Předseda: Kdo souhlasí s úpravou §u 2, jak ji navrhují pp. posl. Schweichhart a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. je zamítnut.
Dále jest zde návrh na úpravu §u 2, jejž podali pp. posl. J. Marek, Staněk, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
V §u 2 budiž škrtnuto označení prvního odstavce číslicí jedna. Odst. 2 budiž škrtnut.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů, jímž se upravuje § 2, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, § 2 v této úpravě navrhované pp. posl. J. Markem, Staňkem, Slavíčkem, dr. Noskem, dr. Lukavským a soudr. je přijat. Tím odpadá hlasování o §u 2 podle zprávy výborové.
K §u 3 jsou podány shodné návrhy pp. posl. Schweichharta a soudr. a pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů na škrtnutí §u 3.
Kdo s těmito shodnými návrhy na škrtnutí §u 3 souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Návrhy pp. posl. Schweichharta a soudr. a pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr. na škrtnutí §u 3 jsou přijaty.
Teď budeme hlasovati o §u 4 osnovy, který v důsledku toho, že přijetím návrhů pp. posl. Schweichharta a soudr., a pp. posl. J. Marka a soudr. byl § 3 osnovy škrtnut, je nyní §em 3. K tomuto paragrafu - dříve §u 4, nyní §u 3 - podán jest pozměňovací návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
6. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
§ 4 má zníti:
"Převzatých důstojníků, pokud nevykonají doplňovací zkoušku, lze užíti jen jako pomocného soudce nebo úředníka státního zastupitelství."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou dřívějšího §u 4, nynějšího §u 3, jak ji dává návrh, jejž podali pp. posl. Schweichhart a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. je zamítnut.
Teď jest zde eventuální návrh týchž pp. poslanců. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
7. Eventuální pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů k §u 4:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací návrh k §u 4, navrhujeme, aby slova "samosoudce ve věcech trestních" byla škrtnuta.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuálním návrhem, který podali pp. posl. Schweichhart a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, také eventuální návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. jest zamítnut.
Dále jest zde k tomuto paragrafu návrh, jejž podali pp. posl. J. Marek, Staněk, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský a druzi; žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
8. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
§ 4 budiž označen jako § 3, znění jeho budiž škrtnuto a nahrazeno tímto zněním:
"(1) Převzatého důstojníka lze užíti jen jako samosoudce ve věcech trestních, soudce vyšetřujícího, člena senátu v řízení trestním a konceptního úředníka státního zastupitelství. V ostatních oborech lze ho užíti jako soudce teprve tehdy, když v nich konal aspoň po jeden rok s úspěchem pomocnou službu soudcovskou, nebo složil doplňovací zkoušku.
(2) Podrobnější ustanovení o této zkoušce budou vydána vládním nařízením."
§ 5 budiž označen jako § 4.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným pozměňovacím návrhem pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů, jímž se upravuje § 4 osnovy, nynější § 3, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Úprava §u 3 - dřívějšího §u 4 osnovy - navržená pp. posl. J. Markem, Staňkem, Slavíčkem, dr. Noskem, dr. Lukavským a soudr., je přijata. Tím odpadá hlasování o paragrafu tom podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o nynějším §u 4, bývalém §u 5 osnovy. K tomu není pozměňovacích návrhů, budeme tedy o něm hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 4, dřívější § 5 osnovy, je přijat podle zprávy výborové.
Při §u 6 osnovy, který je nyní §em 5, je negativní návrh pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů na škrtnutí jeho.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, jejž podali pp. posl. J. Marek, Staněk, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský a druzi, na škrtnutí nynějšího §u 5 - dřívějšího to §u 6 osnovy - nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. § 5, dřívější to § 6 osnovy, je škrtnut.
Přistupujeme ke hlasování o posledním paragrafu osnovy, totiž o §u 7. Tento § 7 jest následkem usneseného škrtnutí §u 3 osnovy a §u 6 osnovy a povstalého tím přečíslování paragrafů osnovy nyní §em 5. Současně s ním budeme hlasovati také o nadpisu zákona a úvodní formuli jeho, a to podle zprávy výborové, neboť není k tomu podáno pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s tímto nynějším §em 5, s nadpisem zákona a úvodní jeho formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Nynější § 5, nadpis zákona a úvodní formule přijaty jsou podle zprávy výborové.
Tím přijata byla osnova ve čtení prvém.
Pp. posl. Schweichhart a soudr. podali k ní návrh resoluční. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
10. Resoluční návrh posl. Schweichharta a druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložila návrh zákona, jímž se ruší vojenské soudnictví.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Schweichhart a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.
Druhé čtení osnovy navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je tím odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k odst. 2 pořadu. Tím je:
2. Zpráva výborů živnostenského a ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 5128) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1793 a 2083), kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk 5222).
Zpravodaji jsou: za výbor živnostenský posl. Geršl, za výbor ústavně-právní posl. dr. Patejdl.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. Geršlovi.
Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Výbor pro průmysl, živnosti a obchod projednal ve schůzi dne 2. dubna t. r. usnesení senátu o vládním návrhu, kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu.
Upraviti obor soukromého sprostředkování zejména koupě, prodeje a směny realit, koupě, prodeje a směny podniků výrobních, obchodních, sprostředkování nájemních i pachtovních poměrů, dále sprostředkování úvěru hypotekárního i osobního a v živnosti koncesované, jevilo se nutným zejména v poměrech poválečných, a proto vláda předložila příslušný návrh zákona, a to nejdříve senátu.
Soukromé sprostředkování, jak je má na mysli § 1 citovaného zákona, vyjma soukromé sprostředkování rázu obchodního, pokud jde o území Čech, Moravy a Slezska, bylo z platnosti živnostenského řádu vyloučeno a upraveno zastaralým předpisem státního ministerstva z 28. února 1863, čís. 2306. Tyto předpisy již dávno nevyhovovaly.
Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi bylo dosud zaměstnání toto praksí pokládáno za živnost svobodnou.
Tím, že sprostředkovatelství toto bude prohlášeno za živnost koncesovanou, bude možno majitelům těchto živností zorganisovati se v odborná společenstva k účinnému hájení práv svého stavu.
Ale touto osnovou jsou také podle § 4 náležitě vzaty v ochranu zájmy občanů, kteří jsou nuceni vyhledávati těchto sprostředkovatelen, neboť zákon tento dávati bude úřadům právo, aby s udělením koncese stanovili podmínku o sazbě poplatkové, která musí býti žadatelem koncese se žádostí úřadu předem předložena a která také schválení úřadu podléhá.
Výbor pro průmysl, živnosti a obchod změnil usnesení senátu v § 2 a § 4, kde stanovil, že při rozhodování o propůjčení koncese jest úřad koncesi udělující povinen, vyslechnouti také místní obec, která v prvé řadě jest povolána posouditi, zda jeví se potřeba obyvatelstva pro takovou živnost, o niž se žadatel uchází.
Výbor živnostenský nedal na námitky přednášené, že zprostředkovatelská činnost žadatele o koncesi nevztahuje se zpravidla na tu obec, jež má býti slyšena. Výbor živnostenský uznal, že přece jen obecní zastupitelstvo má také přehled přes širší territorium, a za druhé uvážil, že dosud toto právo obcím jako autonomním složkám bylo při povolování koncesí přiznáno, že totiž byly slyšeny o doporučení příslušné koncese.
Výbor pro průmysl, živnosti a obchod dále uvítal ustanovení v §u 1 a také v §u 5 obsažená, podle kterých má vláda vydati podrobnější nařízení o tom, aby bylo na žadatelích žádáno příslušné vzdělání a odborná způsobilost, protože právě v dobách poválečných často zájmy občanů, kteří se u zprostředkovatelen realit a obchodních místností byli nuceni ucházeti, byly ohroženy, poněvadž zde nebylo dostatečné záruky, a často koncese tyto měli lidé, kteří nevyhovovali podmínkám, zvláště po stránce morální.
Výbor pro průmysl, živnosti a obchod doporučuje proto, aby sněmovna osnovu tohoto zákona schválila ve znění přijatém senátem, avšak se změnou v §§ 2 a 4 osnovy, jak byla přijata výborem pro průmysl, živnosti a obchod. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr. Patejdlovi.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Výbor ústavně-právní připojuje se k usnesení výboru pro živnosti, obchod a průmysl a zejména také ke změně, kterou tento výbor provedl.
Jakkoliv příslušná zprostředkovatelská živnost neobmezuje se zpravidla svým rozsahem na obvod jedné obce, přece slyšení příslušné obce, v jejímž obvodu má míti žadatel za koncesi svůj podnik, dlužno považovati za vhodné i účelné a není v odporu s tendencí živnostenského řádu při živnostech koncesovaných. V ostatním shledal výbor usnesení senátu za vyhovující potřebě jak se strany podnikatelů zprostředkovací živnosti, tak zejména se zřetelem na ochranu občanstva proti možnému zneužívání živnosti na úkor občanstva; sem patří zejména ustanovení o požadavku dostatečného všeobecného vzdělání a odborné způsobilosti a ustanovení o nutnosti předložení a schválení řádu o provozování podniku, v němž musí býti přesně uveden způsob provozování živnosti a sazba poplatková, nutnost jich vyvěšení v místnostech podniku a předložení straně.
Proto také odpovídá potřebě fakultativní slyšení příslušné obce vedle obchodní a živnostenské komory a společenstva před schválením provozovacího řádu a poplatkové sazby.
Usnesení senátu se změnou, provedenou výborem pro průmysl, živnosti a obchod, vyhovuje všeobecně pociťované potřebě, není v rozporu s ústavou, a proto výbor ústavně-právní doporučuje, aby usnesení senátu bylo přijato se změnou usnesenou výborem pro průmysl, živnosti a obchod. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom hlasovati, odkládám však hlasování po vyřízení odst. 3 pořadu dnešní schůze. (Námitek nebylo.)
Námitka proti tomu nebyla.
Přistoupíme tedy k odst. 3 pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výborů ústavně-právního a dopravního k usnesení senátu (tisk 5207) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2137 a 2149) o letectví (tisk 5225).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. dr. Patejdl, zpravodajem výboru dopravního p. posl. inž. Záhorský.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, jímž jest p. posl. dr. Patejdl.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Rozvoj letectví, nejnovějšího prostředku dopravního, jeho význam ve službách civilisace, jeho důležitost pro bezpečnost státu, s druhé strany nutnost ochrany soukromých zájmů proti škodám, jež mohou vzniknouti provozováním letectví osobám i věcem, ať jsou již předmětem dopravy nebo mimo dopravu, zabezpečení zaměstnanců při letectví, u nichž nebezpečí z provozu tohoto podniku jest poměrně větší, nežli u práce jiného druhu, vše to i druhé otázky s tím související, vyžaduje nutně, aby celý komplex otázek s provozováním letectví souvisících byl upraven právními normami, zákonem.
Nedostatečnost předpisů o letectví, záležejících v řadě ministerských nařízení bývalého Rakouska a Uherska, prohlašujících živnostenský provoz letectví za koncesovanou živnost a podrobujících ho jisté živnostenskopolicejní úpravě, byla živě pociťována již za Rakouska, tím více pak po světové válce s rychlým vývojem tohoto nového prostředku dopravního.
Rozvoj letectví a jeho význam mezinárodní vyvolal mezinárodní úpravu jeho: dne 13. října 1919 sjednána byla v Paříži za účasti zástupce republiky Československé mezinárodní konvence o letectví, jež nabyla závaznosti pro náš stát dnem 1. ledna 1924.
Tím vznikla nutnost zákonné úpravy letectví podle zásad pařížské konvence a ovšem také v souvislosti s tím účelnost úpravy právních poměrů, vztahujících se k letectví i v těch směrech, ve kterých konvence sama ničeho nestanoví, ponechávajíc úpravu autonomnímu rozhodnutí jednotlivých států.
Vyhovujíc této naléhavé potřebě, podala vláda republiky Československé senátu Národního shromáždění dne 4. dubna 1925 vládní návrh zákona o letectví, ve kterém všestranně a podrobně upraven jest problém letectví po stránce právní.
Osnova platí sice jak pro civilní, tak i pro vojenské letectví, obsahuje však z důvodů nutné bezpečnosti státu některé výjimky pro vojenská letadla. Sem patří vyjmutí vojenských letadel z veřejné evidence, poněvadž zájmy pohotovosti státu toho nedovolují, vyhrazení zkoušení způsobilosti letadel a letců vojenských vojenské správě; odchylná úprava otázky ručení vojenských letců za škody z létání vzniklé, a ustanovení, že vojenské osoby, které u výkonu služby provozem letadla utrpí škodu, mají nárok na náhradu jen podle ustanovení o zaopatření vojenských osob.
Osnova vládní vyhrazuje státu výlučnou svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad jeho územím v souhlasu s pařížskou konvencí; tento zásah do práva soukromého, dosud platného, podle něhož vlastnictví vzduchového sloupce nad pozemkem vlastníka náleží tomuto (§ 297 ob. zák. obč.), zmírňuje osnova opatřením, aby vlastník pozemku, resp. uživatel nebyl rušen v pokojném užívání.
Vedle upravení státní svrchovanosti nad vzduchovým prostorem v kapitole I (§§ 1 a 2) a úpravy používání vzduchového prostoru kap. II (§§ 3 až 5) upravují se podrobně tyto otázky:
Otázka letadel, v kap. III. Sem patří zejména úprava státní příslušnosti (národnosti) letadla. Zde se přidržela osnova ustanovení konvence, že letadlo má národnost státu, v jehož rejstříku jest zapsáno a že zapsati lze je jen, patří-li zcela příslušníku státu, v jehož rejstříku jest zapsáno, resp. pokud jde o společnost, jsou-li předseda a nejméně dvě třetiny členů správní rady příslušníky dotyčného státu.
Na všech osobách letadla držících vyžaduje se vedle technické způsobilosti úplná spolehlivost se stanoviska veřejného zájmu; proto je držení letadla závislé na předchozím svolení úřadu, který vydá žadateli legitimaci. Každé letadlo musí míti svůj domovský přístav, jenž se vyznačí v legitimaci a rovněž každá jeho změna. Každé letadlo musí býti před početím provozu zkoušeno a uznáno za schopné k létání.
Kap. IV upravuje otázku letců. Oprávnění k řízení letadla dává velitelský nebo letecký diplom a letecká legitimace, hranice věková u letce musí přesahovati 19. rok; vedle odborné způsobilosti žádá se tělesná a duševní schopnost a úplná spolehlivost. Jde-li o cizince, vyžaduje se průkaz reciprocity.
V kap. V upravují se právní poměry leteckých podniků, které, pokud nejsou provozovány státem nebo státními ústavy, potřebují ku živnostenskému provozu koncese.
V kap. VI upravuje se otázka leteckých provozoven. Státu jest vyhrazen dohled na letecké podniky, na jejich obchodování a provoz. K zřízení provozoven jest třeba povolení ministerstva veřejných prací, po případě v pohraničním pásmu i ministerstva financí. Podmínky povolení letecké provozovny jsou v osnově podrobně upraveny. Pro zřízení leteckých provozoven poskytuje osnova právo vyvlastnění za náhradu.
V kap. VII (§§ 26 až 28) obsažena jsou ustanovení o rejstříku leteckém, o jeho obsahu a řízení o ohláškách letadel do rejstříku.
Důležitá otázka ručení za škody, způsobené provozem letadla, upravena jest v kap. VIII o náhradě škody v §§ 29 až 40.
Pro ručení použito bylo obdobně ustanovení o ručení za škody z provozu automobilů. Stanoví se presumpce viny na straně držitele letadla a letce, eventuelně vlastníka neb spoluvlastníků; exculpuje z povinnosti náhrady jen průkaz, že škoda způsobena byla vlastní vinou poškozeného nebo vinou třetí osoby. Nároky na náhradu mají nejen osoby třetí mimo leteckou dopravu, ale i osoby letadlem dopravované jak pro případ poškození na těle, tak poškození věcí dopravovaných, použijí-li letadla za úplatu nebo letadla, provozujícího létání po živnostensku.
V kap. IX upravena jest otázka cizozemských letadel.
V kap. X upravena jest zejména otázka ochrany osob, zaměstnaných při letadlech a při zařízeních sloužících letectví. Úrazová povinnost jest rozšířena na osoby zaměstnané při provozu letadla, ale i na všechny osoby při provozu leteckého podniku.
Zákonná ustanovení o 8hodinové době pracovní a o nemocenském pojištění platí samozřejmě i pro osoby, zaměstnané v letectví.
Senát Národního shromáždění podrobil osnovu důkladnému zkoumání, o čemž svědčí podstatné změny, usnesené senátem ku prospěchu osnovy. Sem patří zejména:
§ 3 vládní osnovy byl přestylisován se zřetelem na ustanovení § 55 ústavy: vyslovena zákonem rámcová norma a ponecháno nařízení, aby v rámci tom podrobnosti upravilo, jak to žádá ustanovení §u 55 ústavy, podle kterého nařízení mohou sloužiti jen k provádění v rámci zákona.
V §u 4 vypuštěním slova "značně" odstraněna nejistota subjektivního měřítka při posuzování otázky neztěžování pokojného užívání předmětů na povrchu zemském a tím ochrana jich zesílena.
Dále provedl senát změnu v §u 10, odst. 6 a v §u 12, odst. 3, a to opět se zřetelem k ustanovení ústavy. Vládní osnova obsahovala ustanovení, že vládním nařízením mohou býti zavedeny poplatky při zkoušení letadel, po případě jakožto zkušební taxa pro jednotlivé letce. To ovšem v důsledku ustanovení ústavy bylo třeba změniti tak, že se ještě připojily v těchto paragrafech doplňky, že tyto taxy musí v prvém případě odpovídati nákladům, kterých vyžadovala dotčená zkouška, ve druhém případě že nesmí přesahovati náklady věnované pro tento případ.
V §u 17, odst. 7 změněna nepřípustnost propachtování koncese a jiné provozování třetí osobou v přípustnost, ovšem pod podmínkou svolení ministerstva veřejných prací.
V §u 22, odst. 9 škrtnuta věta: "útraty, jež vznikly svévolnými námitkami, postihují toho, kdo námitky vznesl". Ponechána zásada, že útraty řízení má nésti žadatel. Senát byl veden úvahou, že námitky proti provozovně rázu veřejnoprávního patří k těm, k nimž dlužno přihlížeti z moci úřední, nepadají tedy při útratách na váhu, rázu soukromoprávního, nedají-li se odstraniti dohodou, poukáží se na pořad práva.
V §u 31 provedena důležitá změna škrtnutím při ručení za škodu exkulpačního důvodu, že škoda vznikla z vis major z toho důvodu, že letectví přináší větší nebezpečí než provoz železniční nebo automobilový a že proto nelze se uspokojiti zásadou ručení omezeného, nýbrž nutno přiblížiti se zásadě ručení bezvýhradného a připustiti výjimku jen pro případ škody z vlastní viny poškozeného nebo z viny osoby třetí.
V §u 34 prodloužena lhůta k oznámení nehody ze 4 neděl na tři měsíce, ježto lhůta 4 neděl jeví se nedostatečnou.
V §u 50, odst. 1 škrtnuta věta v odst. 1 "a předpisů na základě jeho vydaných" se zřetelem na ustanovení §u 111, odst. 2 ústavy.
Výbor ústavně-právní, jednaje o osnově, přiklonil se k usnesení senátu v plném jeho znění.
Při jednání o §u 34 konstatoval, že se do odst. 2 v předposlední řádce tištěného usnesení senátu vloudila tisková chyba vytištěním slov "čtyř neděl" místo slov "tří měsíců". Vysvítá to z důvodové zprávy ústavně-právního výboru senátu ze dne 2. června 1925, tisk sen. 2149, podle které "v §u 34, odst. 2, prodloužena lhůta k oznámení nehody ze 4 neděl na tři měsíce, an lhůta 4 neděl jeví se nedostatečnou". Vysvítá to též z usnesení ústavně-právního výboru senátu z 2. června 1925, jenž lhůtu stanovenou v §u 34, odst. 2 prodloužil ze 4 neděl na 3 měsíce, jak kromě toho potvrzeno dopisem senátní kanceláře ze dne 22. června 1925, v němž poukazujíc na shora uvedené žádá, aby chyba ta byla v senátním usnesení opravena.
Výbor ústavně-právní navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby přijala osnovu zákona, usnesenou senátem, po opravě tiskové chyby v §u 34, odst. 2, v předposlední řádce, a to tak, že na místo slov "čtyř neděl" má správně býti "tří měsíců", ve znění senátem Národního shromáždění usneseném, beze změny.
Výbor ústavně-právní usnesl se rovněž na resoluci senátem usnesené a navrhuje, aby také tato resoluce byla přijata. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor dopravní, p. posl. inž. Záhorskému.
Zpravodaj posl. inž. Záhorský: Pane předsedo, dámy a pánové! Až dosud bylo regulováno letectví předpisy různých ministerských nařízení rázu živnostensko-policejního. Úpravy, tímto způsobem sjednávané, nepostačují však již rychlému vývoji letectví, takže se jeví naléhavá potřeba úpravy zákonné. K tomu je náš stát také vázán ohledy mezinárodními, neboť přistoupil již 21. září 1923 k mezinárodní konvenci o letectví, jež za účasti také jeho zástupce sjednána byla v Paříži dne 13. října 1919. Projednávaný zákon neomezuje se však pouze na materii konvence, nýbrž v duchu jejím upravuje i různé jiné právní poměry, jak se toho jeví potřeba se zřetelem na platné zákony našeho státu.
Letadlo dalo novou svobodu, jež však musí býti uvedena v soulad s právem soukromým, veřejným, mezinárodním a s právem svrchovanosti státu. S těchto hledisek je koncipován také předložený zákon, který omezuje sice v určitých směrech volnost letectví, ale ne tím způsobem a tou měrou, že by jeho další rozvoj byl ztížen, ba naopak, možno o předloženém zákoně říci, že svými některými ustanoveními napomáhá k rozkvětu, rozšíření a zdokonalení letectví, omezuje za tím účelem v určitých případech i práva již nabytá.
I právo vlastnické bylo zasaženo omezením ve prospěch letectví ve dvou případech, a to §em 4, který odnímá majiteli pozemku vzduchovou prostoru od určité výšky směrem vzhůru a §em 25, který dává právo vyvlastnění cizího vlastnictví podnikům leteckým, jimž uzná koncesní úřad výslovně a zvláště jejich význačnou důležitost pro letectví.
Tato omezení práva vlastnického jsou nevyhnutelna pro neztížený vývoj letectví a jeho provoz. Bylo zde užito obdoby, jaká se vyskytuje již v platném zákonodárství. Také zákon horní omezuje vlastníka půdy pro nutně volný pohyb dolování a zákony železniční, vodní a stavební rovněž vyvlastněním umožňují stavby a podniky na místech nenahraditelných.
Ale také svoboda letectví jest účelně zákonem regulována, a to pokud se týče volnosti letu, užití letadel, volby letců, zakládání leteckých podniků a provozoven a způsobovaných škod. Omezení zákonná nejdou však nikde tak daleko, že by mohl doznati ujmy další očekávatelný vývoj letectví. Bylo by osudné, kdyby nezjednaly se zákonem pro letectví podmínky nejpříznivější, neboť letadlo není pouze prostředkem dopravním, otvírajícím vzdušné dráhy, není pouze prostředkem obranným a útočným, nýbrž také nástrojem vědeckého badání. Jen letmo připomínám letadlo ve službách fotografie, fotogrametrie, meteorologie nebo dokonce i v lékařství.
Zákon obsahuje také proto v mnohém směru pouze ustanovení rámcová, v nichž se pohybovati mají příští nařízení prováděcí, jež bude lze vždy včas přizpůsobovati stále pokračujícímu vývoji letectví. Lze očekávati, že také jednání permanentní mezinárodní komise pro letectví, jež má býti zřízena podle článku 34 konvence mezinárodní, budou míti vliv na postupné úpravy cestou správní.
Zákon upravuje letectví civilní a vojenské, ale v některých směrech letectví vojenskému poskytuje odchylky, a to zcela přirozeně z vyšších důvodů státních. Pro získání všeobecné důvěry k letectví jest velmi významná jeho evidence a kontrola po stránce technické, jež nevztahuje se pouze na letadla nová, nýbrž i obnovená. Je zcela správné, že v zákoně pamatováno jest na to, aby zkoušeno bylo buď každé jednotlivé letadlo nebo aby zkoušena byla určitá technická typa. A také, jestliže by letadlo již jednou vyzkoušené vykazovalo podstatné změny ve směru konstruktivním, ať ve stavbě těla nebo křídel nebo ve stavbě motorů, je nutno, aby takto podstatně změněné letadlo bylo eventuelně zkoušeno znovu. V tomto směru bude právě mnoho záležeti na prováděcích nařízeních, jež mohou obsáhnouti mnohý detail, který do zákona pojmouti nelze. Tak na př. jest si přáti, aby v těchto prováděcích nařízeních byla věnována obzvláštní pozornost také látkám pohonným, o kterých v zákoně není řeči, aby nevhodným jich používáním nebyla umenšována spolehlivost motorů a zároveň bezpečnost letu, neboť ze statistiky neštěstí v letectví se konstatovalo, že velmi mnoho pádů letadel bylo zaviněno tím, že u motorů užilo se nesprávného pohonného materiálu.
Bude jistě také nutno, aby koncesní listina, kterou bude vydávati ministerstvo veřejných prací, obsahovala určitá ustanovení, která se budou vztahovati na užití určitých pohonných látek pro určitý typ motorů.
Jsou proto vítána také závěrečná ustanovení v kap. X. zákona projednávaného, která každý čin, který přivoditi může ujmu bezpečnosti jakéhokoli zařízení leteckého, staví pod přísnou trestní sankci. Povaha letectví a jeho provozu, činí samozřejmým, že zákon ustanovuje, že veškeré osoby, zaměstnané při letadlech a při zařízeních sloužících letectví, jsou pojištěny podle právních předpisů o pojištění dělníků proti úrazu.
Netřeba snad ani připomínati, že také v letectví musí býti zachováván zákon o osmihodinné době pracovní, že také všichni pracující jsou pojištěni podle zákona o nemocenském pojištění.
Zvláštních připomínek k jednotlivým paragrafům projednávaného zákona lze se zdržeti, neboť paní a pánové mají po ruce zprávy obou výborů a slyšeli již právě k jednotlivým paragrafům připomínky pana zpravodaje výboru ústavně-právního.
Z formálních důvodů jest však nutno upozorniti na tiskový omyl, který se vloudil do odst. 2 §u 34 ve zprávě senátu tisk sen. 2149 a byl pojat též do tisku posl. sněmovny 5207, kterýžto omyl však jest již opraven ve zprávě obou výborů posl. sněmovny tisk 5225 posl. sněm. Že jde skutečně pouze o tiskový omyl, vyplývá jasně z důvodové zprávy ústavněprávního výboru senátu, neboť tato zpráva tisk sen. 2149 na str. 30 obsahuje v pravém sloupci při §u 34 tato slova: "v §u 34 odst. 2: Prodloužena lhůta k oznámení nehody ze 4 neděl na tři měsíce, an lhůta 4 neděl jeví se nedostatečnou".
Tím je touto zprávou dokázáno skutečně, že v uvedeném závětí o 4 nedělích je pouhý omyl. V důsledku toho má tedy zníti příslušné místo: "Nárok na náhradu škody zanikne také před uplynutím promlčecí lhůty, opomenul-li k náhradě oprávněný svou vinou do tří měsíců po dni, kterého se dověděl o osobě náhradou povinné, oznámiti jí nehodu, leč by mohl dokázati, že osoba náhradou povinná v oné lhůtě tří měsíců se dověděla o nehodě jiným způsobem."
Přijetím osnovy zákona bude podporováno letectví a zařízení k letectví se vztahující vydatně, ale pouze nepřímo. Veliký význam letadla pro budoucnost zasloužil by si toho, aby pomýšlela vláda také na přímou podporu letectví, která může býti poskytnuta velmi rozmanitými způsoby.
Na vysokých školách technických a ve vědeckém ústavě leteckém mohlo by se více vykonati ve prospěch letectví po stránce vědecké, konstruktivní a hospodárnosti, kdyby ve státním rozpočtu bylo pamatováno také pro tyto účely hmotnými obětmi. Podmínky pro letecký průmysl jsou v našem státě velmi příznivé jak pro teoretickou vyspělost vědeckých badatelů, tak i pro dokonalost technické výroby a průmyslové práce, všeobecně uznávanou ve všech oborech průmyslových. Přímou podporou letectví byl by vybaven také náš stát potřebným počtem letadel za menších obětí.
Jménem výboru pro dopravu a veřejné práce navrhuji slavné sněmovně, aby přijala osnovu zákona o letectví, na níž se usnesl senát Národního shromáždění a která jest obsažena v tisku posl. sněmovny čís. 5225, dále aby přijala také resoluci, jež jest k osnově zákona připojena. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, přeruším projednávání tohoto odstavce pořadu a přistoupíme k odloženému hlasování o odst. 2 pořadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není, přistoupíme tudíž k odloženému hlasování.