Začátek schůze v 5 hod. 20 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
215 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 282. schůzi posl. sněmovny.
Omluvy a dovolené, uvedené ve schůzi 281. platí též pro schůzi tuto.
Byla provedena změna ve výboru. Žádám za její sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru imunitního posl. dr. Patejdla za posl. inž. Záhorského.
Předseda: Pan posl. Karel Moudrý, jemuž ministerstvo vnitra vystavilo ověřující list jakožto nástupci resignovavšího posl. Sajdla, dostavil se do této schůze. Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu našeho v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme k slibu podle § 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, pan posl. Karel Moudrý přistoupí ke mně a slovem "slibuji" a podáním ruky vykoná slib.
Žádám, aby byla přečtena formule slibu, a pana posl. Moudrého žádám, aby ke mně přistoupil a vykonal slib. (Poslanci povstávají.)
Sněm. tajemník dr. Říha (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé, že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Předseda: Pan posl. Karel Moudrý.
Posl. Moudrý (podávaje ruku předsedovi): "Slibuji." (Poslanci usedají.)
Předseda: Mezi 281. schůzí byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
4793. Interpelace:
I. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi vnitra, že ministerstvo vnitra nevyřizuje odvolání;
II. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi spravedlnosti o zabavení č. 143 časopisu "Trautenauer Tagblatt" ze dne 27. června 1924;
III. posl. J. Mayera a druhů ministrovi spravedlnosti a vnitra o novém neospravedlněném zabavení časopisu "Deutscher Landruf";
IV. posl. dr. Korlátha, Kurťaka a súdr. ministrovi zahraničia, priemyslu, obchodu a živností, financií a soc. pečlivosti o sklárni vo Ferenczvölgyi v okolí obce Tačova;
V. posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. min. predsedovi o zrušení rodinných prídavkov, poťažne drahotných príspevkov na deti štátnych zamestnancov,
VI. posl. Tausika a soudr. ministrovi soc. péče, že průmyslové podniky v okrese novovesském na Slovensku porušují beztrestně zákon o osmihodinné době pracovní;
VII. posl. Blažka a soudr. ministrovi železnic o zlořádech na hradeckém ředitelství státních drah.
Předseda: Mezi 281. schůzí byl tiskem rozdán účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920 (tisk 4807).
Přikazuji výborům:
výborům živnostenskému a ústavně-právnímu:
4803. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva;
výborům zemědělskému a rozpočtovému:
4804. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, č. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění;
výboru ústavně-právnímu:
4806. Usnesení senátu k usneseniu poslaneckej snemovne o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení zákon zo dňa 13. júla 1922, č. 244 Sb. z. a n., upravujúci právne pomery medzi zamestnavateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi;
výboru rozpočtovému:
4805. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona o ražbě pětikorun;
4801. Závěrečný účet republiky Československé státních výdajů a příjmů za rok 1921 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku;
4807. Účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920.
Stanovíme lhůty některým výborům pro podání zpráv.
Přikazuji výboru rozpočtovému:
4810. Vládní návrh zákona o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů,
4811. Vládní návrh zákona, kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé,
4813. Vládní návrh zákona o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů,
4815. Vládní návrh zákona o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů.
Přikazuji výboru zásobovacímu:
4817. Vládní návrh zákona o vymílání pšenice a žita.
Navrhuji, aby oběma jmenovaným výborům uloženy byly k podání zprávy o těchto vládních návrzích lhůty 8denní.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s těmito lhůtami, navrženými z usnesení presidia, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty tyto jsou schváleny.
Dále přikazuji výboru rozpočtovému:
4812. Vládní návrh zákona o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček,
4814. Vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války,
4816. Vládní návrh zákona o mimořádných úlevách při placení přímých daní,
4819. Vládní návrh zákona, kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z válečných poměrů, a navrhuji, aby výboru tomu uloženy byly k podání zprávy o těchto vládních návrzích lhůty do středy dne 10. září 1924 do 11. hod. dopol.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)
To je většina. Také tyto lhůty jsou přijaty.
Přikazuji výboru rozpočtovému:
4779. Vládní návrh zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze, a navrhuji, aby výboru tomu uložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 12denní.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)
To je většina, Také tato lhůta je přijata.
Konečně přikazuji výboru zemědělskému:
4802. Usnesení senátu k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa doplňuje a čiastočne mení zákon zo dňa 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnove drobných zemedelských pachtov, doplnený a čiastočne zmenený zákonom zo dňa 13. červenca 1922, čís. 213 Sb. z. a n., a navrhuji, aby výboru tomu uložena byla k podání zprávy o tomto usnesení lhůta do úterý dne 9. září 1924 do 12. hod. pol.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)
To je většina. Také tato lhůta je přijata.
Poněvadž jsem byl požádán pány předsedy výboru rozpočtového a výboru soc. politického, kteří potřebují krátké schůze svých výborů z naléhavých důvodů, abych přerušil schůzi, vyhovuji tomuto přání a přerušuji schůzi do 6 hodin večer.
(Schůze přerušena v 5 hod. 30 min. odpol. - opět zahájena v 6 hod. 10 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Dovolenou na dnešní schůze udělil jsem posl. dr. Charvátovi z rodinných důvodů.
Došly ještě dvě naléhavé interpelace. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Naléhavé interpelace:
posl. dr. Czecha, Tauba, Grünznera a druhů vládě, aby podala návrhy o úpravě platů státních zaměstnanců a pensistů,
posl. Horáka a druhů ministru vnitra o bezpečnostních poměrech v Trhových Svinech.
Předseda (zvoní): Ježto byly podány 4 naléhavé interpelace ve věcech drahotních, vyžádal si slovo k vládnímu prohlášení pan ministr zásobování dr. Franke. Dávám mu je.
Ministr dr. Franke: Slavná sněmovno! Vláda plně uznává vážnost poměrů, na něž upozorňují podané naléhavé interpelace o stoupající drahotě. Vláda je také ochotna kdykoliv k otevřené výměně názorů o tomto vážném zjevu vnitropolitickém vůči slavné sněmovně. Budiž mně však dovoleno dříve, než přejdu k vlastnímu prohlášení o této věci, abych mohl se vším důrazem upozorniti, že je nemožno řešiti tuto otázku, označovanou stoupající drahotou, bez souvislosti se zjevy mezinárodními a bez souvislosti s tím, co se odbývá na mezinárodních trzích.
Velmi správně podotýká v tomto ohledu interpelace pp. posl. J. Marka, Staňka, pí. Zemínové, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr., že veřejnost právem očekává od vlády a veřejných činitelů všemožnou ochranu a nejpřísnější postup proti zdražovatelům, že energická opatření ke sražení drahoty jsou existenční nutností státu, ale že také uznává, že v hospodářském neklidu Evropy žádná vláda zázraků dělati nemůže. Vláda jistě má plné právo v této souvislosti upozorniti, že ani věci rázu politického nelze dnes pro žádný stát, ani stát velký, tím méně pro náš stát, Československou republiku, řešiti jinak, nežli v mezinárodní souvislosti, čehož nejlepším dokladem je nedávná konference mezinárodní konaná v Londýně. (Výkřiky dr. Šmerala.) Tím spíše musíme tuto souvislost zjevů našich československých se zjevy mezinárodními míti na zřeteli, když jde o život hospodářský.
Dovolte, pánové, abych dále upozornil na druhou důležitou stránku řešení tohoto obtížného problému. Zjevy označované drahotními souvisejí s celkovou politikou státu, s celkovou politikou finanční, obchodní a s celkovou národohospodářskou politikou státu československého. To znamená, že také opatření, která by se přímo nabízela jako opatření přímo na snadě jsoucí, musí býti vládou posuzována v celé této souvislosti.
Po těchto dvou zásadních poznámkách bych si dovolil přejíti k nastínění celkových poměrů, a to nejprve ke stavu, v jakém se ocitá nyní nejen Československá republika, nýbrž také okolní svět, pokud jde o výsledky letošní sklizně, a na to dovolil bych si stručně podati cenový vývoj.
Podle došlých zpráv byla letos sklizeň obilnin v naší republice slabší než v loni. Zejména Slovensko a Podkarpatská Rus mají slabou sklizeň. V historických zemích je výnos pšenice a ječmene přibližně normální, výnos žita však slabší. Pokud se týče exportních zemí, z nichž se obilí k nám dováží, má Maďarsko slabou úrodu, výnos pšenice odhaduje se na 30%, výnos žita na 40% pod normálem. Že nabízí Maďarsko mouku k vývozu, nemění nic na jeho situaci sklizňové, protože mouka pochází z valné části z pšenice jugoslávské a rumunské, jež dovážejí maďarské mlýny v tak zv. zušlechťovacím řízení. Také Rumunsko a Jugoslavie mají slabší sklizeň než normální. Sklizeň pšenice odhaduje se asi o 15 % nižší. Rusko, odkud se k nám vyvezlo ze sklizně roku 1923 veliké množství žita, je stíženo letos neúrodou.
Za této situace jsme v prvé řadě odkázáni na americký trh. Americké zprávy sklizňové si neustále odporují. Zejména není dosud jasno o sklizni kanadské. Ceny na amerických trzích silně kolísají. Toto kolísání cen má také pozadí politické (Posl. dr. Šmeral: A spekulační!) Ano spekulační, i politické. Politické potud, že souvisí s kampaní presidentskou, která čeká Spojené Státy americké volbou presidenta. Pravděpodobně budou obilní přebytky Ameriky letos o něco menší než loni, ale nikterak tak slabé, jak se to snaží vylíčiti spekulace.
Jelikož jsme v prvé řadě odkázáni na dovoz pšenice i z Ameriky, je samozřejmo, že se tamní pevná tendence obrazila také na našem obilním trhu. U nás byla cena pšenice a žita nejnižší v srpnu 1923. Od té doby a do poloviny května 1924 lze pozorovati stálou vzestupnou tendenci. Od poloviny května 1924 začala cena chlebového obilí u nás klesati a tento pokles udržel se až do poloviny července přes to, že mezitím začala již na amerických trzích veliká haussa.
Od poloviny července 1924 sledovaly tuzemské obilní trhy pohyb cen v Americe a ceny obilí rychle stoupaly. Podle záznamů pražské plodinové bursy zdražila se tuzemská pšenice od 15. července do 2. září o 40 Kč na 100 kg (průměrná cena 15. července 1924 byla 172·50 Kč, 2. září 1924 212·50 Kč), tuzemské žito pak o 19 Kč na 1 q (průměrná cena 15. července 144·50 Kč, dne 2. září 1924 163·50 Kč). Ceny ječmene stouply od 15. července do 2. září o 70 Kč na 1 q (průměrná cena 15. července 1924 162·50 Kč, dne 2. září 1924 232·50 Kč), na posledních dvou bursách cena ječmene poněkud poklesla, poněvadž roční nabídka byla přechodně větší. Podobným směrem jako cena chlebovin se pohybovaly ceny mouky, které byly nejnižší v srpnu 1923. U pšeničné mouky se udržela cena delší dobu na stejné výši. Zejména ceny americké pšeničné mouky byly stejné od října r. 1923 do konce března 1924, tudíž po celé pololetí. Větší vzestup cen lze pozorovati u žitné mouky v měsících prosinci r. 1923 a lednu 1924. K polovici července letošního roku počaly však ceny mouky rychle stoupati, protože mouka nulka hrubá, jejíž průměrná cena 15. července 1924 byla na pražské plodinové burse ještě 272·50 Kč za 1 q, znamenala dne 2. září 1924 již 332·50 Kč, zdražila se tudíž o 60 Kč na 1 q. Žitná mouka na 55 % vymletá, jejíž průměrná cena činila dne 15. července 1924 237·50 Kč, stoupla v té době o 25 Kč na cenu 262·50 Kč. Cena americké mouky Patent export zvýšila se na 252·50 Kč 15. července 1924, na 310 Kč 2. září, má tudíž zvýšení o 57·50 Kč na 1 q. (Výkřiky posl. dr. Šmerala.)
Jak jsem již podotknul, ukázala se haussovní tendence v Americe již mnohem dříve. V Chicagu stála pšenice pro červenec dne 2. června t. r. ještě 103·75 ct. za jeden bušl a stoupla až do 18. června na 116·50 ct. za 1 bušl. Dne 19. července znamenala pšenice pro prosinec již 128·37 ct. a dne 29, července 137·50 ct. Dne 3. září byla pšenice pro prosinec znamenána 129·37 ct. za jeden bušl, tudíž haussa v Americe povolila. Nutno však připomenouti, že Amerika má dnes velikého kupce pšenice v Německu, které po podepsání londýnského protokolu počalo nakupovati veliká množství, ačkoliv ještě do nedávna obilniny i k nám vyváželo. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Jak vidno, děl se cenový vývoj chlebovin u nás pod vlivem amerického trhu. Jak jsme odvislými od tohoto trhu, lze nejlépe vystihnouti ze statistických dat dovozu. R. 1922 dovezeno bylo k nám přes 3300 vagonů pšenice, asi 970 vagonů žita, skoro 2800 vagonů pšeničné mouky a skoro 1500 vagonů mouky žitné. Roku 1923 asi 2100 vagonů pšenice, něco přes 100 vagonů žita, více než 23.500 vagonů pšeničné mouky a přes 100 vagonů mouky žitné. V letošním prvním pololetí bylo dovezeno přes 8300 vagonů pšenice, více než 11.200 vagonů žita, skoro 17.000 vagonů pšeničné mouky a přes 400 vagonů žitné mouky. Dovoz pšenice a zejména žita přesáhl již v prvém pololetí podstatně dovozní čísla celoroční. Při letošní slabší sklizni jest pravděpodobné, že dovoz chlebovin bude i nadále stoupati.
Naprosto abnormální jest vývoz cen u ječmene. Špatná sklizeň exportních států obrátila oči zájemců z různých států na náš ječmen, který jest poměrně dobré jakosti. Tato vývozní poptávka to byla v prvé řadě, která způsobila překotný další vzestup cen chlebovin u nás. (Výkřiky posl. dr. Šmerala.)
Další vývoj cen chlebovin u nás jest nejasný. Podle dnešní situace není nikterak pravděpodobno, že by ceny chlebovin v nejbližší době silně poklesly. Zda ceny půjdou dále nahoru nebo dolů, bude záviseti na americkém trhu, v prvé řadě od množství nákupu zemí dovozních, zejména Evropy. Zde bude spotřeba dovozu chlebovin menší, bude-li dobrá sklizeň bramborů. V nejbližší době lze očekávati, že v době polních prací, jež nastanou v prvé polovině tohoto měsíce, zmenší se nabídka a nastane možnost vzestupu cen domácího obilí, kdyby dovoz neodpovídal potřebě.
Vážení pánové! Dovolte mi, abych také docela stručně uvedl hlavní číslice pro maso. Za hovězí maso ve čtvrtích platilo se na pražském trhu v lednu 1924 8-16·50 Kč za 1 kg. Ceny v květnu byly na 1 kg asi o 50 hal. vyšší. V červnu nastal vzestup cen, který dodnes trvá, takže se platily tytéž ceny, které byly v lednu 1924. Vepřové v kusech znamenalo na pražském trhu v lednu 14-17 Kč, do května poklesly ceny o 2 Kč. V červenci pak nastal vzestup, který dosud trvá, takže znamenají ceny vepřového masa v kusech v srpnu průměrně 12 až 16 Kč. Pokud se týče dobytka hovězího, jsme rovněž tak jako u chlebovin odkázáni na cizozemský dovoz.
Naši odvislost od ciziny ilustrují nejlépe cifry, jak byly obeslány pražské trhy dobytkem hovězím domácího a cizího původu. Na příklad při obeslání jednoho trhu v lednu bylo cizího původu přes 1300 kusů, domácího ne zcela 400 kusů, v květnu cizího přes 1000 kusů, domácího ne zcela 500 kusů, v červenci cizího přes 1600 kusů, domácího ne celých 400 kusů, v srpnu cizího přes 1800 kusů a domácího ani ne 150 kusů.
Příznivější jest poměr u vepřového dobytka. Na příhon domácích vepřů jednoho trhu v únoru v počtu přes 1000 kusů domácích vepřů připadá asi 50 kusů cizích, v květnu přes 1300 kusů domácích asi 650 cizích, v červenci na skoro 500 kusů domácích 400 cizích, v srpnu na 570 domácích skoro 300 kusů cizích. Jak z těchto čísel vidno, činí příhon domácího dobytka jatečného malý zlomek naší spotřeby. Jelikož jsme odkázání v prvé řadě na přívoz jatečného dobytka z ciziny, musíme platiti ceny v cizozemí a zdražení v poslední době nutno připočísti v prvé řadě zvýšení kursů cizích devis. Stoupnutí cen vepřového dobytka nastalo následkem úbytku dovozu vepřů z Moravy. Stoupnutí bylo vyvoláno také tím, že omezen byl dovoz zmrzlého vepřového masa z Ameriky, kde povstal nový kupec v Německu, který kupuje veliká množství. Z Dánska dováží se velice málo, z Uher nic a z Polska jen dobytek slabší. Poměry na mastném trhu ilustrují dobře ceny, za které se prodává ve Vídni, která je rovněž odkázána na dovoz z ciziny: Hovězí maso zadní 22 Kč, přední 18 Kč, vepřové maso 26 až 30 Kč.
Pokud se týká tuků, prodávalo se v měsíci lednu na trhu ve velkých konsumních střediscích máslo čajové za 30 až 32 Kč, na venkově máslo selské za 18 až 26 Kč. Cena čajového másla poklesla v měsíci únoru a březnu na 28 Kč, selského pak na 16 až 24 Kč. Cena tato udržela se do poloviny měsíce května, stoupla pak na 28 až 32 Kč, selského másla na 20 až 26 Kč, na kteréžto výši udržuje se nezměněně podnes. Cena másla dánského řídí se jednak cenami určovanými v Kodani, jednak kursem československé koruny.
Pokud jde o sádlo, platilo se syrové sádlo v měsíci lednu 18 až 20 Kč za 1 kg, přepuštěné 20 až 24 Kč. V měsíci únoru dlužno znamenati u sádla syrového jakož i přepuštěného nezměněnou cenu. Pokles pod 18 až 20 Kč u sádla přepuštěného dlužno znamenati v měsíci květnu a červnu. Celkem možno konstatovati, že cena sádla tuzemského zůstala skoro nezměněna, pouze v jednotlivých místech lze znamenati nepatrné cenové výkyvy přechodného rázu nahoru nebo dolů. Americké sádlo lisované stálo v lednu 15 až 16·50 Kč. Cena tohoto sádla klesla průměrně o 1 Kč během února a března, poklesla o další korunu za 1 kg v dubnu, takže v tomto měsíci jakož i v květnu pohybuje se cena tohoto sádla mezi 11 až 13·50 Kč. Cena tato udržela se v květnu, stoupla asi o 50 hal. v červnu a o dalších 50 hal. v červenci, kdežto v srpnu stoupla o další 2 Kč. Toto zvýšení srpnové je zaviněno stoupnutím cen sádla v Americe o 6 dolarů za 100 kg.
Pokud jde o mléko a vejce, objevily se koncem minulého roku v mléčné produkci určité poruchy zrušením výdojných hospodářství po provedení záboru, rozprodáním dojnic na velkostatcích, čímž se stalo, že nejen hlavní města a průmyslová střediska trpěla nedostatkem mléka, ale že i malá venkovská města pociťují jeho úbytek. Sběr mléka od maloproducentů nebyl včas organisován. Poměry se zlepšily v době zeleného krmení, takže se podařilo ceny mléka udržeti na stejné výši, ovšem za vydatné podpory slevených tarifů na železnicích.
Pokud se týká vajec, nestačí naše produkce krýti naši spotřebu. Dovážíme z Maďarska, Polska, Rumunska a Jugoslavie. Ceny vajec byly v dubnu tohoto roku nejnižší, od té doby stouply ke konci dubna jako vždy v této roční době o 20 až 30 hal. Upozorňuji, že letos bylo velké množství vajec naloženo, jež přijdou v nedlouhé době k dobru konsumu, poněvadž vývoz jejich nebude povolen.
Vážení pánové! To by byl stručný přehled, pokud jde o produkty zemědělské. Pokud pak jde o průmyslové výrobky, vláda stejnou pozornost věnuje vysokým cenám některých průmyslových výrobků, a pokud jde o ministerstvo zásobování, hlavně cenám kůže, textilií a stavebních hmot, pokud ovšem tato kontrola spadá do jeho kompetence.
A nyní, vážení pánové, dovolte po tomto stručném nárysu celkové situace, dané dosavadními zprávami o sklizni světové i naší domácí a z přehledného vývoje cenového, abych přikročil k opatřením, která vláda dosud činila ku potírání drahoty. Pokud se týče zboží, v němž nejsme soběstačnými, na jehož dovoz z ciziny jsme odkázáni, nemá vláda, jak je samozřejmo, přímého vlivu na stanovení základní prodejní ceny. U tohoto zboží určuje tyto ceny základní světový trh. Každé zakročení administrativní, na př. stanovení maximálních cen na maso nebo pšenici, mělo by v zápětí přerušení cizích dovozů a tím i nedostatek tohoto zboží u nás. Proto musí se vládní zákroky u tohoto zboží omeziti na usnadnění a zlacinění dovozu tohoto zboží k nám a v další části pak na opatření, aby se toto zboží u nás neprodávalo v detailu s nepřiměřeným ziskem.
Pokud se týče dovozu chlebovin k nám, reguluje se dovoz tak, aby nabídka cizozemského zboží odpovídala vždy poptávce, aby tudíž nemohl nastati na domácím trhu nedostatek zboží. Dovozní číslice, jež jsem si dovolil přednésti, osvětlují nejlépe, že se při regulaci dovozu zemědělských plodin k nám postupuje liberálně. Aby byly sníženy ceny ječmene domácího, povolen byl dovoz více tisíců vagonů ječmene k nám. Pohříchu ustál tento dovoz v poslední době, jelikož ceny ječmene stouply také v zahraničí.
Pokud se týče dovozu masa, subvencovala vláda zřízení chladíren v Praze, v Užhorodě a Českých Budějovicích. V Užhorodě zejména proto, aby se zlevnila doprava rumunského dobytka, jímž jsou naše trhy silně obesílány, jelikož doprava jeho se zlevní, pakli se na místo dobytka dopravuje maso.
Pokud se týče dalších opatření vlády, zajištěna byla spotřeba cukru pro tuzemsko za dosavadní ceny. Stanoveny byly maximální ceny na odběr piva z pivovarů, když pivovarníci pokusili se je zvýšiti, zařízen byl prodej ovoce a zeleniny zemědělskými organisacemi přímo konsumentům, v prvé řadě v Praze, aby vyloučeny byly přemrštěné zisky meziobchodu.
Aby mohly býti sníženy ceny uhlí, důležité to kalkulační složky při výrobě průmyslové, sníženy byly během loňského roku ve dvou etapách ceny uhlí, k čemuž přispěla vláda odbouráním uhelné dávky. V důsledku tohoto zákroku podařilo se snížiti ceny některých výrobků průmyslových, zejména železa a stavebních hmot.
Aby zajištěny byly přiměřené ceny mléka ve velikém středisku v Mor. Ostravě, podporuje vláda zřízení centrální mlékárny zemědělské v Mor. Ostravě, když bylo zjištěno rovnoměrné zastoupení konsumentů s producenty ve správní radě.
Nejdůležitějším opatřením, které vláda činila právě na základě souvislosti celkové akce protidrahotní s naší politikou finanční a obchodní, je opatření, kterým se fakticky provádí revise celního sazebníku při sjednávání našich mezinárodních smluv. A druhé, stejně důležité opatření, je snížení dopravních tarifů na železnicích.
Vážené dámy a pánové, to, co učinilo ministerstvo železnic pro snížení výrobních nákladů, po kterém tolik volal průmysl, snížení tarifů, je enormní. Snížení tarifních sazeb u státních drah, které bylo provedeno jednak snížením přepravní daně, dále zlevněním tarifů, propočítáním tarifů s traťmi bývalé ústecko-teplické, buštěhradské a košicko-bohumínské dráhy a konečně provedenými změnami, tak zvanou deklasifikací zboží, všemi těmito i podružnějšími slevami na tarifu docházíme k závratné sumě kolem jedné miliardy Kč. Myslím, že není lepší ilustrace pro mé všeobecné tvrzení, které jsem si dovolil na počátku uvésti, že jednotlivá opatření, po kterých se volá, nebo která opravdu leží téměř na dlani, musí vláda posuzovati v celkovém souboru naší hospodářské a finanční politiky. (Posl. Bubník: Kde zůstala vězeti ta miliarda?) Ano, plným právem musíme se tázati, kde zůstala vězeti. Vláda plným právem musí zkoumati, zdali oběti, které přináší nejen těmito uvedenými slevami na železničních tarifech, ale také ohromnou slevou na uhelné dávce a způsob, kterým se tyto slevy stávají, zaručují, aby slevy ty přišly k dobru konsumentů, jak to jistě vláda v nejlepších intencích zamýšlela. Tyto slevy měly snížiti u nás výrobní náklady, aby se zlepšila nejen celková situace našeho podnikání, ale aby také přišly ve snížených cenách k dobru konsumentů. (Výkřiky posl. Bubníka.)
Kromě těchto zásadních opatření faktického provádění revise cenových sazebníků při sjednávání mezinárodních smluv, dále kromě značného odbourání uhelné dávky a železničních tarifů, přicházejí opatření, která především směřují proti tomu, nač bylo zde poznámkami upozorňováno, proti využívání situace, proti spekulaci. Přichází zde především opatření, aby na burse bylo zabráněno všemu, co prostě odporuje nejen zákonu, ale i nejprimitivnější občanské morálce. (Výkřiky posl. Johanise.) Aby bylo zabráněno spekulaci na burse, byly dány vládnímu bursovnímu komisaři instrukce, aby sledoval bedlivě cenový vývoj na burse a kontroloval činnost hlavně cenové komise a její záznamy. Obraz, který podává oficielní cenový záznam na burse, není obrazem přesným, protože nehledí k obratům, ve kterých za jednotlivé ceny bylo skutečně prodáváno. Po této stránce učiní se náprava, tedy hlavně po stránce kontroly činnosti cenové komise a jejích záznamů. Aby se předešlo spekulačnímu hromadění zásob mouky, bylo nařízeno provedení soupisu zásob mouky v Československé republice; aby se zabránilo nepřiměřenému zvyšování cen ječmene, a tím také nezdražovala surovina pro příslušný průmysl, byl vývoz ječmene regulován. Jsou ovšem také opatření, která je nutno provésti čistě administrativně. Proto také ministerstva spravedlnosti a vnitra nařídila státním zastupitelstvům a orgánům bezpečnostním, aby rychle a přímo stíhaly lichvu ve všech jejich odrůdách, při čemž má býti zvláštní pozornost věnována meziobchodu. Také jednotlivé zemské politické správy byly poukázány, aby podle příslušných jim daných nařízení postupovaly v jednotlivých místech.
Pokud jde o jeden z prostředků spekulace, totiž o rozšiřování tendenčních zpráv v tisku, byly úřady přímo upozorněny na ustanovení zákona na ochranu republiky, která mají za účel zabrániti, aby na základě falešných zpráv nenastalo předražování předmětů potřeby, hlavně aby byly stíhány hromadné nákupy podle zákona. (Výkřiky posl. Malé.)
Vážení pánové, byly zde z vašich řad proneseny poznámky, jak se chce čeliti spekulaci a jejím výstřelkům. (Posl. Malá: Tím, že podáváte návrhy, aby chudí lidé žrali knedlíky ze 100%ní mouky!) Každý stát má prostě jen prostředky zákonné. Hranice moci státní jsou v každém státě na světě určitě dány. Vláda činí podle platných zákonů a nařízení všechno, co je v její moci, a má býti při tom podporována nejširší veřejností. (Výkřiky posl. Malé.)
Jestliže přicházíte, pánové, také k tomuto opatření, které vláda chce učiniti . . . (Výkřiky komunistických poslanců. Hluk.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Ministr dr. Franke (pokračuje): Jistě je na místě, když je takový nepoměr mezi důchody pracujících vrstev a cenami nejnutnějších životních potřeb, zkoumati vážně každý případ, kde nabýváme přesvědčení, že po případě sami naprosto správně ekonomicky nehospodaříme. Vláda je přesvědčena, že bychom docílili velkého efektu jak národohospodářského, tak také ve prospěch konsumenta, kdybychom řešili otázku lepšího hospodaření s obilím a moukou. Není toto opatření, které dnes vláda má čest předložiti poslanecké sněmovně, rázu zcela výminečného, (Výkřiky posl. Malé.) je to opatření, které se děje také v jiných státech, než jsme my. Určitý způsob hospodaření s obilím a moukou mají státy daleko bohatší než my, jako Spojené státy americké; určitou regulaci vymílání mouky má po několik let Francie a právě v posledních dnech nařízením vlády byl stanoven způsob vymílání mouky ve Francii na 85%. (Posl. Malá: Je to smutné, že socialistický ministr to zdůvodňuje!) Paní poslankyně, vláda Československé republiky užívá method v boji proti drahotě takových, které jsou jí zárukou nápravy, (Výkřiky.) ale nikdy nesáhne k methodám při řešení těchto bolestných problémů (Výkřik: Do kapes spekulantů!) a k cestám, které by vedly nikoli k potření drahoty, ale ke stavu hladu. Tak daleko se nikdy nedostaneme.
Pravím, že uvážení, zdali hospodaříme ekonomicky moukou a obilím, je jistě předmětem, o kterém vláda i parlament jsou povinny vážně uvažovati. Jestliže vláda dnes přichází s předlohou zákona, tedy především chce připomenouti pánům poslancům, aby se zamyslili nad tím, co znamená dnešní stav, aby se zamyslili nad tím, zdali snese naše národní hospodářství a zdali jest ve prospěch našeho celého národního hospodářství zatěžovati je tím způsobem, že potřebujeme na nákup obilí a mouky takové řady set milionů devis, a zdali by se nenašel způsob, kterým bychom prostě mohli národnímu hospodářství pomoci tak, aby devis, kterých potřebujeme na nákup obilí a mouky, použito bylo k nákupu surovin, kterých potřebuje naše národní hospodářství v jiném oboru svého podnikání. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Ministr dr. Franke (pokračuje): Proti cifrám, které uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o této věci, musí býti postavena zase čísla. Nějakým křikem nebo nějakou vášnivou poznámkou nebudou dementována ani tato čísla, která znamenají veliké plus pro celé naše národní hospodářství, ani čísla, která znamenají veliké plus pro našeho konsumenta. (Posl. Malá: Vaši vlastní lidé projevují již nespokojenost!) My a každá koaliční strana dovolujeme vlastním lidem úplně volný projev jejich mínění; naši lidé jsou přesvědčeni, že vláda nepřichází k nim s nějakým neseriosním návrhem, nýbrž že tento návrh má jistě dobře promyšlený.
Ani toto plus, pokud, jak jsem řekl, jde o ušetření na devisách, ani plus, které by bylo ve prospěch konsumenta, nemůže býti popřeno, jak na to také důvodová zpráva odkazuje.
Vážení pánové a dámy! Vláda je přesvědčena, že tato opatření, jak jsem je zde vyjmenoval, nestačí na to, aby vlna drahoty byla účinně odražena. Proto také vláda jest si toho plně vědoma, že protidrahotní akce v dnešní době jest jedním z nejdůležitějších úkolů vnitropolitických. Hlavním úkolem vlády bylo, aby se ceny životních potřeb, pokud jest to v její moci, koupěchtivosti širokých vrstev přizpůsobily. Proto vláda zasahuje a bude zasahovati všude, kde zjistí neoprávněné zdražování nebo nepřiměřené zisky meziobchodu. Specielně zabývá se vláda podmínkami úplného zrušení povolovacího řízení na dovoz obilí a mouky, dále připravuje protikartelový zákon, aby byla zamezena monopolisace výroby a smlouvání se o ceny.
Dále připravuje se změna zákona čís. 10 ze dne 4. ledna 1903 o plodinových bursách. Mimo to se připravuje změna dosavadní statistiky sklizňové za tím účelem, aby získána byla přesnější data o našich sklizních.
Protože není myslitelno, že by ceny životních potřeb mohly býti sníženy jen zásahy administrativními bez pomoci konsumentů, kteří ani nejsou organisováni, ani jednotni, pomýšlí se na vydání zákona o konsumentských a dělnických komorách, které mají míti za úkol hájiti zájmů konsumentů proti zájmům jiných stavů.
Vážení pánové, i kdyby tato opatření, která vláda již učinila, která činí a učiní, byla ještě hojnějšími, vláda tento boj proti drahotě, který není něčím čistě československým, který je zjevem ve všech státech kolem nás a dále od nás, nemůže vésti sama. Je povinností také jiných veřejných korporací nežli vlády, aby boj proti drahotě byl účinně veden. Nestačí, aby na příklad obce a i veliké obce spokojily se s tím, že se přijme resoluce, kterou se vláda vyzývá k ostrému boji proti drahotě. Také povinností obcí je, aby tento boj proti drahotě vedly v rámci své kompetence a v rámci své možnosti. Ani stát nemá neomezených prostředků a musí svou akci protidrahotní vésti v těchto mezích; tedy také zástupci obcí mají plnou povinnost vůči těm, kteří je tam poslali, aby boj proti drahotě nebyl veden tak platonicky, jak se dosud dálo, nýbrž aby byl veden účinně a zcela konkrétně. (Hluk. Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Ministr dr. Franke (pokračuje): Obce by mohly velmi mnoho vykonati zařízením lidových výseků masa. Velké obce, i pražská obec, mohla by velmi mnoho dobrého učiniti, kdyby všímala si poměrů na trzích, které podléhají jejímu dozoru, kdyby se na příklad přičinila o nový tržní řád, kdyby také kontrolovala rozpětí cen mezi nákupem ve velkém a v malém, kdyby všude zakročovala v mezích své kompetence proti meziobchodu a proti nepřiměřeným ziskům překupníků.
Ale ani tato pomoc obce a jiných samosprávných korporací nestačí, jestliže nepřistoupí k vládní akci, k akci samosprávných korporací, také docela cílevědomá svépomoc konsumentů samotných. Jistě spekulace využívá nejrůznějších momentů ze života zahraničního i našeho domácího, ale také toho, aby konsument byl zbytečně drážděn a uváděn na nesprávné cesty. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Ministr dr. Franke (pokračuje): Vážení pánové, konsument jistě hřeší sám na sobě a hřeší na ostatních svých spolubratřích a sestrách konsumentech, jestliže dává se svésti těmito různými poplašnými zprávami, aby překotně nakupoval a hromadil zásoby. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Mám zjištěno, že tyto překotné nákupy konsumentů dějí se v nejrůznějších krajích naší republiky, a je nutno přímo apelovati na disciplinovanost konsumentů v této věci, aby zde nepomáhali růsti cenám nějakým překotným, zbytečným nákupem zboží. (Posl. Kreibich: Dnes naši dělníci dělají velké nákupy zboží? To je vaše největší starost!) Pane kolego, buďte přesvědčen, že pro tyto věci, které zde konstatuji, mám také doklady z nejrůznějších kruhů a že jsem na ně právě z řad konsumentů upozorňován, abych zase já na ně upozornil. (Výkřiky.)
Je potřebí také, aby k této svépomoci konsumentů přistoupila docela cílevědomá práce družstev, aby družstevnictví, pokud je mu to možno za dnešního stavu, v tomto směru pomohlo, aby hlavně pomocí družstev (Hluk. - Předseda zvoní.) uskutečnilo se to, co musíme považovati za nejúčinnější boj proti drahotě, pokud je způsobována meziobchodem a překupníky, (Hluk. - Předseda zvoní.) aby totiž byl umožněn přímý styk mezi producentem a konsumentem. Jen tento přímý styk mezi producentem a konsumentem může skutečně účinně a trvale způsobiti pokles cen nejdůležitějších životních potřeb.
Vážení pánové a dámy! Vláda i nadále uznává, že systematický boj proti drahotě jest jednou z nejdůležitějších součástí koaličního programu. (Posl. Kreibich: To už slyšíme 2 roky, ale skutku nevidíme!) Pane kolego, ta drahota je na celém světě ty dva roky a my bychom byli velmi rádi . . . (Posl. Blažek: Vy jste slíbili snížení cen!) My jsme také snížení cen, jak je patrno z vývoje cenového, který jsem zde podal, prováděli, kde nám k tomu byla dána možnost, pokud jde o náš nutný dovoz. Tam, kde nejsme soběstační - a já jsem vyjmenoval ty jednotlivé obory - musíme a budeme se říditi cenami zahraničními. To platí, pane kolego, i pro sovětské Rusko, pro každý stát. Prosím, uveďte tedy jiné argumenty. Vláda prohlašuje, že mouka je zdražována nejen normálním, abych tak řekl, způsobem ze zahraničí, ale také domácí naší spekulací, a proti té, ať jest druhu jakéhokoliv, vláda se vždy a všude postaví, jako to činila dosud. Pravím, že vláda považuje boj proti drahotě i nadále za jednu z nejdůležitějších součástí svého programu, že bude také nadále systematicky proti drahotě postupovati v těch mezích, které jsou jí dány nejen hospodářskými poměry zahraničními, ale také prostě hranicemi státní moci i v okruhu našeho státu. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Došel mne návrh posl. J. Marka, Staňka, dr. Patejdla, dr. Noska a dr. Lukavského a dále návrh p. posl. dr. Czecha, aby o prohlášení pana ministra zásobování byla ihned zahájena rozprava.
Žádám o přečtení obou návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. J. Marka, Staňka, dr. Patejdla, dr. Noska a dr. Lukavského:
Navrhujeme, aby o prohlášení p. ministra zásobování v záležitosti opatření vlády ve věcech drahotních byla ihned zahájena debata.
Návrh posl. dr. Czecha:
Navrhuji zahájení rozpravy o prohlášení pana ministra zásobování.