Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
275.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................ 1920
o dani z obchodu cennými papíry.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Předmět daňový.
Dani z obchodu cennými papíry podrobeny jsou všechny obchody cennými papíry uzavřené na burse a mimo ni.
Podmíněné obchody jsou stejně zdanitelný jako obchody nepodmíněné, prodloužené jako původní. Při obchodech stravních (reportních a deportních) nezáleží na tom, je-li příjemce do stravy (stravovatel) oprávněn volně nakládati přejatými kusy nebo ne. Má-li strana právo volby mezi různým plněním podléhajícím dani v nestejné výši, řídí se daň vyšší sazbou.
Zálohové obchody uzavřené mimo bursu jsou poplatnými podle všeobecných pravidel poplatkových a nepodléhají dani podle tohoto zákona.
§ 2.
Obchody směnné považují se za dvojí obrat; rovněž obchody obstaravatelské (komisionářské) podléhají dani jak za obchod mezi obstaravatelem a osobou třetí, tak i za vypořádání mezi obstaravatelem (komisionářem) a komitentem.
Při sprostředkování obchodů dohodci nebo jinými sprostředkovateli z povolání nepředpokládá se dvojí převod za podmínek stanovených prováděcím nařízením.
Poukáže-li osoba zavázaná ku dodání nebo přijetí cenných papírů osobu jinou, od ní právně se lišící, ku dodání nebo přijetí, zdaní se jak obchod mezi původními smluvníky tak i mezi poukazovatelem a onou osobou třetí (adresátem).
§ 3.
Nárok státu na daň vzniká uzavřením obchodu. Zrušení obchodu (storno) osvobozuje od placení daně pouze tehdy, stalo-li se při obchodech prémiových v den uzavření obchodu, při obchodech za hotové (kasovních), pak ve lhůtě, stanovené bursovními předpisy pro splnění takovýchto obchodů nejdéle však do 3 dnů. Jinak má zrušení obchodu nebo propadnutí prémie po stránce daňové stejný význam, jako kdyby papíry byly dodány.
§ 4.
Obchody uzavřené v cizině podléhají plné dani, nalézají-li se oba smluvníci po případě i jejich zástupce při tom obchodě v tuzemsku; bydlí-li v tuzemsku pouze jedna strana, podléhá obchod toliko dani poloviční. Při obchodních firmách rozhoduje pro otázku bydliště sídlo podniku (po případě závodu odštěpného, filiálky a pod.), který obchod uzavřel, při obchodech na burse sídlo bursy. Za obchody uzavřené v cizině čítají se i ty, které vznikly písemně nebo telegraficky či telefonicky mezi místy v tuzemsku a v cizině.
§ 5.
Osvobození věcná.
a) Vzhledem na předmět obchodu.
Dani podle tohoto zákona nepodléhá:
a) tržba tuzemských směnek a kupeckých poukázek;
b) tržba jiných cenných papírů s určitým platebním dnem a obnosem (tažených papírů, úrokových a dividendových kuponů s určitým výplatným obnosem, pokladničních poukázek atd.).
Tržba dlužních úpisů slosovatelných nebo zúročitelných v opětovných obdobích nebo vydaných na dobu delší jednoho roku podléhá dani. Prodlouží-li se původní doba splatnosti kratší jednoho roku na dobu delší jednoho roku (s původní platební lhůtou), jsou podrobeny dani obchody následující po tomto prodloužení;
c) tržba devis, ražených i nerazených kovů a jinakých cizozemských platidel;
d) tržba československých státních půjček, pokud není při podání jich výslovně prohlášeno, že dani dle tohoto zákona podléhají.
§ 6.
b) Vzhledem na druh obchodu.
Od daně dle tohoto zákona osvobozeny jsou dále:
a) obchody uzavřené bez jakékoliv účasti (i sprostředkování) osob uvedených v §u 14. odst. 2., u kterých daňový základ nepřesahuje 20.000 Kč. Obchody uzavřené mezi týmiž osobami v témže poměru téhož dne pokládají se za obchod jediný;
b) výměna jednotlivých kusů stejného druhu stala-li se plně bezúplatně neb za poplatek nepřesahující částky stanovené nařízením;
c) výpůjčka cenných papírů s podmínkou, že vráceny budou kusy stejného druhu, stala-li se bez jakéhokoliv obratu peněz i bez jiné náhrady, a provede-li se vrácení nejdéle ve lhůtě ustanovené prováděcím nařízením;
d) vrácení cenných papírů z obchodu stravního tomu, kdo papíry dal do stravy, pokud vrácení to stalo se ve smluvené lhůtě a nebylo vypořádáno uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy nebo stalo-li se v tomto případě ve formě prohlášení nařízením za prostou daně.
Záměna cenných papírů vykonaná během stravního obchodu za cenné papíry jiného druhu považuje se za nový stravní obchod podléhající dani;
e) vydání nových cenných papírů vydatelem prvnímu nabyvateli, a výměna konvertovaných cenných papírů za nové kusy.
Osvobození toto vztahuje se i na převod cenných papírů syndikátem (konsorciem) jako prvním nabyvatelem na jeho členy (podílníky syndikátu, konsorty), pokud syndikátní smlouva uzavřena byla dříve nežli smlouva o vydání cenných papírů a pokud převod stal se za cenu nabývací.
f) Poskytují-li hypoteční úvěrní ústavy zápůjčky vydáním zástavních listů dlužníkům, je kromě tohoto odevzdání také současné nabytí těchto zástavních listů hypotečním ústavem prosto daň.
Rovněž nepodléhá dani splacení zápůjček poskytnutých hypotečním ústavem vydávajícím zástavní listy v zástavních listech téhož druhu.
g) Provádí-li obstaravatelský (komisionářský) příkaz tuzemský obchodník cennými papíry, mající svůj závod mimo sídlo tuzemské bursy prostřednictví, obchodníka cennými papíry v sídle bursy, nepodléhá obchod mezi těmito obchodníky dani podle tohoto zákona, souhlasí-li oba obchody přesně co do druhu množství a kursu cenných papírů. V rejstřících obou obchodníků musí však býti vyznačeno, že jde o komisionářský obchod tohoto rázu.
§ 7.
Osvobození a úlevy osobní.
a) Od daně z obchodu cennými papíry osvobozen je stát a cedulová banka, zřízená na základě zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n.
b) Pro obchody prováděné v kulise prostřednictvím uspořádacího oddělení tuzemské bursy, snižuje se daň na polovici pravidelné sazby ohledně každé strany sestávající z kulisníků (kulisiérů) a to za podmínek stanovených v prováděcím nařízení.
§ 8.
Daňový základ.
Dani podléhá cena kupní pokud se týče dodávací tedy peněžitá částka (kurs) tvořící úplatu za cenné papíry, které jsou předmětem obchodu.
Pro ocenění rozhoduje doba uzavření obchodu. Nedá-li se však cena kupní (dodávací), pokud se týče cena zdanitelná ten den určiti, nýbrž až v den splnění obchodu, sečká se s vypočtením zdanitelné ceny a daně až do té doby.
Je-li udáno více kursů, mezi nimiž strana má právo volby rozhoduje pro daň kurs vyšší.
Není-li úplata za cenné papíry nebo cena jejich udána v hodnotě peněžité, rozhoduje pro daň průměrná cena kursovní na tuzemské burse: nemá-li tato v den obchodu žádného záznamu kursovního pro dotyčný cenný papír, zřídí se daň posledním kursem tuzemským ne starším jednoho měsíce, jinak poslední cenou odhadni z téže doby, vyšetřenou tuzemskou bursou, a není-li ani té, tedy cenou jmenovitou.
Vláda se zmocňuje, aby pro obchody, vyřizované uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy, jakož i pro případy, ve kterých cena papírů není určena úplatou, upravila otázku ocenění cenných papírů jiným vhodným způsobem (zejména stanovením likvidačního kursu) přihlížejíc ku zvyklostem tuzemské bursy.
§ 9.
Cena běžných nebo neoddělených kuponů úrokových a dividendových, jakož i prémie, pokud jejich obnos je zvlášť vyznačen, nečítá se do daňového základu, rovněž ne dohodné, kurtáž a podobné vedlejší platy.
§ 10.
Přepočítání cizí měny stane se podle zásad předpisů poplatkových pokud by pro případy takové nebyl vydán vládou zvláštní přepočítací klíč.
§ 11.
Jsou-li předmětem jedného obchodu různé cenné papíry, podléhající různé sazbě vypočítá se daňový základ pro každý druh zvlášť s tou výhradou, že použití nižší sazby pro část cenných papírů nemá býti na újmu poplatníkovu.
Provede-li se v týž den mezi týmiž osobami v témže poměru více obchodů, mohou se všecky tyto obchody dle vůle strany podříditi dani jako jediný obchod.
§ 12.
Daňová sazba.
Daň z každého třeba jen započatého tisíce Kč činí:
a) při papírech dividendových a prémiových s vynětím státních papírů uvedených pod písm. b) 50 hč. (0·5 ‰ = pět desetin jednoho promile).
Pro mimobursovní obchody neprémiové, pokud nejsou spojeny se žádným jiným (ani vzájemným) obchodem cenných papírů a pokud cena jejich (dle §u 8) činí nejvýše 500 Kč stanoví se daň na 25 hč;
b) při státních dluhopisech československých (i prémiových), pokud nejsou vůbec prosty daně podle tohoto zákona (§ 5, lit. d), jakož i při těch státních dluhopisech bývalého státu rakouského a uherského, které při soupisu válečných dluhopisů a cenných papírů v Československé republice byly okolkovány, pokud se týče označeny, po případě které takovýmto okolkovaným a označeným papírům na roveň jsou postaveny, dále při dluhopisech zemských ústavů vydaných v území nynější republiky Československé, 10 hč. (0·1 ‰ = jedna desetina jednoho promile);
c) ze všech ostatních cenných papírů 20 hč (0·2 ‰ = dvě desetiny jednoho promile).
§ 13.
Vláda se zmocňuje, aby i pro jiné státní a veřejné dluhopisy bývalého státu rakousko-uherského jakož i jiných států na základě mezinárodních smluv podle zásad vzájemnosti poskytla určité výhody, avšak ne větší, nežli stanoveny jsou pro tuzemské cenné papíry stejného druhu.
§ 14.
Kterak se daň zapravuje.
a) Placení hotovými.
Povinnost vésti rejstříky.
Obchody bursovní, uvedené v §u 1, jež se vyřizují uspořádacím ústavem tuzemské bursy, zdaňují se hotově (přímo) na základě podacích listů, jež třeba po dvě léta uschovávati.
Rovněž hotově (přímo) zdaňují se ostatní obchody na tuzemské burse, jakož i obchody mimobursovní, prováděné za účasti nebo zprostředkování tuzemského obchodního dohodce nebo jiného oprávněného zprostředkovatele z povolání, peněžního ústavu nebo podobné obchodní firmy, obchodníka cennými papíry nebo zapsaného návštěvníka tuzemské bursy. Všecky tyto osoby (ústavy, firmy) jsou povinny vésti rejstříky (denníky nebo zápisníky), jež v dalším zahrnuty budou vesměs pod všeobecným výrazem "rejstříku", a zároveň s přílohami je po dvě léta uschovávati.
Povinnost vésti rejstříky vztahuje se na obě smluvní strany i na sprostředkovatele, pokud patří k ústavům a osobám uvedeným v předchozím odstavci.
§ 15.
Zápis do rejstříku státi se musí do 3 dnů po uzavření obchodu. V téže lhůtě povinni jsou smluvníci vydati sobě navzájem účty, pokud se týče závěrečné listy, při obchodech stravních účty, pokud se týče depositní listy nebo jiné stvrzenky na příjem cenných papírů daných do stravy. Listiny ty to obsahovati musí též číslo rejstříkové a částku daně, která pod tím číslem se odvádí.
Doklady ty tvoří přílohy rejstříku.
Byly-li při obchodech, zprostředkovaných osobou třetí, povinnou ku vedení rejstříku, uvedené doklady vydány oběma stranám tímto sprostředkovatelem (hlavně též dohodcem), netřeba, aby ještě smluvníci sami stejné listiny sobě navzájem vydávali.
§ 16.
Podrobnější předpisy o formě a vedení rejstříku i vydávání listin v předchozím paragrafu uvedených, jakož i o lhůtách, v nichž daří odvésti se má, vydá vláda nebo na základě jejího zmocnění finanční ministerstvo, které mohou z podstatných důvodů poskytovati též úlevy ve způsobu zapravování saně.
Prováděcímu nařízení ponechává se také úprava podacích listů rejstříků atd. po stránce daňové, i způsob odvedení daně uspořádacím ústavem (kanceláři) tuzemské bursy.
§ 17.
Finanční úřady oprávněny jsou nahledati do podacích listů rejstříků, a jejich příloh, přezkoumávati správnost zápisu v nich porovnávanou s jinými obchodními knihami, po případě i jiným vhodným způsobem; jsou však povinny zachovávati obchodní tajemství tam obsažená v téže míře, jako při nahlédání do kmih k účelům daní přímých a poplatků.
§ 18.
Ústavy a osoby zavázané vésti rejstřík povinny jsou zaříditi svoje obchodní zápisky tak, aby srovnání s rejstříkem mohlo se snadně a jasně zjistiti, že všecky obchody podrobení daň také vskutku řádně jsou zapsány a zdaněny.
§ 19.
Všechny osoby, (firmy, ústavy), které dle §u 14 povinny jsou vésti rejstříky, musí oznámiti do 30 dnů po vyhlášení zákona svoji adresu, jméno firmy, bydliště i sídlo závodu) jakož i druh a způsob svého obchodování cennými papíry jednak pražské burse, jednak i finančnímu úřadu (který ustanoven bude k tomu finančním ministerstvem), v jehož obvodě závod se nalézá.
Rovněž ve 30denní lhůtě oznámiti třeba i zánik a každou změnu obchodů v uvedeném směru.
Nové obchody přihlásiti dlužno nejdéle do 8 dnů před započetím obchodování.
Na základě přihlášek těch pořízen a veden bude seznam všech osob, povinných vedením rejstříků. Jeden výtisk seznamu toho uložen bude na tuzemské burse a vyhrazen k nahlédnutí jejím návštěvníkům. Vláda ustanoví a veřejně vyhlásí, u kterých úřadů finančních, soudních, po případě obecních a jiných seznam ten rovněž bude vyložen a pokud a za jakých okolností obecenstvo bude míti právo v něj nahlížeti.
Každá osoba, která uzavírati chce nějaký obchod cennými papíry, podléhající dani, povinna je v těch případech, ve kterých okolnost ta má význam pro způsob odvedení daně a osobní závazek k tomu, přesvědčiti se o tom, patří-li druhá strana k osobám uvedeným v §u 14, odst. 2. Nedbá-li této opatrnosti, nese následky tohoto opomenutí.
§ 20.
b) Zapravování daně v kolcích.
Při jiných obchodech nežli těch, které patří pod ustanovení §§ 14-19, odvádí se daň všeobecnými kolkovými známkami, určenými pro zapravování poplatků (pokud by pro daň z obchodu cennými papíry nebyly zavedeny zvláštní kolkové známky) na účtu, který o obchodu dotčeném povinen je vydati prodavatel (při obchodech stravních ten, kdo dává do stravy.) do tři dnů kupujícímu (příjemci cenných papírů do stravy stravovateli). Kolek dlužno přepsati doložkou "Daň z obchodu cennými papíry".
Bydlí-li prodavatel (osoba dávající cenné papíry do stravy) v cizině a nedá-li se zastupovati při dotyčném obchodu tuzemcem, povinna je druhá strana kolkovati duplikát závěrečného (stvrzenkového) listu určeného pro cizozemskou (druhou) stranu; duplikát ten ponechá tuzemská strana u sebe jako průkaz o zapravení daně.
§ 21.
Osobní daňový závazek.
Při tuzemských obchodech nese každá z obou smlouvajících stran polovici daně. Skládá-li se strana z více osob (což platí též při obchodech a meta) jsou zavázány všechny rukou nedílnou za daňovou částku připadající na jejich stranu; týž závazek stihá i tuzemského zástupce některé strany. Není-li strana bydlící v cizině súčastněna ani sama ani tuzemským zástupcem při tuzemském obchodě, nese druhá strana (tuzemská) celou daň. Při cizozemských obchodech odpadá v tomto případě vzhledem na ustanovení §u 4 polovice daně připadající na stranu, bydlící v cizině. Není-li strana zavázaná podle tohoto paragrafu k uplacení daně nebo její části zároveň povinna odvésti daň státní pokladně nebo zapraviti v kolcích, složí částku na ni připadající té osobě (ústavu), která podle následujícího paragrafu (§ 22) povinna je daň odvésti.
§ 22.
Kdo odvádí daň.
Daň odvede státní pokladně, pokud se týče zapraví v kolcích:
a) při obchodech vyřizovaných uspořádacím ústavem tuzemské bursy tento ústav;
b) při obchodech uzavřených za účasti některého tuzemského obchodního dohodce nebo jiného oprávněného sprostředkovatele z povolání patřícího k osobám uvedeným v §u 14, odst. 2. tento obchodní dohodce, pokud se týče sprostředkovatel;
c) při obchodech uzavřených mezi osobami uvedenými v §u 14, odst. 2. každá strana a to polovici připadající na ní podle §u 21;
d) při obchodech, při nichž pouze jedna strana patří k osobám uvedeným v §u 14, odst. 2. tato strana;
e) při obchodech uzavíraných bez účasti nebo sprostředkování některé osoby uvedené v §u 14, odstavec 2., prodavatel (při obchodech stravních ten, kdo dává do stravy);
f) při obchodech uzavíraných cizozemskou stranou nezastoupenou tuzemcem, tuzemská strana.
§ 23.
Ručení za daň.
Pokud osoby uvedené v předchozím paragrafu nenesou (podle §u 21) z i části nebo zúplna daně, vyberou od osob k tomu zavázaných části daně na osoby tyto připadající; před zaplacením částek těch nejsou povinny uzavříti obchod se stranami pokud se týče sprostředkovati jej stranám, které své daňové povinnosti podle §u 21 nevyhověly; učiní-li tak přece, ručí i za jejich daňové nedoplatky; mají však právo regresní ohledně těchto nedoplatků vůči jejich dlužníkům; kromě toho mají na vůli učiniti příslušnému finančnímu úřadu do 14 dnů oznámení o takových nedoplatcích daně a žádati za náhradu daňových částek jimi zaplacených za jiné pro případ, že by částky ty od vlastních povinníků byly vybrány.
§ 24.
Každý příjemce listiny, která má býti kolkována podle §u 20 neb opatřena číslicí daně a číslem rejstříku, pod kterým daň byla odvedena (podle §u 15), je povinen přezkoumati správnost zápisu na listině seznámiti příslušnému finančnímu úřadu zjištěné snad nedostatky po stránce daňové ve 14 dnech po doručení vadné listiny.
Oznámení učiniti třeba také v tom případě, nedošla-li listina ta vůbec do 14 dní po době, kdy dojíti měla (podle §u 15).
Nedostojí-li strana této povinnosti, ručí za daň i za pokutu vyplývající z neoznámené vadnosti.
§ 25.
Zastoupený ručí za činy a opomenutí svého zástupce, ústavy, korporace majitele firmy též za činy a opomenutí svých zřízenců; ručení se vztahuje jak na daň, tak i na pokutu, došlo-li k ní.
§ 26.
Trestní ustanovení.
Pokutou ve výši 50teronásobné daně stíhá se
a) nebyl-li nějaký obchod podléhající dani do rejstříku vůbec pojat nebo v něm pokud se týče v listině, vydané podle §u 15, tak neúplně, či nesprávně uveden, že připadla by z obchodu tak zapsaného daň nižší.
Byla-li však podle zjištění uspořádacího ústavu (kanceláře) tuzemské bursy scházející vzájemná položka doplněna podáním dodatečného podacího listu ve lhůtě předepsané uspořádacím řádem odpadá pokuta;
b) nesprávné kolkováni účtu (závěrečného listu resp. jeho duplikátu) podle §u 20;
c) každé jiné jednání neb opomenutí směřující k nesprávnému odvádění daně splatné ať v kolcích ať hotovými.
Základem pro vyměření pokuty je daň připadající na zamlčený obchod, pokud se týče rozdíl mezi daní z obchodu skutečného a daní z obchodu nesprávně zapsaného. Daň uniklá státu nevpočítává se do pokuty.
§ 27.
Jiné přestupky tohoto zákona a předpisů vydaných ku jeho provedení, pokud nespadají pod předchozí paragraf, podléhají pořádkové pokutě do 10.000 Kč.
Sem spadá také zanedbání povinnosti vydati druhému smluvníkovi, pokud se týče (jde-li o sprostředkovatele) oběma stranám smluvním předepsané listiny, dále nesprávné zapsání obchodu do rejstříku nebo do listin tvořících jeho přílohy, byla-li daň řádně vypočtena a odvedena, pokud ze zápisu samotného nebo z jiných okolností nevysvítá, že jde o pouhý omyl nebo přepsání.
§ 28.
Byly-li zjištěny u některé osoby uvedené v §u 14. odst. 2 častější úmyslné činy trestné podle předchozích paragrafů, hlavně opakuje-li se nesprávné vedení rejstříků, může býti v dohodě s bursou, pokud se týče s politickou správnou II. stolice vinník zbaven úřadu dohodce a práva k návštěvě bursy, pokud se týče oprávnění obchodovati cenným papíry; přestoupí-li tento zákaz nebo dopustí-li se opětně skutků trestných podle §§ů 26 a 27, může býti vedle těchto pokut podle těchto paragrafů potrestán i vězením do 6 měsíců.
§ 29.
K ustanovením trestním podle §§u 26 až 28 budiž přihlíženo i tehdy, bylo-li proti provinilcům některým zavedeno trestní řízení důchodkové.
§ 30.
Oznámí-li provinilec příslušnému finančnímu úřadu svůj přestupek dříve, nežli úřad ten odjinud o i něm zví, nejdéle však do 8 dní ode dne, kdy přestupek byl spáchán, osvobodí se tím od pokuty podle §§ů 26 a 27, zaplatí-li daň ušlou státu a trojnásobnou částku, která je podle ustanovení § 26 základem pro vyměření pokuty. Nárok na výhody podle tohoto ustanovení zaniká, byl-li provinilec během dvou let pětkráte trestán na základě §§ 26-29, pokud se týče použil-li pětkráte v téže době tohoto ustanovení.
§ 31.
Nesprávné odvedení daně, spočívající toliko na početní nebo účetní chybě, lze opraviti beze vší pokuty do 14 dnů po odvedení daně, prokáže-li strana příslušnému finančnímu úřadu, že rejstřík až na onu chybu správně je veden.
§ 32.
Uzavřel-li obchodní dohodce protizákonným způsobem obchod cennými papíry na svůj účet nebo jako komisionář, může mu býti po dohodě s bursou uložena pokuta do 20.000 Kč, a to vedle pokut podle předchozích paragrafů, povinnosti odvedení daně přímé a disciplinárního stíhání.
§ 33.
Platební rozkaz na pokuty podle předchozích paragrafů vydávají finanční úřady oprávněné k vyměřování poplatků; také pro lhůty rekursní a rekursní řízení platí tytéž předpisy jako pro jiné poplatky.
Obdobná ustanovení platí též o žádostech za vrácení přeplacené daně, které podati lze u úřadů oprávněných k vyměřování poplatků do 3 let od uplynutí roku, do kterého přeplacení spadá.
§ 34.
Všeobecná ustanovení.
Promlčení daně i trestů podle tohoto zákona řídí se předpisy platnými pro promlčení poplatků; vymni děje se týmž způsobem, jako u daní přímých.
Ani o otázce daňové povinnosti ani o výměře daně nemá místa řízení před řádnými soudy.
§ 35.
Listiny vydávané o obchodech cennými papíry ve smyslu §§ 15 a 20 prosty jsou poplatku podle zákona poplatkového a jeho dodatků, je-li listina řádně kolkována podle §u 20, pokud se týče, je-li v listině uvedena částka daně podle tohoto zákona i číslo rejstříku, pod nímž daň byla odvedena.
Vztahuje-li se tento zákon pouze na část obchodu, platí osvobození od poplatku právě uvedené také jen ohledně této části.
§ 36.
Zákon tento nabývá působnosti dva měsíce po vyhlášení; pro Slovensko bude působnost vyhlášena zvláštním nařízení.
Dnem působnosti tohoto zákona pozbývají platnosti zákon ze dne 9. března 1897, č. 195 ř. z., a uherský zákon čl. XI. z roku 1900 (se sankcí ze dne 4. března 1900) se všemi dodatky a prováděcími nařízeními v dotyčném území Československé republiky.
§ 37.
Provésti zákon tento ukládá se ministru financí a obchodu, ohledně Slovenska ve srozumění s ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy v Československé republice.
Důvodová zpráva.
Nynější daň z obratu cenných papírů spočívá na zákoně ze dne 9. března 1897, č. 195 ř. z. (s prováděcím nařízením ze dne 21. září 1897, č. 222 ř. z.), na Slovensku na uherském zákoně čl. XI. z r. 1900 (se sankci z 4. juna 1900 sbierky krajinských zákonov).
V něm. Rakousku změněn byl onen zákon částečně zákonem ze dne 6. února 1919, č. 127, s prov. nař. ze dne 30. října 1919, č. 498. hlavně v §ech 1-9, 92-27 (trestní ustanovení), 31 a 35.
Zákon zprvu uvedený, platný - kromě Slovenska - dosud v naší republice, vybíral daň zásadně fixní částkou 1 K, resp. 40 h (§ 7) z každé závěrky, která však pro jednotlivé druhy cenných papírů nebyla stejná, řídicí se při většině cenou jmenovitou, zpravidla 5000 zl. = 10.000 K (ale také 5100 zl. a 2500 zl.), jinde opět počtem kusů (zpravidla 25, ale také 5, 10 i 50, viz § 4 a 5).
Pouze tam, kde jmenovité ceny ani závěrky dle kusů nebylo, říditi se měla daň skutečným obratem, resp. jeho násobkem 10.000 K.
Při nižších obnosech stanovena menši sazba do 1000 K, resp. (při premiových papírech) do 200 K jmenovité hodnoty.
Zdanění to již pro tuto svoji různotvárnost nelze nazvati důsledně a logicky urovnaným, tím méně vyhovuje spravedlivosti daňové, nepřihlížejíc ke skutečné ceně převáděných hodnot, nýbrž ku známkám pro cenu tu mnohdy málo významným.
Uherský zákon, ač většinou třeba v jiném uspořádání, spočívá na zásadách podobných jako v Rakousku, nezdaňuje oběhu cenných papírů dle systému závěrkového, nýbrž skutečnou kupní cenu jedinou sazbou 10 h z každých 2000 K. Obchody do 200 K osvobozuje od daně zcela (§ 9).
Německé zákonodárství upustilo už dříve od závěrkového systému, podrobujíc dani již dle zákona z r. 1913 (Reichsstempelgesetz 3./6. 1913, § 18-33, tarifní položka 4) se změnou z r. 1918 (26./7. 1918, R.-G.-B. 799) kupní (dodávací) cenu určitým procentem, resp. promilem dle různých druhů jednotlivých papírů.
Tento systém akceptovalo i něm. Rakousko při částečné úpravě zákona svrchu uvedené z r. 1919, ač jinak jak v sazbě, tak i v provedení od německého vzoru valně se liší.
V zásadě zdaňuje Německo i něm. Rakousko vydatněji papíry spekulační (dividendové a premiové) nežli ukládací (Německo 2 promile resp. 1 promile, něm. Rakousko 0·6 resp. 0·1 promile). Německo snižuje daň z obchodů stravních na polovinu (úleva č. 3 k tar. pol. 4.), něm. Rakousko naopak zvyšuje daň z obchodů premiových na obnos dvojnásobný (§ 7, odst. 4). Něm. Rakousko osvobozuje od daně válečné dluhopisy Rakouské a něm.-rakouské státní půjčky (§ 2, č. 3); jiné státní dluhopisy rakouské a německo-rakouské podrobuje dani snížené (0·05 ‰ § 7, č. 2). Německo nezná osvobození nějakých státních půjček podrobujíc jak válečné tak i jiné říšsko-německé půjčka dani 0·2 ‰, poskytujíc však snížení, třebas ne tak značné, i půjčkám spolkových států (0·4 ‰), jiným veřejným půjčkám (0·6 ‰) i cizozemským státním papírům (0·8 ‰). Německé Rakousko vyhradilo státní radě právo poskytnouti jiným státům utvořeným na území bývalého státu Rakousko-Uhersko výhodu nižší sazby ve stejné míře, jaké požívají státní papíry rakouské a německo-rakouské (§ 7. předposl. odst.).
Aby se za základ daňový vzal skutečný obrat peněz, resp. cena kursovní, representující skutečnou hodnotu cenných papírů v dobu jejich převodu nebo jiného obchodu, je požadavkem moderního finančnictví tak samozřejmým, že je zbytečno o tom se šířiti. Také odstupňování po 1000 K, které jsou zároveň nejmenším zdanitelným obnosem jak v Německu, tak i v něm. Rakousku, může býti beze všeho přejato. Nanejvýše lze pro promtní (nepremiové) obchody papírů dividendových a premiových snížiti zdanitelný obnos na polovici (500 K) pro usnadnění mimobursovních nespekulačních takovýchto menších obchodů.
Obě posavadní nepremiové státní půjčky československé jsou osvobozeny od daně z efektů. Tím přibližující se naše zákonodárství více německorakouskému nežli německému; má také s ním i dřívější základ stejný a blíží se mu svým nevyvinutým bursovnictvím a jedinou bursou daleko více nežli Německu které má vedle tří velkých burs.(v Berlíně, Hamburku a Frankfurtě) ještě více burs menších.
Proto doporučuje se spíše nižší sazba něm.-rakouská nežli německá, kteráž ostatně není bezpodmínečnou, nýbrž snižuje se (dle č. 1. úlev) na polovici i níže (na 0·5 ‰) pro pravidelné návštěvníky bursy a jiné živnostenské bankéře. V Německu jest ovšem i soukromý obchod cennými papíry daleko rozsáhlejší nežli v území bývalého Rakousko-Uherska, není také osvobozen od daně jako dle zákona rakouského z r. 1897, dle něhož podléhá vedle obchodů stravních dani jen tenkráte, je-li aspoň jeden smluvník obchodníkem cennými papíry.
Toto omezení podržuje osnova tato pro obchody do 20.000 Kč, při čemž za jediný obchod považují se obchody uzavřené mezi týmiž osobami téhož dne. Ustanovení to navrhuje se proto, aby větší obchody neunikaly zdanění brankou daněprosté soukromě tržby. Rozložení obchodů zvláště velikých (které se právo postihnouti mají tímto ustanovením) na obchody do 20.000 korun nemusí buditi obav vzhledem na poměrně nízkou daň.
Co se výše sazby týče, doporučuje bursa sazby co nejnižší vzhledem k tomu, že bursa nalézá se v začátcích, přivádí se teprve do pravidelného proudu a že nemohla konkurovati s bursami cizími, kdyby bursovní obchody zatíženy byly hned při prvotním vývinu bursy vyššími sazbami, později že vždy bude možno nižší sazby zvýšiti, kdežto snížení vyšších sazeb narazilo by na obtíže. Poněvadž státu musí záležeti na tom, aby bursa prosperovala a co nejdříve odstranila četné nynější nedostatky doporučuje se o něco nižší sazba (0·5 ‰) nežli je stanovena v něm. Rakousku pro papíry dividendové. Za to sazba 0·1 ‰ (jedné desetiny promile) stanovená v něm. Rakousku na ukládací papíry, zdá se býti vzhledem na papíry dividendové příliš nízkou, a navrhuje se zvýšení na 0·2 ‰ (dvě desetiny promile).