4. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa zmenujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona zák. čl. XXXVII/1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení (tisk 5191).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest pan posl. dr. Matoušek.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Nebude-li námitek, vyřídili bychom nyní návrhy na prodloužení lhůty pro usnesení senátu, totiž odstavce 17 až 20 pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Přikročíme k odst. 17, jímž je:
17. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny posl. sněmovně k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 227 a 1099) o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk posl. sněm. 3238).
Výbor ústavně-právní usnesl se, aby se posl. sněmovna usnesla podle §u 78 jedn. řádu navrhnouti senátu prodloužení lhůty podle §u 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnově zákona stran původcovského (autorského) práva o 4 měsíce.
Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, přikročíme tudíž k hlasovaní.
Kdo tedy souhlasí, aby k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona stran původcovského (autorského) práva (tisk 3238 posl. sněm.) navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 4 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Tím vyřízen jest odst. 17 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 18 pořadu, jímž je:
18. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny posl. sněmovně k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1494 a 1829) o osvojení (tisk posl. sněm. 4615).
Činím tento návrh podle §u 78 jedn. řádu a §u 43 úst. listiny, ježto práce souvisící s projednáváním v plenu vyžadují ještě jakési doby, přesahující stanovenou lhůtu.
Navrhuji proto, aby lhůta k projednání prodloužena byla o 4 měsíce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jest tedy přijato navrhnouti senátu prodloužení lhůty o 4 měsíce.
Vyřízen je tím odst. 18 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 19, jímž je:
19. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny posl. sněmovně k projednání usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 887 a 2016) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústavní listiny (tisk posl. sněm. 5038).
Ježto přípravné práce ve výboru nepokročily ještě na tolik, aby toto usnesení senátu mohlo býti do stanovené lhůty projednáno sněmovnou, navrhuji, aby se sněmovna usnesla navrhnouti senátu prodloužiti projednací lhůtu podle § 78 jednacího řádu a § 43 ústavní listiny o 4 měsíce.
K rozpravě o tomto odstavci pořadu přihlásil se "proti" p. posl. Hackenberg, jemuž dávám slovo.
Posl. Hackenberg (německy): Dámy a pánové! Jménem svého klubu musím prohlásiti, že jsme nanejvýš udiveni žádostí o prodloužení lhůty pro zákon o ministerské odpovědnosti a že tento návrh vrhá velice zvláštní světlo na pracovní metody tohoto parlamentu. V této sněmovně jsou předlohy, které se vyřizují během 4 dnů, a zde máme před sebou návrh a to vládní návrh, který za čtyři léta nebyl ještě vyřízen. Již v r. 1921 byl tento návrh podán v senátě. Moje strana hned na začátku prohlásila, že rozhodně budeme podporovati úsilí, aby se tento návrh stal zákonem. Toto stanovisko bylo také přirozené, poněvadž zákon o odpovědnosti ministrů jest nutným doplňkem ústavy, jejíž ustanovení o odpovědnosti vlády bez takového zákona zůstávají prázdnou a bezobsažnou ozdobou, a nemohou nikdy nabýti praktického významu. Stojíce důsledně na svém stanovisku, odvolali jsme dokonce svůj vlastní návrh v této věci, abychom ponechali úplně volnou cestu projednání vládního návrhu. Avšak k největšímu podivu trvalo to celá léta, než se senát skutečně začal zabývati tímto návrhem. Teprve dne 17. prosince 1924 usnesl se senát na tomto návrhu. Ale od té doby uplynulo znovu půl roku, půl roku, v němž se posl. sněmovna skutečně příliš často nesešla, v němž nepracovala příliš mnoho, takže skutečně bylo dosti času, aby se vyřídil tento návrh zákona, bez něhož ústava zůstává kusá. Avšak ačkoliv usnesení senátu již dne 29. ledna bylo přikázáno ústavnímu výboru, a ačkoliv ústavnímu výboru k podání zprávy byla stanovena lhůta osmi dnů, ačkoliv tedy ústavní výbor měl svou zprávu podati již počátkem února, nestalo se do dneška nic, naprosto nic v této věci, zákon nepokročil ani o krok, ba naopak, musíme se dnes znovu zabývati návrhem, že žádáme senát o prodloužení ústavou předepsané lhůty, a že se tato žádost velice divně liší od chvatu, s nímž jsou parlamentně vyřizovány jiné zákony, které vládní strany promrskávají.
Zdá se, jako by vládě nebylo tuze příjemné, kdyby ustanovení ústavy o odpovědnosti vlády bylo již možno prováděti a kdyby nabyla účinnosti, rozhodně se nám zdá, jako by vláda po ohromném a soustavném zneužívání, jež v poslední době prováděla se svou nařizovací mocí, cítila se znepokojena zákonem, jenž upravuje její odpovědnost.
Rozumíme velice dobře, že se koaliční strany staví před vládu k její ochraně a že se pokusí znemožniti nám již první krok, kdybychom se chtěli pokusiti pohnati vládu k odpovědnosti pro její zřejmá překročení ústavy. Avšak my nebudeme účinkovati v této hře. Náš klub nebude hlasovati pro žádanou lhůtu. Poslanecká sněmovna má ještě čas do 30. června. Není nejmenší překážky, aby se ještě dnes nesešel ústavní výbor, aby dnes a zítra a musí-li to býti, ještě v sobotu podrobil velmi podrobné a svědomité úvaze těch poměrně málo paragrafů návrhu a plenum sněmovny může tedy klidně vyříditi tento návrh ve stanovené lhůtě. Prohlašujeme, že bychom byli beze všeho ochotni souhlasiti s druhým čtením ještě téhož dne podle §u 55 jedn. řádu. Není tedy nutno lhůtu prodlužovati. Jestliže se to přece děje, projevují tím jen strany většiny, že jim vybudování ústavy jest lhostejné, že jim ochrana práv sněmovny jest vedlejší věcí a ministerská odpovědnost prázdným slovem. Budeme tedy hlasovati proti návrhu na poskytnutí lhůty a odvoláváme se ke sněmovně, abychom dosáhli, aby se tento naléhavý návrh ihned projednal. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Budeme hlasovati.
Ježto nebyl učiněn jiný návrh, než který jsem učinil s předsednického stolce, dám hlasovati o svém návrhu, aby totiž poslanecká sněmovna usnesla se navrhnouti senátu prodloužení lhůty projednací podle §u 78 jedn. řádu a §u 43 úst. listiny o 4 měsíce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, tím návrh na prodloužení lhůty je přijat.
Vyřízen jest odst. 19 pořadu.
Přejdeme k odst. 20, jímž je:
20. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny posl. sněmovně k projednání usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5128) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1793 a 2083), kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk 5202).
Výbor ústavně-právní, projednávaje dne 4. června t. r. meritorně toto usnesení senátu, usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby podle §u 78 jedn. řádu a §u 43 úst. listiny navrhla senátu prodloužení lhůty o 3 měsíce k projednání tohoto senátního usnesení.
Zpravodaj výboru ústavně-právního p. posl. dr. Patejdl si nepřeje slova.
Ke slovu není nikdo přihlášen. Dám tedy o zmíněném návrhu hlasovati.
Kdo souhlasí, aby k projednání senátního usnesení o vládním návrhu zákona stran prohlášení některých oborů soukromého zprostředkování za živnost koncesovanou (tisk posl. sněm. 5128) navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 3 měsíce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento jest přijat a vyřízen je odst. 20 pořadu dnešní schůze.
Budeme pokračovati v projednávání pořadu schůze.
Přejdeme k odst. 8, jímž je:
8. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byla vyřízena osnova zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy Československým státem (tisk 5221).
K odůvodnění návrhu na zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu uvádím podle sdělení ministerstva železnic, že na projednání této vládní osnovy závisí dodržení určitých platebních termínů, takže urychlené uzákonění této osnovy uchrání stát materielních škod.
Dám tedy o tomto návrhu na řízení zkrácené podle §u 55 jedn. řádu hlasovati.
Kdo souhlasí, aby jmenované osnově přiznáno bylo zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zkrácené řízení této osnově bylo přiznáno a ve smyslu tohoto usnesení přikročíme ihned ke druhému čtení této předlohy.
Ad 8. Druhé čtení osnovy zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem (tisk 5221).
Zpravodaji jsou: za výbor dopravní pan posl. Votruba, za výbor rozpočtový pan posl. Buříval.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Votruba: Nejsou.
Zpravodaj posl. Buříval: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Vyřízen je odst. 8 pořadu.
Přejdeme k odst. 9, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas k trest. stíhání posl. Toužila pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4969).
Zpravodajem je pan posl. Valášek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Valášek: Slavná sněmovno! Krajský soud v Olomouci žádá přípisem ze dne 30. září 1924, č. 2330/24, za vydání k trest. stíhání posl. Toužila pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Na táboru lidu komunistické strany konaném dne 27. července 1924 v Přerově mluvil na program proti militaristickému zbrojení a proti nové válce, kde ve své delší řečí, podle názoru státního zastupitelstva, podněcoval účastníky táboru k vojenským zločinům, totiž ke vzpouře.
Imunitní výbor shledal v uvedených výrocích kritiku oposičního poslance a navrhuje, aby posl. Toužil vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Toužila.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Toužila.
Tím je vyřízen odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 10, jímž je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti polic. ředitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Daruly pro přestupek podle §u 46 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 4998).
Zpravodajem je pan posl. Konečný, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Policejní ředitelství v Bratislavě žádá za vydání posl. Daruly k trest. stíhání pro přestupek podle §u 46 zák. čl. XL z r. 1879. Zmíněného přestupku dopustil se prý posl. Darula dne 7. srpna 1924 při policejním vyklizování Rybního náměstí v Bratislavě po ukončené bouřlivé schůzi lidu tím, že byv vyzván okres. inspektorem Štefánikem, aby se vzdálil, odepřel tak učiniti a byv vyzván k legitimování se, vykřikl: "Vy hlupáku hlúpý a blbý, já sa Vám legitimovat nebudem."
Imunitní výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna dala souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro výše uvedený výrok.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Daruly.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Daruly.
Tím vyřízen je odst. 10 pořadu schůze.
Přejdeme k odst. 11, jímž je:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Jabloniczkého pro přečin podle §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (tisk 5074).
Zpravodajem místo nepřítomného a omluveného posl. Roučka stanovím pana místopředsedu výboru imunitního posl. Konečného a dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Jabloniczkého pro přečin podle §u 18, č. 1, 2 zákona na ochranu republiky. Přečinu toho se jmenovaný poslanec prý dopustil tím, že na veřejné schůzi dne 28. září 1924 mluvil o špatném podkladě naší valuty.
Imunitní výbor zdůrazňuje předem, že tato žádost za vydání posl. dr. Jabloniczkého není vůbec doložena nijakou úřední relací, nýbrž jest podána jen na podkladě zprávy uveřejněné v bratislavském časopise "Hiradó". Kromě toho neshledává imunitní výbor ve výrocích připisovaných zmíněným časopisem posl. dr. Jabloniczkému ničeho, čím by meze přípustné kritiky poslanecké byly překročeny.
Navrhuje tedy imunitní výbor, aby poslanecká sněmovna k trest. stíhání posl. dr. Jabloniczkého nesvolila.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tedy odpadá. Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, učiněným v souhlasu s usnesením výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Jabloniczkého, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Jabloniczkého.
Vyřízen je odstavec 11 dnešního pořadu.
Přejdeme k odst. 12, jímž je:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Hlinky pro přečin urážky presidenta podle §u 11, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4881).
Zpravodajem je pan posl. Moudrý, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno!
Naznačeného přečinu prý se dopustil posl. Hlinka podle výpovědi redaktora časopisu "Slovák" Im. Kozy Matejova tím, že ve článku "Ulkaný parlamentarismus", uveřejněném v časopise "Slovák" ze dne 13. dubna 1924, napsal pasus, jímž dotkl se způsobem urážlivým cti presidenta republiky.
Imunitní výbor pojednal o té věci a vyslovil zásadní názor, že nelze imunitu poslaneckou propůjčovati jako ochranu proti tiskovým přečinům, a proto rozhodl, aby posl. Hlinka byl vydán.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Budeme hlasovat.
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hlinky.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hlinky.
Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze a než skončím schůzi máme ještě rozhodnouti hlasováním o naléhavých interpelacích rozdaných tiskem ve 348. schůzi posl. sněmovny dne 23. června 1925.
Je to především súrna interpellácia posl. dr. Labaja a spol. vláde o nesprávnom prevádzaniu parcelácie na Prónayovskom majetku v Madočanoch (tisk 5190).
Žádám za přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 5190. Súrna interpellácia posl. dr. Labaja a spol. vláde o nesprávnom prevádzaniu parcelácie na Prónayovskom majetku v Madočanoch.
Podpísaní poslanci týmto sa pýtame sl. ministerskej rady, poťažne jej reprezentanta p. ministerského predsedu:
1. Či má vedomosť o tom, že Pozemkový úrad Ladislavovi Moyšovi len cieľom spravenia dobrého obchodu pridelil Prónayovský majetok v Madočanoch?
2. Či má vedomosť o tom, že zámožný Ladislav Moyš, ktorý kupuje milionový majetok, zarobil na tomto majetku, s tým že odpredal horu, čistých 100.000 Kč a práve o tolkýto obnos boli ukrivdení chudobní domkári v Madočanoch, ktorí sú tak chudobný, že nemajú skoro čo jesť?
3. Či je náklonný p. ministerský predseda zakročiť v tom smysle, aby bolo na odpredaj hory dané povolenie odvolané a Ladislavovi Moyšovi naložené, aby jemu pridelený majetok rozparceloval v takom stave medzi chudobnými domkármi, v akom ho on obdržal?
Předseda: Pan posl. dr. Labaja spol. navrhují, aby rozprava o této interpelaci byla zahájena v nejbližší schůzi.
Kdo tedy souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci byla přiznána rozprava ve smyslu příslušných ustanovení našeho jed. řádu a aby tato rozprava byla provedena v nejbližší schůzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava přiznána nebyla.
Dále je zde súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. na celú vládu, menovite na ministra zahraničia v záležitosti časopisu "Slovenského Národa" (tisk 5195).
Žádám za přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 5195. Súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. na celú vládu, menovite na dr. Beneša, ministra zahraničia v záležitosti "Slovenského Národa", tak zvaného časopisu neodvislého smeru slovenskej ľudovej strany, založeného za štátne peniaze a svedomím vlády Československej republiky.
Kladieme tento súrny dotaz na celú vládu a tážeme sa celej vlády:
1. Či vyjednával dr. Šrobár s vládou československou, menovite s dr. Benešom o založení denníka s programom a neodvislým smerom slovenskej ľudovovej strany na zavedenie verejnej mienky a demoralisovanie voličov slovenskej ľudovej strany?
2. Či zodpovie pravde to, čo napísal dr. Buday do "Slováka" o deputácii štátotvorných strán u dr. Beneša, ktorá ho vystrihala pred dobrodružstvom a bezúčelnosťou podujatia dr. Šrobára?
3. Či jen ten tajný a nemenovaný mecen p. Jura Kozu, dr. Beneš, minister zahraničia?
4. Či p. dr. Beneš vskutku stvoril p. Kozovi tento obnos potrebný na časopis a rozbitie slovenskej ľudovej strany? Jestli áno, z akých tajných fondov?
5. Konečne, keďže sa dokáže, že p. Beneš je ten tajný mecen Kozov, či chce eště aj ďalej na tom významnom mieste našu republiku pred celým vzdelaným svetom kompromitovať?
6. Či je náchylná vláda Československej republiky už či súdobnou cestou alebo vyslaním parlamentárnej nestrannej komisie túto vec objasniť a seba, menovite dr. Beneša z upodozrenia korupcie očistiť a verejnú mienku na Slovensku uspokojiť?
Předseda: Pan posl. Hlinka a spol. navrhují, aby rozprava o této interpelaci byla zahájena v nejbližší schůzi posl. sněmovny.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle příslušných paragrafů našeho jednacího řádu a aby rozprava tato byla provedena v nejbližší schůzi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava také této interpelaci přiznána nebyla.
Dále je zde naléhavá interpelace posl. Mondoka a soudr. vládě o krveprolití v Berehově (tisk 5196).
Žádám za přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 5196. Naléhavá interpelace poslanců Mondoka, dr. Gátiho, Sedorjaka, Šafranko a soudr. vládě o krveprolití v Berehově.
Podepsaní se táží vlády:
1. Jest vláda ochotna ihned tento nový zločin státních orgánů nejpřísněji vyšetřiti a vyslechnouti také všechny svědky z řad dělníků a nejdéle do týdne podati sněmovně zprávu o výsledku šetření?
2. Jest ochotna okamžitě potrestati a propustiti všechny provinilé četníky a policisty, zejména pak jejich nadřízené, policejního velitele Reichstettera a okresního náčelníka Stebelskiho?
3. Jest ochotna okamžitě odvolati s místa stávky všechno četnictvo a policii?
4. Propustí vláda bezodkladně všechny zatčené dělníky a důvěrníky a zastaví ihned jakékoliv trestní řízení proti nim?
5. Jest vláda ochotna ihned zameziti, aby byly konfiskovány listy, píšící o tomto zločinném krveprolití?
6. Jest vláda ochotna rodině nevinně zastřelené ženy a všem postiženým dáti náležité odškodnění?
7. Jest vláda ochotna naříditi všem úřadům v Podkarpatské Rusi i v celé republice, zejména okresním náčelníkům, notářům a přednostům politických úřadů, že se nesmějí v sociálních zápasech proměňovati v orgány podnikatelů a soustavného verbování stávkokazů?
Předseda: Také při této naléhavé interpelaci se navrhuje, aby rozprava zahájena byla v nejbližší schůzi posl. sněmovny.
Kdo tedy souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava ve smyslu příslušných paragrafů našeho jedn. řádu, a aby rozprava tato byla provedena v nejbližší schůzi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava přiznána nebyla.
Zbývá dále ještě naléhavá interpelace posl. Grünznera a druhů vládě o snížení počtu státních zaměstnanců (tisk 5197).
Žádám za přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 5197. Naléhavá interpelace posl. Grünznera, Hoffmanna, Schillera a druhů vládě o snížení počtu státních zaměstnanců.
Tážeme se vlády:
1. Jaká opatření zamýšlí vláda učiniti, aby zaručila čistě věcné, sociálními zřeteli vedené a národně naprosto nepředpojaté provedení restrikce státních zaměstnanců?
2. Jest pravda, že se, jak se několikráte tvrdilo v časopisech vládních stran, ministerská rada usnesla, aby především byli propuštěni zaměstnanci po stránce jazykové méně kvalifikovaní?
Předseda: Pan posl. Grünzner a soudr. navrhují, aby rozprava o této interpelaci byla provedena ihned.
Kdo tedy souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava byla provedena ihned, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava přiznána nebyla.
Jest nám rozhodnouti o dovolené.
Pan posl. Brodecký žádá o udělení dovolené do 5. července t. r. pro cestu na Mezinárodní sjezd železničářů v Bellinzoně.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená tato jest udělena.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány některé zprávy. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5222. Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod a výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 5128) o vládním návrhu zákona, kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu.
5224. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 5212) zákona o úpravě obchodních styků s cizinou.
5225. Zpráva výborů ústavně-právního a dopravního k usnesení senátu (tisk 5207) o vládním návrhu zákona o letectví.
5226. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5083), kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé: I. Úmluva mezi Československou republikou, a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaná v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k této úmluvě; II. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě.
5228. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5210), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924", podepsaný v Praze dne 14. května 1925.
5229. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 5155) o Prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednanou v Athénách dne 8. dubna 1925.
Předseda: Mezi schůzí byl dále tiskem rozdán vládní návrh. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5213. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem, sjednaná a podepsaná ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.
Předseda: Přistoupím k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 1. července 1925 o 11. hod. dopol. s
pořadem:
1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 5159), kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 5180).
2. Zpráva výborů živnostenského a ústavněprávního k usnesení senátu (tisk 5128) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1793 a 2083), kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk 5222).
3. Zpráva výborů ústavně-právního a dopravního k usnesení senátu (tisk 5207) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2137 a 2149) o letectví (tisk 5225).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti trest. soudu v Prešově za souhlas k trest. stíhání posl. Tausika pro přečin podle §§ 1, 3, odst. II b), 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4883).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas k trest. stíhání posl. Tausika pro přečin podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, přečin utrhání na cti vládě §§ 1, 3, odst. II, 1, 2 zák. čl. XLI z r. 1914, přečin utrhání na cti ca notář Šeba (tisk 4966).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas k trest. stíhání posl. Jos. Kříže pro přečin podle § 15, č. 3, § 18, č. 1 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle § 300 tr. z. (tisk 4992).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Bělé pod Bezdězem za souhlas k trest. stíhání posl. Bubníka pro přestupek podle § 5 trest. zákona a § 3 a § 19 zákona shromažďovacího (tisk 5105).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti soudní stolice v Užhorodě za souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §§ 1, 2, 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4983).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Lelleye pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 1 a § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5100).
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sopku pre prečin urážky na cti podľa § 2 zák. čl. XLI z r. 1914 a pre priestupok podľa § 41 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 5194).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Ml. Boleslavi za souhlas k trest. stíhání posl. Dubického pro urážky na cti spáchané tiskem proti dr. inž. Čapkovi (tisk 5145).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích za souhlas k trest. stíhání posl. Knirsche pro přečin proti bezpečnosti cti (tisk 5203).
13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Liberci za súhlas k trest. stíhaniu posl. Simma pre prečin podľa § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5121).
Jsou snad proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze ve 2 hod. 25 minut odp.)