Úterý 10. března 1925

Kontrola závěrečných účtů jest částí práva sněmovny schvalovati rozpočet, nejdůležitějšího práva, jaké zákonodárný sbor vůbec má. Jestliže pan hlavní zpravodaj tvrdí, že jednání o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů nebylo by nic jiného než opakování rozpočtové rozpravy, jest jistě třeba připomenouti, jak se zde v této sněmovně projednává rozpočet. Nemáme důkladného přezkoušení rozpočtu a projednávání posledního státního rozpočtu ukázalo, že se všechny oposiční strany, znechuceny tím, jak se věc projednává, rozpravy vůbec nezúčastnily. Rozprava, která byla konána, byla pouze zdánlivou rozpravou; během celé rozpravy nebyla nadhozena ani jediná velká hospodářská otázka, ani jediný veliký finanční a politický problém tohoto státu. Dnes, kdy před námi leží číslice závěrečného účtu státních výdajů a příjmů, musil by se zkoumati a porovnávati rozpočet pro r. 1921 a tento závěrečný účet, aby se vidělo, jak se sestavuje rozpočet a zda rozpočtové položky byly aspoň poněkud přizpůsobeny skutečným poměrům. Způsob, jak se v této sněmovně zkouší tento závěrečný účet, jest jen zlehčováním parlamentních zvyků, a jestliže občanstvo této sněmovny stále více nedbá, odpovědnost za to stíhá především koaliční strany.

Srovnávati státní rozpočet a závěrečný účet jest velmi těžko. Od té doby, co Československá republika předkládá rozpočty, dochází ustavičně k formálním změnám a právě tyto změny při projednávání dalších rozpočtů velice znesnadňovaly srovnávání s dřívějším závěrečným účtem. V jednotlivých rozpočtech máme na příklad osobní výdaje odděleny od věcných, v dalším rozpočtu jsou rozděleny výdaje a příjmy na řádné a mimořádné a ještě v dalším rozpočtu jsou výdaje pro hospodářství státních podniků odděleny od ostatních rozpočtových položek. Právě zde se nám nedostává nutných zákonných předpisů, jak se má sestavovati rozpočet, a úkolem Nejvyššího účetního kontrolního úřadu jest napraviti právě tento nedostatek našeho dnešního sestavování rozpočtu.

Avšak zkoumáme-li, byť i jen povrchně, závěrečný účet státních výdajů a příjmů a rozpočet, vidíme, že došlo k mimořádně velkým odchylkám. Tak na příklad v řádném rozpočtu pro rok 1921 jsou vykázány příjmy o 3426 milionů nižší, než skutečné příjmy činily. Český stát měl roku 1921 štěstí, přímé daně bohatě docházely, bylo zaplaceno velmi mnoho starých nedoplatků a, což jest charakteristické - právě nepřímých daní sešlo se roku 1921 proti rozpočtu o více než 1 miliardu korun, kdežto přímé daně, na příklad daň pozemková, vynesla méně o 25 milionů. Výdaje byly o 718 milionů nižší, než byly rozpočteny.

Odečteme-li však od těchto výdajů státní dluh, který ve skutečnosti nebyl zaplacen, a jenž byl v rozpočtu zařazen částkou přes 509 milionů, vidíme, že rozvržené výdaje byly téměř úplně spotřebovány.

Ještě daleko horší rozpory vidíme, pokud jde o rozpočet investiční. Kdežto do rozpočtu na investice bylo zařazeno 3052 milionů korun, výdaje na investice činily roku 1921 ve skutečnosti celkem 1775 milionů korun. Z toho bylo hrazeno investiční půjčkou jen 769,996.000 korun a z přebytků pokladních bylo na ně vynaloženo 1.005,050.000 korun. Toto použití peněz z pokladních přebytků podle našeho mínění příkře odporuje předpisům finančního zákona pro rok 1921. Ve zprávě se poukazuje na to, že bylo nemožno opatřiti pro investice větší půjčky, že tomu byl na překážku nepříznivý peněžní trh. My k tomu připojujeme, že snad ještě více než nepříznivý peněžní trh právě posuzování účelu, pro který měly býti tyto peníze opatřeny, přispělo k tomu, že se investiční půjčka nesehnala. Za investice pokládáme, použije-li se peněz v hospodářských podnicích, při čemž se vynaložená jistina používáním vybudovaných zařízení sama umořuje a ponenáhlu úrokuje. Posuzujeme-li investiční rozpočet s tohoto hlediska, musíme konstatovati, že celá spousta investicí těmto požadavkům nevyhovuje, že to investice nejsou, nýbrž výdaje, které patří do řádných vydání. Zřízení střelnic a letišť není produktivním uložením peněz, právě tak, jako nepatří do investičního rozpočtu zdokonalení vrchní stavby, na niž bylo vydáno 71 milionů korun. To jsou výdaje, na něž je třeba pro válečné poměry mnohem větších nákladů a které musily býti vynaloženy, o něž by se však musil každý stát postarati krátkodobými půjčkami a krátkodobými amortisacemi. Ani se stavbou jediné železniční trati, zařazené v investičním programu, se nezačalo r. 1921. Naproti tomu bylo však vydáno na udržování lokomotiv a vagonů, tedy vesměs nikoliv na opatření nových věcí, pod titulem "investicí" 428 milionů.

Zvláštní nedostatek, který zjišťuje sama zpráva, jest, že se z pokladních přebytků vzalo více peněz, než se opatřilo investiční půjčkou, a že se právě koncem roku vyskytly větší pokladní přebytky, jimiž byly započaty různé investice v době, která pro stavební činnost byla právě nejnepříznivější. Velké rozdíly mezi rozpočtem a závěrečným účtem snaží se zpráva vysvětliti, poukazujíc na kolísání cen během roku 1921. Kdyby toto bylo jediným důvodem pro tak velké odchylky, pak by u většiny kapitol musily býti příjmové a výdajové položky téměř v témž poměru. Uvedu proto jen dvě číslice. Výdaje na vojsko a vojenské účely jsou celkem o 983 miliony vyšší, než byly rozpočteny, přesto že se na příklad jedině u kapitoly "vojenské zdravotnictví" ušetřilo proti rozpočtu 39,678.526 K. Naproti tomu bylo vyplaceno o 261 milionů méně pensí a zaopatřovacích požitků, než bylo zařazeno v rozpočtu; výdaje pro ministerstvo školství jsou o více než 128 milionů nižší než v rozpočtu, výdaje ministerstva sociální péče nižší o 308 milionů. A to přes krisi a drahotu, na niž se v důvodové zprávě samé několikráte poukazuje a která by vlastně měla býti důvodem, aby se při vyšší drahotě poskytovaly také vyšší příspěvky právě pensistům a pro účely lidového vzdělání. Ve zprávě u kapitoly "ministerstvo školství" se doznává, že mnohá věc musila býti zanedbána, poněvadž nebylo způsobilých lidí. Tento vývod není všeobecně správným a při velkém počtu nezaměstnaných učitelů v německém území byla by se mohla věnovati lidovému vzdělání větší pozornost.

Poukazuji dále na to, že subvence na tělesnou výchovu nebyla spotřebována a že jest zde velmi mocný rozpor s nepatrnými subvencemi, jež se poskytují na příklad našim dělnickým tělocvičným spolkům.

Jen ještě jeden příklad, jak se sestavuje rozpočet. Na stránce 36 zprávy se praví: Státní tiskárna v Bratislavě: Výdaje 695.786 Kč, příjmy 647.732 Kč a doslovně podle zprávy: "Na výdaje jak řádné, tak mimořádné, jakož i příjmy tiskárny nebylo ani v rozpočtu, ani v jeho dodatku, jenž byl podán v únoru 1922, pamatováno." V kapitole "ministerstvo vnitra, úřední noviny" najdete poznámku, že rovněž bylo zapomenuto zařaditi výdaje a příjmy na "úřední noviny v Bratislavě".

To vše ukazuje, že v zájmu zdravého sestavování rozpočtu by bylo bývalo třeba důkladného přezkoumání právě tohoto závěrečného účtu. Avšak většina této sněmovny nepokládá za nutné využíti nejdůležitějšího práva každé sněmovny, práva na kontrolu a sestavování rozpočtu, práva povolovati a kontrolovati státní příjmy a zkoumati, jak těchto výdajů bylo použito. Toto právo stává se v této sněmovně prázdnou, bezobsažnou formalitou. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Horák.

Posl. Horák: Slavná sněmovno! Projednáváme účetní uzávěrku na r. 1921. Již v rozpočtovém výboru bylo lze konstatovati, že této důležité části není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužila, neboť jednotlivá ministerstva ve svých výdajích značně překročila jednotlivé položky. Je už to typickým zjevem u nás, neboť nejenom tu, ale i veškeré úřady naše, ministerstvy počínaje a berními správami konče, vyznamenávají se známou vleklou chorobou opožděného předkládání svých pracovních výslednic. Tím trpí ovšem také veškerý náš hospodářský život, trpí tím hlavně poplatnictvo, neboť opožděné zpracování materiálu vyskytuje se zejména u úřadů daně ukládajících.

Tyto poměry snášíme už 6 let, ač každý rok u příležitosti projednávání nejen rozpočtu, nýbrž i účetních uzávěrek slyšíme uklidňující slova, že blížíme se poměrům a době, které dovolí běžné vyřizování této agendy. Výtka tato platí hlavně berním správám a těm úřadům, které mají povinnost vyřizovati odvolání. Většina odvolání čeká již třetí a čtvrtý rok na vyřízení. Poplatníků zmocňuje se nervosita, neboť nevědí, na čem jsou. To platí zejména o těch, kteří daněmi jsou přetíženi a kteří očekávají zlepšení svých platebních povinností. Že tím trpí autorita úřadů, pociťujeme my zástupci poplatnictva nejvíce, neboť naskytují se denně případy stížností, které by odpadly, kdyby odvolání vyřizovala se rychlejším tempem. Každý čeká rád třebas i 6 měsíců, ale býti několik let v nejistotě - tu dojde i nejtrpělivějšímu odvaha k dalšímu čekání. Tyto poměry mají další přímý vliv na ostatní agendu ve všech státních úřadech. I v důvodové zprávě stěžuje si Nejvyšší účetní kontrolní úřad na tuto závadu, uváděje, že závěrečný účet státní na rok 1921, který měl býti předložen Národnímu shromáždění do konce června 1923, teprve v březnu letošního roku s opožděním 1 1/2 roku - byl předložen a nyní teprve je projednáván.

Velkým intervalem mezi závěrečnými účty státních výdajů a příjmů za rok 1921 a státním rozpočtem na rok 1925 je znemožněno porovnání preliminovaných a skutečných příjmů a výdajů, což by mělo příznivý vliv na každoroční preliminář, kdyby přesná číslice příjmů a výdajů z předešlého roku byla zjištěna. Uvádím tu jako příklad rozvahu příjmů a výdajů dávky z majetku a z přírůstku na majetku za rok 1921. Od té doby nemáme přesně upravených číslic, ač výnos této dávky počítá - se dnes na více než 4 miliardy Kč. Proti uzávěrkám za léta minulá shledáváme zde rozdělení rozpočtu na dvě samostatné části, to jest příjmy a výdaje z běžného hospodářství celoročního a náklady investiční. V letech pozdějších setkáváme se s jinými změnami, jistě vyplývajícími ze zavedení komercialisace některých výdělečných podniků státních.

Roku 1921 měli jsme vlastně rozpočty dva, neboť k řádnému přišel dodatečný, a to s nemalými nároky na obětavost poplatnictva. Státní výdaje zvýšeny byly o 4.184,722.000 Kč a příjmy o 3.168,995.000 Kč. Potřeba na investice byla rovněž zvýšena o 129,096.000 Kč a k tomu dlužno dodati, že válečné události na Slovensku vyžádaly si zvláštní potřeby celé jedné miliardy korun. Také podpora ruchu stavebního stála 180,000.000 Kč, které měly býti kryty výnosem losové výpůjčky. Stav státního dluhu činil koncem roku 1921 13.391,926.149 Kč, a jeví se přírůstek proti roku 1922 o 6.325,832.990 Kč. Splacen byl markový úvěr 182,165.239 K, jistě že v důsledku příznivého tehdáž kursu koruny.

Příděly obcím vyžadovaly roku 1921 značný peníz, který svědčí o nešetrném hospodářství a špatném rozhledu v oboru komunální politiky. Při projednávání závěrečného účtu z roku 1920 roku 1924 poukázal jsem na tomto místě na četné obce a výši přirážek tam vybíraných, které dostoupily do tisíce procent. Voličstvo napravilo z větší části při volbách roku 1922 vykonaných dřívější chyby a dalo obcím kvalitativně lepší zástupce. Zlepšení obecního hospodářství je patrno již nyní a k dalšímu zlepšení přispěje jeho úprava percentuelní výše obecních přirážek v chystané daňové reformě obsažené.

U pozemkového úřadu vykazoval rozpočet 125 milionů, platby činily 61 milionů, tedy menší náležitost o 61 3/4 milionu. Nelze tu však mluviti o nějaké úspoře, nýbrž o nesplnění úkolů, které během roku měly býti provedeny. Neprovedením jich nastalo samočinně menší vydání.

Při kapitole X, ministerstvo zahraničních věcí, byl zde roku 1924 kritisován poměrně velký požadavek na výdaje Společnosti Národů - 7 milionů korun, v účetní závěrce na rok 1920 obsažených. V předložené závěrce shledáváme, že částka ta se zvýšila roku 1921 na 8 3/4 milionu. A tu se mi zdá, že náš poměrně malý stát je protežován a řaděn - pokud se týče výdajů - mezi státy větší.

Titul 3, zahraniční služba, vyžádal si nákladů 71 3/4 mil. korun. Tento o 8 1/2 mil. přetížený rozpočet jest odůvodněn vzestupem kursu cizích platidel. Zahraniční služba zpravodajská překročena byla ve vydání o více než 10 milionů Kč. Z těch na propagaci obchodních styků s Ruskem vynaloženo bylo 9 1/2 milionu korun. Až dosud náklad ten nemá praktického účinku na navázání obchodních styků s Ruskem a musíme tudíž očekávati, že snad tento značnější výdaj v příštích letech se našemu obchodu a našemu průmyslu i výrobě vynahradí.

Ministerstvo národní obrany překročilo rozpočet o téměř jednu miliardu v důsledku událostí na Slovensku.

Zdravotnictví vyžádalo si nákladu 39 1/2 milionu, z čehož značná část připadá na léčiva. V odůvodnění těchto výdajů se praví, že většina lékařského materiálu byla objednána v cizině. Jsem tou radou, aby tento materiál, pokud je to vůbec možno, byl objednáván v tuzemsku, aby tak naše domácí výroba byla i v tomto směru dostatečně zaměstnána.

Ministerstvo vnitra překročilo v jednotlivých titulech rozpočet v důsledku tehda ještě nutných výdajů, jako výpomocných přídavků, propočítání služební doby, úřednických přídavků a jiných výdajů. Bylo by žádoucno, aby přesnější úpravou systemisovaných míst a stabilisací našich hospodářských poměrů v budoucnu bylo tomu zabráněno a aby zde nastal jakýsi jistější poměr, a to nejen pro rozpočet, ale i pro účetní závěrku.

Ministerstvo školství překročilo rozpočet v některých částech nákladu na vysoké a střední školství. Je pravda, že neměli jsme některé vysoké školy, jež nám byly za Rakouska odpírány, jako zemědělskou, obchodní a zvěrolékařskou, na něž nebylo tehdy pro země české pamatováno. Zřízením jich a systemisováním míst profesorských z tížil se zřejmě rozpočet. Ve věci té učinili jsme vše, co potřebno a zdrávo pro naši republiku. Lze jenom varovati před dalším zřizováním podobných ústavů tam, kde se toho nejnutnější potřeba nejeví. Přišli bychom tímto způsobem k nadprodukci čekatelů o místa. Něco jiného by ovšem bylo, kdyby se u nás ujal směr, že při praktickém povolání je potřebí vyššího vzdělání, ale dokud vládne u nás názor všeobecný, že studium je prostředkem k dosažení míst ve státní a jiné veřejné službě, potom je nutno si říci, že vykonali jsme v otázce vysokého a středního školství více, než nám bylo zdrávo. Na živnostenském, pokračovacím a průmyslovém školství dovede státní správa šetřiti a také nebyl v našem hospodářství až dosud rozpočet nikdy překročen. Celkový náklad je nepatrný. Dlužno si uvědomiti, že vyšší úrovní vzdělání středních vrstev se prospěje národu a státu, neboť tím hospodářská zdatnost u nich vzroste.

Značnější překročení rozpočtu je dále u ministerstva financí v mimořádných výdajích. Je to následek r. 1921 ještě panujících neurovnaných poměrů, což se v budoucnu jistě opakovati nebude. Proslýchalo se, že revisní odbor ministerstva financí má býti rozpuštěn, ale k mému dotazu při projednávání rozpočtu na r. 1925 loni na podzim odpověděl pan ministr financí, že se tak nestane. Při tomto odboru bylo v účetní závěrce na r. 1921 výjimečně ušetřeno 8 milionů Kč na mimořádných výdajích a to z toho důvodu, že jeho vybudování nebylo v té době skončeno.

Nákup cizozemského tabáku vyžaduje stále mnoha milionů; proto by se doporučovalo věnovati tuzemskému pěstování tabáku, hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi, více pozornosti, aby nákup z ciziny nevyžadoval si tak vysokých milionových položek.

Ministerstvo obchodu je známo svým hospodařením na účely zvelebovací akce živnostenské a na podporu živnostnictva vůbec. Tentokráte překročilo rozpočet o 16.059 Kč 59 h při podpoře kursů a přednášek pro živnostníky a dělnictvo. I tento obnos, ač netýká se výlučně kulturních zájmů živnostnictva, nýbrž také dělnictva, byl vzat z úspor, jež povstaly menší činností při obchodním zpravodajství.

Ministerstvo pošt a telegrafů, jakož i šekový úřad překročily značně preliminář, a to o 241,446.000 Kč za přijaté zaměstnance při poštovním provozu, o 347.936 Kč za přijaté výpomocné zaměstnance a dále o 440.188 Kč za korunový příspěvek k úhradě odběru mlýnských výrobků. Zde je jistě patrným tehdejší systém neuspořádaného obsazování míst ve státě.

Ministerstvo železnic vydalo o 4·8 mil. Kč více v důsledku propočítání služební doby a 29 milionů Kč více za nepředvídané zdražení materiálu. Nápadným jeví se býti překročeni pod položkou "mimořádná vydání" o 208 1/2 mil. Kč, které stalo se již, jak v odůvodnění se praví, v důsledku velkých rozdílů mezi pokladní a kursovní hodnotou cizích valut. Pokles r. 1921 nedál se náhlým způsobem a bylo při náležité opatrnosti a obezřetnosti možno nenechávati větší částky v pokladnách železniční správy.

Příjmy účtované dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce r. 1921, jak účetní závěrka praví, tedy za r. 1920 až 1921, činí 750,108.110 Kč, které jsou na separátním kontu bankovního úřadu ministerstva financí. Do konce r. 1924 činila splacená dávka z majetku a z přírůstku na majetku přes 4 miliardy Kč. Bylo by záhodno, aby ministerstvo financí prohlásilo, jakým způsobem tato dávka, která určena byla na úpravu valuty, jest uložena.

V závěrečném účtu za r. 1921 jsou patrny stopy poválečného hospodářství, kdy nejevil se ještě zájem o vyrovnaný rozpočet státu. Od té doby změnilo se dosti. Je to jistě důsledek zavedení úsporného systému, restrikce počtu zaměstnanců a z toho vyplývající zlepšení pracovního výkonu. Bylo by si přáti, aby všechna na rozpočtu zúčastněná ministerstva se vynasnažila, aby v budoucím svém hospodaření našla cestu k lepším uzávěrkám účetnickým, hlavně po stránce nepřekročení rozpočtových položek. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata jest skončena. Závěrečné slovo dávám panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Oba páni řečníci, kteří se účastnili debaty, pronesli námitky a stížnosti, které byly proneseny již v rozpočtovém výboru, kde jsem na ně odpovídal. Všeobecně a stále se opakují stížnosti, že závěrky jsou předkládány opožděně. Je to pravda. Ale uvážíme-li, že rok 1921 byl vlastně třetím rokem trvání státu, kdy poměry zvláště na Slovensku byly takové, že nebylo možno od úřadů dostati včas účty o příjmech a vydáních peněz, pochopíme, že omluva, která je uvedena Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, je správná a přijatelná. Vážený pan kol. posl. R. Fischer pronesl stížnost, že z kasovní hotovosti byly placeny zálohy na vydání běžná i na vydání investiční. Myslím, že vysvětlení, které k tomu podal Nejvyšší účetní kontrolní úřad a které je podáno také v uzávěrce, je úplně postačitelné, poněvadž zde ani ministr, ani vláda, ani parlament nepodniká nic tajného, nýbrž zcela otevřeně před parlamentem říká, že to, co se nedostávalo na výdaje běžné, resp. investiční, hradilo se zálohou z pokladniční hotovosti. Jest potěšitelné, že takováto úhrada byla možná, že pokladní hotovost byla taková, že bylo možno přistoupiti na povolení těchto záloh. Dále stěžuje si vážený p. kol. posl. R. Fischer na veliké rozdíly v preliminářích jak příjmů, tak výdajů ve skutečném výsledku hospodářství.

A tu budiž předně konstatováno, že bylo velmi těžko odhadnouti jak příjmy, tak výdaje roku 1920 pro rok 1921, a proto bylo jednak nutno již žádati dodatečným rozpočtem o další kredity, jednak ještě během roku byla učiněna řada výdajů, které v rozpočtu nebyly a které bylo nutno hraditi. Proto se nelze diviti, že je tak veliký rozdíl mezi preliminovanými a skutečnými výdaji a ještě větší rozdíl mezi preliminovanými a skutečnými příjmy. Ale přece to potěšitelné faktum vysvítá ze státní závěrky, že výdaje na rozpočet byly ve skutečnosti proti rozpočtu nižší, a to o 718 milionů, kdežto příjmy na rozpočet ve skutečnosti byly vyšší o 3426 milionů. Tedy to jsou fakta, která nás musí potěšiti, a zajisté z nich měl radost i pan kol. posl. R. Fischer.

Pan kolega posl. Horák stěžoval si rovněž na věci různé, které přednesl již v rozpočtovém výboru, kde dostal na ně odpověď. Na tyto jeho výtky i na výtky kol. R. Fischer a celkově dodávám ještě k tomu toto: Činnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu není pouze ta, že by jen a jen účty skládal a sestavoval za dotyčná léta, ale mnohem širší. Předně během roku má povinnost prozkoumati celou řadu virementů, a to ve výdajích řádných a mimořádných i ve výdajích investičních. Při té příležitosti má možnost právě kontrolovati potřebu nebo nutnost příslušného výdaje, kde se žádá o virementy.

Druhý obor činnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu je revidovati, kontrolovati státní dluh. Rovněž tato činnost je velmi obsáhlá a vyžaduje mnoho času.

Třetí obor působnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu je právě sestavování účtů za určitý rozpočtový rok. A v tom právě je nejvíce možnosti kontroly, poněvadž úřad kontroluje jednotlivé příjmy a výdaje a vyžaduje si event. dokladů o různých učiněných výdajích nebo příjmech.

Jest ještě čtvrtý obor činnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a sem spadá konání dohlídek u různých úřadů, které vyplácejí nebo přijímají peníze a tu - třebas činnost ta roku 1921 a 1922 byla omezena proto, že se začaly sestavovati účty za léta 1918, 1919 a 1920 - budiž s radostí konstatováno, že v následujících letech tato dohlídková činnost opětně stoupla, zvláště když Nejvyšší účetní kontrolní úřad jednak obdržel dostatečné místnosti, jednak dostatečný personál.

Mohu se slavnou sněmovnou sděliti, že roku 1923 bylo vykonáno takových revisí celkem 57 a roku 1924 již 116, tedy skoro dvojnásobný počet proti roku předešlému. Není tedy pravda, že by Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavoval pouze účty, nýbrž obor jeho působnosti nesl se, jak jsem uvedl, několika směry, a i ta dohlídací jeho činnost v posledních letech se velmi rozmnožila.

Já jsem již ve své zprávě řekl a znovu to opakuji, že opoždění, které nastalo v předkládání závěrek, hledí Nejvyšší účetní kontrolní úřad dohoniti tím, že již se tiskne účetní závěrka za r. 1922, a účetní závěrka za r. 1923 se právě počala sestavovati a má býti předložena koncem června 1925. Tedy nestane-li se tak v této době, je naděje, že do 7 měsíců bude i tato účetní závěrka hotova, tak že pak Nejvyšší účetní kontrolní úřad vůbec nebude míti žádného zpoždění.

Myslím, že mohu jménem slavné sněmovny vysloviti uznání Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu za veškeru činnost, kterou za svízelných poměrů započal, úspěšně přivedl do proudu a úspěšně v ní pokračuje, takže v nedaleké době bude úplně vyhovovati tomu, co zákon nařizuje, a možná bude dělati ještě více, než zákon žádá.

Prosím slavnou sněmovnu, by můj návrh, který jsem při zprávě přednesl, schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za rok 1921 najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby byl schválen celý závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1921, jak jest obsažen v tisku 4801, a to i s účtem státního melioračního fondu za r. 1921, dále s účtem státního bytového fondu za r. 1921 a s účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1921, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1921 spolu s účtem státního melioračního fondu za rok 1921, státního bytového fondu za rok 1921 a účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1921 schválen a vyřízen jest odst. 5 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k 6. odstavci, jímž je:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP