Musím se obrátiti k jiné kapitole a dovolíte mi trochu kritiky. Při poradách o ustanovení daní nedoví se veřejnost ničeho. V malém kroužku činí se úmluvy pro obyvatelstvo nanejvýš škodlivé. Poukazuji tu na úmluvu lihovou. Daň ustanovuje se 380 miliony. Určí se cena pro výrobce, vláda při tom vydělá, dostane 250 milionů korun. Daň činí 646 milionů Kč, to shrábne vláda. Stejný příklad vidíme u cukru. Daň z cukru činí 172 mil. Kč, z prodeje samotného, nabývá zvláště a to úmluvou s továrníky, výrobci, příjmu 200 milionů. Cukr mohl býti levnější, venku na světovém trhu jest kilogram cukru mnohem levnější. Ale cena se určí, vláda vydělá, spotřebovatel může platiti. Tu nás zajímá článek uveřejněný ve včerejším čísle "Bohemie", o němž nutno žádati vysvětlení: "Jsme z informovaných kruhů ujišťováni, že 600 milionů, jež vyžadují předlohy státně zaměstnanecké, jsou skutečně v různých částech rozpočtu obsaženy. Před několika dny proslýchalo se, že finanční ministr Bečka prohlásil v národně demokratickém klubu poslaneckém, že úhrada byla již nalezena. Dobře zpravené "Lidové Noviny" píší, že prohlášení Bečkovo jest pouhým gestem, to jest, jen prázdnými slovy, Bečka prý pomýšlí opětně na úhradu zvýšením daně cukerní o ne méně než 1·30 Kč, podle jiné verse dokonce o 1·80 Kč." Pánové a dámy, je-li to pravda, chystá-li se tato loupež na kapsy lidu, dožijete se bouře, jaké jste ještě snad neviděli. Není možné, abychom měli zde v státě ohromnou produkci cukru produkce odhaduje se proti loňsku o 1·7 milionu q výše a aby se zde ještě cukr zdražoval, když jest na světovém trhu tak levný. Snad k tomu nebude odvaha proto, že jsme před volbami. Pochopuji, že se nyní spěchá s doděláním rozpočtu před volbami, aby pak po volbách provedeno bylo chystané loupežné tažení na kapsy obyvatelstva. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Jako v hospodářském směru, vypadá to i se sociálním zákonodárstvím. Mluví se tolik, zejména v cizině, o dobrých sociálních zákonech v tomto státě. Překypují chválou, že Československo vytvořilo tolik sociálních zákonů. Jsem přesvědčen, že pan ministr sociální péče má dobrou vůli a snahu vykonávati svůj úřad skutečně tak, jakým by měl býti a k čemu byl zřízen. Ale vidíme na celé čáře a také v tomto rozpočtu, že se na tomto důležitém odvětví spoří. Již jeden kolega z mého klubu dotkl se toho, jak málo se vydává pro ministerstvo sociální péče. Na podporu nezaměstnaných zařazuje se směšná částka, kdežto na militarismus vydává se pětina všech vydání. Malá suma 27 milionů Kč jest rozpočtena pro nejchudší z chudých, pro oběti vaší hospodářské politiky, hospodářské politiky koalice v tomto státě. Břemena byla hozena na krk odborových organisací. Tu snad někdo řekne: Nedostanou-li tisíce dělníků podpory, jest to jejich vlastní vina. Mají se starati, aby ji dostali od odborové organisace. Co do výplaty podpory nevychází se však odborovým organisacím vstříc, pro ně není nikde peněz. Kdežto my žádáme, aby pro běžná vydání odborových organisací byly dávány zálohy, prohlašuje se, že není peněz. Máme organisace, které vyplácejí měsíčně 60 až 90 tisíc Kč státních příspěvků, které mají býti státem nahrazeny. Musily vzíti peníze z jiných fondů než z fondu pro podporu nezaměstnaných, jen aby podpory mohly býti vyplaceny. Tu musí vláda, zejména finanční ministerstvo, odborovým organisacím tyto zálohy dáti. Zejména musíme žádati, aby vláda dala bezpodmínečně přiměřenou státní podporu dělníkům, kteří pracují jen při zkrácené pracovní době. Není možno, aby bylo nařízením prostě prohlášeno, že odborová sdružení mohou peníze vypláceti a že jim pak budou státem refundovány. Taková břemena nemůže odborové sdružení snésti a proto musí stát, ale i podnikatelé, když plně nepracují, převzíti podporu těchto dělníků. Jak se to má s podporou nezaměstnaných, tak se mají věci i s právem dělníka při přikázání do práce. Se zákonem o gentské soustavě bylo současně zrušeno také přikazování dělníků státními ústavy pro sprostředkování práce. Vidíme, jak se dnes přímo loupeživě z lidí kořistí, jak jsou dělníci od podnikatelů vybíráni a zkoušeni, jen aby dělník nedostal příliš mzdy nebo snad dokonce nebyl přijat nějaký rýpal. Hledají se pro závod lidé, kteří převezmou práci co nejlaciněji. Jest nutné, aby se odborovým sdružením, která převzala břemeno starati se o dělníky a která musí vypláceti peníze, bylo také dáno právo vykonávati vliv na trh práce, aby byla při přikazování dělníků do závodů především tázána a mohla spolupůsobiti. Žádáme, aby byl konečně vydán zákon o sprostředkování práce. V této souvislosti chci ještě krátce vytknouti, jak nutno hodnotiti vývody pana ministra veřejných prací, který prohlásil za nesprávné tvrzení jednoho z našich řečníků v rozpočtovém výboru, že se na německé dělníky nebéře zřetel a že jsou odstrkováni. Chci toto tvrzení dokázati na jednom podkladu! Na stavbu zdýmadla na Labi v Střekově u Ústí n. L. poslal ústav pro sprostředkování práce v Ústí nezaměstnané z tohoto okresu. Dělníci vrátili se však se zprávou, že se již dělníci nepřijímají, že jest vše obsazeno. Podnikatel přivedl si tedy dělníky sám sebou, přijal je z jiných krajů za lacinou mzdu. Dělníků z okresu ústeckého však nepřijal. Vždyť jest to známý prostředek průmyslových závodů přivolávati dělníky z hodně vzdálených okresů, protože vědí, že dělníci, kteří nemají rodiny sebou, se nemohou hnouti a jsou konečně nuceni pracovati za každou cenu, protože se nemohou vrátiti. Žádáme proto, aby byl poskytnut odborovým sdružením vliv na zadávání práce.
Tak byste mohli probrati každý zákon a u každého, i u nejlepších najíti, jak se ho zneužívá. Jeden z nejlepších zákonů jest zákon o osmihodinové době pracovní, který byl usnesen po založení státu. Nechceme zneuznávati, že tento zákon obsahuje dobrá ustanovení, která mají cenu, ale vidíme, že tato ustanovení jsou stále prolamována, že osmihodinný pracovní den jest prolamován hromadným povolováním hodin přes čas. Vyjděte ven ke stavbám, tam se pracuje den ze dne od časného rána do pozdního večera, deset hodin a déle, a tak, jak jest na stavbách, tak jest i v mnohých jiných závodech. Opře-li se dělník proti tomu, prohlásí-li důvěrníci, že se hodiny přes čas nesmějí dělati, protože jich není třeba, přijdou s pověstným § 82 živnostenského řádu, vyloží věc jako odepření práce a dělník se propustí. Tak se dožíváme toho, že se to dobré ze zákona čím dále tím více oklešťuje, místo aby byl přísně potrestán ten, kdo zákon porušil.
Zákon o dovolených, který dělníci obdrželi, nevypadá tak dobře. Vzpomínám ještě oné rozpravy před jeho usnesením ve sněmovně. Když náš řečník kritisoval osnovu, poznamenal jeden z českých sociálně-demokratických kolegů: "Nasaďte si velké brýle!! Myslím, že není potřeba nasazovati velkých brýlí, abychom našli ujmy, ale že třeba nasaditi velké brýle, abychom vynašli výhody v porovnání s tím, co měl dělník již dříve. Tímto zákonem bylo skutečně poškozeno mnoho dělníků. Snad znamená tento zákon pro část dělníků pokrok, pro většinu byl ohromným krokem nazpět. V sociálním zákonodárství má se přece jako minimum ustanovovati alespoň to, co dělník už má, nemají se však již vybojované výhody ustanovovati jako maximum. Zákon o dovolených nestal se skutečně tím, co si dělnictvo od něho slibovalo. Vedle toho ještě hanebné ustanovení, že dělníci, kteří jsou nuceni nepracovati po celý rok, kteří musí pracovati při zkrácené době pracovní, kteří nepracují pravidelně 48 hodin v týdnu, obdrží jen poměrně kratší dovolené. Bylo by lze citovati celou spoustu ustanovení, která nejsou pro dělníka výhodná.
I jiný zákon měl se státi sociálním zákonem, totiž zákon o svátcích. Sotva byl usnesen, nikdo ho nezachovával. Zákon zrušil druhé svátky, kterých jsme hájili, nikoliv z náboženských důvodů, nýbrž ze sociálních. Jsou tisíce dělníků, kteří nemohou rok nebo dva dostati dovolenou, ale i když obdrží dělníci 6 dní dovolené, neuškodí jim, nastanou-li v roce dva až třikrát přestávky dvou až tří dnů, kdy si dělníci mohou odpočinouti a dostáti svým závazkům soukromého rázu. Tu však byly druhé svátky odstraněny. Bylo by na místě usnésti se tu ihned o novelisaci, protože zákon vyvolal v závodech spory a vy přece chcete míti klid v národním hospodářství. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Jiný zákon, na němž není třeba si mnoho zakládati, jest zákon na ochranu těch, co nastoupili vojenské cvičení. Byla ustanovena pro úředníky tak zvaná ochranná doba jednoho měsíce, pro dělníky deseti dnů před nastoupením vojenské služby a sedmi dnů po nastoupení vojenské služby, ve které nesmí jim býti dána výpověď. To není žádná ochrana, nesmí-li býti dělník po sedm dnů vypovězen. Má-li býti ustanovena ochrana, pak musí býti nařízeno, že nastoupení vojenské služby nesmí pro zaměstnance znamenati vůbec žádnou škodu, pak jest nutno stanoviti delší ochranné lhůty. V tomto zákoně stojí však také, že nemá dostati žádný plat. To jest poškození. Tohoto ustanovení ihned zaměstnavatelé využili a nedali zaměstnancům již to, co dostávali dříve. Zaměstnanci musí proto opět bojovati, jury musí rozhodovati, musí se obraceti na nejvyšší místa soudní a trvá to měsíce, než dělník přijde ke svému právu, ale i tu jest ještě úspěch pochybný. Na jedné straně mělo se dostati dělníkům a zaměstnancům ochrany, na druhé straně byla jim způsobena značná škoda. Stejně se to mělo se zákonem o závodních výborech. Při svém rychlém usnášení neslyšíte rad oposice, nepřijímáte návrhů těch, kteří chtějí jednati v zájmu obyvatelstva. Co nevychází z "pětky", proti tomu se hlasuje. Zrovna tak mají se věci se živnostenským řádem, který vyžaduje nezbytně novelisace, neboť máme v něm ještě zastaralá ustanovení, která neodpovídají již dnešní době, především § 82, podle něhož mohou dělníci náhle, bez výpovědi, býti propuštěni, opravdu hanebné ustanovení; a novelisace se neděje. V tomto paragrafu jest na příklad ustanoveno, že osoby, které neoprávněně opustily práci nebo trvale zanedbávají svých povinností nebo ostatní pomocné dělníky nebo domácí lidi snaží se vésti k neposlušnosti, k odporu proti majiteli živnosti, mohou býti propuštěny. A takového paragrafu lze ještě dnes užíti na důvěrníka, který udílí rady, po případě poukazuje na nesprávný postup podnikatele; neboť jest podle tohoto zákona popuzovatelem domácích lidí a dělníků a může proto býti podle §u 82 propuštěn. Myslím, že i sociální demokraté z koalice by měli vynaložiti vše, aby tato ostudná ustanovení byla z živnostenského řádu odstraněna. Především měli by v této věci podporovati nás, německé sociální demokraty. Pomyslete jen, co to na př. podle toho paragrafu znamená, že může býti propuštěn ten, kdo stonal přes 4 neděle, nebo že podnikatel, když podle jistého rozhodnutí nejvyššího soudu po dobu nemoci musí býti nemocenské dále vypláceno, proto dělníka propustí. Zkrátka a dobře živnostenský řád umožňuje podnikatelům, aby s dělníky nakládali co nejsurověji. Ani závodní výbory nemohou těch málo práv, která mají na ochranu dělníků, vykonávati, aniž by sami nebyly ohroženy. Včera obdržel jsem list, podle něhož jistý dělník neobdržel od správy závodu ze zcela nicotného důvodu dovolenou. Důvěrník, který zakročil, byl správcem podniku skutečným vložením ruky přímo ze dveří vyhozen, protože prý nemá práva přijíti během pracovní doby a má prý se dostaviti až po skončené práci. To vše jest právě následek zaostalých a nejasných ustanovení zákonných.
Přímo směšná částka jest v rozpočtu stanovena na živnostenskou inspekci. Místo aby byla náležitě vybudována tato důležitá instituce, určená k tomu, aby dělníky co nejvíce chránila před úrazy, určujete na ni maličkost 4 milionů Kč a nestaráte se o to, aby tito živnostenští inspektoři mohli svou povinnost plniti. Tak to vypadá se sociální péčí, kdežto pro vojsko máte spoustu peněz. Právě v těchto dnech nutno si vzpomenouti, že rok co rok musí nastoupiti tisíce dělníků jako nováčci, kteří zajisté nejdou radostně k vojsku. Vždyť se musí báti o svou budoucnost proto, že přicházejí o své pracovní místo a dotčená ochranná ustanovení zákona jsou naprosto nedostatečná. Můžeme postrádati vojska, máme ochrany dosti. Postarejte se o rozumné smlouvy obchodní a dobré hospodářské styky s ostatními státy, pak nepotřebujeme vojska.
Při této příležitosti chtěl bych na to poukázati, že mnoho živnostníků tím přímo hospodářsky poškozujete. Jen jeden příklad. V Krumlově jsou od září 1921 zabrány taneční síně dvou hostinců. V jednom z těchto hostinců dostává hostinský za celé zabrání ročně 2200 Kč, z čehož musí ještě zaplatiti opravy, světlo, daně i daň z příjmů z uvedené částky. Za manévrů uzavrou mu místnost na dva měsíce, zapečetí ji, aby ani po tuto dobu nemohl ničeho vydělati. Jeho obchod jest touto ohromnou ztrátou zničen Druhá síň jest zabrána pro dva až 3 muže, začež dostává hostinský měsíčně 5·20 Kč.
Žádám vás proto, abyste přece vzali na vědomí naše napomenutí a vážně k tomu působili, aby zbytečné položky v rozpočtu vojenském byly škrtnuty. Dokud nebude rozpočet jiný, dokud nebude v něm vzat zřetel na přání širokých vrstev obyvatelstva, nemůžeme proň hlasovati. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Slovo má dále p. posl. Knejzlík. Dávám jemu slovo.
Posl. Knejzlík: Slavná sněmovno! Rozpočet ministerstva zemědělství pro r. 1926, k němuž mám zaujmouti stanovisko malozemědělců a domkářů organisovaných ve straně čsl. socialistů, nevyjadřuje pravý stav zemědělství, jaký byl vytvořen prováděním pozemkové reformy. Pozemková reforma provedla přechod od hospodaření latifundií k hospodaření malých usedlostí a přiblížila tak ráz hospodaření našeho zemědělství k hospodaření dánskému. Výroba produktů rostlinných do jisté míry poklesla, oproti tomu výroba produktů živočišných do značné míry stoupla. Pro státní hospodářství, jakož i pro blahobyt občanstva je to značné plus.
Nevystihl-li tuto změnu v zemědělství rozpočet ministerstva zemědělství, vystihl ji velice dobře p. min. předseda Švehla na sjezdu své strany mluvě o demokratisaci půdy. Vítězná demokracie přinesla pronikavé změny nejen v životě politickém, ale ona mocně za-působila i v životě hospodářském projevena jsouc pozemkovou reformou. Přetváří celou výrobu zemědělskou. Rodinu velkostatkáře, správce a několik rodin zemědělského dělnictva vystřídává větší počet menších usedlostí. Klesne-li poněkud produkce obilí, zmenší se počet koní, ale za to rozmnoží se počet kusů hovězího dobytka, koz, prasat, drobného zvířectva, drůbeže, včel a ovocného stromoví. Chci upozorniti, že tento zjev zůstal bez účinku na státní rozpočet, tak jako demokracie v zemědělství nepokročila od parcelace ani o krok. Páni, uplatňujete demokracii na cizím majetku, bráníce se zdemokratisování zemědělských institucí, jež ovládáte. Politický vliv velkostatkářů ve státě zatlačen byl úplně, vliv velkostatkářů v zemědělství se udržel! Za sedm let nedostal se do zemědělské rady ani v Čechách, ani na Moravě zástupce sta jednot malozemědělců. Nejžalostněji to pociťujeme při provádění pozemkové reformy. Jak ušlechtilá byla snaha a vodítko tvůrců záborového zákona, podepříti sociálně slabé na venkově! A co se stalo z pozemkové reformy? Velkovýroba zbytkových statků a štvanice lačných uchazečů o ně. Mezi několika sty paragrafů zákonů o pozemkové reformě dalo Československo pouze dva a půl paragrafů o zbytkových statcích, jež měly se dělati jen ve výjimečných případech pro zaměstnance velkostatků a obce, zatím však dělají se všeobecně. Na dva tisíce těchto zbytkových statků už bylo přiděleno a o 400 nově zřízených rve se 8000 uchazečů. Bylo by záhodno zjistiti, kolik z těchto udatných dobyvatelů zbytkových statků dobývalo v legiích naší svobody. (Výborně!) A byla by to podívaná, jak by se rozprchl počet těchto uchazečů, kdyby na př. zbytkové statky byly prodávány veřejnou dražbou. Venkovský starosta musí každou švestku na stromě, každý drn trávy na obecní mezi prodati veřejnou dražbou. Jen Státní pozemkový úřad může téměř zdarma rozdělovati zbytkové statky. Zato domkáři a malozemědělci rvou se o chudé drobečky přídělu, ztrácejí vnucené pachty podle §u 63, ztrácejí výdělek na panství. Je pozemková reforma neuspokojila, naopak zklamala. A proto náš poslanecký klub nemohl přihlížeti k těmto zjevům a usnesl se domáhati se vydání zákona o revisi přídělu zbytkových statků, o zastavení tvoření dalších zbytkových statků, domáhá se zákona o revisi ujednání s velkostatkáři o propuštění zákonných statků s neúměrně velikou výměrou. Voláme nejen po parcelaci státních statků, ale i po bezohledně parcelaci zabraných statků církevních. (Výborně!) Nevěsta chudého tesaře nazaretského nepotřebuje velkostatků, lesů, lihovarů atd. Chudobu hlásá jiným, nechť také v ní žije.
Dovolte mi, abych uvedl drastický případ z provádění pozemkové reformy. V Cetechovicích kupovali zemědělci od Pozemkové banky velkostatek. Přeplatil je Josef Šimon. Nyní má se na tomto velkostatku prováděti parcelace. Aby unikl majitel parcelaci a snížil výměru svých pozemku začal odprodávati. Starosta obce mu potvrdil, že v obci není o půdu uchazečů, a tak docílil Šimon u Státního pozemkového úřadu schválení prodejů. Státní pozemkový úřad byl podveden jednak nesprávným prohlášením starosty obce, jednak zfalšováním kupní ceny. Kupní smlouvy byly rovněž zfalšovány co do výše kupní ceny a tento podvod vyvolal přirozeně v interesovaných obcích Cetechovicích a Roštíně vzrušení. Na rázné zákroky malozemědělců nepovolil Státní pozemkový úřad dalších odprodejů, Šimon však prodával dále. Pozemky si dal zaplatiti, ale kupní smlouvy neprovedl. Při sjednávání dobrovolné dohody se Státním pozemkovým úřadem podle §u 11 záborového zákona předložil zfalšované katastrální mapy, v nichž na př. řepnou nivu, na níž už 45 let pěstuje se řepa, ječmen a pod., zakreslil jako lesní remíz, jen aby vykázal co nejméně půdy záboru podléhající a aby mohl tak provésti kupy, jež mu pozemkový úřad neschválil. Přes tyto skutečnosti, jež jsou známy Státnímu pozemkovému úřadu, není možno docíliti ani 20 ha půdy pro drobný příděl. Ba dokonce tento pán nechává si od Památkového úřadu vyplatiti podporu, tuším, 16.000 Kč na opravu zámečku, na jehož opravu za celou dobu, co ho vlastní, nevydal ani haléře. Bohatý statkář tento obdrží od Památkového úřadu podporu a okresní soc. péče v Přerově na opravu historické památky stavitelské, přeměněné na ozdravovnu, na podporu stále čeká. Žádám proto s tohoto místa, aby nebyly sjednávána se Šimonem dohoda, ale aby vzhledem k jeho počínání parcelováno bylo vše, co přesahuje 150 ha půdy, poněvadž v tomto chudém kraji je o půdu opravdová nouze.
Tak se zdá, že demokracie zastavila se v Jungmannově ulici před ministerstvem zemědělství. Či jak jinak si mám vysvětliti, než snahou po zachování předválečných privilegií šlechty, že marně voláme po novém zákonu lesním, honebním a rybářském. Pan ministr zemědělství vydal sice nařízení o chození do lesů, ale drancovatelé lesů na ně odpověděli vyhláškami, podle nichž ve smyslu lesního zákona z r. 1852 se chození do lesů pod pokutou zakazuje. A přece umožniti dětem chudých domkářů horských krajů sbírání lesních plodin, znamená pro ně veliké drobrodiní.
Po novém honebním zákoně voláme v zájmu existence malých zemědělců, kteří na svých políčkách musí po celý rok krmiti panskou zvěř a spravedlivé náhrady škody dovolati se nemohou. Vždyť dnešní honební zákon není nic jiného než dovolení, aby zemědělec mohl po celý rok krmiti kapry v panském rybníku a za to si směl na Štědrý večer v rybníku nabrati zdarma vody na rybí polévku. (Veselost.)
Nemohl lépe naši nespokojenost s rozpočtem a s praksí ministerstva zemědělství osvětliti někdo z nás, než jak to učinil ve své řeči kol. Marcha, když pravil: "Plných sedm let chodí malozemědělci do ministerstva zemědělství pro peníze." A já dodávám, že plných sedm roků chodí malozemědělci pro tyto peníze marně! (Výborně!)
Neúměrný je rozdíl v rozpočtu ve výdajích na vysoké a střední školství zemědělské a lidové školství zemědělské. Chceme demokratisaci odborného vzdělání zemědělského. Jak královsky je dotován na př. v rozpočtu chov koní a jak chudě chov hovězího dobytka! Chov koz a péče o jeho zvelebení z rozpočtu vůbec vypadl. Nemáme, a pakli někde byly chovné stanice, na př. kozy sánské, byly zrušeny. Tento úkol na škodu drobných lidí na venkově obstarává za ministerstvo zemědělství pan Pöperl v Sangerbergu u Mar. Lázní, o jehož činnosti po této stránce mám opravdu žalostné doklady. A stejně tak je to s podporou drůbežnictví, chovu králíků, včel a bource morušového. Za miliony dovážíme k nám z ciziny másla, vajec, medu a imitací králičích kožešin, zatím co naši malozemědělci v zimě dřou se v panských lesích za bídnou mzdu anebo jich rodiny hrbí se po celý den při obšívání nítěných knoflíků, aby vydělali 3 Kč, jak jsem zjistil v Jedlí na severní Moravě.
Letos z jara hrozila katastrofa ovocnému stromoví. Záplavy mšic, puklice a jiných škůdců zničily v některých krajích severní Moravy úplně švestkové stromoví. Švestkové aleje u silnic musely býti vykáceny, v zahradách celé koruny stromů jsou sřezány. Pro vysokou cenu švestkových stromů - prosím, přijde s dopravou na místo u nás jeden švestkový strom na 24 Kč - nelze je vysazovati. My na Moravě nemáme ani okresních zahradníků, okresních školek stromkových! Proto jsou stále veliké plochy neosázeny ovocným stromovím. Malého zemědělce vyhnali z dráhy, z továren, nepřijmou ho na kampaň do cukrovaru, hospodářství ho neuživí, proto nutno hledati mu nové zdroje příjmů k doplnění nuzného živobytí.
A tam, kde nestačí slabé síly jednotlivce, nutno sahati k součinnosti. Stát musí tyto snahy podporovati ať jedná se o zakoupení společného secího stroje, trieru na obilí, sušárny na ovoce, orebného nebo mlátícího zařízení. Svépomocný tento ruch brzdí na Moravě zemědělská rada, která zásadně odmítá podpory na zakoupení strojů a pod. zájmovým organisacím.
Bohužel, že ani v družstevnictví zemědělském nejsou malozemědělci na tom lépe. Úvěrové družstevnictví vybavilo by je z rukou lichvářů a odbytové družstevnictví zbavilo by je nezasloužených insultů na trzích. A nejdou-li na trh, dřou je doma překupníci. V Dánsku není téměř meziobchodu: Vejce, máslo, drůbež, ovoce atd. soustřeďují se do družstevních sběren na vesnicích, odkud se vše koncentruje do družstevních středisk, kde se provádí balení, třídění a rozesílá se do celého světa. V Dánsku byl blahobyt malých hospodářství zapříčiněn jen tuhou, vytrvalou prací družstevní. Ono i u nás musí vyvolati nová odvětví malozemědělské výroby: pěstování léčivých bylin, semenářství, zelinářství, hedvábnictví, ovocnictví.
Demokratisace půdy musí býti doplněna demokratisací odborného zemědělského vzdělání. Prosím pana ministra školství, aby neotálel s předložením zákona o újezdních občanských školách. Bez vysvědčení z občanské školy nedostane se dítě malozemědělce na dráhu, k poště, ba dnes ani k řemeslu. Naše děti nemají na studie. Neodsuzujte je proto k nejtěžší nádeničině! Provedením zákona o újezdních občanských školách bude vyřešena také otázka lidových škol hospodářských. Budou vhodné místnosti i síly učitelské. Pak také bude možno splniti náš požadavek, aby u každé školy byl včelín, školní zahrada, chov drůbeže a králíků. Přimlouvám se za reorganisaci zákona o lidových školách hospodářských ve smyslu návrhu učitelstva těchto škol.
V době, kdy ze severu Čech, z hnědouhelné pánve, ozývají se zoufalé hlasy desetitisíců nezaměstnaných horníků po záchraně, po práci, po chlebě pro trpící nevinné děti, kdy úzkostlivé naše zraky obracejí se k našim statečným a trpícím hraničářům, spěje pozemková reforma k historickému dílu - ke kolonisaci. Už loni v této debatě po ní volal kolega br. Mikuláš. Vítáme ji jako spásnou hvězdu trpících, hraničářů. Chceme, aby byla provedena dobře a proto chceme býti při ní spolučinni. Máme trpké zkušenosti s kolonisaci na Žitném ostrově! Musíme kolonisací odvésti část hornictva k půdě. Jinak neuživíme jich rodiny. Nemohli bychom proto zdvihnouti ruky pro zákon kolonisační, který by předem horníky z jejího dobrodiní vylučoval. Pak-li jsme nemohli znemožniti, aby přesycení tučněli na zbytkových statcích, nedopustíme, aby hladoví nebrali podílu na kolonisaci. Mluvím-li již o kolonisaci, dovolte, abych se zmínil o návratu potomků bělohorských exulantů do vlasti jich otců. K návratu do vlasti přihlásilo se 841 rodin, čítajících 4205 duší. V Čechách a na Moravě kolonisováno je dosud 111 rodin se 775 dušemi, na Slovensku 17 rodin. Leč zdlouhavé vyřizování pozemkové reformy a ještě zdlouhavější vyřizování nebo nevyřizování příslušných návrhů, reemigrace se týkajících, připravuje exulanty o velké peníze. Na Vykýřovicích nemají dosud proveden převod dvoru Rapotína a marně čekají na stavbu 3 potřebných budov, v Suchdole čekají na vystavení domů a v Encovanech bydlí tyto rodiny ve stájích, na zimu nemají chlévů pro dobytek, město Roudnice má boj o udělení jim domovského práva, nemají dosud příděl pozemků. Pro tvrdohlavost nájemkyně dvoru pí. Tomáškové, která zabila menšinovou školu propuštěním českých zaměstnanců, trpí 15 pilných rodin exulantů. Prosím o rychlé vyřízení záležitostí encovanských, aby jim nebyl připraven osud exulantů sulejovických, kteří nyní třeba šťastní, že vrátili se do vlasti, budou dlouho trpěti následky loňských ztrát, způsobených jim tím, že neměli byty a stáje a místo pro uložení úrody, která jim v poli shnila.
Kol. dr. Svozil hájil v povšechné debatě nárok starousedlíků na obecní statek. Činil tak asi bez nároku na palmáre a proto naprosto nedostatečně. Pro nás je právem to, co zákon naší republiky o obecním statku uznal. Zákon tento odčinil starou křivdu. Platí pro nás a musí platiti i pro velkostatkáře pana Bergmana, klubovního kolegu p. dr. Svozila. Obecní výbory, v nichž dříve byli domkáři zastoupeni jen ve třetím sboru, nespravedlivě vyložili § 70 zákona ze 16. dubna 1864, který upravoval obecní statek, takže z práva užívání obecního statku vyloučil domkáře vůbec. Řekli jsme svého času do Říma, že v naší republice platí právo československé a nikoli kanonické. Říkáme i starousedlíkům, že u nás nebude nikdy platiti právo starousedlické.
Strana republikánská vydala o pozemkové reformě brožuru, v níž na nás útočí, že dostali jsme 17 zbytkových statků. Ze 2000 zbytkových statků, tedy velmi málo. Konstatuji, že zemědělské dělnictvo z velkostatků v naší straně organisované obdrželo pro svých 11 družstev dle práva 11 a ne 17 zbytkových statečků s nejhorší bonitou půdy. Do počtu 17 chybí nám jich tedy 6. A protože se při přidělování zbytkových statků děly prapodivné věci, budeme se o těch 6 neobdržených, ale vyčítaných zbytkových statků hlásiti, aby je někdo na náš účet nezašantročil.
Dovolte, abych ještě upozornil na jeden zjev. Úřady pro vyměřování katastru daně pozemkové jsou tak povrchně vybaveny geometry, že jediný státní evidenční geometr v obvodu okresní správy politické nestačí provésti ani změny zastavených ploch, natož aby stačil zakresliti změny kultur. Tak vidíme, že velkostatkům jsou ze záboru propouštěny celé komplexy půdy, zanesené v katastrální mapě jako pastviny, remizy, lesy a pod., co zatím na těchto pozemcích po desítiletí pěstuje se řepa a jiné kulturní plodiny. Stát i samosprávné korporace přicházejí takto o velký obnos daní a malí zemědělci o větší příděl půdy.
Dovolte, abych se zmínil o daňové praktice. Malému zemědělci, živnostníku anebo domkáři se daň neodepíše, ba mnohdy brutálně se vymáhá. Vzbudil proto u nás rozruch odpis 2 mil. Kč daní germanisátoru severní Moravy fabrikantu Kargrovi v Českém Bobdíkově, který, aby dosáhl odpisu daní, nechal si za podezřelých příznaků napsati doporučení starostů interesovaných obcí bez souhlasu obecních rad. Milionáři odpustila se milionová daň a občané těchto chudých horských obcí musili zaplatiti do obecních pokladen Kargrovi odpuštěné přirážky. Rovněž tak je to s vrácením přeplacené dávky z majetku a s výplatou okolkovaných peněz. Právě mne došla stížnost malozemědělce Radislava Galky, který se domáhal na berním úřadě ve Zdounkách buď vrácení anebo přepsání k dobru daní přeplacené dávky z majetku, dovolávaje se mých informací. Úředník odbyl poplatníka s poukazem, aby prý p. poslanec přišel mu to do Zdounek vypočítati. Takto se šikanovati poplatnictvo nemá.
Slavná sněmovno, dovolte, abych poukázal nakonec na poměry na státní vyšší lesnické škole v Hranicích. Do této školy byl zapsán Inocenc Charamza z Buku, který v létě onemocněl zápalem plic. Jako rekonvalescent po těžké chorobě dostavil se ke konci školního roku ke zkouškám. Leč jeho zdravotní stav nedovolil mu, aby složil zkoušku ze všech předmětů. Byl zachvácen horečkou a vyprosil si, aby mohl ze zbylých předmětů složit zkoušku až po prázdninách. Když po prázdninách dostavil se do ústavu, chtěje složiti zkoušku, oslovil ho ředitel: Co zde chcete, vy zde nemáte co dělati. Jste z ústavu propuštěn. Na naléhavé prosby posluchače slíbil mu ředitel ústavu, že požádá ministerstvo zemědělství, aby Charamza mohl zkoušky dodatečně složiti. Do ústavu ho však nepřijali. Marně Charamza čekal na vyřízení. Zajel proto k ministerstvu zemědělství do Prahy prosit o urychlení jeho žádosti. Leč tam nebylo nic podáno. Znovu tedy zajel Charamza k řediteli do Hranic a prosil o vyřízení jeho záležitosti. A tu opět mu bylo slíbeno, že žádost do Prahy půjde. Jel tedy po čase Charamza opět k ministerstvu zemědělství, kde ovšem žádost podána nebyla.
Obrátilo se tedy ministerstvo zemědělství dotazem na ředitelství ústavu, co je s touto záležitostí. A tu ředitel ústavu vyzval písemně Charamzu, bydlícího mimo Hranice, ke složení zkoušek. Výzva ke zkoušce došla ho poštou v sobotu k 10. hodině dopolední s poukazem, že má tentýž den o 9. hodině v Hranicích se podrobiti zkoušce. Pozvání zřejmě bylo tak expedováno, aby došlo pozdě a Charamza se ke zkoušce dostaviti nemohl. Dostavil se tedy v pondělí, kdy mu ředitel oznámil, že je z ústavu propuštěn. Nešťastný tento mladík za několik týdnů nato se zastřelil. Poměry na tomto ústavě budou obdobný, jako byly na hranické vojenské akademii, kde byl zjednán pořádek teprve tehdy, až dva chovanci její skončili rovněž sebevraždou.
Hlasujeme pro rozpočet! (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přerušuji rozpravu.
Byla podána řada pozměňovacích návrhů.
Žádám, aby byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. IX, tit. 1, § 2, str. 15:
Položka 8 milionů Kč na nepředvídané výlohy budiž škrtnuta.
2. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a druhů ke kap. IX, tit. 1, § 2, str. 15:
Výdaje na disposiční fond vlády v částce 8 milionů Kč buďtež škrtnuty.
3. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. X, tit. 2, § 1, str. 18:
Vyslanectví u Vatikánu budiž zrušeno a budiž tedy paragraf "Vyslanectva" snížen o 2,000.000, na 43,052.470 Kč.
4. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XI, tit. 1, § 2, pol. 1b), str. 20 přílohy:
Podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 317 Sb. z. a n., budiž položka "Náklad na případnou změnu v osobě ministra" snížena s 33.330 Kč na 25.000 Kč.
5. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XI, tit. 1, § 4, str. 19:
Paragraf "Francouzská vojenská misse" s částkou 7,145.000 Kč budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XI, tit. 1, § 4, str. 22:
Celý výdaj na francouzskou vojenskou missi v úhrnné částce 7,145.000 budiž škrtnut.
7. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XI, tit. 2, § 17:
Paragraf "Letectví" s částkou 152,868.390 Kč budiž škrtnut.
8. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XI, tit. 2, § 24:
Mimořádné výdaje na děla, ruční a sečné zbraně, uvedené v položkách 15 až 27 v úhrnné částce 124,620.370 Kč, buďtež škrtnuty.
9. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XI, tit. 2, § 32:
Paragraf "Výbušiny" s částkou 37,710.000 Kč budiž škrtnut.
10. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XII, tit. 1, § 2:
Řádné i mimořádné výdaje v úhrnné částce 1,418.000 (Státní bezpečnost, věcné výdaje) buďtež škrtnuty.
11. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XII, tit. 2, § 2:
Všechny výdaje na policejní úřady a orgány v úhrnné částce 126,982.050 buďtež škrtnuty.
12. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XII, tit. 3:
Řádné i mimořádné výdaje na četnictvo v úhrnné částce 221,086.970 Kč buďtež škrtnuty.
13. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XII, tit. 4:
Částka 2000 Kč (Sčítání lidu, věcné výdaje) budiž zvýšena na 2,000.000 Kč.
14. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XII A, tit. 2, § 2:
Výdaje na policejní úřady a orgány v Podkarpatské Rusi v úhrnné částce 6,722.780 Kč buďtež škrtnuty.
15. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XII A, tit. 3:
Výdaje na četnictvo v Podkarpatské Rusi v úhrnné částce 17,333.640 Kč buďtež škrtnuty.
16. Pozměňovací návrh posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIII, tit. 13:
Všechny výdaje na kultus, řádné i mimořádné, v úhrnné částce 68 milionů, buďtež škrtnuty.
17. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIII, tit. 13:
68,000.000 Kč zařazených pod názvem "Kultus" budiž škrtnuto.
18. Eventuální pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIII, tit. 13, bude-li zamítnut, návrh předešlý:
V tit. 13, "Kultus", buďtež paragrafy 1 až 4 a 6 s částkou 66,500.000 Kč škrtnuty.
19. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIII A, tit. 13:
V tit. 13 (úhrn) budiž škrtnuta částka 3,800.000 Kč.
20. Pozměňovací návrh posl. Skaláka a soudr. ke kap. XIII A, tit. 13:
Všechny výdaje na kultus, řádné i mimořádné, v úhrnné částce 3,800.000, buďtež škrtnuty.
21. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. XIX, tit. 1, pol. 1:
Výdaj na plat ministra spravedlnosti v úhrnné částce 100.000 Kč budiž škrtnut.
22. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 1, § 2, pol. 2:
Úhrnná částka na přípravné práce k vybudování sociálního pojištění budiž zvýšena z 300.000 na 5 milionů.
23. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 1, § 3:
Za pol. 3 vládního návrhu "Podpora staveb obytných domů z r. 1919 až 1924" budiž vsunuta nová položka "Podpora staveb obytných domů z r. 1925 až 1926" v úhrnné částce 100 milionů.
24. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI, tit. 4, § 2, pol. 10:
Pol. 10 "Sociální péče o válečné poškozence a pozůstalé po vojínech" budiž zvýšena ze 3,600.000 na 10 milionů.
25. Pozměňovací návrh posl. Blažka a soudr. ke kap. XXI A, tit. 4, § 2, pol. 10:
Pol. 10. "Sociální péče o válečné poškozence a pozůstalé po vojínech" budiž zvýšena na 1 milion.
26. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XXIV:
Výdaj na ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy v částce 1,678.315 Kč budiž škrtnut.
27. Pozměňovací návrh posl. Pohla, Hackenberga a druhů ke kap. XIV, tit. 3, § 4, pol. 9:
Daň z uhlí v částce 300,000.000 Kč budiž škrtnuta.
Místopředseda. dr. Hruban: Návrhy tyto mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu schůze.
Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Al. Křížovi, Remešovi, Pikovi, Oktavcovi a Zeminové pro neodkladné záležitosti; na dny 5., 6. a 7. října t. r. posl. Szentiványimu z rodinných důvodů.
Chorobou omluvil se posl. Srba.
Ve výborech staly se některé změny. Žádám za sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Koutného za posl. Mertu; klub poslanců čsl. strany socialistické posl. Pechmanovou za posl. Langra.
Místopředseda dr. Hruban: Mezi schůzí byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 363. schůzi posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu přikazuji žádost z zem. trest. soudu v Brně ze dne 26. dubna 1925, č. Tl I 345/24/20, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Budaye pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem v časopise "Slovák" (č. 711 im.).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 6. října 1925 v 10 hodin dopol. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 370. schůze.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Nebyly.)
Není jich. Zůstává při tom, co jsem prohlásil.
Schůze je skončena.
(Konec schůze v 11 hod. 20 min. v noci.)