Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ja menom zahraničného výboru navrhujem, aby Národné shromaždenie republiky Československej dalo súhlas k dodatočnej úprave, doplňujúcej obchodnú smluvu zo dňa 17. augusta 1923, zjednanej medzi republikou Československou a Franciou a podpísanej v Paríži dňa 18. augusta 1924, ako i k "Protokolu priloženému k dodatočnej úprave, doplňujúcej úmluvu zo dňa 17. augusta 1923", podpísanému v Paríži dňa 4. septembra 1924.

Prosím, aby slávna snemovňa túto dodatočnú úmluvu schválila a prijala schvaľovacie usnesenie, ktoré znie:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatečnou úpravou doplňující obchodní smlouvu ze dne 17. srpna 1923, sjednanou mezi republikou Československou a Francií a podepsanou v Paříži dne 18. srpna 1924, jakož i s "Protokolem přiloženým k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaným v Paříži dne 4. září 1924. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor živnostenský p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Článkem XXIX obchodní úmluvy uzavřené dne 17. srpna 1923 mezi republikou Československou a Francií přiznaly si obě smluvní strany ve vzájemné dohodě právo, předložiti kdykoli po uplynutí prvního osmiměsíčního období jakékoli žádosti směřující k dosažení změny nebo doplnění této úmluvy, aniž by ji musily napřed vypověděti.

Po uplynutí této osmiměsíční lhůty bylo sjednáno mezi oběma vládami, že s ohledem na změny v celním režimu, k nimž dojde automaticky v důsledcích provádění nejbližšího obchodně-politického programu obou smluvních stran i v jich vzájemném poměru, budou prozatím vyřízeny obapolně jen nejnaléhavější požadavky a jednání o revisi smlouvy na širší basi bude zahájeno v únoru neb březnu 1925.

Vycházejíce z tohoto hlediska uzavřely obě smluvní strany dne 18. srpna 1924 "Dodatečnou úpravu doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923", v níž pro československé zboží při dovozu do Francie bylo docíleno těchto důležitějších doplňků a obměn:

1. Tarif minimální všeobecně se rozšiřuje na štěpiny, dřevěné uhlí, metylalkohol, skleněné perly, fotopapír, kufry a jiné kožené zboží, některé druhy kaučukového zboží.

2. Dosavadní percentuelní slevy z rozdílu mezi tarifem maximálním a minimálním se zvyšují, resp. nově přiznávají u některých druhů zboží, jež dosud bylo podrobeno při dovozu do Francie tarifu maximálnímu. Tak zvyšují se slevy u opracovaných kamenů, železného a ocelového drátu, dutého skla, lahví, tkanin z umělého hedvábí, mlátiček, šrotovníků a j., nově se zavádějí na př. u kovových barev, nepromokavých oděvů a j.

3. Na řadu jiných československých výrobků, z nichž nejdůležitější jsou v následujícím uvedeny, zavádí se buď nové kontingenty, resp. zvyšují se dosavadní při dovozu do Francie za použití minimálního tarifu: je to zejména u tužek, zdobeného porculánu, tabulového skla, zboží stávkového z hedvábí, u nepravé bižuterie, obráběcích strojů a zvláště u hospodářských strojů, a to secích, pak vyoravačů řepy a bramborů, odstředivek, řezaček a rozmetadel hnojiv.

S druhé strany pak byly v rámci československého smluvního programu přiznány pro dovoz francouzského zboží do Československa celní slevy na bavlněnou a lněnou přízi určitých druhů, konsolidovány celní slevy poskytnuté Italii na pneumatiky, poskytnuty slevy na některé druhy kůže, zejména kůži umělou, stroje ku obrábění dřeva, některé automobilové součástky, laky, inkousty, ultramarin vedle vyřízení některých otázek, řešených z části již v obchodní úmluvě ze dne 17. srpna 1923, jichž příslušná úprava byla žádoucí.

Mimo to byla modifikována některá ustanovení této obchodní úmluvy v oboru povolovacím.

Vzhledem k tomu, že Francie uzavřela dne 28. července 1923 smlouvu s Italií, kterou této přiznala určité výhody na různé zboží z hedvábí a umělého hedvábí, čímž nastal značný přesun v celním režimu francouzském na toto zboží, byla zároveň upravena nově tato otázka mezi Československem a Francií v protokolu ze dne 4. září 1924. V tomto protokolu Francie přiznává zároveň Československu minimální tarif na kontingent 50 q tkanin z čistého neb smíšeného hedvábí určených k výrobě deštníků, slunečníků a kravat.

Dodatečná úprava i s protokolem o hedvábí nabude působnosti osmý den po výměně ratifikačních listin a bude v platnosti po stejnou dobu jako obchodní úmluva ze dne 17. srpna 1923.

Tedy nová tato dohoda z 18. srpna 924 obsahuje seznam zboží, část základního sazebníku, kde jde o určité slevy, které vyjádřeny jsou v procentech, jak z celního sazebníku francouzského, tak i z celního sazebníku našeho. Při této příležitosti je nutno poukázati k tomu, že i tato dohoda jaksi navázána je na jiné dvě dohody, které byly sjednány naší republikou mezi Italií, Rakouskem a Francií, které v celním sazebníku našem vyvolaly určité změny, které snižovaly určité sazby i koeficienty. Na základě těchto slev bylo umožněno učiniti dohodu, ale také na druhé straně výslednice tohoto opatření bude se jeviti v tom, že některých druhů zboží, o něž právě jde a u nichž koeficienty v základním celním sazebníku byly sníženy, bude možno u nás ve volném obchodě levněji dosíci.

Tyto dohody však ukazují na jednu okolnost, o které pokládám za nutno také se zmíniti, že totiž obchodní styky, ať již jsou sjednány nebo vedeny na určitých obchodních dohodách, přece jen nejsou stabilisovány tak, aby nebylo potřebí případných změn. A tu ministerstvo zahraničních záležitostí má povinnost dbáti, aby při sjednávání smluv mezi státy cizími chráněn byl také zájem obchodu a průmyslu našeho tím, aby všech výhod, které na základě těchto smluv dává jeden stát druhému, bylo dosaženo i pro stát náš, a tím aby také náš průmysl a obchod získal snadnějšího spojení i většího odbytiště. Je toho potřebí, a máme smutné zkušenosti z r. 1922, kdy zastaveno bylo téměř naše obchodní spojení s cizinou, když znemožněn byl na základě vysoké valuty vývoz a konkurence našich výrobků na zahraničním trhu. Následky, které se z toho v našem vnitřním finančním hospodářství ukázaly, jsou ještě v dobré paměti, a proto s tohoto hlediska vítáme každou podobnou obchodní dohodu, která dává našemu průmyslu a obchodu určité výhody a možnost navázati obchodní styky, a tím přináší zaměstnání našemu obchodu a průmyslu, tedy zaměstnání hlavně našim výrobním a pracujícím vrstvám.

Důležitost těchto obchodních smluv a navázání těchto obchodních styků je tím prokázána. My vítáme každou takovou příležitost a možnost, která tyto styky obchodní upravuje, a to tím spíše, když je zlepšuje, a když dává se možnost k navázání obchodních styků a tím k většímu zahraničnímu obchodnímu spojení.

Všechny tyto důvody uváženy byly ve výboru pro obchod, průmysl a živnosti a tam také ochotně, s povděkem přijímány jsou všechny tyto smlouvy, které dávají nám možnost, abychom usnadňovali styk s cizinou a zvyšovali tím náš odbyt za hranicemi.

Jménem tohoto výboru činím návrh, aby posl. sněmovna schválila návrh usnesení, které kol. zpravodaj za výbor zahraniční přečetl. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Také hlasování o tomto odstavci pořadu odkládám až po vyřízení odstavce následujícího. (Námitky nebyly.)

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. dr. Uhlíř, za výbor živnostenský pan posl. Geršl.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. dr. Uhlířovi.

Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Ctěná poslanecká sněmovno! Nežli přistoupíme k definitivní smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Dánským, bylo nutno, aby byla uzavřena úmluva prozatímní, která právě, dámy a pánové, leží před vámi, abyste ji schválili.

Předkládaná prozatímní úprava obchodních styků je vybudována na zásadě nejvyšších výhod. V duchu této zásady zaručují si obě strany vzájemně, že s příslušníky, obchodními společnostmi, loďmi, obchodními cestujícími a agenty druhé strany nebude nakládáno hůře, nežli s příslušníky, obchodními společnostmi atd. kteréhokoli státu třetího, a rovněž že plodiny i tovary druhé strany nebudou jak při dovozu, tak i vývozu postihovány jinými omezeními, než jakým podléhá zboží kteréhokoli třetího státu. Klausule nejvyšších výhod se vztahuje také vzájemně na připouštění konsulárních úředníků.

Ze zásady nejvyšších výhod jsou vzájemně přiznány některé výjimky:

Mimo zvláštní výhody poskytnuté k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech vyhrazuje si republika Československá touto prozatímní úpravou také zvláštní výhody, jež by si sjednala republika Československá s Rakouskem v základě čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské nebo čl. 205 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem a na druhé straně zase Dánsko vylučuje z aplikace klausule o nejvyšších výhodách ty výhody, které dalo nebo dá Norsku a Švédsku nebo jednomu z těchto států.

S výjimkou posléze zmíněnou setkáváme se již také v naší obchodní dohodě s Norskem. Je to t. zv. skandinávská nebo nordická klausule. Dánsko, Švédsko a Norsko vzájemně ji vkládaly do smluv s třetími státy již dávno před válkou a v nejnovější době ji nacházíme, pokud jde o Dánsko, v jeho smlouvách s Bulharskem, Estonskem, Litevskem, Ruskem, částečně i s Finskem. Byly-li by tyto zvláštní výhody přiznány snad některému třetímu státu, jest Československá republika úplně zajištěna, neboť klausule by měla praktické důsledky jen tehdy, kdyby i velmoci přivolily k eventuelnímu zvláštnímu režimu obchodně-politickému skandinávských zemí.

Ve příčině daní, poplatků a dávek ukládaných obapolným příslušníkům uplatněn jest princip parity tak, jak to odpovídá duchu ostatních naších obchodních smluv. Ujednaná úprava se nijak nevztahuje na Gronsko. Ustanovení toto nachází se bezvýminečně ve všech obchodních smlouvách dánských.

Obě strany vyslovují konečně společnou vůli v nejbližší možné době zahájiti jednání o některých otázkách sociálně-politických a dohodnouti se o otázce osvobození od vojenské služby příslušníků jedné strany ve vojsku strany druhé.

Prozatímní úprava zůstane v účinnosti až do uzavření obchodní dohody definitivní, leč by byla vypovězena 3 měsíce předem.

V ostatním poukazuje vláda přímo k ustanovením vyměněných not samotných, podle nichž má býti tato prozatímní dohoda, předkládaná se souhlasem p. presidenta republiky, uvedena v prozatímní platnost v obou zemích dne 1. května 1925.

Dánsko přichází pro nás v úvahu jako dobré odbytiště některých produktů výroby zemědělské, ale hlavně jako trh našich výrobků průmyslových. Dovážíme tam ovoce, semena, peří, zboží bavlněné, lněné, jutové, vlněné, kožené, hlavně obuv a brašnářské výrobky, zboží skleněné, kamenné a hliněné i zboží železné. Nemalou položku v našem celkovém vývozu do Dánska činí také lněné a jiné pokrutiny jako odpadky naší výroby mastných olejů.

Z Dánska do Československa se dováží v prvé řadě dobytek, tuky a umělá hnojiva.

Ctěná sněmovno! Zahraniční výbor ve schůzi dne 25. června 1925 vzal na vědomí, že úprava tato je pouhou přípravou ke smlouvě definitivní mezi republikou Československou a královstvím Dánským, a doporučuje vám, abyste přijali tato dvě usnesení:

Předně: "Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 18. prosince 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, čís. 313 Sb. z. a n."

Dále: "Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 18. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. dubna 1925, č. 86 Sb. z. a n." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor živnostenský, panu posl. Geršlovi.

Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Včera schválila tato sněmovna prozatímní obchodní dohodu mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 31. ledna 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, která dnem 31. prosince m. r. vypršela.

Dne 18. prosince loňského roku byla sjednána nová prozatímní smlouva, která platila do 18. dubna 1925, kde opět prozatímní tato obchodní dohoda byla prodloužena čili obnovena, a to na tak dlouho, dokud nebude uzavřena definitivní mezinárodní smlouva obchodní mezi oběma smluvními státy.

Jak již bylo uvedeno, obě tyto smlouvy sjednány jsou na zásadě nejvyšších výhod.

Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, s výhradou zákazu nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu.

Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne republika Československá dánskému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do Československé republiky. Stejně tak poskytne království Dánské republice Československé až do uzavření definitivní smlouvy vzájemnou výměnu zboží za stejných podmínek jako stanovíme ve smlouvě této pro království Dánské.

Dánské lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích československých zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní.

Na železnicích bude zboží československé požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod.

Království Dánské nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež přiznali jsme na př. Rakousku. Republika Československá naproti tomu nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, které přiznalo království Dánské Norsku nebo Švédsku, nebo oběma těmto zemím, dokud tyto výhody nepřizná státu třetímu.

Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí.

Republika Československá nebude moci naproti tomu požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech Dánska.

Výbor pro záležitosti průmyslu a obchodu spojil obě tyto smlouvy, totiž smlouvu z 18. prosince 1924 a 18. dubna 1925 v jednu zprávu, a protože touto smlouvou jsou zajištěny určité výhody pro náš obchod a průmysl a naše zájmy až do definitivní úpravy kryty, doporučuje slavné sněmovně, aby tuto prozatímní úpravu schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Měli bychom hlasovati. Ježto však není dostatečné presence, přerušuji schůzi na 1/2 hodiny, to jest do jedné hodiny.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 35 min. odpol. - opět zahájena v 1 hod. 15 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Měli bychom teď hlasovati o vyřízených 4 odstavcích pořadu schůze, nebude-li však proti tomu námitek, vyřídili bychom předem ještě 5. odstavec. (Námitky nebyly.)

Námitky proti tomu není, přikročíme tedy k jednání o tomto odstavci.