Bude tedy zřízena v nejbližších dnech cedulová banka podle příslušného zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 347, který bude novelován v tom směru, že valutovou jednotkou zůstane i nadále dosavadní československá koruna a cedulová banka dostane příkaz, kurs této naší koruny udržovati na přibližně neproměnlivé výši.
Tím ovšem problém valuty nebude rozřešen a zkoncován, nýbrž aktivováním banky cedulové dostaneme se do další etapy úpravy naší valuty, kterou pro veřejnost správně označil dr. Fořt ve svém spise tímto obrazem: Odpoutání naší koruny od zlaté base, které mělo za následek její znehodnocení jednou až na 5 haléřů, v přítomné době na 15 až 16 haléřů, možno přirovnati k stržení mostu mezi dvěma břehy. Má-li býti obnoveno spojení, zřídí se na rychlo most na pontonech a teprve druhou etapou, aby komunikace byla umožněna, je most dřevěný na pilotách. Zatím připraví se kvádry a železná konstrukce a jako konečné stadium vystaví se most s pilíři stálými - spojení definitivní. K tomuto definitivnímu spojení mezi papírovou korunou a zlatou korunou směřujeme vším tím, co dosud bylo vykonáno. Odpoutali jsme se od bývalé koruny rakousko-uherské tím, že jsme zde obíhající bankovky bývalého státu okolkovali a stanovili druhým zákonem přípustný kontingent papírového oběživa; to byly dva první kvádry pro další postup. Pak nastala doba nepravidelného kolísání kursu naší koruny se všemi neblahými hospodářskými důsledky. Nebylo žádné jistoty v podnikání, nebyla žádná kalkulace možnou, celý hospodářský život se houpal jak na pontonovém mostě. Po určité době podařilo se výkyvy kursu zmenšovati a připravovati k stabilisaci, která od doby dvou roků tak dalece jest udržena. Nalézáme se tedy, přihlížejíc k onomu obrazu, nyní v té etapě, kdy most pontonový chceme nahraditi mostem dřevěným na pilotách, a etapa tato, do které vkročujeme, je přípravnou etapou pro budoucí definitivní poměry naší valuty.
Jak bude dlouho trvati tato etapa přípravná? Jistě řadu roků a za tu dobu zůstane jednotkou měnovou dnešní koruna a příkazem pro cedulovou banku bude držeti její stabilní kurs. A co budeme dělati v přípravné době? Jak se budeme chystati k zlaté měně? Nesmíme zbytečně vydávati peníze veřejné, nesmíme podkopávati výrobu velkými veřejnými dávkami, ba naopak musíme snižovati veškeré složky výrobních nákladů tak, abychom mohli na mezinárodním tržišti konkurovati. A musíme proto životní míru přizpůsobiti celkovým poměrům hospodářským a tam, kde po válce hodně stoupla, musíme její výši udržovati jen a jedině zvýšením pracovní výkonnosti.
To všechno povede k upevnění stabilisace naší koruny, jejímž předpokladem je rozpočet bez deficitu, rozumná politika daňová a udržení aktivity celého našeho národohospodářství veřejného i aktivity veškerého podnikání soukromého.
Podaří-li se nám zabrániti přílišné proměně naší koruny, podaří se nám zabrániti všem neblahým zjevům, které jsou výsledkem kolísání stability peněz, neboť proměna hodnoty peněz jednu část občanstva bez jeho viny zkracuje, kdežto druhou část bez zásluhy obohacuje. Takové proměny peněžité hodnoty valuty, jak napsal prof. Koloušek, "ohrožují všechny poměry úvěrní, mezdní, daňové, proměňují váhu důchodů naturálních i peněžních a veškeré podnikání i propůjčování kapitálu stává se sázkou do loterie. Do všeho podnikání, do všech veřejných prací a povinností vnáší se citelná nejistota a do celého života státního přicházejí tuhé společenské zápasy". Všechno toto mluví pro stabilisaci, protože všechny poruchy peněžitých hodnot způsobují rušivé sociální proměny hodnot; tedy nikoliv heslo další deflace nebo inflace, nýbrž stabilisace na přirozeném kursu a na této stabilisaci další valutový program.
A jaký jest po stabilisaci další program? Jak bylo již dříve praveno, návrat k měně zlaté a ne-li k měně čistě zlaté, tedy aspoň k měně fakticky zlaté, při které by na předložení bankovky obdržel majitel určitou kvotu v drahokovu, to je ve zlatě, a zbytek v hodnotné valutě, v devisách. To je konečně naším cílem, to je onen železný most s kvádrovými pilíři, který budeme připravovati. Podmínkou nebo náležitostí budoucí naší zlaté měny bude tedy směnitelnost bankovek za zlato a devisy a možnost dáti si raziti z přineseného zlata peníze. A podmínkou, aby naše valuta budoucí tyto náležitosti mohla míti, musíme se dopracovati k rovnováze rozpočtové a k aktivní platební bilanci. Nezbude tedy nic jiného, než v rozpočtu škrtati tak dlouho, až bude státní aparát míti pouze tolik úřednictva dobře placeného, co potřebuje, a až odstraněny budou veškeré výdaje zbytečné nebo předčasné.
Tento postup úprav v rozpočtu státním musí se státi majetkem veřejného mínění majority státotvorného občanstva, k aktivitě platební bilance budeme se blížiti tím, když výkonnost všech občanů duševně i fysicky bude aspoň normální, jak praví dr. Fořt, to znamená, "přiměřená lidským silám, spotřeba pak občanstva ve všech potřebách rovněž přiměřená, to jest taková životní úroveň vzhledem k pracovní výkonnosti, abychom mohli soutěžiti s cizí výrobou."
Budeme-li dělati chyby proti těmto železným zákonům hospodářského vývoje, jako jsme se jich nadělali již dost, bude přibližování naše k aktivní platební bilanci zdržováno a tím naše pasivita vůči cizině prodlužována, a my most dřevěný dlouho nenahradíme mostem definitivním, nýbrž budeme v nebezpečí dostati se znovu na most pontonový.
Jak vidno, čeká nás mnoho tuhé nepopulární práce, která bude trvati řadu roků, než budeme moci přikročiti ku měně fakticky zlaté. Ale snahu tu musíme míti a musí míti každý stát s porušenou valutou, jak to již vyslovila finanční konference, v Bruselu konaná.
Nebude tedy budoucí nahrazení československé koruny novou jednotkou žádná devalvace, nýbrž toliko matematickým převodem méněcenných dosavadních korun na menší počet jednotek nových, hodnotnějších. Otázkou je, jaké přepočítací číslo bude voleno, jaké číslo bude pro tento převod považováno toho kterého času za vhodné. V přípravě období, ve kterém se nalézáme v ohledu technickém, je naším úkolem nerozmnožovati nekryté oběživo, netisknouti papírových peněz, uklidňovati výchvěvy kursu, ať už vznikají z jakýchkoliv příčin, zesilovati zásoby zlata a devis, aby byla po ruce úhrada pro bankovky.
Podmínky konverse československé koruny na novou jednotku daleko ještě nejsou dány a proto veškerý život hospodářský může s klidem býti založen na těchto dvou podmínkách: 1. nynější československá koruna zůstane i nadále a až po letech nahrazena bude novou, nezmění se pranic na stavu hodnot; 2. kurs nynější koruny bude udržen přibližně na nynější výši, což může býti bezpečným základem veškeré kalkulace.
Abychom mohli podle naznačeného plánu postupovati vpřed, je nutno udržovati právní pořádek ve státě, zajistiti bezpečnost majetkovou a ozdravěti ještě dále veškerou výrobu. Další podmínkou, která však není v naší moci, je politický a hospodářský klid v Evropě. Než bohužel evropský obzor má ještě některé chmury z minulosti, mezi něž patří otázka ruská, otázka reparací a zahraniční dluhy. A tyto chmury jsou příčinou, proč nemůžeme se zřízením cedulové banky současně pomýšleti na brzké zavedení zlaté měny u nás. Konverse koruny ve frank nebo sokol, ku které pracujeme, bude těžce vydobytým úspěchem naší činnosti snad dvou desítiletí republiky a vydávati předčasně tento úspěch možnému nebezpečí a novému rozvratu, nebylo by rozumné.
Z toho vyplývá, že pro řešení naší otázky valutové má konsolidace celé Evropy v ohledu politickém i hospodářském i finančním nesmírný význam a proto zájem náš velí pracovati k vytčeným cílům evropské konsolidace, i když někdy cit náš by nás od toho zrazoval. Proto Evropa nalezne nás vždycky ochotny ku spolupráci také k ozdravění finančnímu a valutovému našich sousedů.
Mám-li uzavříti svůj výklad, vyslovuji přání, aby otázky, o kterých jsem mluvil, staly se předmětem rozhovoru nejen mezi odborníky, nýbrž aby i nejširší vrstvy lidové začaly chápati problém naší valuty a aby se stalo veřejným míněním vše to, čeho je třeba, aby naše valuta se stala spořádanou, jako chceme býti spořádaným státem v každém jiném ohledu. Správně bylo napsáno, že žádná valuta není tak silná, aby ji chyby státní správy nemohly rozvrátiti. Veřejné mínění musí se hroziti těch otřesů hospodářských, jaké prodělalo Německo, Rakousko a Rusko, a každý občan, ať dělník, zemědělec živnostník nebo úředník a továrník musí býti do hloubí duše přesvědčen o tom, že má zájem na dobré a stálé valutě. Valuta má vliv na vnitřní poměry politické ve státě, avšak nesmí nikdo zapomínati, že také politické poměry ve státě mají vliv na valutu. Blahobyt a bohatství národa nevznikají z peněz, nýbrž z toho, jak národ dovede v určité době upraviti svoji spotřebu vzhledem k daným příjmům, to jest vzhledem k výtěžku své duševní a hmotné práce. Žije-li národ nad dané poměry, musí přijíti katastrofa, protože úhradu neposkytne práce národa, nýbrž jest potřebí hledati ji v tiskařském lisu, a to způsobí v krátké době rozvrat a bezcennost platidel, za čímž následuje rozvrat hospodářský i sociální, případně i politický.
Přítomná drahota není, jak správně vláda osvětlila, zjevem speciálně naším, nýbrž světovým a zvláště evropským. Hodnota valut má velký vliv na tvoření cen, jestliže peníze papírové tím, že nejsou směnitelny za zlato, pozbyly své ceny až do určité míry. Nesmíme zapomínati, že i nesprávné rozdělení zlata po válce má za následek jeho nahromadění v Americe a pokles jeho ceny. Proto ta velká drahota v Americe všech životních potřeb, která se zvláště projevila také zvýšením cen obilí na světových tržištích. Vždyť se odhaduje, že Amerika chová asi polovinu veškerého zlata, které dnes je na světě. Je nepochybno, že stoupnutí cen způsobeno bylo v Americe také poklesem ceny zlata. Vedle této americké složky, která způsobuje dnešní drahotu v Americe i v Evropě, přistupuje k tomu v Evropě celá řada vlivů speciálních, v prvé řadě rozvrácená valuta evropských států, nejistá politická situace a dosud abnormální poměry výroby, zvláště poměry v Rusku.
Hospodářsky zákon o nabídce a poptávce hlavně složka tvoření hladiny cenové nedá se změniti žádným dekretem jakékoli vlády a neúprosný příkaz vyplývající z tohoto zákona jest vyráběti více, aby poptávka byla ukojena a ceny klesly. K větší výrobě však nedojdeme stávkami, demonstracemi a zkracováním doby pracovní, nýbrž postupem právě opačným.
Náš stát, který tolik učinil pro finanční soběstačnost svou, kulhá v soběstačnosti hospodářské, hlavně v soběstačnosti výživy svého obyvatelstva. Celé skupiny občanstva dosud nechápou, jaký význam pro stát má povznesení zemědělství až do toho stupně, aby poskytovalo veškerému občanstvu všechnu potřebnou výživu. Soběstačnost v tomto směru je pro stát nejlepším pojištěním proti hladu pro případ konfliktů zahraničních i pro případ neúrody v zahraničí. Kromě toho soběstačnost ve výživě je nejlepší cestou pro náš stát k zvyšování aktivity naší obchodní bilance a tak ku přibližování se aktivitě platební bilance. Jen v roce minulém mohli jsme ušetřiti na dvě miliardy, kdyby stát podporoval takové investice v zemědělství dostatečnou měrou, které by zvýšily hektarový výnos obilnin o 3 až 4 q. Ze všeho toho vidno, že vedle soběstačnosti finanční stejnou váhu musí klásti všechny politické strany na soběstačnost zemědělskou. Dojdeme-li k tomu, odpadnou drahotní debaty, neboť kořen jejich tkví v závislosti naší na mezinárodním trhu zemědělských produktů a v potřebě dovozu viktuálií potřebných pro občanstvo.
Končím a prohlašuji jménem klubu republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, že budeme hlasovati pro schválení prohlášení vlády. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto předmětu a projednávání pořadu schůze vůbec.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Janu Černému (soc. dem.) pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvili se posl. Ertl, dr. Dérer a Ulrich.
Mezi schůzí byl tiskem rozdán vládní návrh. Prosím, aby byl sdělen.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5049. Vládní návrh zákona, kterým se ke všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze H. a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice.
Místopředseda Buříval: Mezi schůzí byla tiskem rozdána naléhavá interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5046. Naléhavá interpelace posl. Tauba, R. Fischera, Hackenberga, Dietla a druhů vládě o reformě přímých daní.
Místopředseda Buříval: Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5040. Interpelace:
I. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra, že opavská okr. politická správa zakázala schůzi německé národní strany v Kružberku,
II. posl. Blažka, J. Kříže a soudr. min. železnic o nedostatečném provádění intimace a stabilisace železničních zaměstnanců k 1. lednů a k 1. červenci 1924,
III. posl. Blatné, Schillera, Häuslera a druhů min. věcí zahraničních o zprávách, že se s válečnými zajatci nakládá jako s otroky,
IV. posl. Dietla, Leibla, Uhla a druhů min. spravedlnosti o průtahu v provádění zákona čís. 318/1919 Sb. z. a n.,
V. posl. dr. Kafky a druhů min. spravedlnosti o jednání pražského státního zastupitelství,
VI. posl. Windirsche a druhů min. zemědělství o zajištění dělnictva pro zemědělství,
VII. posl. Krause a druhů min. financí o neuvěřitelných přehmatech finančních činovníků, o chování vrchního finančního rady Zentnera, a že Josef Bitterlich a Josef Neumann z Filipova, oba trestaní, netěšící se dobré pověsti, byli přijati ke špehování pro finanční stráž,
VIII. posl. dr. Lehnerta a druhů min. vnitra, spravedlnosti, školství a nár. osvěty o událostech na sokolské slavnosti dne 7. srpna 1923 v Hrádku nad Nisou,
IX. posl. dr. Czecha, dr. Haase, Hackenberga a druhů vládě o vydání prováděcího nařízení k jazykovému zákonu,
X. posl. dr. Czecha, Tauba, R. Fischera a druhů min. financí o složení bankovního výboru,
XI. posl. Tauba, Hackenberga, Häuslera a druhů min. vnitra o reklamačním řízení v Jihlavě,
XII. posl. Tauba, Hoffmanna, Schäfera a druhů min. školství a nár. osvěty o rdoušení škol v Jihlavě a ve Frýdnavě,
XIII. posl. Housera, Kučery a soudr. vládě o stranickém jmenování zemského správního výboru v Praze.
Místopředseda Buříval: Byla učiněna změna ve výboru. Prosím, aby byla sdělena.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zemědělského posl. Maška za posl. R. Bergmana.
Místopředseda Buříval: Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 12. února 1925 o 1/2 11. hod. dopol. s
pořadem:
1. Pokračování v rozpravě o prohlášení vlády ze dne 11. února 1925.
2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 4961) zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 4996).
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání posl. Knirsche k trest. stíhání pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4706).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání pro přečin utrhání na cti podle §§ 1, 2, 3, č. 2, 4 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4725).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Oktavce k trest. stíhání pro přečin urážky na cti (tisk 4744).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání (tisk 4760).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání posl. Matznera k trest. stíhání pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4761).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Hlinky k trest. stíhání pro urážku na cti, spáchanou tiskem (tisk 4856).
Je proti mému návrhu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 7 hod. 35. min. več.)