Lombardní dlužník má právo během posledního měsíce lhůty v odst. 3 tohoto paragrafu vytčené ústavu písemně prohlásiti, že nepodléhá dávce z majetku ani jměním 25.000 Kč (§ 12) a ze s převzetím své válečné půjčky peněžním ústavem nesouhlasí. V tomto případě vyžádá si peněžní ústav potvrzení příslušné berní správy a nesmí svého práva použíti dříve, než dojde prohlášení berní správy, že dlužník podléhá dávce z majetku aspoň jměním 25.000 Kč.
Ustanovení odstavce 3. nevztahují se na lombardní zápůjčky poskytnuté rakousko-uherskou bankou na území Československé republiky na válečné půjčky rakouské a uherské, ať již byly převzaty bankovním úřadem ministerstva financí nebo jsou v jeho správě.
§ 10.
Složené úpisy válečných půjček buďtež vzaty z oběhu.
§ 11.
Vláda se zmocňuje, aby přijímala dle obdoby hořejších ustanovení při upisování této státní půjčky dluhopisy válečných půjček i od oněch příslušníků Československé republiky, jichž válečné půjčky jsou dosud v cizině a budou později přeneseny do území republiky Československé, jakož i válečné půjčky v územích, kde označení těchto půjček nebylo dosud provedeno, až soupis bude proveden.
Válečných půjček, které budou z ciziny přeneseny, lze použíti k upisování jedině tehdy, prokáže-li strana, že půjčky nebyly dne 2. června 1920 v lombardu; jinak budou tyto půjčky přijaty k upisování jen takovém způsobem, že valutární zisk plynoucí z vyplacení lombardu připadne státu.
Ustanovení toto neplatí pro subjekty jmenované v § 3. pokud lombard provedly před 28. říjnem 1918.
§ 12.
Osoby fysické i právnické, které nejsou osvobozeny od dávky z majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., nýbrž podléhají dávce té jměním nad 25.000 Kč a nepoužiji ve lhůtě nařízením stanovené výhod tohoto zákona, neobdrží žádné jiné náhrady za válečné půjčky.
§ 13.
Každý, kdo by obmyslným jednáním způsobil, že dlužní úpisy válečných půjček jím proti předchozím ustanovením složené byly přijaty, nebo se o to pokusil, bude potrestán řádným soudem pro přestupek, pokud zde není skutkové povahy těžšího trestního činu. Trestem jest vězení od jednoho do šesti měsíců; vedle toho může býti uložen trest peněžitý ve výši jmenovité ceny složených válečných půjček. V každém případě budiž uložen peněžitý trest ve výš peníze hotově složeného při upsání, byly-li titry nové půjčky upisovateli již vydány. Nebyly-li mu titry ještě vydány, budiž peníz hotově splacený na upsání nové půjčky prohlášen za propadlý ve prospěch státu. Jestliže by se peněžitý trest stal nedobytným, uloží soud přiměřený trest na svobodě. Trest tento nesmí sám o sobě nebo s připočtením již uloženého trestu na svobodě přesahovati dobu jednoho roku. Složené válečné půjčky propadají v každém případě státu. Spáchal-li ve výkonu služby své trestný čin zřízenec nebo zmocněnec některého ústavu nebo korporace ručí ústav nebo korporace za peněžitý trest jemu uložený.
Nemůže-li býti zjištěno, který zřízenec nebo zmocněnec ústavu nebo korporace trestní čin spáchal, buď uložen trest peněžitý ústavu nebo korporaci.
Rovněž budiž v tomto případě vysloveno propadnutí peníze hotově splaceného na upsání nové půjčky a složených válečných půjček.
Kdo jiným způsobem se proviní proti ustanovení tohoto zákona, bude potrestán politickými úřady pokutou do 1000 Kč, nehledě ku trestu vyřčenému snad řádnými soudy pro tento skutek dle všeobecného trestního zákona.
Přestupky a tresty uvedené v tomto paragrafu promlčují se ve třech letech.
§ 14.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 15.
Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.