S důrazem se připojuji k požadavku některých pánů v tom směru, aby byly daně předpisovány včas. V důvodové zprávě, kterou vláda uvádí při podání své vlastní předlohy, se omlouvá, že prý po této stránce učinila již opatření, aby předpisování daní pro příště dálo se za rok napřed, aby poplatníci měli dosti času svým daňovým povinnostem dostáti.
Ale čeho jsme byli svědky v nedávné době? Ještě dnes berní správa předpisuje daň za několik roků, řekněme daň osobní z příjmů dělníků, jejichž mzda snížena o 30 až 40 procent. Když má takový dělník zaplatiti osobní daň z příjmu, který měl před 4 roky, který byl daleko vyšší nežli dnes, v tom případě je jistě jeho existence ohrožena a musí býti vzat zřetel na jeho hospodářské postavení, zvláště v nynější těžké hospodářské době.
Dále chci poukázati a žádati, aby žádosti, které jsou podávány o vrácení zadržených peněz z doby okolkování naší měny z roku 1919, byly již jednou postupně a rychle vyřizovány. Slyšíte-li, že těchto žádostí u zemského finančního ředitelství v Čechách čeká na 70 tisíc a přijdete-li žádati, aby ta neb ona žádost byla vyřízena, musíte přinésti číslo a datum, pod kterým žádost byla podána, poněvadž úředníci se vymlouvají, že v té spoustě žádostí je nemožno jednotlivou žádost vyhledati. Přece zákon o dani z majetku určoval, že všechny obnosy, které byly zadrženy v roce 1919 při okolkování, budou vráceny. Nestalo se to tak. Zadržené obnosy patří právě těm malým a středním poplatníkům, poněvadž poplatníci velcí při placení daně z majetku použili dobrodiní zákona a zadrženými obnosy zaplatili předpis daňový z majetku a tím také někdy zadržené obnosy dostali zpět. V těchto případech nejde jen o živnostníky, ale také o dělníky, u kterých tento zadržený kapitál bývá kolikráte jediným jejich majetkem.
Jménem strany, ku které kladu si za čest náležeti, prohlašuji, že budeme hlasovati pro tento zákon z předpokladu, že přednesené stížnosti budou zkoumány a že berní správa se postará o to, aby všechny nedostatky byly odstraněny a všechny křiklavosti napraveny. (Potlesk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Böhr.
Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Titul zákona, kterým se nyní a již více hodin zabýváme, má v sobě cosi přitažlivého a také řečnický pult zde má rovněž jakousi přitažlivou sílu, poněvadž se právě členové všech stran zúčastnili rozpravy o tomto návrhu zákona. Slova "daňové úlevy", "slevy daní", jsou velmi krásná slova. Zákon má jen čtyři paragrafy, avšak jakkoli jeho titul je tak krásný, titul "zákon o mimořádných úlevách při placení přímých daní", má přece jen cosi společného s příslovím "není všechno zlato, co se třpytí". Nebyl to soucit s poplatníky, který dal ministerstvu financí, vládě podnět, aby podala tento návrh, nýbrž skutečnost, že v kancelářích berních úřadů nastal sám sebou přímo jakýsi druh obstrukce. Kola celého berního aparátu takřka zrezavěla, celý stroj se octl v koncích a to z toho důvodu, poněvadž ohromné množství agendy, které ještě není zpracováno, prostě nelze včas a pořádně vůbec vyříditi. Máme vůbec ohromné množství berních zákonů a poplatkových stupnic, takže zejména tyto stupnice staly se jakousi tajnou vědou několika málo finančních úředníků. Jistě nastalo přetížení jak u berních úřadů tak i berních správ. Berním úřadům bylo přiděleno také mnoho prací, které vůbec nenáležely do jejich kompetence, takže se pak nahromadilo ohromné množství nevyměřených daní, statisíce vyměřovacích aktů jest nevyřízeno, nyní pak se začalo naléhati na jejich zpracování; při tom přílišný chvat, mnohý akt byl nedostatečně instruován a následek toho byl přílišné zatížení poplatníků, ohromné množství odvolání, používání všech příslušných právních prostředků a tak máme takovýto postup: Nejprve statisíce nevyměřených daní, pak překotné dodatečné daňové výměry za několik let, a následek toho statisíce odvolání a sta milionů daňových nedoplatků, které jsou nedobytné. Tedy nemožnost účelně projednati, instruovati, vyříditi daňová odvolání, vybrati daňové nedoplatky donutila nyní vládu, aby předložila sněmovně návrh v této podobě. Zákon sám praví v paragrafu prvním, že "nedoplatky přímých daní, dlužných za minulá léta až včetně 1923, mohou býti na žádost strany ve výjimečných případech přiměřeně sníženy nebo prominuty, jestliže je vážné nebezpečí, že by zapravení těchto nedoplatků mohlo ohroziti poplatníka v jeho hospodářském podnikání nebo ve výživě nebo ve výživě jeho rodiny, nebo je-li vymáhání nedoplatků spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.
Zejména jest přihlížeti k případům, kde ohrožení poplatníka (odst. 1.) bylo způsobeno ztrátami vzniklými poklesem cen zboží a hodnoty investic nebo ztrátami z pohledávek a jinakými následky poválečných poměrů na př. snížení mezd a platů a podobně."
"Jinaké následky poválečných poměrů", to je řečeno poněkud zaobaleně. Proč pak vládní návrh nevypočítává hned tyto "jinaké poválečné poměry"? Mohl by zde přece docela dobře říci: Vinu na tom mělo nezaplacení válečných půjček, neuznání předválečných rent, následky rozdělení měny, protahování úpravy pohledávek v korunách bývalé rakouské poštovní spořitelny, a nástupnické státy vůbec. Nebylo by bývalo zapotřebí takového návrhu o odpisování daní pro strašlivé následky a účinky poválečných poměrů, kdyby bylo bývalo hned zabráněno příčinám. Mnoho tisíc odpisů s částkou jdoucí jistě do sta milionů bylo by bývalo zbytečné, kdyby státní správa byla bývala pro všechny státní občany stejně pečlivým způsobem upravila otázku válečných půjček, otázku předválečných rent a celé rozdělení měny.
Podmínkou zamýšleného odpisování přímých daní - a to praví návrh výslovně - jest také odpisování všech berních přirážek, tedy přirážek zemských, okresních, školních, obecních, přirážek pro obchodní komoru, dávek zdravotních atd. Všechny tyto budou buď zároveň odepsány nebo nebudou vůbec předpisovány. Obce, jak německé tak české, si ovšem přejí, aby k těmto odpisům nedošlo, poněvadž ony a jiné korporace s tímto berním systémem, vybudovaném na přirážkách, vyjdou příliš zkrátka. Avšak prohlédneme-li soustavu přirážek blíže, byl by celý odpis státních daní bezúčelný, kdyby zůstaly ideově předepsány k stanovení přirážek. Neboť přirážky činívají ve stu případech deseti a vícenásobný násobek předpisu přímých daní státních. Obce samy budou nyní ovšem nuceny hledati svoje potřeby někde jinde. Rozhodně však mělo by býti vyžádáno dobré zdání obcí před vykonáním odpisu. Také daňové komise buďtež k tomu přibrány a staré daňové komise volbami obnoveny. Pak bude však možno v obcích konečně počítati se spořádanými poměry. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Na jednu věc bych při tom rád opět upozornil. Obcím budiž dáno zase právo, aby si zase přímo samy vybíraly své daně. Neboť obce tím vůbec ničeho neušetřily, že tuto agendu převzal stát; docela ničeho neušetřily, ani jediného úředníka, za to však nastává v každé obci, bez rozdílu zda německé či české, nepříjemnost, že starosta nebo pokladník nemívá koncem měsíce v pokladně ani tolik, aby mohl vyplatiti třeba jen ponocného. Jest vždycky odkázán na to, co mu přikáže zemské finanční ředitelství. To se vleče často dlouho, obce si musejí mezitím vypůjčovati a platiti vysoké úroky. Obce chtějí dále za úbytek přirážek míti zvláštní odškodnění. Obce chtějí přirážky k osobní dani z příjmu, aby i tato byla pojata do přirážek při vyměřování. My zástupcové lidu nemohli bychom bez omezení souhlasiti s touto žádostí. Jak by k tomu přišel příjem prostého dělníka, prostého úředníka, který jest tak jako tak skrovně placen, aby při nynější vlně drahoty platil ještě vysoké, ohromné obecní a jiné přirážky. Přece jen však bylo by snad možno mluviti o tom, zda by obec nebyla oprávněna z příjmu, řekněme 60.000 Kč, vybírati pro sebe nějaké přirážky.
Celý návrh připomíná nám to, co jsme vyslovili již loňského roku při projednávání rozpočtu, a mohli bychom opakovati, co mnozí z nás poslanců, zejména oposičních, prohlásili: Ty a ty daně jsou příliš vysoké, není možno, aby při snížené dopravě, při trvající obchodní krisi, jako byla loňského roku, na příklad dopravní daň a jiné druhy daní byly pro tento rozpočtový rok ještě o mnoho milionů zvýšeny než v roce minulém. To bude znamenati: šetřiti. Řečníci již poukázali na příliš velké přepychové výdaje v zahraničním zastoupení republiky, ve vojenství atd. Upozorňuji zde i české poplatníky na něco, přes to, že jim to bude zníti poněkud zvláštně, když to říkám já, Němec: K čemu pak toto milionové zatížení státní pokladny pro všechny poplatníky zbytečnými menšinovými školami jenom pro pět nebo šest českých dětí! Jaké to jsou miliony, když se pro 3, 4, 5, 6 českých dětí zřizují již vlastní státní školy, vlastní učitelé atd.! Že to jde do milionů a že je to zbytečné, to uznáte. Představte si jen, že by se vám nevedlo národnostně dobře. Daňová břemena zatěžují ostatně jak vás tak nás. Představte si, že by se to stalo v jiném státě, řekněme, ve státě s příslušníky našeho národa. Pak byste tento postup považovali za neslýchaný, proto již pro úspory na daních měli byste přece jen přestati s tímto přemrštěným přepychem ve školství. Tím jsem se ani slovem nevyslovil proti snahám menšin o vzdělání. Měl by býti přece jen už učiněn konec tomuto přehnanému přepychu ve školství, pokud se týče menšinových škol.
Dále měla by býti celá soustava přirážek nějak omezena, podobně jako vidíme takové omezení i při dani činžovní.
Pánové, přicházím od říšských hranic. Naši živnostníci na hranicích prožili krušný rok, poněvadž lidé houfně chodili za účelem nejrůznějších nákupů a také pro zábavu do hostinců na druhé straně, jezdili přes hranice až do Drážďan, Berlína, do Zhořelce, obstarávali nákupy atd. Tito živnostníci na hranicích prožívali strašlivé měsíce, dílny holičů zely prázdnotou, pekaři, obuvníci a hostinští atd., ti všichni mohli zavříti krámy na celý týden, jen daně jim byly předpisovány. Tehdy byla doba nouze. Nyní nastal, třebas ani ne zdaleka v takovém rozsahu, opačný poměr; ježto zlatá marka, rentová marka, má zde velmi vysokou kupní sílu, přicházejí cizinci rádi přes hranice k nám a tu jest přáním společenstev našich hostinských a přáním také jiných společenstev, a bylo by tím poslouženo našemu domácímu živnostnictvu a našim poplatníkům, kdyby bylo usnadněno vydávání legitimací za účelem příjezdu k nám a rozšířena jejich platnost také na několik málo míst, jež jsou vzdálena od hranice o nějakou čtvrthodinku jízdy rychlíkem dále, než je dnes dovoleno pro usnadněné překročení hranic. Dále bych rád upozornil, že by se mělo při daňových úlevách přihlížeti také k velkým povětrnostním škodám, jaké jsou na př. nyní v Rudohoří.
V §u 2 měla by býti, pokud možno, rozšířena příslušnost nižších berních úřadů, aby dobrodiní zákona nebyla znovu omezována zdlouhavým instančním postupem. Dále bude nutno snažiti se také, aby byla vůbec povznesena poplatní síla podporováním výroby, usnadňováním příjmů v průmyslu, živnostech tím, že budou lépe vybudovány obchodní smlouvy, že budou pečlivě zařízeny dopravní a nákladní sazby, že bude odstraněn i zbytek povolovacího řízení, a že i v obecních otázkách přece jen bude dbáno zájmů našeho průmyslu, na př. při opatřování strojů, jež potřebuje z ciziny; nyní je nutno platiti při strojích 6 korun cla za kg váhy, což je nesnesitelné a příslušný průmysl je pak neschopný k činnosti. Mnozí živnostníci si ještě dnes stěžují, že jim dosud nebyly vráceny částky zadržené při okolkování bankovek, přes to, že máme zákonné ujištění. A dále daň z obratu měla by býti placena jen jednou, jen u výrobce.
Pánové nakonec ještě jednu poznámku. Vím, že v peněžních věcech přestává všechna vlídnost, avšak u berního úřadu nevlídnost dostoupila vrcholu, když ihned, jakmile přijde platební rozkaz, z čista jasna poznamená se poplatníkovi v pozemkových knihách zajištění. Toto zajištění v pozemkových knihách mělo by býti přece jen omezeno na případy největší nutnosti, jest přece zbytečné, když onen poplatník tak jako tak ručí svým domem, svým dvorcem, že finanční erár nebude zkrácen. Kéž tento zákon není jen výronem nezbytnosti, poněvadž se berní úřady právě dusí prací a jejich stoly mají býti vyprázdněny, nýbrž kéž je ho rozumně a blahovolně užíváno, opravdu ve prospěch těžce utlačovaných poplatníků. (Souhlas na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Kreibich.
Posl. Kreibich: Dámy a pánové! Jeden z těch, kdož tu sedí, aby pod záminkou socialismu a dělnického hnutí vykonávali rozkazy velkoagrárníků a kapitalistů, nalezl mezi projednáváním a odhlasováním miliardových darů bankovnímu kapitálu chvíli času, aby přečetl prohlášení, diktované ve stylu Kramáře a velkého mezinárodního kapitalistického tisku, ve kterém se ujímá dávno již zlikvidovaného zločinného podniku několika band politických dobrodruhů, které se ve službě francouzského a anglického kapitálu pokusily o povstání v Gruzii. Gruzínští dělníci a rolníci rozpoznali ihned tento kontrarevoluční zločin a znemožnili jej vlastní silou své milice tak rázně a energicky, že povolané oddíly rudé armády neměly již žádné práce. Veškerého pracujícího lidu měst a venkova v Gruzii zmocnilo se silné pobouření vůči těmto placeným agentům a žoldnéřům francouzského a anglického kapitálu, kteří stáli pod vedením šlechticů a monarchistických důstojníků (Výkřiky.), kteří přišli do Gruzie s provoláním: "Pro neodvislost Gruzie, pro náboženství a soukromé vlastnictví" a jichž prvým činem bylo vyhlášení navrácení půdy šlechtě a obnova rolnických naturálních daní placených velkostatkářům. To jsou opravdu dostatečné důvody pro t. zv. socialisty, aby se ujali těchto krvelačných zločinců. Projev sociálních demokratů dokazuje nám znovu, že tato strana stojí úplně ve službách kapitalistické kontrarevoluce a že definitivně vstoupila do řad kapitalistického tažení proti Rusku, že tedy i na poli zahraniční politiky, stejně jako ve vnitřní politice, jest jenom přisluhovačem buržoasie. Nemáme proto žádného důvodu polemisovati s politickými sluhy p. Kramáře a pranýřujeme (Výkřiky. - Předseda zvoní.) pouze lokajskou drzost, se kterou se vměšují do vnitřních záležitostí Ruska. Odpíráme zastáncům politiky brutálního násilí vůči Slovákům a národnostním menšinám v tomto státě právo mluviti o sebeurčení národů (Výkřiky.), které již samým mírem Versaillským bylo pošlapáno. Proto máme na tento projev sociálně-patriotické třídní bezcharakternosti jenom jedinou odpověď jménem všeho třídně uvědomělého dělného lidu tohoto státu bez rozdílu národnosti . . . . (Posl. Wenzel [německy]: Vy jako německý poslanec nepotřebujete předčítati nějaká řečnická cvičení! Dejte pryč ten lístek a mluvte německy!)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Posl. Kreibich (pokračuje - německy k posl. Wenzelovi): Nic se mně nelíbí lépe, než když křičíte vy společně s pravicí! (Posl. Wenzel [německy]: Vy jako německý poslanec nemáte hráti takovou komedii jako papoušek!)
Předseda (zvoní): Žádám, aby řečník nebyl vyrušován.
Posl. Kreibich (pokračuje): Blahopřejeme gruzínským dělníkům a rolníkům k rychlému energickému potlačení zločinného pokusu kontrarevolučních žoldnéřů mezinárodního kapitálu a očekáváme od dělníků a rolníků celého Svazu Sovětských Socialistických Republik, že i nadále bude jejich heslem: "Kdo vztáhne ruku na revoluční vládu dělníků a rolníků, bude rozdrcen!"
Sláva ruské revoluci! Nechť žije diktatura proletariátu! (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Füssy.
Posl. Füssy (maďarsky): Dámy a pánovia! Zákonodárstvo bolo by povolané k tomu, aby zastupovalo záujmy veľkého obecenstva, avšak mnoho zákonov bolo tu vynesené, ktoré neslúžia záujmom širokých vrstiev ľudu.
Veľmi som bol prekvapený finančným návrhom predloženým dnes pánom ministrom financií, ktorým chce poslúžiť uľahčeniu bernej povinnosti; mám totižto trpké zkúsenosti o nesnesiteľnom zdanení poplatníkov. V Komárne sú teraz v priebehu berné pojednávania, v ktorých takmer vylisujú tie veľké dane z poplatníkov bez ohľadu na ich bernú nosnosť.
S veľkou radosťou by som vítal návrh predložený pánom ministrom financií, keby príslušní úradníci rovnako postupovali voči každému pri poskytovaní výhod.
Uvádzam tu činnosť vyrubujúcej daňovej komisie v Komárne. Gazdovia predniesli tam svoje sťažnosti, utrpené krivdy, činili námietky proti bezzákonnému složeniu vyrubovacej komisie, poneváč podľa zákona musia byť v nej jednotlivé odvetvia zamestnania úmerne zastúpené a komisia má sa skladať z polovice menovaných a z polovice volených členov. V tejto komisii však ani jediného zvoleného člena nieto. Obyvateľstvo zamestnávajúce sa prvotnou výrobou má v tejto komisii z 90% len jedného náhradného člena.
Predsedu vyrubovacej komisie menuje minister z členov menovaných a predseda tento nezná jazyka tamojšieho občianstva. Tážem sa vás, ctené dámy a pánovia, ako môže posúdiť krivdy a ponosy obyvateľstva predseda, ktorý nezná jazyka občianstva? Prihodilo sa aj to, že na prednesené ponosy odvetil len kývnutím ruky, alebo strane, ktorá sa odvolala, dali na vedomie, že jestli odstúpi od svojho podania, bude jej odpísané z dane 1000 K, a jestli neučiní tak, bude jej daň zvýšena o 2000 K.
Návrh pána ministra financií o berných úľavách prijímam len pod tou podmienkou, že bude spravedlive vykonaný.
Avšak ctené dámy a pánovia, bola nám spôsobená ešte väčšia krivda. Peniaze, ktoré boly v našom okolí pri okolkovaní bankoviek zadržané, ešte ani do dnes nám nevrátili. V terajších pomeroch, keď sa poľní hospodári ocitajú v katastrofálnom položení, tak že nielen nové dane, ale ani staré dane nie sú v stave zaplatiť, bolo by im veľmi uľahčené, keby im peniaze zadržané pri okolkovaní započítané boly do daní.
V dnešnom daňovom systéme sú obrovské chyby. Koľkorát sa stalo, že stranu, ktorá sa obrátila na berný úrad o vysvetlenie, koľko daní má ročne platiť - odbyli tým, že sa to koncom roku i tak dozvie. V nasledujúcom roku však požadujú dane zpätmo.
Návrh tento prijímam len pod tou podmienkou, jestli bude spravedlive prevedený a jestli budú prijaté pozmeňovacie návrhy podané mojmi nemeckými kolegy-poslanci; inak ho neprijímam. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Horáka a druhů:
K §u 1, odst. 1 budiž dodáno:
"Při tom je bráti zvláštní zřetel na střední a malé poplatníky."
2. Pozměňovací návrh posl. Horáka a druhů k §u 2:
Odst. 1 budiž škrtnut a zaměněn následující větou:
"Úlevy provádí příslušná berní správa k návrhu volené odhadní komise příslušného obvodu (na Slovensku okresní výbory)."
Odst. 2 bude zníti:
"Příslušné úřady jsou berní správa, zemské finanční ředitelství a ministerstvo financí."
3. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
§ 2 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"O žádostech o povolování úlev podle ustanovení §u 1 rozhoduje příslušná berní správa, vyslechnuvši příslušnou daňovou komisi."
4. Doplňovací návrh posl. R. Fischera a druhů:
Jako nový § 2 budiž vloženo toto ustanovení:
"Pokud jde o daň z příjmu ze služebních nebo pracovních poměrů za minulá léta až včetně 1923, budiž mimo úlevy uvedené v §u 1 daňový základ v každém případě snížen o 25.000 Kč, aniž by k tomu bylo zapotřebí žádosti strany nebo ověření okolností uvedených v §u 1. Všechny předem zaplacené daně vrátí úřad uvedený v §u 3 do 6 měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti."
§§ 2 do 5 buďtež přečíslovány na §§ 3 do 6.
5. Resoluční návrh posl. Matznera a druhů:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve provedla slíbenou berní reformu a aby při reformě daně pozemkové, resp. nové úpravě ukládacího řízení přihlížela k potížím při obdělávání půdy, způsobeným tím, že pozemky leží v různé výši, a jinými přirozenými poměry.
Odůvodnění: Při zjišťování čistého katastrálního výtěžku z pozemků rozhoduje podle platných zákonů jedině výměra a zařazení do určité bonitní třídy, při čemž se nepřihlíží k tomu, že pozemky leží v různém klimatu a v různé výši a v různých oblastech více nebo méně úrodných, a ke zvláštním potížím při obdělávání a hospodaření na těchto pozemcích. Tato vada musí býti napravena při reformě pozemkové daně.
6. Resoluční návrh posl. Patzela, Wenzela a druhů:
Vláda se vybízí, aby provádějíc mimořádné úlevy při placení přímých daní provedla také odpis narostlých úroků z prodlení.
7. Resoluční návrh posl. Patzela, Wenzela a druhů:
Vláda se vybízí, aby podobně, jako přihlíží ke ztrátám (obchodním ztrátám) způsobeným poklesem cen zboží při přímých daních, přiměřeně také přihlížela k obchodním ztrátám při dani z obratu a při prokázaných ztrátách provedla odpis daní.
8. Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů:
Vláda se vybízí, aby v prováděcím nařízení dala pokyn finanční správě, aby ztráty z držení válečných půjček, které pro držitele vyplývají z nemožnosti proměniti tyto válečné půjčky ve IV. státní půjčku, považovala za následky poválečných poměrů podle druhého odstavce §u 1. Vláda se dále vybízí, aby nařídila, aby se přezkoušením a obnovením předpisů přihlíželo na žádost poplatníků také k oněm případům, v nichž daně již byly zaplaceny.
9. Resoluční návrh posl. Staňka, Štolby, Slavíčka, J. Marka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vládě se ukládá, aby při provádění zákona přihlíželo se také k poplatníkům, jimž počínajíc rokem 1919 až 1923 zničena byla živelní pohromou úroda.
10. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů:
Vláda se vybízí, aby učinila opatření, aby:
1. zemědělstvím v horských, obilních, bramborářských a pícnařských oblastech, jejichž čistý katastrální výnos nepřesahuje 25 Kč z hektaru, byla pro rok 1921 přiměřeně snížena daň z obratu,
2. daně byly předpisovány v mezích platební možnosti a zákonů v pravý čas a aby se z nepředepsaných daní nepočítaly úroky z prodlení.
11. Resoluční návrh posl. Windirsche a druhů:
Vláda se vybízí, aby působila k tomu,
1. aby rolníkům, kteří v době od roku 1919 do 1923 byli postiženi živelnými pohromami, byly povoleny slevy daní, o něž žádali,
2. aby se rolníkům, kteří v téže době utrpěli škody ztrátou dobytka, rovněž dostalo daňových úlev,
3. aby se majetníkům lesů, kteří utrpěli škody mniškou, vyšlo vstříc při vyměřování a ukládání daní,
4. aby se, pokud jde o daň z příjmu rolníkům, jejichž příjem, jak jej sami přiznali, nepřesahuje za svrchu uvedené období ročně 15.000 Kč, udaný příjem nesměl svévolně zvyšovati.