Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 11 hod. 20 min. dopol.

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: J. Marek, Roudnický.

183 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Hodža, dr. Markovič, Srba, Stříbrný, Šrámek, dr. Winter; za ministerstvo obchodu min. místotaj. dr. Horáček.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 357. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem dodatečně na schůze v tomto týdnu posl. Stenzlovi z rodinných důvodů; na dnešní schůzi posl. Moudrému; do 16. t. m. posl. dr. Haasovi pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil posl. J. Černý (soc. dem.).

Došel návrh posl. Onderču a spol. na vyšetrenie usmrcenia J. Hulu v Dolnom Šebeši dňa 6. jula b. r. vyšetrujúcom výborom posl. sněmovny.

Došly některé dotazy a odpovědi. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Netolického ministrovi financí ve věci Vilmy Stuchlíkové, faktorství ručního vyšívání v Chrasti u Chrudimi.

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Sauera o dávce z majetku Emilie Harkerové z Rapotína a o poměrech u berní správy v Šumperku,

min. vnitra na dotaz posl. Patzela, že jáchymovská okr. politická správa zakázala vyvěšovati oznámení v obchodních místnostech,

min. soc. péče na dotaz posl. dr. Lodgmana o důchodu válečného poškozence Otty Wernera z Ústí nad Labem,

min. obchodu na dotaz posl. Krause, že Tomáši Baťovi ze Zlína bylo prominuto předložení průkazu způsobilosti pro živnost obuvnickou.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5263. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Jurigy pro přečin pomluvy podle § 1, § 3, odst. II, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 a posl. Tománka pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky.

5264. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Labaje pro přečin pomluvy podle §1, § 3, odst. II, č. 2, § 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914.

5265. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin podle § 14, č. 3 a přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a § 278 tr. zák.

5266. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hl. práv. zástupcu župy XX v Košiciach o súhlas k trest. stíhaniu posl. Tausika pre priestupok podľa § 46 zák. čl. XL z r. 1879.

5267. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky.

5268. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupiteľstva v Košiciach o súhlas k trest. stíhaniu posl. Mondoka pre prečin podľa § 4 zák. čl. XL z r. 1914, ďalej pre priestupok podľa § 15, odst. 4 zákona na ochranu republiky a konečne pre prečin podľa § 2 a § 8, č. 3 zák. čl. XL z r. 1914.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán:

5270. Vládní návrh zákona, kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou a současně se zrušuje § 23 odst. 3 a 4 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z., o změně a doplnění živn. řádu.

Přejdeme k pořadu schůze, k 1. jeho odstavci, jímž jest:

Zpravodajem výboru živnostenského je p. posl. Netolický, výboru zahraničního p. posl. dr. Hnídek.

Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Mezi republikou Československou a republikou Rakouskou byla uzavřena rámcová obchodní dohoda, podepsaná v Praze dne 4. května 1921, jež byla po schválení zákonodárnými sbory v obou státech ratifikována dne 4. listopadu 1922 v Praze výměnou ratifikačních listin.

V oboru celním zajišťuje tato obchodní dohoda výrobkům i plodinám ve vzájemném styku nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách. V době uzavření dohody byla doložka o nejvyšších výhodách úplně postačitelna pro oba smluvní státy. Po jejím uzavření došlo však v důsledku přesunů měnových ke změnám i v oboru celním. V době uzavření dohody ze dne 4. května 1921 byl poměr koruny československé k rakouské 1:9. Když pak rakouská koruna počala rapidně klesati, Rakousko zvyšovalo s poklesem koruny násobek cla. Po stabilisaci rakouské měny ustálil se tento násobek koncem roku 1922 u většiny položek rakouského celního tarifu na číslici 10.000, u zboží luxusního na 14.000. Poslední číslice odpovídá asi předválečnému clu ve zlatě, číslice pak 10.000 by v naší měně byla vyjádřena asi násobkem 5. Byly ovšem také výjimky, jako na př. u piva, kde celní sazba byla zvýšena na 30 zl. korun, zatím co na druhé straně v četných případech celní sazby byly značně sníženy neb přechodně i zcela suspendovány. V republice Československé nastala naproti tomu po uzavření obchodní dohody s Rakouskem změna potud, že jednak odpadl smluvní tarif bývalé monarchie modifikací smluv s královstvím SHS a Švýcarskem v důsledku zavedení nového celního tarifu v obou těchto státech, jednak došlo k adaptaci cel t. zv. součiniteli, jež byly odstupňovány podle jednotlivých druhů zboží od 3 až do 30.

Na podzim tohoto roku byl schválen v Rakousku nový autonomní celní tarif, který má až na několik málo změn ve schematu strukturu dosavadního sazebníku. Základní sazby jsou zpravidla dány výší dosavadních autonomních cel ve zlatě, což vyjádřeno v naší měně odpovídá asi násobku 7; u řady položek v důsledku změněných hospodářských poměrů cla v novém sazebníku snížena, u jiných naproti tomu opět zvýšena.

Za stávající značné disparity celních sazeb sáhlo Rakousko k přísnější povolovací praksi, čímž některé naše exportní zájmy byly ohroženy.

Z vylíčených skutečností vyplývají zřetelně důvody, proč bylo nutno v zájmu jednak udržení, jednak dalšího rozvoje vzájemných hospodářských styků rámcovou dohodou ze 4. května 1921 doplniti úmluvou celně-tarifní, s níž souvisela i dohoda o odstranění překážek v oboru povolovacím.

Je tudíž předkládaná dodatková úmluva s přílohami A a B, jakož i závěrečným protokolem podepsaná ve Vídni dne 27. listopadu t. r., doplňkem obchodní dohody z 4. května 1921.

Při jednání o celní sazby pro československé zboží při dovozu do Rakouska (příloha A) vycházelo se ze sazeb nového rakouského autonomního celního tarifu. S tohoto hlediska dlužno posuzovati sjednané smluvní sazby, které přes to, že všude - kromě několika případů vázání - znamenají snížení nových autonomních sazeb, jsou přece namnoze vyšší, nežli cla dosud platného rakouského celního tarifu a to zejména tam, kde cla tohoto tarifu byla přechodně snížena nebo suspendována. Při sjednávání všech těchto sazeb bylo v dohodě s interesovanými hospodářskými kruhy přihlíženo k tomu, aby za nových smluvních sazeb dosavadní obchod nejen nebyl ztenčen, nýbrž dána možnost jeho dalšího rozvoje.

Z hlavních druhů československého zboží, pro něž při dovozu do Rakouska poskytují se celní slevy nebo aspoň konsolidace cel, sluší uvésti zejména rafinovaný cukr řepný, u něhož se smluvně zachovává status quo (vývoz tohoto cukru za rok 1923 do Rakouska je vyjádřen obnosem Kč 313,620.761), při čemž snižuje se rozpětí mezi clem na suroviny a rafinádu o 50 zl. haléřů.

Další výhoda ujednání byla zejména při cukru kandisovém a při cukru ostatním.

Ze zemědělských plodin a produktů buďtež zejména zmíněny: ječmen, různé druhy ovoce, semena, čekankový kořen a chmel, při kterýchžto předmětech bylo docíleno statu quo nebo slevy proti platnému sazebníku rakouskému.

V potravinách je to hlavně šunka, sýry, marmelády, které doznaly taktéž snížení proti rakouskému sazebníku.

V oboru průmyslovém zaujímá jedno z nejvýznačnějších míst zboží textilní. Jako příklad uvádím bavlnu, při které vývoz československý do Rakouska činil okrouhle kolem 600 mil. korun r. 1923, což jistě padá při obchodním sjednávání smluv a při našem zahraničním spojení s Rakouskem velice na váhu. Vedle toho je zde len, konopí, juta, kde docíleno bylo slevy až do 37%. Při zboží vlněném, kterého vyvezeno bylo v r. 1923 do Rakouska přes 400 mil. K, byly sjednány určité úlevy našemu vývozu.

Ve třídě hedvábí omezují se dosažené slevy na některé specielní výrobky. Také docíleny slevy na některé druhy zboží kartáčnického a proutěný nábytek, kde vývoz minulého roku činil okrouhle 20 mil. Kč. V oboru kůže a koženého zboží třeba zvláště uvésti slevu na minerálně činěnou kůži telecí 60 místo 85 zl. korun, obuv a rukavice 300 místo 500 zl. korun.

V třídě dřeva konsolidována jednak bezcelnost, resp. docíleno snížení pro dříví stavební a užitkové, jednak dosaženo značných slev zejména pro hole, lyže, sudy, ohýbaný nábytek (jednotně 16 zl. K místo 40) a j. v. Z výrobků soustružnických a řezbářských přináší smlouva snížení sazeb knoflíkům všech druhů a kuřáckému náčiní.

V oboru skla a skleněného zboží sníženo clo pro láhve přírodní barvy na 4.-, resp. 4.50 místo 8 zl. K, na 11 pro láhve bílé a 16 zl. K pro barevné. Rovněž v ostatním dutém skle dosaženo význačných slev. Zvláštní zmínky zasluhuje bezcelnost u zrcadlového a tabulového strojně taženého skla v síle od 5 mm výše a snížení cla pro ostatní tabulové sklo ze 17 na 13 zl. K.

V třídě kamenů a kamenného zboží dosahuje se celkově zlepšení nynějšího stavu, resp. statu quo; u cementu konsoliduje se autonomní sazba 80 zl. haléřů za 100 kg, u vápna pak snižuje se autonomní sazba o 50%, t. j. na 20 zl. haléřů za 100 kg místo 40 autonomně.

Ve skupině hliněného zboží třeba uvésti zejména smluvně docílenou bezcelnost pro zvonivky silnější než 80 mm,

V třídě železa a železného zboží, jehož vývoz za minulý rok činil 66,800.000 Kč, přistupuje k autonomní bezcelnosti na surové železo a roury z nekujné litiny smluvně bezcelnost pro roury z kujného železa vyjma roury precisní, pro něž se snižuje clo z 25 na 14 zl. korun.

U plechového zboží snižují se sazby na stolní domácí a kuchyňské nářadí, smaltové nádobí a plechové obaly; dále redukují se cla na lopaty, podkováky, obuvnické hřebíky, drátěnky, ručně kované cvočky, řetězy, některé zboží drátěné, drobné kovové zboží, nábytková péra, kapesní nože, strojky na řezání masa a j. Zvláště třeba uvésti slevy u litinových odlitků zejména pro litinu komerční, kde - jak známo - šlo rovněž o případ přechodně snížených cel.

Ve třídě obecných kovů a zboží z nich dlužno zejména uvésti slevy pro zboží malokovové jako očka, přesky a háčky, zboží galanterní, příbory z pakfonku, alpaky, jakož i jiné zboží z těchto materiálií, různé zboží z hliníku, jeho slitin atd.

Ve skupině strojů, přístrojů atd. buďtež uvedeny slevy pro parní kotle, destilační, chladicí a varní aparáty, parní stroje, parní a vodní turbiny, spalovací motory, hospodářské stroje, zvláště mlátičky, některé stroje textilní, ze strojů pak zvláště nejmenovaných zejména slevy pro stroje cukrovarské, pivovarské a pro sladovny, doly, hutě a válcovny, stroje obráběcí na dřevo a kov, transmise, radiátory a j.

V třídě nástrojů snižuje se rakouské clo na metrovky, varhany, hudební nástroje smyčcové a dechové, tahací harmoniky a struny.

V oboru chemie dosaženo slev zejména pro zřídelní produkty, některé kyseliny, permanganát, kasein, škrob bramborový i pšeničný, dextrin, lepidla, zinkovou bělobu, tužky, tukové emulse pro koželužský průmysl a j.

Podkladem jednání o smluvní sazby při dovozu rakouského zboží do republiky Československé (příloha B) byl - jak již uvedeno - předválečný autonomní tarif s koeficienty z prosince 1921, při čemž byl vzat zřetel, pokud příslušné položky v poměru k Rakousku přicházely v úvahu, k učiněným slevám v tarifních smlouvách s Francií a Italií. Třeba poznamenati, že je v programu hospodářské politiky československé přizpůsobiti celní koeficienty z roku 1921 změněným hospodářským poměrům cestou smluvní. V tomto rámci pohybují se učiněné slevy, a možno konstatovati, že obchodní smlouvou s Rakouskem ve spojení s tarifní smlouvou s Francií a Italií uskutečňuje se značná část tohoto programu. V této souvislosti je pochopitelno, že byly-li v některých oborech s rakouské strany žádány celní slevy pouze na hotové výrobky, bylo nutno ve smlouvě přiměřeně snížiti sazby i na příslušné polotovary resp. suroviny, aby nevznikly nové, pro výrobu tíživé hospodářské nesrovnalosti.

Z hlavních druhů rakouského zboží, pro něž při dovozu do republiky Československé poskytují se celní slevy nebo aspoň konsolidace cel, sluší uvésti zejména:

v oboru zemědělském smrková semena, v potravinách ovocný rmut v souvislosti se slevou na ovocné konservy, dále snižuje se clo na fíkové náhražky kávové a na ovocné víno v sudech.

Při dovozu ve skupině bavlny a bavlněného zboží snižuje se clo na obyčejné bavlněné tkaniny o 50%, t. j. koeficient 20 snižuje se na 10. V důsledku toho redukují se stejně cla na příslušné druhy příze. Clo na bavlněné tkaniny jemné snižuje se vzhledem k dalšímu smluvnímu programu prozatím o 33%; rovněž tak u příslušných druhů přízí. Celní sazby na výšivky redukují se o 40%, dále snižují se celní sazby u zboží prýmkářského, některých druhů zboží stávkového a pleteného, žárových punčošek atd.

Rozsah ujednané dodatkové úmluvy, která upravuje cla téměř u jedné třetiny československého i rakouského celního sazebníku - a upravuje je podrobně, jak z příloh A a B jest zřejmo - je jen prostým důsledkem velikých vzájemných hospodářských styků a jich významu pro obchodní bilanci každé ze smluvních stran.

Že tato obchodní smlouva má pro náš zahraniční vývoz nesmírnou důležitost, dokazuje fakt, že na př. v prvém čtvrtletí letošního roku participovalo obchodní spojení s Rakouskem při dovozu u nás 20% dovozu celkového a při vývozu asi 13%. Naše obchodní spojení s Rakouskem vyplývá v prvé řadě z toho, že z dřívějších dob jsou ještě navázány obchodní styky Vídně a vídeňského obchodu ponejvíce s východem, a že my nemajíce přímého obchodního spojení na Balkáně, súčastníme se potřeb a dodávek na Balkáně ponejvíce prostřednictvím zahraničního obchodu vídenského. Je to pro náš obchod a průmysl vysvědčením určité zaostalosti a bude potřebí, aby po této stránce náš obchod a průmysl uvědomil si tuto zaostalost a snažil se navázáním přímých obchodních styků s východem, ať již s Jugoslavií, Rumunskem nebo Bulharskem, tedy prostě obejitím zprostředkovatelské Vídně, zúčastniti se dodávek na východě v prvé řadě samostatně a tím ovšem také ku svému prospěchu získati určité výhody.

Míra vzájemných celních slev jest kompromisem sjednaným se zřetelem ke všem hospodářským elementům přicházejícím tu v úvahu. Vzhledem k dalšímu smluvnímu obchodně-politickému programu jest dlužno považovati tuto tarifní smlouvu za důležitou etapu v hospodářských stycích československo-rakouských. Její jednání bylo vedeno vzájemnou snahou, zajistiti obchodním stykům obou států výhodnější podmínky dalšího rozvoje.

Z tohoto důvodu vyslovena v závěrečném protokolu ochota vstoupiti v jednání i během trvání této úmluvy, když by to vývoj hospodářských a obchodně-politických poměrů vyžadoval. Současně se smlouvou tarifní upraven administrativně vzájemný dovoz a vývoz tak, že zajištěno odstranění překážek, které dosud v tomto směru se vyskytovaly. Mimo to doplněna v závěrečném protokolu některá ustanovení dohody ze dne 4. května 1921, týkající se hospodářských úlev pro obyvatele pohraničních pásem, jakož i modifikována některá ustanovení navigační.

Dodatková úmluva nabude účinnosti 10 dní po výměně ratifikačních listin.

Ve příčině trvání a výpovědních lhůt platí ustanovení obsažená v obchodní dohodě ze 4. května 1921.

Tedy i tato dodatečná úmluva dokazuje, že jsme ještě daleko vzdáleni normálních dob a normálního obchodního spojení, které u smluvních států se zakládá na autonomním celním tarifu. Obchodní smlouvy uzavíraly se obyčejně na dobu delší, kdežto v tomto případě krátkost uzavírání obchodních smluv našich naznačuje neurovnanost a nestálost obchodních poměrů se státy zahraničními.

Doplňky těchto smluv dokazují však, že naše zahraniční ministerstvo jest si vědomo povinností, aby pokud možno náš průmysl a obchod byl zlepšováním obchodních smluv podporován ve svém vývozu, poněvadž je jisto, že obchodní spojení i zaměstnanost naše a také zlepšení hospodářských poměrů u nás vázáno a podmíněno je příznivými obchodními smlouvami a náležitým upravením obchodních styků s cizinou. Vítáme tedy každý takový podnět a jsme vděčni, můžeme-li jednati o takových dohodách obchodních, které přinášejí určité zlepšení dosud stávajících styků a dávají tak našemu obchodu a průmyslu možnost, aby mohl navázati styky a aby také naše celková obchodní bilance vykazovala potom zvětšené plus, dokonalou zaměstnanost u nás a tím také dokonalé a dostatečné obchodní spojení.

Se zřetelem k přednesené zprávě a důvodům usnesl se výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění návrh usnesený tohoto znění:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s "Dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921", podepsanou ve Vídni dne 27. listopadu 1924. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Obchodní styky mezi naší republikou a republikou Rakouskou nejsou dosud, bohužel, upraveny řádnou obchodní smlouvou.

Dosud jsou jenom upraveny smlouvou rámcovou. Byla to vlastně jen čistě obchodní dohoda, která byla uzavřena s počátku existence naší republiky také s ostatními státy, kdy totiž zavazoval se náš stát, že bude upravovati své obchodní styky s cizími státy na základě nejvyšších výhod. Ovšem při těchto obchodních stycích bylo nutno, aby brán byl také zřetel na mírové smlouvy, kde bylo výslovně podotčeno, že z těchto klausulí nejvyšších výhod jsou vyňaty státy, které povstaly na území bývalého Rakouska. Tedy to byla jakási omezení. Tato rámcová dohoda ovšem dlouho nestačila, poněvadž obchodní styky mezi naším státem a Rakouskem byly neobyčejně čilé, a potom, že také celní tarify musily býti upravovány vzhledem k valutě naší a k valutě rakouské. Touto úpravou cel v důsledku valutárních poměrů nastala ovšem divergence mezi celním tarifem naším a rakouským. Tu ovšem bylo nutno, aby tato divergence byla nějakým způsobem upravena, a to stalo se právě předloženou obchodní dohodou. Pan zpravodaj výboru živnostenského obšírně zde vyložil, v čem spočívá tato obchodní dohoda. Já bych chtěl jen připomenouti to, že cifry nám ukazují, jak velké jsou obchodní styky mezi naší republikou a republikou Rakouskou, kteréžto cifry zároveň také ukazují, že vlastně Vídeň je komisionářem našeho státu.

Sledujeme-li cifry, které nám udávají dovoz a vývoz, shledáme, že na příklad roku 1923 bylo vyvezeno od nás obilí za 267,124.000 Kč, cukru za 334,636.000 Kč, bavlněné a vlněné příze a téhož zboží za 597,191.000 Kč, vlny za 404,604.000 Kč, železa za 66,809.000 Kč, skla za 34,506.000 Kč. Tedy z těchto cifer je vidno, že Rakousko nemohlo konsumovati toto všechno zboží, které bylo od nás tam vyvezeno, vždyť přece Rakousko samo produkuje také stroje, bavlněné zboží atd. Tedy je zřejmo, že zde Vídeň čistě hraje úlohu komisionáře našeho státu. Vždyť zde diference mezi dovozem a vývozem u nás je neobyčejně veliká, poněvadž vývoz od nás do Rakouska v roce 1923 činil 2.638,845.000 Kč, kdežto dovoz jen 666,545.000 Kč. Ovšem nelze se diviti tomuto poměru, který je mezi naším státem a Rakouskem, poněvadž jsou to jen důsledky bývalého spojení v bývalé monarchii Rakousko-Uherské. Společnosti totiž, které měly filiálky u nás, měly svá sídla ve Vídni a tím ovšem výdělková daň atd. přirozeně plynula do Vídně. Vídeň zde žila na útraty naše. Samo sebou se rozumí, že po převratu náš stát nemohl trpěti tyto poměry a byl nucen tyto jednotlivé společnosti hlavně průmyslové, které měly u nás továrny, přinutiti k tomu, aby přeložily svá sídla do naší republiky. To byla přirozená věc, neboť náš stát měl na tom zájem a musil to provésti. Rozumí se samo sebou, že těmito poměry neobyčejně trpí náš průmysl a obchod, poněvadž Rakousko vybírá cla na naše výrobky, dále také prospíváme tím rakouskému průmyslu, poněvadž udržujeme vlastně svým zbožím nejen odbytiště svému průmyslu, ale zároveň také průmyslu rakouskému. Je tedy nutno, aby jednak obchodní poměry byly upraveny řádnou obchodní smlouvou, jednak aby náš průmysl a obchod hledaly cesty, aby nemusely býti v područí obchodu vídeňského, nýbrž, aby hledaly přímé spojení mezi svými zahraničními odběrateli a průmyslem naší republiky. Ovšem bude to neobyčejně obtížná úloha a bude to trvati jistě léta, než vstoupíme přímo do styků se zahraničními odběrateli svého zboží, kteréžto spojení dosud zprostředkovala Vídeň.

Poněvadž je nutno, aby aspoň částečně byly tyto poměry upraveny, doporučuje zahraniční výbor slavné sněmovně návrh usnesení, který byl předložen spolu se zprávou. Ovšem je nutno, aby při změněných poměrech, které jistě nastanou - změní se jednak poměry valutární, jednak poměry celní - bylo pamatováno také na event. vyjednávání o dodatcích k této smlouvě. Zahraniční výbor doporučuje, aby slavná sněmovna schválila tuto dodatkovou úmluvu mezi republikou naší a republikou Rakouskou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu, jakož i o následujících odstavcích až do odst. 4 dostavil se za ministerstvo obchodu min. místotajemník dr. Horáček.

Ke slovu není nikdo přihlášen. Měli bychom přikročiti ke hlasování. Hlasování však odkládám až po vyřízení odst. 4 pořadu. (Námitek nebylo.)

Přejdeme k odst. 2 pořadu, jímž je:

Zpravodajem za výbor zahraniční místo nepřítomného a omluveného p. posl. Hrušovského stanovím p. posl. dr. Blaho; za výbor živnostenský je zpravodajem p. posl. Geršl.

Dávám slovo prvému zpravodaji, jímž je p. posl. dr. Blaho.

Zpravodaj posl. dr. Blaho: Slávna snemovňa! Ako je známo, Spojené štáty severoamerické a Československá republika neuzavrely do týchto čias definitívnu obchodnú smluvu. Následkom toho vláda bola nútená už 27. októbra 1923 upraviť prozatýmnu dohodu a uviedla ju v prozatýmnu platnosť v Prahe dňa 5. decembra 1924. Táto dohoda dodnes platí a vyžadovala len schválenie Národného shromaždenia, aby naše obchodné styky so Spojenými štáty boly aspoň dočasne upravené.

Vývoz zo Spojených štátov do našej republiky je dosť významný, ale zvlášte dôležitý je vývoz našich priemyslových výrobkov špeciálnych, ktoré sa v túto dobu orientujú práve svojou cestou na západ, poneváč vývozné odbytištia nie sú nám ešte prístupné v takej miere a v takom rozsahu, ako by bolo potreba. Musíme si veľmi vysoko vážiť obchodného spojenia so Spojenými štáty a musíme zabezpečiť vývoz našim výrobkom, hlavne severočeským výrobkom priemyslovým, ktoré sa v dosť veľkom množstve vyvážajú do Spojených štátov.

Bolo to dosť smutné, že sme schválenie toto doteraz tak dlho odkladali, poneváč z tohoto faktu, vážené Národné shromaždenie, má škodu len priemysl a robotníctvo a náš vývoz bol tým poškodený. Preto navrhuje zahraničný výbor Národnému shromaždeniu, aby schválilo toto schvaľovacie usnesenie, ktoré znie takto:

"Národní shromáždění republiky Československé dodatečně schvaluje dohodu o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými, sjednanou v Praze dne 5. prosince 1924." (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru živnostenského, panu posl. Geršlovi.

Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými ze dne 27. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1924, č. 314 Sb. z. a n., projednal výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a shledal, že tato dohoda odpovídá zájmům průmyslu a obchodu našeho státu, poněvadž jsou v ní rovněž stanoveny pro obchodní styky naše se Spojenými státy americkými nejvyšší výhody.

Obchodní styky mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými upraveny byly prozatímní obchodní úpravou, uskutečněnou výměnou not v Praze dne 29. října 1923 a založenou na zásadě nejvyšších výhod, a to s platností pouze do 31. prosince 1924, při čemž byl úmysl od této doby nahraditi prozatímní úpravu definitivní obchodní a konsulární smlouvou. Poněvadž ke sjednání této dojde teprve později a naproti tomu rozvoj vzájemných styků obchodních vyžaduje dalšího trvání dosavadního smluvního poměru, bylo nutno prodloužiti prozatímní obchodní úpravu tak, aby s jejím uplynutím nedošlo ke stavu bezesmluvnímu.

Prodloužení této úpravy jest v zájmu obou smluvních stran; bez ní by republika Československá neměla právního podkladu k aplikaci výhod, přiznaných smluvně jiným státům na zboží Spojených států amerických. Naproti tomu je v našem zájmu, aby Spojené státy americké při diskriminaci svého zboží při dovozu do republiky Československé nebyly nuceny ve smyslu čl. 317 amer. celního zákona uvaliti retorsně na naše zboží celní přirážky a případně i zákazy dovozu.

Aby se předešlo případnému přerušení obchodních styků z důvodu uplynutí obchodní úpravy, sjednáno přítomnou dohodou, že dosavadní stav má potrvati až do uzavření definitivní smlouvy obchodní, t. j. bez časového omezení proto, poněvadž smlouva tato byla již několikráte prodlužována a tím má nastati jaksi definitivnější stav, nežli byl dosud. Při tom si obě strany i nadále vyhrazují právo třicetidenní výpovědi kdykoli. Toto ustanovení je v dohodě obsaženo proto, kdyby došlo z důvodů hospodářských ke změně celních sazeb, aby oba smluvní státy mohly smlouvu vypověděti a zaříditi se podle vlastního zákonodárství.

Jinak platí všechny výhrady učiněné při sjednání původní úpravy.

Výbor živnostenský, který obdržel zprávu výboru zahraničního, připojil se ke zprávě této s hlediska obchodního a doporučuje, aby slavná sněmovna přijala schvalovací usnesení, které zní:

"Národní shromáždění republiky Československé dodatečně schvaluje dohodu o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými, sjednanou v Praze dne 5. prosince 1924."

Jde také o ujednání již staršího data, které z důležitých politických důvodů bylo odkládáno a teprve dnes dochází k jeho schválení.

Doporučuji, aby slavná sněmovna udělila ústavní schválení této prozatímní obchodní dohodě se Spojenými státy americkými. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Měli bychom hlasovati.

Také hlasování o tomto odstavci pořadu odkládám po vyřízení odst. 4 pořadu. (Námitek nebylo.)

Přejdeme k odst. 3 pořadu, jímž je:

Zpravodajem za výbor zahraniční místo nepřítomného a omluveného p. posl. Koudelky stanovím pana posl. dr. Blaho.

Zpravodajem za výbor živnostenský je pan posl. Netolický.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr. Blahovi.

Zpravodaj posl. dr. Blaho: Slávne Národné shromaždenie! Dodatočná úprava doplňujúca obchodnú úmluvu s Franciou má veľký význam v tom, že sa jedná o vzájomné tarifné úľavy na náš tovar vyvážaný do Francie a na dovážaný tovar francúzsky k nám.

Poneváč sa Francia odvolávala na isté výhody, ktoré boly svojho času poskytnuté Itálii pri dovoze italského tovaru, boli sme núteni i francúzskemu obchodu tieto výhody poskytnúť, čo vláda prozatýmnym nariadením učinila, a predkladá sa tedy k dodatočnému schváleniu Národnému shromaždeniu táto dodatočná úmluva.