Začátek schůze v 11 hod. 40 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.
172 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Hodža; za ministerstvo spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák a odb. rada dr. Neudek.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 351. schůzi posl. sněmovny.
Udělil jsem dovolené: dodatečně na 350. schůzi posl. Blažkovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní schůzi posl. Mlčochovi z rodinných důvodů, posl. Petrovickému a Ulrichovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. Tomikovi z rodinných důvodů.
Nemocí se omluvili: posl. Matzner dodatečně na 350. schůzi, posl. Nejezchleb-Marcha na tento týden, posl. Jos. Mayer.
Lékařské vysvědčení předložil poslanec Pajger.
Byla provedena změna ve výboru. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru dopravního posl. H. Bergmanna za posl. Pechmanovou.
Předseda: Došly některé spisy od vlády, žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 26. června 1925, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrhy:
zákona, jímž se poskytují daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami (č. j. 15.253/25 m. r.),
zákona, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území (č. j. 15.254/25 m. r.).
Předseda: Došly dotazy a odpovědi. Žádám za sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy:
posl. inž. Kalliny:
ministru soc. péče, aby invalidovi Václavu Kämpfovi z Dolního Brandu čís. 20 u Karlových Varů byl přiznán invalidní důchod,
ministru nár. obrany, že Adéle Mollové, vdově po nadporučíku z Karlových Varů, dům "Reuchlin", byla zastavena pense,
ministru vnitra, že státnímu strážníku Karlu Ebenhöhovi z Karlových Varů, jenž byl přeložen do trvalé výslužby, nebylo vyplaceno odbytné;
posl. Simma ministru zahraničních věcí o repatriaci válečných zajatců, kteří ještě zůstali v Rusku;
posl. Platzera ministrovi pošt a telegrafů o poměrech u poštovního úřadu v Čes. Budějovicích;
posl. Kurťaka ministru financí všeobecně o dani;
posl. Sladkého ministru školství a národní osvěty o zachování okr. škol. úřadů a jejich dnešní kompetence v budoucí (župní) organisaci školské;
posl. Patzela:
ministru vnitra o náhradě kraslickým obětem,
ministru pošt a telegrafů, aby v Mladých Bukách, v okrese trutnovském, bylo vybudováno telefonní spojení,
ministru financí a ministru soc. péče, jak se nakládá s válečným slepcem, trafikantem Löhnertem z Ústí n. L.,
ministru soc. péče o důchodu předků pro Jana Kuglera z Hor;
posl. Roudnického a druhů ministru školství a nár. osvěty o agitaci učitelů na školách v Třemošné u Plzně proti vyučování náboženství;
posl. inž. Junga ministrovi vnitra o postupu
prachatické okr. polit. správy ve věci jistého pomníku;
posl. Böhra, E. Bobka a druhů ministrovi financí o tiskopisech, potřebných k provádění zákona č. 236/1924 Sb. z. a n.
Odpovědi:
min. zemědělství na dotaz posl. Šamalíka a spol. ve věci obecní honitby ve Vranovicích;
min. spravedlnosti na dotaz posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o jazykových přehmatech okresního soudu v N. Pace;
min. vnitra:
na dotaz posl. H. Bergmanna o náhradě škod, způsobených politickou persekucí,
na dotaz posl. Patzela, že ústecká stát. policie těžce ztýrala válečného slepce;
min. financí:
na dotaz posl. Al. Kříže o úřadování berního úřadu v Trhových Svinech,
na dotaz posl. H. Bergmanna o jednání vrch. správce důchodkové kontroly Antonína Steinicha v Prostějově,
na dotaz posl. Krause o neudržitelných poměrech u děčínského berního úřadu a děčínské berní správy,
na dotaz posl. Hrušovského ve věci koupě domu pro finanční ředitelství v Báňské Bystřici;
min. školství a nár. osvěty:
na dotaz posl. dr. Patejdla ministru vnitra pro protizákonný postup farní správy ve Volarech na Šumavě,
na dotaz posl. Prokeše o pronásledování pokrokového učitelstva na Hlučínsku,
na dotaz posl. Slavíčka o neudržitelných poměrech v učitelstvu na Hlučínsku,
na dotaz posl. Sladkého o úpravě požitků bývalých matičních učitelů;
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Adamovského a druhů ve věci zrušení poštovního úřadu v Pozdni.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5227. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního, rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5084) zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rak.-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění.
5230. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 5085), kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou, Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne 4. května 1921" a podepsaná dne 27. listopadu 1924 ve Vídni.
5234. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 27. března 1925, č. 4047/1925, za souhlas k trest. stíhání posl. Sedorjaka pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky.
5235. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.
5236. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 23. ledna 1925, č. 994/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 a pro přečin podle §u 24, č. 3 zák. na ochranu republiky.
5237. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 6. prosince 1924, č. 16.353/24, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin pomluvy podle § u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 proti okr. náčelníku Marešovi, županu Mičurovi a čsl. policejním orgánům, dále pro přečin urážky notáře Pálky a komisaře Jamborského podle §u 2, §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914, pro přečin podle §u 15, č. 1 zákona na ochranu republiky, pro zločin podle §§ 69, 330/1 trest. zákona, pro přečin násilí proti orgánům vrchnosti podle §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 a pro přestupek podle §u 46 zákona o přestupcích.
5238. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 10. prosince 1924, č. 16.351/24, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin pomluvy orgánů bezpečnostních podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 a kvalifikovaný podle §u 9, č. 6 téhož zák. článku.
5239. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 4. prosince 1924, č. 16.305/24, za souhlas s trestním stíháním posl. Hakena pro zločin podle §u 15, č. 3 a pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5219. Interpelace:
I. posl. Toužila a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci divadelní hry Jana Robyna "Svatouškové", vydané nakladatelstvím "Večernice", Vortel v Žižkově,
II. posl. Hlinka a spol. vláde o spôsobu písania a názvu Česko-Slovenskej Republiky,
III. posl. Hlinku a spol. min. nár. obrany pre zamýšlanú účast vojakov na chystajúcich sa Husových oslavách dňa 6. júla t. r. a pre nedovolené navštivovanie kasární.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 344. schůzi posl. sněmovny a dále byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 346. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5223. Návrh posl. Pohla, Löwy, Schäfera a druhů, aby byl zrušen zákon o dani z uhlí,
5231. Návrh posl. Tesky a soudr. na náhradu škody ze státních prostředků způsobené krupobitím a lijavcem rolníkům a domkářům v okolí obce Soběšic na okresu sušickém,
5232. Návrh posl. Toužila a soudr. na vydání zákona, kterým se upravují právní poměry domovníků.
Předseda: Přikazuji výborům zahraničnímu a živnostenskému:
5213. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem, sjednaná a podepsaná ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.
Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádosti:
zem. soudu v Opavě ze dne 19. června 1925, č. Tk IX 655/25/3, za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Junga pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí na slavnosti v Krnově dne 1. května 1925 (č. 658 im.),
okr. soudu v Něm. Brodě ze dne 26. června 1925, č. T 282/25/1, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 659 im.),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 27. června 1925, č. Tk X 2187/25/5, za souhlas s trest. stíháním posl. Koutného pro přečin podle §u 279, §u 283 tr. z. a přestupek podle § 312 tr. z., jichž se dopustil výroky dne 4. dubna 1925 v Mor. Ostravě (č. 660 im.),
hlav. práv. zást. župy v Košicích ze dne 22. června 1925, č. 35.088/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přestupek podle §u 46 zák. čl. XL z r. 1879, jehož se dopustil dne 13. května 1925 v Košicích (č. 661 im.).
Předseda: Zápis o 349. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, je schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Přejdeme k pořadu schůze, k prvnímu jeho odstavci, jímž je:
1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 5159), kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 5180).
Zpravodajem je p. posl. dr. Matoušek, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Předmětem mého referátu je zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby.
Ježto trestní agenda vojenských soudů poklesla, jest počet vojenských soudců větší, než je dnes třeba. Poněvadž na druhé straně u soudů občanských je vzhledem ke vzrůstající agendě stále nedostatek soudců - je v zájmu státní správy a také v duchu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě č. 286/24 - aby umožněn byl přestup vojenských soudců k soudům občanským. Jest to nejen nejpřirozenější způsob možnosti jiného umístění a využití těchto právníků, nýbrž vyhoví se tím i potřebě civilní justice, která v určitých obvodech má absolutní nedostatek soudců, v jiných sice jest početně obsazena dostatečně, ale soudci buď jazykově nevyhovujícími nebo tak mladými, že jich nelze užíti s úspěchem na vyšších místech, zejména v senátech odvolacích. Mimo to nutno počítati s tím, že nyní po zlepšení platových požitků (zákon č. 290/24) odejdou do výslužby mnozí občanští soudci, kteří zhusta jsou velmi pokročilého věku.
Proto umožňuje osnova v dalších svých ustanoveních současně též přechod důstojníků justiční služby do civilního soudnictví. Při tom přihlíží se k tomu, že v různých dobách byly odchylné podmínky pro vstup do vojenské justice a též různý rozsah praktické průpravy důstojníků justiční služby.
Pro obor soudnictví trestního není u žádného důstojníka justiční služby překážka proti přechodu do civilní služby soudcovské.
Za to pro ostatní obory soudnictví je tu překážka, a to i u oněch důstojníků, kteří vykonali tři státní zkoušky. Proto osnova zákona připouští převzaté důstojníky justiční služby bez výhrady jen k úřadu trestního soudce. V ostatním oboru soudnictví mohou tito důstojníci konati zatím jen službu soudců pomocných. Plného soudcovského oprávnění mohou dosíci buď doplňkem své vojenské soudcovské zkoušky nebo tím, že ministr spravedlnosti jim doplňovací zkoušku promine podle toho, jaké mají předběžné praktické vzdělání a jak se ve vojenské nebo civilní justiční službě osvědčili. U převzatých soudců, kterým výkon doplňovací zkoušky nebyl prominut, jest nutno v souhlasu s ústavní listinou vyvoditi důsledky z té skutečnosti, že zkoušku včas nevykonali, nebo vykonali neúspěšně (§ 6).
Po osobní a platové stránce jsou si obojí soudci zásadně postaveni úplně na roveň, při čemž z důvodů ekvity zásadně zachovávají se nabytá práva, zejména co do nabytého služebního pořadí a nabytých požitků. Věcí justiční správy bude, aby vsunutí důstojníků do řad občanských soudců nemělo ani pro tyto, ani pro ony za následek citelné poškození v postupu. Bude nutno tam, kde by takové poškození snad hrozilo, vyhnouti se mu povýšením jednoho nebo druhého pro jeho osobu.
I při tomto zákoně projevují se rozpory vzniklé tím, že úprava platů soudců nebyla provedena pro všechny úředníky, jež soudcovskou službu vykonávají. V tom směru bude nutno zákon ten doplniti. Ostatně je nejvýše na čase, aby co nejrychleji také platové poměry ostatních vysokoškolských i středoškolských úředníků byly upraveny, jinak může dojíti k rozporům ještě větším. Lze doufati, že při úpravě platů státních zaměstnanců, jež se chystá, upraveny budou tyto platové poměry u všech kategorií úřednických a zřízeneckých skutečně podle důležitosti vykonávané práce a podle předběžného vzdělání.
Ježto vzešla ve výboru pochybnost v tom směru, že by zákona toho mohlo býti zneužito k tomu, aby od vojenských soudů méně schopní soudcové byli odvoláni k soudům civilním - na škodu těchto soudů - vypuštěna byla v §u 2 z 1. odstavce poslední věta, která jako podmínku přesazení stanoví vyzvání nadřízeným úřadem. Jinak z důvodů shora uvedených ústavně-právní výbor přijal osnovu ve vládním znění a navrhuje sněmovně, aby osnově té dala ústavní schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Sděluji, že za ministerstvo spravedlnosti dostavili se k projednávání této osnovy odb. přednosta dr. Polák a odb. rada dr. Neudek.
Zahajuji rozpravu.
Zapsán je na straně "proti" řečník pan posl. Schweichhart.
Než mu udělím slovo, navrhuji podle usnesení presidiálního, aby se řečnická lhůta stanovila na 20 minut.
Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Dávám slovo napsanému řečníku, jímž je p. posl. Schweichhart.
Posl. Schweichhart (německy): Dámy a pánové! Návrh, který jest na denním pořadu, pojednává o nové organisaci vojenských soudů a o převzetí důstojníků vojenských soudů k civilním soudům. Nepotřebuji jistě zvláště zdůrazňovati, že my němečtí sociální demokraté zásadně jsme pro odstranění těchto zvláštních soudů a vždy jsme usilovali, aby vojsko podléhalo všeobecnému právu. Uznáváme, že návrh, poněvadž omezuje do jisté míry vojenské soudy, znamená malý pokrok, který nám ovšem daleko ještě nepostačuje. V podstatě se vojenské soudy omezují. Ovšem dnes se omezuje mnohé, zvláště dělnická třída cítí, co přináší to omezování a právě tyto dny jsou pro mnoho tisíc a desítitisíc dělníků, zvláště německých, dny hrůzy. Připomněl bych také, že právě dnešního dne stát podniká veliký lov, neboť dnešního dne propadají sta milionů válečných půjček. Neomezuje se drahota, nesnižují se daně, neodstraňují se ani věznice a velmi stěží se odstraní státní zástupci.
Se způsobem, jak se omezují vojenské soudy a jak se převádějí důstojníci justiční služby k občanským soudům, ovšem nesouhlasíme. Převzetí neškolených vojenských soudců s jednostranným předběžným vzděláním do civilní služby pokládáme přímo za nebezpečí pro obyvatelstvo a poukázali jsme na to také v právním výboru. A s jakýmsi dostiučiněním mohu zdůrazniti, že naše kritika nezůstala marná. Neboť změní-li dnes koaliční strany poněkud tento návrh, jest to jistě z části zásluhou naší strany, která poukázala na různé stinné stránky tohoto návrhu. Především jsme poukázali, že doba, po kterou mohou býti používáni vojenští soudci, převzatí do civilní služby, jest v návrhu vyměřena příliš dlouze. Podle návrhu mohou úřadovati do roku 1927, tedy půl druhého roku, než musí vykonati potřebné zkoušky. Dále jsme kritisovali, že vojenské soudce, kteří mají býti vybráni, nevybírají soudní úřady, nýbrž vojenské úřady, a poukázali jsme, že jest velmi lehce možno, že nebudou převzati zdatní lidé, nýbrž - jako obyčejně v takovýchto případech - odešlou se méně způsobilí. S čistě právnického stanoviska a v zájmu lidu není to výhodou, nýbrž naopak nebezpečím, jemuž chceme čeliti.
Podali jsme různé návrhy, aby převzatí vojenští soudcové, než vykonají doplňovací zkoušku, působili jen jako výpomocní soudcové nebo úředníci státního zastupitelství, tedy na podřízených místech a nikoliv jako samosoudcové. Vojenští soudcové posuzují věci snad přece podstatně jinak než soudcové civilní, prostředí jest jiné a my nepokládáme za praktické a oportunní, aby byli dáváni ihned na samostatná místa, dokud nevykonají dodatečné zkoušky.
Účelem druhého návrhu, který jsme podali, jest, aby vykonáním zkoušky byl podán průkaz stejné kvalifikace jako u občanských soudců. V dalším resolučním návrhu vyzýváme vládu, aby odstranila vojenské soudy. Snad se naskytne otázka, co se má státi s pány, kteří dnes konají vojenskou soudní službu, kdyby byly rozpuštěny vojenské soudy? Nuže, poukazujeme na zjevný nedostatek soudců; jistého dorostu bylo by zde velmi třeba. Bylo by jich tedy možno použíti,
Jsme pro to, aby ve skutečně demokratickém státě bylo zdemokratisováno také vojsko. To byl také jeden z mnoha slibů, které nám byly před lety učiněny, avšak o přechodu k milici není nikde nejmenší stopy, tento bod programu někdejší revoluční vlády byl od té doby důkladně zrevidován a stěží se dožijeme, bude-li vládnouti "pětka" dále, že bychom dostali milici, demokratické vojsko. Od tohoto bodu vzdalujeme se stále tím více, čím více se věci vyvíjejí reakcionářsky. Také opětné zavedení šavle svědčí, že prožíváme zcela zvláštní chvíli, také znamení doby a ještě také jiné věci nám ukazují, kam vlastně plujeme. Je množství případů, které bychom mohli kritisovati a které svědčí, že nejen vojsko, nýbrž ani jiná zařízení nejsou zdemokratisována. Připomínám, že i veliké, samozřejmé právo listovního tajemství není již dnes chráněno; v interpelaci přibili jsme na pranýř zvláštní případ, kdy dopis senátorce Perthenové v Podmoklech nebyl dodán proto, že na jeho adrese bylo napsáno "Bismarckstraße", dále byl otevřen a otevřený opět vrácen do Prahy - jak řečeno - také znamení doby. Také znamení doby, které nutí k přemýšlení a vyzývá ke kritice, jest, že v posledních dnech byla spáchána přímo hromadná vražda cizozemského tisku tím, že tuctům zahraničních časopisů byla odňata poštovní doprava. Připomíná to vojenskou diktaturu za války z dob Rakouska; také tenkráte chtělo se zabrániti, aby nevyšla pravda najevo, avšak nic to nepomohlo, pravda přece zvítězila, jak správně prohlásil president Masaryk, a ani tohoto opatření, které se dnes provádí v demokratické republice, nelze schvalovati. Také zde zvítězí pravda, vyjdou-li najevo poměry, které v této zemi vládnou. Dnes již prožíváme nový útok na školství, vidíme, že jsou oznámena nová rdoušení škol - také znamení doby a důkaz, že demokratická idea nemohla se v tomto státě probojovati. Úkolem skutečně demokratických stran bude, aby boj o skutečnou demokracii dokončily. Může se to však státi jen tehdy, spojí-li se konečně proletářské strany v tomto státě ke společnému boji. (Souhlas na levici.)
Předseda (zvoní): Byly podány některé návrhy. Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
§ 1 budiž škrtnut.
2. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
Poslední věta odst. 2 §u 2 má zníti:
"Touto zkouškou musí býti podán důkaz stejné kvalifikace, jakou mají občanští soudcové."
(Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
3. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
V §u 2 budiž škrtnuto označení prvního odstavce číslicí jedna. Odst. 2 budiž škrtnut.
4. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
§ 3 budiž škrtnut.
5. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
§ 3 budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
§ 4 má zníti:
"Převzatých důstojníků, pokud nevykonají doplňovací zkoušku, lze užíti jen jako pomocného soudce nebo úředníka státního zastupitelství."
7. Eventuální pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů k §u 4:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací návrh k §u 4, navrhujeme, aby slova "samosoudce ve věcech trestních" byla škrtnuta.
8. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
§ 4 budiž označen jako § 3, znění jeho budiž škrtnuto a nahrazeno tímto zněním:
"(1) Převzatého důstojníka lze užíti jen jako samosoudce ve věcech trestních, soudce vyšetřujícího, člena senátu v řízení trestním a konceptního úředníka státního zastupitelství. V ostatních oborech lze ho užíti jako soudce teprve tehdy, když v nich konal aspoň po jeden rok s úspěchem pomocnou službu soudcovskou, nebo složil doplňovací zkoušku.
(2) Podrobnější ustanovení o této zkoušce budou vydána vládním nařízením."
§ 5 budiž označen jako § 4.
9. Pozměňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů:
§ 6 budiž škrtnut.
§ 7 budiž označen jako § 5.
10. Resoluční návrh posl. Schweichharta a druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložila návrh zákona, jímž se ruší vojenské soudnictví.
Místopředseda Buříval (zvoní): Návrhy tyto jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není již nikdo přihlášen. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Již ve výboru byly učiněny různé návrhy v tom směru, aby byla zabezpečena kvalifikace přeložených soudců od soudů trestních k soudům civilním. Jmenovitě měli páni kolegové obavu, že soudcové vojenští, jsouce zaměstnáni jenom v oboru práva trestního, nebudou míti dosti znalosti v oboru práva civilního. Návrhy však, které byly kladeny ve výboru, nebyly kladeny dosti s úvahou, jaký bude míti výsledek ten který návrh. A tak se stalo, že návrhy tyto byly by způsobily naprosté ochromení účinnosti podané osnovy a vláda, jmenovitě ministerstvo spravedlnosti, netajilo se tím, že by pak musilo, kdyby návrhy ve výboru přednesené byly přijaty, svou osnovu vzíti zpět, poněvadž by osnova ta pozbyla veškeré účinnosti. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Proto výbor neusnesl se na pozměňovacích návrzích, nepřijal jich a přijal pouze změnu §u 2, kde poslední větu odstavce 1 vynechal, a to proto, poněvadž výbor celý byl toho přesvědčení, že by opravdu, kdyby k tomu, aby někdo byl přeložen od soudu trestního k civilnímu, bylo třeba vyzvání od nadřízeného úřadu, mohla v tom býti spatřována nespravedlnost potud, že by jen někteří soudcové mohli býti překládáni, a to ti, kteří nadřízeným úřadem jsou vyzváni, a že by tímto způsobem vojenská správa mohla často neschopné soudce ze svého oboru propustiti a přikazovati soudům civilním. Ovšem některé návrhy dnes podané chtějí obavu v tomto směru odstraniti, ale myslím, že tato obava nebyla tak odůvodněná, poněvadž nestačí pouze propustiti soudce z oboru trestního soudnictví, nýbrž je tu potřebí, aby také ministerstvo spravedlnosti propuštěného soudce pro obor svůj přijalo. Je tu tedy třeba dohody obou resortů a tu myslím, že také ministr spravedlnosti by se náležitě ohradil proti tomu, kdyby důsledně od vojenských soudů propouštěni byli jen soudcové neschopní.
Pokud se týče návrhů přednesených kol. Schweichhartem a soudr., nemohu souhlasiti s prvním pozměňovacím jejich návrhem, aby totiž byl § 1 škrtnut, poněvadž §u 1 nutně je potřebí k tomu, aby organisace soudní do konce roku 1927 byla osvobozena od určitých předpisů, aby právě mohlo býti tohoto zákona použito.
Pokud se týče druhého pozměňovacího návrhu kol. Schweichharta a soudr., aby poslední věta 2. odstavce §u 2 zněla: "Touto zkouškou musí býti podán důkaz stejné kvalifikace, jakou mají občanští soudcové", není třeba, aby tento dodatek v §u 2 byl, poněvadž i samo sebou se rozumí, že tato zkouška bude museti nahrazovati skutečnou kvalifikaci civilního soudce a poněvadž budu navrhovati, aby přijaty byly pozměňovací návrhy podané pp. posl. J. Markem a soudr., aby totiž do §u 4 byl vložen druhý odstavec tohoto znění: "Podrobnější ustanovení o této zkoušce budou vydána vládním nařízením." Nemohu tudíž zde již prejudikovati budoucímu nařízení ministerstva spravedlnosti navrhovaným přesným ustanovením, jak zkouška má vypadati.
Souhlasím se škrtnutím §u 3, jež navrhují pp. posl. Schweichhart a soudr., neboť přijetím změny §u 4 sám sebou odpadá § 3. Návrh pp. kol. Schweichharta a soudr. souhlasí s návrhy pp. posl. J. Marka a soudr.
Další pozměňovací návrh pp. posl. Schweichharta a soudr., aby § 4 zněl: "Převzatých důstojníků, pokud nevykonají doplňovací zkoušku, lze užíti jen jako pomocného soudce nebo úředníka státního zastupitelství", nemohu doporučiti a navrhnouti ke schválení, poněvadž tímto způsobem by naprosto omezilo se použití vojenských soudců, takže by osnova, kdyby se tento návrh přijal, vůbec neměla žádného účinku pro soudy civilní, poněvadž by opravdu těch soudců, kteří by byli přesazeni od vojenských soudů, nemohlo býti řádně použito. Aby bylo soudců použito jen k takovým věcem, kterým rozumějí a v nichž mají praksi, o to se postará § 4 a jmenovitě změněné jeho znění, jak je navrhují pp. posl. J. Marek a soudr. Proto navrhuji, aby pozměňovací návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. k §u 4 nebyl přijat.
Další návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. pro případ, bude-li zamítnut předcházející jejich návrh k §u 4, aby slova "samosoudce ve věcech trestních" byla škrtnuta, myslím, že také není odůvodněn, již proto, poněvadž samosoudce ve věcech trestních u okresního soudu soudí o tak nepatrných věcech, že již často uvažovala justiční správa, že by měly býti dány ne soudcům, nýbrž snad obcím, starostovi, nebo jiným úředníkům, neboť soudcové okresní jako samosoudcové opravdu rozsuzují o tak nepatrných věcech, že se k soudnímu rozhodování ani nehodí. Jestliže tedy tyto nepatrné přestupky soudí dnes mladý soudce, jemuž snad ještě vysvědčení o jeho soudcovské zkoušce ani neuschlo, můžeme snad jistě doufati, že v těchto trestních věcech zkušení soudcové z vojenských soudů budou na tolik obeznalí v teorii, aby mohli i tuto praksi vykonávati.
Konečně navrhují pp. posl. Schweichhart a soudr. resoluci: "Vláda se vyzývá, aby ještě v tomto zasedání předložila návrh zákona, jímž se ruší vojenské soudnictví." Nemohu souhlasiti, aby tato resoluce byla přijata, ze dvou důvodů. Jednak vláda uvažovala o té věci, když jednalo se o to, omeziti kompetenci vojenských soudů, po případě vůbec zrušiti všechno vojenské soudnictví. I vláda je toho náhledu, že není potřebí děliti kompetenci soudů vojenských a civilních, avšak nelze vládě dávati přesnou lhůtu, do kdy má věc vyříditi, poněvadž se celá věc kombinuje s opravou trestního řádu, a proto není možno, abychom v resoluci, kterou musíme přece bráti vážně a žádati, aby v případě přijetí ji vláda mohla provésti, vládu vyzývali, aby do konce zasedání předložila tuto osnovu, která těsně souvisí s celkovou opravou trestního řádu, která jest v práci.
Pokud se týče návrhů kol. pp. J. Marka a soudr. souhlasím, aby tyto návrhy byly přijaty, poněvadž navrhované jimi znění §u 3 dává záruku, že k soudnictví ve věcech občanských nebudou připuštěni důstojníci pro justiční službu, kteří by nebyli pro občanské soudnictví způsobilí. Nebude lze takovým důstojníkům doplňovací zkoušku prominouti, budou musiti buď tuto zkoušku složiti anebo alespoň celý rok s úspěchem konati pomocnou službu soudcovskou, nežli budou moci býti samostatnými soudci ve věcech občanských. To je taková záruka, že stačí jako vykonaná zkouška.
Škrtnutí 2. odstavce v §u 2 a celého dřívějšího §u 3 osnovy je jen následkem této změny. § 4 osnovy se následkem toho označuje jako § 3.
Škrtnutí §u 6 osnovy také doporučuji, a to se stanoviska neodvislosti soudcovské, neboť nutno očekávati, že vojenská správa sama dá do výslužby důstojníky, kteří by k zastávání svého úřadu nebyli způsobilí, a nepropustí jich do civilní služby justiční. Ministerstvo spravedlnosti pak má ostatně možnost, aby do konce dubna 1926 podle zákona čís. 295 z r. 1924 pensionovalo ty, které by shledalo nezpůsobilými.
Z těchto důvodů doporučuji návrhy kol. posl. J. Marka a soudr. k přijetí, kdežto ostatní návrhy podané doporučuji z uvedených důvodů zamítnouti. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova zákona tohoto má celkem 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o §u 1 podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bylo by rozhodnuto též o negativním návrhu pp. posl. Schweichharta a soudr.
Pak bychom hlasovali o §u 2, a to v úpravě návrhu pp. posl. Schweichharta a soudr.; kdyby nebyla přijata, v úpravě návrhu pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů; kdyby nebyla ani tato úprava přijata, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.
Při §u 3 osnovy budeme hlasovati o shodných návrzích pp. posl. Schweichharta a soudr. a pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů na škrtnutí §u 3. Kdyby tyto návrhy nebyly přijaty, hlasovali bychom o §u 3 osnovy podle zprávy výborové.
O §u 4 osnovy - budou-li přijaty právě zmíněné návrhy na škrtnutí §u 3 osnovy, byl by § 4 osnovy označen jako § 3 - dal bych hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Schweichharta a druhů; kdyby nebyla přijata, dal bych hlasovati podle eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; kdyby ani tato úprava nebyla přijata, dal bych hlasovati podle návrhu pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů. A teprve kdyby i tento návrh byl zamítnut, dal bych hlasovati o §u 4 osnovy podle zprávy výborové.
O §u 5 osnovy - který by byl v případě škrtnutí §u 3 osnovy označen jako § 4 - budeme hlasovati podle zprávy výborové, neníť k němu pozměňovacích návrhů.
Při §u 6 osnovy - který by byl v případě škrtnutí §u 3 osnovy označen jako § 5 - hlasovali bychom nejprve o návrhu pp. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů na škrtnutí §u 6 osnovy a na přečíslování §u 7 osnovy na § 6. Nebude-li tento návrh přijat, hlasovali bychom o §u 6 osnovy podle zprávy výborové.
O §u 7 osnovy - který v případě škrtnutí §u 3 osnovy a §u 6 osnovy by byl označen jako § 5 - o nadpisu a úvodní formuli zákona hlasovali bychom podle zprávy výborové, neboť není k tomu pozměňovacích návrhů.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
O §u 1 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 jest schválen podle zprávy výborové a tím je současně také zamítnut návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. na jeho škrtnutí.
K §u 2 jest pozměňovací návrh pp. posl. Schweichharta a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
Poslední věta odst. 2 §u 2 má zníti:
"Touto zkouškou musí býti podán důkaz stejné kvalifikace, jakou mají občanští soudcové."