydány nařízením. Změny jejich podléhají schválení ministerstva sociální péče.
§ 149.
Úředníci a zřízenci pojišťovny.
Právní postavení úředníků a zřízenců ústřední pojišťovny bude upraveno jednacím a služebním řádem, jenž podléhá schválení ministerstva sociální péče.
§ 150.
Důchodové komise.
O důchodech, jejich zamítnutí nebo přiznání a o výši jích rozhodují důchodové komise čtyřčlenné; předsedu a náměstka jeho jmenuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry ze státních úředníků, ostatní členy jmenuje představenstvo a to dva pojištěnce a jednoho zaměstnavatele, Pro vyměření důchodů osobám jmenovaným v § 128 jest ustanoviti důchodovou komisi z těchto osob a jejich zaměstnavatelů.
§ 151.
Způsob jednání důchodových komisí bude upraven jednacím řádem, podléhajícím schválení ministerstva sociální péče.
V. oddíl.
Soudnictví a správa.
§ 152.
Rozhodčí soud.
U každé okresní pojišťovny, jest zříditi rozhodčí soud, jejž volí valná hromada delegátů podle zásad platných pro volbu představenstva.
Rozhodčí soud rozhoduje ve sborech tříčlenných.
Člen představenstva okresní pojišťovny, člen dozorčího výboru a úředník pojišťovny nemůže býti členem rozhodčího soudu.
Náklady rozhodčího soudu hradí okresní pojišťovna.
§ 153.
Zamítlo-li představenstvo okresní pojišťovny nárok na dávky pojišťovny vůbec nebo z části, může postižený podati k rozhodčímu soudu stížnost ve 14 dnech ode dne, kdy byl o zamítavém rozhodnutí představenstva vyrozuměn.