Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 120, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 120 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 120 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 121 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 121 je schválen podle zprávy výborové.
K § 122 je návrh pp. posl. Füssyho a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
14. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
K §u 122 pripojený buď odstavec:
"(3) Pomocník nemá nárokov na odškodné, zanikne-li živnostenský závod následkom živelnej pohromy."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 122, jak ji navrhují pp. posl. Füssy a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Füssyho a soudr. je zamítnut.
Budeme hlasovati o tomto §u 122 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 122 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 123 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 123 je schválen podle zprávy výborové.
O §§ 124, 125 a 126 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 124, 125 a 126 jsou schváleny podle zprávy výborové a tím byl současně zamítnut negativní návrh pp. posl. Merty a soudr.
O § 127 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 127 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 128 je návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
16. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 128, odst. 1, lit. g) budiž škrtnuta.
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 128, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 128 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 128 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 129 až 133 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 129 až 133 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 134 je návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
17. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 134 nechť se připojí tento odstavec:
"Učeň nesmí pracovati přes zákonem stanovenou dobu pracovní."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 134 jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 134 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 134 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 135 je zde návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
18. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 135 nechť odst. 5 zní:
"Učeň může býti odvolán z místa učednického, když jest kýmkoli týrán a když není přidržován k odborné práci.
Učni budiž poskytnuta 4 nedělní dovolená v letních měsících."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 135, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 135 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 135 je schválen podle zprávy výborové.
O §§ 136 až 138 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 136 až 138 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 139 je zde návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
19. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 139 nechť odst. 3 zní:
"Návštěva pokračovací a odborné školy budiž stanovena od 8 hodin ráno do 5 hodin odpoledne, mimo neděle a svátky."
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou úpravou §u 139, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s tímto § 139 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 139 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 140 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 140 je schválen podle zprávy výborové.
Teď je tu dodatek, jejž navrhují pp. posl. Merta a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
20. Doplňovací návrh posl. Merty a soudr.:
K §u 140 buď připojen nový odst. 6:
"Zaměstnavatel je povinen zaplatiti za učně příspěvky do nemocenské pokladny ze svého."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatkem, navrženým pp. posl. Mertou a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
K §u 141 je zde návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
21. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 141 nechť zní:
"Jeden učeň smí připadnouti pouze na dva odborně vzdělané pomocníky."
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §u 141, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 141 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 141 je schválen podle zprávy výborové.
O §§ 142 až 144 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 142 až 144 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 145 jest zde návrh pp. posl. Merty a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
22. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 145 nechť zní:
"Zemře-li zaměstnavatel, jsou povinováni dědicové obstarati učni nové místo učební. Prohlásí-li zaměstnavatel konkurs, nebo je-li na něho uvalen konkurs, musí rovněž svému učni nové učební místo opatřiti".
Předseda: Kdo souhlasí s touto přečtenou úpravou §u 145, jak ji navrhují pp. posl. Merta a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Merty a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s tímto § 145 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 145 jest schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 146 až 248 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 146 až 248 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 249 je zde návrh, jejž podali pp. posl. Füssy, dr. Korlátha soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
23. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
V §e 249 vymazaný buď odst. 2 a na miesto neho nech stojí:
"Peňazí vybraných na peňažných pokutách použiť treba z polovice k účelom školy učňovskej a z polovice pre invalidný fond živnostníkov".
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou úpravou §u 249, jak ji navrhují pp. posl. Füssy a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Kdo souhlasí s § 249 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 249 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 250 až 253, dále o nadpisu a úvodní formuli zákona, o nadpisech jednotlivých hlav a paragrafů podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 250 až 253, nadpis a úvodní formule zákona, nadpisy jednotlivých hlav a paragrafů jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím osnova zákona přijata je poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém podle zprávy výborové s opravou navrženou zpravodaji.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o resoluci výboru pro obchod, průmysl a živnosti, která byla doporučena též výborem soc. politickým a obsažena je v tištěné zprávě a kterou tudíž není potřeba čísti.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je přijata.
Tím je vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme nyní k dokončení jednání o odst. 2 pořadu, totiž o
zprávě výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk sen. 1844 a 1920) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4398, 4501 a 4806), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., upravující právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4834).
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji p. posl. Ulrichovi.
Zpravodaj posl. Ulrich: Nemám, co bych uvedl.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj se vzdává slova. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Osnova tohoto zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Podán nebyl žádný pozměňovací návrh. Míním dáti hlasovati o celé osnově najednou, v celku.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 2 paragrafy, nadpisem zákona a úvodní jeho formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, které se shoduje s pozměněným usnesením senátním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátním, pozměňujícím původní usnesení poslanecké sněmovny.
Tím vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Měli bychom přikročiti k odst. 3. Jsem však požádán, aby se přesunul odstavec pořadu a to v tom smyslu, aby odst. 3 se dostal za odst. 9.
Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)
Námitek není. (Posl. Mikulíček: To je hotová komedie! - Předseda zvoní.) Žádám p. posl. Mikulíčka, aby se uklidnil.
Přikročíme tedy k odst. 4 pořadu, jímž jest:
4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4779), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832).
Zpravodajem je p. posl. Prášek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Tato předloha zákona dala se očekávati, když jsme přehlíželi strukturu smlouvy, kterou se tvořila paroplavební společnost a převzala všechny naše paroplavební podniky na Dunaji, a když jsme viděli, jak nedostatečně byla dotována.
Třebaže kapitál 70 milionů zdál se veliký, přece stačil jen tak stěží na krytí převzetí lodního parku, aby mohly býti zaplaceny lodě, které byly převzaty, ovšem ve velmi špatném a chatrném stavu jednak tím, že nebyly celou dobu válečnou udržovány, jednak tím, že celý ten lodní park od Německa převzatý bylo nutno po převzetí podrobiti důkladné opravě, měl-li se státi pro nás uživatelným. Tedy těchto 70 milionů, na kterých participoval i náš stát, můžeme nazvati pouze základním kapitálem. Provozního kapitálu zde nebylo, protože jinak by musila míti společnost aspoň 130 milionů kapitálu, který jistě, byť by sebe lépe podnik prosperoval, nemohl by býti zúročen, i při nejmenší míře úrokové, kterou by z tohoto kapitálu bylo potřeba platiti.
Ovšem i paroplavební společnost dostala se do velmi nepříjemné situace válkou a válečnými poměry zaviněné, které byly silnější, než snad jsme si přáli a představovali. Paroplavební společnost musila platiti svým zaměstnancům všechny výlohy v československých korunách, naproti tomu bylo její povinností přijímati německé marky, které stále, téměř denně a můžeme skoro říci každé hodiny se znehodnocovaly a tím také přiváděly větší a větší ztráty této paroplavební společnosti.
Tedy z těchto důvodů se stalo, že paroplavební společnost vykazuje dnes téměř 22 mil. korun ztrát, které nejsou zaviněny špatným hospodářstvím, ale spíše, můžeme říci, právě těmi poměry, o kterých jsem se zmínil. Počítáme-li, že těchto 22 mil. ztrát, a tím také 22 milionů dluhů má býti kryto pouze jen kontokorrentním úvěrem bankovním, jistě nepřiměřeně vysoko zúročeným, je tím také prosperita velmi vážně ohrožena. Počítáme-li, že z těch 22 milionů mají býti placeny úroky 12 až 13%ní, tedy tím přirozeně spotřebuje tato vysoká úroková míra téměř celý výnos, a tím okamžikem nemožno mluviti o prosperitě, dokud tato věc nějakým způsobem se neodstraní. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Proto také vyjednávala zmíněná společnost s naším státem, zdali by nepřevzal ručení za obnos, který by si vypůjčila u Zemské banky. Byla by to jen záruka za úvěr, který by byl daleko výhodnější, než jakého doposud požívá, záruka za úvěr daleko nižší, a tím také snadněji zabezpečila by se prosperita tohoto podniku. Tedy jde o pouhou záruku státu za obnos, který by si paroplavební společnost vypůjčila, jímž by byly kryty jednak její ztráty, vzniklé z valutárních přesunů, jednak by to byly peníze, kterými by se kryly investiční výlohy společnosti, jak jsem se zmínil, na opravy lodního parku a pod.
Tedy státu nevzniká z tohoto ručení bezprostřední risiko již také proto, že společnost doposud je dostatečně zaměstnána, celého jejího lodního parku je dostatečně využito, a jest se tedy nadíti, že společnost může a bude, a já k tomu dodávám, musí býti prosperitní.
Při této příležitosti jest si přáti, a já to podtrhuji jako zpravodaj výboru rozpočtového, aby společnost větší agitací a větší reklamou pracovala k tomu, aby ještě více zvýšilo se její upotřebení, aby získávala další konsumenty, kteří by při nakládání zboží mohli ještě zvýšiti provoz a tím také výnosnost. Zdá se mi, že společnost je trochu studená, že se omezuje v této činnosti, nesnaží se rozšiřovati okruh zasilatelů a tím zvyšovati prosperitu. Doporučoval bych, jako zpravodaj výboru rozpočtového, aby tohoto hlasu dobře míněného bylo poslechnuto.
Snad by se namítlo, že stát by neměl s touto společností co společného. Poukazuji na smlouvu, která tu byla utvořena, kde společnost se tvořila za spoluúčasti našeho státu a kde stát přistoupil jako přímý účastník této společnosti a toto zastoupení našeho státu se projevuje ve správní radě. Náš stát, jak jsem uvedl ve své zprávě výboru rozpočtového, je zastoupen 5 členy ve správní radě, a to zasedají tam zástupcové ministerstva financí, obchodu, železnic, pošt a veřejných prací. Tímto zastoupením, jímž také je jistě zdůrazněna kontrola nad tím, jakým způsobem je tam hospodařeno, je zajištěno, že tito zástupcové státních úřadů a orgánů budou dohlížeti, jakým způsobem bude se používati těchto peněz, aby tam bylo hospodařeno poctivě, aby bylo dbáno toho, aby stát nepřišel eventuelně ke ztrátám.
Tedy porovnáme-li, že to je snad první a jediný dar - mohu-li to darem vůbec nazvati - který stát paroplavební společnosti dal, je to nepatrné u porovnání s tím, co daly na podporu své plavby jiné státy, které mají možnost paroplavbu přímými subvencemi z prostředků státních podporovati. Tu musím říci, že jistě od našeho státu není žádáno tak velikých obětí, ke kterým bychom nemohli dáti souhlasu.
Žádám proto jménem rozpočtového výboru, který podrobil tuto předlohu velmi vážné úvaze a klidné rozpravě, aby byla přijata tak, jak byla vládou předložena a výborem rozpočtovým schválena a sněmovně doporučena. Přimlouvám se z důvodů přednesených za přijetí tohoto zákona. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" pp. poslanci dr. Keibl a Schweichhart.
Než udělím slovo prvému zapsanému řečníkovi, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 15 minut.
Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)
Není jí. Zůstává při tom, že řečnická lhůta je 15minutová.
Dávám slovo panu posl. dr. Keiblovi.
Posl. dr. Keibl (německy): Dámy a pánové! Již finančními návrhy, o nichž se jednalo včera a dnes, bylo zjištěno, že hospodářské poměry v tomto státě jsou velmi nepříznivé, takže hospodářská krise byla těmito návrhy prohlášena takřka za trvalou. Tento obraz hospodářské situace se touto předlohou vhodně doplňuje, a to způsobem, který nepostrádá jisté dávky trpkého humoru. Na tomto návrhu nejsou snad zajímavé ony dva paragrafy, z nichž se skládá, nýbrž důvodové zprávy vlády a rozpočtového výboru. Z nich lze poznati, že československá Labská akciová plavební společnost v Praze patří ze 72% československému státu, jest tedy vlastně státní podnik. Avšak lze z nich také poznati, že společnost byla hned po převratu založena s naprosto nedostatečnými prostředky, s prostředky, které byly příliš brzy vyčerpány, a že již od počátku byla odkázána na dělání dluhů. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu se výslovně zdůrazňuje, že vklad 30 milionů korun nestačil k tomu, aby zůstal ušetřen závodní kapitál. Jen matně se mohu rozpomenouti, že v trestním zákoně jest ustanovení, že s obchodníkem, který při založení svého obchodu začíná jen s dluhy a nemá závodního kapitálu, jest nakládati jako s kridatářem a má býti potrestán. Československá Labská akciová plavební společnost byla tedy vždy a jest také i dnes ještě ve stavu kridy a podle práva měla by ještě dnes jíti do konkursu a ti, kdo ji řídí, měli by z toho odpovídati před trestním soudem. Místo toho má však býti sanována státem, poněvadž prý její veřejná účelnost a státní poslání jest všeobecně uznáváno. To jest ovšem celá ta věc. Jest to opět jednou výhradně věcí české prestiže, jíž mají vypomoci daně vymačkané z ubohých státních občanů všech národností, zvláště však Němců.
Když se po převratu na základě hanebných mírových smluv celý svět vrhl na Německo, aby rozbil jeho hospodářství a rozebral si je jako vítanou kořist, nesmělo ovšem scházeti ani Československo, také ono se musilo zúčastniti této loupeže a vzalo si svůj podíl z labského loďstva, které bylo právě rozděleno. Nebylo k tomu naprosto nuceno hospodářskými důvody, nýbrž jednalo pouze z choutek prestiže, aby ukázalo zdeptané německé říši, že Československo jest nyní velký stát, byť i jen z milosti Francie, a že Německo jest jen ubožák, který si musí dáti všechno líbiti. Již staletí obstarávaly bezvadně německé lodní společnosti plavbu po Labi a staré rakouské plavební společnosti pokládaly dokonce za hospodářsky výhodnější propachtovati jim své lodi než používati jich ve vlastní režii. Těmto lidem možno přece také důvěřovati, že obchodu poněkud rozuměli. To se stalo v pokojných mírových dobách. Oč více opatrnosti bylo by bývalo třeba Československu, když chtělo ve vyložené době krise, jako jest a byla doba poválečná, přikročiti k založení nové plavební společnosti. Avšak takovéto úvahy byly jí cizí. Bez tradice, praví se, byla společnost založena, to jest nedbalo se starých osvědčených německých sil, za to však byli pověřeni vedením lidé, kteří tomu nerozuměli a byli věci neznalí, ovšem české národnosti. Musila se totiž za každých okolností dělati konkurence německým plavebním společnostem, jako se také Československo chystá dělati konkurenci světové plavbě, když nyní právě nechává křižovati obrovský veliký parník Legie po všech mořích světa. (Výkřiky posl. dr. Raddy.) Dokonce i při zákonu o sociálním pojištění chtělo se s počátku přihlížeti k této lodi tím, že by byla pojata do něho zvláštní ustanovení pro českou plavbu na moři.
Následky všeho toho se dostavily. Právě po 5leté činnosti 30 milionů dluhů, aktivní jmění sníženo pravděpodobně pod 30 milionů, akciový kapitál téměř ztracen. Důvodová zpráva chce vzbuditi dojem, jakoby 30 milionů nových dluhů mělo býti teprve učiněno u Zemské banky a jejího finančního spojence, to jest ovšem Živnostenské banky, aby všechny tyto staré závazky nejrůznějšího druhu byly konvertovány. Domnívám se, že bankovní spojení se Živnostenskou bankou a Zemskou bankou nebudou teprve nyní navázána, ta jistě již trvala od počátku a věc bude ve skutečnosti velmi jednoduchá. Pro poskytnuté a již dávno v tísni se octnuvší úvěry musila býti opatřena úhrada. Společnost při svých desolátních obchodních poměrech nemohla jí ovšem nikdy poskytnouti, proto tedy, vzhledem k velmi dobrým vztahům Zemské banky a Živnostenské banky k ministerstvu financí, bylo pro tyto banky lehko dosíci vládního návrhu, jímž se jim zákonem dostává státní záruky za jejich soukromé a odvážné peněžní obchody.
Avšak takovéto věci musejí býti pro užaslé obyvatelstvo upraveny a pochybnosti a starosti, které by se snad vyskytly, musejí býti od počátku rozptýleny. Zatím co se k omluvě celé, dosti křiklavé historie, líčí finanční stav zbankrotělé společnosti - jistě podle pravdy - v nejčernějším světle, a licoměrnicky se připisuje spoluvina vyloupené německé říši a její měnové bídě, tvrdí se poté, že nehrozí nebezpečí, že se požadované státní záruky skutečně použije, neboť obchodní situace společnosti jest dobrá, provoz značný a po odstranění německého valutového nebezpečí lze za to míti, že podnik již příštího roku bude aktivní. No dobrá, kdo věří, může býti spasen!
Pak jsou podmínky pro záruku, které prý mají znamenati jistotu pro stát, že se ručení, k němuž se zavázal, ve skutečnosti nikdy neužije. Tyto záruky nemají podle mého mínění ani za mák ceny. Že společnost nesmí vypláceti žádných dividend, jest samozřejmé, neboť to vůbec nebude moci. Že bez státního povolení nesmí uzavříti novou půjčku, jest rovněž samozřejmé, poněvadž jest vlastně sama státním ústavem a nikdo jiný vyjma snad Živnobanku, nemá do toho co mluvit. A také by se snad nenašel hlupák, který by chtěl něco půjčiti společnosti oficielně prohlášené za zbankrotělou. Ustanovovati zvláštní státní právo na kontrolu, jest u státního podniku čirou frází. Podmínka vložená v odst. 1, kde se ustanovuje, že skutečně půjčené částky mají býti dokonce vráceny a zúrokovány, jest povinností ustanovenou již ve starém občanském zákoníku. To všechno jsou věci, které se rozumějí samy sebou, avšak nejsou to žádné záruky. Ukazuje se opět, že v tomto státě pro takovéto věci - a pak ještě také pro jiné krásné věci, jako na příklad na slavnou zahraniční propagandu a zařizování ministerských bytů - jsou vždycky peníze, a to vždy dosti peněz; pro staropensisty, státní úředníky, invalidy, držitele válečných půjček atd. ovšem peněz nezbývá.
Na tomto návrhu zákona vidíme vzorný příklad, co si vláda troufá podati obyvatelstvu v tomto státě a nebáti se při tom všeobecného výsměchu, ba že sama upadne v opovržení. Zbytečno jest poznamenávati, že budeme hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Schweichhart.
Posl. Schweichhart (německy): Slavná sněmovno! Bez okolků, avšak s největší srozumitelností prohlašuji jménem našeho klubu, klubu německých sociálních demokratů, že budeme hlasovati proti návrhu, a to z důvodů čistě věcných. Za dnešních poměrů nemáme naprosto důvěry a naděje, že přes velké oběti, které znovu stát přináší pro Labskou plavební společnost, může býti vskutku sanována a vytažena z bahna deficitu. To celé jest skutečně, jak již prohlásil řečník přede mnou, velmi choulostivá historie. Jde o převzetí státní záruky za 30 milionů korun, které si chce jmenovaná společnost vypůjčiti u Zemské banky ke konversi bankovního dluhu činícího 22 milionů korun a investice ve výši 8 milionů korun. Půjčka má býti splatna v 10 ročních splátkách a úroková míra činí 1% nad oficielní bankovní úrokovou míru. Jak se věci mají, státní záruky se skutečně použije. Přes ujištění ve zprávě rozpočtového výboru bude státu uloženo ručení. Je velmi příznačné, jestliže se ve zprávě rozpočtového výboru částka 30 milionů korun nazývá maličkostí. Můžeme se upamatovati, že při důležitějších otázkách všeobecného zájmu neměl ministr financí často nazbyt ani 5 nebo 10 milionů, zde se však dává k disposici bez dalšího opatření 30 milionů na sanaci. Zadlužení 22 miliony korun při akciovém kapitálu 70 milionů korun jest již samo o sobě tak těžké, že i při pravidelném chodu obchodů nelze naprosto počítati s tím, že schodek bude v dané době sprovozen se světa. Jestliže se ujišťuje, že snad již příštího roku bude sprovozen se světa obrovský schodek na polo již zbankrotované společnosti, pak to tvrdí někdo, kdo o skutečných poměrech nemá ani nejmenšího ponětí. Neznamená to nic jiného, než házení písku do očí.
Když se jednalo o zřízení české Labské plavební společnosti, vlastně o účasti státu na ní, varoval jsem výslovně před každým optimismem a přímo jsem předpovídal nevýnosnost podniku. Pan zpravodaj mi tehdy vytkl nacionalismus. O tom nebylo u mne ovšem ani řeči. Naopak národně popadli věc páni z protivné strany a při tom, jak se ukázalo, utrpěli porážku. O obecně prospěšném podniku, jak by se věc chtěla ráda vylíčiti, nelze ovšem při Labské plavební společnosti ani mluviti, neboť hlavní výhodu by při zisku měly především přece jen banky zúčastněné na společnosti. V důvodové zprávě k návrhu se prohlašuje, že podnik utrpěl veliké ztráty valutovou politikou německé říše. Co jest však příčinou inflační politiky Německa, kdo na tom má vinu, o tom se v důvodové zprávě stydlivě mlčí. Ne-může a nechce se doznati, že v tomto případě Československo utrpělo politikou svých pařížských přátel. Neboť hospodářství se neřídí politickými přáními. V důvodové zprávě výborové se dále mluví o tom, že lodi a čluny byly převzaty ve špatném stavu. Co to vlastně má býti? Lodi a čluny měly přece býti převzaty podle smlouvy v dobrém stavu. Byla jmenována přejímací komise a ta také fungovala. Jestliže se nyní konstatuje, že přes ustanovení smlouvy lodi byly ve špatném stavu, pak je to nesmírně těžká výtka vznesená proti oné přejímací komisi. Buďto jste se dali napáliti nebo se při tom stalo něco jiného. Bylo by zajímavé zjistiti, kdo vlastně jest vinen na stížnosti, kterou vznáší rozpočtový výbor.
Velká ztráta Labské plavební společnosti musí býti označována jako jakýsi plat za vyučenou pro český národní kapitál, který po převratu vyvinul nesmírně velikou rozpínačnou činnost a chtěl velmi rychle vydělávat. Množství podniků založených v době válečné, jak známo, pro lehkomyslnost a neznalost a rovněž pro zločinné spekulace žalostně skončilo a téměř denně, jak lze v časopisech čísti, přicházejí nové zprávy Jobovy. S jakou nesvědomitostí byly vlastně zakládány velké společnosti za účasti a záruky státu, ukazuje se strašlivou zřetelností proces, který se právě nyní v Praze vede proti akciové společnosti "Východ". Při tomto procesu se ukázalo, že ministerstvo financí složilo kdysi u Pražské úvěrní banky ve prospěch této společnosti 60 milionů korun, že později ministerstvo financí zaplatilo další miliony a že stát za zbankrotovanou akciovou společnost "Východ" vyhodil celkem 117 milionů korun. V tomto procesu bylo také jmenováno jméno pana ministra pro věci zahraniční dr. Beneše, který, jak se zdá, u této společnosti nehrál příliš šťastnou úlohu. Naskýtá se otázka: Kdo ručí za lehkomyslně vyhozené státní peníze?
Upozornil bych rád na snahu, která se právě po válce všude uplatňovala. Určité vrstvy se domnívaly, že nejtěžší technické a průmyslové problémy lze řešiti obratem ruky, a věřilo se, že zboží nejlepší jakosti, které dosud bylo odbíráno z ciziny, lze nahraditi zbožím domácím. Ukázalo se však, že nepostačí pouze známka "Čechoslovakia", aby se vyrobilo dobré zboží. Skoro denně vidíme, že ta či ona česká společnost, která měla tvořiti konkurenci některým cizozemským výrobkům, jest ve velmi špatném stavu, tak na př. také společnost "Elektra" v Praze, která si předsevzala, že zavede výrobu žárovek, avšak při tom dodnes má jen obrovské ztráty. Opět se ukazuje, že národní šovinismus není nejlepším a jistě ne nejúspěšnějším vyrabitelem. Česká Labská plavební společnost, která jak se ve zprávě připouští, nemá ani tradice ani zkušeností, která staré úředníky nahradila mnohdy novými, německé dělníky a plavce českými, kteří trati vůbec neznali, musí ovšem vésti konkurenční boj s velmi vážnou, věcně zavedenou, zběhlou a dávno vžitou konkurencí, na niž ovšem nemůže stačiti ani při nejlepší vůli. Dále se nesmí zapomínati, že Česká Labská plavební společnost jako jiné musí trpěti jednostrannou hospodářskou politikou koaliční vlády. Jest přece vůbec příznačné pro poměry vládnoucí v tomto státě a v této sněmovně, že jest neobyčejně těžké dostati pod střechu tak naléhavě nutné obchodní smlouvy. Viděli jsme, že se s italskou obchodní smlouvou několik měsíců neslýchaným způsobem čachrovalo, že se za kulisami "pětky" provozovala přímo politika vyděračství, a tím se ovšem průmyslu, který má veliký zájem na uzavření této obchodní smlouvy, způsobuje veliká škoda. Jestliže tedy těmito poměry trpí obchod, pak to skutečně není nic divného.
Lze také jen chápati, že při politice Francie k Německu, kterou Československo výslovně schvaluje, nemůže se obchod mezi Německem a Československem vyvíjeti již takovou měrou, jako tomu bývalo dříve. Dřívější čilá doprava uhlí po Labi klesla na nejmenší míru. Laciná německá sůl, která sem přicházela v ohromných masách, jíž byl naložen tak mnohý člun, byla vyřazena, dovoz zboží se soustavně ztěžuje. Tak na příklad suroviny, jichž potřebuje strojní průmysl, jako cín, jsou zatíženy vysokým clem, ač domácí výroba ani co do jakosti ani co do množství nemůže hraditi spotřebu. Že se tím neslouží ani domácímu průmyslu, ani se tím nepovznáší lodní doprava, je samozřejmé. Jestliže se tedy poukazuje k tomu, že by lepší konjunktura mohla již za jeden rok napraviti schodek společnosti, je to jen utopie. Vím, že vlečné parníky a čluny Československé plavební společnosti celé týdny stály v nečinnosti, poněvadž právě byl nadbytek nákladního prostoru, poněvadž nebyla na Labi náležitá doprava zboží. Vedle toho jest ještě na Labi úplně nedostatečné zařízení překladišť. V Loubí leží na příklad, přes mnoho urgencí, nakupené čluny stále ještě naložené zbožím na obou stranách Labe a nemohou býti vyloženy. Co se při tom ztrácí ročně na ložném a úrocích, jde do milionů. Přes všechny protesty obchodního světa se toto zlo neodstraňuje. Jediná možnost řešení byla by rozšířiti přístavy v Loubí. Ač všechny plány pro to potřebné jsou již léta úplně hotovy a pozemky jsou k disposici, nechtějí vedoucí vrstvy ve vládě ani slyšeti o rozšíření překladiště. Za to se tím pilněji staví ve vnitrozemí Čech nová překladiště, která však budou míti vždy pro obchod a dopravu jen podřízený význam, a to prostě z toho důvodu, poněvadž velké, silné, průmyslové území v severních Čechách zůstane vždy hlavním odběratelem dovezených surovin a poněvadž také německé pohraniční obyvatelstvo jest mnohem více odkázáno na dovoz cizozemské mouky než české obyvatelstvo ve vnitrozemí. Hlavní překladiště na Labi bude vždy ovšem na hranicích, zůstane jím Loubí a zanedbávati je, znamená těžce poškozovati národní hospodářství. Ohrazujeme se proti tomu nanovo.
Opakuji, že za okolností, jak jsem je vylíčil, pro nedostatek nutných předpokladů nemáme záruky, že požadovaná státní záruka je skutečně účelná, a proto budeme hlasovati proti návrhu. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.
Zjistil jsem v stenografickém protokole, že pan posl. dr. Keibl ve své řeči, mluvě o mírových smlouvách, užil potupného názvu "Schandfriedensverträge" a v souvislosti s tím pravil, že na této "loupeži" se také naše Československá republika zúčastnila. Za tyto výrazy, slušnost a parlamentní a mezinárodní mrav hrubě urážející, volám ho k pořádku.
Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Práškovi.
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Oba pánové kritisovali předložený návrh zákona čistě a řekl bych výhradně ze svého hlediska nacionálně-německého; nerad bych říkal, že se stanoviska čistě osobního nebo své osobní strany, neboť, kdyby měli mluviti jménem těch, kteří je volili, musili by loyálně uznati, že Labská paroplavební společnost zaměstnává téměř výhradně německé příslušníky (Tak jest!) a jen malý, téměř mizivý počet zaměstnanců národnosti české. Tato společnost zaměstnává dokonce i příslušníky říšskoněmecké a není to správné, jestliže pánové taková ostrá slova volili, za která musili býti panem místopředsedou voláni k pořádku. Měli by si již jednou odvyknouti mluviti zde s této tribuny, jedná-li se o určitý akt, řekněme státní akt spravedlnosti a rovnoprávnosti, o loupežích, loupežení a podobným způsobem. Jestliže se snad páchala loupež a bylo loupeženo velmi mnoho u nás mezi českým lidem a českým národem, pak to bylo právě z řad těch pánů, kteří dnes tak často ostrých slov používali proti státu. Musíme jistě co nejrozhodněji odmítnouti, aby každá příležitost a každá tak vážná věc byla s tohoto stanoviska a hlediska posuzována.
Já ovšem stejně vážně prohlašuji, že tento zákon nemá žádných pokoutních úmyslů anebo prospěchů určitého koncernu bankovního. Ve svém referátě velmi jasně jsem řekl, že zde jedná se o úvěr u Zemské banky a že nemá celá tato věc naprosto co dělati se Živnostenskou bankou, jak pánové rádi by zase na tuto formu narazili celou osnovu zákona. Že snad dnes je to ve špatném stavu, jsme si dobře vědomi a proto povolujeme tento úvěr, aby se to mohlo uvésti do náležitého stavu. Nebudiž však zapomínáno, že celou dlouhou řadu let nebylo to udržováno, upravováno a uvedeno do použivatelného stavu; také nebudiž zapomínáno, že za tu dlouhou dobu jistě určité opotřebování nastalo. Ale také, bylo-li zde mluveno o tom, že nebyl dán dostatečný kapitál provozovací a že, jak bylo použito silných slov, jedna společnost byla dána dokonce v obžalobu, musí pánové uznati, že jsme převzali lodní park za nejhorších poměrů, za nejhorší situace valutární, kdy naše koruna stála velmi nízko, kdy byla silně stlačena a kdy ten lodní park byl oceňován ve švýcarských francích. Je pochopitelno, že tím přepočítacím kursem v momentu, když jsme platili tento lodní park, utrpěli jsme nemalé, do milionů jdoucí škody.
Že snad nevyhovuje všechno jmenovitě po stránce obchodní, že nejsou dosavadní překladiště v takovém stavu a tak vybudovány, jak by si toho bylo přáti a jak by toho obchod jistě vyžadoval, uznávám. Mohu také velmi vážně prohlásiti, že je předmětem velmi usilovné práce, aby i překladiště byla vybudována tak, aby vyhovovala moderním požadavkům našeho obchodu. Je pracováno na přestavbě překladišť, jak se mohou pánové velmi snadno přesvědčiti a jak mohli nejednou viděti z celého našeho programu státního, že se jedná nejen o řádné vybudování vodních cest, ale hlavně také o přestavbu, přebudování a přizpůsobení překladišť nárokům, které jsou na ně skládány.
Pokud se týkalo výtek, že není správně a dobře hospodařeno, mám za to, že tyto výtky jsou nesprávně sem zanášeny. My naopak musíme zde říci: Téměř nadlidskou prací byla bez poměrně značného kapitálu, kterého bylo potřeba, vybudována určitá vodní doprava, se kterou můžeme býti zatímně a pro dnešní dobu více než spokojeni. Domnívám se, že po této stránce výtky zde činěné byly nespravedlivé a byly činěny snad jen proto, že bylo se na všecko díváno s hlediska čisté zaujatosti národnostní a já bych řekl ze šovinistického hlediska zaujatosti protistátní. Ať stát přichází s tím neb oním, vždy pánové s tohoto hlediska věc posuzují. Jde o hospodářský krok a povznesení naší vodní dopravy, abychom skutečně mohli na tomto poli soutěžiti s ostatními státy, které - věřím - rády nevidí tuto naši činnost, ale musí počítati, že se tak státi musí.
Pánové nepodali žádných pozměňovacích návrhů, nemohu tudíž jinak, nežli znovu váženou sněmovnu žádati, aby předlohu zákona schválila tak, jak byla rozpočtovým výborem navržena. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Poněvadž není dostatečné presence, odkládám hlasování na dobu pozdější a budeme jednati o dalším předmětu pořadu, jímž jest: