ad 1. Hlasování o zprávě výborů dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5193) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2125 a 2141), podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemí Českou (tisk 5205).
Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli a náleží k ní přílohy označené I/1 až 45 a II/46 až 48.
Pozměňovacích návrhů není, dám tedy hlasovati najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona o 6 paragrafech, nadpisu, úvodní formuli a s jejími přílohami (I/1 až 45 a II/46 až 48) ve znění navrženém pány zpravodaji, jež se shoduje s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Teď nám ještě zbývá hlasovati o 2 resolucích, obsažených v tištěné zprávě. Čísti je nedám, poněvadž tištěnou zprávu mají páni poslanci v rukou.
Kdo s těmito dvěma resolucemi výborovými souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také obě resoluce jsou schváleny a vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 2 pořadu, jímž je:
2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění (tisk 5173).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Petrovický za nemocí omluveného posl. Kamelského.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Petrovický: Není změn.
Předseda: Nikoli. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Tím je vyřízen odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci pořadu, jímž je:
4. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 5152) zákona, ktorým sa zmenujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona, zákonný článok XXXVII/1875, o poistení proti škodám a o životnom poistení (tisk 5191).
Zpravodajem je pan posl. dr. Matoušek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Snahy unifikační jevily se i po stránce práva pojišťovacího. Od počátku samostatnosti našeho státu pociťována byla stále potřeba, aby všecky soukromé pojišťovací ústavy byly postaveny na stejný zákonný podklad a podřízeny byly ve všech směrech stejným předpisům.
V zemích dřívější koruny uherské byla věnována pojistným poměrům sedmá část zák. čl. XXXVII uh. obch. zák. z r. 1875. Ustanovení §§ 463 až 514 upravovaly poměry soukromoprávní, ustanovení §§ 453 až 462 upravovaly poměry veřejnoprávní. V českých zemích je veřejnoprávní poměr upraven t. zv. regulativem z 5. března 1896, poměr soukromoprávní zákonem z r. 1917. K vážným rozporům došlo po převratu, když na Slovensko přišly české ústavy se svými vzornými podmínkami, jež odporovaly tam platným předpisům uherským. Ministerstvo vnitra tyto spory ještě přiostřilo nařízením, dle kterého měly býti koncese pojišťovací uděleny jen těm ústavům, jež přijaly vzorné stanovy české. Konečně zákon z 15. března 1922, č. 65 Sb. z. a n., doplnil uherské předpisy o pojišťovnách, ale nepřesnou stylisací stávající rozpory ještě zvětšil.
Největší nejasnost jeví se právě při výkladu § 485, odst. 4 uh. obch. zákona, který zní:
"Poistná smluva ztratí platnosť. . . . ., keď sa v občanských periodách platiť sa majúca prémia na rok, alebo po uplynutí cieľom tohoto povolenej lehoty nezaplatí; v tomto ohľade výnimka je vtedy miestna, keď poistený v zaplatení prémie nehodou alebo vis maiorom hatený bol."
Soudy rozhodují v základě tohoto ustanovení trojím způsobem: Buď chrání dlouhodobost pojistné smlouvy dle praxe české, nebo ji dle maďarské praxe nechrání, osvobozujíce pojištěného od placení, nebo konečně odsoudí pojištěného k zaplacení nejblíže splatné premie, ale bez uznání dlouhodobosti smlouvy.
Ústavně-právnímu výboru bylo jistě velmi lákavé pustiti se do úvahy o tom, které rozhodnutí odpovídá spíše platným zákonům, avšak ústavně-právní výbor nechtěl svými vývody a úvahami míti vliv na dosavadní judikaturu. Avšak z uvedených protichůdných rozhodnutí nabyl výbor přesvědčení, že je nutno aspoň v těchto nejcitlivějších ustanoveních učiniti pořádek a revidovati obchodní zákon uherský. Přesvědčením ústavněprávního výboru bylo, že tuto nejistotu je nutno odstraniti.
Vládní návrh odstraňuje nejistotu v nejcitlivějších částech. Ruší § 485, odst. 4 zák. čl. XXXVII z r. 1875 a nahrazuje odstavec ten §em 29 zák. čl. 501 z r. 1917 - to je obsaženo v článku prvním a druhém návrhu - a mění též § 505, odst. 3 uherského obchodního zákona. Část ta je obsažena ve čl. III navrhované osnovy. Tímto zněním jasně se nyní stanoví, že nezaplacením premie neruší se pojišťovací smlouva. Čl. II výslovně stanoví, že premie má býti zaplacena prvním dnem pojišťovacího období, že pojištěnec má býti na své útraty upomenut a má mu býti udělena lhůta nejméně 1 měsíce k dodatečnému placení. Nebude-li tato lhůta dodržena, může pojišťovna smlouvu ihned vypověděti. Tedy tím ustanovením jasně se praví, že pouhým neplacením ipso facto neruší se smlouva, nýbrž že pojištěnci musí býti dána dodatečná lhůta, a teprve když tuto lhůtu nedodrží, má se za to, že může pojišťovna smlouvy vypověděti, a to bez lhůt. Při pojištění životním, které se reguluje v §u 505, odst. 3 uh. zákona, má býti premie za prvý rok zaplacena bezpodmínečně. Nezaplacení dalších splátek má za následek zrušení smlouvy. Tedy zde při životním pojištění přijímáme judikaturu druhou z toho důvodu, že přece jen by bylo tíživé pro pojištěnce, kdyby byl vázán pojištěním doživotně a nemohl nezaplacením premie ze závazku vyjíti.
Změny tyto týkají se též pojišťovacích smluv, uzavřených před 1. lednem 1923. Pojištěnec však v těchto případech má právo do 1 měsíce po účinnosti zákona smlouvu vypověděti.
Ústavně-právní výbor byl toho přesvědčení, že vzhledem k tomu, že plná unifikace našeho zákonodárství a zákonodárství v bývalé části uherské říše možna není, dále maje za to, že anarchie v judikatuře stran §u 485 a §u 505 musí býti odstraněna v zájmu slovenského obyvatelstva, dále uvažuje o tom, že těmito spory, jež jsou většinou bagatelní, takže u nich není možno vyvolati rozhodnutí nejvyšší instance soudní, přetíženy jsou soudové na Slovensku, a konečně maje na zřeteli, že touto nejistotou nejvíce vlastně trpí pojištěnci, přiklonil se k vládnímu návrhu a doporučuje sněmovně, aby této vládní osnově dala ústavní schválení.
Spor byl v ústavně-právním výboru o to, zdali by ústavně-právní výbor snad neměl v §u 485 i v §u 505 přikloniti se k druhé judikatuře a neměl stanoviti, že skutečně neplacením premie ruší se smlouva pojišťovací. V tomto směru však ústavně-právní výbor uvažoval, že poměry slovenské a kulturní vývoj slovenského lidu spíše žádají, aby pojišťovatelé nebyli takovýmito striktními ustanoveními uváděni často v omyl, neboť kdyby bylo přesně stanoveno, že neplacením premie ruší se smlouva, mohl by se dostati pojištěnec do nepříjemné situace, že by se prostě tím, že opomenul zaplatiti premie, rušila smlouva, a on, kdyby vyhořel třeba druhý den po splatnosti, prostě by nedostal náhrady, poněvadž platilo by strohé a striktní ustanovení, že nezaplacením premie ruší se smlouva a tudíž pojišťovna není povinna, aby pojištěnci platila.
Ústavně-právní výbor myslí, že pro poměry Slovenska je výhodnější ustanovení, že nezaplacením neruší se smlouva, nýbrž že pojišťovna má povinnost prostě po nezaplacení upomenouti pojištěnce, aby platil, dáti mu dodatečně nejméně jednoměsíční lhůtu a teprve potom, když by tuto lhůtu nedodržel, nastupuje právo pojišťovny - a zase ne, že by byla rušena smlouva ipso facto - vypověděti pojišťovací smlouvu.
Z těchto důvodů přiklonil se ústavně-právní výbor k osnově vládní a doporučuje, aby sněmovna dala ústavní schválení této vládní osnově. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo spravedlnosti dostavil se k projednávání této osnovy rada vrch. zem. soudu Kozel.
Byl mně pp. posl. Staňkem, J. Markem, Slavíčkem, dr. Noskem, dr. Lukavským a soudr. podán pozměňovací návrh. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Staňka, J. Marka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Ve čl. IV buďtež škrtnuta slova "prostredníctvom verejného notára alebo okresného súdu" a nahrazena slovy "doporučeným (rekomandovaným) dopisom".
Předseda: Návrh ten je dostatečně podepsán a je předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tedy odpadá.
Táži se pana zpravodaje, zdali si přeje slovo k vyjádření o návrhu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Návrh hledí zjednodušiti ustanovení článku IV tím, že místo aby žádalo se na pojištěnci, aby prostřednictvím notáře nebo okresního soudu dal výpověď, připouští, že se to může státi pouze rekomandovaným dopisem. Navrhovatelé mají na zřeteli, že by jistě vázanost na této formalitě způsobila pojištěnci mnohdy značné útraty. Vzhledem k tomu, že pojišťovací spory často jsou vedeny o obnosy dosti nízké, byly by neúměrné útraty, které by způsobeny byly výpovědí prostřednictvím okresního soudu nebo prostřednictvím notáře. Souhlasím tedy s tím, aby v tomto smyslu článek IV byl změněn, a doporučuji návrh k přijetí ještě s tím odůvodněním, že, kdyby se množily případy výpovědí prostřednictvím okresních soudů, byly by beztak přetížené okresní soudy slovenské ještě více přetíženy. Proto z důvodů administrativy doporučuji, aby článek IV byl změněn podle návrhu pánů navrhovatelů.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Zákon má čtyři články, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, hlasovali bychom nejprve o článcích I až III podle zprávy výborové.
Na to bychom hlasovali o čl. IV, a to nejprve podle úpravy, kterou navrhují pp. posl. Staněk, J. Marek, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský a druzi. Pan zpravodaj se k tomuto návrhu přizpůsobil. Kdyby ovšem tento návrh nebyl přijat, hlasovali bychom o čl. IV podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s články I až III podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. I až III jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o čl. IV, a to podle úpravy, jak ji navrhují pp. posl. Staněk, J. Marek, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský a druzi.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Staňka, J. Marka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Ve čl. IV buďtež škrtnuta slova "prostredníctvom verejného notára alebo okresného súdu" a nahrazena slovy "doporučeným (rekomandovaným) dopisom".
Předseda: Kdo souhlasí s čl. IV v úpravě, jakou mu dává návrh pp. posl. Staňka, J. Marka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím byl přijat čl. IV v úpravě návrhu pp. posl. Staňka, J. Marka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů a odpadá hlasování o čl. IV podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je odst. 4 pořadu dnešního.
Přistoupíme tedy nyní k odst. 5 pořadu.
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti finančního ředitelství v Komárně za souhlas k trest. stíhání posl. Palkovicha pro přestupek §§ 10, 13 a 26 zákona č. 533 Sb. z. a n. z r. 1919 (tisk 4997).
Zpravodajem je pan posl. Konečný za posl. dr. Mazance.
Pan zpravodaj již ve schůzi 347. dne 9. června 1925 podal zprávu a návrh, aby sněmovna k stíhání nesvolila; rozpravy nebylo a prohlásil jsem přechod k hlasování. Hlasování však odloženo na příští schůzi a vykonáme je tudíž nyní.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Palkovicha, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Palkovicha.
Vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 6. odstavci dnešního pořadu. Tím je:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti stát. zastupitelstva v Prešově za souhlas k trest. stíhání posl. Tausika pro přečin urážky na cti posl. sněmovny podle §§ 2, 3, č. 1, a §u 8, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4726).
Zpravodajem jest pan posl. Konečný za posl. dr. Černého.
Pan zpravodaj již v téže schůzi dne 9. června 1925 podal zprávu a návrh, aby posl. sněmovna k stíhání nesvolila; rozpravy tehdy nebylo a prohlásil jsem přechod k hlasování. Hlasování vykonáme teď.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Tausika a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 7. odstavci pořadu. Tím je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas k trest. stíhání posl. Tausika pro přečin urážky vlády podle §§ 2 a 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4692).
Zpravodajem jest pan posl. Modráček.
Pan zpravodaj již v 347. schůzi dne 9. června 1925 podal zprávu a návrh, aby poslanecká sněmovna k stíhání svolila; rozpravy tehdy nebylo a prohlásil jsem také v tomto případě přechod k hlasování. Hlasování však odloženo na příští schůzi a vykonáme je teď.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Tausika, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Tausika a vyřízen jest odst. 7 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 8. odstavci pořadu. Tím je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Tománka pro přečin pomluvy spáchané tiskem podle §§ 1 a 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4951).
Zpravodajem jest pan posl. Mach, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelstvo v Bratislavě přípisem ze dne 2. října 1924, č. 12.020/24 žádá o svolení k trestnímu stíhání posl. Tománka pro přečin pomluvy spáchané tiskem pro článek otištěný v "Sloven. Ľudových Novinách" v č. 21 v Bratislavě pod nápisem "Ako sa vyvršil český sudca Květ na chudobnom robotníkovi". V uvedeném článku jsou tvrzeny takové skutky o Jindřichu Květovi, okres. soudci v Bratislavě, že by, kdyby byly pravdivy, mohly býti příčinou trestního a disciplinárního vyšetřování a že by jej mohly vydat veřejnému pohrdání; autorem označen byl posl. Tománek.
Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby posl. Tománek k trestnímu stíhání vydán byl, poněvadž obvinění toto stalo se tiskem a nebylo v souvislosti s vykonáváním poslaneckých povinností.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Tománka v tomto případě.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Tománka a vyřízen je odst. 8 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 9. odstavci pořadu, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. státního zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Tománka pro přečin pomluvy tiskem podle §§ 1 a 3, bod 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5140).
Zpravodajem je p. posl. Rouček, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Rouček: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za vydání k trest. stíhání posl. Tománka pro přečiny podle §§ 1 a 3, bod 1 a 2 zák. článku XLI z r. 1914. Přečinů těchto se prý posl. Tománek dopustil článkem uveřejněným v "Slovenských Ľudových Novinách" dne 15. září 1922. V článku tom útočí se na agrární stranu na Slovensku. Jde tu o politickou kritiku strany agrární, a proto navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tománek k trest. stíhání vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením imunitního výboru navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. posl. Tománka v tomto případě.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tománka.
Vyřízen jest tím odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Přerušuji projednávání pořadu a ukončím schůzi.
Upozorňuji, že bude nutno v krátké době z důvodů formálních konati schůzi ještě jednu, a žádám proto paní a pány poslance, aby neodcházeli.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, tedy ve 1/4 7 hod. večer s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 348. schůze.
Jest snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 6 hodin 10 minut večer.)