Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
647.
Návrh
poslanců Václava Johanise, Rud. Tayerle. Fr. Svobody, Jana Pociska, a soudruhů
na vydání zákona o sociálním pojištění.
Zákon
ze dne .............................................................. 1920
o sociálním pojištění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. oddíl.
Část všeobecná.
§ 1.
Rozsah pojištění.
Podle tohoto zákona jsou pojištěni A) dělníci a) pro případ nemoci, b) pro případ stáří a invalidity, i když byla způsobena úrazem, B) jejich vdovy a sirotci.
§ 2.
Pojem dělníka.
Dělníkem podle tohoto zákona jest rozuměti osobu, která vykonává práce a služby na základě poměru pracovního, služebního nebo učňovského a nevykonává jich jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně.
§ 3.
Domácí dělníci.
K dělníkům podle § 2 jest počítati také domácké dělníky t. j. osoby, které nejsouce živnostníky ve smyslu řádu živnostenského, z povolání a nikoli pouze příležitostně vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo dílnu zaměstnavatelovu i tenkrát, byla-li jím práce přidělena osobami sprostředkujícími (skladovnímí mistry a pod.).
Nařízením mohou býti prohlášeni za dělníky podle tohoto zákona i živnostníci, kteří se zaměstnávají výrobou nebo zpracováním zboží domáckou prací, i když vedle práce pro jednoho neb několik podnikatelů pracují také pro vlastní zákazníky.
§ 4.
K dělníkům podle § 2 jest dále počítati osoby, které konají práce v podniku nebo hospodářství u různých zaměstnavatelů za mzdu (posluhovačky, domácí švadleny a pod.), jakož i domácí učitelé a učitelky.
§ 5.
Veřejní zřízenci.
V působnost tohoto zákona nespadají vůbec nebo z části zřízenci, kteří jsou ustanoveni se stálým služným u státu, země, župy, okresu, nebo veřejného fondu, nebo korporace, kterou ministerstvo sociální péče prohlásí za rovnocenou, pokud mají v případě nemoci nárok na služné aspoň na dobu jednoho roku, pokud se týče, pokud mají v případě invalidity nebo stáří nárok na zaopatření podle předpisů, platných pro jejich služební poměr.
§ 6
Osoby přes 60 let.
Z pojištění na důchod starobní a invalidní jsou vyloučeny osoby, které staly se dělníky (§ 2) v době, kdy dosáhly 60, roku věku svého (§ 173).
§ 7.
Zaměstnavatel.
Zaměstnavatelem podle tohoto zákona jest osoba, na jejíž účet jest provozován podnik nebo hospodářství.
Spolupodnikatelé a sprostředkovatelé jsou spolu zodpovědni za splnění povinností, uložených zaměstnavateli podle tohoto zákona, zejména ručí solidárně s ním za příspěvky pojistné.
Závody, jichž majitelem není jednotlivá osoba, jsou k nařízení politického úřadu první stolice povinny jmenovati osobu, která jest zodpovědná za včasné podání oznámení v tomto zákoně zaměstnavateli uložených.
§ 8.
Mzda.
Mzdou podle tohoto zákona jest úplata za smluvenou práci. Ke mzdě patří také pravidelně poskytované podíly na zisku, odměny a naturální požitky, dále dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytování jich má vliv na vyměření mzdy.
Hodnotu naturálních požitků jest počítati podle místních průměrných cen. Politické úřady první stolice se zmocňují, aby vyslechnuvše důvěrníky zaměstnavatelů i pojištěnců stanovili hodnotu naturálních požitků.
§ 9.
Mzdové zápisky.
Zaměstnavatelé jsou povinni vésti zápisky, kterých je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěnců a uchovávati je aspoň po dobu pěti let.
Dále sahající povinnosti k vedení mzdových zápisků, které jsou zaměstnavateli uloženy jinými předpisy, nejsou tímto ustanovením dotčeny.
Nařízením mohou býti vydány zvláštní předpisy o tom, jak zápisky mají býti vedeny a kde mají býti uschovány.
§ 10.
Pojišťovací ústavy mohou svými legitimovanými zmocněnci dáti nahlížeti do mzdových zápisků.
§ 11.
Nevyhoví-li zaměstnavatel úmyslně nebo z hrubé nedbalostí povinností vésti a uschovávati zápisky, nebo splní-li ji jen nedostatečně, takže započitatelné požitky nemohou býti bezpečně vyšetřeny, nebo odepřel-li zaměstnavatel předložití zápisky zmocněncům pojišťovacích ústavů, jest pojišťovací ústav oprávněn předepsati z úřední mocí příspěvek podle dat dřívějších příspěvkových období neb na základě jiného vyšetřování. Do takového předpisu může si býti stěžováno jen potud, pokud může býti prokázáno, že spočívá na nešetření nebo nesprávném užití zákona, nebo na patrně nesprávných skutkových předpokladech nebo že řízení trpí podstatnými vadami.
§ 12.
Povinnost ohlašovací.
Zaměstnavatelé jsou povinní každou osobu podrobenou pojištění, která k ním vstupuje do zaměstnání, ohlásiti nejpozději 3. dne od počátku zaměstnání okresní pojišťovně a každou osobu vystupující ze zaměstnání odhlásiti nejpozději třetího dne po skončení pracovního poměru.
Stanovami okresní pojišťovny může však býti ustanoveno, že všechna oznámení jest podávati v určité dny v týdnu.
§ 13.
Přihláška obsahuje jméno a příjmení pojištěncovo, den a místo jeho narození, druh jeho zaměstnání a den vstupu do zaměstnání.
§ 14.
O oznámeních týkajících se osob uvedených v §§ 3 a 4 mohou stanovy okresní pojišťovny stanovití úchylky od předpisů obsažených v § 12.
§ 15.
Zaměstnavatel jest povinen, předložiti okresní pojišťovně každého týdne výkaz o zaměstnaných osobách a o mzdě, vyplacené každému jednotlivému zaměstnanci. Tento mzdový výkaz jest k žádosti pojišťovny potvrditi závodním výborem nebo důvěrníkem zaměstnanců. Okresní pojišťovna může ve stanovách anebo ujednáním se zaměstnavateli stanoviti období delší, buď všeobecně nebo pro jednotlivé zaměstnavatele nebo skupiny jich.
§ 16.
Příspěvky pojistné.
Zaměstnavatel jest povinen zaplatiti okresní pojišťovně celé příspěvky, které podle zákona nebo stanov mají býti placeny za osoby zaměstnávané v platebních lhůtách nařízených stanovami.
§ 17.
Z příspěvků pro pojištění nemocenské a invalidní a starobní hradí zaměstnavatel i zaměstnanec po jedné polovici; příspěvky na pojištění pro případ invalidity způsobené úrazem hradí zaměstnavatel úplně ze svého. Rovněž hradí zaměstnavatel ze svého všechny příspěvky za zaměstnance, kteří nemají výdělku na penězích.
§ 18.
Částku, připadající podle předešlého paragrafu na zaměstnance, může zaměstnavatel při každé pravidelné výplatě mzdy sraziti tou částkou, která připadá poměrně na toto platební období mzdy. Užije-li zaměstnavatel svého práva srážky při výplatě mzdy, tedy při pozdějších výplatách může použíti tohoto práva vzhledem k částce svého času nezadržené jen potud, když od dotyčné výplaty neuplynul více než měsíc. Osobám však, jimž vyplácí se mzda pravidelně v delších časových obdobích nežli za jeden měsíc, může zaměstnavatel sraziti pojistný příspěvek při nejbližší výplatě.
§ 19.
Příspěvky, které zaměstnavatel srážel zaměstnanci ze mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.
§ 20.
Promlčení příspěvků.
Právo pojišťovny vyměřiti pojistný příspěvek promlčuje se ve třech letech. Dá-li se prokázati, že zaměstnavatel vědomě podal nesprávné oznámení, aby zkrátil pojišťovnu o příspěvek, nepodléhá nárok pojišťovny na tento příspěvek promlčení.
Právo pojišťovny na vymáhání předepsaných příspěvků promlčuje se v šesti letech ode dne, kdy zaměstnavatel byl o předpisu příspěvků vyrozuměn.
Promlčení se přerušuje každým činem., jenž má za účel vyměřiti příspěvek pokud se týče vymáhati jej, když zaměstnavatel se o tomto činu dověděl.
§ 21.
Nakládání s nárokem.
Ujednání, která by omezovala nebo vylučovala nároky na důchod podle tohoto zákona, jsou neplatná.
§ 22.
Rovněž jsou neplatná jednání, kterými nároky podle tohoto zákona jsou postupovány třetím osobám, nebo jím zastavovány anebo zabavovány.
Výjimku tvoří nároky osob, které mají oproti oprávněné osobě zákonný nárok alimentační; dále nároky na úhradu zálohy, která byla osobě oprávněné dána pojišťovnou nebo jiným ústavem, jejž ministr sociální péče prohlásí v tom směru rovnocenný.
§ 23.
Uvězněný důchodce.
Důchody podle tohoto zákona ztrácí důchodce, který odpykává trest na svobodě trvající déle nežli jeden měsíc nebo jest v donucovací pracovně nebo v podobném ústavě. Má-li však příslušníky rodiny, kteří svou výživou jsou odkázáni na jeho příjem, přechází nárok na důchod po tu dobu na tyto příslušníky.
§ 24.
Cizina.
Ministerstvo sociální péče může naříditi, že důchodcům, kteří bydlí v cizině, může býti uloženo, jak. mají prokazovati svoje nároky, odchylně od ustanovení všeobecné platných.
Cizincům, kteří bydlí v cizině, může místo důchodu invalidního nebo starobního býti vyplaceno odbytné ve výší trojnásobného ročního důchodu.
§ 25.
Osvobození od daní, kolků a poplatků.
Všechna právní jednání, zakládající se na tomto zákoně a směřující k jeho provedení a všechny listiny jsou prosty kolků a poplatků.
Důchody vyměřené podle tohoto zákona jsou prosty všech daní.
Ústavy založené podle tohoto zákona jsou, pokud jde o činnost směřující k provedení tohoto zákona osvobozeny od daní.
§ 26.
Právní jednání a listiny, jichž bude třeba, aby jmění dosavadních pojišťovacích ústavů bylo převedeno na ústavy zřízené podle tohoto zákona, nepodléhají kolkům ani poplatkům.
II. díl.
Okresní pojišťovny.
§ 27.
Obvod.
Pro obvod okresního soudu jest zříditi V sídle jeho okresní pojišťovnu. Politický úřad druhé stolice může, přihlížeje ke zvláštním poměrům jednotlivých okresů, obvod jejich stanoviti jinak a zejména naříditi, aby pro několik okresů jeho obvodu byla zřízena jenom jedna okresní pojišťovna; rovněž může stanoviti jinak sídlo pojišťovny. Ministerstvo sociální péče může zříditi jednu okresní pojišťovnu pro dva nebo více soudních okresů, ležících v obvodech různých politických úřadů druhé stolice. Dříve než něco takového bude nařízeno, jest vyslechnouti zúčastněné pojišťovny.
§ 28.
Zrušení pokladen a likvidace.
Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby vyjma okresní nemocenské pokladny zrušil ostatní nemocenské pokladny, které až dosud prováděly nemocenské pojištění podle § 11 zák. o nem. poj. dělníků ve znění zákona ze dne 15./V. 1919, číslo 268 sb. z. a n., a aby odňal zapsaným pokladnám pomocným osvědčení uvedené v § 7 odst. 2. zák. ze dne 16. července 1892, číslo 202 ř. z.
§ 29.
Pojištění u nemocenské pokladny spolkové (§ 11 č. 5 zák. ze dne 15./V. 1919, čís. 268 sb. zák. a nař.) nesprošťuje povinnosti býti pojištěn u okresní pojišťovny.
§ 30.
Nemocenské pokladny, které mají býti zrušeny, jakož i nemocenské pokladny spolkové a zapsané pokladny pomocné, které dosud pojišťovaly členy podrobené povinnosti pojistné, jsou povinny likvidovati ve lhůtě stanovené politickým úřadem druhé stolice.
§ 31.
Likvidaci nemocenských pokladen, jež na dále nezůstanou v činnosti, provede okresní pojišťovna, k níž připadne členstvo rozpuštěné pokladny. Připadne-li členstvo k různým okresním pojišťovnám, rozhodne politický úřad druhé stolice, která z nich má provésti likvidaci.
Likvidaci nemocenských pokladen, jež zůstanou nadále v činnosti, provede dosavadní představenstvo za dozoru politického úřadu první stolice, příslušného podle sídla pokladny.
§ 32.
Případný přebytek jmění připadne okresní pojišťovně, jež převzala členy, po případě rozdělí se mezi okresní pojišťovny přejímací podle počtu členů převzatých.
Převyšuje-li tento přebytek poměrně reservní fond přejímající pojišťovny, jest utvořiti z částky poměr ten převyšující v pojišťovně zvláštní fond, jehož jest používati k mimořádným podporám členů předávající pokladny.
§ 33.
Podle stejných zásad jest naložiti s případným schodkem. Představenstva zúčastněných okresních pojišťoven mohou k úhradě převzatého schodku zvýšiti členům předávající pokladny příspěvky až o jednu čtvrtinu po tak dlouho, dokud schodek nebude uhrazen.
§ 34.
Nedojde-li při rozdělení schodku nebo přebytku (§§ 32 a 33) k dohodě mezi zúčastněnými okresními pojišťovnami, rozhodne politický úřad druhé stolice, po případě ministerstvo sociální péče, jde-li o pojišťovny ležící v obvodech různých politických úřadů druhé stolice.
§ 35.
Při změnách obvodu pojišťoven (§ 27) jest použíti obdobně předešlých ustanovení.
§ 36.
Členové pojišťovny.
Všechny pojištěné osoby, zaměstnané v obvodě okresní pojišťovny, jsou jejími členy ode dne, kdy vstoupí do zaměstnání až do dne, kdy vystoupivše ze zaměstnání, byly od pojištění odhlášeny.
§ 37.
Členové podrobení pojištění, vystupujíce ze zaměstnání, na němž se zakládá jejich členství a nepřestupujíce k zaměstnání, jímž by se stali členy jiné okresní pojišťovny, pokud se nadále zdržují v obvodě okresní pojišťovny, jsou oprávněni udržeti sobě členství placením příspěvků členských. Členství těchto osob zaniká oznámením, že vystupují z pojišťovny, jakož i nezaplacením pojistných příspěvků za čtyři týdny.
§ 38.
Dobrovolní členové.
Okresní pojišťovna může přijati za členy pro pojištění pro případ nemoci a pro případ invalidity způsobené úrazem i osoby, jež nejsou podrobeny povinnosti pojistné za podmínek určených stanovami.
§ 39.
Zápisné.
Na osobách podrobených povinnosti pojistné nesmí býti žádáno zápisné, když přistupují k pojišťovně. Pro členy nepodrobené pojistné povinnosti stanoví se zápisné ve výši plného příspěvku za dobu šesti neděl. Toto zápisné připadá reservnímu fondu okresní pojišťovny.
§ 40.
Stanovy.
Okresní pojišťovna spravuje se stanovami; stanovy i jejich změny vyžadují ke platnosti schválení politického, úřadu druhé stolice.
Ve stanovách jest zejména uvésti;
1. místo a obvod okresní pojišťovny;
2. rozsah a výší podpor;
3. výši příspěvků;
4. způsob ohlašování onemocnění a provádění kontroly nad nimi;
5. podmínky změny stanov.
§ 41.
Právní osobnost.
Okresní pojišťovna může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a žalována býti. Za všechny závazky pojišťovny ručí věřitelům pouze její jmění.
Jejím řádným soudem jest soud, v jehož obvodě sídlí.
§ 42.
Orgány.
Orgány okresní pojišťovny jsou:
a) valná hromada delegátů,
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
§ 43.
Valná hromada.
Volba delegátů.
Valná hromada sestává z delegátů, zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k hlasování. Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nebudou právoplatně zvoleni jich nástupci. Počet delegátů ustanoví stanovy, musí jich býti aspoň třicet.
Volba delegátů koná se nejpozději dva měsíce před valnou hromadou.
Současně s delegáty volí se stejný počet náhradníků, kteří nastupují na místo delegátů odstupujících v době volebního období.
§ 44.
Volební právo mají všichni pojištěnci bez rozdílu pohlaví, kteří dokonali dvacátý rok svého věku, byli členy pojišťovny prvního dne v měsíci předcházejícím volby (rozhodný den) a jsou členy ještě v den volby.
Z volebního práva jsou vyloučeni, když jsou vyloučení z volebního práva do obecního zastupitelstva, jakož i osoby uvedené v § 37.
Volitelný jsou osoby Oprávněné voliti, které překročily 24. rok svého věku a jsou aspoň půl roku před rozhodným dnem členy dotyčné pojišťovny anebo pokladny, jejíž členové připadli k této pojišťovně, protože pokladna byla rozpuštěna.
§ 45.
Volbu vypíše představenstvo obecní pojišťovny způsobem ustanoveným stanovami, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým a oznámí konání voleb dozorčímu úřadu.
§ 46.
Volbu řídí komise volební, která sestává ze starosty okresní pojišťovny nebo jeho náměstka a ze čtyř přísedících. Přísedící a náhradníky jmenuje okresní politická správa ze členů pojišťovny. Okresní politická správa musí při jmenování přihlížeti k tomu, aby byly ve volební komisi podle možností zastoupeny všechny strany, jež se zúčastní voleb a musí dbáti při určování osob návrhů stran; návrhy jest podati okresní správě politické do osmí dnů po vyhlášení voleb.
Z rozhodnutí okresní politické správy není samostatného odvolání.
Volební komise usnáší se platně za přítomnosti aspoň tří členů nadpoloviční většinou; při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, jenž jinak nehlasuje.
§ 47.
Ve vyhlášce volební jest oznámiti, kde a ve kterou dobu budou voličům vydávány volební legitimace. Legitimace musí býti vydávány aspoň šest pracovních dnů; jejich vydávání jest dokončiti aspoň měsíc před dnem volby.
Kdo považuje se za postižena proto, že mu volební legitimace nebyla vydána, nebo že byla vydána osobě neoprávněné k volbě, může podati námitky do týdne ode dne, kdy vydávání legitimací bylo skončeno, k volební komisi, která o nich rozhodne včas s konečnou platností.
§ 48.
Delegáti do valné hromady volí se osobním odevzdáním hlasů podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin.
Kandidátní listinu musí podepsati aspoň padesát voličů. Volič nesmí podepsati více nežli jednu kandidátní listinu. Osoby uvedené v kandidátní listině jest označiti pořadovými čísly.
Spolu s předložením kandidátní listiny jest jmenovati zmocněnce a jeho náměstka, kteří jsou zmocněni podávati volební komisi patřičná vysvětlení o kandidátních listinách, je po případě měniti, nebo odvolati.
Kandidátní listiny jest podati volební komisi nejpozději čtyři týdny před dnem voleb. Nestane-li se tak, ustanoví volební komise listinu kandidátní.
§ 49.
Volební komise zkoumá kandidátní listiny a sdělí výsledek prozkoumání zmocněnci kandidátní listiny. Vady v listinách shledané musí zmocněnec odstraniti nejpozději do osmi dnů přede dnem voleb.
Zkoumání volební komise vztahuje se zejména na to, zdali osoba v kandidátní listině uvedená jest volitelná.
Shledá-li volební komise, že kandidátní listina jest správná, vydá zmocněnci potvrzení o tom. Volební komise označí kandidátní listiny volebními čísly.
§ 50.
Byla-li podána jenom jedna kandidátní listina, volba se nekoná. Volební komise prohlásí za zvolené delegáty osoby, uvedené v kandidátní listině na předních místech; další osoby jsou prohlášeny za zvolené za náhradníky.
Obsahují-li předložené kandidátní listiny dohromady méně jmen, než-li jest voliti delegátů, platí osoby v nich uvedené za zvolené. Zvolení doplní pak kandidátní listinu zbývajícími delegáty a jích náhradníky většinou hlasů, jež odevzdají volební komisi.
§ 51.
Jest-li nutno volbu provésti, volební komise oznámí obecním úřadům, v jejíchž obvodě jsou závody, jichž zaměstnanci jsou členy okresní pojišťovny, které právoplatné kandidátní listiny byly předloženy, uvede jejich obsah a označení kandidátních listin a požádá obecní úřad, aby vyhláška o tom byla vyvěšena na obecní tabuli a ohlášena způsobem v místě obvyklým. Starosta obce jest povinen žádosti této ihned vyhověti. Vyhláška musí býti vyvěšena aspoň tři dny před konáním volby.
§ 52.
V hlasovacím lístku volič označí jenom kandidátní listinu, pro níž hlasuje. Hlasování je tajné.
Výsledek volby stanoví se tím způsobem, že se nejprve zjistí počet hlasů, odevzdaných pro jednotlivé kandidátní listiny, potom počet mandátů, připadajících na tu kterou kandidátní listinu a konečně stanoví se osoby, které byly z kandidátní listiny zvoleny.
§ 53.
Je-li zjištěn počet hlasů odevzdaných pro kandidátní listiny, zjistí se počet mandátů, připadajících na tyto listiny takto:
Součet všech platných hlasů rozdělí se počtem delegátů, zvětšeným o jeden; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.
Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé skupině tolik delegátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných. Nebyli-li takto zvolení všichni delegáti, přidělí se zbývající mandáty postupné skupinám, které vykázaly největší zbytek dělení, Jsou-li zbytky dělení u více listin sobě rovny, přikáže se mandát listině, která dosáhla většího počtu hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los.
Bylo-li dělením podle počtu hlasů číslem volebním obsazeno více o jeden mandát, odečte se tento mandát listině, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku menší počet hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhoduje los.
§ 54.
Mandáty připadající na kandidátní listinu přidělí se osobám na ní vyznačeným podle pořadu.
Nezvolení kandidáti, uvedení na kandidátní listině, jsou náhradníky a postupují při vystoupení zvoleného na základě téže listiny po poradě na jeho místo.
Když některá kandidátní listina má méně jmen, nežli na ní připadá při sčítání mandátů, doplní zvolení listinu kandidátní označením ostatních delegátů a náhradníků.
Jestli táž osoba uvedena na několika kandidátních listinách, může jí zmocněnec každé z listin až do skončení voleb odvolati. Nestalo-li se tak a byla-li zvolena na více kandidátních listinách, připadne té kandidátní listině, pro kterou se prohlásí. Neprohlásí-li se ve lhůtě stanovené volební komisi, nebude k ní komise přihlížeti.
§ 55.
Volí-li se ve více volebních místnostech, stanoví volební komise pro každou místnost místní výbor, jenž zjistí počet odevzdaných hlasův a předá hlasovací lístky v zapečetěném balíku spolu se zápisem o výsledku voleb a jinými volebními papíry volební komisi.
§ 56.
Po skončeném hlasování volební komise vyhlásí co nejdříve výsledky volby.
Komise vede zápis o volbě, do něhož zapíše všechna usnesení učiněná komisi a všechny okolností důležité pro provedení volby.
Volební komise dbej, aby voliči mohli své volební právo vykonati bez překážek.
Na volby vztahuje se zákon ze dne 26. ledna 1907, č. 18 ř. z. o trestních ustanoveních k ochraně volební svobody.
§ 57.
Námitky do voleb jest podati do 14 dnů po vyhlášení jich výsledku u okresní politické správy; z rozhodnutí jejího jest možno odvolati se k zemské správě politické, jež o odvolání rozhodne s konečnou platnosti.
§ 58.
Představenstvo.
Valná hromada delegátů volí dvanáctičlenné představenstvo okresní pojišťovny a 12 náhradníků podle zásad poměrného zastoupení. Ustanovení §§ 50, 52—54 jest obdobně použíti.
Prvé volby, které budou provedeny podle tohoto zákona, řídí zástupce dozorčího úřadu za pomoci komise, jmenované podle § 46, Další volby řídí tato komise; bližší ustanovení obsahují stanovy.
§ 59.
Funkční doba představenstva trvá čtyři roky. Zvolení zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nebudou právoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 60.
Představenstvo volí ze sebe většinou hlasů starostu a náměstka starosty na dva roky, K žádosti menšiny představenstva jest zvoliti náměstka starostova z menšiny.
§ 61.
Představenstvu přísluší veškerá správa a zastupování okresní pojišťovny vyjímaje věci, jež zákonem nebo stanovami jsou výslovně vyhrazeny usnesení valné hromady.
§ 62.
Valné hromadě jest vedle volby představenstva určitě vyhraditi:
1. volbu dozorčího výboru ze řad pojištěncův,
2. volbu členů rozhodčího soudu,
3. usnesení o výroční zprávě představenstva a absolutoriu představenstva,
4. vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a volba zmocněnce pro vymáhání těchto nároků,
5. usnesení o změně stanov,
6. návrh na rozpuštění pojišťovny.
§ 63.
Dozorčí výbor.
Pro kontrolu správy pojišťovny zvolí se na dva roky dozorčí výbor šestičlenný, jenž sestává ze dvou třetin ze zaměstnavatelů, z jedné třetiny pak z pojištěnců.
Členy z pojištěnců a náhradníky za ně zvolí valná hromada delegátů (§ 62 č. 1), Zaměstnavatelé volí členy na ně připadající písemně.
I tuto volbu vypíše představenstvo pojišťovny, řídí ji komise jmenovaná dozorčím úřadem z pojištěnců i zaměstnavatelů podle obdoby § 46.
Volba jest poměrná. Ustanovení § 48—54 jest obdobně použíti.
Zaměstnavatelé mohou se dáti zastupovati svými závodovými úředníky.
§ 64.
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření orgány pojišťovny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účtování a správu pojišťovny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.
§ 65.
Členové dozorčího výboru mají ve schůzích představenstva hlas poradní.
Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti dozorčí úřad.
Dozorčí výbor může dvoutřetinovým usnesením způsobiti svolání valné hromady.
§ 66.
Úkoly okresní pojišťovny.
Okresní pojišťovně náleží
a) prováděti pojištění pro případ nemoci,
b) sprostředkovati styk ostatních institucí pojišťovacích s pojištěnci a zaměstnavateli.
III. oddíl.
Pojištění pro případ nemoci.
§ 67.
Nároky nemocenské.
Na pojišťovacích dávkách v případě onemocnění jest poskytovati:
1. od počátku nemoci zdarma lékařskou pomoc, čítajíc v to pomoc při porodu a přispění báby, jakož i nutná léčiva i jinaké therapeutické pomůcky,
2. trvá-li nemoc déle tří dnů a je-li nemocný neschopen výdělku, ode dne onemocnění nemocenské ve výši 60% jeho průměrného denního výdělku z posledních šedesáti pracovních dnů pojištěných před onemocněním; nebyl-li nemocný tak dlouho nepřetržitě zaměstnán, jest vzíti za základ pro výpočet nemocenského průměrný denní výdělek pojištěnce téže kategorie po uvedenou dobu zaměstnaného.
Den, kdy se nepracuje, nebudiž čítán, je-li prvním nebo posledním dnem nemoci.
Nemocenské podpory (č. 1 a 2) jest poskytovati po dobu nemoci, a neskončí-li dříve, po dobu jednoho roku ode dne onemocnění, a to nemocenské týdně pozadu.
3. šestinedělkám jest poskytnouti peněžitou podporu ve výší nemocenského po dobu šesti neděl před slehnutím i po něm, pokud již bez toho nemají nároku na nemocenské a nekonají námezdní práce.
4. šestinedělkám, které své dětí samy kojí, podporu ve výši polovičního nemocenského až do vyplynutí 12. týdne po slehnutí, (prémie na kojení) bez ohledu na to, zdali se jim dostává nemocenského nebo podpory v šestinedělí.
5. zemře-li pojištěnec nejpozději v šesti nedělích po té, když zanikl jeho nárok na nemocenskou podporu, náhradu pohřebních výloh (pohřebné) ve výši třicetinásobného průměrného denního výdělku pojištěncova za posledních šedesát pracovních dnů jeho, nejvýše však 400 K (pohřebné).
6. příslušníkům rodiny pojištěnce, jenž dokonal 20. rok věku a jehož zdanitelný roční příjem nepřesahuje 20.000 K (manželu nebo manželce, dětem, sourozencům rodičům, dědovi a bábě, tchánovi a tchýni), kteří bydlí s pojištěncem ve společné domácností a nejsou sami podrobení pojistné povinnosti, dávky uvedené v č. 1 a 5; potřebné stanoví se na 60 K, jde-li o úmrtí osoby nepřekročivši druhý rok věku, na 120 K, jde-li o úmrtí osoby, nepřekročivši 14. rok veku, a na 250 K, jde-li o úmrtí osoby starší.