Čtvrtek 15. října 1925

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Než udělím slovo zapsaným řečníkům, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Schäfer. Uděluji mu je.

Posl. Schäfer (německy): Slavná sněmovno! Používáme příležitosti, kdy se projednává tento imunitní případ, abychom s tohoto místa podali velice ostrý a vášnivý protest proti jednání maďarské vlády Horthyho, o němž jsme v poslední hodině dostali zprávu. Bývalý maďarský lidový komisař Rákosi podle těchto zpráv byl postaven před stanný soud. Podle zákonných ustanovení musí býti takové řízení ukončeno do tří dnů a soud ne-může vysloviti jiného trestu než trestu smrti. Podle zkušeností, které učinil kulturní svět až dosud s Horthyovou justicí, nelze skorem očekávati jiného konce tohoto práva Rákosiho. Vášnivě protestujeme proti tomuto činu politické, mstivé justice a přibíjíme na pranýř Horthyovu vládu jako soustavu zkrváceného zpátečnického teroru. Vyslovujeme své pevné přesvědčení, že se maďarskému proletariátu podaří prolomiti tuto zpátečnickou soustavu a zříditi vládu demokracie. Ujišťujeme maďarský - proletariát svou hlubokou solidaritou a svou neochvějnou vírou, že maďarské dělnictvo bude moci zničiti tuto hanebnou vládu, pod níž sténá proletariát oné země. Voláme k maďarskému proletariátu, aby neochabl v boji proti oněm zakrváceným držitelům moci, kteří jsou hanbou světové kultury. (Souhlas a potlesk německých soc. dem. poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Rouček.

Posl. Rouček: Slavná sněmovno! Klub neodvislých komunistických poslanců uložil mi, abych v této schůzi učinil jeho jménem toto prohlášení:

Podle telegrafické depeše je v Maďarsku postaven před stanný soud s řadou revolucionářů Rákosi. Nyní má zejména Rákosiho stihnouti trest smrti, který by následoval za 2 hodiny po vynesení rozsudku.

Postavili jsme se se vší rozhodností a se vší vážností proti každému blouznivému spiklenectví, které nelze za dnešních poměrů považovati za účelnou a ke zdaru vedoucí politickou zbraň v rukou proletariátu. Ale protestujeme co nejdůrazněji proti každému krvavému režimu, který se domnívá, že dnes udeřila hodina, kdy je možno revolučními zápasy vysílené řady proletariátu dobíti popravčí sekerou reakce.

Protestujeme ve jménu veliké idee humanitní proti krvavé mstě Horthyovy vlády, již se chystá provésti na třídním hnutí dělnictva. Protestujeme ve jménu lidskosti proti justiční vraždě, která má býti spáchána na revolucionáři Rákosim.

Jako absolutistické vlády, tak ani buržoasní reakce nemůže svoji moc trvale opírati o smrtící bodáky.

Žádáme, aby také parlament Československé republiky proti jednání reakční maďarské vlády vznesl důrazný protest. (Potlesk neodvislých komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.

Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Nikoli.

Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin veř. pomluvy a nesvolila k trestnímu stíhání téhož pana poslance pro delikty ostatní.

Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání pana posl. Tausika pro přečin veřejné pomluvy a nesvolila k trestnímu stíhání téhož p. poslance pro delikty ostatní.

Vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci 6, jímž je:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Levoči za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky a přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4985).

Zpravodajem je pan posl. Nejezchleb-Marcha. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Sedrie v Levoči žádá o vydání posl. Tausika pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, bod 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. Tausik vydán byl toliko pro citovaný přečin pomluvy.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj v souhlase s usnesením imunitního výboru navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání p. posl. Tausika pro přečin pomluvy a aby nesvolila k trestnímu stíhání téhož pana poslance pro přečin rušení obecného míru.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání p. posl. Tausika pro přečin pomluvy a nesvoliti k trestnímu stíhání téhož pana poslance pro přečin rušení obecného míru.

Vyřízen je odst. 6 pořadu.

Přejdeme k odstavci 7, jímž je:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro trojnásobný přečin podle §u 14, čís. 5, dvojnásobný přečin podle §u 18, čís. 1 a 2 a pro zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5388).

Místo nepřítomného a omluveného pana zpravodaje dr. Svozila stanovím zpravodajem místopředsedu téhož výboru pana posl. Konečného a dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Konečný: Dne 28. prosince 1924 pořádala místní organisace komunistické strany v Prešově schůzi za značné účasti. Na schůzi té mluvil také posl. Tausik, který podle zprávy intervenujícího na schůzi úředníka dopustil se opětovně přečinu rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zák. z 19. března

1923, č. 50 Sb. z. a n., jednak nepravdivým a zkresleným líčením poměrů ve státě, jednak popouzením proti buržoasii a proti berní povinnosti. Dále se prý dopustil zločinu výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 téhož zákona tím, že povšechně o proletariátu tvrdil, že ve vhodné době použije zbraní podle dobrého uznání vlastního. Konečně, že šířil nepravdivé pověsti o pozemkovém úřadě a dr. Benešovi s tím že se dopustil přečinu podle §u 18, č. 1 a 2 zákona citovaného.

Hlav. stát. zastupitelství v Košicích předložilo žádost soudní stolice v Prešově za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro hořejší činy.

Imunitní výbor přihlížeje k tomu, že posl. Tausik výroků inkriminovaných použil na schůzi u výkonu svého poslaneckého mandátu, usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby posl. Tausik k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Dříve než udělím slovo zapsaným řečníkům, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž je p posl. Aster.

Posl. Aster: Slavná sněmovno Jménem poslaneckého klubu československé soc.-demokratické strany dělnické jsem pověřen učiniti zde toto prohlášení:

Z Maďarska dochází tato zpráva: Horthyova vláda rozhodla se postaviti maďarského komunistického emigranta Rákosiho, který se vrátil do Maďarska a byl zatčen, před stanný soud. Tento soud má do 3 dnů pronésti rozsudek smrti, kterému má bezprostředně 2 hodiny po pronesení rozsudku následovati poprava. V Maďarsku je dnes klid a není pro ukrutný drakonický postup maďarské vlády nejmenšího důvodu. Protestujeme jménem lidskosti proti krvelačným násilným maďarským držitelům moci co nejrozhodněji a varujeme ještě v poslední chvíli před postupem, který musí vzbuditi nejhlubší rozhořčení všech pokrokových, lidsky a spravedlivě usuzujících lidí. Protestujeme rozhodně, třeba by v případě Rakosiho šlo o příslušníka strany komunistické, která tam, kde vládne dostatečnou mocí, postupovala a postupuje stejně ukrutným způsobem jako reakční vláda Horthyova, jak ukazuje nedávný případ manželů Sabodosových v sovětském Rusku. Sveřepé pronásledování, mučení a vraždění lidí z důvodů politických je zločinem na kultuře lidstva a zůstane věčnou hanbou všech, kteří těchto násilných prostředků proti politickým svým odpůrcům užívají, ať již se jmenují Horthy nebo Zinověv. (Potlesk čsl. soc. dem. poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Hrušovský.

Posl. Hrušovský: Slávna snemovňa! Poslanecký klub československej strany socialistickej nesúhlasí so žiadnym režimom, ktorý sa opiera o methody násilia a ktorý sa priečí zásadám demokracie a humanity, a odsudzuje dnešný režim v Maďarsku, ktorý zneužíva ešte i súdneho aparátu svojej zeme k popravám politických odporcov, ako sa to práve deje prevádzaním rozsudku smrti proti emigrantovi Rákosimu.

Protestujeme v mene ľudskosti proti každému teroru a násiliu, nech sa prevádza pod akýmkoľvek heslom a za jakejkoľvek formy štátnej. (Potlesk poslanců čsl. strany socialistické.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Pan zpravodaj se vzdává doslovu.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Tausika.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Tausika.

Vyřízen je tím odst. 7 pořadu schůze.

Přejdeme k odstavci 8, jímž je:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914 a přečin urážky na cti tiskem podle §u 2 téhož zákona (tisk 5389).

Zpravodajem místo nepřítomného a omluveného posl. dr. Svozila stanovím místopředsedu téhož výboru pana posl. Konečného a dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! V maďarském periodickém "Munkás", vycházejícím v Košicích, byl v čísle 88 ze dne 27. července 1923 uveřejněn článek, v němž mimo jiné podle pořízeného soudem překladu do češtiny bylo tvrzeno: "Velmi zajimavým je, že Kassai Ujságem nazvaný plod špinavé literatury prvý a jediný přinesl tuto zprávu. Tento fakt je proto důležito zdůraznit, neboť, jak České Slovo to vyzvedlo, je list tento nástrojem vrchností při pořádání jistých honeb. Dokazuje to i hořejší zpráva Kassai Ujságu, že stojí ve službách vrchnosti. To dá se ostatně i jinak z jeho článků vybrat."

Odpovědný redaktor "Kassai Ujságu" dr. Illés Köves podal v zákonné lhůtě soukromý návrh na potrestání odpovědného redaktora "Munkása", Gabriela Farkase. Tento však odstěhoval se trvale do Ruska. Proto soukromý žalobce navrhl zavedení trestního řízení proti vydavateli "Munkása", jímž podle sdělení policejního ředitelství košického je posl. Tausik.

Imunitní výbor, vycházeje z názoru, že vydávání "Munkása" souvisí s poslaneckou činností posl. Tausika, poněvadž právě list ten sloužit má uplatňování a propagaci jeho politických názorů jako poslance, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Tausik v případě daném k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Tausika a vyřízen je odst. 8 pořadu schůze.

Přejdeme k odstavci 9, jímž je:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas k trest. stíháním posl. Tausika pro přečin urážky na cti podle §u 2, §u 4, odst. H zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5390).

Zpravodajem místo nepřítomného a omluveného pana posl. dr. Svozila stanovím opětně místopředsedu téhož výboru pana posl. Konečného a dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Dne 2. července 1925 podán byl Alexandrem Vološinovičem, okres. náčelníkem v Michalovcích, na posl. Tausika soukromý návrh obžalovací pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914, jehož se dopustil podle znění obžaloby tím, že dne 14. června 1925 na schůzi v hotelu "Gambrinus" v Michalovcích urážlivě vyslovil se v přítomnosti mnohých o státních úřednících.

Imunitní výbor je toho názoru, že slov inkriminovaných použil posl. Tausik jako kritiky u výkonu svého mandátu poslaneckého, a navrhuje proto sněmovně, aby posl. Tausik k trestnímu stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika.

Kdo s tím návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tausika.

Vyřízen je odst. 9 pořadu schůze.

Přistoupíme k odstavci 10, jímž je:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin podle §u 14, čís. 5, zločin podle §u 15, čís. 3 a §u 159 voj. trest. zákona, dvojnásobný přečin podle §u 2, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 4, odst. II, zák. čl. XLI z r. 1914 a dvojnásobný přečin podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2 téhož zák. článku (tisk 5395).

Zpravodajem je pan posl. Moudrý, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Těchto trestních činů dopustil prý se zmíněný poslanec na veř. schůzi lidu v Malackách dne 9. listopadu 1924.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Tausik k trest. stíhání pro výroky povahy politické vydán nebyl. Navrhuje však vydání pro výrok uvedený v odst. b) žádosti sedrie v Bratislavě ze dne 26. května 1925, čís. Tk XV 1113/25, kterým na cti ublížil nadp. Kroupovi.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Tausika pro výrok, kterým ublížil na cti nadp. Kroupovi a nesvolila k trest. stíhání téhož pana poslance pro delikty ostatní.

Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se podle návrhu pana zpravodaje jednak svoliti k vydání p. posl. Tausika pro výrok, kterým ublížil na cti nadp. Kroupovi, jednak nesvoliti k trest. stíhání p. poslance pro delikty ostatní.

Tím vyřízen je odst. 10 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci 11, jímž je:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 a §u 14, č. 2 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 5396).

Zpravodajem je pan posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Inkrimovaného trest. činu dopustil se prý posl. Kurťak výroky na veřejné schůzi v obci Velké Komjathy dne 1. února 1925.

Imunitní výbor pojednal o výrocích, které podle žaloby zakládají skutkovou povahu činů, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Kurťak k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž podobné projevy povahy politické jsou v oposičním tisku pravidelně otiskovány.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení imunitního výboru, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. posl. Kurťaka.

Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Vyřízen je odst. 11 pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k odstavci 12, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Vraného pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (tisk 5397).

Zpravodajem je pan posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Zmíněného trest. činu dopustil prý se jmenovaný poslanec článkem, uveřejněným v 94. čísle časopisu "Večer" ze dne 25. dubna 1925, v němž glosován byl rozsudek volebního soudu, pronesený nad býv. senátorem Karlem Práškem a býv. posl. J. Rychterou.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Vraný k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž vývody zmíněného článku nutno posuzovati jako projev politický, souvisící s vykonáváním mandátu.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj imunitního výboru navrhuje, aby posl. Vraný k trest. stíhání vydán nebyl.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Vraného a vyřízen je odst. 12 pořadu dnešního.

Přejdeme k odst. 13, jímž je:

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5398).

Zpravodajem je pan posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Inkriminovaných trestních činu dopustil se prý jmenovaný poslanec na veř. schůzi lidu ve Smolníku dne 30. května 1925.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Tausik k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž podobné projevy jsou v komunistickém tisku pravidelně otiskovány, aniž jsou konfiskovány.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výborového navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tausika a vyřízen je odst. 13 pořadu schůze.

Přejdeme k odstavci 14; tím je:

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Beutela pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (tisk 5399).

Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Beutel k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž v inkrimovaném článku uveřejněném v časopise "Volksrecht" dne 20. srpna 1925 pod tit. "Der Tag lügt" spatřuje projev politické kritiky.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.

Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Beutela.

Kdo s návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Beutela a vyřízen je odst. 14 pořadu schůze.

Přejdeme k odstavci 15; tím je:

15. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přestupek podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 5400).

Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Tohoto trestního činu dopustil prý se jmenovaný poslanec na veř. schůzi lidu v Iršavě dne 1. května 1925 některými výroky, pro něž jest stíhán. Imunitní výbor pojednal o inkriminovaných výrocích a dospěl k názoru, že jimi zmíněný poslanec vyjádřil politické názory běžné v tisku jeho strany. Navrhuje proto posl. sněmovně, aby posl. Sedorjak trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozpravy není. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Sedorjaka a vyřízen je odst. 15 pořadu.

Přejdeme k odstavci 16; tím je:

16. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro zločin veřejného násilí podle §u 81, §u 82 tr. zák. (tisk 5401).

Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Těchto trestných činů dopustil se prý zmíněný poslanec tím, že dne 11. února 1925 v zasedací síni posl. sněmovny zprotivil se členům parlamentní stráže a oba jmenované poškodil.

Imunitní výbor projednal tento případ, při čemž vzal v úvahu projev zmíněného poslance, a navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Tausik k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž nabyl přesvědčení, že žalovaný poslanec byl vzdálen úmyslu ublížiti zřízencům, kteří konali svou povinnost.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debaty není. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tausika a vyřízen je odst. 16 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci 17 pořadu, jímž je:

17. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5340) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1062 a 2177) o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců (tisk 5364).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. H. Bergmann, za výbor rozpočtový p. posl. R. Chalupa.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, za výbor soc.-politický, p. posl. H. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. H. Bergmann: Slavná sněmovno! Do politického chaosu, v němž se nachází tato sněmovna, aspoň pro státní zaměstnance, zableskl paprsek v projednávání osnovy o nemocenském pojištění veř. zaměstnanců. Když byl předložen r. 1921 vládní návrh senátu Národního shromáždění (tisk 1062), uvítali tuto osnovu zaměstnanci velice radostně, poněvadž byly v nich vzbuzeny naděje, že dostáváme se na půdu správného řešení sociálních otázek státně zaměstnaneckých, že můžeme také různými sociálními opatřeními a sociálními zařízeními, bez velkých nákladů státních, bez velkého zatížení státního rozpočtu, mnoho pro státní zaměstnance učiniti. Jest jen litovati, že vládní osnova šla až příliš daleko a chtěla přiznati státním zaměstnancům více, než bylo možno za dané situace léčebného fondu proponovanému snésti, tím že nebylo zde patřičného statistického podkladu a nedalo se na základě nedostatečných statistik vypočítati, zda předlohou zaručené dávky, pro státní zaměstnance jistě velice příznivé, je možno krýti soběstačností tohoto léčebného fondu, či zda je možno je krýti poměrně nízko vyměřeným příspěvkem státních zaměstnanců se strany jedné a státu se strany druhé.

Vládní osnova z roku 1921 měla státním zaměstnancům přinésti tyto výhody:

1. Bezplatnou lékařskou i operativní pomoc v nemoci i při porodu, dále léčiva, léčebné pomůcky pro aktivní i pensionované zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, jakož i pro služebné (§§ 2 a 3).

2. Léčení a ošetřování v nemocnici nebo v jiném léčebném ústavě s nárokem na bezplatnou dopravu tam, po případě i zpět (§ 5).

3. Podpory v těhotenství, nejméně 400 Kč, podpory v šestinedělí nejméně 600 Kč a premie za kojení nejméně 100 Kč týdně až do doby 12 týdnů (§ 6).

4. Pohřebné ve výši 25% ročních požitků při úmrtí pojištěnce neb rodinného příslušníka, staršího 14 let. Na rodinného příslušníka do 2. roku věku 10%, do dokonaného 14. roku 15% (§ 8).

5. Náhrada dopravného při odborném léčení mimo působiště pojištěnce (§ 9).

6. Peněžité podpory při porodu, při léčení v lázních, ozdravovnách atd. V případech potřeby pak dodati ošetřovatelský personál do domácnosti. Tyto dávky byly pouze fakultativní a mohly býti zavedeny stanovami (§ 10).

K účelu této léčebné péče měl býti zřízen "Léčebný fond státních zaměstnanců", spravovaný představenstvem, ústředním sborem, župním sborem a okresním sborem (§§ 12 a 13).

"Ústřední sbor" měl čítati 16 zvolených zástupců pojištěnců a 4 zástupce státní správou jmenované, představenstvo mělo se skládati z předsedy, jmenovaného ministerstvem soc. péče a z dvou členů a jich náhradníků, volených ústředním sborem (§ 14).

"Župní sbor" s županem v čele měl míti další 4 členy, volené pojištěnci obvodu župy (§ 16).

"Okresní sbor" v čele s okresním náčelníkem měl míti dva členy, volené pojištěnci obvodu okresního úřadu (§ 17).

Kancelářské práce měly býti obstarávány úřadem k tomu určeným na náklad fondu (§ 15).

U poštovní a železniční správy nebo i jiného státního podniku mohl býti zřízen Zvláštní fond, aneb v dohodě s ministrem sociální péče a zúčastněnými ministerstvy vysloveno, že příslušní pojištěnci jsou na dávky a výkony podle tohoto zákona pojištěni u nemocenské pokladny, která jest u příslušné státní správy podle §u 53 zákona o nemocenském pojištění dělníků zřízena, nebo se zřídí (§ 43).

Pro vybudování léčebného fondu měl poskytnouti stát částku 6,000.000 Kč, z toho 1 mil. Kč na zařizovací a správní výlohy a 5 mil. Kč na zřizování lázní, odborných léčeben, útulen a pod. ústavů (§ 31).

Příspěvky měly činiti 1% ze základních požitků služebních, odpočivných neb zaopatřovacích, se všeobecnými přídavky, z čehož polovinu příspěvků měl hraditi stát, druhou polovinu pojištěnci (§ 32).

Ústřední sbor mohl příspěvky ty zvýšiti po schválení ministerstvem sociální péče a ministerstvem financí (§ 34).

Pro vyřizování sporů mezi léčebným fondem a pojištěnci měl býti zřízen 5tičlenný rozhodčí soud s předsedou soudcem z povolání. Dva přísedící a jich náhradníky mělo voliti členstvo a druhé dva, z nichž jeden měl býti lékařem a jich náhradníky měl jmenovati ministr soc. péče (§§ 36 a 37).

K této předloze zaujaly stanovisko odborové organisace státních zaměstnanců. Možno říci, že toto stanovisko bylo velice kritické, protože pozměňovací návrhy, které byly jimi podávány k této osnově, nesměřovaly snad jen k zlepšení této osnovy ve prospěch pojištěnců, nýbrž spíše ve větší části zabývaly se otázkou, zdali je možno tuto osnovu také prakticky provésti, otázkou, zdali léčebný fond bude soběstačný, otázkou, zdali stačí vyměřený příspěvek pojištěnců ke krytí dávek, kterých se mělo pojištěncům z této osnovy dostati.

To dokazuje tedy, že stanovisko odborových organisací státně-zaměstnaneckých bylo právě v této věci velice rozumné a kritické. Jestliže tedy ze řad odborových organisací byly zde v tomto směru podány určité pozměňovací návrhy, které, kdybychom posuzovali předlohu s jednostranného pouze stanoviska státních zaměstnanců, znamenaly vlastně ve svém meritu zhoršení předlohy pro státní zaměstnance, tedy jistě nutno to uvítati, že odborové organisace měly zde na mysli šťastný budoucí vývoj léčebného ústavu, zabezpečiti totiž státním zaměstnancům, co je možno z prostředků léčebného také poskytnouti.

Jsem jist, že k usnesení senátu bude podána určitá porce pozměňovacích návrhů, které budou snad směřovati k tomu, aby se hlasováním v plenu změnilo usnesení soc. politického výboru v tom smyslu, aby se prostě do tohoto usnesení senátu vložily stati, které byly v původní vládní osnově. Myslím, že by bylo chybou, kdyby vážená sněmovna dala se vésti jen tímto zdánlivým dojmem, že tímto způsobem, totiž pozměněním usnesením senátu, prospělo by se pojištěncům a státu, kdyby totiž těmto pozměňovacím návrhům vyhověla, nýbrž jsem opačného názoru, že sněmovna může vzhledem k dané situaci prospěti zaměstnancům daleko více, přijme-li předlohu tak, jak vyšla ze senátu, a to ze dvojích důvodů: Z důvodů věcných vzhledem k tomu, že zasedání parlamentní blíží se konci a že bychom technicky nemohli již vrátiti osnovu senátu k opravě bez nebezpečí, že by se tato osnova vůbec skutkem nestala, a s druhé strany z důvodů věcných, že bychom přijetím těchto návrhů upadli ve starou chybu, totiž, že bychom zaměstnancům slibovali něco, co se v praksi provésti nedá.

Upozorňuji na další nebezpečí, které by mohlo vzniknouti z přijetí těchto návrhů, že totiž bychom se dostali do situace, že bychom museli odpověděti na otázku, chceme-li tyto dávky, které těmito pozměňovacími návrhy zavésti chceme, také státním zaměstnancům skutečně dáti, a pak ovšem bychom se museli postarati o úhradu pro léčebný fond. To znamená, že stojíme před důležitou otázkou zvýšení příspěvků na nemocenské pojištění, a já sem jist, že by na to nestačilo ani zvýšení na 5 nebo 6%. Museli bychom odpověděti na druhou otázku, zda státní zaměstnanci jsou dnes hospodářsky s to, aby mohli nésti tuto novou srážku ve výši 2 nebo 3, eventuelně 4% svých pravidelných požitků. Na tuto otázku bychom museli odpověděti negativně, že státní zaměstnanci nejsou s to, takovéto velké příspěvky platiti na své nemocenské pojištění, když víme velice dobře, že tohoto nemocenského pojištění může jen určité procento státních zaměstnanců využíti prakticky, že toto pojištění znamená jen pro určité procento státních zaměstnanců určité zlepšení jeho sociálního postavení ve smyslu sociální a léčebné péče.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP