Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ad 4. Hlasování o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4779), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832).

Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Osnova má toliko dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Dám o celé osnově hlasovati najednou, není-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími oběma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, ať zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tu ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Druhé čtení dám na pořad schůze příští, po případě dnešní, bude-li osnově přiznáno projednávání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu.

Nyní budeme jednati o odst. 6 dnešního pořadu, jímž jest:

Zpravodajem výboru zemědělského je pan posl. Koudelka a výboru rozpočtového pan posl. Křemen.

Dávám slovo zpravodaji výboru zemědělského, panu posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Když v roce 1923 byly předloženy sněmovně četné iniciativní návrhy poslanců, žádající pomoc krajinám živelními pohromami postiženým, rozhodla se sněmovna tak, že povolila vládě zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění. Je to zákon ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n. Zákonem tímto zřizuje se při ministerstvu zemědělství pro účely veřejného živelního pojištění fond, dotovaný částkou 50 milionů korun. Ministr financí byl zmocněn, aby opatřil částku tuto úvěrními operacemi. V §u 2 tohoto zákona bylo však výslovně uvedeno, že částka 50 milionů korun má býti věnována ke zřízení veřejné živelní pojišťovny, bude-li tato pojišťovna zřízena v roce 1923. Nebude-li zřízena, tedy má býti z této částky vyplacena podpora krajinám postiženým živelními pohromami v tomto roce 1923. Nedošlo ke zřízení živelní pojišťovny veřejnoprávní a nedošlo snad ani k výplatě nějakých částek těm, kteří byli loňského roku živelními pohromami postiženi, ba mám za to, že nebyl tento fond ani kontrahován, že máme sice zákon, který zmocňuje ministra financí opatřiti úvěrními operacemi těchto 50 milionů, ale že k uskutečnění toho nedošlo. Také letošního roku byly četné krajiny našeho státu postiženy živelními pohromami nejrůznějšího druhu. A vláda, hledajíc finanční prostředky k podpoře opravdu postižených, žádala senát vládním návrhem o zmocnění, aby mohla z tohoto fondu 50 milionů vyplatiti částku 10 milionů korun pro letošní rok k sanování těchto živelních škod.

Senát učinil příslušné usnesení, a je nyní na slavné sněmovně, aby o něm rozhodla.

Výbor zemědělský pojednal o tomto usnesení senátním a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby je schválila beze změny. Zákona toho je třeba. Podle výkazu ministerstva zemědělství bylo letošního roku postiženo živelními pohromami v Čechách celkem 36 okresů, na Moravě 32 okresy, na Slovensku asi 32 okresy a na Podkarpatské Rusi těžce prý byla postižena obec Kabolja Poljana. Mám však za to, že tento seznam škod způsobených živelními pohromami není úplný. Mně je dobře známo, že okresy před Prahou, na příkl. okres kouřimský byl letošního roku postižen dvakráte, a to velice těžce krupobitím, dále byl postižen okres českobrodský a Prachatice. Tedy soudím, že tento úřední výkaz je značně neúplný. Naplňuje mne to jistým podivením právě proto, že je to výkaz ministerstva zemědělství a že je mně známo, že škody způsobené živelními pohromami v českobrodském okresu byly ministerstvu zemědělství hlášeny.

Doporučuji jménem zemědělského výboru, aby se slavná sněmovna připojila svým usnesením k usnesení senátnímu. Pokud se týče rozdělování této částky, výbor zemědělský odkazuje na svoji zprávu tisk 4204 z loňského roku, ve které je výslovně zdůrazněno, že má býti při rozdělování pamatováno zejména na nejtíže poškozené malé zemědělce. Výbor zemědělský však připojil resoluci, kterou doporučuji taktéž jeho jménem ke schválení, aby vláda "pojala do nouzové akce udílení podpor na veřejné cesty, zničené dopravou dříví z lesů napadených mniškou a pro ten účel povolila zvláštní dotaci."

Výbor zemědělský uvážil okolnost, že již od letošního časného jara jednáme o iniciativním návrhu, kterým má býti také tato otázka řešena. Poněvadž k uspokojivému řešení dodnes nedošlo, má zemědělský výbor za to, že z této částky 10 mil. Kč, která celkem nestačí - vždyť škody způsobené živelními katastrofami jenom na Moravě se odhadují na 10 mil. Kč - bude možno nějakou částkou pamatovati na obce a okresy, postižené těžkou kalamitou mniškovou a zničením jejich veřejných cest.

Doporučuji tedy jménem zemědělského výboru, aby slavná sněmovna učinila usnesení o obnosu 10 mil. Kč k podpoře těch, kteří byli letošního roku postiženi živelními pohromami, a k usnesení senátnímu se laskavě připojila. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového panu posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Právě v tento čas tisíce zemědělských pilných rukou rozsévá po vlasti naší ta malá zrnka obilí, která se snoubí s půdou, aby z nich nastal nový život, který přinese chléb veškerenstvu. Je radost podívati se dnes na upravená pole, která vyhlížejí jako zahrady mezi tmavou zelení jetelů a luk, což svědčí o neobyčejné píli a lásce našich zemědělců k jejich práci, již konají s napětím všech sil a použitím všech prostředků moderní techniky a chemie v přípravě a výběru semen, aby docílili co možno sklizně největší.

Cestoval jsem celou Evropou, také Asií, nikde však neviděl jsem u jiných zemědělců tolik píle v zemědělství jako u nás, která tvoří divy a na skalnatých svazích naší pahorkatiny přes 700 m nad mořem dociluje sklizní značně vysokých. Tato práce zemědělská by měla býti všude a zvláště státem uznána. Bohužel však politické sobectví a demagogie odhání od sebe spravedlnost vůči těmto pracovníkům, kteří nestojí na ulici, nýbrž za pluhem, nežalují, nýbrž zvyšují svoji práci, nechodí po zábavách, nýbrž šetří, aby jim berní exekutor nezabavil poslední majetek z chléva, zvyšují svoji práci a stále se přičiňují o vyšší sklizeň.

Nikdo nechce viděti do nitra zemědělce, které již při prvním rozhození zrna plní se obavami, jak bude jeho práce po roce odměněna, a nebude-li zklamán, jak často bývá, ve svých nadějích. Dílna naše je stále otevřena. Rozmary přírody častokráte bičují v tvář tohoto zemědělského pracovníka a zvláště letošního roku dlouho trvající deště v době žní i v době setí ztěžovaly práce žňové, takže ještě dnes na naší pahorkatině najdete na poli mandele zčernalého ovsa a kopky vzrostlého již obilí.

Veliké spousty sněhu, které kryly letošní zimu ozimy, prospívaly sněti sněžné, která zničila polovinu zasetého žita, a nyní třeba kupovati originelní osivo od pěstitelů se značným nákladem a pracovati na jeho moření. Rok 1924 byl zvláště kritický. Ve více než 90 okresích postiženo bylo zemědělství katastrofálním krupobitím, vodními záplavami, takže v četných okresích opakující se pohromy živelní ohrozily zemědělský provoz velice vážně, hlavně ovšem v takových případech, kdy jednalo se o drobné zemědělce, zahajující svoji hospodářskou činnost na přidělené jim půdě v důsledku provádění pozemkové reformy.

Tito drobní zemědělci následkem opakujících se živelních pohrom předchozích let a zvláště r. 1924 stojí téměř před zničením hospodářským a v četných případech, nemajíce dostatek provozovacího kapitálu, zahájili svoji hospodářskou činnost s kapitálem vypůjčeným, který je jim těžko spláceti, když výsledky celoroční práce a námahy zničeny byly živelními pohromami. (Tak jest!)

Vláda, jsouc si vědoma potřeby zachrániti tyto drobné zemědělské podnikatele, rozhodla se předložiti zákonodárným sborům osnovu zákona, jímž zajištěna má býti částka 10 milionů Kč ku podpoře zemědělců v oněch okresích, které opět letos postiženy byly živelními pohromami.

Jsme si vědomi, že tato částka zdaleka nenahradí škody způsobené a že bude potřeba postarati se vhodným způsobem o to, jak by v budoucnu tyto škody živelní byly zmírněny. Dosavadní pojištění soukromé nestačí. Právě ti zemědělci nejchudší v krajinách nejohroženějších nemohou platiti tak vysoké premie, jaké dnes se požadují, neboť zvláště tam, kde často kroupy potlučou, jsou premie nejvyšší.

Také pěstování bramborů, nejrozšířenější to plodiny v našich horských oblastech, zdá se býti do budoucnosti ohroženo šířením se zhoubné nemoci u bramborů, rakoviny. Nemoc ta zavlečena byla k nám dovozem bramborů z ciziny, a byť se u nás vyskytovala pouze v ojedinělých případech v severních okresích, jest třeba, aby jí byla věnována zvláštní pozornost se strany vlády, aby zřízeny byly dobře vybavené výzkumné ústavy bramborářské a podporován byl státem nákup sadby proti rakovině imunní. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)

Slavná sněmovno! Byť prostředky vládou navrhované k účelům podpor při živelných pohromách nebyly tedy dostatečné, musím s povděkem vládní opatření vzíti na vědomí, jelikož vyplývá z něho přes obtížnou peněžní situaci našeho státu pochopení vlády, poskytnouti poškozeným podpor alespoň v takovém měřítku, aby zabráněno bylo nejkrutějším následkům bídy lidské, vzniklé živelnými pohromami.

Prostředky, které vláda k tomuto účelu hodlá si opatřiti předloženou osnovou zákona, mají býti zajištěny z padesátimilionového fondu, zřízeného při ministerstvu zemědělství zákonem ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., k účelu podpory veřejného živelního pojištění.

Návrhem tohoto zákona mění se § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., který byl přijat již senátem Národního shromáždění, a z usnesení výborů rozpočtového i zemědělského navrhuji plenu poslanecké sněmovny přijetí zprávy senátní beze změny.

Současně navrhuji, aby přijaty byly oběma výbory přijaté již resoluce. Tím končím. (Potlesk.)

Předseda (zvoní:) Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" p. posl. Füssy; na straně "pro" p. posl. Štolba.

Než udělím slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou.

Je snad proti tomuto námitka? (Nebyla.)

Není jí. Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž jest p. posl. Füssy.

Posl. Füssy (maďarsky): Dámy a pánovia! Potešila ma zpráva, že minister financií zamýšľa poukázať rýchlu podporu desať milionov korún prvotným výrobcom, t. j. ľudu zemedelskému, živelnými pohromami postihnutému.

Vážené dámy a pánovia! Týchto desať milionov korún v terajšom roku živelnými katastrofami tak často navštevovanom, keď zemedelská trieda tak obrovské škody utrpela - nech sa obnos tento rozdelí akokoľvek spravodlive - bude znamenať pre poškodených iba toľko, ako odrobinka pre hladujúcich.

Dovolím si poukázať na špeciálne prípady. Podĺž veľkých riek, menovite podĺž Dunaja, bola zničená celá úroda v chotároch obcí tam ležiacich následkom mnohých pršiek, ktoré trvaly celé leto a následkom vysokého stavu vody. Obzvlášte v 7 obciach na Žitnom ostrove, ktoré majú rozsah 4000 kat. jutár, bolo 3600 kat. jutár úplne pod vodou a tým bola úroda naprosto zničená.

Dovolil som si vtedy vyzvať a intervenovať u ministerstva financií stran podpory. Štatisticky som poukázal na zúfalé položenie, keď len zo sena zničené bolo 80.000 kat. jutár; jestli pripočítame k tomu iné hospodársky vzdelávané poľnosti, až potom vidíme, že tých 10 milionov korún je tak nepatrným obnosom, ktorým - i keby sa peniaze tieto spravodlive podelily - nemožno pomôcť triede maloroľnickej. Bojím sa ešte toho, že summy tejto bude použité k politickým účelom a že ona nebude podporovať tých pravých poškodencov, ale bude slúžiť ideám politických strán.

Znova a slávnostne prehlašujem, že zpráva o tom, že pán minister financií chce sa postarať o ľudí živelnými katastrofami postižených, mile ma prekvapila, avšak návrh prijímam len pod tou podmienkou, jestli bude táto podpora spravodlive rozdelená a poukázaná len poškodeným, ktorí si ju zaslúžili. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Štolba.

Posl. Štolba: Slavná sněmovno, vážení pánové a dámy! Včera ve své řeči jsem se zmínil o postavení zemědělce v horských krajích, jemuž je těžko uhájiti svou existenci v této těžké době při normální úrodě a křiklavě nespravedlivých předpisech daňových, a zmínil jsem se také o tom, že daně jsou předpisovány i tenkráte, když tento ubožák nic se svých polí nesklidí.

Dnes opět jsem se přihlásil k slovu, a to ne proto, abych projevil nějakou radost, že byl povolen pro poškozené nepatrný obnos 10 mil. Kč, nýbrž abych vám a celé vládě projevil stesky lidu pracujícího na půdě, lidu, jemuž často živelné pohromy zničí za 10 minut celoroční námahu a uvedou jej v bídu a zoufalství. Jen ten, kdo nejen viděl, ale i prožil, kdo sám byl postižen živelní pohromou, může věděti, jaká vnitřní těžká muka prožije člověk, který oral, sel, ale neklidil. Muka tato jsou ještě hroznější, není-li postižený majetkově silný, a když čekal 12 měsíců na mzdu za svou celoroční práci, když čekal, že to, co do půdy po 12 měsíců dával ve způsobě hnojiva, osiva a práce, dostane zpět, že přímo ve 12. hodinu, před samotnou sklizní, za 10 minut je mu zničena veškerá práce, námaha, mzda i naděje na zaplacení výloh prodejem úrody. Když přijde krupobití, nebývá tato škoda způsobena zemědělci jen na úrodě tohoto roku, ale je citelna několik roků. Škoda taková bývá způsobena zničením píce, slámy, zemědělec je často nucen vyprodati dobytek, neboť nemá ho čím krmiti. Pole má potrhané a nastává mu nová a těžká práce: má zavážeti rokle, spravovati cesty atd. Snad, dámy a pánové, jste někdo viděl letošního roku ohromné škody na povodí Úhlavy, Úslavy a Klabavky, jak stály kupky sena, fůry se senem naložené, sekací stroje celé týdny na lukách, z nichž bylo velké moře. Zejména tak tomu bylo v krajině u Rokycan a Hořovic, okolo Plzně a Klatov a i jinde. Měl jsem právě příležitost viděti škody způsobené živelnými pohromami letošního roku na Moravě a na Slovensku, kde člověku jen poněkud citlivému musily vytrysknouti slzy z očí nad bídou lidí, jimž pohroma vzala všechno. Pozorovateli z povzdálí se zdá, že záplava luk není takovou škodou, ale klame se, neboť na lukách, jako bylo letošního roku na senách a otavách, byla píce ve velkém množství úplně zničena. Avšak ještě horší, než škoda utrpěná na píci, je ohromná práce s odklízením bahna i štěrku a zejména vysekání podkalené a podbahnité píce.

Jsou ještě jiné živelné pohromy nemalého dosahu. Znám rolníka, kterému padlo různým způsobem za 5 let 6 koní a 4 hříbata a ne snad jeho vinou; naopak, ze strachu z nových škod byl dvojnásob opatrnější, a přece jen škody ty stále a stále se opakují.

Hroznou živelní pohromou je požár, a ten zdá se mi ze všech pohrom nejnebezpečnější. Jednak hrozné ztráty a pak ta strašná práce. Vzpomínám na požár našeho statku ve svém mladém věku, kdy po žních, kdy bylo všecko svezeno, vyhořel celý náš statek. Jaká to byla škoda! Shořely budovy, seno, obilí, a často i dobytek shoří a celý inventář, veškeré stroje, vozy a drobné nářadí. A vedle ohromné škody, která takovéto jednotlivce nebo dokonce mnoho jednotlivců v obcích stihne, ta ohromná a nekonečná práce! Co takových a jiných škod způsobených různými živelními pohromami každoročně máme, je nespočítatelné. Kolik zemědělců každoročně přichází o výsledky své celoroční námahy a kolik každoročně ztrácí takto naše zemědělství vůbec, to bylo by třeba, aby každoročně zjišťovala vláda a uvažovala o způsobu, kterým by zemědělcům v krajích živelními pohromami stiženým bylo zajištěno, že se jim dostane přiměřené náhrady.

Dnes je na pořadu zákon, podle kterého má se dostati podpory těm, kteří postiženi byli živelními pohromami, a to r. 1924. Částka 10 milionů však na tyto škody naprosto nestačí, a kdybych měl mluviti za svou osobu, já bych o ni u státu nežebral a zejména ne, aby jí bylo užito podle dosavadních zásad vládou stanovených. Uvedu hned, proč! Částka ta je příliš malá a nedostatečná, než aby mohla nějak pomoci nebo zmírniti bídu těch, jimž úroda byla zničena nebo poškozena. Vláda naše staví se na zastaralé stanovisko, které praktikovalo se za vídeňských vlád, a to, že má dostati podporu jen ten, kdo je na své existenci ohrožen. Včera jsem o tom existenčním ohrožení mluvil. U nás zemědělců nastalo by podle dosavadních zásad ohrožení existence až tenkráte, až by rolníkovi padl poslední kus a při tom by se mu snad musila sbořiti ještě chalupa. Dokud toto má, dokud má kus pole, dokud má krávu, není existence jeho podle dosavadních zásad ohrožena. Máme v župě obce, které byly třikrát, ano i čtyřikrát za sebou postiženy živelní pohromou, a tu se ptám: Není-li v takovém chudém kraji, kde zemědělec ať větší nebo menší je třikrát i čtyřikrát za sebou postižen, kde stále dává do svého zemědělského podniku jen peníze a zase jen peníze za hnojiva, osivo, na čeleď a přirozeně na živobytí, na své existenci ohrožen? Jistě, že u zemědělce, když je několikráte za sebou postižen živelní pohromou, nemůže se mluviti o tom, že by nebyl na své existenci ohrožen. Vláda jistě má zde svatou povinnost, aby zemědělci, který ke státu koná až do nejzazších mezí své povinnosti, v osudné chvíli, kdy skutečně toho potřebuje, pomohla. A tu bylo by potřebí změniti tento způsob a bylo by podle mého a našich zemědělců úsudku potřebí změniti ten způsob tak, aby to nebylo rozdáváno jako příspěvek, jako podpora, nýbrž aby to bylo dáváno jako příspěvek buďto na hnojivo nebo na osivo. Vážení pánové a dámy, kdyby se to tak praktikovalo, aby částka ta byla dána na osivo, tedy našemu zemědělci bylo by umožněno koupiti zlepšené osivo anebo umělé hnojivo, které by přineslo nejen jemu, ale také širokému konsumentstvu zisk, neboť na polích by se daleko více urodilo a neměl by tedy z toho prospěch jen ten sedlák, drobný zemědělec, ale také stát a široké vrstvy konsumentstva. Vždyť je dnes ještě celá řada našich zemědělců, kteří neznají dosud ušlechtilého osiva, kteří neznají také umělého hnojiva, a kdyby jenom jednou bylo jim možno ukázati, jaký význam má ušlechtilé osivo a jaký význam má umělé hnojivo, jistě by v budoucnosti, i když by jim vláda na ně příspěvek nedala, takové osivo a hnojivo kupovali. Přimlouval bych se tedy, aby ta stará praxe, která zde byla a která je z doby Rakouska, byla změněna v ten smysl, aby příspěvek ten byl dáván na nákup hnojiva a osiva.

Ostatně způsob udílení podpor, dožebrávání se těchto podpor a takových almužen je našeho stavu nedůstojný. (Tak jest!) A byl bych velmi rád, kdyby vláda konečně již jednou uznala za povinnost učiniti opatření, jimiž by byla zemědělci zajištěna jeho práce, aby totiž zřízena byla státní, povinná, levná, všeobecná pojišťovna, u níž by zemědělec byl pojištěn a chráněn v případech živelních pohrom, aby tak nebyl vysazen na milost a nemilost. Tím končím. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Měl bych teď dáti čísti došlé návrhy k této osnově, ale v posledním okamžiku podáno bylo několik návrhů německých, jež se musejí ještě překládati. Proto přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu a přikročím k odstavci dalšímu. (Posl. dr. Schollich [německy]: Ach, je to komedie, není-liž pravda?)

Volám pana posl. dr. Schollicha za tento výkřik k pořádku. Hledím vyhověti právě potřebě německých pánů poslanců, aby jejich návrhy staly se předmětem jednání, a pan posl. dr. Schollich shledává za účelné takto vystupovati!

Námitek proti mému návrhu není.

Přejdeme tedy k 7. odstavci pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan posl. Bradáč. Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Bradáč: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Výkřiky posl. dr. Schollicha. - Předseda zvoní.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 7 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 8, jímž je:

Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Remeš.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Remeš: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 8 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k 9. odstavci, jímž je:

K odůvodnění návrhu na zkrácené projednávání podle § 55 jedn. řádu uvádím:

Osnovy tyto projednány a usneseny byly kromě třetí osnovy o obnově drobných pachtů již ve čtení prvém. Přiznáním zkráceného řízení má býti pouze zkrácena 24hodinná lhůta, která podle jednacího řádu - § 54 - má při normálním řízení uplynouti mezi skončením čtení prvého a čtením druhým, a má se ušetřiti svolání nové zvláštní schůze, která by po uplynutí 24 hodin od čtení prvého zabývala se toliko druhým čtením vyjmenovaných osnov.

Abychom tedy mohli přikročiti po vyřízení prvého čtení - to se týká ještě předlohy o obnově drobných pachtů - ihned ke čtení druhému, navrhuji přiznání zkráceného řízení všem jmenovaným osnovám.

Nebylo vysloveno přání po odděleném hlasování. Dal bych tedy hlasovati o návrhu na zkrácené projednávání těchto čtyř osnov najednou.

Není proti tomu námitek? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo tedy souhlasí, aby osnovy:

a) zákona živnostenského pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 4773),

b) zákona, kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, čís. 244 Sb. z. a n., upravující právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4834),

c) zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů (tisk 4802),

d) zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832),

projednány byly řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přiznala zkrácené řízení všem těmto uvedeným osnovám zákonným.

Přikročíme tedy ihned ke druhému čtení u těch tří z nich, u nichž bylo již provedeno čtení prvé.

Jest to nejprve:

Zde jsou zpravodaji p. posl. Prášek a p. posl. Kamelský.

Mají páni zpravodajové nějaké opravy nebo změny?

Zpravodaj posl. Prášek: Nikoli.

Zpravodaj posl. Kamelský: Rovněž ne.

Předseda: Změn není.

Budeme hlasovati o této osnově ve čtení druhém.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Přejdeme ke druhému čtení další osnovy:

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. Ulrich.

Ježto pan zpravodaj není přítomen, jmenuji zpravodajem předsedu výboru ústavně-právního p. posl. dr. Hrubana.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Nemám!

Předseda: Není tomu tak.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, pozměňujícím předchozí usnesení poslanecké sněmovny.

Teď přikročíme ke druhému čtení další osnovy:

Zpravodajem jest p. posl. Prášek.

Táži se, má-li pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Prášek: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a tím vyřízen jest odstavec 9 pořadu dnešní schůze.

Teď měli bychom přistoupiti k odloženému odst. 3 pořadu, jímž jest zpráva výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 4802) k vládnemu návrhu zákona (tisk sen. 1940 a 1952), ktorým sa doplňuje a čiastočne mení zákon zo dňa 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnove drobných zemedelských pachtov, doplnený a čiastočne zmenený zákonom zo dňa 13. červenca 1922, čís. 213 Sb. z. a n.

Měl jsem původně v úmyslu ve smyslu §u 35 našeho jednacího řádu dáti projednati tuto věc, poněvadž uplynula již dávno lhůta v této věci daná sněmovnou výboru, aniž došla zpráva výborová. Stojí totiž v §u 35 v odst. 2: "Není-li zpráva ve lhůtě podána, aniž výbor žádal o prodloužení lhůty, anebo nebyla-li lhůta prodloužena, může předmět býti dán na jednací pořad i beze zprávy výborové. Zpravodaje určí v tom případě předseda sněmovny."

Měl jsem tento úmysl již proto, že jest "periculum in mora". Zákon dosavadní má totiž platnost pouze do konce tohoto měsíce a proto jsem pokládal za žádoucí, aby věc byla vyřízena ještě v této schůzi, kterou pokládám za poslední. Ale poněvadž vysloveno bylo přání se strany velmi závažné (Výkřiky německých poslanců.) a také se strany oposiční, aby se umožnilo výboru, aby se touto věcí ještě zabýval, přerušuji tuto schůzi na 1 1/4 hodiny, tedy do 1/2 7. hod. večer, a v té době bude se konati schůze výboru zemědělského, ihned po přerušení schůze plenární.

Prohlašuji schůzi za přerušenou.

(Schůze přerušena v 5 hod. 10 min. odpol. - opět zahájena v 6 hod. 45 min. večer.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přejdeme k dalšímu odstavci dnešního pořadu, k odloženému 3. odstavci, jímž jest:

Zpravodajem je p. posl. Dubický, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal dne 4. července tohoto roku s některými změnami vládní návrh zákona o obnově drobných zemědělských pachtů.

K vývoji otázky ochrany drobných pachtů dovoluji si uváděti toto:

Zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., poskytl drobným zemědělským pachtýřům - do 8 ha vlastní i pachtované půdy - jimž prošel pacht v druhé polovici r. 1921, možnost domáhati se obnovy pachtu na 3 roky. Zároveň stanovil, že propachtovatelé mohou odporovati obnově, nemají-li sami více než 15 ha vlastní půdy anebo jsou-li tu určité okolnosti, za kterých mohou vzíti pozemek do vlastní správy. Z výhody odporovati obnově vyloučil zákon obce a jiné právnické osoby, dále majetek zabraný a deskový.