Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Mondoka pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 5030).

Zpravodajem je p. posl. Moudrý, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Zmíněného činu dopustil prý se jmenovaný poslanec tím, že na veřejné schůzi v Novém Davidkovu, konané dne 31. srpna 1924, pronesl výrok, jímž vybízel k sociální revoluci. Imunitní výbor rozhodl, jako v mnohých jiných podobných případech, nevydati posl. Mondoka, poněvadž projevy tohoto druhu jsou v komunistickém tisku pravidelně otiskovány, aniž by byly konfiskovány.

Místopředseda Buříval: Zahajuji rozpravu. Ještě dříve než udělím slovo prvnímu zapsanému řečníku, navrhuji, nebude-li námitek, aby řečnická lhůta byla stanovena na 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

První ke slovu je přihlášen p. posl. Merta, jemuž uděluji slovo.

Posl. Merta: Paní a pánové! Po dlouhé přestávce je zase svolána poslanecká sněmovna, která nemá určitého denního pořadu. Co je však určitého na každém denním pořadu, jsou žádosti za vydání oposičních poslanců. Ministr vnitra měl by dáti pokyn četnictvu a policii, aby každý klep a naprosto nesmyslné udání bylo uváženo, a ne, aby byl dán rozkaz k zatčení a zbytečnému několikaměsíčnímu žalářování v kriminálech Československé republiky. To je teror, který provádí nejen vláda, nýbrž i celá koalice.

V této síni již mnoho bylo mluveno o teroru ruských bolševiků, mnoho plamenných protestů bylo proneseno nad vraždami, které ruští dělníci spáchali na ruských šlechticích a měšťácích. Ano, pánové, ruští dělníci se dovedli brániti proti nájezdům mezinárodní buržoasní sebranky, s níž jste provili tolik soucitu. Vám a vašim čistým spojencům na vzdory dovedli udržeti první dělnický stát světa.

Ale jestliže jste se vy všichni nesmírně rozčilovali nad smrtí několika tisíc šlechtických a měšťáckých vyvrhelů, kteří celý život utráceli peníze potem a krví dělnickou získávané, proč mlčíte dnes, kdy tisíce a tisíce dělníků a malých rolníků je bez soudu bestiálně vražděno polskou a balkánskou buržoasií? Chápeme, jde pouze o chudé lidi, dělníky a rolníky, jež pro vás nemají naprosto žádné ceny.

Místopředseda Buříval (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že nemluví k věci.

Posl. Merta (pokračuje): Co se dnes děje v Bulharsku? Není tu demokracie, o ní je směšno mluviti, není tu vládní moci. Bulharsko je dnes žalářem a popravištěm dělnické třídy a chudých rolníků. Konstatujeme pouze, že za rok vlády Cankovovy ubito bylo přes dvacet tisíc lidí - ohromná většina dělníků, bez soudu a bez jakéhokoli vyšetřování. Všichni vůdcové agrární strany, pokud nepodařilo se jim uprchnouti ze země, byli povražděni. Sám Stambolijski se řadou ministrů a poslanců pravoplatně lidem zvolených byli povražděni fašistickými důstojnickými bandami.

Ale na tom není dosti. Ani smrt nestačila, aby vyplnila pomstu bulharských katanů. Popravení byli před smrtí mučeni. Můžeme uvésti řadu případů, kdy uvězněným byli vbíjeny hřebíky za nehty, násilím lita jim voda do úst, byli k bezvědomí zbiti obušky na policejních stanicích Cankovovy policie. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.)

Snad řeknete: Dělo se tak v okamžicích občanské války stejně jako v Rusku. Ano i Rusko muselo se tak brániti v občanské válce terorem proti velkostatkářům a fabrikantům - to je ten rozdíl, což zdůrazňuji. Ale vítězstvím sovětské moci zastaven teror, vláda dělníků je dnes příliš silná, než aby ji marný hněv světové buržoasie mohl uškoditi. Jinak dnes po více než roku Cankovovy vlády neuplyne ani den bez poprav a násilí proti ubohému bulharskému lidu.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že projednáváme imunitní záležitost pana posl. Mondoka, a žádám ho, aby mluvil k věci.

Posl. Merta (pokračuje): Já to beru na vědomí. Chceme uvésti jen poslední data. Dne 28. srpna vyneseno 5 rozsudků smrti. Dne 29. srpna jeden školák zabit, jeden odsouzen na 12 1/2 roku do žaláře. Dne 30. srpna 7 rozsudků mnohaletého žaláře. Dne 31. srpna 18 osob odsouzeno k smrti, vedle toho k peněžitým pokutám 30 mil. lvů. Dne 2. září dvě osoby odsouzeny k smrti, deset k těžkému dvou až tříletému žaláři. Dne 3. září komunista Macimont zavražděn. Dne 4. srpna Ivan Bartů, vůdce autonomistů, zavražděn. To je, prosím, vládní zpráva, ne zpráva komunistických časopisů! Podle ní, pokud můžeme věřiti, za několik dní v maličkém Bulharsku 46 zabitých rolníků a dělníků - v prvé řadě komunistů. Kolik jich jest mimo tuto oficielní zprávu, kteří byli ubiti bez soudů a bez výslechu? Zdá se nám, že žádná bestie nemůže býti dosti krvavá a odporná, abychom k ní mohli přirovnati dnešní představitele bulharské vlády. A ještě na tom není dosti.

Bulharští katané nejsou spokojeni mukami, které dali prožívati svým obětem. Rodiny umučených musí trpěti nouzi a hlad. Ženy a děti vězněných umírají hladem. A když chtěli jsme pomoci těmto stům a tisícům nešťastných, byla naše delegace vyhoštěna, všechna pomoc odmítnuta. Tak rafinované prostředky dovedou si vymysliti bulharští vládcové, aby vyhověli nejnižším pudům své msty. Pánové, říká se, že humanita je heslem i vaší demokratické politiky. Nuže, jaké důsledky chcete vyvoditi z této krvavé cesty, jíž před očima celé kulturní Evropy ubírá se bulharský dělník a rolník?

Předseda (zvoní): Vyzývám znovu p. řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Merta (pokračuje): A není lépe v Polsku, s nímž ministr Beneš, nejdůvěrnější přítel presidenta a také "humanista", navazuje nejsladšími slovy diplomatická jednání. Chcete, pánové, věděti, jak vypadá Polsko dělníků a rolníků? Nuže, chceme i tu posloužiti vám informacemi. Polsko má dnes v hlubinách svých vězení 6.000 politických vězňů, kteří jsou odsouzeni na 25 tisíc let do těžkého žaláře. Polské soudy opět podle úřední statistiky vynesly více než 800 rozsudků, smrti. Naši nejlepší pracovníci, kteří po léta pracují v dělnickém hnutí a dovedli si získati důvěry všech vykořisťovaných lidí Polska, jsou ubíjeni, žalářováni. Soudruzi Hybner, Kniewski, Ruthowski odsouzeni k smrti. Chovali se statečně a poslední jich vzpomínky, poslední jich výkřiky, když zazněly již výstřely jich vrahů, patřily dělnické třídě, velkému boji všech vykořisťovaných.

Opět uvedeme stručný "polský kalendář": 27. srpna - hladová stávka ve Lvově, 31. srpna - 6 mladíků v Lodži odsouzeno do káznice, 1. září - tři rozsudky smrti, 5. září - před mezinárodním dnem mládeže hromadné zatýkání, přes 100 zatčených, 6. září další sta zatčených mladých i dospělých dělníků.

To jsou jen ukázky, ukázky potřísněné krví tisíců proletářů. Protestujeme co nejostřeji jménem všech vykořisťovaných, kteří tak bestiálně jsou vražděni, jménem všech pokrokových lidí, lidsky ještě cítících i za současného režimu, proti tomuto brutálnímu krvavému násilí. Chcete-li skutečně a upřímně nésti štít humanity, jíž se vychloubáte, má-li president Masaryk stále ještě onu odvahu a přímost profesora Masaryka - nuže: Nechť promluví k tomuto krvavému aktu bestiality, který se odehrává v celé střední Evropě. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Jos. Kříž.

Posl. Jos. Kříž: Paní a pánové! V poslední době množí se případy žádostí o vydání oposičních poslanců pro jejich politickou činnost. Považujeme tento způsob za nepřípustné a neomluvitelné omezování volnosti slova volených zástupců lidu.

Dnes je však naléhavější otázkou nejen redukce občanských práv, nýbrž zajištění nároku na existenci zejména státních zaměstnanců. Jménem klubu poslanců neodvislé strany komunistické byl jsem zplnomocněn k tomuto prohlášení:

Zákonem o restrikci a před tím provedenou úpravou státních zaměstnanců ve smyslu známých prosincových zákonů byli ve skutečnosti úředníci a zřízenci státní poškozeni tak, že se dnes cítí všeobecně potřeba, aby hmotné poměry jejich byly zlepšeny. Zejména jsou to strany koalované, které právě nyní v době předvolební vědí dobře, že je nutno, aby pro státní zaměstnance bylo něco vykonáno.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že projednáváme imunitní záležitost pana posl. Mondoka, a žádám ho, aby mluvil k věci.

Posl. Jos. Kříž (pokračuje): Já k tomu mluvím. Má se tím jednak napraviti to, čím byli postiženi v minulosti, jednak má se získati jejich sympatie pro nastávající volební kampaň. Ovšem že způsob, kterým vláda zahájila jednání o úpravě platů státních zaměstnanců, jest nejméně způsobilým, aby získal důvěru desetitisíců úředníků a zřízenců státních. V tajných poradách byly přijaty podle zpráv, které jsou nyní rozšiřovány, takové normy pro požitkovou soustavu státních zaměstnanců, že vzbudily přirozeně všeobecný nepokoj, ba hotové pobouření. Subalterním úředníkům a zřízencům nejnižších stupnic mají býti dokonce jejich nízké platy sníženy, úředníkům kancelářským, účetním a smluvním se vzděláním středoškolským kladou se překážky postupu, který ze stupnice do stupnice nebude automatický, a úředníkům se vzděláním vysokoškolským se dávají výhody, které jsou v nepoměru k ostatním kategoriím úřednickým.

Proti těmto úmyslům vlády a většiny tohoto parlamentu v zájmu veškerého státního zaměstnanectva a zejména nižších jeho vrstev co nejdůrazněji protestujeme a voláme v poslední kritické chvíli, aby od svých shora uvedených opatření vláda upustila. Sami jako zástupci neodvislé strany komunistické v Československu budeme hájiti rovnoměrné a spravedlivé honorování všech státních zaměstnanců a vybudování požitkového systému, který bude vyhovovati kulturním a sociálním požadavkům všech státních zaměstnanců. (Potlesk neodvislých poslanců komunistických.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Moudrý: Jest příliš patrno, že řeči, které zde byly proneseny, naprosto nesouvisí s případem imunitním, který byl zde projednáván. Nemohu posuzovati, do jaké míry teror posl. Mondoka a jeho programových názorů souvisí s tak zvaným bílým terorem v Bulharsku a Polsku, také nemohu sděliti, jaké názory imunitní výbor o této věci má, poněvadž imunitní výbor neměl příležitost, když projednával věc posl. Mondoka, jednati o teroru bulharském a polském, a proto nemohu rozhodně odpověděti na otázku pana kol. Merty, jaké důsledky chceme vyvoditi z teroru bulharského.

Jako referent imunitního výboru vyvozuji zatím jen ty důsledky, že žádám, aby pan posl. Mondok vydán nebyl a doufám, že kolegové z komunistické strany budou se mnou aspoň tentokráte souhlasiti.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pana posl. Mondoka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, tím posl. sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Mondoka, a tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu schůze.

Přejdeme k odst. 5, poslednímu, jímž jest:

Zpravodajem jest pan posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Zmíněného trestního činu dopustil prý se jmenovaný poslanec na veřejné schůzi lidu v Rybářích dne 9. listopadu 1924 výroky o poměru Německa k našemu státu, o míru versailleském i o "připojení k velkému Německu". Imunitní výbor pojednav o této věci spatřuje v inkriminovaných výrocích kritiku související s vykonáváním poslaneckého mandátu a navrhuje, aby posl. inž. Kallina vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj podle usnesení výborového navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. inž. Kalliny.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. inž. Kalliny a vyřízen jest pátý, poslední odstavec pořadu dnešní schůze.

Prve než přikročím k ukončení schůze rozhodneme hlasováním podle § 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích označených za naléhavé, které byly rozdány ve 360. schůzi posl. sněmovny.

Je to nejprve naléhavá interpelace posl. Hillebranda a druhů vládě, že papežský nuncius demonstrativně opustil Prahu (tisk 5260).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tážeme se vlády:

1. Jest pravda, že papežský nuncius odcestoval z uvedených důvodů?

2. Je-li tomu tak, jest vláda ochotna odvolati také československého vyslance u Vatikánu?

3. Jest vláda ochotna podati dávno ohlášené návrhy zákonů o odluce církve od státu?

Předseda: Pan posl. Hillebrand a soudruzi navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato dle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Tím rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.

Dále jest zde súrna interpellácia poslanca Hlinku a spol. na ministra zahraničia, poťažne na vládu, že Msgr. Marmaggi opustil našu republiku (tisk 5261).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Opytujeme sa vysokej vlády:

1. Či zodpovedá pravde, že pán prezident obišiel štátnu vlajku a vyvesiť dal husitskú, čím prejavil svoje nepriateľské smýšľanie oproti 80% obyvateľov a občanov republiky katolíckeho náboženstva?

2. Aké zadosťučinenie hodlá dať vysoká vláda za túto urážku doyena diplomatického sboru? A čo hodlá podniknúť, aby diplomatické styky so sv. Stolicou sa zase čí skôr obnovily a tak ukojila vláda 80% svojich občanov?

3. Či s vedomím vlády učinil pán prezident tento krok, nás urážajúci? Ak áno, čo mieni podniknúť vysoká vláda, aby táto ústavná chyba napravená bola?

Předseda: Pan posl. Hlinka a soudr. navrhují, aby rozprava o této interpelaci provedena byla ve schůzi příští.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato dle návrhu podatelů zahájila se v následující schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

Dále jest zde naléhavá interpelace posl. Böhra a druhů předsedovi vlády o Husových slavnostech (tisk 5269).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Podepsaní táží se pana předsedy vlády jako zástupce vlády:

1. Jest pravda, že president republiky a několik ministrů převzali protektorát nad veřejnou Husovou slavností a účastnili se jí, ačkoliv se rozhodující zástupce katolické církve proti tomu ohradil?

2. Jest pan předseda vlády ochoten uvésti důvody, proč byl dne 6. července na pražském hradě místo státní vlajky vyvěšen prapor husitský?

3. Co hodlá vláda učiniti, aby dala vhodné zadostučinění za urážku svaté stolice a katolického obyvatelstva a aby byly znovu navázány pravidelné styky se svatou stolicí?

Předseda: Pan posl. Böhr a soudr. navrhují, aby rozprava o této věci byla provedena ještě v dnešní schůzi.

Kdo souhlasí s tím, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava a aby se provedla ještě dnes, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Ani této naléhavé interpelaci rozprava přiznána nebyla.

Páni posl. dr. Czech, Hillebrand, Pohl a druzi podali podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu návrh, aby se do nejbližší schůze poslanecké sněmovny dostavil pan předseda vlády a podal zprávu o všeobecném politickém stavu a úmyslech vlády.

Žádám za přečtení návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Návrh poslanců dr. Czecha, Hillebranda, Pohla a druhů podle §u 46 jedn. radu.

Dne 15. července byla sněmovna, ačkoli měla vyříditi ještě bohatý pracovní program, zcela z nenadání poslána na prázdniny a tím nastala úplná politická desorientace. Vláda po celé dva uplynulé měsíce neuznala za hodno námahy, aby své nejbližší záměry oznámila veřejnosti. Ve státě, který chce býti pokládán za demokratický, jest obyvatelstvo ponecháváno naprosto v nejistotě, zamýšlí-li se sněmovnu rozpustiti, či nikoliv, má-li býti vyřízena celá spousta nutných sociálně-politických opatření, jež sama vláda označuje jako naléhavá, či nikoliv. Oficiosní a veškerý koaliční tisk den co den přinášel měnící se zprávy o situaci, které mohly jen působiti, že všeobecná desorientace vzrostla v úplný zmatek. Poněvadž takový stav nelze naprosto sloučiti s demokratickými zásadami a pro sněmovnu jest nesnesitelný, navrhují podepsaní:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Předseda vlády se vyzývá, aby se dostavil do nejbližší schůze poslanecké sněmovny a podal zprávu o všeobecném politickém stavu a úmyslech vlády.

Předseda: Návrh opatřen jest dostatečným počtem podpisů, vyhovuje jednacímu řádu; dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr. Czecha, Hillebranda, Pohla a druhů, aby se pan předseda vlády dostavil do nejbližší schůze poslanecké sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Dále byl mi podán návrh posl. Hillebranda, Hackenberga, Schweichharta a druhů podle §u 46 jedn. řádu, aby se posl. sněmovna usnesla vyzvati ministra pro věci zahraniční, aby se dostavil do příští schůze poslanecké sněmovny a podal zprávu o diplomatickém konfliktu s Vatikánem.

Žádám za přečtení návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Návrh poslanců Hillebranda, Hackenberga, Schweichharta a druhů podle §u 46 jedn. řádu.

Pro demonstrační odjezd papežského nuncia byly ve sněmovně podány čtyři naléhavé interpelace a podali je podepsaní za klub československých socialistů, klub německé křesťansko-sociální strany lidové a klub slovenské ľudové strany. Zřejmě proto, aby se sněmovna nemohla vysloviti o těchto naléhavých interpelacích, byla dne 15. července zcela z nenadání odročena. Toto opatření, jímž sněmovně bylo znemožněno zaujmouti stanovisko k politické otázce, která byla tehdy nejpalčivější, veškeré obyvatelstvo nesmírně rozčililo a roztrpčilo. I koaliční strany byly přesvědčeny, že takový postup jest výsměchem všem demokratickým pojmům. "České Slovo" několikráte prohlásilo, že socialistická strana žádá, aby na podané interpelace byla dána odpověď v plné schůzi sněmovny, zvláště napsalo dne 16. července 1925: "Chtěli jsme vážnou rozpravu v obou sněmovnách, aby bylo zjednáno jasno o stanovisku stran a vlády k urážce učiněné Vatikánem." Klub československých sociálně-demokratických poslanců uveřejnil dne 16. července usnesení, v němž odročení sněmovny nazval těžkým poškozením její vážnosti a prohlásil, že by bylo bývalo nutno, aby předseda vlády a ministr pro věci zahraniční promluvili ihned, jakmile konflikt nastal. Ve mnoha dalších článcích zaujalo "Právo Lidu" stanovisko proti umlčení sněmovny, jak to výslovně nazvalo. Jelikož se sněmovna konečně zase znovu sešla, jest pro stanovisko dvou koaličních stran, které se zde projevilo a které ovšem oposiční strany zastupují ještě ostřeji, úplně vyloučeno, aby, jak se nepochopitelně stalo v senátě, na tyto interpelace byla dána odpověď prostě písemně, což by se rovnalo novému umlčení sněmovny.

Podepsaní navrhují tedy podle §u 46 jednacího řádu, aby se poslanecká sněmovna usnesla vyzvati ministra pro věci zahraniční, aby se dostavil do příští schůze poslanecké sněmovny a podal zprávu o diplomatickém konfliktu s Vatikánem.

Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu řádu, dám o něm tudíž rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí tedy s návrhem pp. posl. Hillebranda, Hackenberga, Schweichharta a druhů, aby pan ministr zahraničních věcí byl vyzván, aby se dostavil do příští schůze poslanecké sněmovny a podal zprávu o diplomatickém konfliktu s Vatikánem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Paní posl. Zeminová a pan posl. Slavíček vznesli na mne dotaz podle §u 70 jedn. řádu poslanecké sněmovny, poukazující k tomu, že zákon o neslučitelnosti poslanecké funkce s členstvím ve správních radách atd. byl již před více než jedním rokem odhlasován, přes to však že výbor inkompatibilitní nebyl dosud ustaven. Táží se mne podle §u 70 jedn. řádu, zda-li jsem ochoten výbor inkompatibilitní uvésti ihned v činnost.

K dotazu tomu odpovídám, že předsednictvo opětně, a to pro 296. schůzi dne 31. října 1924, tedy pro druhou ze schůzí, které následovaly bezprostředně po vyhlášení zákona o inkompatibilitě, a znovu pro 297. a 298. schůzi dne 11. listopadu 1924, dalo respektive navrhlo, na denní pořad volbu tohoto výboru. Ačkoli byla tedy volba ta třikrát na denním pořadu, se žádné strany nebyl mně ani tehdy, ani do dnešního dne podán návrh ve smyslu §u 22 jedn. řádu, jak má býti výbor početný (předsednictvu nepřísluší v tomto směru iniciativa), ani návrh kandidátů pro výbor ten. Také se žádné strany nebyl později učiněn ve smyslu §u 10, odst. 3, návrh na doplnění pořadu volbou jmenovaného výboru.

Dodávám, že od vyhlášení zákona inkompatibilitního nedostalo se předsednictvu dosud podnětu ani ze stran oposičních (Veselost.), aby se zabývalo inkompatibilitní čin ostí (Hluk.) některého poslance, respektive vyžádalo si rozhodnutí výboru inkompatibilitního.

Z důvodů uvedených není mně možno výbor v činnost uvésti.

Slovo ke zodpovědění dotazu podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si předseda výboru ústavně-právního, pan posl. dr. Hruban.

Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Hruban: Pan posl. Burian dotázal se podle §u 70 jedn. řádu mne jako předsedy výboru ústavně-právního, jaké opatření hodlám učiniti, aby návrh bývalého posl. dr. Bartoška a soudr. na vydání zákona, kterým se zavádí v republice Československé odluka církve od státu (tisk 3910/IX), byl co nejrychleji projednán ústavně-právním výborem, a zda-li jsem ochoten k jeho projednání svolati ihned ústavně-právní výbor.

Na dotaz ten odpovídám, že výboru ústavně-právnímu z důvodů, jež jsou na snadě, doporučuji vždy jen předlohy zralé k meritornímu projednávání, které dávám na denní pořádek, a že tak učiním také s předlohou, o niž jde, jakmile složitá a obsáhlá látka, kterou má osnova upraviti, bude tak dalece a tak zrale zpracována, aby ji výbor ústavně-právní, jemuž byla vedle výboru kulturního přikázána, mohl zkoumati s hlediska naší ústavy. Kulturní výbor rovněž posud návrhem se nezabýval.

Dodávám, že návrhu bývalého poslance dr. Bartoška není ani přiznána pilnost podle §u 55 jedn. řádu, ani uložena sněmovnou lhůta podle §u 35 jedn. řádu. Také ve výboru samém po celý čas, co návrh jest mu přidělen, dosud žádný jeho člen, ani pan tazatel neučinil návrhu, aby věc jako neodkladná dána byla na pořad jednání výborového.

Předseda (zvoní): Dal jsem si předložiti přepis stenografického zápisu o řeči pana posl. Buriana a shledal jsem, že učinil v ní tyto dva výroky: "Objímali se naši slavní republikáni před tváří celé Prahy s hohenzollernským korunním princem rumunským a prováděli s ním po celém hlavním městě republiky nestydatý monarchistický kankán za asistence ohromného počtu republikánské policie." (Výkřiky komunistických poslanců.)

Dále shledal jsem v přepisu tom další výrok: "Tento perfidní manévr se vládě a vládním stranám nezdařil."

Za oba tyto výroky volám pana posl. Buriana dodatečně k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Ukončím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 22. září 1925 o 1. hodině odpolední s tímto

1. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 5212) zákona o úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 5224).

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Skotka pro přestupek podle §u 27, odst. I zák. čl. XIV z r. 1914 (tisk 5104).

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §u 2, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči Ivanu Mondičovi z Hustu (tisk 5250).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kreibicha pro přečin podle §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky, přečin pomluvy finančního ministra podle §u 1, 3/II - 1, 2 zák. čl. XLI z r. 1914, přečin pomluvy bývalého župana a ministra dr. Mičury, pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 5186).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě za souhlas s trest. stíháním posl. Krause pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 5249).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hanreicha pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., pro přečin podle §u 14, č. 5 a přečin podle §u 15, č. 2 téhož zákona (tisk 5251).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči dr. Josefu Krupecovi, pravotáru v Žilině (tisk 5248).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Gátiho pro přečin podle §u 15, č. 1 a 3 zákona č. 50/23, pro přečin urážky na cti důstojnického sboru československé armády podle §§ 2, 4, odst. 2 a 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, pro přečin podle §u 18, č. 3 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle §u 15, č. 3 citovaného zákona (tisk 5031).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Něm. Brodě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 5287).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Lehnerta pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 5253).

11. Zpráva výboru imunitního o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Tausika pre prečin podla §u 14, č. 3, §u 15, č. 2 a §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky, a pre prečin podla §§ 2 a 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5097).

Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.