Také správa, řízení pokračovacích škol jest důležitá. Tak na př. velmi významná je služba lékařská. Velmi krásné výsledky, dosažené na pražských pokračovacích školách, kde je zavedena, doporučují ji všeobecně. Počátek školního roku a doba vyučování je rovněž důležitá a je třeba v této věci dohodnouti se se živnostenskými organisacemi.
S největší rozhodností třeba se ohraditi proti tomu, aby kdokoliv, komu to nepřísluší, do této věci se míchal. Zejména nesmí býti dovoleno, aby politická agitace byla prováděna mezi žactvem pokračovacích škol. Dělo se tak a došlo až k demonstracím a stávkám žáků. Je to odsouzení hodné a ti, kdož zneužívají učňů k politické agitaci, dopouštějí se právě na dorostu velikého hříchu.
Pokud se týče třetí skupiny živnostensko-vzdělávací, již tvoří odborné kursy pro mistry a tovaryše, je potřebí, aby jí státní správou byla věnována větší péče nežli dosud.
Kursy tyto staly se důležitým činitelem a ve všech odborech jsou nejen rozšířeny, ale také velmi oblíbeny. Pořádány jsou ústavy ku zvelebování živností, jejichž činnost i vedle odborných kursů je velmi důležitá.
Od jednoho ústavu v Praze, který byl postaven r. 1898 a od té doby je řízen obchodní a živnostenskou komorou pražskou, a jednoho ústavu na Moravě, jenž je součástkou moravské zemské rady živnostenské v Brně, došlo se k systému několika ústavů v jednotlivých místech.
Systém tento sluší i se stanoviska živnostenského schvalovati, a také vidíme velký rozvoj těchto ústavů. Je to viděti na počtu odborných kursů. Jsou téměř již všechny řemeslné odbory zúčastněny. Tak letošní rok vykazuje samotný ústav ku zvelebování živností v Praze velikou činnost pořádáním plného sta odborných kursů. Ovšem nelze tu zamlčeti, že prostředky hmotné, které se na tyto kursy v pravém toho slova smyslu musí sháněti, jsou nedostatečné a že tato okolnost omezuje neobyčejně možnost, vyhověti potřebám a žádostem řemeslných odborů. Za stejných nepříznivých poměrů pracovaly ústavy druhé. Sem náleží ovšem také to, že naprosto není možno poskytnouti žádoucí a nejvýše potřebné podpory nemajetným - a to jsou skoro všichni - frekventantům těchto kursů, aby mohli se zúčastniti, stravovati a pod., a to právě je největší obmezování.
Kdo sleduje v živnostnictvu samém účinek působnosti odborných kursů, musí doznati, že účinek tento je významný. Z toho je jisto, že kursy tyto, i když zdokonaleny budou odborné a pokračovací živnostenské školy, budou míti pro menší a střední živnostníky svůj význam.
Nejsou to však jen odborné kursy, ale i druhé úkoly ústavů ku zvelebování živností, které spočívají v tom, aby tyto ústavy pro menší živnostníky byly rádci v přečetných otázkách v živnostech se vyskytujících, a to počínaje pokyny a radou o zařízení a úpravě dílny, o výběru strojů a nástrojů, o zkoušení materiálu, o nových vzorech; dále poskytování informací o možnosti dodávek do ciziny a celou řadu různých důležitých informací.
Z ústavů ku zvelebování živností musí býti učiněny instituce moderní, přimknuté k potřebám živnostnictva. K tomu ovšem je nevyhnutelně potřebí, aby nejen se jim dostalo zcela jiné hmotné podpory státu, ale v celku úplně nové organisace za spoluúčasti živnostenských organisací.
Výdej na tuto novou moderní úpravu vynaložený nebude penízem věnovaným jednomu stavu, bude penízem, který tím, že povznese naše řemesla a učiní je schopnými konkurence s cizinou, povznese celý náš hospodářský život, prospěje neobyčejně našim městům, posílí i postavení dělnictva.
Proto s největším důrazem doporučuji vládě, pokud se týče ministerstvu obchodu, aby bez meškání ujalo se iniciativy v tomto směru a zahájilo porady za účelem dobudování a řádného vypravení ústavů ke zvelebování živností. Tím ovšem nemůže býti zatím dotčena dosavadní činnost v tomto oboru.
Jde především o úpravu podpůrné a zvelebovací služby pro živnosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi. To dovedeme my čeští živnostníci pochopiti a přejeme bratrům Slovákům, aby po této stránce podle možnosti co nejdříve byli opatřeni. Nejprve jde o dobudování nového státního ústavu ke zvelebování živností v Turč. sv. Martině. Pak nutno pomýšleti na zřízení dalších ústavů v Bratislavě a jiných významných střediscích na Slovensku. Rovněž nutno učiniti vhodná opatření, aby podpůrná poradní a živnostensko-zvelebovací akce účinně prováděna byla na Podkarpatské Rusi, kde dosud tuto službu provádí referát ministerstva obchodu.
Rozpočet, který tuto projednáváme, sděláván byl ve znamení úspor. Všechna ministerstva musila z toho, co měla rozpočteno jako svoji potřebu, sleviti. A tak i ministerstvo obchodu.
A tu právě se živnostenského stanoviska možno si stěžovati do toho, že z toho mála mnoho-li se celkem na podporu živností dává, hlavně, jak jsem již řekl, srovnáváme-li to s tím, co se dává na podporu zemědělství bylo nutno ještě sleviti.
Celkem vykazuje potřeba titulu zvelebování živností obnos vyšší nežli letos o 1,061.807 Kč. To se však vysvětluje tím, že chystá se mimořádná akce k podpoře lidového průmyslu zejména na Slovensku, na kterou je rozpočteno 2,500.000 Kč. Jinak z důvodů úsporných bylo nutno na všech položkách něco uspořiti.
Není to vysoké a nutno se podrobiti. Nutno však důrazně prohlásiti, že to je možno uznati jenom za opatření přechodné a že je nutno, aby věc ta uvážena byla v koalici, kde musí býti uznáno, že podpora živností v té formě, jak ji žádáme - to je podpora, směřující hlavně k zdokonalení řemeslníků, aby tito byli schopni hotoviti dokonalejší výrobky a tak vítěziti nad cizí konkurencí a zabraňovati tak odchodu peněz do ciziny - není vyhozeným penízem, nýbrž jen dočasně vloženým, který státu ve formě daní v brzku se vrátí a do budoucnosti se stále bude vraceti.
Avšak i když se na věc díváme s jiného hlediska, jsme v plném právu, požadovati daleko větší a vydatnější podporu ke zdokonalení živností. Ministerstvo obchodu má také své příjmy, které v rozpočtu jsou vyšší o 142.800 Kč. Příjmy tyto vesměs přicházejí ze živností, obchodu a průmyslu. Jsou to různé poplatky, na př. plavební, patentní a dost velká část přichází i od těch, kdož jinak užívají dobrodiní podpůrných a zvelebovacích zařízení státu, jako zápisné do kursů.
A tak se setkáváme se zajímavým zjevem, že vydání ministerstva obchodu rozpočtena jsou na r. 1925 penízem 42,931.439 Kč, to jest více o 4,218.686 Kč. Naproti tomu jsou očekávané příjmy v rozpočtu uvedeny číslem 49,395.500 Kč, čili jsou vyšší než výdaje o 6,464.061 Kč.
Tím, co jsem uvedl jako povinnost vlády, pokud se týče zvlášť ministerstva obchodu, k živnostem a obchodu, není všecko vyčerpáno. Nutno také podle pravdy doznati a podle rozpočtu doložiti, že z těchto dalších úkolů ministerstva obchodu jsou mnohé uvedeny. Je tam položka "na odborné poradní sbory", položka "na obchodní zpravodajství", na "zvelebování průmyslu" a "na zvelebování vývozu". I v těchto položkách bylo spořeno. Tak na příklad položka "podpora průmyslu" snížena o milion korun. V r. 1924 činila 2,400.000 Kč a na rok 1925 určena na 1,400.000 Kč. Důležitá je položka na nestátní ústavy pro zvelebování živností, kde bude snížení zvláště boleti. Není sice veliké, ale krutě postihne ústavy, o které jde, poněvadž nemohou bez podpory, se kterou počítaly, vyjíti. R. 1924 činila položka ta 1,139.255 Kč na r. 1925 se navrhuje 1,031.700 Kč. Je tedy snížení ve věcných nákladech o 100.000 Kč a v osobních o 7465 Kč.
Pak jsou v rozpočtu ještě různá opatření ku podpoře živností, stanovená na r. 1925 obnosem 3,250.000 Kč. I zde jest snížení, a to o 350.000 Kč. I toto snížení se bolestně ponese, ač některé lze vysvětliti. V celku však účely těchto položek jsou velmi důležité a není ani pomyšlení, aby trvale na této stlačené výši mohly zůstati. Uvažte, že odtud má se dostati podpory na opatření pracovních pomůcek živnostenských, na poskytnutí provozovacích zápůjček a subvencí, což může býti, jde-li o nadaného řemeslníka, o nové vynálezy neb o nové pracovní metody, základem velikého rozvoje nových odborů řemeslných. Odtud má se dostati podpory hospodářským a nákupním organisacím živnostenským, společenstvům k podpoře snah odborových.
Dále mají býti podporovány snahy živnostensko-vzdělávací, t. j. kursy, přednášky, výstavky učňovských prací, stipendia a cestovní příspěvky. To jsou tak důležité potřeby, že je nezbytně nutno pro příští rozpočet všechno včas s ministerstvem obchodu projednati.
Bylo by přirozeně možno a jistě také nutno o mnohém ještě promluviti, co patří do této skupiny a co souvisí se živnostmi a obchodem, ale nedostatek času mně v tom brání. Jednoho ještě pokládám za nutné se dotknouti. K podpůrné akci živnostenské patří také podpora a řádný rozvoj učednických besídek, na něž přispívá jistou částí i ministerstvo soc. péče. A tu přicházíme k dobrým zkušenostem, že zemská živnostenská rada pro Čechy osvědčila se jako velmi účelný správce všech těchto pomocných akcí živnostenských. Aby skutečně všechny podpůrné, vzdělávací a povzbuzovací snahy měly dobrý účinek pro živnostnictvo, je nezbytně nutno, aby všechno prováděno bylo za součinnosti živnostenských a obchodních organisací. A tu není ani možno, aby nalezen byl lepší a dokonalejší orgán k řízení všech těchto složitých akcí, nežli zemské rady živnostenské. Tak bude plně zastoupeno živnostnictvo a obchodnictvo a přece zachována bude jednotnost a potřebné vyšší a objektivní stanovisko. Pokládám proto za nutné, aby všechny tyto akce soustředěny byly v zemských živnostenských radách. V Čechách a na Moravě rady tyto již jsou a i v tomto obor se velmi osvědčily. Nutně je třeba podobnou zemskou živnostenskou radu zříditi pro Slovensko. Je to nejen přáním slovenského živnostnictva, ale nyní po úpravě živnostenského řádu pro Slovensko je to přímo organickou nutností.
Končím apelem, aby se nejen povolaní činitelé, ale také celá veřejnost snažila pochopiti důležitost a význam živnostenského a obchodního stavu. Pak se také pozná, jak je v zájmu státu samotného, aby stavy tyto nejen byly zachovány, nýbrž i mravně posíleny a hospodářsky upevněny. Uvažte, že všechno, co činíte pro posílení živnostenského a obchodního stavu, mnohonásobně bude státnímu celku vráceno zdárnou hospodářskou činností těchto stavů. V předpokladech, že dojdeme v tomto státě k tomuto nazírání, budeme pro rozpočet, ježto je státní nezbytností, hlasovati. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Šamalík. Dávám mu slovo.
Posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Ujímám se slova k projednávání našeho státního rozpočtu na rok 1925, a to k jeho hospodářské kapitole, do níž zapadají naše zemědělské záležitosti. Celá řada pánů kolegů z různých stran projevila s tohoto místa své názory a podrobila kritice naše národohospodářské poměry. I já musím v zájmu našeho zemědělského stavu, k němuž povoláním patřím, dotknouti se několika otázek, jež jsou dnes naléhavými a jež musí býti vyřešeny v nejbližší době.
Na nás zemědělce těžko doléhá drahota. Nemyslete, že trpí-li drahotou spotřební stavy, jako dělník a úředník, že jí netrpí výrobní stavy: rolník a živnostník. Zemědělec musí nakupovati všechny životní potřeby jako každý jiný konsument a platí je tak draho, jako každý jiný konsument. Velké stížnosti má náš zemědělský stav na velikou drahotu paliva, hlavně dříví, které je nesmírně drahé, a dovolává se spravedlivé úpravy cen palivového dříví. Náš zemědělec je v tom tím hůře oproti jiným konsumentům, poněvadž výrobky zemědělce jsou hluboko pod paritou vzhledem k cenám výrobků průmyslových. Zemědělec své výrobky prodává za ceny, které sám nestanoví. Zemědělec není tedy pánem své úrody, bohužel - doznávám - vlastní vinou, poněvadž se nezabezpečil před zavedením volného obchodu oživením a vytvořením družstev, která by jeho produkty dodávala přímo do rukou spotřebitelů. Družstevnictví zemědělské je poválečnými poměry ochromeno, a doufám, že sanační akce státní je přivede k novému zdárnému životu.
Že zemědělec nemá na ceny obilní moci, to dokáži několika čísly. Přede žněmi je rolník obyčejně vyprodán ze svých zásob. Až do polovice července tohoto roku stál 1 q pšenice podle brněnské bursy 155 Kč, žito 138 Kč, ječmen 155 Kč. Za 14 dní už stála pšenice 175 Kč a za dalších 14 dní už 200 Kč. Rolník v té době od polovice července do polovice srpna nespekuloval na burse, on pilně od noci do noci pracoval za slunečního úpalu, aby úrodu mohl skliditi. V té době však pracovala už spekulace mezinárodní, hlavně bursy, a prodávala staré zásoby obilí lacino koupené s velikými zisky. Není pochyby, že byla letos menší sklizeň chlebovin.
Loni jsem s tohoto místa podrobil zasloužené kritice provádění pozemkové reformy u nás. Co jsem před rokem pronesl, to jsem doložil a pevně na tom trvám. A dnes dokládám, že pochybený způsob provádění pozemkové reformy přivodil všeobecný pokles produkce chlebovin a jiných životních potřeb. Doznaly to už samy agrární republikánské listy, doznal to také v rozpočtovém výboru zpravodaj o záborovém zákoně pan kol. Modráček, a nezapírejme si, že pokles produkce chlebovin u nás je zaviněn pozemkovou reformou, totiž nesprávným a neúčelným jejím prováděním, a také si nezapírejme, že pokles výroby chlebovin bude ještě více stoupati.
Měli jste se podívati do krajů, kde byla provedena pozemková reforma, jak vypadaly mnohé bývalé tak zvané panské pozemky, než je zakryl sníh. Jsou nezorány a pýrem a plevelem zarostlé. Jak z nich mnohý nový majitel odvezl poslední snop, ještě toho pole neviděl. Táži se, jaká bude na tom poli příští sklizeň? Věru by mělo ministerstvo zemědělství dáti si tu práci a přes zimu dáti provésti soupis, kolik ha půdy zůstalo nezoráno a neoseto.
Doznám ještě jednu trpkou pravdu: V řepných krajích využívají noví majitelé panské půdy dobře vyhnojených rolí a docilují výhodných cen řepy; proto kde jaká píď půdy se hodila, osázela se řepou na úkor chlebovin. Řepa sice rychle pomůže zaplatiti nově nabyté pozemky, ale nesporně vytlačuje chleboviny. Co se však stalo, nedá se zvrátiti. My jsme varovali před takovou parcelací, ale mluvili jsme k hluchým uším, ba byli jsme nazváni za to nepřáteli pozemkové reformy a malého lidu a ochránci velkostatků. Já jsem také takový "predikát" obdržel loni za to, co jsem z toho místa promluvil, a hle, za necelý rok jaká to satisfakce. Ve všech novinách píše se o reorganisaci Státního pozemkového úřadu. Je už na čase, aby se provedla. Musím s tohoto místa dnes prohlásiti, že vítáme nápravy prováděné v pozemkové reformě, že chceme se jako koaliční a státotvorná strana zúčastniti účelné a spravedlivé reformy pozemkové, pokud bude směřovati pro zvelebení našeho zemědělství. Za žádnou však cenu nepřejímáme zodpovědnosti za to, co se provádělo bez nás a proti nám. My podepíšeme spravedlivou a účelnou pozemkovou reformu, která po-zvedne náš hospodářský život, ale budeme potírati takovou pozemkovou reformu, která přivádí nedostatek chleba, masa, mléka a zaviňuje drahotu.
Pan ministr zemědělství dr. Hodža zmínil se v rozpočtovém výboru o rychlém tempu provádění pozemkové reformy lesní. Kol. Roudnický už řekl naše stanovisko. My nedůvěřujeme státnímu hospodářství s poli, rybníky a lesy. Proč? V tom nás podpírá orgán republikánské strany "Nový čas", který v době, kdy jsme předložili návrh sněmovně, aby se prováděla parcelace také na státních statcích, napsal článek, který nadepsal "Turecké hospodářství na státních statcích". Uvádím to jenom jako doklad, že v republikánských řadách je tentýž názor o státním hospodářství na pozemcích a statcích jako u nás.
Jedné věci se musím dotknouti. V té době, když jsem podal návrh, aby se pozemková reforma prováděla také na státních statcích, páni státní zřízenci nebo zaměstnanci na státních statcích opovážili se protestovati proti mně jako poslanci, že jsem takový návrh podal, a předložili slavné sněmovně memorandum, ve kterém neslýchaným způsobem dotýkají se také strany, k níž mám čest náležeti. Vytýkají, že prý my - ovšem republikánská strana dostala také svůj díl - zneužíváme pozemkové reformy na účet státu, na účet národa, a dovolují si doporučovati sněmovně, abychom my šli dobrým příkladem napřed a parcelovali majetek církevní. Ohražuji se proti tomuto způsobu jednání pánů státních zaměstnanců na státních statcích, kteří chtějí zasahovati do pravomoci poslanců, a prohlašuji, že se nenechám kritisovati a omezovati ve svém právu a že budeme zkoumati hospodářství na státních statcích, poněvadž je to naší povinností.
Stanovisko naše, jak jsem pravil, vůči sestátnění lesů prohlásil již kol. Roudnický v rozpočtovém výboru a podotýkám, že jsme dosud výsledky vyúčtování nedostali; budeme vyúčtování žádati, abychom mohli posouditi, dá-li se o postátnění lesů mluviti nebo ne.
Naše vláda chce těžké důsledky pozemkové reformy napravovati nákupem cizí mouky. Za celou miliardu se přivezlo od žní do naší republiky cizí mouky, aby prý nastalo zlevnění obilnin. O celou miliardu se zmenšil oběh peněz, následkem toho úroky vzrostly, ale vysoká cena obilí a mouky trvá dále. Ani druhý náběh vlády - zavedení černé mouky - se neosvědčil. Naopak roztrpčil jen náš lid chudobný v horách, který neví, co je pšeničná mouka po celý rok, a šrotuje si ječmen na placky. Musíme jíti jinými cestami, chceme-li chleboviny doma vypěstěné získati po zásobování obyvatelstva. Žádné jednotné vymílání obilí nezjedná nápravy potud, pokud nezaopatříme našemu zemědělstvu lacinějšího krmiva pro dobytek. Každý rolník musí pěstovati dobytkářství při polnohospodářství, což zajisté znamená, že výkrm dobytka spotřebuje veliké množství obilnin. Dosud obyčejně se pro výkrm dobytka používalo otrub, šrotu z ječmene, turkyně nebo ovsa, viky atd. Prosím, všimněme si cen obilí a otrub. 2. července 1924 stál q žita 140, otrub 95, t. j. s dovozem 120 Kč. Tedy srovnejte: Zrno stojí 140, slupka 120 Kč. 11. července 1923 stál 1 q žita 115, slupka 60 Kč. Přidržme se nynějších cen. Prosím, kdo by z vás chtěl přikazovati rolníku, aby prodal 1 q pšenice nebo žita za 210 Kč a kupoval slupky s dopravou za 140 až 150 Kč? Dříve se šrotoval ječmen pro dobytek. Který rolník dnes bude šrotovati ječmen za 260 Kč a prodávati žito za 210 Kč? Pravil jsem: opatřme dostatek levných krmiv z ciziny a ochraňme tak naše chleboviny před skrmováním.
Novinami prošla zpráva, že vláda dala na zkoušku semlíti několik desítek vagonů obilí, aby zjistila, jak se větší vymílání obilí osvědčí.
Když jsem řídil jako předseda - zásobovací výbor a vedl se v něm boj o "černou mouku" - promiňte, že to jen tak poznamenávám, sám jsem měl v úmyslu převzíti referát o jednotném vymílání obilí - chtěl jsem mimo jiná opatření navrhnouti, aby ministerstvo zásobování provedlo zkoušky vymílání, aby mohla býti zjištěna skutečná režie. Je těžko chápati, jak to přijde, že dnes je dražší americké obilí, a lacinější americká mouka u nás. Je-li pravda, že vláda tento pokus učinila - ovšem bez zvýšení režie, sice jak se začne s placenými komisemi, dojdeme ke strašným závěrům pak může to vésti u nás hodně k ozdravění poměrů vyživovacích.
Pronesl jsem tu řadu myšlenek doložených i číslicemi, abych obhájil náš zemědělský stav, že nenese na nynějších drahotních poměrech žádné viny, naopak, že těmito poměry trpí tak, jako jiné stavy spotřební. A proto doufám, že uvěříte, prohlásím-li zde s celou upřímností tužbu nás lidových zemědělců: Budeme nejšťastnějšími, vrátíme-li se k předválečným cenám našich výrobků, ale musí zároveň klesnouti nejen ceny ostatních produktů na míru předválečnou, ale i daně a všecky jiné povinnosti poplatnické. (Výborně!) Ale dokud panuje nynější disparita mezi cenami výrobků průmyslových a zemědělských, musíme trvati na spravedlivém vyrovnání tohoto nepoměru (Tak jest!) buď zavedením ochranných cel na všecky výrobky spravedlivě upravených, nebo zrušením cel na všecko, co k nám se dováží nebo od nás vyváží. (Výborně!) Jedno nebo druhé! Zemědělský lid nesnese, aby byl považován za druhotřídní obyvatelstvo tohoto státu.
Řada řečníků zabývala se otázkami daňových břemen. Stav zemědělský a živnostensko-řemeslnický je tolik přetížen různými daněmi, že klesá pod tou tíhou. Dávkou z majetku a z přírůstku na majetku musí si vlastně lid vykupovati své majetky od státu. Naše lidová strana byla proti zavedení těchto neslýchaných dávek. Bylo jí tehdy vyčítáno, že je proti republice, když pro tuto daň nehlasovala. Dávka majetková mohla velmi republice prospěti, kdyby byla s takovým spěchem, s jakým byla zavedena, také hned provedena. (Tak jest!) 2 roky to trvalo, než došlo k jejím předpisům. A následek? Následkem vzestupu valuty je dávka tato nemožnou. Dobře to řekl nebožtík ministr dr. Rašín: "Kdyby byl v době uzákonění dávky z majetku prodal rolník krávu, a dal celý obnos na tuto dávku a tuto přeplatil, dnes by byl dobíral zpět takový obnos, že by zaň koupil krávu novou". Daň z majetku je těžkou, ale ještě těžší ji činí puntičkářští a proti venkovu zaujatí úředníci někteří.
Provedli jsme novelisaci zákona o dávce z majetku. Do 50.000 Kč základního jmění má poplatník právo na 50% slevu dávky z majetku i přírůstku na majetku. Tato novela platí 3/4 roku, ale berní úředníci žádají na poplatnících ještě stále splacení celého předpisu dávky z majetku a přírůstku na majetku i s úroky, že se jim pak polovina dávky vrátí. Ptám se: Nač se provádí takové šikanování poplatníků a proč takoví úředníci, kteří dráždí poplatníky a přetěžují i samé úřady, nejsou důkladně potrestáni?
Válečné daně jsou už dnes neodůvodněné. Musí se co nejrychleji zrušovati. Vedle válečných přirážek nutno likvidovati daň z obratu. Tato daň nejvíce postihuje zemědělce proto, že některé úřady si dělají se zemědělci, co samy chtějí. Jestliže rolník pošle soupis příjmů určí mu plat podle paušálu. Pakli se přihlásí o paušál, předepíší mu daň z obratu podle vlastního úsudku o jeho tržbě. Toto jednání způsobuje na venkově největší nespokojenost. Nejnespravedlivější jsou daně z domácích zabíjaček a z výroby vín a slivovice pro domácí potřebu. Hlavně na Slovensku způsobuje daň ze zabíjaček mnoho pokut. Berní úředníci jsou v té příčině velmi svědomití. Jak uslyší v některém dvoře zakviknutí, je vyšetřování - a běda - je-li zabíjačka a není-li daň napřed zaplacena. Rolník zabíjí jednou do roka vepře, ne pro lukulské hody, nýbrž pro omastek, který má po celý rok. Proč má platiti daň ze spotřeby vlastního produktu? Více než tato daň vynáší státu pokuty. Tato daň musí býti co nejdříve zrušena.
Daň z vlastní spotřeby vína je zrovna tak nespravedlivá jako daň z pálení slivovice. Rolník platí pozemkové daně a velké přirážky z vinic a ovocných sadů, ale musí platiti značnou daň i z výroby vína a slivovice pro svoji domácnost. Výroba vína do 200 l je osvobozena od daně, ale pálení slivovice je značně zdaněno od prvního litru. Rolnictvo je dnes na rozpacích, má-li jinak bezcenné ovoce zužitkovat na slivovici, když její výroba novými nařízeními jest tak sešněrována. Za Rakouska směl si rolník pro domácí spotřebu napáliti 60 l slivovice bez daně. Republika připravila moravské rolnictvo o tuto výhodu.
Tato rolnická podomácká výroba lihu ve způsobě slivovice má velký význam pro naše hospodářství i po té stránce, že lihovinou touto dá se velmi dobře čeliti účinkům zhoubných nemocí, zejména slintavky a kulhavky.
Dovoláváme se proto osvobození výroby slivovice pro rolnické domácnosti z vlastního ovoce prováděné aspoň do 1/2 hl a doporučuj i k úvaze, aby se organisovala za součinnosti státu výroba slivovice, aby mohla býti vyvážena jako zvláštní likér do Francie, Belgie, Anglie a jiných států.
Měl bych se zmíniti ještě o způsobu vybírání daní. Poplatník dostává jen složní lístky a exekuce, ale neví, kolik a nač má platiti. Za Rakouska měl předpis už začátkem roku. Dnes čím více platí, tím více složních lístků mu přichází. V tom musí nastati náprava. My chceme dáti státu, co potřebuje, ale chceme také spravedlivé předpisy a spravedlivé a rychlé řízení při vyřizování oprávněných rekursů.
Na Boskovsku se rozesílají v těchto dnech předpisy daně z příjmu za poslední tři roky všem poplatníkům. Tím vznikl omyl kol. Marchy, že jen páni Salm, Fries a Tesař nedostávají předpisů. Nejsem advokátem těchto pánů, ale přesvědčil jsem se o tom, že všichni tito tři páni dostávají předpisy na dávku z příjmu a také ji platí. Žádáme tedy správné předpisy, aby tu byla možnost odvolání. A žádáme také trochu lidské jednání při vymáhání daní.
Uvedu jeden případ, ač bychom jich sebrali daleko více. Je z Tišnovska. Jaroslavu Zavřelovi z Lažánek u Tišnova dala berní správa v Tišnově exekuční cestou prodati na zaplacení dluhovaných daní pár koní, které potřeboval k potahu, aby obdělal své pozemky. Jmenovaný zemědělec roku 1914 narukoval, ve válce mu zemřela v jednom měsíci žena a syn, byl nucen všechen živý inventář odprodati a se svým potahem tu hospodařil jeho otec. Po válce se vrátil domů a musil za 70.000 Kč obstarati jak živý, tak mrtvý inventář. Za pár koní zaplatil 35.000 Kč a nyní berní správa, jelikož nemohl zaplatiti daně, mu koně exekuční cestou prodala za 4000 Kč. Ten člověk nemá ještě brázdy zoráno a zas to. Prosím, tak se jedná. Co na takové jednání říci? A takových případů je více. Je to zbytečné dráždění poplatníků a celé veřejnosti, a soudím, že to musí přestati. Čekali jsme reformu daňového systému, zatím však čteme v novinách, že se řešení této důležité otázky o celý rok ještě prodlouží. Voláme po rychlé, důkladné a spravedlivé úpravě daňového systému! (Výborně!)
Dovolte, abych se stručně zmínil o potřebách chudých horských krajů moravských. Tyto kraje, jako Moravský kras, Kunštátsko, Novoměstsko, Drahansko, postrádají komunikací, hlavně železnic. Co se už kraje ty navolaly po vybudování drah do Krasu a odtud přes Drahansko na Prostějovsko, ze Skalice do Olešnice, z Velkého Meziříčí do Nového Města a dráhy Brno-Okřiško do Velké Byteše, z Velkého Meziříčí do Křižanova, ale všecko volání je marné. Kraje ty jsou rády, že tam jezdí státní autobusy, ovšem za těžkých podmínek. Stát musí uznati zde chudobu krajů a umožniti aspoň autobusové spojení bez doplatků a garancií za levné tarify.
Živelní pohroma ožebračují zvlášť horské kraje. Dosud nouzové akce byly bezvýsledné, poněvadž provádějí se pozdě a často se jich zneužilo k politickým korupcím. Doufáme, že se uskuteční brzo dobrovolné, levné státní pojištění proti živelním pohromám a pádu dobytka, při kterémž stát podepře zvláštní podporou kraje chudobné, aby se proti škodám mohly zajistiti, čímž odpadnou pak nouzové podpory vůbec. Vřele vítám projev pana mini stra zemědělství, který učinil v rozpočtovém výboru o zřízení rolnických komor. Nemůžeme už déle strpěti, aby existovaly zemědělské rady, obsazené následkem nespravedlivých volebních řádů jedinou stranou, která si ze zemědělských rad vytvořila účinný prostředek pro své politické cíle. Prostředek ten jmenuje se subvenčnictví. Byl bych pro to, aby se subvenčnictví vůbec škrtlo a neprovádělo. Ale bohužel, poměry jsou takové, že musí se se strany státu podepříti podniky, družstva, která také pro dobro státu pracují.
Když má systém subvenčnictví u nás dále potrvati, pak nesmí býti výsadou jedné strany, která pomocí státních peněz se udržuje a potírá druhé státotvorné strany. Subvenčnictvím se nesmí jedna strana zesilovati; na to nejsou peníze - daně - všech poplatníků! Budeme snahu pana ministra zemědělství o zřízení rolnických komor všemožně podporovati, aby co nejrychleji zřízeny byly.
Zdůraznil-li jsem různé potřeby našeho zemědělství v našich zemích t. zv. historických, pak musím dovolávati se pomoci a ochrany pro zemědělce na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tam jsou, bohužel, poměry jiné než u nás. Naše republika nesmí býti k zemědělcům na Slovensku a Podkarpatské Rusi jako matka přísná a tvrdá, která je horší než byla k nim maďarská macocha, nýbrž musí k nim býti jako matka dobrá, soucitná a uznalá. Ne trestat a věznit pro každou maličkost, ale vychovávati a uvědomovati. Dobrý, uvědomělý slovenský a podkarpatskoruský zemědělec stane se tak dobrým sloupem Československé republiky jako zemědělec český, moravský a slezský, když bude naše republika k zemědělskému stavu spravedlivou a uznalou.
Končím a prohlašuji: Rádi povolujeme státu, co míti musí, ale žádáme, aby i stát dával zemědělcům, co zase oni musí míti. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku panu posl. Kleinovi.
Posl. Klein: Vážená sněmovno! Při vstupu na půdu nově zvoleného parlamentu byla provedena obsáhlá politická debata. Prohlášení tehdejší vlády bylo předmětem úvah všech politických stran a je zajímavo připomenouti, že po této velkorysé a velmi věcné politické debatě následovala při příležitosti projednávání osnovy zákona, kterým byl zřízen úřad pro zahraniční obchod, rozprava hospodářská. Zřízení úřadu pro zahraniční obchod nebylo v kruzích odborných uvítáno s jásotem, neboť plným právem prohlašovalo se, že není třeba zřizovati zvláštní samostatný úřad pro export, že pro tyto potřeby úplně postačí dosavadní ministerstvo obchodu, ve kterém se má zříditi autonomní sekce vývozní. Osnova sama zavdala však příčinu k rozpravě o naší obchodní politice a mnohé, co tehdy bylo řečeno, nebylo dosud provedeno. Byl jsem sám zpravodajem této vládní osnovy a budiž mi dovoleno, abych dnes, kdy úřad pro zahraniční obchod byl likvidován, prohlásil několik myšlenek, které souvisí s naší hospodářskou politikou vůbec, a poukázal na vztahy mezi zaměstnanci a politikou obchodní.
Bylo by vždycky dobře, kdyby po politické debatě mohla následovati debata hospodářská, poněvadž to, co politicky se slibuje a politicky se podepírá, nemůže bez rozumné a cílevědomé obchodní politiky býti uskutečněno. Národohospodáři právem prohlašují, že jen zdravá politika hospodářská je oprávněna o sobě hovořiti, že je politikou mírovou. Nastávají-li po technické válce obtíže mezinárodní, jsou to především obtíže hospodářské a chceme-li tudíž mluviti o zabezpečení míru v Evropě, musíme souběžně také mluviti o zdravé mezinárodní hospodářské politice.