Návrhy na novelisaci potratových paragrafů vyskytly se spontánně z neudržitelné dnešní situace, a to nejen u nás, nýbrž i v Německu, Švýcarsku a Rakousku, a velká propaganda děje se i v Americe. Byly logickým důsledkem toho, co je, ale nikoliv příčinou. Je pochopitelno, že stát se brání poklesu porodů, ale nemůže tak činiti - zejména tak nemůže činiti naše demokratická republika - žalářováním matek a porodních asistentek, nýbrž dalekosáhlou a účelnou ochranou matky a dítěte, hlavně též nemanželského. Jest jen jediné, výsostní právo na rozhodování v otázce rodit či nerodit, a to je nezadatelné právo matky. Působí opravdu paradoxně, že všichni individualisté kapitalističtí a buržoasní v tomto případě upírají individuelní právo a nutí matku, aby v zájmu kolektiva rodila. Nám, socialistům, se posmívají pro ideu kolektivismu, ale sami k ní ve strachu, že pozbudou laciných pracovních sil a masové armády, sahají a dodávají této idei důrazu trestními paragrafy. Pan ministr Šrámek přiznal ovšem i neutěšené hospodářské a sociální poměry dnešní, jež určují a přímo kategoricky omezují počet dětí v rodinách.
Položme si nyní otázku, co činíme v rámci působnosti ministerstva zdravotnictví, abychom těmto poměrům čelili a jich neblahý vliv paralysovali. Odpověď nebude uspokojující, a to nejen pro ministerstvo zdravotnictví, nýbrž i pro všechna ostatní ministerstva. Jednou z prvých povinností v boji proti poklesu porodů je pro ministerstvo zdravotnictví, pracovati všemi prostředky ku poklesu úmrtnosti kojenců a dětí do 6 lety naší republice. Cifry úmrtnosti těchto dětí jsou stále ještě vyšší, než v jiných státech, zejména v Anglii a Belgii. Co se děje, aby se ztenčily tyto žalostné číslice znamenající nejen ztrátu fysickou, nýbrž dotýkající se bolestně i cítění rodičů?
Slavná sněmovno! Již od převratu usiluje u nás stav porodních asistentek o řádnou úpravu svých sociálních a hospodářských poměrů. Dokazuje svými snahami a touhou po vyšším vzdělání, že chce býti opravdu prospěšný a vykonávati ono důležité poslání, jež mu bylo svěřeno: býti rádkyní a důvěrnicí matky a pečovati o kojence po celý rok, radou i pomocí. Byly konány obrovské sjezdy, na nichž se projevila a lékařskými kapacitami byla podepřena potřeba reformy tohoto stavu - připomínám jen skvělé referáty dr. Pachnera z Mor. Ostravy - konal se v Praze i mezinárodní sjezd porodních asistentek, četně obeslaný, který velmi důrazně promluvil, interpelovala jsem pana ministra zdravotnictví ústně ve výboru i písemně, vedly jsme četné deputace porodních asistentek do ministerstev, a výsledek? Pouhé sliby. První parlamentní období se končí a otázka porodních asistentek, jež je současně otázkou kojenců a je v přímé souvislosti s hojnou úmrtností kojenců, nebude vyřešena.
Neupravené poměry tohoto stavu způsobují, že hornatá místa v našem státě jsou namnoze bez porodních asistentek, ku škodě rodiček i dětí. Neslýchané poměry panují na Podkarpatské Rusi, kde je absolutní nedostatek porodních asistentek, kde není obvodních lékařů a kde ten veliký počet narozených dětí je paralysován vysokou cifrou úmrtnosti. V rozpočtu je sice nyní zařazeno 35.000 Kč jako mimořádná položka na zlepšení hospodářských poměrů porodních asistentek na Podkarpatské Rusi, bude však nutno dbáti toho, aby se tato položka také skutečně vyčerpala.
Ne o mnoho lépe je na Slovensku a v některých částech Moravy, hlavně na Valašsku. Nuže, státníci pláčí nad poklesem porodnosti, ale nečiní ničeho - ani tam, kde je to možné, a ve svém resortu - aby to, co se zrodí, bylo také zachováno a udrženo. Drahá energie mateřská je tak pošlapávána, zatím co na druhé straně by páni státníci matkám naporučili, kolik která má poroditi, ovšem pouze matkám chudým, poněvadž bohaté jsou sterilní z mamonářství i z poživačnosti.
Co děláme dále pro školní mládež? Řádně vybudovaná instituce školních lékařů a školních sester nedostala se ještě ze stadia porad a konferencí. Nejdůležitější požadavky okresních nemocnic, vybudování dostatečného počtu vyhovujících pavilonů pro dětské infekční choroby nedosahují toho splnění, jakého by bylo třeba vzhledem k vysoké úmrtnosti dětí do 6 let, kdy dítě je nejvíce infekční chorobě vystaveno. A přeplněné porodnické kliniky, kde jsou ohroženy matky zdravé vedle nezdravých, ty také nemluví pro udržení vyšší cifry porodnosti.
Pan ministr Šrámek se zmínil správně i o tom, že rozhojněné pohlavní choroby seslabují porodnost. Ale tu si musí říci: mea culpa. Co se dělo u nás se zákonem na potírání pohlavních chorob, je prostě monstrum. V ministerstvu zdravotnictví nebylo síly ani vůle vydati včas potřebná a vyhovující prováděcí nařízení a tak jsme žili ve stavu mimo zákon. Stará reglementace prostituce byla zrušena, právem, ale to nové, co se mělo zroditi především ze zdravého a silného impulsu našeho ministerstva zdravotnictví, jakoby stále váhalo a prodlévalo. Za toho stavu, kdy nikdo nekonal svých povinností, ani obec ani stát, byla tu větší možnost vzrůstu prostituce a tím i pohlavních chorob a neplodnosti v důsledku nákazy. Teprve v hodině dvanácté, kdy již již se zdálo, že matky zmírající úzkostí o své syny vytáhnou do pražských ulic a vyčistí je od prostituce, proti níž se ukázaly státní a obecní úřady bezmocné, bylo vydáno prováděcí nařízení a pražský obecní rozpočet vykázal první položku na účelné potírání tohoto zla.
V rozpočtu ministerstva zdravotnictví je zařazena na péči o dítě nepatrná položka 3,350.000 Kč. Tolik skromnosti ministerstvo zdravotnictví přece jen nemělo projevovati, mělo si spíše vzíti vzor z agrárníků, kteří pro ochranu dobytka a obilin docilují daleko vyšších položek. Na příští vzorný ústav pro kojence máme zařazeno pouhých 10.000. Chceme mnoho zdravých dětí, abychom měli zabezpečený svůj národní vývoj, ale jak pečujeme v rámci našich zákonů o matku a dítě? Kdyby nebylo vytrvalého úsilí sociální demokracie, byla by to velmi smutná bilance, již bychom tu mohli předložiti. To, čeho jsme dobyli, co jsme si přímo vynutili na stranách měšťanských: ochranu matky a dítěte v rámci zákona o pojištění nemocenském, invalidním a starobním, dále nedostatečná opatření, jež byla učiněna v rámci zákona o požitcích válečných poškozenců, to je sice úspěch a krok kupředu, ale nestačí, aby byla umožněna a podnícena plodivost. My sociální demokraté jsme chtěli a žádali více v rámci těchto i jiných zákonů: rozšířenou ochranu mateřství v nemocenském pojištění, přiznání nároků na pensi matce dvou dětí v každém případě, všeobecné pojištění pro případ mateřství, ale uplatnily se vlivy těch, kdož chtěli spořiti právě na matkách a dětech. Bránili jsme hubené renty vdov a sirotků válečných poškozenců - je známo, že soudruh ministr Habrman odrazil nejednou útok zprava, který byl veden na drahotní přídavky válečných poškozenců.
Slavná sněmovno, takovéto práce je potřebí, aby byla protiváhou úbytku porodů. Za to však návrhy zákonů o požitcích státních zaměstnanců, restrikční a jiné, výrobek to naší vysoké byrokracie, pracovaly a pracují přímo proti tendenci pomoci matce a dítěti. Chceme hodně dětiček; vyháníme však matky z úřadů a zaměstnání, protože se provinily mateřstvím. Nutíme znovu učitelky do bezduchého, nemorálního celibátu. Ba i v novém zákoně, který se nyní s bolestí rodí, o požitcích státních zaměstnanců, chystá se zredukování příjmů pro ženu v případě mateřství na pouhých 60%. Slavná sněmovno, je tohle práce pro zvýšení počtu porodů? Mimo to trpíme, aby sta neodpovědných otců unikalo povinnosti placení alimentů a zanechalo tak děti v hladu a bídě. Je-li potřebí, aby nemanželský otec byl donucen ke konání svých povinností vězením, nebojme se udělati takovýto zákon, bude to v zájmu dětí a matky.
Dále vydržujeme penězi státu spoustu celibátníků, kněží, mnichů a jeptišek, místo abychom podporovali rodiny s větším počtem dětí - smíme tedy s hlediska státu naříkati na úbytek porodů?
Pokud pak pan ministr zdravotnictví přímo označil i dělnickou třídu jako liknavou v plnění povinností rodičských ke státu, musíme upozorniti, že dělnická třída ve svém nezadržitelném vývoji k vyšší kulturní úrovni pociťuje dnes daleko větší odpovědnost za dítě, než tomu bylo před desítkami let. Dělnická třída, prodchnuta ideami socialismu tvořivého, je si vědoma, že nezvítězíme množstvím zoufalých žebráků, kteří by urychlili a vykonali dílo násilné revoluce. Vítězství její není v masách zoufalých trosečníků, nýbrž v uvědomělých, hospodářsky zabezpečených a sociálně chráněných řadách všech pracujících lidí. Nebude proto dělnická třída vyráběti otroků a žebráků ve velkém již ve svém třídním zájmu. Zvýšená odpovědnost za dítě je moment veskrze mravní a musí býti u dělnické matky jenom oceněna. Přes to je a zůstane dělnická třída nejbohatším pramenem porodnosti ve všech státech, poněvadž žije přirozeně a má odvahu nésti odpovědnost ve vztazích sexuálních. Jest jenom povinností státu a společnosti, aby si udržela bohatství života, jež dodává právě dělnická třída. K tomu je ovšem potřebí, abychom se na rodovou funkci matky dívali ne jako na její soukromou věc, ne jako na hřích, jak to činí církev, nýbrž jako na důležitý výkon pro stát a pro ni samu. Slavná sněmovno, jen tehdy, vykonáme-li vše pro ochranu matek a dětí - a to všech, nikoliv jen manželských budeme míti právo nabádati ke zvýšení porodnosti. Jen tehdy, dovedeme-li čeliti ožebračování širokých vrstev lidových, k němuž nutně spějeme, ponechávajíce mzdy a platy v naprostém rozporu s cenami životních potřeb a dovolujíce, aby lichváři à la pražský náměstek p. Pštros uštipováním housek šidil právě děti chudých lidí, nuže jen tehdy, dovedeme-li čeliti tomuto snižování životní úrovně pracující třídy, budeme oprávněni žádati, aby v zájmu celku národního, který je nám jistě především drahý, neubývalo u nás překotně porodů.
Zvláštní kapitolu pak v této smutné stati tvoří emigrace dětí slovenských do Ameriky, v nichž odchází mnoho zdravé mízy československého národa. Slovenský proletariát dodává stále ještě velký počet dětí státu, ale, nemaje náležité obživy ve vlasti, stěhuje se s houfkem dětí do Ameriky. A cifra emigrovaných by byla ještě daleko větší, kdyby Spojené Státy nebyly snížily kvotu, přistěhovaleckou na míru nejmenší. Zde jsou veliké úkoly k řešení pro naše státníky. Chceme-li však stačiti v budoucnu na tyto úkoly a jim vůbec rozuměti, musíme náležitě pozměniti nynější většinu našeho parlamentu.
Ženy a matky, jež slyší stesky státníků, naříkajících nad úbytkem porodů, ale nevidí jejich činy, ženy, jimž se stále mluví o povinnostech, ale práva jejich se pozvolna škrtí, musí rozhodnouti v nastávajících volbách pro tvůrčí socialistickou většinu v tomto parlamentě, jež bude zárukou lepší budoucnosti našich žen a dětí. "Více světla" - řekl Goethe umíraje, "více socialismu a lidskosti" - říká náš parlament předčasně umíraje. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Stenzl.
Posl. Stenzl (německy): Slavná sněmovno! V každém kulturním státě, kde se klade zákonodárství do rukou zástupců národem samým volených, musí jim býti na každý způsob dovoleno, aby přednesli přání a stesky při jedné z nejdůležitějších předloh vlády, a to při státním rozpočtu. Co se však zde v tomto parlamentě dělo se všemi stesky za 5 1/2 roku od oposičních stran v této sněmovně přednesenými a s kritikou jimi věcně vedenou? Musí býti konstatováno, že zůstaly rok co rok a vždy úplně nepovšimnuty a nepřihlíželo se k nim. Přímo do nebe volající je postup při letošním projednávání státního rozpočtu. Když se v dřívějších letech žádalo, aby státní rozpočet, aby mohl býti důkladněji a věcněji projednán, byl předložen zákonodárnému sboru včas, prohlašovalo se, že se této žádosti z technických důvodů nemůže vyhověti. Musíme prostě žasnouti, že letos všechny tyto obtíže jako by zmizely a sněmovna byla v příjemném postavení, že obdržela státní rozpočet již v září, aby jej projednala, poradila se o něm a na něm se usnesla. Kdyby se chtěl sledovati důvod, proč bylo letos možno předložiti státní rozpočet v této jindy docela neobvykle časné době, nedala k tomu zajisté podnět technická zlepšení aparátu pro sestavení rozpočtu, jež mohla na základě stížností býti provedena již dávno v dřívějších letech, nýbrž jedině mene-tekel nových voleb, jež mělo již dávno koalici utkvěti v paměti.
Ačkoli všichni zástupci koaličních stran a také generální zpravodaj dr. Srdínko mluvili o volbách, jež mají ještě letos býti, jest to ovšem ještě velmi pochybné, zdali také vskutku budou. Není-li možno, že toto smlouvání a obchodování je pouhý úskok? Což se nemůže také státi, že držitelé moci v tomto státě jednoduše prohlásí: Dostali jsme státní rozpočet pod střechu a nemáme skutečně příčiny, abychom musili okamžitě přikročiti k novým volbám?
Ačkoliv i tento rozpočet jest vybudován opět jenom na fiktivním materiále ciferním, podle názoru koalice byl již přiveden do tak zvané rovnováhy, ba končí i přebytkem 15 milionů Kč, což ovšem, díváme-li se na to blíže, neznamená nic jiného než vytírání očí, aby se v první řadě dokázalo českému národu dnes již velmi nespokojenému, že prý politika hospodářská a finační je vedena zvláště způsobilými lidmi. Cizině má se tím nalhati, že tento stát jest úplně konsolidován, když půjde zase o to, vyždímati nějakou půjčku v cizině.
Dámy a pánové! Můžete býti ujištěni, že vaši hru známe, a přesvědčení, že státní rozpočet na rok 1926 bude vám sloužiti jenom k tomu, abyste ho užívali takřka za agitační prostředek pro příští volby do sněmovny, nám nevezmete. Celý německý národ, jakož i ostatní menšiny v tomto státě, které jste za skoro 7 let nikdy nenechali uplatniti se jako rovnoprávné občany demokratického státu, a jejichž národní, kulturní a hospodářské právo jim vzíti bylo vaší snahou, vám nikdy nebudou věřiti bajku o konsolidaci tohoto státu, ba i části českého národa se učí poznávati tento klamný úsudek. Je tedy úplně správné, prohlašuje-li se s německé strany, že vašemu státu oposice nemůže do té míry uškoditi, jako jej se svou neupřímnou politikou hospodářskou a finační poškozujete sami. Musí se opakovati, že zákony této sněmovny, utvořené v posledním období tohoto parlamentu, v němž všechny návrhy oposičních stran i jejich pozměňovací návrhy byly hlasováním bez výjimky zamítnuty, mají ráz jakési jednostrannosti ve prospěch panujícího národa. Abych vám, dámy a pánové, podal pádný důkaz, dovoluji si poukázati na zákon, na němž jste se usnesli, o konečné prý úpravě válečné půjčky. Na základě tohoto zákona, vyměnila se válečná půjčka, která byla svého času upsána pod nátlakem, jen tomu, kdo dne 1. března 1919 neměl většího zdanitelného jmění než 25.000 Kč. Jaká nespravedlivost jest obsažena v tomto ustanovení, dokazuje toto: Přednosta domácnosti, jenž dne 1. března 1919 měl jmění, řekněme 26.000 Kč a nemocí, jakož i jinými nehodami v následujících letech tohoto jmění docela pozbyl a dnes bídně živoří se svou rodinou, nedostal za svou válečnou půjčku nic. Měl-li však někdo jiný dne 1. března 1919 majetek pod 25.000 Kč, který za následujících let dědictvím nebo jinými šťastnými okolnostmi vzrostl na miliony, tomu se vyměnila válečná půjčka až do jisté nejvyšší částky. Již z toho je jasně viděti, jak překotným kvapem se dělají zákony v této sněmovně, a proto je vždy znova zapotřebí upozorňovati celý právně cítící svět na tyto nespravedlnosti; a to se děje pod záštitou vlády, jež sama sebe nazývá demokratickou, se silným vlivem sociálním. Nelze se tedy diviti, že nenávist nashromážděná u takových chudých a opuštěných rodin dříve nebo později se vybije proti dnešním držitelům moci. Další zákon odhlasovaný před nepříliš dlouhou dobou jest zákon o zavedení poplatků za úřední výkony ve věcech správních, jehož působení v praksi povede zajisté k velkým závadám a těžkostem. Zní to skoro neuvěřitelně, že se přenechává vyměření výše takových poplatků docela vlastnímu uznání jednotlivých úředníků, kteří zajisté - hlavně tehdy, jde-li o šovinistické úředníky - v předepsaných mezích poplatků asi nebudou vždy postupovati s žádoucí nestranností. Tak lze zajisté míti zato, že se německému obyvatelstvu budou předpisovati za použití úřadů pro provedení jistých úředních úkonů vždy nejvyšší poplatky, jelikož se bude občanům vašeho národa vždy nadržovati, jak se to prokázalo již v minulosti namnoze v jiných věcech. Je dále na bíledni, že tu bude snaha, ztížiti tímto zákonem německému živnostníku a německému obchodníku možnost existence i v tomto ohledu.
Že se na německé živnostnictvo a obchodnictvo pamatuje jen nedostatečně, dokazuje nepatrná částka vřazená do letošního státního rozpočtu pro zvelebování živností. Za období nynější vlády dovedli jste ukládati našim stavům těžká břemena, aniž jste při tom dbali toho, že se jim musí také docela spravedlivým způsobem podati pomocná ruka. Tak stále jenom slyšíme krásná slova o zřízení ústřední záložny pro úvěr maloživnostenský, jež však dosud stále ještě nebyla uvedena ve skutek. Organisace maloživnostnická doufala, že se teď dostane živnostnictvu a obchodnictvu levného úvěru, a právě teď, za tohoto výminečně velkého nedostatku peněz, kdy živnostnictvo dlouho musí čekati na své pohledávky a tedy potřebuje provozních úvěrů, bylo by rychlé zahájení činnosti velmi užitečné pro živnostnictvo a obchodnictvo.
V tom se jeví zase notorický úmysl, považovati živnostnictvo za nutné zlo ve státě, jehož se dbá jen tehdy, žádají-li se na něm finanční prostředky atd. Při zařizování ústřední záložny pro živnostenský úvěr německé živnostnictvo bude plným právem žádati v zájmu zdárného vývinu bezpodmínečně národní rozdělení.
Ministerstvem zásobování ustanovené lichevní komise zatěžující rozpočet tohoto státu v nemenší míře považuje obchodnictvo a živnostnictvo za docela zbytečné, jelikož oprávněné ceny maloobchodní při nyní normálních tržních poměrech beztoho se snižují samy sebou na nejmenší úroveň známou obchodní zásadou nabídky a poptávky. Na základě slibů daných v době revoluční vzrostl patrně pro stát závazek, postarati se pro příslušníky českého národa o jistá výnosná místa, což se při zřizování lichevních komisí vyskytovalo v plné míře. Příznačné pro kvalitu takových orgánů jsou případy udání lichvy - přihodilo se to několikráte - které musily býti státním zastupitelstvím jednoduše odloženy ad acta, jelikož byly nesrozumitelné. Důkaz, že tyto lichevní komise pro konsumenty nejsou při dnešních poměrech nijak k prospěchu, může býti podán kdykoli a bylo by tedy třeba přikročiti ihned ke zrušení tohoto zbytečného zařízení.
Koalice ve své mocné svrchovanosti dala odhlasovati v této sněmovně zákon o starobním a invalidním pojištění samostatně výdělečně činných osob, aniž brala při tom ohledu na oprávněná přání a žádosti živnostnictva a obchodnictva. Tento zákon znamená celkem zatížení živnostnictva a pro nás Němce porušení národnostních práv, jež se nedá hájiti. Proto německé živnostnictvo neustane ve své snaze, aby tento zákon byl novelován podle jeho spravedlivých požadavků.
Jedinečná kapitola, jež se týká právě pracujících a výdělečně činných vrstev středního stavu, jest zákonodárství daňové. Nechci zde uváděti mnoho suchých číslic, jak to činil pan ministr školství při rozpravě o rdoušení školství, aby vyvrátil docela oprávněné stesky Němců v tomto státě, ale chci se omeziti pouze na skutečnost, že daně a dávky za slavného panování finanční pětky rok od roku doznaly značného zvýšení a dnes dosáhly takové výše, že ukládají celému národnímu hospodářství břemena nad míru velká, čímž se způsobilost soutěže s cizinou snižuje. Přítomnost a také budoucnost se nejeví žádnému poplatníku růžově a proto nemohu jinak než prohlásiti, že nikdo nebude s to, aby mohl platiti trvale ohromně vysoké daně, i tehdy, bude-li se užívati násilných prostředků, což dokazují již schválená daňová vyrovnání. Již stoupající pohyb v rozpočtu posledního roku dá se dokázati těmito číslicemi. Všeobecná daň výdělková byla zvýšena proti loňsku o 3 miliony. Má tím snad býti míněna státní podpora živností? Nebo zamýšlí snad vysoká vláda přispěti tím k ochraně našich drobných živnostníků? Toho názoru já nejsem. Neboť vylučovati jednak německého živnostníka skoro docela ze soutěže o státní dodávky a zatěžovati ho na druhé straně ohromnou daní, nelze trvale snášeti. Bude tedy budoucně zapotřebí všech sil německého živnostnictva a obchodnictva, aby se chránilo před takovými opatřeními, a jsem si toho úplně vědom, že nebezpečí doby všechny naše síly do poslední sjednotí pro obranu a že nás spojí a spojiti musí.
Ještě mnohem příkřeji než při všeobecné dani výdělkové se jeví zvýšení při osobní dani z příjmů. Zde bylo dokonce provedeno zvýšení proti roku 1925 o 115 milionů Kč. Že právě tato daň tíží v poměru ke všem ostatním stavům nejvíce živnostníka a obchodníka, dokazují tisíce rekursů, které byly podány následkem odhadů podle klíče a nespravedlivých odhadů úřady, jež zůstaly však až do dneška nevyřízeny, a domnívám se, že mohu míti za to, že se zde v tomto státě následkem všeobecně obvyklé odkládací taktiky ani nepomýšlí tyto rekursy vyříditi. Že německé živnostnictvo i daní z příjmů je nad míru zatíženo, nemusím při slepé zášti proti našemu národnímu hospodářství, jež se všude jeví, zvláště zdůrazňovati.
K dani z obratu, označované živnostnictvem za docela neodůvodněnou, a proti níž vždy bylo bojováno, ať to je již daň z obratu sama nebo daň přepychová, uvedl jsem již své přesné stanovisko roku 1923 při poradě o rozpočtu a chtěl bych tedy jen na ony pochybnosti tehdy přednesené upozorniti rozhodující vládní činitele. Částku 1.590 milionů zařazenou do rozpočtu na rok 1926 jest podle mého názoru označiti za více než pochybnou. Mimo to zdá se býti velmi divným, že v posledních dvou letech jsou zařazeny skoro stejné částky přes změněnou hospodářskou situaci. Německé živnostnictvo a obchodnictvo žádá nyní jako dříve úplné odstranění docela nemorální daně z obratu a z přepychu a až do té doby, kdy bude zrušena, případné její paušalování u výrobce.
Výměr daní všeobecně, jak se provádí daňovými komisemi zvolenými v letech předválečných a členy vládou k tomu jmenovanými, není ve většině případů živnostnictvu a obchodnictvu zárukou za spravedlivé předpisování daní. Proto se všude žádá, aby tyto komise byly znovu zvoleny, což by vláda měla konečně naříditi. Proti výměru daní provedenému před nedávnem najednou za několik let a daňovým předpisům, které poté byly dodány, musím jménem své strany co nejdůrazněji protestovati, jelikož tím, jak velmi četné případy dokazují, živnostenské a obchodní existence jsou hnány ve zkázu. Plným právem se tedy musí žádati, že předpis daní musí býti proveden téhož roku, v němž bylo přiznání k dani předloženo poplatníkem, a měly by býti předpisy, vydané po jisté lhůtě, počítáno ode dne předložení přiznání, prohlášeny za neplatné.
Daň z masa byla letos také zařazena částkou o 2 1/2 milionu vyšší než loni. Nemohu si vysvětliti, jak může vláda zvýšiti daň z masa, vláda, která se chce přičiniti o zlevnění bezpodmínečně důležitých a nutných poživatin a k tomu účelu udržuje či ponechává ministerstvo zásobování, podle našeho názoru ovšem docela zbytečné, ustanovuje další zlevňovací komise v obcích, jež ovšem jsou na základě zkušeností učiněných v praktickém životě docela bezcenné a proto také již zase zanikly. Tím dokazuje vláda a s tím i ministerstvo zásobování, že oba ani vlastně nechtějí působiti k zlevnění, naopak, že mají především zájem na zdražení. Způsob života a živobytí dělníků a maloživnostníků a vůbec stavů méně zámožných, které bez toho těžce shánějí výdělek, budou nesmírně těžce postiženy zvýšením daně z masa a zdražením masa, jež s tím souvisí.
Daň z vodní síly zařazená na základě zákona do rozpočtu, rovná se dvojímu zdanění podniků s vodním pohonem, čímž se zdražuje hlavně elektrický proud vyráběný vodní silou, což ztěžuje hospodářský rozmach. Tak jako musím se postaviti proti zvýšení všech výše jmenovaných daní, považuji také za svou povinnost, protestovati proti zvýšení všech ostatních daní tížících nemírně národní hospodářství, zvláště proti dalšímu zvýšení domovní daně činžovní o více než 4 miliony korun, daně z nápojů, jež znamená velké zatížení hostinských, dávky z uhlí atd.
Budiž mi však teď dovoleno, abych ještě poukázal zvláště na jednu položku v rozpočtu. Týká se to zařazení úroků z prodlení, exekučních poplatků a pokut ve skoro neuvěřitelné výši 95·3 milionu Kč. V rozpočtu na rok 1923 nacházíme tutéž položku zaznamenánu částkou 18,820.000 Kč, tak že tedy zde za 3 roky nastalo zvýšení o 76,480.000 korun. Zařazení této částky vnucuje mi přesvědčení, že důvěra státu v jeho vlastní občany, mezi tím také k jeho vlastnímu národu; rok od roku mizí, a že se musí sahati k donucovacím prostředkům, aby se vybraly nedoplatky daní a dávek. Vysloveno jinak, důvěra státu ke svým občanům, přepočítána na peníze, klesla o více než 76 milionů. Nahlédnutí za kulisy by nám zajisté názorně ukázalo, že nedoplatky, jež se musí násilně vymáhati, jistě jsou převážně u tak zvaného státního národa, protože německý občan ode dávna měl tu vlastnost, že dostával svým povinnostem k státu, jak jen mohl. Bylo mi dosud vždy záhadou, jak se mohou tak vysoké pokuty vůbec vymoci, avšak poslední dobou jsem o tom byl docela poučen. Znám případy, kde se provedlo pro nepatrné daňové nedoplatky zabavení koz, starých hodin, ba i polohotových rakví, aby se prodaly ve dražbě, a že byl skoro každý poplatník vyhledán, aby byl vyzván k zapravení i docela malých nedoplatků, při čemž byla pokaždé vyúčtována přiměřená pokuta ve formě exekučních poplatků. Právě letošního roku byli berní exekutoři pociťováni, jako nikdy v dřívějších letech, jako vyslovená pohroma země, a neposuzovali se jinak než jako daňový postrach a byly na ně sesílány všechny hromy. Doporučoval bych jen pánům z vlády co nejvřeleji, aby si ušetřili značné výlohy za daňové exekutory a zabývali se raději tím, abychom dostali pokud možno brzy daňovou reformu, spravedlivou a nade všecko důležitou v zájmu národního hospodářství. Nevěřte na žádný způsob, že taková opatření jako ostré daňové exekuce přivodí konsolidaci státu. Zařazením tak značné částky do rozpočtu, jakož i stále se množícími daňovými exekucemi upozorňujete však jistě také celou cizinu, u níž znovu a znovu musíte žádati o úvěry, na neudržitelné poměry v Československém státě, čímž si nezískáte úcty, a opětovaným prohlášením o konsolidovaném českém státě tím více dáváte ráz vyložené lži. Německému národu v tomto státě může tím býti samozřejmě jen uškozeno, ale odpovědnost za to všechno padá přec jen na vaše držitele moci.
Český národ, jenž se německou vědou a uměním dostal na svou dnešní úroveň kulturní, si zajisté také nedá taková opatření trvale líbiti a zajisté přijde čas, kdy dnes rozhodující činitelé jím samým budou povoláni k odpovědnosti a aby vydali počet. Hvězda vzešlá na politické obloze a provázející ministra dr. Beneše a všech jeho cestách bledne a tím i zmizí vážnost československého státu v cizině. Neklamou-li nás dnešní politické poměry v Evropě, mělo by se míti za to, že hra mezi Francií a Československem končí finálem: Mouřeníne, svou povinnost jsi vykonal, můžeš jíti. Důkaz toho, že dr. Beneš ve věci rozhodčí smlouvy našel cestu do Německé říše. Co se dříve u veličin českého národa považovalo za nemožné, stalo se dnes možným a bylo by bývalo chytřejší, hledati cestu k nejbližšímu sousedu již dříve, než aby se tam prováděla nepravdivá propaganda proti nám sudetským Němcům spojená s mnohými náklady. Nikoli moc, opírající se o bodáky, jež stojí stát ročně přes 2 miliardy, přinese spásu československého státu, nýbrž stejné nakládání se všemi občany ve státě, bez rozdílu národnosti, a navázání dobrých poměrů s nejblíže ležícím Německem a Rakouskem, by mohlo částečně působiti hojivě na rány, jež dosud utržil sudetskoněmecký národ.
Dosud jsme v českém státě vystaveni všem možným útrapám v největší míře. Německá půda se nám násilím odnímá, německý státní úředník se jednoduše propouští, německé školy se nám v nepoměrné míře zavírají, patrně v úmyslu, aby se potlačil duševní vývin našeho národa. Německý dělník se vyhání ze svého místa, volné užívání našeho jazyka se nám namnoze znemožňuje, brání se nám zřizovati německé menšinové školy, a podkopává se existenční možnost německému živnostníku a obchodníku, jehož chtějí donutiti k tomu, aby opustil své místo a vzdal se svých nejsvětějších statků. To vše jest zaznamená o v dějinách utrpení našich německých dějin zlatými literami a dalším takovým postupem nikdy nedobudete důvěry sudetsko-německého národa, ale vychováte z něho národní revolucionáře. Nouze doby, způsobená trvalým utiskováním spojí dříve nebo později německého dělníka, občana a rolníka spolu se všemi ostatními stavy v tuhou a vzdorující frontu odboje, jež se zasadí o to, aby chránila věrně všechny naše svaté národní statky. Jsou-li držitelé moci v tomto státě vedeni myšlenkou, že zde je násilí právem, mohlo by se snadno státi, že všichni utlačovaní menšinoví národové v československém státě také jednou se dají touto naznačenou cestou.
Německé živnostnictvo a obchodnictvo najdete v tomto ohledu vždy v boji na straně svých soukmenovců. Zde nemají slova vyhrůžky, ale je to trpká skutečnost, jež k vám volá, abyste ustali, než bude příliš pozdě. Pro státní rozpočet, jenž takovým způsobem se projednává, kde každá věcná kritika se setkává jen s hluchýma ušima nebo prázdnou sněmovnou, nemohu jménem své strany nikdy hlasovati. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Košek.
Posl. Košek: Slavná sněmovno! Při projednávání letošního rozpočtu jsem pověřen naším poslaneckým klubem, abych ke třetí skupině hospodářské promluvil o rozpočtu ministerstva soc. péče. Oblast sociální politiky byla mojí stranou a vůbec hnutím křesťansko sociálním vždy považována za jeden z předních úkolů státu. Opravdu sociálně pokrokový, demokratický stát musí se starati o své hospodářsky slabé, sociálně utištěné příslušníky. Svými zákony musí se starati o úpravu poměrů těchto vrstev tam, kde si samy pomoci nemohou. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)