2. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 5314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n. (tisk 5334)
Zpravodajem za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Geršl, za výbor zahraniční pan posl. Hrušovský.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, p. posl. Geršlovi.
Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno!
Mezi republikou Československou a republikou Tureckou byla uzavřena dne 11. října 1924 v Angoře smlouva o přátelství, jež po ratifikaci vstoupila v platnost dne 6. června 1925. V této smlouvě byla čl. III vyhrazena úprava
vzájemných hospodářských styků ve zvláštní obchodní smlouvě. Protože v příštích týdnech podzimního období má dojíti k uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi oběma státy, považuji za svou povinnost jako zástupce výboru pro průmysl, živnosti a obchod, upozorniti na kritickou hospodářskou situaci našich dvou odvětví průmyslových, které nejvíce před válkou i po válce účastny byly na vývozu do Turecka.
Jsou to průmysl textilní a konfekční. Oba tyto průmysly nalezly v Turecku dobré odbytiště svých výrobků. Proto i nyní jeví se v kruzích textilního a konfekčního průmyslu a jeho dělnictva velký zájem o budoucí obchodní smlouvu s Tureckem. Zejména průmysl konfekční, který v letech poválečných postižen byl těžkou odbytovou krisí, očekává, že v naší zahraniční politice najde více podpory, nežli našel dosud. Proto žádám zástupce ministerstva obchodu, aby při sdělávání obchodní smlouvy s Tureckem neopominuli zájmů našeho konfekčního průmyslu, na němž visí desetitisíce existencí domáckého dělnictva konfekčního, zejména soustředěného v okolí Prostějova, Boskovic a jiných krajů moravských. Dělnictvo průmyslu konfekčního a celý tento průmysl byl dosud obětním beránkem v naší obchodní politice.
Avšak dobrá snaha našich zástupců zahraničního ministerstva, o níž konečně nepochybujeme, sama o sobě by nestačila při sdělání dobrých obchodních smluv, jestliže výsledky této práce budou i do budoucna ničeny naší vnitřní politikou.
Považuji za svou povinnost to říci jednou otevřeně, že vnitřní politika musí býti v kontaktu s tím, co smluví a dojedná naše ministerstvo zahraniční v obchodních smlouvách. Tato kontinuita byla porušena v poslední době zavedením obilních cel. Zavedení obilních cel zle se vymstilo na našem průmyslu, ale nejvíce zase na průmyslu textilním a průmyslu konfekčním. Jugoslavie nám zavedení obilních cel oplatila tím, že zvýšila cla na naši konfekci a tím znemožnila úplně vývoz těchto výrobků do Jugoslavie, která byla jedinou zemí odbytu tohoto průmyslu. Desetitisíce domáckých nejchudších dělníků platí zavedení obilních cel svou nezaměstnaností, která je pro dělnictvo mnohem horší nežli drahota. Zvýšení cel na konfekci v Jugoslavii, které se stalo v důsledcích zavedení obilních cel u nás, mělo za následek, že v prostějovských konfekčních továrnách bylo stornováno za 30 mil. objednávek, které jugoslávští obchodníci nemohli přijmouti pro zvýšené clo. Tyto továrny stojí a tisíce konfekčního dělnictva je bez práce. Pan min. obchodu inž. Novák se o této skutečnosti sám osobně přesvědčil za své návštěvy v Prostějově, kde na prostějovské radnici přijal deputaci dělníků a továrníků, která v podaném memorandu si stěžovala na zvýšení cel a tím zaviněnou krisi v konfekčním průmyslu.
Naše obilní cla mají u nás tytéž výsledky, jako měla v Rakousku, až je přivedla k úplnému zániku. Ukázalo se jasně, že žádný stát nedá si od nás líbiti to, abychom v době, kdy máme uzavřené obchodní smlouvy, beztrestně mohli zaváděti nová cla. My jsme před touto politikou varovali, poněvadž jsme předvídali tyto důsledky. Nezdá se, že zavedení obilních cel při sdělání obchodní smlouvy s Maďarskem bude také oním trumfem v rukou našeho zahraničního ministra, jak se sdělovalo před jejich zavedením. Nemohu pomlčeti o tom, aby konfekční průmysl a jeho desetitisíce dělnictva zůstaly nadále obětním beránkem, a snažně prosím, aby na tuto kategorii průmyslového dělnictva, která s textilním dělnictvem a jeho průmyslem tvoří jednu z nejsilnějších složek našeho průmyslu a jeho vývozu, vzat byl při sdělávání zahraničních obchodních smluv náležitý zřetel.
Projednávaná úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 5. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n., jest obchodní úpravou prozatímní, a výbor pro průmysl, živnosti a obchod doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala návrh schvalovacího usnesení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Referent pre obchod, živnosti a priemysel uviedol v dostatočnej miere príčiny, pre ktoré z hospodárskeho stanoviska odporučuje, aby Národné shromaždenie schválilo prezatýmnu úpravu obchodných stykov medzi republikou našou a Tureckom. Zásadou našej zahraničnej politiky je, aby sme čo možná najrychlejšie zjednávali obchodné smluvy so všetkými štáty, ktoré môžu prijísť do povahy v našom hospodárskom živote. Turecko už v dobe predválečnej malo veľmi živé hospodárske styky s tými oblasťmi bývalej rakúsko-uhorskej monarchie, ktoré dnes tvoria územie Československej republiky. Tieto styky sú i dnes, trebárs bezosmluvný stav trval až do uzavretia tejto smluvy. Podľa výkazu Štátneho úradu štatistického bolo dovezené v r. 1924 z našej republiky do Turecka rozličného tovaru v hodnote 124 mil. Kč, naproti tomu bolo k nám dovezené v hodnote za 30 mil. Kč. Z toho je vidieť, že Turecko náleží medzi tie štáty, ktoré v hospodárskom styku s nami sú aktivné.
Z tejto príčiny doporučujem, aby posl. snemovňa ratifikovala túto úmluvu, ktorá následkom zmocňovacieho zákona bola vyhlásením vo Sb. z. a n. z r. 1910 uvedená v platnosť. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec, budeme tedy o něm hlasovati najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění, doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen jest odst. 2 pořadu.
Přejdeme k odst. 3; tím je:
3. Druhé čtení osnovy finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet pro r. 1926 (tisk 5329).
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. dr. Srdínko.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Ve zprávě rozpočtového výboru, ve které vytištěna je osnova finančního zákona s přílohou Státní rozpočet, je několik chyb, které však jsou podružné; jsou to jen tiskové chyby, netýkají se žádných čísel a proto jsem je vyznačil ve výtisku zprávy výborové a odevzdávám výtisk ten panu předsedovi. Prosím, aby byla korektura těchto chyb provedena ve výtisku, který půjde do senátu. Jinak nemám žádného návrhu.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1926 tak, jak to poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami právě uvedenými ve výtisku, který p. zpravodaj odevzdává, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu finančního zákona a státní rozpočet pro rok 1926 ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke čtvrtému odstavci, jímž je:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní a plavební úmluvou mezi republikou Československou a Švédskem, podepsanou ve Štokholmu dne 18. dubna 1925 (tisk 5332).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je p. posl. Slavíček, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Stivín.
Mají pp. zpravodajové nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Slavíček: Nemám.
Zpravodaj posl. Stivín: Rovněž ne.
Předseda: Nikoliv. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 4 pořadu schůze.
Přejdeme k odstavci 5; tím je:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Skotka pro přestupek podle §u 27, odst. I zák. čl. XIV z r. 1914 (tisk 5104).
Zpravodajem je p. posl. Rouček. Místo nepřítomného a omluveného p. zpravodaje posl. Roučka žádám místopředsedu výboru imunitního p. posl. Konečného, aby převzal tento referát, a dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Skotka pro uvedený přestupek, jehož se prý dopustil tím, že předložil pozdě k censuře časopis, "Priekopnik" (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.).
Poněvadž posl. Skotek nezavinil opožděné dodání zmíněného listu k censuře a není zaň odpovědným, navrhuje imunitní výbor poslanecké sněmovně, aby posl. Skotek k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu.
Než udělím slovo zapsanému řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta byla 15minutová.
Námitek pro tomu není? (Nebyly.)
Návrh můj je schválen.
Ke slovu je přihlášen p. posl. Houser. (Hlasy: Není přítomen!)
Pan posl. Houser není přítomen, ztrácí slovo.
Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje imunitního výboru, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání pana posl. Skotka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání p. posl. Skotka a vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k odstavci 6, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §u 2, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči Ivanu Mondičovi z Hustu (tisk 5250).
Za nepřítomného p. posl. Modráčka určuji zpravodajem p. posl. Konečného a dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Posl. Kurťak je žalován soukromým žalobcem Ivanem Mondičem z Hustu, že o něm pronesl veřejně, že "se zaprodal Čechům", mimo jiné mu spílal: "Ty svině, ty smarkači, zaraz Tě po pysku nabiju", při tom se na něho osopil pěstmi.
Imunitní výbor navrhuje, aby posl. Kurťak k trest. stíhání byl vydán.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodaje imunitního výboru, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání p. posl. Kurťaka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání p. posl. Kurťaka a vyřízen jest odst. 6 pořadu schůze.
Přistoupíme k odstavci 7, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kreibicha pro přečin podle §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky, přečin pomluvy finančního ministra podle §§ 1, 3/II 1, 2 zák. čl. XLI z r. 1914, přečin pomluvy bývalého župana a ministra dr. Mičury, pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 5186).
Zpravodajem je pan posl. Votruba, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Posl. Kreibich podle hlášení velitelstva státní stráže bezpečnostní v Krompaších pronesl níže uvedené výroky:
a) na veřejném shromáždění konaném dne 10. února 1924 v Gelnici: "Vo ministerstvoch sa ztratila hromada penez a nyní nikdo neví, kde sú zavřity."
b) na veřejném shromáždění dne 13. února 1924 v Krompaších: "Máme také živnostenskú banku, ktorá je v kontaktu s nekolika bankami, komu sa inak riká kartel, ale my to nazýváme zlodejnou. Máme vždy ministra financí, ktorý je funkcionárem tejto banky a vždy pracuje v prospech bankovného kapitálu. Naša celá politika zahraničná je pod diktaturou francúzkého kapitalismu a povídá sa, že zničí ten Slovenský priemysl, neboť oni si myslia, že ten ľud tu bude pracovat za kusek chleba, oni si chcú zo Slovenska udelat takovú rezervu. Mali sme ministra Mičuru, ktorý vykradol celý Topolčanský zámok. Nech žije sovjetové Rusko, nech vzkvétá komunismus, taková jedna mocná komunistická revolúcia musí mať heslo Lenin a sovjetová revolúcia."
Výroky o ministerstvech, živnostenské bance a celé naší politice neshledal imunitní výbor tak závažnými, aby pro ně navrhl vydání posl. Kreibicha. Za to výrok o ministru Mičurovi dotýká se osobní cti tohoto a je proto nutno, poskytnouti posl. Kreibichovi, jenž tento výrok pronesl, možnost, aby jej před soudem dokázal, nebo jinak za pronesení jeho nesl všecky možné následky.
Proto imunitní výbor navrhuje, aby posl. Kreibich pro výrok: "Mali sme ministra Mičuru, ktorý vykradol cely Topolčanský zámok" k trest. stíhání pro přečin pomluvy byl vydán, pro ostatní delikty však aby vydá nebyl.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. Kreibich pro přečin pomluvy vládního župana a bývalého ministra dr. Mičury vydán byl a aby pro ostatní v žádosti uvedené delikty vydán nebyl.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání p. posl. Kreibicha pro přečin pomluvy býv. ministra dr. Mičury, pro ostatní delikty nesvolila.
Vyřízen je odst. 7 pořadu dnešního.
Přistoupíme k odstavci 8, jímž je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě za souhlas s trest. stíháním posl. Krause pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 5249).
Za nepřítomného p. posl. Modráčka určuji zpravodajem místopředsedu výboru imunitního p. posl. Konečného a uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Krajský soud v Čes. Lípě žádá za vydání k trest. stíhání p. posl. Krause pro přečin §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Imunitní výbor projednal tento případ a neshledal důvodu, aby pro výrok, který byl uveřejněn v časopise "Rumburger Zeitung" ze dne 2. dubna 1925, byl posl. Kraus zbaven imunity, a proto usnesl se navrhnouti posl. sněmovně jeho nevydání.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. posl. Krause.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Krause.
Vyřízen je odst. 8 pořadu schůze.
Přikročíme k odstavci dalšímu, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hanreicha pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., pro přečin podle §u 14, č. 5 a přečin podle §u 15, č. 2 téhož zákona (tisk 5251).
Za nepřítomného zpravodaje p. posl. Modráčka určuji místopředsedu téhož výboru p. posl. Konečného a uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Krajský soud v Chebu žádá přípisem ze dne 15. dubna 1925, č. Nt 296/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hanreicha pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, pro přečin podle §u 14, č. 5 a přečin podle §u 15, č. 2 téhož zákona.
Zmíněných přečinů se prý posl. dr. Hanreich dopustil řečí na 4. říšském sjezdu "Bund der Landwirte", která otištěna byla v časopise "Deutsche Landpost" dne 10. března 1925.
Imunitní výbor neshledal ve zmíněné řeči postačitelný důvod ke zrušení poslanecké imunity a navrhuje, aby posl. dr. Hanreich k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Hanreicha, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Hanreicha.
Vyřízen je odst. 9 pořadu schůze.
Přistoupíme k odstavci 10 pořadu, jímž je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči dr. Josefu Krupecovi, pravotáru v Žilině (tisk 5248).
Zpravodajem je pan posl. Mach, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá přípisem ze dne 9. června 1925, č. 7273/25, za vydání k trest. stíhání posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti spáchaný na úkor dr. Josefa Krupeca, pravotára v Žilině, jehož prý se dopustil tím, že dne 26. dubna 1925 v Žilině na veřejném shromáždění ľudové strany se o něm vyjádřil, že ne pastýřský list, ale pastýřskou palicu by zasloužil.
Imunitní výbor vzal v úvahu, že uvedený poslanec na veřejné schůzi své strany zaujal kritické stanovisko k politickému odpůrci odpovídající jeho politickému nazírání, navrhuje, aby svolení k trest. stíhání posl. dr. Kubiše dáno nebylo.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Kubiše, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Kubiše.
Vyřízen je odst. 10 pořadu dnešního.
Přistoupíme nyní k odstavci 11, jímž je:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Gátiho pro přečin podle §u 15, č. 1 a 3 zákona č. 50/23, pro přečin urážky na cti důstojnického sboru čsl. armády podle §§ 2, 4, odst. 2 a 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, pro přečin podle §u 18, č. 3 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle §u 15, č. 3 cit. zák. (tisk 5031).
Zpravodajem je pan posl. Moudrý, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Vážená sněmovno! Těchto trestních činů prý se dopustil zmíněný poslanec na veřejné schůzi lidu v Košicích, pořádané dne 27. července 1924.
Imunitní výbor pojednal o výrocích, které podle žaloby zakládají skutkovou povahu trest. činů, a rozhodl se nevydati posl. dr. Gátiho, poněvadž projevy tohoto druhu jsou v komunistickém tisku pravidelně otiskovány, aniž jsou konfiskovány.
Místopředseda Buříval: Ke slovu není ni kdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Gátiho, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Gátiho.
Vyřízen je odst. 11 pořadu.
Přistoupíme ke 12. odstavci pořadu, jímž je:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Něm. Brodě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 5287).
Zpravodajem je pan posl. Mach. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Okresní soud v Něm. Brodě podáním ze dne 26. června 1925, č. T 282/1/25, žádá za souhlas s trestním stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky, jehož prý se dopustil na veřejné schůzi československé strany lidové dne 10. května 1925 v Úsobí tím, že pronesl tento výrok: "Podívejte se na znak Československé republiky, když na něm zakryjete kříž, pak neuvidíte nic jiného, nežli samou dravou zvěř", čímž prý potupil znak republiky Československé.
Imunitní výbor vyslechl výroky posl. Mazance a dospěl k přesvědčení, že uvedeny poslanec neměl v úmyslu potupiti znak republiky Československé, což sám na místě samém v řeči své uvedl, a navrhuje proto, aby posl. sněmovna nedala souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance.
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu.
Jako řečník je zaznamenán pan posl. Schweichhart.
Dříve než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na 15 minut.
Je snad nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj jest přijat.
Prosím p. posl. Schweichharta, aby se ujal slova.
Posl. Schweichhart (německy): Slavná sněmovno! Předložený imunitní případ zasluhuje z různých příčin zájmu nejširší veřejnosti. Koaliční poslanec, kolega dr. Mazanec, řekl ve veřejné schůzi toto (čte): "Povšimněte si znaku Československé republiky! Za kryjete-li kříž, nevidíte nic než samá divoká zvířata!" Okresní soud v Něm. Brodě stíhá pro tento výrok pana posl. dr. Mazance na základě zákona na ochranu republiky. Proto jest nám se zabývati touto záležitostí.
Imunitní výbor navrhuje, aby žádosti o vydání nebylo vyhověno. Je samozřejmé, že budeme ze zásadních důvodů hlasovati pro návrh výboru, tedy proti vydán, nejen proto, že jde o politický delikt, nýbrž zvláště proto, protože jde o delikt podle zákona na ochranu republiky a chceme použíti každé příležitosti, abychom protestovali proti těmto poutům politické svobody. Tedy nikoliv, abych bojoval proti návrhu výboru, jsem se ujal slova, nýbrž abych upozornil sněmovnu a veřejnost na metody a praxi imunitního výboru, na dvojí míru, jíž užívá. Co by se stalo, kdyby oposiční poslanec byl učinil takový nebo podobný výrok? Dožili jsme se tu příkladu na imunitním případu posl. Hakena, příkladu, jenž hodně zřejmě ukazuje souběžnost případů a různost nakládání. I tehdy šlo o pohanění odznaku svrchovanosti republiky, státní vlajky, a tehdy byl oposiční poslanec beze všeho vydán. Byl odsouzen a potrestán. Ba, nebylo ani ostychu, zavésti proti němu disciplinární řízení, jež ho možná bude státi jeho existenci.
Dnes jest objektivní povaha skutku táž, jelikož jde o pohanění státního znaku, jako tam o pohanění vlajky, a tu vidíme, že imunitní výbor zaujímá docela jiné stanovisko. "Imunitní výbor dospěl k přesvědčení," čteme doslovně ve zprávě, "že posl. dr. Mazanec neměl úmyslu pohaniti znak republiky Československé" a že výbor proto zamítá žádost o vydání.
Musím konstatovati, že imunitní výbor při tom daleko překročil své právo přezkoušení, protože se pustil do vyšetření otázky, do níž mu nic není, o níž by měl rozhodovati toliko soud. Jak často jsme slyšeli od zpravodajů imunitního výboru, že se nemohou zabývati otázkou, zdali poslanec, jenž má býti vydán, jest vinen či nevinen, že úsudek o tom náleží pouze soudu. Tu šlo ovšem o oposiční poslance. Jde-li však o člena koalice, tu se imunitní výbor najednou cítí povolaným, pustiti se do rozhodování otázky viny, a je samozřejmé, že členu koalice dosvědčí jeho dobré smýšlení, že konstatuje, že mu chyběl zlý úmysl a že tedy nemá býti vydán. Jak přichází imunitní výbor k tomu, že ze sebe dělá soudce o smýšlení poslanců a dělí poslance v dobře smýšlející a špatně smýšlející a že podle toho zařizuje své chování vůči nim? Čenichání po smýšlení, jež tu vidíme v činnosti, jest jedním z nejsmutnějších a nejvíce zahanbujících znaků policejního ducha a nejpádnějším důkazem, jak daleko se již dostala reakce v tomto státě. Ale nejvíce pobuřuje, že parlamentní korporace, výbor tohoto sněmu, se tak ponižuje, že sám užívá takových policejních metod. Jest to duch této koalice, že cokoli se stane v koalici nebo co činí přívrženci koalice, kryje nebo aspoň omlouvá, jelikož proti všemu, co stojí mimo koalici, se postupuje pronásledováním a potlačováním. Proto protestujeme co nejostřeji proti odůvodnění, jež výbor dal návrhu. Výbor měl prohlásiti: Do dobrého nebo špatného úmyslu dr. Mazance nám nic není; ale jeho výrok je rázu politického a proto kryt parlamentní imunitou, a z toho důvodu navrhujeme, aby vydání nebylo povoleno.
To jest stanovisko mé strany, a vycházejíce z toho stanoviska, nikoliv z důvodů zprávy výborové, jež nejsou důstojny demokratického parlamentu, budeme hlasovati proti vydání posl. dr. Mazance. (Souhlas na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Debata je skončena, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Mach: Vážená sněmovno! Ke všeobecným vývodům pana poslance Schweichharta dovoluji si připomenouti, že imunitní výbor velmi podrobně uvažuje o všech případech; nedělá rozdílu mezi poslancem koaličním nebo oposičním.
Pokud se týká případu samotného, dovolím si sděliti, že posl. dr. Mazanec prohlásil tehdy na schůzi v Úsobí, že opakuje pouze výrok zemřelého senátora dr. Stojana, který prý při schůzi ústavního výboru, kde sjednána byla naše ústava, prohlásil tenkráte jako žert, že zakryjeme-li na znaku naší republiky kříž, uvidíme na něm samou zvěř. Neměl nikterak v úmyslu, aby urážel republiku Československou.
Místopředseda Buříval: Hlasování se odkládá pro nedostatečnou presenci do příští schůze.
Přerušuji projednávání pořadu schůze a přistoupím k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pondělí dne 12. října 1925 ve 4 hod. odpol. s
pořadem:
1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 5322) zákona o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti (tisk 5333).
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se dodatečně projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Praze dne 6. srpna 1925 (tisk 5334).
3. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5342) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2162 a 2199) o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů (tisk 5365).
4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5340) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1062 a 2177) o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců (tisk 5364).
5. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5339) o vládním návrhu (tisk sen. 2123 a 2172) zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze (tisk 5361).
6. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5316) o vládním návrhu (tisk sen. 2094 a 2167) zákona, jímž se provádí § 105 úst. listiny (zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.) (tisk 5363).
7. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1923 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 5362).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Něm. Brodě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 52
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Lehnerta pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 5253).
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach za súhlas k trest. stihaniu posl. Tausika pre prečin podľa §u 14, č. 3, §u 15, č. 2 a §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky, a pre prečin podľa §§ 2 a 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5097).
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Tausika pre prečiny podľa §u 18, čís. 1, 3 zákona č. 50/23 vo dvoch prípadoch, podľa §§ 1 a 3, odst. II, čís. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 vo troch prípadoch a podľa §§ 2 a 4, čís. 2 citovaného zákona vo dvoch prípadoch a konečne podľa §u 15, čís. 2 zákona čís. 50/23 vo dvoch prípadoch (tisk 5098).
12. Zpráva výboru imunitného o žiadosti prezídia županského úradu v Mukačeve za súhlas k trest. stíhaniu posl. Šafranko pre priestupok podľa §u 1 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 5101).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním posl. Kreibicha pro přečin podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5107).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jihlavě za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečin podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky, přečin podle §u 300 tr. zák. resp. přestupek podle §§ 487 a 491 trest. zák. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. (tisk 5108).
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Bendy pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, čís. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5099).
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Kosicích za souhlas s trest. stíháním posl. Ulricha pro přečin utrhání a ublížení na cti tiskem (tisk 5187).
17. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Jurigy pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, čs. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 a posl. Tománka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5263).
18. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin podle §u 14, čís. 3 a přečin podle §u 15, čís. 2 zákona na ochranu republiky a §u 278 tr. zák. (tisk 5265).
19. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Schollicha pro přečin podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5281).
20. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Junga pro přečin podle §u 14, čís. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5286).
21. Návrh posl. Zeminové a Slavíčka na zřízení 24členného výboru inkompatibilitního a jeho volbu.
Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 7 hod. 35 min. večer.)