Začátek schůze ve 3 hod. 20 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Benda, Roudnický.
187 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Franke, Malypetr, inž. Novák, Srba, Stříbrný.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 315. schůzi posl. sněmovny.
Dovolené dodatečně na včerejší schůze 313. a 314. udělil jsem posl. Darulovi, Krejčímu, Kunstovi, Mondokovi, Sedorjakovi pro neodkladné záležitosti; na dnešní schůzi posl. Svetlikovi, Šafrankovi, Chalupníkovi pro neodkladné zaměstnání, posl. R. Chalupovi z rodinných důvodů.
Nemocí na schůzi 313. a 314. omluvil se posl. Tausik.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Zahraniční výbor zvolil v dnešní schůzi zapisovateli posl. Hrušovského a dr. Hajna.
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Jašu za posl. Chalupníka, posl. Johanise za posl. dr. Wintera, posl. Konečného za posl. Jašu; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Blažka a Jos. Kříže za posl. Toužila a Tesku; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera a Hoffmanna za posl. Palme a dr. Holitschera.
Do výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Maxiana za posl. Chalupníka a poslance Skotka za posl. Brožíka.
Předseda: Došly některé dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy posl. H. Bergmanna:
min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy: v záležitosti novelisace zákona č. 237/22 v tom smyslu, aby do působnosti tohoto zákona zahrnuty byly i ty vdovy, jež nároků pensijních dosud neměly a nemají, o vydání zákona proti rychlosti jízdy automobilů;
min. železnic v příčině zařazení tiskařů československých drah do skupiny oficiantů;
min. financí o propouštění kancelářských pomocníků, povolaných k presenční vojenské službě.
Předseda: Mezi 314. schůzí byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4997. Zpráva výboru imunitního o žádosti finančního ředitelství v Komárně za vydání posl. Palkovicha k trest. stíhání pro přestupek §§ 10, 13 a 26 zák. č. 533 Sb. z. a n. z roku 1919.
4998. Zpráva výboru imunitního o žádosti polic. ředitelství v Bratislavě za vydání posl. Daruly k trest. stíhání pro přestupek podle § 46 zák. čl. XL z roku 1879.
4999. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. dr. Körmendy-Ékese k trest. stíhání pro přečin podle § 18. č. 1, 2, 3 zák. na ochranu republiky.
5000. Zpráva výboru imunitního o žiadosti sedrie v Trenčíne za vydanie posl. dr. Kubiša k trest. stíhaniu pre prečin pomluvy a utrhania na cti dla §§ 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914.
5001. Zpráva výboru imunitného o žiadosti práv. zástupcu župného zastupitelstva župy košickej, v smysle úpravy štát. zastupitelstva v Košiciach, za vydanie k súdnemu stíhaniu posl. Tausika pre priestupok proti § 29 zák. čl. XIV z roku 1914, spáchaný rozširovaním zakázaných letákov.
5002. Zpráva výboru imunitného o žiadosti vrch. štát. zastupitelstva v Košiciach, poťažně okr. súdu v Užhorode za zbavenie imunity poslanca dr. Kaminského cielom exekvovania rozsudku okr. súdu v Užhorode.
5003. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání pro přečin násilí proti orgánu vrchnosti podle § 4, II. odst. zák. čl. XL z roku 1914 a přestupku podle § 46 zák. čl. XL z r. 1879.
5004. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Skotka k trest. stíhání pro tiskový přestupek.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádosti sedrie v Levoči ze dne 2. prosince 1924,
č. Nt III-2/4 předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 10. prosince 1924, č. 16.351/24, za vydání posl. Tausika k trest. stíhání pro přečin pomluvy orgánu bezpečnosti podle § 1, 3/II, 1/2 zák. čl. XLI z roku 1914, kvalifikovaný podle § 9, č. 6 téhož zák. článku, jehož se dopustil výroky dne 11. května 1924 proti strážníkovi Němečkovi v Krompachách (č. 556 im.),
č. Nt III 6/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 10. prosince 1924, č. 16.354/24, za vydání posl. Kreibicha k trest. stíhání pro přečin podle § 18, č. 2 zákona na ochranu republiky, pro přečin pomluvy fin. ministra podle § 1, 3/II-1, 2 zák. čl. XLI z roku 1914, pro přečin pomluvy župana dr. Mičury podle § 1, 3/II, 1, 2 téhož zák. čl. a pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustil výroky na veř. shromáždění v Gelnici (dne 10./II. 1924, a 13./II. 1924 v Krompachách (č. 557 im.).
Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, a to k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:
1. Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4980) o vládním návrhu (tisk sen. 2006 a 2017) zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 4995).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veřejné práce je p. posl. Jan Černý z klubu republikánské strany. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 22. července 1919 byl upraven modus, jakým způsobem má býti prováděna soustavná elektrisace v Československé republice. Bylo ustanoveno přímo, že budou z řad podniků elektrisačních vybrány některé, které mají příslušný titul, aby provedly správně soustavnou elektrisaci, jak je pro Československou republiku myšlena, a těmto podnikům měla býti ve smyslu tohoto zákona a potom ve smyslu zákona, který ho prodlužoval, přiznána určitá práva. Podnik byl prohlášen totiž za podnik všeužitečný a podle zmíněných práv byly mu přiznány značné úlevy ve smyslu poplatkovém, a mimo to také veliká práva k vyvlastňování při stavbě sítí, vyvlastňování sil a vyvlastňování příslušných pozemků k elektrisaci potřebných.
Ministerstvu veř. prací bylo uloženo, aby - za souhlasu s ministrem spravedlnosti, financí, obchodu a živností a zemědělství a po slyšení státní elektrárenské rady - určilo do jednoho roku ode dne účinnosti zákona podniky, jimž právo všeužitečnosti má býti přiznáno. Bylo však hned seznáno, že z důvodů technických nelze vyřešiti, které podniky budou míti schopnost, aby splnily úkol soustavné elektrisace, a proto bylo nutno zákonem č. 444 ze dne 15. července 1920 lhůtu, která na počátku byla stanovena do konce jednoho roku, prodloužiti, a to až do konce r. 1924. Ministerstvo veř. prací třeba že soustavnost elektrisace již skoro po celé republice vyřešilo, třeba že stanovilo plán, jaké budou normalisace napětí pro síť, kde budou stavěny velké centrály, jakým způsobem budou tyto centrály mezi sebou spolupracovati, nemělo ještě možnost pro celé území Československé republiky nominovati ty podniky, které jako všeužitečné v celé Československé republice mají soustavnou elektrisaci provésti, a proto přišla vláda s návrhem, aby zákon tento byl prodloužen do konce roku 1930.
Dopravní a technický výbor, který o tomto vládním návrhu jednal, vyslovil souhlas s vládním návrhem předloženým a navrhuje proto také sněmovně, aby platnost zákona byla prodloužena do konce roku 1930, kdy očekává se, že příslušné vyřešení soustavné elektrisace nominováním těch podniků může býti provedeno.
Dopravní výbor při jednání o tomto zákoně jednal zároveň o celkové situaci soustavné elektrisace v Československé republice a určil v této věci, že se mu zdá, že příslušný zákon, který o soustavné elektrisaci jedná, totiž zákon ze dne 1. července 1921, č. 258, do určité míry tvrdě zasahuje do možnosti, aby pro elektrisaci bylo použito případně i úvěrů, které nám nabízí cizina pro toto rentabilní podnikání. Zákon tento stanoví, že příslušná všeužitečnost dána jest jen tenkráte, když jsou nejméně 2/3 kapitálu veřejného na podnikání zúčastněny, avšak když je zúčastněno pouze 25% veřejného kapitálu, že musí býti dáno státní správě právo, aby tuto 25%ní účast kapitálu veřejného mohla zvýšiti až na 66%. To ovšem vadí soukromému podnikání a soukromé účasti kapitálové na této elektrisaci. V nynější době, kdy je třeba finančních prostředků, a kdy potřebujeme, aby nám cizina pomohla finančně tento veliký problém a konglomerát podnikání, jako je elektrisace, uskutečniti, činí toto ustanovení určité obtíže. Dopravní výbor nijakým způsobem nechtěl navrhnouti změnu tohoto paragrafu, ale dovolil si ve své resoluci pouze upozorniti ministerstvo veřejných prací, aby tomuto paragrafu věnovalo pozornost, a uznal za vhodné, aby příslušný paragraf v rámci nynější peněžní situace byl do určité míry změněn a přizpůsoben.
V této resoluci nutno první dvě slova "Dopravní výbor" zaměniti slovy "Poslanecká sněmovna", takže resoluce tato bude zníti:
"Poslanecká sněmovna upozorňuje ministerstvo veřejných prací na § 1 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n. Nynější finanční poměry státu i korporací autonomních jsou takové, že pro elektrisaci dlužno více počítati na úvěry, někde i cizozemské, které by při příslušné úpravě tohoto znění lehčeji bylo možno získati."
Navrhuji, aby zákon, jak byl schválen ve výboru pro dopravu a veř. práce, byl schválen také slavnou sněmovnou, jakož i aby přijata byla výborem dopravním navržená resoluce, otištěná ve zprávě výborové, se změnou prvních dvou slov, tedy ve znění, které jsem právě uvedl. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona tohoto má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh podán nebyl. Budeme tedy hlasovati o celé osnově najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem, jež je shodné s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecké sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Je zde ještě resoluce dopravního výboru, jež jest otištěna ve výborové zprávě. Nedám ji tedy čísti. Pan zpravodaj navrhuje její přijetí s opravou, aby první dvě slova její místo "Dopravní výbor" zněla "Poslanecká sněmovna".
Kdo s touto resolucí souhlasí ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím také resoluční návrh dopravního výboru je schválen a vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke druhému odstavci, jímž je:
2. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 4944) zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1925 (tisk 4953).
Zpravodajem jest pan posl. dr. Nosek, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Jistě je všeobecně známo, že vyskytly se snahy směřující k tomu, aby již před 1. lednem příštího roku mohl nabýti účinnosti zákon o nové úpravě našeho daňového systému. Bohužel pro různé překážky technického rázu, které se kladou v cestu, není možno tuto věc, jistě žádoucí, splniti, poněvadž osnova zákona, která pravděpodobně přece je po delší dobu zůstane v účinnosti, musí býti velmi pečlivě připravena, aby také vitalita její opravdu na delší dobu mohla se vztahovati.
Pro tyto technické překážky, které znemožňují účinnost očekávané daňové reformy od 1. ledna příštího roku, nezbývá nic jiného, než aby dosavadní systém přímých daní byl ve své platnosti, docházející koncem tohoto roku, přenesen ještě také do roku 1925. Proto vládní osnova, o které mám nyní jménem rozpočtového výboru referovati, zásadně všechna ustanovení o přímých daních, dosud platná bez změny přenáší také na rok 1925 s jedinou změnou, proti níž zajisté se stanoviska daňové spravedlnosti nelze ničeho namítati.
Na Slovensku daň důchodová nebo daň rentová vybírána srážkou docela analogicky jako u nás podle zákona z roku 1896 a tam podle starého zemského uherského zákona z roku 1875, která tam byla 10% a u nás 3%, se nyní tímto zákonem unifikuje s naší a navrhuje se, aby také na Slovensku vybírána byla pouze 3%. Je to ustanovení zajisté docela správné a spravedlivé, poněvadž vybírání 10% daně mělo by tam za následek brzdění rozvoje zejména drobných ústavů lidového peněžnictví, o které se snažíme zejména zřizováním komunálních spořitelen. Přejeme si, aby lidové peněžnictví došlo i na Slovensku co největšího rozkvětu a stalo se, jako v historických zemích, i na Slovensku základem hospodářského rozkvětu. To je jediná meritorní změna, kterou osnova doporučuje, změna zajisté hodná uvítání - a proto doporučuji, aby celá tato novela zákona o přímých daních osobních, která jen prodlužuje platnost dosavadního systému na příští rok, došla také v plenu sněmovny ústavního schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Osnova zákona tohoto má 9 článků, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a článků, jakož i úvodní formuli zákona. Pozměňovací návrh nebyl podán.
Budeme tedy hlasovati, nebude-li proti tomu námitek, o celé osnově najednou v celku. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 9 články, nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a článků a úvodní formulí zákona, ve znění navrženém panem zpravodajem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Tím vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 3. odstavci. Tím je:
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění ustanovení § 1. bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 4993).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. dr. Hnídek.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci. Tím je:
4. Druhé čtení osnovy zákona o výši daně z cukru (tisk 4954).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Roudnický. Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Roudnický: Korektur není.
Předseda: Korektur není. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 5. odstavci. Tím je:
5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 4836).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Nosek. Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Oprav není, pane předsedo!
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s uvedenou osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákonnou také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 6. odstavci. Tím je:
6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách (tisk 4940).
Zpravodajem výboru soc. politického je p. posl. Malík, za výbor rozpočtový pan posl. Buříval.
Mají pp. zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Malík: Žádné.
Zpravodaj posl. Buříval: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 7. Tím je:
7. Druhé čtení osnovy zákona o kožních aukcích (tisk 4936).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností jest pan posl. Netolický.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Netolický: Doporučuji opravu tiskových chyb, aby totiž v §u 3, odst. 5 místo slova "nahražuje" stálo "nahrazuje" a aby v §u 5, odst. 1, poslední řádek za číslicí XXXVII dáno bylo lomítko, takže by tam stálo "zák. čl. XXXVII/1875".
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami právě uvedenými panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 7 pořadu této schůze.
Přejdeme k odst. 8; tím je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tomika pro zločin násilí proti vrchnosti po rozumu § 2, odst. 1 zák. čl. XL z r. 1914, pro přečin podle § 15, č. 2 zák. na ochranu republiky, pro přečin podle § 14, č. 3 zák. na ochranu republiky, pro přečin podle § 14, č. 5 zák. na ochranu republiky, pro přečin podle § 15, č. 1 zák. na ochranu republiky, pro přečin podle § 11, č. 1 a 3 zák. na ochranu republiky, pro přečin utrhání na cti podle §§ 1, 3, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, pro přečin urážky na cti podle § 2, 3, č. 1 a 2, čís. 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, pro přečin utrhání na cti podle §§ 1 a 2, č. 8, č. 6 téhož zákona (tisk 4845).
Zpravodajem je posl. Moudrý, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Posl. Tomik dopustil se prý trestných činů, za vinu mu kladených, tím, že v Uherské Skalici postavil se v čelo nepovoleného průvodu, jenž táhl městem před okresní úřad na znamení protestu proti rozhodnutí okresního úřadu, jímž volba dvou příslušníků strany ludové do obecního zastupitelstva byla prohlášena za neplatnou. Trestných činů prý se dopustil zmíněný poslanec jednak na okresním úřadě, jednak během demonstračního průvodu.
Imunitní výbor rozhodl se projednati obžalovací spis podle jednotlivých bodů a navrhuje, aby posl. Tomik byl vydán pro tyto, za vinu mu kladené, trestní činy:
1. Pro přečin podle § 15, čís. 2 zákona na ochranu republiky, spáchaný tím, že veřejně podněcoval ke zločinu podle § 2, odst. 1 čl. zák. XL z r. 1914, a to tím, že se vyjádřil: "že pridu ešte jedon ráz s kyji, preč s ním, chytejto ho, zloděje."
2. Pro přečin podle § 14, čís. 3 zákona na ochranu republiky, spáchaný tím, že popuzoval veřejně k zášti proti českým spoluobčanům výrokem: "My sme tu doma a nedáme si od privandrovalcov, holobrancov a zlodějov rozkazovat; na Slovensko sa z Čech vedrali samí zlodějí, ktorí poslední kúsok chleba by Slovákom zo žaludka vydrápali."
3. Pro přečin podle § 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky spáchaný výrokem: "Hanba zákonům, hanba republike."
Imunitní výbor projevil v těchto třech případech přesvědčení, že činy, které se kladou žalovanému poslanci za vinu, nelze chrániti imunitou. (Tak jest!)
Konečně imunitní výbor projevil názor, aby byl vydán posl. Tomik pro přečin urážky na cti podle § 2, 3, čís. 1 a 2, čís. 9, čís. 6 čl. zák. XLI z r. 1914 spáchaný tím, že použil proti okresnímu náčelníku dr. Vladimíru Kořínkovi výrazů urážejících, nazvav jej zlodějem, kmínem, zbabělcem.
Pro ostatní činy trestné, jemu za vinu kladené, výbor imunitní vydání nenavrhuje.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Pan zpravodaj podle usnesení výborového navrhuje, aby sněmovna projevila jednak souhlas s trestním stíháním p. posl. Tomika pro přečiny podle § 15, č. 2, § 14, č. 3 a § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a pro přečin urážky na cti proti okresnímu náčelníku dr. Kořínkovi podle zák. čl. XLI z r. 1914, a jednak aby nesvolila k vydání téhož p. poslance v ostatních inkriminovaných případech.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Tomika v uvedených čtyřech případech, a odmítla dáti svolení v případech ostatních.
Tím je vyřízen odstavec 8. pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 9. odstavci pořadu. Tím je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu ve Znojmě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4701).
Zpravodajem je p. posl. Mach, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Krajský soud ve Znojmě žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14. č. 1 zákona na ochranu republiky.
Předmětem žádosti jest řeč, kterou pronesl jmenovaný poslanec na schůzi německé národní strany ve Znojmě dne 26. listopadu 1923, v níž dr. Brunar ironicky kritisoval podle jeho názoru závislost republiky na Francii.
Poněvadž ony výroky nepřekročily mezí kritiky dovolené poslanci a posl. dr. J. Brunar mluvil na schůzi svolané svou politickou stranou, tedy před voličstvem své strany, navrhuje imunitní výbor, aby se žádosti za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara po svrchu naznačený čin nevyhovělo.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara.
Vyřízen je odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 10, jímž je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro prečin podle § 16, č. 1 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4868).
Zpravodajem je pan posl. Valášek, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Valášek: Slavná sněmovno!
Hlavní státní zastupitelství v Košicích žádá přípisem ze dne 11. srpna 1924 za vydání k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro přečin podle § 16, č. 1 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Posl. Mondok na schůzi pořádané komunistickou stranou dne 14. března 1924 v Nižním Studeném mluvil o poměrech v Rusku, kritisoval vládu v Československu a pravil, že v brzku tato padne, poněvadž celý režim je buržoasní.
Imunitní výbor neshledal ve výrocích překročení meze dovolené kritiky a navrhuje, aby posl. Mondok vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá.
Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení výborového, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pana posl. Mondoka.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání pana posl. Mondoka a vyřízen jest odst. 10 pořadu dnešního.
Přejdeme k 11. odstavci. Tím je
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 a) tr. z. a přečin podle § 305 tr. z. (tisk 4710).
Zpravodajem je pan posl. Maxian. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Maxian: Slavná sněmovno! Krajský soud v Olomouci žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 a) tr. z. a přečin podle § 305 tr. z.
Krajský soud v Olomouci žádá za toto vydání pro dvě řeči, jež posl. dr. Schollich promluvil dne 4. února 1923 v Dolní Dlouhé Loučce a v Újezdě.
V řečích, které se mu vytýkají, projevil posl. dr. Schollich své mínění, že Němci v republice mají prý jen platiti daně, ostatně však mají mlčeti, mluvil o známé knize Hanuše Kuffnera a vysvětloval ji, jakož i mapy připojené k této knize, při čemž mínil, že není vyloučeno, že republika bude jednou německým spolkovým státem, a stěžoval si, že se zde v této zemi vidí v mnoha lidech velezrádce, takže možno mluviti o velezrádné manii. Učinil také předmětem svých vývodů mobilisaci kdysi provedenou a zjistil při tom, že mnoho Čechů nenastoupilo službu. Konečně se zabýval dr. Schollich ve své řeči státním rozpočtem, při čemž tvrdil, že stát žije nad své poměry a že mnoho peněz vydává na slídičství. Konečně kritisoval dr. Schollich soupis lidu, školské poměry a vojenské nákupy ve Francii.
Poněvadž posl. dr. Schollich promluvil tyto řeči před svými voliči, jde při těchto řečích o kritiku prováděnou ve vykonávání mandátu a výbor tedy navrhuje, aby žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání posl. dr. Schollicha vyhověno nebylo.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tedy odpadá.
Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha.
Tím je vyřízen odst. 11 a přejdeme k odst. 12, jímž jest:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 58 c) trest. zákona event. zločin podle § 16, č. 2 zákona na ochranu republiky a dále pro přestupek §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího (tisk 4763).
Zpravodajem je pan posl. Mach. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavný sněme! Krajský soud v N. Jičíně žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle §u 58 c) tr. z., event. zločin podle § 16, čís. 2 zákona na ochranu republiky a dále pro přestupek §§ 3 a 19 zák. shromažďovacího.
V trestním oznámení, jež podala četnická stanice v N. Jičíně dne 29. ledna 1923, č. j. 93 státnímu zastupitelství v Novém Jičíně, uvádí se toto:
Dne 28. ledna 1923 pronesl posl. dr. Schollich před místním nádražím v Novém Jičíně ježto schůze německo-nacionální strany ve spolkovém domě zakázána byla před shromážděnými občany, aniž by shromáždění toto bylo dříve příslušným úřadům ohlášeno, řeč, ve které, mluvě o obsazení Poruří Francouzi, uvedl, že francouzská vláda žádá Československou republiku o součinnost a vyzýval nato přítomné, by proti německým bratrům, budou-li mobilisováni, nebojovali jako v r. 1866.
Řeč svoji pak ukončil výrokem: "Pryč s republikou, to si nemůžeme dále nechat líbit, my budeme musit poslední kapku krve obětovat."
Vzhledem k tomu, že citované výroky překročují meze obvyklé kritiky na schůzích, navrhuje imunitní výbor poslanecké sněmovně, aby posl. dr. Schollich k trestnímu stíhání vydán byl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme tedy hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha.
Vyřízen jest odst. 12 pořadu.
Přejdeme k odst. 13, k poslednímu odstavci pořadu, jímž jest: