Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 5 hod. 50 min. odpol.

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, Roudnický.

200 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Hodža, Malypetr, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal, dr. Winter.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 372. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi dal jsem p. posl. Kurťakovi pro neodkladné zaměstnání.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr. Gagatko (dodatečně) a posl. Borovszky.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. Toužila za posl. Housera; do výboru soc.-politického posl. Blažka za posl. Toužila; do výboru ústavně-právního posl. Mertu za posl. Koutného.

Klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru rozpočtového posl. Kasíka za posl. Astra.

Předseda: Byly podány některé dotazy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. Geršla ministru spravedlnosti stran poměrů u okres. soudu v Prostějově,

posl. Roudnického a druhů ministru školství a nár. osvěty o porušování ministerských nařízení okres. školním výborem v Poděbradech,

posl. Koška a druhů ministru školství a nár. osvěty o redukci vyučování náboženství řím.-katolickému na obecné škole v Sendražicích,

posl. Laubeho ministru financí ve věci vyměřování daní berní správou v Jičíně,

posl. Windirsche ministru zdravotnictví, že byl zrušen, a aby byl znovu zřízen zdravotní obvod vítkovický v Krkonoších.

Předseda: Dále došly některé odpovědi.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odpovědi:

min. veř. prací:

na dotaz posl. Patzela o 10 % účasti zaměstnanců ve státních důlních podnicích na zisku,

na dotaz posl. Kreibicha o údolní přehradě na Černé Děsné u Darre,

na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o pensi vdovy po Jánovi Vargovi v Rim. Sobotě;

vlády na dotaz posl. Patzela, aby pohořelým v Jáchymově - odepsána byla půjčka státem poskytnutá;

min. vnitra na dotazy posl. Patzela:

o státním občanství Josefa Lászloffyho z Doks,

že sušická okres. politická správa zakázala odznaky;

min. zahraničních věcí:

na dotaz posl. inž. Kalliny o mimořádně vysokých poplatcích za vydávání pasů v Polsku,

na dotaz posl. Patzela o náhradě bývalému občanskému internovanému Antonínu Pichlovi z Grünu;

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny o vyřízení žádosti Josefa Fassmanna z Bohatic u Karlových Varů o kapitalisaci důchodů;

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. inž. Kalliny, že se nevyřizuje spis o zavedení daně z poskytování přístřeší v Karlových Varech, ležící ode dne 29. května 1924 v ministerstvu veř. zdravotnictví a tělesné výchovy;

min. nár. obrany na dotaz posl. Windirsche o vojínu Františku Elgerovi z Rochlice č. 69;

min. financí na dotaz posl. Patzela o výslužném berního správce v. v. Františka Müllera;

min. školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Lelleyho o penzionovaní Ilony Sommerovej, učiteľky štátnej detskej opatrovne v Sabinove.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5361. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5339) o vládním návrhu (tisk sen. 2123 a 2172) zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze,

5362. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1923 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku,

5363. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5316) o vládním návrhu (tisk sen. 2094 a 2167) zákona, jímž se provádí § 105 úst. listiny.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhu.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5357. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu nařízení ministerstva financí ze dne 25. prosince 1917, č. 516 ř. z., o promíjení pozemkové daně při živelních pohromách,

5360. Návrh posl. Oríška, Ertla, Hrušovského a spol. na úpravu právnych pomerov učitelstva na neštátnych ver. školách národných a slučovania týchto škôl na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, k jejímu prvnímu odstavci, jímž jest:

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. inž. Černý.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zemědělský, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Tisíce jednotlivců a sta obcí postižených letos živelními pohromami čeká s největším zájmem a jistě již netrpělivě na projednávání vládou ohlášené osnovy zákona o nouzové akci. Ministerstvem vnitra a zemědělství jakož i zemskými správními výbory bylo sice už v nejnaléhavějších případech pomocně zasáhnuto, ale hlavní sanační akci bude možno zahájiti teprve po ústavním schválení dnes projednávané osnovy, kterou se mají jednak ujistiti mimořádné prostředky státní k odčinění škod letošními živelními pohromami přivoděných, jednak zabezpečiti finanční prostředky na taková technická opatření, aby v budoucnosti bylo zabráněno škodám povodňovým na našich vodních tocích. Myslím, že není potřebí dnes znovu obnovovati truchlivé vzpomínky na všechny ty hrůzy a spousty, kterých zažili hlavně naši venkované letošního roku v krajích postižených živelními pohromami v takových rozměrech, že jich není od let 80tých pamětníka. Prosím, aby se uvážilo, že byly postiženy nejvíce právě nejchudší a hospodářsky nejslabší oblasti naší republiky, celá jihočeská a pošumavská oblast, horské kraje ve východních a severovýchodních Čechách, Podkrkonoší, Českomoravské vysočině, Moravské Valašsko a Slovácko, horské kraje slezské a ta nejchudší oblast slovenského Pováží.

I při sebe svědomitějším úředním vyšetření není možno rozsah škod správně stanoviti. Výše škod podle dosud známých výsledků šetření jest ovšem daleko větší nežli obnos 74 mil. Kč, který se podle hlavy I osnovy zákona navrhuje pro okamžitou sanační akci, a jisto je, že bude možno z obnosu 74 mil. Kč provésti pomocnou akci jen v nejnaléhavějších případech.

Vždyť jenom na obecních a okresních komunikacích způsobeno bylo v celé republice škod za 25 mil. Kč, nepočítaje v to úžasné škody, způsobené na úrodě, na staveních atd. Na jediném samosprávném okresu strakonickém zjištěno úředně škod za 20 mil. Kč. Vládní návrh zákona poskytuje na podporu krajů postižených živelními pohromami, jak jsem již řekl, 74 mil. Kč. Z tohoto povoleného úvěru má býti použito částky 36 mil. Kč k tomu, aby postiženým, potřebujícím pomoci, byly poskytovány bezplatné podpory, aby jim byly opatřeny potraviny, šatstvo, osivo, případně umělá hnojiva a pod. a dále aby byly poskytovány subvence nebo bezúročné zápůjčky na opravu nebo znovuzřízení obytných a hospodářských budov živnostenských nebo průmyslových provozoven, zničených anebo poškozených živelní katastrofou.

Při provádění této části pomocné nouzové akce bude potřebí obzvláště obezřetného postupu, aby se prováděla spravedlivě a správně. Od převratu byli jsme nuceni již několikráte prováděti nouzové akce v jednotlivých oblastech našeho státu v důsledcích živelních pohrom. Při každé akci byly získány určité zkušenosti. U příležitosti teto státní pomoci, kterou máme provésti v dosud nebývalém rozsahu v celé řadě krajů po celém státě, bude potřebí postupovati podle jednotných směrnic a vítáme proto, že celou akci má nyní soustřeďovati a říditi ministerstvo vnitra. Vznáším apel na toto ministerstvo, aby se postaralo o nejrychlejší vydání příslušných prováděcích nařízení a aby vzhledem k tomu, že jde z největší části o postižené zemědělce, postupovalo v těsné součinnosti s ministerstvem zemědělství a zemědělskými radami.

Při této příležitosti nutno žádati s veškerým důrazem příslušné ústřední úřady státní, zejména ministerstvo financí, aby připravily s největším urychlením potřebné návrhy pro účelné provádění odpisů daňových v případě živelních pohrom. Myslím, že dnes není nikoho, kdo by si nepřál v tomto směru nápravy, aby se přestalo jednou s takovým praktikováním a postupem jako dosud, který vyžaduje na administrativě státu i samosprávných úřadů mnoho práce a výdajů a jehož efekt prakticky je nepatrný nebo žádný.

Zvláštní zřetel je nutno věnovati chudým okresům horským, kde letošní bouře, krupobití, průtrže mračen a špatné počasí způsobily škody nezměrné. Lidé, zvyklí hospodařiti v šťastnějších krajích, zastavují se často v podivu, co dovede takový horský zemědělec vynutiti ze skoupé a chudé země, jejíž ornicový povrch nad tvrdým skalným spodkem jest jen několik pídí hluboký. Jsou místa, na př. u nás v podkrkonošských okresích nebo v dálných okresích jihočeských, kam nelze ani s potahem, kde lidé sami se zapřahají do pluhů a nosí hnojivo na zádech v putnách, nebo v lepším případě je vyvážejí na trakaři. Ale všechny tyto trudy nezeslabují lásku těchto lidí k horské rodné půdě, a zdá se, jakoby ji milovali tím více, čím ona je chudší. A teď si představme, s jakým pocitem hledí ti ubozí pilní lidé na zkázu, kterou přineslo drsné počasí, krupobití a neustálé deště výsledkům jejich úmorné práce, zvláště roku letošního! Lituji, že tohoto těžkého postavení nevidí povolané státní úřady, které na chudé okresy horské často zapomínají. Přál bych si proto, aby v rámci nynější státní podpory vzat byl náležitý zřetel i na chudé zemědělce v krajích horských nejen pro jejich tvrdý úděl životní, nýbrž i pro upřímnou oddanost, se kterou tento skromný lid lne tradičně odevždy k národní věci svého státu. Těžké postavení horských zemědělců měly by především pochopiti berní správy, které předpisují horalům daně, jež zdaleka nejsou v poměru k výtěžkům jejich kruté námahy. Zde je nutno provésti nápravu za všech okolností, neboť v horských krajích právem vzmáhá se proti nespravedlivému předpisování daní nespokojenost. Při tom především musí býti pamatováno na kraje, které již za dřívějších vlád byly zanedbávány a které, bohužel, v poslední dobu těžko byly stíhány samotnou přírodou. Jsou to obzvláště chudé kraje jihočeské. Zejména nesmějí býti při realisaci národohospodářských podniků, ať již jde o komunikace železniční nebo silniční, o elektrisaci, neb o stavby vodní a meliorační, vymáhány od zájemníků těchto krajin příspěvky větší, než jejich oslabená finanční a platební schopnost na dlouhou dobu snese. V tomto směru dlužno hledati a najíti pravé doplnění projednávané pomocné a nouzové akce státní, která by se jinak ukázala nepostačující a nevyhovující. V této příčině třeba žádati ústřední úřady státní i zemské a zejména rozhodující referenty finanční, aby v další budoucnosti s tohoto hlediska a podle těchto směrnic bylo postupováno v krajích postižených živelními pohromami při uskutečňování všech dalších potřebných akcí národohospodářských.

Budiž mi dovoleno, abych znovu a specielně poukázal na strašné důsledky letošní živelní katastrofy v jihočeských krajinách. S povděkem konstatuji, že vedle zemského výboru a ministerstva vnitra byl to zejména jihočeský národohospodářský sbor se svým pracovitým a obětavým předsedou panem kol. Beranem, který za účasti zástupců všech státotvorných stran byl po srpnových bouřích okamžitě na místě, aby zjistil důsledky těžké katastrofy a aby také radou a zásahem u zemských a státních úřadů skutečně postiženým krajinám vymohl pomoci nejrychlejší. Bude jen nutno, aby státní a zemské úřady ony požadavky, které jihočeský národohospodářský sbor resumoval v určitém memorandu, bod za bodem realisovaly, neboť chudý kraj jihočeský zasluhuje v prvé řadě náležité a vydatné podpory.

Nutno dále zdůrazniti, aby na příště pro umožnění rychlé a vydatné pomoci v případě podobných živelních pohrom mělo ministerstvo vnitra v každoročním rozpočtu přiměřeně dotovanou položku nouzovou, jak to bylo v zemědělském výboru žádáno. Při znovuzřizování poškozených nebo zničených hospodářských budov a obytných stavení v našich venkovských obcích buď v každém případě postupováno v dohodě s kompetentním ministerstvem zemědělství, aby při výstavbě bylo postaráno o zájem účelného uspořádání nových objektů s hlediska vzorného hospodářského stavitelství a svérázu našeho venkova.

Při použití dalšího obnosu, 24 mil. Kč na znovuzřízení nebo opravu poškozených silnic, cest a mostů, přimlouvám se za to, aby naše samosprávné úřady zemské i okresní mohly se uplatniti, a s největším uznáním vyslovuji se o jejich obzvláště rychlém a účinném pomocném zasáhnutí při opravách poškozených silnic hned po povodňových srpnových katastrofách. Poukazuji jen na vydatnou pomoc zemského správního výboru v Čechách, který usnesením ze dne 11. srpna t. r. věnoval na opravu a obnovení silničních spojení ze svých poměrně skromných prostředků 2 mil. Kč.

Pro provádění opravných prací na vodotocích a rekultivaci zpustošených, štěrkem a nánosy zanesených pozemků, má býti věnováno podle tohoto zákona 14 mil. Kč. Letošní povodně byly přivoděny ponejvíce místními přívaly a postiženy byly jimi hlavně menší potoky a horské bystřiny. Opravné práce mají býti provedeny především na menších tocích v místech, kde by nebylo možno provésti jinak znovuzřízení silničních nebo cestních mostů nebo poškozených komunikací neb výstavbu stržených budov a úpravu devastovaných návsí. Přimlouvám se, aby do této akce byly zahrnuty též opravy stržených rybničních hrází. Důležitost těchto rybničních objektů a staveb pro bezpečnost níže položených obcí a také s ohledem na žádoucí využití vodních zásob v rybnících, nashromážděných pro obecně prospěšné účely zemědělské, vyžaduje, aby při provádění pozemkové reformy byly z majetku a správy jednotlivých velkostatků rybniční objekty odevzdány do rukou korporací veřejných nebo družstevních a aby dozor nad rybničním hospodařením a stavební úpravou byl co nejpřísnější.

Nouzová akce okamžité pomoci postiženým povodňovými katastrofami podle hlavy I projednávané osnovy byla by ovšem kusou, kdyby se mělo přestati pouze na ní, poněvadž jest jisto, že ani finančně ani účelně zákon by nemohl býti pokládán za žádoucí sanaci. Proto dlužno s plným zadostiučiněním vítati, že v této osnově zákona o státní pomoci při letošních živelních pohromách je postaráno v hlavě II o finanční zabezpečení takových akcí, které by vedly k zamezení škod při podobných živelních katastrofách v budoucnosti.

Vláda se totiž zmocňuje k opatřením, aby k zamezení škod způsobených vodními katastrofami a k hospodářskému využití vodstva byla urychleně provedena zejména úprava našich vodních toků podle celkového soustavného plánu. Na úhradu nákladů, touto akcí vzešlých, má zříditi vláda zvláštní fond a má se jí dostati zmocnění, aby úvěrními operacemi opatřila prostředky k tomu potřebné, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně je rozhodný kurs čsl. valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Na úhradu úroků a na úmor má zařaditi vláda každoročně do státního rozpočtu částku až do výše 50 mil. Kč. Opatření podle hlavy II projednávané osnovy je tudíž velmi vítaným a účelným podkladem pro soustavnou a všeobecnou vodohospodářskou akci na celém území republiky. Živelní pohromy, přivoděné letošního roku povodněmi v tak četných oblastech našeho státu, zvláště na českém jihu a na Slovensku, upozorňují důrazně, že k ovládnutí vodstva u nás - jednak za účelem odvrácení povodňových škod, jednak za účelem využití vody pro účely meliorační, využití vodní síly, plavebnictví a podobně - čekají nás ještě veliké úkoly, jež nutno řešiti intensivněji, ve větším rozsahu a způsobem soustavnějším, nežli se mohlo díti dosud vzhledem na omezenost potřebných prostředků finančních.

Provedené u nás dosud úpravy toků a hrazení bystřin týkají se jen malých částí z celkové délky jednotlivých vodních toků a zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly provedeny jen v nepatrných rozměrech, a to jen v jižních krajinách, kde se uplatnil vliv dřívějších velkostatkářských majitelů. V krajinách horských a tedy v oblastech nejchudších, je nynější stav vodních toků a bystřin přímo bezútěšný a naléhavá odpomoc právě v těchto krajích je nejvýše nutná, aby hospodářsky slabé obce v těchto krajinách byly ušetřeny podobných pohrom povodňových, jakými byly postiženy již několikráte jenom v krátkém čase popřevratovém.

Ze všech oblastí naší republiky přednášeny jsou žádosti za urychlené provádění úpravy našeho vodstva a po katastrofách povodňových tyto hlasy stávají se stále důtklivějšími. Nebylo by tudíž ospravedlnitelným pro naše hospodářské poměry starati se jen o okamžitou nouzovou pomoc a odčinění škod po každé povodni, kdyby nebylo přikročeno k vážnější akci za účelem rychlejšího a soustavnějšího ovládnutí našeho vodstva. K tomu účelu nemohou však postačiti položky, zařazované každoročně do rozpočtu ministerstev zemědělství a veř. prací na vodní stavby, údolní přehrady a pod., nýbrž je nutno opatřiti kromě toho další prostředky, a to, jak se navrhuje, zřízení zvláštního fondu podle hlavy II projednávané osnovy zákona.

Každoroční pravidelné úvěry v rozpočtech ministerstva zemědělství i veř. prací musí býti ovšem při tom zachovány jako dosud. Vzhledem k tomu, že potřebné vodohospodářské stavby spojeny jsou s poměrně vysokými stavebními náklady, je dlužno upozorniti již nyní, že nebude možným zvláště v hospodářsky slabých a chudých horských obcích vymáhati značnější příspěvky též od zájemníků a že tyto příspěvky v takových krajích musejí býti omezeny na snesitelnou nejmenší míru, případně jen na odstoupení potřebné půdy a dodávky naturální. Je tedy jisto, že finanční zajištěním soustavného provádění podniků vodohospodářských u nás umožňuje se už pro nejbližší dobu zahájiti velikou a národohospodářsky velmi důležitou akci a že tomuto podnikání otvírá se nyní u nás nové období velkorysého řešení celého našeho vodního hospodářství. Že tato nová akce uvádí se v život při projednáváni zákona o živelních pohromách, v nichž katastrofy přivoděné velkými vodami a přívaly našich toků zaujímají hlavní místo, tím je, myslím, zřejmě napověděno a naznačeno dostatečně, že máme v této akci sledovati především úpravu našich vodotoků, aby nebyly postrachem a činitelem zhouby, nýbrž užitečným zdrojem blahodárných účinků vody, a to v prvé řadě pro naši společnou živitelku, pro naši půdu a v důsledku toho pro naši zemědělskou prvovýrobu a její zvýšení za účelem zlepšení naší soběstačnosti.

V důsledku toho jsem povinen jasně tlumočiti přání našich zemědělských zájemníků na vodním hospodářství, aby v budoucím programu vodohospodářském nebylo snad věnováno více ohledu na řešení otázek, které zatím nejsou pro náš stát nejakutnější, jako např. řešení dalekosáhlých problémů vodocestných, nýbrž aby pomocí fondu podle projednávané osnovy zřízeného byly prováděny v prvé řadě produktivní a rentabilní úpravy vodních toků s melioracemi přilehlých údolních ploch.

Při velkém významu a zásahu do národohospodářských poměrů u provádění chystaných vodohospodářských podniků je žádoucí, aby jejich řešení nezůstalo omezeno jen na příslušné úřady, třebaže si plně ceníme jejich odborné zdatnosti. Příklady některých velkých vodohospodářských podniků projektovaných u nás a projednávaných v poslední době, jako na př. úprava střední Vltavy a stupně u Štěchovic, úprava středního Labe, využití vodní síly na řece Váhu, dokazují jistě oprávněnost tohoto požadavku, který byl také našimi různými vodohospodářskými zájmovými sdruženími a spolky několikráte proklamován.

Z tohoto důvodu, jakož i proto, aby bylo zaručeno rovnoměrné provádění těchto vodohospodářských podniků na celém území státním v souhlase s místními potřebami a zájmy, je nutno, aby celkový program vodohospodářských prací jak na nejbližší desetiletí, tak i na každý rok stavební byl projednáván za účasti jak veřejných úřadů, tak i zájemníků a odborníků technických i národohospodářských. Tyto důvody byly uznány zemědělským výborem, který v důsledku toho navrhuje ke schválení resoluci o zřízení 30členné státní vodohospodářské rady, složené ze zástupců jak zúčastněných ústředních úřadů státních i zemských, tak i zájmových korporací a odborníků.

S důvěrou očekáváme, že ve svobodném našem státě podaří se zdatnému úřednictvu technickému i administrativnímu a našim národohospodářským odborníkům za účasti všech zúčastněných kruhů přivésti provádění vodohospodářského podnikání na správné koleje hospodářské účelnosti, aby podniky tyto staly se opravdu účinným prostředkem k povznesení a zvelebení celé naší hospodářské potence státní.

Nebylo by dále správné, aby na pomocnou akci podle projednávané osnovy zákona nebyla připojena další akce, o kterou už delší dobu se u nás jedná, a to uzákonění osnovy o živelním pojištění.

Zemědělský výbor z iniciativy a za souhlasu všech koaličních stran navrhl resoluci, která byla přijata a která nutnost zveřejnění živelního pojištění proklamuje.

Jménem zemědělského výboru prosím, aby projednávané osnově zákona dostalo se ústavního schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. inž. Černému.

Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná sněmovno! Zpravodajem výboru zemědělského bylo velmi dobře odůvodněno, jaké motivy vedly vládu Československé republiky k tomu, aby byl podán návrh zákona o státní pomoci při živelních pohromách roku 1925, a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti.

Rozpočtový výbor zabýval se touto vládní osnovou a zaujal k ní samozřejmě stanovisko příznivé. Dnes, krátkou dobu právě po tom, kdy jsme mohli ve veřejném tisku a někde také osobně vlastníma očima sledovati ty velké hrůzy, které bylo zažíti obyvatelstvu určitých krajů, kde lidé živelními pohromami byli připraveni o možnost řádného bydlení, o možnost získati pro sebe příslušný užitek ze své práce, kde byly jejich pozemky někde tak znehodnoceny, že pro budoucnost se stávají naprosto neschopnými hospodářského vzdělávání, a kde komunikace je znemožněna, je jistě na místě, že rozpočtový výbor zaujal zde stanovisko vládnímu návrhu příznivé.

Zákon o státní pomoci mluví ve své I. hlavě o pomoci okamžité. Pomoc tato bude podle zákona vyžadovati nákladu 74 mil. Kč, a to 36 mil. na přímou pomoc postiženým, 24 mil. na opravy silnic a mostů, 14 mil. na opravy vodotoků a rekultivaci pozemků. Samozřejmě musí tento obnos býti rozdělen mezi ty, kteří byli skutečně nejvíce postiženi. Rozpočtový výbor v této otázce sleduje stanovisko, aby rozdělení toto stalo se co možná spravedlivě, tak aby ten, kdo skutečně utrpěl škodu, dostal příslušnou podporu, aby eventuelně nenastaly nějaké nesprávnosti, které by mohly býti kritisovány. Proto je nutno při provádění této akce dbáti, by se vší možnou opatrností rozdělování těchto zákonně povolených obnosů se dálo.

Podpory rozdělovati a povolovati budou státní úřady. Dnes můžeme říci, že naše státní úřady jsou na výši doby, a proto není potřebí míti obav, že by zde bylo možno vytýkati jim nějaké nesprávnosti při rozdělování těchto podpor. Žádáme ovšem, aby příslušné orgány státní vzaly si k disposici při rozdělování těchto podpor jako orgány pomocné důvěrníky z obyvatelstva těch kterých poškozených krajů, aby bylo zajištěno, že zde rozdělování toto bude se díti pod zorným úhlem skutečné znalosti škod, aby byla k tomuto rozdělování plná důvěra. Zpravodaj zemědělského výboru již poukázal, že v této věci provedeno je šetření do všech detailů, a dá se očekávati, že na základě tohoto šetření také rozdělování bude prováděno správně a spravedlivě.

Podrobná ustanovení o postupu při žádostech o podporu vydána budou vládním nařízením. Je jisto, že toto vládní nařízení je velmi důležité pro rozdělování a že na základě zkušeností, kterých jsme již v této věcí dosáhli, bude na výši doby, aby vyhovělo všem tužbám obyvatelstva, které bylo na svých majetcích poškozeno, i intencím vlády, aby rozdělování podpor dálo se vesměs správně.

Rozpočtový výbor musil ovšem také sledovati otázku, která je ve vládní osnově zákona v §u 4, kde stojí, že právní listiny, podání, protokoly, přílohy a úřední jednání, jich vyhotovení, jež týkají se nouzových podpor podle §u 2 tohoto zákona, zejména též pokud se týkají zajištění poskytnutí bezúročné zápůjčky, jsou osvobozeny od kolků a poplatků. Je to do určité míry zkrácení státních příjmů, ale rozpočtový výbor musil vysloviti s tím souhlas, poněvadž, kde jde o to, aby byla dána odškodnění těm, kteří následkem vyšší živelní moci doznali škod, nebylo by správno, aby stát z jednání o této věci vybíral ještě nějaké kolkovné a jiné, ještě tuto akci zatěžující poplatky, poněvadž by tím neplnil úkol, který tendencí tohoto zákona je mu zde dán.

Rozpočtový výbor zaujal k §u 5, který pojednává o úhradě nákladů potřebných na příslušné účely podle §u 2 zákona, stanovisko souhlasné se zněním vládního návrhu. Úhrada nákladů má býti především obstarána úsporami ve státních rozpočtech na r. 1925, eventuelně na r. 1926, a pokud by nebylo dosaženo úhrady z úspor, počítá se s tím, že příslušná položka bude vložena do rozpočtu na r. 1927. Tím je také postaráno o úhradu a rozpočtový výbor proto doporučuje toto znění §u 5 jako správné a ústavě odpovídající (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Velice důležitou hlavou tohoto zákona je hlava II, která mluví o opatřeních k zamezení škod při živelních pohromách. Jako je samozřejmé, že vláda se musí postarati, aby tomu, který ne svojí vinou, nýbrž vinou vyšší moci hospodářsky byl poškozen, umožnila živobytí, aby se ze svých náhlých hospodářských škod co nejrychleji mohl vzpamatovati, myslím, že ještě důležitějším úkolem státní správy je pracovati k tomu, aby takové živelní pohromy a škody do budoucnosti byly co možná nejvíce omezeny, když již přece jen musíme vzíti v úvahu, že při nicotnosti sil lidských proti velkým silám živelním není možno, abychom tyto škody úplně mohli odstraniti.

K provedení hlavy II zákona je stanoveno, že vláda učiní opatření, aby do budoucnosti bylo zamezeno co možná nejvíce škod, způsobených vodními živelními pohromami. K hospodářskému využití vodstva má býti urychleně provedena úprava toků, a to regulace, stavba přehrad a pod. podle celkového, určitého, soustavného plánu. Soustavný plán k provedení vodohospodářské práce je velice důležitým odstavcem tohoto konání a myslím, že plním správně jako zpravodaj rozpočtového výboru svou povinnost, když zdůrazním, že na tomto řádném hospodářském plánu závisí vlastně celý úspěch II. hlavy tohoto zákona.

Byla by veliká škoda, kdyby velkých obnosů, které podle §u 6 mohou býti dány na toto podnikání k disposici, nebylo hospodárně a soustavně využito, kdyby práce byla chaotická a na jedné straně se pracovalo na úkor strany druhé, kdyby té velké akce, jak právě §em 6 tohoto zákona má býti provedena, nebylo využito k tomu úkolu, abychom soustavně na základě určitého programu provedli práce, které v rámci vodohospodářství v naší republice obyvatelstvo tohoto státu toužebně čeká.

Tato akce provede se tím způsobem, že na úhradu nákladů touto akcí vzešlých zřídí vláda zvláštní fond a bude zmocněna, aby úvěrními operacemi opatřila potřebné k to u prostředky. Nebude-li dosti těchto prostředků v naší republice, tedy je zmocněna opatřiti je event. v cizině úvěrem, po případě v cizí měně, při čemž, jak zdůrazňuji, rozpočtový výbor vzal na vědomí, že pro maximum úvěru v cizí měně rozhoduje kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje, v den sjednání výpůjčky. Na úhradu úroků a na úmor zařadí vláda každoročně do státního rozpočtu částku do výše 50 milionů Kč. Chceme-li do určité míry předvésti, jakou asi akci to znamená v investičním nákladu, můžeme konstatovati, že zde jde o značný obnos, který může býti také do vodohospodářských prací investován, poněvadž se při tom počítá nejen se státní podporou, která bude dána fondům k disposici, nýbrž i s příspěvky místních interesentů v krajích, které nejsou úplně chudé, takže se státním příspěvkem dá se provésti investičních prací mnoho, a budou-li provedeny tak, jak byly stanoveny určitým plánem, jistě že vodní hospodářství u nás ve své úpravě postoupí značný krok kupředu.

Počítáme-li, že by úrok se počítal 7 až 8% a že by dosaženo bylo příspěvku také se strany interesentů místních, můžeme počítati, že tato akce bude znamenati investici skoro 1 miliardy Kč. Samozřejmě, že nedá se tato investice provésti v jednom nebo několika málo letech, poněvadž je to program na řadu let, a proto bylo by nutno, aby v této věci ministerstva, která budou zde v souladu ruku v ruce pracovati, dala si na vypracování tohoto soustavného vodohospodářského plánu záležeti, abychom v naší republice, kde jsme za krátkou dobu jejího trvání prokázali takovou schopnost, mohli se i zde ukázati jako vzor, jakým způsobem tyto vodohospodářské práce pro kraj a stát velice důležité řešiti se mají.

Soustavný plán není zde myšlen pouze technicky a vodohospodářsky, nýbrž musí také finančně řešiti celou organisaci, a proto doufá rozpočtový výbor, že uslyší od zástupců vlády návrhy, jakým způsobem v jednotlivých našich resortech vládních si řešení této otázky představují.

Budou-li provedeny investice vodohospodářské ve smyslu tohoto zákona, znamenají veliké národohospodářské posílení výrobní schopnosti našeho státu, poněvadž ihned bude následovati využití vodních sil provedením elektrisace, která, jak jest jistě každému z nás známo, způsobí přímo revoluci v hospodářském životě našeho státu.

Z elektrisace vycházející národohospodářské dobro dá vodní zdroje realisováním jich na určitých místech k disposici, rozdělujíc je co možná stejnoměrně na nejširší území našeho státu. Tento problém jest jistě velmi důležitý a je na místě, aby byl rozpočtovým výborem sledován. Rozpočtový výbor uznávaje toto veliké dobro, které zde po stránce národohospodářské má vzniknouti obyvatelstvu tohoto státu, vyslovil souhlas s §em 6 tohoto zákona, že totiž má býti opatřeno každoročně 50 milionů Kč zařaděním do státního rozpočtu na úhradu úroků a na úmor investicí ve smyslu tohoto zákona povolených.

Nerad bych opakoval, co zde bylo řečeno zpravodajem výboru zemědělského, avšak se stanoviska finančně-hospodářského jsem jako zpravodaj výboru rozpočtového povinen tyto věci zde do určité míry zdůrazniti. Máme u nás v platnosti dosud zákon vodocestný z r. 1901, ve Vídni schválený. Je jisto, že o platnosti tohoto zákona může býti spor. Bylo sice rozhodnuto, že zákon tento zůstává v platnosti, ale provádění vodohospodářské práce v naší republice někdy koliduje s tím, co právě v tomto zákoně je obsaženo, a proto je na místě, aby zde co nejrychleji nastalo vyjasnění, aby zákon vodocestný z r. 1901 dostal korektiv v některém novém zákoně. Co schválíme po odhlasování hlavy II vládního návrhu, tisk 5322, nemůže ovšem nahraditi event. zrušení vodocestného zákona z r. 11901, ale jistě je to náběh, aby byla řešena tato práce takovým soustavným způsobem, který bude skutečně odpovídati dnešní nově vzniklé situaci. (Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Černý (pokračuje): Vážení pánové, při tomto zákoně chci se ještě zmíniti několika slovy o jedné důležité věci, která tkví v tom, že zde bude ruku v ruce pracovati ministerstvo zemědělství s ministerstvem veř. prací na jednom a témž úkolu a cíli. Jest vítati, že zúčastněná ministerstva zemědělství a veř. prací dohodla se, jakým způsobem kompetence při provádění vodohospodářské práce bude rozdělena. Dohoda ta schválena byla již r. 1923 min. radou. To je třeba vítati, a rozpočtový výbor při svém jednání zdůraznil tuto okolnost. Je však třeba ještě konstatovati, že není dosud provedeno patřičné soustředění výkonných úřadů vodohospodářských jak státních, tak i zemských, hlavně v zemích historických. Je ovšem samozřejmo, že úplná reorganisace příslušných vodohospodářských úřadů bude možna až po provedení župní reformy, ale pro účelné a urychlené provádění vodohospodářských podniků pro blízkou dobu, zejména budeme-li míti tento fond k disposici, je nutno, aby už nyní se přikročilo k soustředění roztříštěné služby výkonných úřadů vodohospodářských, státních i zemských, zejména v Čechách. Že k tomu má spolupůsobiti příslušná vodohospodářská rada, která ve smyslu resoluce výboru zemědělského má býti zřízena, ke kteréžto resoluci se připojuje také rozpočtový výbor, vítáme a domníváme se, že to bude nový náběh k tomu, aby práce byla dále soustavně vykonávána.

Rozpočtový výbor konstatoval dále, že v §u 7 je ustanovení, že "úroky z dluhopisů, na základě tohoto zmocnění vydaných, jsou osvobozeny od daně důchodové, rentové". To je samozřejmé. Zdůrazňuji, že je to zde na základě týchž principů, podle kterých jsou osvobozeny od kolků a poplatků v §u 4 veškeré právní listiny, podání a protokoly od kolkovného, poněvadž tato věc vyžaduje všemožné podpory, aby co nejrychleji mohla postupovati.

Provésti opatření podle hlavy I se ukládá podle zákona ministerstvu vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, opatření podle hlavy II provede celá vláda. Pokud se týče opatření podle hlavy I, vládní nařízení musí podle §u 3 zdůrazniti určitou dělbu práce, aby rozdělování obnosů se provádělo co nejrychlejším způsobem, aby kompetence vztahovala se jen na menší počet ministerstev, aby tím zákon byl co možná nejvíce urychlen. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Rozpočtový výbor jednal také o obou resolucích, které schválil výbor zemědělský. První resoluce žádá, aby byla zřízena vodohospodářská rada. Poukázal jsem již, že rozpočtový výbor vítá zřízení této vodohospodářské rady a připojuje se k této resoluci, poněvadž věří, že bude ustavení této vodohospodářské rady znamenati do určité míry zásah praktického života do činnosti vládních orgánů, aby byla nalezena nejsprávnější cesta, jakým způsobem zákona využíti, aby vykonal pro dobro v republice co možná nejvíce práce. Věřím, že také splnění této resoluce se brzy dočkáme.

Zemědělský výbor schválil také druhou resoluci, ve které se dožaduje, aby co nejrychleji byl projednán zákon o zveřejnění pojišťoven. Katastrofy, které letos stihly venkov neobyčejnou měrou, ukazují nutnost tohoto zákona, a vláda se proto vybízí, aby příslušný návrh zákona brzy předložila. Rozpočtový výbor uznává z týchž důvodů jako výbor zemědělský správnost této resoluce; když bude správně veškeré poplatnictvo tohoto státu na takové živelní pohromy pojištěno, nebude třeba opakovati takových výjimečných zákonů.

Rozpočtový výbor schválil sám jednu resoluci, která zní:

"Vláde sa ukláda, aby obnosy určené pre štátnu pomoc pri živelných pohromách r. 1925 rozdelované boly dľa presného usnesenia schôdze ministerskej rady, jednajúcej o výške obnosu k tomuto cielu určiť sa majúcej."

Konstatuji, že rozpočtový výbor uvítal znění tohoto zákona, že se k němu připojil s radostí, a doporučuji proto, aby slavná sněmovna zákon tento přijala tak, jak byl navržen výbory zemědělským a rozpočtovým, a schválila jej i s příslušnými resolucemi. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, přeruším projednávání tohoto odstavce a přistoupíme k odst. 2 pořadu. (námitek nebylo.)

Námitek není. Přejdeme tedy k odst. 2, jímž jest: