Začátek schůze v 1 hod. 10 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.
177 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Franke, dr. Markovič, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 350. schůzi poslanecké sněmovny.
Udělil jsem dovolené na dnešní schůzi posl. Roučkovi, Adamovskému, Jos. Fischerovi, Slavíčkovi a R. Chalupovi; na tento týden posl. dr. Gagatkovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Nejezchleb-Marcha na tento týden.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Jokl.
Byla provedena změna v klubu.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub neodvislých poslanců komunistických v Československu oznámil přípisem ze dne 24. t. m., že členové klubu posl. Rouček, Bubník, Jos. Kříž a Warmbrunn stali se členy strany neodvislých komunistů, ustavené na základě rozhodnutí říšské konference delegátů ze dne 21. června t. r., a že klub bude se nyní nazývati: "Klub poslanců neodvislé strany komunistické v Československu".
Předseda: Byly provedeny dále změny ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru dopravního dne 23. června 1925 posl. Vahalu za posl. Molíka, dne 24. června 1925 posl. Molíka za posl. Vahalu.
Klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru imunitního posl. Modráčka za posl. Hvizdáka.
Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. dr. Šmerala za posl. Kučeru.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru soc.-politického posl. G. Navrátila za posl. Kamelského.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. dr. Holitschera za posl. Hackenberga.
Ve schůzi výboru pro dopravu a veř. práce dne 24. června 1925 byl zvolen za II. místopředsedu posl. inž. Černý.
Předseda: Ze senátu došlo:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Kancelář senátu sdělila přípisem ze dne 22. června 1925 k tisku 2149 sen., že ve zprávě senátních výborů tisk 2149 sen. a v usnesení senátu ze dne 10. června 1925 vloudila se v odst. 2 §u 34 v předposlední řádce tisková chyba v tom směru, že slova "čtyř neděl" mají býti nahrazena slovy "tří měsíců". Přípis žádá, aby chyba ta byla v usnesení senátním opravena.
Předseda: Došly spisy: naléhavé interpelace, dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Dietla, Schäfera, Hackenberga a druhů vládě o ceně cukru a dani z cukru.
Dotazy:
posl. Sladkého:
ministru soc. péče o zařazení kategorie důlních střelců do zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků,
ministru školství a nár. osvěty:
ve věci soukromých učitelských ústavů v Československé republice,
o upřílišněné restrikci obecného školství v republice Československé,
ministru veř. prací o určení slezských obcí jako trvalých stavebních úřadů v zákoně o stavebním ruchu a o novelisaci slezského zákona ze dne 2. června 1883, čís. 26;
posl. H. Bergmanna ministru soc. péče o přidělování družstevních domků v Masarykově kolonii ve Starých Strašnicích;
posl. Koška min. předsedovi o pomoci obyvatelstvu kraje Chudenického postiženého živelní katastrofou;
posl. Roudnického ministru školství a nár. osvěty o desorganisaci ve správě školství;
posl. Rýpara ministru železnic o zrušení stanice Baška na Ostravsko-Frýdlantské dráze.
Dotaz podle §u 70 jedn. řádu posl. Buriana předsedovi posl. sněmovny o soustavném potlačování interpelací a projevů komunistických poslanců.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5221. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5208) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2147 a 2156) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy Československým státem.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 344. schůzi posl. sněmovny.
Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 24. června 1925 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru soc.-politickému:
5144. Návrh posl. Hvizdáka, Bendu, Pajgera a druhov na rýchlu a sústavnú pomoc kysuckej, ťarchovskej a oravskej doliny (na Slovensku) postihnutých veľkou núdzou a hladom (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5149. Návrh posl. Grünznera, Hoffmanna, Tauba a druhů na změnu zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích.
Výboru ústavně-právnímu:
5150. Návrh posl. dr. Czecha, Hillebranda, Pohla a druhů na změnu § 64 úst. listiny.
5151. Návrh posl. Hillebranda, dr. Holitschera, Palmeho, Blatné a druhů na sloučení Karlových Varů se sousedními obcemi.
Výborům dopravnímu a rozpočtovému:
5164. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství.
Výboru zemědělskému:
5165. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5166. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo zrušeno nařízení místodržitelství pro Čechy ze dne 31. května 1902, č. 25.507 ai 1901, č. 45 z. z., o zákazu používati jařma.
5167. Návrh posl. Jaši, Svobody, J. Marka, Hampla a soudr., aby z prostředků státních poskytnuta byla vydatná pomoc obcím Opatovu, Kněžicím, Stonařovu, Brtnici, Předínu, Lukám a okolním obcím okresu jihlavského a třebíčského, dále obcím okresu velkomeziříčského na Moravě postiženým průtrží mračen a povodněmi (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5169. Návrh posl. Merty a soudr. na odškodnění obyvatelů v území X. jihlavské župy v Třebíči, Brtnici, Kněžicích, v Opatově, v Předíně i jiných místech, postižených strašnou živelní pohromou (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5175. Návrh posl. Windirsche a druhů o škodách způsobených krupobitím a průtrží mračen v obcích Hodkovice, Pelíkovice, Záskalí (politický okres liberecký) a v Pulečném a Rychnově-Košovech (v politickém okrese Jablonec n. N.) (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5176. Návrh posl. dr. Spiny a druhů stran živelných škod způsobených v těchto obcích okresu žamberského: Bartošovice, Velká Zdobnice, Malá Zdobnice, Kačerov, Kunčina Ves, Nebeská Rybná, Souvlastní, Panské Pole, Dolní Rokytnice, Prostřední Rokytnice, Horní Rokytnice, Rokytnice v Orlických Horách (současně přikázán výboru rozpočtovému).
5199. Návrh posl. dr. Spiny a druhů o živelných škodách způsobených v obcích Litrbachy, Janov, Strakov, Opatov, Dětřichov, Helvíkov a Opatovec v okrese litomyšlském (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Výboru rozpočtovému:
5200. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 30. září 1924, č. 216 Sb. z. a n., o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádost:
soudní stolice v Hustu ze dne 16. června 1925, č. Nt III 154/25/5, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 20. června 1925, č. 7865/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Mondoka pro přečin podle § 4 zák. čl. XL z r. 1914, přestupek podle § 15, odst. 4 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a pro přečin podle § 2 a § 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 4. února 1925 v Berezniku (č. 655 im.),
předsednictva soudní stolice v Užhorodě ze dne 3. června 1925, č. pres. 2078, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 22. června 1925, č. 7941/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kaminského pro přečin utrhání a ublížení na cti tiskem podle § 1, § 2, § 3, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 ca Vološín (č. 656 im.),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 19. června 1925, č. Tl XII 325/25/4, za souhlas s trest. stíháním posl. Vraného pro přečin proti bezpečnosti cti proti Karlu Práškovi a spol. spáchaný tiskem (č. 657 im.).
Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze.
Měli bychom vyříditi nejprve odst. 1 pořadu, byl jsem však požádán klubem strany republikánské, aby bylo přesunuto jednání o odst. 1, 5 a 6 na konec denního pořadu. Nebude-li proti tomu námitek, vyhovím tomuto přání. (Námitek nebylo.)
Námitka vznesena nebyla, přikročíme tedy k odst. 7 pořadu, načež bychom vyřídili druhá čtení, totiž odst. 2, 3 a 4 pořadu.
7. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 5208) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2147 a 2156) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československých státem (tisk 5221).
Zpravodaji jsou: za výbor dopravní pan posl. Votruba, za výbor rozpočtový pan posl. Buříval.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor dopravní, panu posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Předevčírem projednávali jsme zprávu výborů dopravního a rozpočtového, která týkala se postátnění jednotlivých místních drah v počtu 48 z celkového počtu 128. Byly to dráhy v prvé řadě místní, které byly garantovány zemí českou, a pak několik - asi 4 nebo 5 - drah místních na Moravě.
Projednávání dnešního vládního návrhu zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem je dalším článkem v řetězu postátňovací akce našeho ministerstva železnic. Již v debatě o zestátnění místních drah bylo vytčeno, že stát musí se snažiti, aby dráhy vesměs dostal pod svou ingerenci a pod svoji státní svrchovanost. Důvody byly zde dostatečně vytčeny. Bylo také konstatováno, že již staré Rakousko dříve od systému smíšeného, kde povolovalo jednotlivým společnostem, aby utvořily nejenom místní, nýbrž i velké dráhy, přešlo k systému smíšenému, kde hlavní tratě postátňovalo a vedlejší dráhy dalo zřizovati akciovým společnostem, že i toto Rakousko pojalo základní myšlenku, která konec konců je také základní myšlenkou v železniční dopravě každého státu dnes, postátniti pokud možno všecky dráhy a všecky tratě v jeho území se nacházející.
Nyní jednáme o vládním návrhu zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem. Naše republika sama hned na začátku svého trvání pochopila význam zestátňovací akce a proto z hlavních drah zestátnila dráhu Ústecko-teplickou a dráhu Buštěhradskou a zákonem z r. 1920 byla dráha Košicko-Bohumínská převzata v státní správu - tedy ještě ne posud zestátněna. Tato dráha se skládá z tratí slezských, z Bohumína k zemské hranici slovensko-slezské v délce 63·5 km, a z tratí slovenských od slovensko-slezské hranice do Košic a z Obyšovců do Orlové v délce 362·8 km, takže úhrnná síť této celé dráhy činí 426·3 km, z nichž trať Bohumín-Žilina v délce 101 km je dvojkolejná. Nutno také podotknouti, že k této dráze patří ještě ozubená dráha Štrba-Štrbské Pleso, která byla koncesována roku 1895. Košicko-Bohumínská dráha sama, pokud jde o trať Košice-Bohumín, byla koncesována koncesní listinou z 26. června 1866, pokud jde o trať Prešov-zemská hranice byla koncesována koncesní listinou z 18. září 1871 a provoz na obou těchto tratích byl zahájen v letech 1869 a 1872.
Dráha tato náležela v bývalé Rakouskouherské říši k nejdůležitějším tratím, které zprostředkovaly spojení východu se západem říše. Význam její však stoupl ještě více po utvoření naší samostatné republiky, neboť tato dráha se potom stala jediným spojením mezi západem a východem naší republiky. Tím tedy ještě zřejměji vystupuje celostátní její význam, ať ji posuzujeme s hlediska národohospodářského anebo mezinárodního, politického anebo vojenského. Tato dráha je jedinou linií pro dopravu soli od východu na západ, která umožňuje racionelní využití solných ložisek na východu naší republiky. Dále umožňuje využití lesního hospodářství na Slovensku a těžbu nerostných pokladů ve východních oblastech republiky. Zmíniti se musím také o železářství ve Slezsku, pokud trati této dráhy dotčeným územím probíhají. Je dlužno také uvésti značný turistický ruch, který směřuje k návštěvě Tater a východoslovenských státních lázní, který jest odkázán výlučně na tuto dráhu.
Se stanoviska mezinárodního je tato dráha vysoce důležitou pro zahraniční dopravu a pro náš zahraniční obchod, neboť jest jediným železničním spojením s Rumunskem a Ukrajinou a tvoří podstatnou složku našeho spojení železničního s Polskem, Ruskem a Maďarskem. Dráha Košicko-Bohumínská umožňuje dále politicko-administrativní organisaci Slovenska a Podkarpatské Rusi, ulehčujíc styk obyvatelstva s ústředními úřady.
Nyní dlužno zmíniti se ještě o stránce strategické. Tu je význam této dráhy samozřejmý, protože jest jedinou tepnou dopravní, která umožňuje vojenskou obranu východu naší republiky.
Vzhledem k tomuto mimořádnému významu této dráhy bylo uvažováno o zestátnění jejím, a to na základě koncese, již r. 1920. Od tohoto úmyslu bylo později upuštěno, a to vzhledem k tomu, že bylo nutno předem upraviti valutovou otázku prioritních obligací této dráhy, neboť obligace tyto zněly na zlaté ve stříbře, na marky a koruny.
R. 1921 byla dráha tato vzata do provozu státního podle ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1920. Tím stát přece jen nabyl určitého vlivu na vedení a do jisté míry i na správu této dráhy, ale nicméně i přes to, že vyloučen byl vliv generálního ředitelství této dráhy v Budapešti na její provoz a toto ředitelství bylo později zrušeno, a přes to, že provozem této dráhy bylo pověřeno jednak ředitelství státních drah v Košicích, jednak ředitelství státních drah v Olomouci, přece jen nebyl vliv státu úplný, poněvadž sídlo této dráhy zůstalo v Budapešti a společnost podržela právo upravovati tarify jak osobní, tak i nákladní.
Aby mohla býti tato dráha zestátněna, je potřeba přikročiti nejdříve k nostrifikaci její společnosti, ale nostrifikaci této překáží právě složitost právních otázek, které plynou z ustanovení koncesních listin, zejména, jak jsem se již zmínil, o státní garancii, kterážto zní na zlaté ve stříbře.
Státu ovšem musí běžeti o to, aby nabyl celkového vlivu na tuto dráhu, zejména po stránce tarifní, a tu jako nejvýhodnější opatření k tomu vidí státní správa železniční u nás v nabytí buďto celého akciového kapitálu, nebo aspoň většiny těchto akcií, a k tomu směřuje předložená a usnesením senátu Národního shromáždění schválená osnova zákona o převzetí těchto akcií.
Jakmile stát nabude buďto většiny těchto akcií nebo všech, bude moci přikročiti k nostrifikaci této společnosti a po nostrifikaci k zestátnění jejímu volnou dohodou. Pak stát, který bude míti většinu akciového kapitálu, bude míti rozhodný vliv na sestavování správní rady a tím vyloučí vliv společnosti na úpravu tarifní, který dosud společnost tato vykonávala.
Bude zajisté na místě, když zmíním se také o tom, jak bylo možno přikročiti k této akci naší státní železniční správy. Akcionáři dráhy Košicko-Bohumínské po převratě a i po převzetí této dráhy do státního provozu nedůvěřovali existenci a pevnému trvání naší republiky. Proto s nimi nebylo řeči o nějakém prodeji akcií. Později, když přesvědčili se, že naše republika tuhne a že přece jen jako stát vytrvá, nabízeli nám naše akcie, ale příliš draho, a to ba základě valutovém, jak vydány byly ve stříbře a zněly na valutu zlatou. My jsme ovšem žádným způsobem nikterak nechtěli přikročiti k tomu, abychom tak drahé akcie koupili, a zajímavo je, že právě krach vídeňských bank, shroucení se Depositní banky, katastrofa bankovního domu Castiglionova a všecky tyto hospodářské důsledky z toho plynoucí přinutily pány k tomu, aby s naším státem vyjednávali. Tak dospěli jsme k určité smlouvě, podle které vláda našeho státu se zmocňuje, aby pro československý stát nabyla akcií Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4%ní státní dlužní úpisy, umořitelné do r. 1966, do nejvyšší částky 45,282.000 Kč.
Když uvážíme všecky důvody, které vedou k tomu, aby stát dostal tuto dráhu, kterou již má ve svém provozu, také do své úplné moci, pak ovšem dopravní výbor se stanoviska svého, uznávaje důležitost zestátnění této dráhy, dovoluje si navrhovati slavné sněmovně:
Slavná sněmovno, račiž přiložené osnově zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy Československým státem, jak schválena byla usnesením senátu Národního shromáždění dne 10. června 1925, uděliti ústavní schválení a schváliti rovněž resoluci senátu, obsaženou v tisku 5208, která zní (čte):
"Vláda se vyzývá, aby se vším možným urychlením ukončila vyjednávání s místními drahami na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi o převzetí státem a předložila příslušnou osnovu, jakož i aby co nejdříve náležitě vybudovala železniční síť v celé republice." (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. Buřívalovi.
Zpravodaj posl. Buříval: Slavná sněmovno! Zákon, který dnes projednáváme, je zákonem zmocňovacím. § 1 zmocňuje vládu, aby nabyla pro československý stát akcií Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4% státní dlužní úpisy, umořitelné do r. 1966, do nejvyšší částky 45,282.000 Kč, s osvobozením od daně důchodové, pokud jde o úroky z dlužních úpisů. To je obsah osnovy, kterou projednáváme.
Již v březnu r. 1920 nařídilo ministerstvo železnic republiky Československé ředitelství čsl. státních drah v Košicích výnosem č. 8543 převzetí čsl. tratí Košicko-Bohumínské dráhy do tamější správy. To stalo se dne 18. března přes odpor, který vyvíjela správa této dráhy v Košicích, odvolávajíc se na to, že postup ten je protizákonný. Ministerstvo železnic, co nejvyšší dohlédací úřad, nedbalo však tohoto protestu, neboť mohlo tak učiniti na základě zmocnění, jehož se ministerstvu dostalo Národním shromážděním. Z toho lze souditi, jak málo přátelské bylo smýšlení těch, kteří až do té doby správu této dráhy ovládali.
Při tom smluveny byly i podmínky pro převzetí personálu, stanovena lhůta pro naučení se služebnímu, resp. státnímu jazyku. Po tomto symbolickém převzetí nastává další jednání ve příčině finančních otázek. V roce 1920 uvažováno o zestátnění této dráhy na základě koncese. Od tohoto úmyslu bylo však později upuštěno, a to vzhledem k nutnosti upraviti předem valutovou otázku prioritních obligací této dráhy, které zněly na zlaté ve stříbře, na marky a koruny. Tato otázka byla upravena úmluvou z 25. ledna 1921 o konversi těchto prioritních obligací na měnu československou. Od 1. ledna 1921 byla dráha tato vzata do provozu státního podle zákona z 22. prosince 19 0, čís. 690 Sb. z. a n. Tímto převzetím do provozu státního přešla na ředitelství státních drah v Košicích a Olomouci veškerá provozovací agenda Košicko-Bohumínské dráhy, takže bylo lze zrušiti generální ředitelství v Budapešti.
Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti nadále. Při tom podržela společnost i nadále právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak i pro dopravu zboží. K zestátnění Košicko-Bohumínské dráhy nebo k nostrifikaci společnosti nemohlo dojíti pro složitost právních otázek, které plynou z ustanovení koncesních listin, zejména z ustanovení o státní garancii, znějící na zlaté ve stříbře.
Jako nejvýhodnější opatření, jak nabýti úplného vlivu na celou dráhu, zejména po stránce tarifní, bylo shledáno nabytí celého akciového kapitálu nebo aspoň většiny jeho státem. Rozpočtový výbor při projednávání státního rozpočtu několikráte zaměstnával se otázkou financování Košicko-Bohumínské dráhy a pro rok 1924 k žádosti ministerstva železnic vsunut byl do finančního zákona nový článek 9, jímž se státní správa zmocňuje zálohově hraditi jak náklady převzetí Košicko-Bohumínské železnice, tak provozní a správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.
Košicko-Bohumínská dráha byla tedy na základě zákonného podkladu vzata do státního provozu, ačkoli státní garancie, koncesní listinou této dráze poskytnutá, nebyla formálně uznána. Bylo provozní společnosti zaručeno zúročení a umoření prioritních obligací, zúročení nezaručeného dluhu a úhrada nákladů společenské služby a 4%ní zúročení akciového kapitálu v maďarských korunách.
Výdaje s tím spojené vedeny byly a jsou na účtě běžných záloh kontokorentních, nezatěžují tudíž definitivně běžného státního rozpočtu a státní správa železniční žádá zmocnění zejména proto, že zvýšení obchodní konjunktury a tím zlepšení bilance železničního provozu přes všecko očekávání se nedostavuje a jde tudíž o zálohovou úhradu většího schodku.
Košicko-Bohumínské dráze náležejí trati Bohumín, Košice, Obyšovce-Orlová a ozubená dráha Štrba-Štrbské pleso, jak již také pan zpravodaj výboru dopravního byl poznamenal. Celková dráha hlavních tratí činí 426·3 km, z nichž trať Bohumín-Žilina o délce 101 km je dvojkolejná.
Celkový stavební kapitál této dráhy činí okrouhle 289.077 Kč.
Vzhledem k mimořádnému významu této dráhy jak pro dopravu vnitrozemskou, tak pro dopravu mezinárodní bylo již v roce 1920 uvažováno o zestátnění jejím, ale od tohoto úmyslu bylo později upuštěno vzhledem k tomu, že bylo předem nutno upraviti otázku měny prioritních obligací, které zněly na zlaté ve stříbře, marky a na rakouské koruny. Protokolární úmluvou z 25. ledna 1921 byla sjednána konverse těchto prioritních obligací na měnu československou a státní správa, aniž převzala svrchu označený závazek garanční, zavázala se poskytovati společnosti částky, jichž jest potřebí k zúročení a umoření těchto prioritních obligací. Celková částka konvertovaných prioritních obligací činí okrouhle 201 milionů Kč. Zároveň s otázkou konverse prioritních obligací byla upravena otázka nezaloženého dluhu Košicko-Bohumínské dráhy u Všeobecného ústavu pro úvěr pozemkový, který byl v okrouhlé částce 25,000.000 uznán ve měně československé a státní správa se zavázala jej zúrokovati a spláceti.
Naproti tomu zůstala při této úmluvě nevyřešena otázka akciového kapitálu. Tento akciový kapitál činí 22,641.000 zlatých. Bylo proto navázáno jednání se Všeobecným rakouským ústavem pro úvěr pozemkový ve Vídni, který vede finanční službu Košicko-Bohumínské dráhy o způsobu, jakým by bylo lze otázku úpravy tohoto akciového kapitálu vyluštiti. S počátku jednání tato nevedla k cíli, protože jmenovaný ústav uplatňoval pro státní správu nepřijatelné nároky akcionářů. Když konečně projevil ústav ochotu působiti k tomu, aby akcie znějící na 200 zl. rak. měny byly vyměněny za 4% státní dlužní úpisy, znějící na 400 Kč, byla s ním státní správou sjednána příslušná úmluva, s výhradou ústavního schválení zmocňovacího zákona, který jest vládním návrhem právě předložen a předmětem jednání.
Podle této vládní osnovy má býti vláda zmocněna, aby vydala na úhradu nabývací ceny akcií Košicko-Bohumínské dráhy 4% státní dlužní úpisy, umořitelné v r. 1966 do nejvyšší částky 45,282.000 Kč. Tato nejvyšší částka odpovídá výši akciového kapitálu, vyjádřeného v Kč v poměru 1 zl. r. m. t. j. 2 Kč.
Celkové roční zatížení, plynoucí ze zúročení a umoření takto vydaných dlužních úpisů činí okrouhle 2,234.000 Kč.
Pro rok 1925 vzniknou z této transakce emisní výdaje (výdaje na tisk, výdaje obligační, provise ústavu tuto transakci provádějícímu atd.) v přibližné výši 2,500.000 Kč, které budou hrazeny ze státního rozpočtu kap. VII, tit. 4 (státní dluh - správní výdaje). Pro letošek nepřichází v úvahu náklad na umoření dlužních úpisů a zúročení bude vyžadovati částky 905.640 Kč, které uhradí finanční správa zálohou, která jí bude refundována v r. 1926 v rozpočtu ministerstva železnic kap. XVII, tit. 2.
Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy, nebo takovou jeho část, které jest ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těmto usnesením valné hromady, k nimž jest potřebí kvalifikované většiny, bude možnost přistoupiti k nostrifikaci společnosti a k zestátnění dráhy.
Vážení pánové a paní! Pro rozvoj hospodářského života mají největší význam dopravní prostředky. V tomto týdnu projednáváme již druhou osnovu, která po stránce státní a národohospodářské má význam neobyčejný a pro tuto chvíli nedoceněný. Dráhy naše fungují všeobecně dobře. Dík svědomitosti naší státní železniční správy, dík orgánům jednotlivých ředitelství, dík energii, disciplinovanosti a pilnosti našich zaměstnanců vykonalo se za 6 let naší samostatnosti velmi mnoho na prospěch rozvoje našich železnic. Je třeba, abych dosavadní státní politice železniční, která je vedena pevným cílem a opírá se o rozvojové tendence železniční politiky evropské, vyslovil dík a uznání. Tím, že naší legislativní prací přispíváme, aby síť železniční byla stmelena, dáváme státní železniční správě možnost, aby ona svůj reorganisační plán provedla snadněji a mohla přikročiti k důslednému provádění zákona čís. 404 Sb. z. a n. z r. 1922 a postaviti tento podnik na soběstačný základ. Nový správní výbor ohlašuje nové reformy ve směru provozním a technickém, což jistě nás upřímně těší, a proto z důvodů, jež jsem uvedl, navrhuje rozpočtový výbor poslanecké sněmovně: Slavná poslanecká sněmovno, račiž schváliti osnovu zákona ve znění, které bylo přijato senátem podle tisku 5208 resp. 5221. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova zákona tohoto má tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly.
Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu způsobu hlasování není. Budeme tedy hlasovati tak, jak jsem právě řekl.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé provedeme ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno řízení zkrácené při vyřizování odst. 8 pořadu dnešní schůze.
Teď zbývá nám hlasovati ještě o resolučním návrhu, přijatém senátem, který přečetl p. zpravodaj posl. Votruba. Nedám jej tedy znovu čísti.
Kdo souhlasí s resolucí senátem přijatou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím také resoluční návrh je přijat a vyřízen tím odst. 7 pořadu dnešní schůze.
Teď vyřídíme druhá čtení, která jsou na pořadu dnešní schůze, t. j. odst. 2, 3 a 4 pořadu.
Je to nejprve:
2. Druhé čtení osnovy zákona, podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemí Českou (tisk 5205).
Zpravodajem výboru dopravního je p. posl. Votruba, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Buříval.
Mají páni zpravodajové snad nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Votruba: Nemám.
Zpravodaj posl. Buříval: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona s jejími přílohami I (1 až 45) a II (46 až 48) tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona i s přílohami I (1 až 45) a II (46 až 48) také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Vyřízen je tím odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke třetímu odstavci, jímž je:
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za výpůjčky Ústředních elektráren, akciové společnosti v Praze, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto výpůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 5188).
Zpravodajem za výbor dopravní jest posl. inž. Záhorský, za výbor ústavně-právní posl. dr. Hnídek, za výbor rozpočtový posl. inž. Černý.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. inž. Záhorský: Nemám.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Rovněž ne.
Zpravodaj posl. inž. Černý: Není žádných změn.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Vyřízen je tím odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 4, jímž je: