Začátek schůze v 1 hod. 30 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.
204 poslanci podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, dr. Franke, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 375. schůzi poslanecké sněmovny.
Byly podány některé dotazy a odpovědi.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Dotazy:
posl. dr. Keibla ministrovi financí o celním revidentovi ve výslužbě Jindřichu Waldsteinovi z Litoměřic,
posl. Böhra ministrovi školství a nár. osvěty o zastavení vysokoškolských kursů pro vzdělání německých učitelů občanských škol,
posl. Krause ministrovi financí o odpovědi na interpelaci, kterou podal dne 29. ledna 1925,
posl. Windirsche ministrům financí a obchodu, aby do celního sazebníku byla pojata synthetická dusíkatá hnojiva,
posl. inž. Nečase min. předsedovi ve věci hospodaření se státními lesy na Podkarpatské Rusi.
Odpověď ministra školství a nár. osvěty na dotaz posl. Kurťaka, že Josef Citrovský nebyl přijat do služeb.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
5381. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2240 a 2249), jímž se promíjí překážka platnosti některých sňatků vyhlášených nebo uzavřených před duchovními církve československé a řeckovýchodní (tisk 5377).
Předseda: Přejdeme k pořadu schůze, k 1. odstavci, jímž je:
1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 5322) zákona o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti (tisk 5333).
Ve schůzi včerejší byla provedena a ukončena rozprava. Zbývají ještě doslovy pp. zpravodajů.
Dávám závěrečné slovo zpravodaji výboru zemědělského, panu posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Průběh celé debaty o vládním návrhu zákona na podporu krajům živelními pohromami postiženým ukázal, jak bylo nutno, aby vláda rychlým a účelným zasáhnutím zmírnila aspoň částečně následky katastrof, které v nevídané míře postihly náš stát.
Nutno konstatovati, že i řečníci z řad oposičních vítali předlohu jako první náběh k velkorámcové činnosti pomocné a ochranné, která má zdolávati výbojnou sílu přírody, když hrozí potírati výsledky lidské práce.
Konám milou povinnost, když vyslovím jako zpravodaj o projednávané předloze zvlášť vřelý dík pánům ministrům zemědělství a veř. prací, kteří včerejšími svými projevy přednesli nejlepší důvodovou zprávu a doporučení projednávané vládní osnovy. Podrobně a s hlediska soustavného řešení vodního hospodářství sestavené a odůvodněné programy vodohospodářských podniků pro nejbližší dobu, jak nám byly pány ministry předneseny, jsou svědectvím, že nechybí nám plánů ani projektů pro soustavné práce vodohospodářské, ale že chyběly dosud potřebné finanční prostředky. Dnes budou jistě nejen v postižených krajích letošními pohromami, nýbrž i v ostatních oblastech naší republiky obyvatelé v údolích řek a vodních toků naplněni uspokojením, že po letošní pohromě nemají býti už jen prováděny okamžité akce pomocné, jako bývalo dosud po živelních pohromách a povodních, nýbrž že se má současně přikročiti k intensivnějšímu provádění prací regulačních a staveb vodních nádrží po celém státním území.
Velmi správně označil účel zákona pan ministr zemědělství dr. Hodža, který ve včerejší své řeči pravil: "Svojí technickou vyspělostí musíme nejen přivésti půdu a práci k nejvyšším výkonům, nýbrž musíme je také důsledně a systematicky hájiti před katastrofami."
Přál bych si, aby vláda za pomoci osvědčených odborníků rychle překonala veškeré obtíže, které se jí v práci pomocné i zvelebovací staví v cestu, a aby co nejdříve přikročila k provádění zákona tam, kde zlé poměry toho nejvíce vyžadují.
O nutnosti a účelnosti I. hlavy zákona, podle které uděluje se obnos 74 mil. Kč na rychlou pomoc postiženému obyvatelstvu, nebylo proneseno žádných námitek.
Pouze z několika stran bylo zdůrazněno, že obnos tento vzhledem k velikému rozměru katastrof je poměrně malý, což ostatně je pravda. Nutno však i v této akci počítati s finanční možností státu a oceniti dobrou vůli odpovědných činitelů, kteří prokázali, že stát podává pomocnou ruku všude tam, kde si toho poměry zvláště vynucují.
Přáním, aby ministerstvo vnitra mělo v rozpočtu pro každý rok větší obnos pro okamžitou podporu krajinám živelními katastrofami postiženým, bude vyhověno, jak již ve výboru zemědělském zástupci jednotlivých ministerstev prohlásili.
Dlužno dále žádati, aby vláda i zemské výbory věnovaly postiženým krajům i v budoucnosti zvláštní pozornost a aby v těchto krajích byly jimi uskutečňovány všechny druhy hospodářských podniků, jimiž by tyto kraje mohly býti zvelebeny, a aby při realisaci těchto podniků nebyly vymáhány ani od jednotlivých zájemníků, ani od obcí větší příspěvky nežli ty, které kraje na dlouhou dobu finančně oslabené mohou snésti. V tom vidím jedině správné doplnění zamýšlené nouzové akce.
Jednotlivými řečníky byla zdůrazněna nutnost kontroly při udělování podpor; s tím, myslím, musíme souhlasiti všichni, zejména pokud jde o rozdělování obnosu 36 mil. Kč na skutečnou přímou podpůrnou akci pro jednotlivce podle první skupiny v §u 2 navrhovaného zákona. Ostatní podpory budou poskytovány na stavby, které budou prováděny na komunikacích, na vodních tocích pod vedením obou zúčastněných ministerstev veř. prací a zemědělství s kontrolou dosažitelnou.
Jestliže, slavná sněmovno, k I. hlavě zákona nebylo v debatě, jak jsem již uvedl, proneseno žádných zásadních námitek, není tomu tak, pokud jde o druhou část osnovy. Smysl její je ten aby vláda získala si ústavním způsobem všechny prostředky k zabránění živelních pohrom v budoucnosti, zvláště pak velkou akci pro úpravu vodstva.
Lituji, že ve včerejší debatě použil p. inž. Záhorský při své kritice slov, která ani nejsou loyální ani nejsou odůvodněna tam, kde útočil na referenty o tomto zákoně. Pan kol. inž. Záhorský měl možnost přednésti své výtky ve výborech a tam se snažiti, aby jeho návrhům popřáno bylo místa. Ale útočiti v plenu sněmovny na zpravodaje, kteří podle jednacího řádu mohou podávati sněmovně zprávu pouze o usneseních výboru, nikoliv o svých dojmech, kteří jsou vázáni vypracovati důvodovou zprávu podle přesných rozhodnutí výborových a nikoliv podle přání jednotlivců, není počínání správné, zvláště je-li ho tendenčně zneužíváno v tisku.
Předloha sama je návrhem vládním. I když věřím, že pan kol. inž. Záhorský měl v úmyslu poukázati na její nedostatky po stránce odborné a legislativní, přece jen musím míti za to, že kritika jeho byla při nejmenším upřílišněná a snad odůvodněna nynější předvolební horečkou. Vždyť o návrhu vyslovili se nejen odborníci v ministerstvu zemědělství, nýbrž i v ministerstvu veř. prací, a na tolik můžeme snad věřiti těmto orgánům, jimž šlo o věc dobrou, účelnou, že tedy nevypracovali návrh, který by se nekryl s platnými řády a zákony, zvláště když, pokud se týká kompetence, bylo mezi ministerstvy docíleno naprosté dohody.
Pan posl. Záhorský zejména si přál, aby II. hlava zákona byla nahrazena jen povšechným zmocněním vlády k vypracování soustavného plánu na vodohospodářské podnikání u nás. Teprve na podkladě takového plánu měl by býti podle něho navržen zákon s přesným programem a s přesnými obnosy stavebními a s vymezením účasti státu a korporací autonomních. Nemohu souhlasiti s tímto náhledem a myslím, že i této jeho intenci jest vládní osnovou více než plně vyhověno. Vždyť vládní osnova jde dále, když zabezpečuje utvoření fondu pro finanční zajištění vodohospodářských prací, pro které, jak z referátu obou pánů ministrů vysvítá, projektů na soustavné řešení a stavebních programů nám nechybí. Bude věcí vodohospodářské rady, aby v navrhované resoluci podrobněji jednala o těchto programech a řešení jejich v zájmu soustavnosti a účelnosti urychlila.
Pan posl. Záhorský vytýkal druhé hlavě předlohy, že se v ní porušuje dosavadní zákon tak zv. vodocestný, na podkladě kterého u nás byla zahájena již před válkou regulační akce. K tomu poznamenávám, že zákon vodocestný po stránce finanční pozbyl účinnosti již za rakouské vlády před válkou a že po převratě se z něho zachovává jen část po stránce administrativní. U velikého počtu zájemníků a odborníků vodohospodářských je brána v pochybnost dosavadní pravoplatnost tohoto zákona. Jedno je jisto: že zákon tento, který byl tvořen s jednostranného hlediska zájmů vodocestných, se pro nynější naše poměry nehodí, neboť, jak poslední katastrofální povodeň ukázala, otázka vodních cest není u nás tak akutní jako otázka úpravy našeho vodstva za tím účelem, aby byla ochráněna údolí vodních toků před škodami povodňovými a aby bylo využito blahodárných účinků vody pro účely meliorační, pro zvýšení naší zemědělské výroby a pro účely využití vodní síly a výroby elektrické energie v zájmu uskutečnění nutných programů melioračních a elektrisačních.
Souhlasím plně s tím, aby zákon vodocestný byl zrušen a aby novým zákonem byla provedena nová úprava řešení jak otázek vodocestných s nynějších hledisek našeho státu, tak i úprava jednotného řešení vodohospodářského podnikání. Jsme si však vědomi, že práce k tomu účelu směřující, kdy podle dosavadních zkušeností, na př. v otázkách vodocestných není ještě ani mezi technickými a hospodářskými odborníky shody, vyžádá si delšího času a že přece z toho důvodu není možno zdržovati intensivnější postup provádění nejnutnějších vodohospodářských staveb, jakými jsou úpravy našich velkých i malých vodních toků a stavby vodních nádrží.
Ve své kritice postrádá pan kol. Záhorský vymezení souvislosti mezi zákonem projednávaným a fondem podle něho tvořeným a mezi zákonem a fondem melioračním. Vysvětlení v tomto směru obsaženo je v referátě, předneseném ve včerejší schůzi panem ministrem zemědělství, a nemám ničeho dále k tomu poznamenati.
Pan posl. Záhorský dožadoval se dále soustředění vodohospodářské služby v jednom ministerstvu a učinil v tom směru přirovnání o chorém pacientu a lékařské pomoci. Nechci se pouštěti do takových přirovnání a podobenství, jichž bylo za kompetenčních bojů o věci vodohospodářské raženo a přednášeno více, ale jako zástupce zájmů zemědělských prohlašuji, že jsme tohoto náhledu: Pro nás není pacientem, který má býti léčen, voda, nýbrž zemědělská půda se všemi biologickými procesy. Pro nás je voda lékem a prostředkem, kterým má býti sanována zemědělská půda, a může jím býti sanován i jiný účel, jako na př. plavebnictví a pod. Pro nás nejsou podniky vodohospodářské účelem, nýbrž prostředkem k dosažení určité skupiny zájmů. Z toho důvodu uznáváme za jedině správné, že všechny prostředky, které směřují ke zvelebení veliké skupiny zájmů, ke zvelebení půdy a zemědělské výroby, mají zůstati soustředěny v jednom ústředí, v ministerstvu zemědělství. A mezi tyto důležité prostředky ke zvelebení půdy a výroby zemědělské čítáme v prvé řadě melioraci půdy a s tím souvisící práce vodohospodářské. Ostatně musím v tomto ohledu jen s povděkem poukázati na projevy obou zúčastněných pánů ministrů ve včerejší schůzi o dohodě sjednané stran kompetence ve věcech vodohospodářských, a zejména jest mi cenným prohlášení pana ministra veř. prací v tom směru, že rozdělením této kompetence není nijak dotčena nutná jednotnost při řešeni větších hospodářských podniků.
Pan kol. Záhorský žádal dále potřebu soustřeďování výkonných vodohospodářských úřadů. V tomto směru dlužno s tím souhlasiti, vzpomeneme-li si na roztříštěnost těchto úřadů, jak státních tak zemských, zejména v Čechách. Třebas úplná a účelná organisace těchto úřadů bude v zemích historických možna teprve po provedení župní reformy, jak se o tom už také zmínil referent výboru rozpočtového, pan kol. inž. Černý, přece uznávám za žádoucí, aby již nyní bylo přikročeno k soustřeďování těchto úřadů za účelem rychlejšího a účelnějšího postupu při provádění našich vodohospodářských podniků.
Ke konci svých vývodů nemohu než znovu doporučiti jak přijetí celé osnovy, tak také obou resolucí a vysloviti žádost, aby urychleně bylo vydáno prováděcí nařízení k projednávanému zákonu.
Ustavením vodohospodářské rady státní bude možno zjednati forum, na kterém budou naše vodohospodářské záležitosti vážně a účelně projednávány, a nepochybuji, že se tak podaří připraviti i zjednati jasno o potřebě úpravy zákona vodocestného a otázek s tím souvisících. Nemohu ještě nepoukázati na potřebu uzákoněni předlohy o živelním pojišťování, poněvadž řešením této otázky bude teprve účelně doplněna veliká akce, kterou dnešním projednávaným zákonem k obraně proti živelním pohromám v naší republice zahajujeme.
Jsem přesvědčen, že v těchto hospodářských otázkách nebude u nás rozporů a že jejím řešením přispějeme nejen k další konsolidaci, nýbrž i k dalšímu blahobytu našeho státu a všeho jeho obyvatelstva.
Jménem zemědělského výboru prosím, aby projednávané vládní osnově dostalo se ústavního schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám závěrečné slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. inž. Černému.
Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj rozpočtového výboru jsem v doslovu byl jistě do určité míry zastoupen již svým kolegou za výbor zemědělský, který podrobně zde probral vývody, které mluví pro to, abychom ke konci doporučili schválení tohoto zákona, a který také zabýval se příslušnými vývody jednotlivých řečníků, kteří zákon tento v provedené rozpravě kritisovali.
K prvé hlavě tohoto zákona nebylo vůbec projevováno nějakých odlišných názorů, nýbrž všichni řečníci, kteří zúčastnili se debaty, konstatovali jednomyslně, že co zde dáno je zákonem ve prospěch ubohého postiženého obyvatelstva státu, jest nepatrnou splátkou na škody, které živelní pohromy obyvatelstvu postižených krajů způsobily. Byly snad stesky, že obnosy zde povolené jsou malé, že škody přesahují namnoze rozměr povolených podpor. Je to pravda. Však přes to je třeba konstatovati, že nemůže stát naprosto sám uhraditi škody, že zde musí býti počítáno s tím, že také interesent sám stojí zde, aby částečně také nesl tíži toho, co přírodou mu bylo způsobeno.
Jest samozřejmé, že jménem rozpočtového výboru musím se připojiti k tomu, aby kontrola, která bude prováděna ve smyslu příslušného nařízení, které má býti zpracováno podle schváleného zákona, byla co možná přesná a podrobná. A nelze také nepřipojiti se k intencím, které zde byly tlumočeny, totiž, aby příslušné rozdělování podpor bylo řešeno tím způsobem, aby vždycky co možná větší kvota byla uhrazena tomu, který více podpory potřebuje, než tomu, který má dostatek svého majetku, takže jeho výživa a jeho budoucnost nejsou nijakým způsobem ohroženy.
Hlava II zákona vyvolala debatu větší. Po stránce finanční je třeba konstatovati, že 50 milionů čsl. korun ročně jest obnos, který zdá se pro provedení úkolů, které podle druhé hlavy tohoto zákona mají býti provedeny, malý, ale bude-li s fondem, který na základě této roční dotace bude zřízen, dobře hospodařeno, jest možno očekávati, že fond tento vykoná mnoho dobra ve prospěch právě předloženého cíle. Je to málo, pravda, ale přece v tom, co nám zde přednesli pan ministr zemědělství a pan ministr veř. prací, bude možno i touto malou roční splátkou mnoho vykonati. Pan ministr zemědělství dr. Hodža zde zdůraznil, že tendence, které mají vésti činnost tohoto fondu, jenž má býti zřízen, mají býti vyjádřeny v tom, že musí se pracovati k soběstačnosti ve státě, zejména po stránce výroby zemědělských produktů, a poukázal, že pro zachycení vody pro melioraci, event. zachycení vody při povodních, aby voda nenatropila mnoho škod na úpravě toků, dá se obnosem, který fond dá tomuto podnikání k disposici, mnoho vykonati.
Pan ministr veř. prací Srba poukázal, jakých výhod může přinésti utvoření tohoto fondu po stránce využití vodních sil, soustavné elektrisace, výroby elektrické energie, zachycení vod pro melioraci, lepšího využití toků po veškerých stránkách, eventuelně pro budoucí splavnění. Všichni musíme uvítati tuto tendenci, která byla vyjádřena těmito prohlášeními pánů ministrů.
Nelze mi jinak, než dotknouti se několika slovy toho, co tu přednesl řečník koaliční strany p. inž. Záhorský. Zejména je mojí povinností, abych se dotkl toho, kde on pronesl protesty proti schválení II. hlavy tohoto zákona v tom smyslu, jak zprávami zemědělského a rozpočtového výboru byla předložena.
Je pravda, že zákon je pouze rámcový a že by snad podle tužby, kterou přednesl p. inž. Záhorský, aby na místo takového rámcového zákona byl předložen sněmovně a schválen řádný investiční zákon o vodním hospodářství, schválení takového podrobného zákona mělo do určité míry věcnější cenu, než snad pouze schválení zákona rámcového. Musíme si však přiznati, že předložení tohoto zákona vládou sněmovně naší bylo vyvoláno právě těmi velkými škodami, kterých jsme byli svědky a které jsme sledovali někteří osobně, někteří v novinářských zprávách, na českém jihu, na Slovensku a na jiných místech. Dále musíme si přiznati, že tento zákon vládou předložený byl zpracován na rychlo právě v důsledku těchto velkých živelních pohrom. Takového zákona, jaký by si přál p. kol. inž. Záhorský, bude třeba a bude vyžadovati mnohých přípravných prací, mnohých studií, aby měl do budoucnosti plnou cenu.
Pan zpravodaj zemědělského výboru poukázal, že bude potřebí řady let práce, než takový zákon bude zpracován, aby do budoucnosti vyhovoval. Máme zkušenosti se zákonem vodocestným, když roku 1901 byl uveden do veřejnosti. Očekávalo se od něho skutečně mnoho dobrých výsledků, avšak v krátké době bylo poznáno, že tento zákon bude vyžadovati oprav. Často totiž nastala situace, že nutných oprav, jejichž nutnosti zákonodárné sbory i celá veřejnost byly si vědomy, nebylo možno na základě politické situace, jak se v určitých dobách vyvíjela, trvale dosíci. Myslím však, máme-li příslušný zákon rámcový, že na základě něho můžeme vykonati mnoho.
Vodohospodářská technika nestojí, nýbrž doznává stále většího a většího prohloubení znalostí vodohospodářské práce. Bude také potřeba, aby zákon, který na základě vodohospodářských znalostí má býti zpracován, byl neustále přizpůsobován vyvinuvší se situaci. Myslím, že zákon rámcový v této věci vyhoví lépe než podrobný zákon, který by musel býti neustále měněn.
Na základě resoluce zemědělského výboru má býti zřízena vodohospodářská rada. Od ní žádáme, aby na základě dobrého zdání členů vodohospodářské rady, kteří budou rekrutováni ze řad znalců, soukromých interesentů, podnikatelů a ze řad příslušníků běžného života, v souladě s hospodářskou situací, v té době se vyvinuvší, přinesla dobré náměty, podle nichž vodohospodářská práce bude vedena takovým způsobem a takovou směrnicí, aby obyvatelstvu našeho státu přinesla dobro.
Pan kol. inž. Záhorský poukazoval, že v zákoně má býti přímo stanoveno, jakým způsobem účastní se země tohoto podnikání, že má býti příslušný příspěvek ihned zákonem stanoven. Jistě že dnes, kdy stojíme před tím, aby byla provedena reforma správy, když jedná se o to, že možná zemské správy budou úplně zrušeny, nebylo by správné, abychom do zákona dávali něco, co by s budoucností, třeba velmi blízkou, kolidovalo. Proto v návrhu jako zpravodaj výboru rozpočtového přizpůsobil jsem se tomu, co řekl kol. inž. Záhorský, a myslím, že je správné, zůstanu-li nyní také věren tendenci, kterou jsem hájil při podání zprávy o jednání o tomto zákonu v rozpočtovém výboru.
Dnešní politická situace nám ukazuje, že je úspěchem takovýto rámcový zákon, poněvadž nelze zatím docíliti více. Politická situace by možná provedení podrobnějšího zákona velmi znemožnila a nedocílili bychom možná ani toho, co právě tímto zákonem docíliti můžeme.
Bylo vytýkáno, že hlava II tohoto zákona neobsahuje ani výši obnosu, jaký má býti věnován na zřízení příslušného fondu, ani doba není zde ohraničena, t. j., jakou dobu má býti přidělována příslušná kvota ve smyslu II. hlavy zákona o plnění úkolů příslušného fondu. Vážení pánové, konstatuji, že zákon tento byl sděláván za souhlasu příslušných referentů z ministerstva financí a ti uznali, že zákon legislativně odpovídá dnešní situaci a také umožňuje plné vykonání úkolu, který od něho je žádán i při tomto do jisté míry otevřeném znění.
Bylo poukazováno na zákon vodocestný. Maje příležitost sledovati výkony úřední, na základě vodocestného zákona prováděné, musím konstatovati, že tento zákon právě za tu řadu let od svého schválení způsobil nám velmi mnoho nepříjemností. Měl jsem sám příležitost jako poslanec býti přítomen jednání úřednímu, kde přímo úředním referentem bylo řečeno, že měl-li by on postupovati podle vodocestného zákona, musel by úplně vymýtiti veškeré interesy se strany zemědělství, které byly při projednávání příslušného komisionelního řízení přednášeny. Je viděti, že zákon tento stal se dobou zastaralým, že nemůže býti již plněn a že zaslouží opravy. Měniti zákon takovým zákonem, aby odpovídal zase právě té tendenci, na které byl zřízen zákon vodocestný z r. 1901, vedlo by nás, myslím, zase k tomu, že bychom schválili něco, co by eventuelně hospodářský život značně poškodilo.
Nelze mi proto s mého místa jako zpravodaje výboru rozpočtového doporučiti něco jiného než to, aby byla schválena osnova zákona tak, jak rozpočtovým i zemědělským výborem byla plénu posl. sněmovny předložena a doporučena. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Byla podána řada pozměňovacích návrhů a míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o §u 1 v úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Mikulíček a soudr. Nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O §u 3 budeme hlasovati podle návrhu pp. posl. Mikulíčka a soudr. Kdyby nebyl přijat, podle návrhu pp. posl. Leibla a soudr., a kdyby ani ten nebyl přijat, podle zprávy výborové.
O §§ 4 a 5 budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není žádných pozměňovacích návrhů.
O §u 6 budeme hlasovati podle návrhu pp. posl. Mikulíčka a soudr. Kdyby nebyl přijat, podle zprávy výborové.
O §§ 7 a 8, dále o nadpisech obou hlav; o nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nejprve § 1. Tu je návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:
V §u 1 místo slov "až do úhrnné výše 74 mil. Kč" budiž vloženo "až do úhrnné výše 150 mil. Kč".
Předseda: Kdo souhlasí s §em 1 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Mikulíček a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s §em 1 podle zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 2 budeme hlasovati podle zprávy, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 3 je návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:
V §u 3 za první řádkou budiž vloženo: "podle rozhodnutí komisí zvolených ze všech vrstev postiženého občanstva podle klíče zas stoupení v obecním zastupitelstvu té které obce".
V §u 3 budiž vložen dodatek:
"Domkářům a malorolníkům, kteří nevlastní více nežli tři měřice půdy střední jakosti nebo pět měřic horské půdy na jednoho člena své rodiny, buďtež škody způsobené živelními pohromami nahrazeny podle tohoto zákona plnými 100%."
Předseda: Kdo souhlasí s §em 3 podle úpravy, jak ji navrhují pp. posl. Mikulíček a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. je zamítnut.
Teď je k §u 3 návrh pp. posl. Leibla a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Leibla a druhů:
§ 3 má zníti:
"(1) Státní úřad povoluje podpory pro území jednotlivých obcí.
(2) Na územích jednotlivých obcí přísluší rozdělování podpor obcím.
(3) Podrobnější ustanovení o tom, jak se škody vyšetřují a jak se podpory poskytují, vydána budou vládním nařízením."
Jako nový odstavec budiž v §u 3 připojeno:
"Domkářům a drobným zemědělcům, jejichž příjem nepřesahuje ročně 12.000 Kč, hradí se škoda v plném rozsahu".
Předseda: Kdo souhlasí s §em 3 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Leibl a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď budeme o §u 3 hlasovati podle zprávy.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 3 je schválen podle zprávy výborové.
O §§ 4 a 5 budeme hlasovati podle zprávy.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 4 a 5 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 6 je pozměňovací návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
4. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:
V §u 6 budiž za odst. 1 vloženo:
"Aby bylo zamezeno nepřiměřenému vykořisťování dělnictva při regulaci řek a staveb přehrad zaměstnaného, buďtež zřízeny dozorčí komise pracovních a mzdových poměrů, do kterých jednu třetinu zástupců vyšle podnikatelstvo staveb a dvě třetiny zaměstnané dělnictvo. Dělnictvo má právo vyslati do těchto komisí svoje zástupce i z řad mimo zaměstnance regulačního a stavebního podniku".
V §u 6 budiž za odst. 2 vloženo:
"Obvyklý povinný 15% příplatek nákladu regulačního se strany obcí, v jejichž katastru se regulace řek a potoků provádí, budiž zvláště chudým obcím, které by se tímto příplatkem finančně zakrvácely, přiměřeně zmenšen."
Předseda: Kdo souhlasí s §em 6 v této úpravě podle přečteného návrhu pp. posl. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Mikulíčka a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s §em 6 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 6 je schválen podle zprávy výborové.
O §§ 7 a 8, dále o nadpisech obou hlav, o nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové. (Děje se.)
To je většina. §§ 7 a 8, dále nadpisy obou hlav, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé provedeme, bude-li osnově přiznáno řízení zkrácené, při vyřizování 5. odstavce pořadu dnešní schůze.
Teď je nám ještě hlasováním rozhodnouti o podaných návrzích resolučních.
Je to nejprve první resoluce výboru zemědělského, schválená též výborem rozpočtovým a obsažená v tištěné zprávě. Nedám ji tedy čísti.
Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem výboru zemědělského, schváleným též výborem rozpočtovým, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce výboru zemědělského je schválena také plenem.
Druhá resoluce výboru zemědělského, schválená rovněž výborem rozpočtovým, je obsažená rovněž v tištěné zprávě; ani tu nedám čísti.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také druhá resoluce výboru zemědělského je schválena.
Konečně je zde resoluce výboru rozpočtového, která je také obsažena v tištěné zprávě a kterou také nedám čísti.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také resoluce výboru rozpočtového je přijata.
Zbývá resoluce pp. posl. Schweichharta a druhů. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluce posl. Schweichharta a druhů:
Vláda se vybízí, aby neprodleně podala přesnou zprávu o druhu a rozsahu zjištěných škod.
Předseda: Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Schweichhart a druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšin-a. Resoluční návrh pp. posl. Schweichharta a druhů je zamítnut.
Tím je vyřízen odstavec 1 pořadu dnešního.
Přistoupíme k druhému odstavci, jímž je: