Všetci, ktorí chcú, aby Slovensko na národohospodárskom poli bolo samostatné, aby na Slovensku boly pomery konsolidované, nesmú to prevádzať tak, ako to prevádzali až dosiaľ. Národy rozoštvávať, spoločnosti rozoštvávať, tým sa tejto veci neprospieva a bude treba, aby všetci, ktorým na tom Slovensku záleží, ukázali nielen prázdné slová, nielen otrepané fráze, ale aby ukázali, že im na tom Slovensku záleží trochu viac, a ukázali to tiež prácou a dobrou vôľou. Že sa štve proti úradníkom, že vyberajú dane u živnostníctva a že niektoré privádzajú na mizinu, ja podpisujem a uznávam, že sa staly také prípady, ale práve v tom prípade, na ktorý sa odvoláva pán posl. Tománek, nie je to pravda. Ten istý, ktorému mala byť živnosť znemožnená, skutočne mal predpísané veľké dane, ale exekútor, ktorý k nemu šiel, nebol Čech, lež roduverný ľudák z Veľkých Levár. Tu nadávať na Čechov je veľkým nerozumom, tu sa môže snáď poukázať, že dane boly nesprávne vyrubené, že sú špatne roztriedené a rozdelené a že sa snáď postupuje protizákonne, prípadne drasticky, ale všetko to svaľovať na Čechov je nerozumné, poneváč riaditeľom bratislavského finančného riaditeľstva je dr. L uko, ktorý je Slovák, a vyšší úradníci počínajúc Dudláčkom a končiac inými sú samí roduverní Slováci. A preto myslím, že výpady pána kol. Tománka neboly tu na mieste. A práve i pán posl. Tománek nemusí si na tú finančnú správu sťažovať, poneváč mu ukázala dobrú vôľu, ukázala mu peknú ruku, poneváč jeho otec, ktorý je roľníkom, má z čoho vyžiť, dostal tiež licenciu. Myslím, že takéto chameleonstvo nemalo by sa prevádzať práve v tejto snemovni, ale s takýmto chameleonstvom malo by sa ísť tam, kde ľudia skutočne ničomu nerozumejú a kde si takéto bulíky nechajú vešať na nos.
Tak v skutočnosti má sa tá autonomia a myslím, že tí, ktorí hovoria, že slovenská otázka má celkove tú istú podstatu, ako nemecká, sú na omyle. Dnešný časopis "Rovnosť" píše: "Slováci sú národ takmer bez vládnej buržoázie. Podporou slov. nac. požiadavkov nebudú sa podporovať záujmy slovenských meštiakov, naopak; prispeje sa k vlivu slovenského ľudu a k obmedzeniu panstva českej buržoázie, ktorá sa na Slovensku rozťahuje ako v dobytej zemi. Požiadavky Slovákov musia najsť s komunistickej strany najvrelejšiu podporu."
Myslím, že i v tomto ohľade je to mnoho prestrelené, a práve kamarádi tovariši z komunistickej strany nemajú legitimácie k tomu, aby na Slovensku rozkazovali alebo dávali direktívy. Lebo ľudia, ktorí boli na Slovensku dvakrát - trikrát, toto Slovensko nepoznali, a ľudia, ktorí boli do prevratu organizovanými ľudáky a ktorých otcovia sú dnes Orlovia a sestry Orlice, nemajú legitimácie k tomu, aby Československú republiku rozbíjali preto, poneváč nacionalistická politika jednotlivých pánov ministrov sa im neľúbi. (Výkřiky posl. Mikulíčka.) My na Slovensku nebudeme robiť žiadnu nacionalistickú politiku, ale bolo by veľkým nerozumom, keby komunisti s takouto taktikou na Slovensko prichádzali a Slovensko takouto taktikou rozbíjali. Náš štát je jednotný a každý, ktorý si praje, aby sa pracujúci ľud v tomto štáte uplatnil, musí sa postarať o to, aby tu bolo dostatok vzájomnej dohody, aby nebolo štvaníc medzi Čechy a Slováky. V tomto ohľade, keď sa posl. Mikulíček smeje, sa presvedčí, že taká taktika, ktorá dnes bola vysvetľovaná v časopise "Rovnosť", je pre Slovensko nesprávna a poškodila by komunistickú stranu samu.
Toľko som držal za nutné pripomenúť a prehlašujem menom klubu, že my pre zprávu výboru pre obchod a živnosti a výboru sociálne-politického číslo 4773 budeme hlasovať, poneváč bude východiskom a pomocou ku konsolidácii pomerov na Slovensku. (Potlesk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo ďalej má pán posl. Palme.
Posl. Palme (německy): Vážené dámy a pánové! Vláda předložila sněmovně návrh na zavedení živnostenského řádu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Nejde zde o žádnou unifikaci, jak nás ujišťoval zpravodaj kolega Prášek ve výboru pro průmysl, živnosti a obchod, nýbrž, jak již včera správně poznamenala moje kolegyně Kirpalová, o návrh v mnoha paragrafech podstatně změněný, který mimo několika zlepšení obsahuje také velice mnoho zhoršení, jichž nelze odůvodniti jen změněnými hospodářskými poměry, ač musíme uznati, že jest nutno přihlížeti k odlišným hospodářským poměrům na Slovensku a Podkarpatské Rusi ve srovnání s našimi poměry. Vláda si dala velice na čas, než převedla živnostenský řád na Slovensko a Podkarpatskou Rus. A když dnes jaksi v poslední dodělávce sněmovna musí tuto věc také vyříditi, přes to přese všechno se nedáme zdržeti, abychom neřekli, co považujeme za nutné říci o starém, zaostalém živnostenském řádu.
Není zde ve sněmovně nikoho, jenž by již dávno nevěděl, že náš starý živnostenský řád již po desítky let vyžaduje reformy. Také zástupce ministerstva obchodu při projednávání ve výboru několikráte uznal, že zvláště šestá hlava živnostenského řádu vyžaduje zásadní změny a že naprosto nevyhovuje již dnešním poměrům. Totéž platí o sedmé hlavě živnostenského řádu, která jedná o společenstvech. Odstraniti tyto předpotopní poměry, jaké zde jsou mezi členy a příslušníky společenstva, bylo by bývalo již dávno povinností vlády, chce-li uplatňovati nárok na demokracii. Nuže, co měla učiniti vláda, která má zájem na tom, aby její zákonodárství bylo logicky vybudováno? Měla především změniti nynější platný živnostenský řád, jenž potřebuje reformy. Tato změna musila by býti taková, aby vyhovovala požadavkům moderního hospodářského života v přítomnosti.
Zákonitá úprava oboustranných práv a povinností mezi mistrem a pomocným personálem může býti provedena jen, budou-li obě části úplně rovnoprávné. Při tom musí zákonodárství stále přihlížeti k ochraně hospodářsky slabé a závislé části. Teprve když by byla vytvořila a zavedla nový moderní živnostenský řád ve vlastní zemi, směla by vláda pomýšleti na to, aby jej zavedla také v jiných územích země. Tak však zapřahá koně za vůz a bude míti dvojnásobnou a trojnásobnou práci, aby dosáhla téhož cíle. Od převratu měla vláda dosti času a příležitosti, aby se zabývala moderní reformou živnostenského řádu. Teprve po 5 letech jí napadlo, aby vydala dotazník s 21 otázkami, jak si jednotlivé sbory, mající na tom zájem, představují rozřešení těchto otázek.
Vybízíme vládu, aby ihned předložila sněmovně návrh nového živnostenského řádu, jenž by platil pro všechna území Československa a vyhovoval dnešnímu stavu hospodářských a sociálních poměrů.
Úprava živnostenských pracovních poměrů vyžaduje dále, aby zákonem byla všude provedena úprava zprostředkování práce a aby ve všech částech země, kde ještě není živnostenských soudů, byly tyto soudy zřízeny. Jest to přímo do nebe volající ostuda, že v tak velkých průmyslových územích, jako na př. v karlovarském atd. atd., do dneška není živnostenských soudů. Co jest se zákonem o dělnických dovolených? Při nové úpravě živnostenského řádu se zamýšlí rozšířiti dosavadní práva a samosprávu společenstev. Proti tomu neměli bychom jistě námitky, kdyby se při tom přihlíželo k rozšíření práv a samosprávy dosavadních příslušníků-pomocníků a učedníků, o čem velice pochybuji.
Otázka učednická a ochrana dělnictva vyžaduje při nové úpravě živnostenského řádu zásadního zlepšení nynějších poměrů. Musíme tedy žádati, aby při všech opatřeních povahy sociální a hospodářské nebyly slyšeny jen obchodní komory a společenstva, nýbrž i ústřední komise a svazy odborových organisací.
Při této příležitosti musím upozorniti vládu, že má nejen povinnost vydávati zákony, ale také pečovati, aby byly přísně dodržovány, což se zpravidla při zákonech na ochranu dělníků často neděje. Poukazuji na noční práci v živnosti pekařské, na noční práci žen atd., poukazuji na osmihodinovou dobu pracovní. To, co jsme očekávali od nové úpravy živnostenského řádu, není, jak se zdá, naprosto úmyslem vlády.
Dotazování ministerstva obchodu již ukazuje, že má býti podržen starý cechovní směr. Většina otázek se týká rozsahu a vykonávání živnostenského oprávnění. Jako dělníci a socialisté stojíme zásadně na půdě úplné živnostenské svobody, poněvadž se výroba jen tímto způsobem může svobodně rozvíjeti. Při tom nikterak nezneuznáváme, že při dnešní formě výroby hospodářství má své silné stinné stránky a chová v sobě i hospodářské nevýhody. Soutěž strojů, muže se ženou, nezaměstnaných o pracovní místo, jsou zjevy, jichž nelze nedbati.
Živnostenský řád jest v platnosti od 1. května 1860. Byl původně vybudován na zásadě svobody živností. Kapitalistická výroba, jež se tehdy rozvíjela, vyžadovala, aby stará práva cechů byla omezena. Boj mezi řemeslnickou živností a průmyslem s jedné strany a omezení živnostenských oprávnění v rozličných povoláních trvá od té doby bez přestání a jeví se často ve velice křiklavých formách. Tento neustálý rozpor zájmů vedl k tomu, že živnostenský řád během této doby byl několikráte měněn ve směru starých cechovních zájmů, takže z původního zákona, zvláště ze svobody živností, nezůstalo příliš mnoho. Změny podávají věrný obraz mocenských a třídních poměrů od r. 1859 až do dneška. Během desítek let byl stále větší počet živností, obchodů atd. vázán na průkaz způsobilosti, takže počet svobodných živností se stále zmenšoval. Lidem, kteří se nemohou vykázati průkazem způsobilosti, se stále více ztěžuje možnost opatřiti si existenci. Tato cechovní vázanost na koncesování a průkaz řemeslnické způsobilosti jest snad zcela dobrou ochranou pro jednotlivé živnosti, pro všeobecný rozvoj výroby jest těžkou brzdou, která zpravidla působí také tak, že zdražuje ceny. Živnostenský rozvoj nesmí býti znovu vtlačen do starých cechovních poměrů, jak tomu mnozí chtějí, co však také není možné, nýbrž musí se, pokud chce odolati, přizpůsobiti moderním poměrům výroby, nebo zahynouti. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.)
Jen výroba, která se může svobodně rozvíjeti, vytvoří předpoklad přechodu k obecnému hospodářství a socialistické výrobě. Zásadně by se musilo žádati, aby při nové úpravě živnostenského řádu byla mu podřízena každá živnostenská činnost a aby pokud možno byly zrušeny dosavadní výjimky. Nelze naprosto nahlédnouti, proč na př. zemědělská a lesní výroba nemohla by do něho býti pojata nebo proč námezdní práce nejobyčejnějšího druhu - nádeníků měla dále býti vyloučena. Naopak předbřeznová ustanovení o koncesování živnosti knihkupecké a knihtiskařské měla by již dávno býti škrtnuta. Pojem "řemeslné živnosti" musil by vůbec býti vyloučen. Mimo řemeslnické mistry usilují také obchodníci a kupci o přednosti podle živnostenského řádu. Poukazuji zde na průkaz způsobilosti pro obchod smíšeným zbožím. § 38 živnostenského řádu jej činí úplně ilusorním. Poukazuji dále na podvod s poplatky za přijetí. Poplatek 1000 až 2000 Kč, aby se ve vlastním povolání zamezilo soutěži, znemožňuje chudým uchazečům, aby jako členové přistoupili do společenstev. Soustava koncesí živnosti hostinské a výčepnické se zvrhá přímo v lichvu. Na odstranění lze zcela dobře pomýšleti, aniž by tím musilo nastati nebezpečí neobmezeného požívání lihovin, když se obcím, jako v Anglii a Dánsku, vyhradí na to jistý vliv. Nejvíce sporů mezi průmyslem a živnostmi způsobil § 37 živnostenského řádu, jenž všem živnostníkům poskytuje právo, aby veškeré práce potřebné k úplnému vypracování svých výrobků spojili a aby měli k tomu potřebné pomocné dělníky i jiných živností. Kdo sleduje rozvoj naší výroby, musí se zasazovati o to, aby toto ustanovení bylo i dále udrženo, nemá-li se jednotlivý podnik státi závislým na všech jiných.
Pro dělníky jest nejdůležitější VI. hlava živnostenského řádu. Byla rovněž během desítek let velice často měněna. Poukazuji zde jen na toto: Roku 1883 zavedení sice nedostatečné živnostenské inspekce, dále v roce 1885 zavedení 11hodinového pracovního dne v továrních podnicích, jež jest prvním úspěchem organisovaného dělnictva, dále ustanovení o nedělním klidu, zavedení živnostenských soudů, zrušení § 87 a § 87 c), podle něhož, jak snad ještě víte, každý dělník musil čekati 30 dnů, než mohl podati žalobu u řádného soudu o vyplacení mzdy. Byla dále během let změněna některá ustanovení ve prospěch učedníků. To jsou asi nejdůležitější změny v této době. Nejnovějšími změnami v zákonodárství v tomto oboru jest zákon o osmihodinné pracovní době, zákon o závodních výborech a zvláštní zákon o pracovních knížkách a o zrušení smlouvy. Těmito častými změnami nezbylo mnoho ze staré částky VI. hlavy živnostenského řádu. Nejsem dosti právnicky vzdělán, abych mohl posouditi, je-li možno četné změny a zvláštní zákony v mezích živnostenského řádu spojiti v jednotlivý celek, jak by si bylo přáti. Jak se zdá, nemá vláda tohoto úmyslu, poněvadž by nebyla dala tři otázky, které se týkají VI. hlavy živnostenského řádu a zabývají se sociálním zájmem dělníků. Tyto tři otázky se týkají náhrady nebo znovuzavedení pracovních knížek, řešení pracovního poměru (§§ 82 a 84) a úpravy předpisů o učednících. Pokud jde o otázku znovuzavedení starého rakouského zatykače, nazvaného pracovní knížkou, bude se proti tomu dělnictvo brániti všemi prostředky, aby znovu nebyl oklikou vpašován do zákonodárství. Dělníci nezapomněli ještě na četné těžkosti a spory při řešení pracovního poměru a při vydání tohoto kusu papíru, a zásadně jej zamítají. Tento starý černožlutý hadr se nestane chutnějším, kdyby měl býti v budoucnosti znovu zaveden v červenobílé vazbě.
Přicházím nyní k druhé otázce. V §u 82 se vypočítávají všechny důvody, z nichž zaměstnavatel může zaměstnance ihned propustiti. Jest to kriminalistický trestní rejstřík předbřeznové doby, jenž vyžaduje důkladné změny. Jest v něm obsaženo celé museum zločinů, mrzkostí a nectností. V §u 82 a) jsou naopak uvedeny všechny důvody opravňující zaměstnance, aby ihned opustil své pracovní místo. Při podnikateli schází tento trestní rejstřík, poněvadž se přece ještě nikdy nestalo, aby podnikatel padělal vysvědčení, kradl nebo se provinil jinými trestnými činy, jako krádeží, zpronevěřením atd. Toho také zajisté ještě nikdy nebylo, že by se byl podnikatel opil nebo jiného na cti urazil. To se vše připisuje jen dělníkům, na druhé straně to není možné. Při nové úpravě musejí tyto nehoráznosti rozhodně býti vymýceny a světlo a stín stejně rozděleny. Časy, kdy se s dělníkem i v zákonodárství mohlo jednati jako s chátrou a sběří, přece konečně minuly.
O třetí otázce, která se týká poměru učedníků, bylo by lze říci velmi mnoho, jelikož tito jsou přímo nevlastními dětmi živnostenského řádu. Způsob, jímž jest otázka učedníků rozřešena v §§ 97 až 104 v VI. hlavě, jest úplně nemoderní. Tehdy bylo pravidlem ještě učení u mistra, stravování a byt u učňova pána. To se dnes v mnohém směru změnilo. Dnes není učedník svěřencem, nýbrž mladým dělníkem, jenž jest v poměru pracovním a nikoli výchovném. V tomto směru musí zákonodárství učiniti opatření, aby se učinila přítrž nemírnému vykořisťování, jež se dnes tropí se životem a zdravím učedníků. Dále dlužno pečovati, aby jim mimo sociální ochranu byla poskytnuta ještě jistá hmotná ochrana, jak to jest dnes již projeveno v mnoha kolektivních smlouvách. Máme velký zájem na vzdělání zdatného dorostu, poněvadž jsou to přece naše děti, děti našich dělníků, o které zde jde. Vzdělání zdatného dorostu nesmí býti soukromou věcí jednotlivého podnikatele, nýbrž jest věcí všeobecného veřejného zájmu. Reforma vzdělání v povolání musí zároveň zahrnovati řemesla a velkoprůmysl a právní poměry musejí býti přizpůsobeny nynější době. Nutnost, aby tato otázka byla veskrze upravena, vedla ve Švýcarsku k vypracování návrhu zákona o vychovávání k určitému povolání a my k tomu také musíme dojíti. Ve vhodné době vysvětlíme také svá mínění o této otázce.
Pokud pak jde o tento zákon, pokoušeli jsme se při poradách ve výboru pro obchod, průmysl a živnosti, abychom jistým počtem návrhů vymýtili aspoň největší nehoráznosti. Ovšem jako vždy v této sněmovně se skorem negativním výsledkem. Abychom je v této sněmovně podali ještě jednou, považujeme za úplně bezúčelné. Budeme-li přes to hlasovati pro tento návrh, nemá to nic společného s nějakou důvěrou k této vládě, nýbrž děje se to pouze proto, poněvadž tento návrh jest malým pokrokem nynějšího zákonodárství pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, a my naprosto nemáme důvodů, abychom jej zdržovali. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu dále již není nikdo přihlášen.
Společná rozprava o odst. 1 a odst. 2 pořadu je skončena.
Žádám o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr. k §u 1, odst. 3:
Bod 34 znie: "34. Povrazníci, zhotovovatelia sietí."
Bod 42 buď vymazaný; na miesto neho: "42. Obuvníci, čižmári, svrškári."
Bod 41 buď vymazaný; na miesto neho: "41. Pánski krajčíri, dámski krajčíri a halenári."
Dodatky:
"68. Mlynári.
69. Zahradníci.
70. Puškári.
71. Lodní tesári.
72. Železobetonári.
73. Murári.
74. Tesári.
75. Montéri plynovodu, osvetľovacieho zariadenia a vodovodu.
76. Výrobci sodovej vody.
77. Podnikatelia pohrebných ústavov."
2. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr. k §u 2:
V druhom riadku odst. 1 vymazané buď slovo "zpravidla".
Odst. 2. buď vymazaný.
3. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
V §u 20 doplnený buď odst. 1 vetou: "Spoločník, ktorý spôsobilosť preukazuje, musí v závode skutočne a stále spolupôsobiť."
4. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
V §u 22 vymazané buďte body 6, 23 a 35.
5. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
V §u 74 buď k odst. 1 pripojené.
"Sbierať objednávky priamo u spotrebovateľov sa zakazuje."
6. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr. k §u 102:
V odst. 6 za slova "Po vypočutí obchodných a živnostenských komôr" budiž vsunuto "a ústredny odborových organizácií delníckych".
V odst. 9, druhý oddíl, za slova "Po vypočutí obchodných a živnostenských komôr" budiž vsunuto "a ústředny odborových organizácií delníckych."
7. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 103 upravuje se odst. 1 takto: Za slova "potrebného času" budiž vsunuto "mimo nedělní a večerní vyučování po práci a v sobotu odpoledne".
Do §u 103 zařaděn budiž nový odst. 3 tohoto znění:
"(3) Učitele a učebné pomůcky opatří stát."
8. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 107 budiž odst. 2 škrtnut.
9. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 112 budiž škrtnut.
10. Eventuální návrh posl. Merty a soudr.:
Pro případ, že by § 112 škrtnut nebyl, navrhujeme zařadění tohoto nového odstavce:
"Pro učně a ženy do 18 let platí 6hodinná doba pracovní."
11. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 113, odst. 1 budiž druhá věta od slova "Avšak" až do konce škrtnuta.
12. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 114 budiž odst. 2 škrtnut.
13. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr. k §u 120:
Lit. a) celá budiž škrtnuta.
Lit. f) celá budiž škrtnuta.
14. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
K §u 122 pripojený buď odstavec:
"(3) Pomocník nemá nárokov na odškodné, zanikne-li živnostenský závod následkom živelnej pohromy."
15. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§§ 124, 125 a 126 buďtež škrtnuty.
16. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 128, odst. 1, lit. g) budiž škrtnuta.
17. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 134 nechť se připojí tento odstavec:
"Učeň nesmí pracovati přes zákonem stanovenou dobu pracovní."
18. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 135 nechť odst. 5 zní:
"Učeň může býti odvolán z místa učednického, když jest kýmkoli týrán a když není přidržován k odborné práci.
Učni budiž poskytnuta 4nedělní dovolená v letních měsících."
19. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
V §u 139 nechť odst. 3 zní:
"Návštěva pokračovací a odborné školy budiž stanovena od 8 hodin ráno do 5 hodin odpoledne, mimo neděle a svátky."
20. Doplňovací návrh posl. Merty a soudr.:
K §u 140 buď připojen nový odst. 6:
"Zaměstnavatel je povinen zaplatiti za učně příspěvky do nemocenské pokladny ze svého."
21. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 141 nechť zní:
"Jeden učeň smí připadnouti pouze na dva odborně vzdělané pomocníky."
22. Pozměňovací návrh posl. Merty a soudr.:
§ 145 nechť zní:
"Zemře-li zaměstnavatel, jsou povinováni dědicové obstarati učni nové místo učební. Prohlásí-li zaměstnavatel konkurs nebo je-li na něho uvalen konkurs, musí rovněž svému učni nové učební místo opatřiti."
23. Pozměňovací návrh posl. Füssyho, dr. Korlátha a súdr.:
V §e 249 vymazaný buď odst. 2 a na miesto neho nech stojí:
"Peňazí výbraných na peňažných pokutách použiť treba z polovice k účelom školy učňovskej a z polovice pre invalidný fond živnostníkov."