Nechceme míti spoluviny na tom, co z tohoto zákona vznikne pro dělníky. Máme tisíce dělníků, kteří dnes, nikoliv teprve po 15letém zaměstnání v podniku, mají 12, 14 a 16 dní dovolené. Nešlo by však v tomto případě jen o zkrácení dovolených, nýbrž také o to, že jsme přesvědčeni, že se podnikatelé pokusí o vše, aby pokud možno nejvíce dělníků připravili o to, co jim přísluší podle tohoto zákona, a to tím, že se více než dosud budou namáhati, aby krátce před uvedenou lhůtou z nicotných důvodů zrušili pracovní poměr nebo aby dělníkovi z jiných důvodů, které uvedu a které zákon obsahuje, dovolenou postupně seškrtali, takže on, až bude chtíti jíti na dovolenou, nebude na ni již míti nároku.
Ustanovení, obsažené v odst. 2, §u 1, mluví o tom, že přeruší-li dělník pracovní poměr na 6týdnů a nebude-li znovu během těchto 6 týdnů přijat do téhož podniku, ztrácí dovolenou. Dnes máme kolektivní smlouvy, podle nichž dělník vrátí-li se během 6 měsíců znovu do podniku, má ještě nárok dokonce na poměrnou část dovolené, která by byla na něho připadla v prvé době zaměstnání. Máme dále, jak jsem již předem uvedl, delší dovolené, než jaké ustanovuje zákon. Mimo to ještě u dovolené, která se získává po 15 letech, u dovolené osmidenní, se do ní započítávají neděle a svátky. Dnes jsou neděle a svátky většinou vyloučeny z dovolených, neboť jest ustanoveno: "Dělník má nárok na dovolenou na 4 nebo 6, 10, 12 nebo 16 pracovních dnů." Příště se však budou započítávati všechny neděle a svátky a dělníku, jenž 15 let jest v témže podniku, bude udělena skutečně jen 6denní dovolená, poněvadž podnikatel má možnost, jíž také většinou žije, aby dělníka poslal na dovolenou v sobotu večer, takže dělník nastoupí dovolenou v neděli nebo spíše v sobotu večer.
Také rozhodující den, jenž jest stanoven na 1. květen, podle znění zákona těžce poškodí dělníky a to proto, poněvadž v praxi podnikatel bude tato ustanovení vykládati a jich užívati tak, že dělník, jenž nastoupí po tomto rozhodujícím dnu, může ztratiti dobu zaměstnání a tím všechny výhody. Totéž platí ovšem také v §u 4 pro učně. Také zde mají býti neděle a svátky započítány. V §u 5 nalézáme však přímo nehoráznou nespravedlnost. Zde stojí, že zemědělští a lesní dělníci, kteří jsou zaměstnáni na denní plat, jsou ze zákona o dovolených vyloučeni, to tedy znamená, že desítky tisíců zemědělských dělníků, kteří jsou zaměstnáni v témže zemědělském podniku, nikoliv snad několik měsíců nebo rok, nýbrž 10, 20 a 30 let, nemají nároku na dovolenou a to proto, že tito dělníci, i když jsou po desítky let zaměstnáni v jednom podniku, jsou přijímáni jen na denní plat. Zde tedy zcela rozhodně měla býti provedena změna, kterou jsme navrhli, že totiž dělníci, kteří jsou zaměstnáni na denní plat, avšak po desítky let v jednom podniku, musejí míti účast na výhodách zákona o dovolených. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
V §u 6 vidíme nebezpečí nebo spíše možnost, že podnikatel zmaří výhody, kterých dělník nabyl podle §§ 1154 a 1155 obč. zák., jest, musil-li dělník zameškati práci pro nemoc člena své rodiny nebo z jiných důvodů, až do dneška musil od podnikatele dostati částečnou náhradu za zameškanou pracovní dobu. Bude z toho hroziti nebezpečí, že - bude-li se § 6 prováděti doslova - všechny tyto dny, v nichž se dělník z uvedených důvodů nedostaví do podniku, budou z času dovolené škrtnuty. Jest tam sice na - konci, "jsou-li omluvné důvody", avšak kdo ustanoví, kdo rozhodne, jsou-li přednesené důvody správné či nikoliv?
Vidíme ještě něco, co jsme v nynější době nepovažovali za možné, že totiž dělník musí předkládati listiny, zdali se nedostavil právem a zasluhuje-li ohledů podle §§ 1154 a 1155.
V § 7 je rovněž velice zajímavé ustanovení. Stojí tam, že nárok na dovolenou mají dělníci, kteří stále a správně zachovávali pracovní dobu, ustanovenou pracovní smlouvou. Co znamená "stále a správně"? Pánové, máme v našich průmyslových podnicích, zvláště na venkově, případy, že dělnictvo jest většinou z okolí, z okolních míst, musí tedy dojížděti do podniků drahou; vlak se trochu zpozdí, dělník přijde pozdě do podniku a musí pak hodinu čekati, než ho vpustí. Dvakráte nebo třikráte za rok dostane výtku. Ostatně jinak výtky nedostal. Avšak ve chvíli, kdy se pro podnikatele stane palčivou otázka udělení dovolených, užije ustanovení zákona, že předepsaná pracovní doba nebyla stále a správně zachovávána - zda-li pro zavinění či bez něho, v zákoně není - a řekne dělníkovi: "Nejsi oprávněn činiti nárok na dovolenou."
Dále stojí v zákoně: "Nemůže-li dělník uvésti důvodné omluvy" . . . i zde bych se tázal, kdo rozhoduje o odůvodnění. Ti, kdož připravovali zákon, měli na tom trvati, aby bylo do zákona pojato ustanovení, že v tomto případě mají spolu rozhodovati příslušné odborové organisace, mělo býti trváno na tom, že dojde-li v této věci ke sporu, mají býti přibrány, rovněž jako při jiných sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, organisace dotyčného dělníka.
Máme ještě jedno ustanovení, které socialistické strany vládní koalice měly velice vážně zkoumati a které jsme také my vážně zkoumali, poněvadž obsahuje tu nehoráznost, že se dělník vybízí, aby obcházel osmihodinovou pracovní dobu. V jednom odstavci §u 9 stojí, že zvýšil-li se počet hodin nebo dní, odpracovaných zaměstnancem v továrním podniku během roku před dovolenou, o desátý díl nad pravidelnou pracovní dobu nebo počet hodin, má dělník nárok na odškodnění dovolené vyšší o desetinu. To tedy znamená, že pracuje-li dělník déle než 8 hodin, pracuje-li přes čas, bez zvláštní náhrady, pracuje-li o 10% více, než činí normální pracovní doba, dostane se mu jako náhrady zvýšení dovolené o desetinu. To jest přímou výzvou k obcházení osmihodinové pracovní doby a jejím těžkým ohrožením. Jak jest tomu však naopak? Tu jest ustanoveno: Jestliže vykonaná pracovní doba nedosahuje normální plné pracovní doby, která měla býti v podniku v uplynulém roce žena, dostane dělník o desetinu nebo o pětinu kratší dovolenou. Avšak zákon nepraví, že dělníci, kteří nepracují plnou pracovní dobu, kteří bez své viny pro hospodářskou krisi a menší objednávky nemohou pracovati plnou dobu, jsou z toho poškození vyloučeni. Dělníci nepracují plnou dobu, poněvadž nemohou plně pracovati, ježto jich nelze plně zaměstnati, budou poškozeni nejen hospodářsky, nýbrž ještě jinak, totiž zkrátí se jim dovolená. Tak můžeme jíti bod za bodem. Chci uvésti ještě § 11, při němž především mohou podnikatelé znovu užíti §u 82 ž. r. V § 11 stojí, že dělník, který byl propuštěn podle oněch právních ustanovení, jichž užívají zaměstnavatelé při zrušení pracovního poměru, ztrácí rovněž nárok na dovolenou a jak zaměstnavatelé užívají §u 82 živn. řádu při zrušování pracovního poměru, víme ze svých odborových sporů, které musíme vésti se zaměstnavateli.
A ke konci ještě § 12, o němž musím mluviti, a to proto, poněvadž odst. 2 přes změnu stylisace, která byla včera večer povolena v soc.-politickém výboru, stále ještě ponechává podnikateli volbu osoby, s níž chce nebo má vyjednávati o dovolené. Nebylo vyhověno našemu návrhu, aby ke sporným případům, které mají býti rozhodnuty mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mezi důvěrníkem nebo členem závodního výboru a správou závodu, musily býti přizvány rozhodčí komise, ustanovené podle zákona o závodních výborech nebo příslušné odborové organisace, což mělo býti zcela přirozené aspoň pro odborové zástupce v soc.-politickém výboru. Myslím, že to, co jsem zde mohl uvésti jen ve výtahu pro krátkou dobu, kterou mi poskytl pan předseda sněmovny, stačí, abych ukázal, že zákon neznamená úspěch, nýbrž těžké ohrožení dnes již platných výhod dělníků v otázce dovolené. Poněvadž k našim návrhům nebylo v soc.-politickém výboru přihlíženo, předložili jsme tyto návrhy také plenu sněmovny a bylo mi uloženo, abych jménem svého klubu učinil toto prohlášení: Tento zákon nikterak nevyhovuje požadavkům, jež se stanoviska sociálního dlužno vznášeti na zákon o dovolených. To, co poskytuje, nepostačuje, umožňuje, aby byl obcházen nejvyšší měrou a zhoršuje dokonce často stav, jejž si vymohly odborové organisace v boji s podnikateli. Z dosud usnesených zákonů o dovolených, jak byly na př. usneseny v Rakousku nebo Polsku, vyhovuje nejméně. Toto stanovisko projevují zlepšovací návrhy, které jsme podali.
S druhé strany však zákon přece zásadně ustanovuje, že dělnictvo má podle zákona nárok na dovolenou, a i když z části ohrožuje vymoženosti dělnictva, přece jen poprvé přináší dělníkům, kteří dovolenou nedostávali, zákonitý nárok na placenou dovolenou. Z tohoto důvodu rozhodl se náš klub pro tento postup: Před vším budeme usilovati, abychom při hlasování o jednotlivých ustanoveních zákona prorazili se svými zásadními požadavky. S druhé strany však při hlasování o názvu a úvodu, jakož i ve druhém čtení projevíme své zásadní stanovisko k návrhu dělnictva na dovolenou kladným hlasováním." (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): K osobní poznámce dávám slovo p. posl. Hlinkovi.
Posl. Hlinka: Slávna snemovňa! Veľmi rád by som videl tuná doktora Dérera, aby mne vydal svedectvo, hovorím-li pravdu či nie. V mojej parlamentnej reči, v ktorej som sa usiľoval byť objektívnym, v ktorej som chcel ukázať len diferenciálné body medzi nami a vami, som podotknul, že vy páni socialisti pred r. 1918 ste na aréne a na bojišti slovenskom sa neukazovali. V tom povstal Tadlánek a hovorí, že on bol s Jurigom zatvorený. (Hlas: A Benda!) Konštatujem, že bol zatvorený i Tadlánek, prípadne i Benda, úplne ako Buchinger, Garami, Glücksmann a Jul. Franczia so mnou, ale nikdy nie z národnostných a slovenských príčin, ale pre Népszavu zatvorení. (Hlas: Protože byli Slováci!) Nikdy. Z tohoto miesta slávnostne osvedčujem, že boli Slováci, ktorí chodili do Turč. Sv. Martina, ktorí odtiaľ doniesli legitimáciu, ale tam som nevidel nikdy ani Tadlánka, ani Bendu, ani jedného z vašich bojovníkov.
Pánovia! Jestli nie je to pravda, ráčte sa o tom presvedčiť. (Posl. Benda: Na mňa strieľali r. 1902 v Turč. Sv. Martine z revolverov!) Že strieľali, je možno, ale nikdy z národnostných príčin. Já toho pána ani neznám. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Hlinka (pokračuje): Pánovia moji! Dr. Dérer mňa tuná tak predstavil, ako bojovníka a anarchistu cirkevného. Mne je pánovia dosť poukázať na výrok kongregácie rímskej, kde sv. stolica všetky moje články a všetky moje plody duševné mala v ruke a povedala: Suspensio iniusta let sustineri nequit. Pánovia, suspenzia je nespravodlivá a udržať sa nedá. Ja som bojoval proti Párvymu, a my i dnes budeme bojovať proti každému nespravodlivému režímu, nech bude to režím cirkevný alebo svetský. Ja som bojoval proti Párvymu Maďarónovi, ktorý slovenské kňažstvo prehadzoval. Tu máte Tománka a celú ligu slovenských kaplánov, ktorí všetci len preto boli prehadzovaní, že bránili slovenský národ, že sme boli Slováci, že sme redigovali a písali články. To i dr. Dérer musí tu konštatovať. Roku 1910 oznámil dr. Párvy, že prijde do Ružomberka birmovať. Čo som učinil? Vec bola skončená. Párvyho som prijal slušne, bez všetkých okázalostí. Čo ste robili z to, že som proti Párvymu nešiel, ako ste si priali? Čo ste proti mne a novinami ste mňa vláčili. Ja som v cirkevných veciach cirkvi vo všetkom poslušný, ale v národnostných, spoločenských veciach nikdy som neuznal a neuznám superioritu alebo poslušnosť biskupovi. V cirkevných veciach som kňazom, ale v sociálnych som svojej hlavy a rozumu. Keby tu tak bol dr. Dérer! Odvolávam sa na tu prítomného Tománka i sám na seba. Viete, kedy sa začala moja kalvária s Párvym? R. 1906 sa začala, keď som Šrobára volil a bol jeho kortešom. Dr. Šrobár bol so mňou internovaný 4. augusta 1907. Odviedli ma pred vyšetrujúceho sudcu dra Székelyho a dr. Székely mi riekol: "Pane obžalovaný, je to pravda, že vás Šrobár napomínal, aby ste proti Maďarom neštvali, že vás Šrobár napomínal, aby chlapci ruské čiapky nenosili? Je to pravda, že Šrobár povedal, aby ste boli voči Maďarom miernejší?" Ja som riekol, že keď mi to Šrobár do očí povie, rieknem mu svoju mienku. Keď dr. Šrobár porátal a odpovedal, bol pustený na slobodu a ja som bol do 7. decembra zavretý. Pán dr. Dérer pred fiškusom stál obvinený z jedného článku v "Slovenskom Hlásniku" - tuším, že jeho redaktorom bol redaktor Gregor - a dr. Dérer pred vyšetrujúcim sudcom odvolal a odprosil. A tak ani k pojednávaniu nedošlo. Pánovia moji, to dokážem, že odvolával sa dr. Dérer ma to, že som ja bol otcom modernizmu, otcom kňazov, ktorí sú anticelibátski. Odvolávam sa na prítomného dr. Jurigu a dr. Budayho i všetkých kňazov, že bolo jedno krýdlo agrárné na Slovensku pokrokových kňazov, ktorí sa chceli ženiť, a ja som bol predsedom antikňazov. Tedy dr. Dérer prekrúca a vykrúca veci, ktoré neodpovedajú pravde. Potom roku 1902 odvolával sa, že bola voľba ľudovej strany. Bola. Ale kandidátom ľudovej strany v ružomberskom okrese, nech riekne dr. Dérer, kto bol! To neviete. Pánovia moji, na kandidátke ľudovej strany v Ružomberku bol maďarský zemän Palugyai Gyula. 16 kandidátov Palugyaiovcov maďarských bolo v Liptovskom Sv. Mikuláši a Andrej Hlinka ako demokrat a Slovák týchto Maďarónov podporovať nemohol.
Toto si držím za povinnosť povedať. Nepravdu ste povedali. (Souhlas a potlesk ľudových poslanců slovenských.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů. (Hluk. Různé výkřiky.)
Žádám o klid. (Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Žádám pana posl. dr. Jurigu, aby zachoval klid.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
K osnově 5118:
1. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 1, odst. 1 nechť zní:
"Všichni zaměstnanci, kteří vykonávají práce nebo služby na základě poměru pracovního, služebního nebo učňovského (volontérského) a praktikantského, ať u téhož nebo u různých zaměstnavatelů, ať nepřetržitě či nikoliv, a kteří byli zaměstnáni po dobu aspoň 6 měsíců, počítáno od skončení předešlé dovolené, avšak vždy aspoň od 1. listopadu předešlého roku, mají nárok jednou v roce na placenou dovolenou. Nárok na první dovolenou vznikne po 6 měsících zaměstnání, není však vázán na žádnou lhůtu."
2. Eventuální návrh posl. Tesky a soudr. k §u 1, odst. 1:
Bude-li zamítnut náš návrh na změnu celého odst. 1 §u 1, navrhujeme:
V §u 1, odst. 1 buďtež slova "Trvalí" a "nepřetržitém" a dále výraz "v témže podniku nebo u téhož zaměstnavatele" škrtnuta.
3. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů:
V §u 1, odst. 1 buďtež škrtnuta slova: "Trvalí" a "nepřetržitém" a "v témže podniku nebo u téhož zaměstnavatele".
4. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 1, odst. 2 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:
"Pro výměru dovolené jest rozhodující celá doba poměru pracovního, služebního nebo učebního, i když byla ztrávena u různých zaměstnavatelů."
5. Eventuální návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh k §u 1, odst. 2, navrhujeme:
V §u 1, odst. 2 buďtež škrtnuta slova: "a nebyl-li mezitím jinde zaměstnán".
6. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 1, odst. 2 nechť zní:
"Přerušení zaměstnání z důležité příčiny, týkající se osoby zaměstnancovy, pokud ji nevyvolal sám úmyslně nebo hrubou nedbalostí, jako na př. pro nemoc, úraz, konání vojenské služby a jiných veřejnoprávních povinností, pro rodinné události a pod., a dále přerušení zaměstnání nezaviněnou nezaměstnaností, stávkou, výlukou a omezením výroby, čekací lhůty nepřerušuje ani nestaví."
7. Eventuální doplňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh na změnu celého odst. 2 §u 1, navrhujeme:
V §u 1 budiž za odst. 2 vložen nový odstavec 3 tohoto znění:
"Přerušení zaměstnání stávkou nebo výlukou čekací doby vůbec nepřerušuje ani nestaví."
8. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 2 budiž nahrazen ustanovením:
"Dovolenou jest poskytnouti každoročně v nepřetržitém trvání a činí:
a) šest pracovních dnů, trval-li služební poměr nejméně jeden rok a nejvýše pět let,
b) deset pracovních dnů, trval-li služební poměr nejméně pět let a nejvýše deset let,
c) patnáct pracovních dnů, trval-li služební poměr nejméně deset let, nejvýše patnáct let,
d) dvacet pracovních dnů, trval-li služební poměr přes patnáct let."
9. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 2, odst. 1 nechť zní:
"Dovolená činí u mladistvých zaměstnanců do 18 let, u učňů a u žen 4 týdny, u ostatních zaměstnanců 3 týdny."
10. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 2, odst. 2 nechť zní:
"Do dovolené se nepočítají tyto dny:
a) neděle a svátky,
b) dni, po které zaměstnanec nemohl pracovati z důležité příčiny, týkající se jeho osoby, pokud ji nevyvolal sám úmyslně nebo hrubou nedbalostí, jako na př. pro nemoc, úraz, konání vojenské služby a jiných veřejnoprávních povinností, pro rodinné události a pod.; dni, které ztrávil zaměstnanec bez práce pro nezaviněnou nezaměstnanost, stávku, výluku a omezení výroby v podniku, kde pracoval."
11. Eventuální návrh posl. Tesky a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh na zrušení celého odst. 2 §u 2, navrhujeme:
V §u 2, odst. 2 budiž slovo "počítají" nahrazeno slovem "nepočítají".
12. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 3 budiž škrtnut.
13. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 4 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:
"Zaměstnanci, kteří ještě nedovršili 18. rok věku, mají nárok na 14denní každoroční placenou dovolenou na zotavení, trval-li služební poměr aspoň šest měsíců."
14. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 4 nechť zní:
"Učeň má právo na čtyřnedělní placenou dovolenou, byl-li před tím zaměstnán aspoň šest měsíců, počítáno od skončení předešlé dovolené, avšak vždy aspoň od 1. listopadu předcházejícího roku, ať byl zaměstnán u téhož zaměstnavatele nebo u více různých zaměstnavatelů, ať byl v zaměstnání nepřetržitě nebo nikoliv. Nárok na první dovolenou vznikne po 6 měsících zaměstnání, není však vázán žádnou lhůtou."
15. Eventuální návrh posl. Tesky a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh na změnu celého §u 4, navrhujeme:
Sazba: "osmi dnů v roce" budiž nahrazena sazbou "čtyř neděl v roce".
16. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
V §u 5 budiž vypuštěn výraz od slov "na sezonní zaměstnance" až včetně po citaci zákona "čís. 29 Sb. z. a n. z roku 1920)".
17. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
V §u 5 buďtež škrtnuta slova od "na sezonní zaměstnance" až "z roku 1920)".
18. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 6 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:
"Vojenská služba, vykonávání veřejných funkcí, nezaviněná nezaměstnanost, nemoc nebo nezaviněná překážka v pracovním výkonu se započítávají do doby služebního poměru, rozhodné pro výměru dovolené."
19. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 6 nechť zní:
"Doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovati z důležité příčiny, týkající se jeho osoby, pokud ji nevyvolal sám neb hrubou nedbalostí, jako na př. nemoc, úraz, konání vojenské služby a jiných veřejnoprávních povinností, pro rodinné události a pod., nebo kterou ztrávil zaměstnanec bez práce pro nezaviněnou nezaměstnanost, se započítává do doby rozhodné pro nárok a výměru dovolené."
20. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 7 budiž škrtnut.
21. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 7 budiž škrtnut.
22. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 8 budiž škrtnut.
23. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 8, odst. 1 budiž škrtnut.
24. Doplňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
Za § 8 buďtež vloženy tyto nové 4 paragrafy:
"§ 9.
(1) Zaměstnavatel jest povinen za každého zaměstnance, ať byl u něho zaměstnán jakkoliv dlouho, odvésti nemocenské pokladně, u níž jest zaměstnanec pojištěn, příspěvek na dělnickou dovolenou.
(2) Příspěvek tento se skládá:
a) z částky, která jest ke mzdě za plnou dovolenou náležející ve stejném poměru jako je doba ztrávená ve službě dotčeného zaměstnavatele k délce celého roku,
b) z přirážky na fond domů odpočinku, který bude stanoven percentuelním poměrem k částce uvedené pod a).
§ 10.
O přesné výši příspěvků, dále o tom, v jakých lhůtách se bude platiti, o tom, jak budou nemocenské pokladny mezi sebou vyrovnávati případné přebytky na jedné a nedostatky prostředků k výplatám na dovolené na druhé straně, vydá vláda v dohodě s Celostátním dělnickým výborem jako ústřednou závodních rad a výborů, nařízení.
§ 11.
(1) Zřizuje se zvláštní fond, z něhož budou zařizovány pro zaměstnance domy odpočinku. Do fondu tohoto plynou:
a) přirážky uvedené v §u 8, odst. 2, lit. b),
b) státní podpora ročně 35 milionů Kč.
(2) Fond tento jest ve správě ministerstva sociální péče a Celostátního dělnického výboru, jako ústředny závodních výborů a rad.
§ 12.
(1) Zaměstnanec, který má nárok na dovolenou, je-li na něm řada podle rozvrhu, ohlásí zaměstnavateli, že nastupuje dovolenou, a přihlásí se u nemocenské pokladny o výplatu částky, jež mu za dovolenou přísluší. Tuto částku jest vyplatiti předem na celou dovolenou.
(2) Nárok prokazuje zaměstnanec vysvědčeními o pracovní době u různých zaměstnavatelů nebo u téhož zaměstnavatele; příčiny přetržení pracovní doby, které se do doby rozhodné pro dovolenou započítávají, prokáže příslušnými listinami.
(3) Zaměstnavatel jest povinen vystaviti zaměstnanci před jeho odchodem na dovolenou vysvědčení o pracovní době, u něho ztrávené, na vlastní útraty."
25. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr. k §u 9:
Odst. 1 nechť zní:
"Zaměstnanci, který má nárok na dovolenou, přísluší za každý den dovolené náhrada placená zaměstnavatelem ve výši průměrného výdělku se všemi přídavky, jejž zaměstnanec, mající nárok na dovolenou, vydělal v posledních 4 týdnech před nastoupením dovolené, vypočítaného za pracovní den, který skutečně pracoval."
Odst. 2 budiž škrtnut.
Odst. 3 nechť zní:
"Dělník na dovolené jest oprávněn místo některých nebo všech naturálních platů žádati náhradu v penězích. Tuto peněžní náhradu jest poskytnouti tím penízem, na který byly oceněny naturální požitky při zařazení do mzdové třídy pro nemocenské pojištění."
Odst. 4 nechť zní:
"Plat za dobu dovolené vyplácí se za celou dobu dovolené při jejím nastoupení předem."
26. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr. k §u 9:
Poslední věta v odst. 1. nechť zní:
"Do tohoto průměrného výdělku se započítávají příplatky přes čas a všechny vedlejší a mimořádné platy."
V odst. 2 budiž vypuštěna druhá věta.
Odst. 4 nechť zní:
"Uvedená náhrada i s peněžitou hodnotou naturálních požitků jest splatna v den před nastoupením dovolené napřed na celou dovolenou."
27. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 10 nechť zní:
"Dělníci, kteří v roce, v němž jim přísluší dovolená, před jejím nastoupením dobrovolně práci opustí, dostanou výpověď nebo jsou neodůvodněně propuštěni, mají nárok na část dovolené, která odpovídá době služebního poměru, uplynulé od konce poslední dovolené."
28. Doplňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
V §u 10 budiž připojen nový třetí odstavec tohoto znění:
"Plyne-li z okolnosti případu, že zaměstnanec byl propuštěn proto, že mu dospěje nárok na dovolenou, je takové propuštění právně neúčinné."
29. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr.:
§ 11, odst. 1 budiž škrtnut.
30. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 11, odst. 2 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:
"Plat za dobu dovolené nepřísluší za čas, po který zaměstnanec na dovolené pracoval za náhradu."
31. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 11, odst. 3 budiž škrtnut.
32. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr. k §u 12:
V odst. 1 budiž škrtnut konec od slova "mimo".
Za odst. 1 budiž vsunut nový odst. 2 tohoto znění: l
"(2) Dovolenou v jiné době možno uděliti pouze v tom případě, souhlasí-li s tím zaměstnanec."
Odst. 2 výborové zprávy nechť zní:
"Rozvrh dovolené určuje závodní výbor (závodní rada) s ohledem na požadavky zaměstnanců, povahu závodu a způsob práce. Není-li závodních výborů, určují dovolenou sbory důvěrníků, po případě nejstarší zaměstnanec."
Odst. 3 výborové zprávy nechť zní:
"Dovolené buďtež udíleny jednotlivým dovolencům v nepřetržité souvislosti. Pouze na přání dovolenců může býti dovolená rozdělena."
Odst. 4 výborové zprávy budiž škrtnut.
33. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr. k §u 12:
Odst. 1 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:
"Dovolená se uděluje v době od 1. května do 31. října."
Odst. 2 budiž škrtnut a nechť zní:
"V těchto mezích se rozdělí dovolená v dohodě se závodními výbory nebo, kde takových není, s dělnickými organisacemi nebo s dělníky zaměstnanými v závodě. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou o rozdělení rozhodčí komise s konečnou platností a v případech, v nichž se nelze dovolati rozhodčích komisí, živnostenský inspektor, v jehož úředním okrese se práce koná."
Odst. 3 nechť zní:
"Dovolené buďtež udíleny v nepřetržité souvislosti."
V odst. 4 buďtež na konci připojena slova: "po dohodě s příslušnými odborovými svazy dělnickými".
34. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
V §u 13 budiž škrtnuto slovo "zpravidla".
35. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 14 nechť zní:
"Zakazuje se vyloučiti nebo obmeziti účinky ustanovení tohoto zákona v neprospěch dělníků. Smluvní ustanovení nebo právní jednání všeho druhu, která odporují tomuto zákonu, jsou právně bezúčinná."
36. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
§ 15 nechť zní:
"Zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1925. Smluvní ustanovení, která jsou příznivější pro zaměstnance, nejsou tímto zákonem dotčena, byť by jejich platnost byla časově omezena do zákonné úpravy dovolených.
Provedením zákona pověřuje se ministr sociální péče."
37. Eventuální návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh k §u 15, navrhujeme, aby § 15 zněl:
"Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Dosud platná smluvní ustanovení pro zaměstnance příznivější nejsou tímto zákonem dotčena. Provedením zákona pověřuje se ministr sociální péče."
38. Resoluční návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Johna a druhů:
Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby prováděcí nařízení k §u 12, odst. 4, zákona o placených dovolených vydalo v dohodě s odborovými organisacemi dělníků.