Začátek schůze ve 12 hod. 25 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.
186 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Hodža, inž. Novák, Šrámek, Udržal; za ministerstvo financí min. rada Režný a berní ředitel Antony; za min. vnitra min. rada Autengruber.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 273. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Prokešovi a posl. Pikovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se dodatečně pro včerejší, jakož i pro dnešní schůzi posl. Kubál.
Lékařské vysvědčení předložil posl. V. Mark.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zemědělského posl. Bendu za posl. Kubála.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. Palmeho za posl. Schäfera.
Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru dopravního posl. J. Fischera za posl. Böllmanna.
Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru zásobovacího posl. dr. E. Feyerfeila za posl. inž. Kallinu; do výboru rozpočtového posl. inž. Kallinu za posl. dr. E. Feyerfeila.
Předseda: Došly tyto naléhavé interpelace, dotazy a odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace:
posl. dr. Holitschera, Palme, Pohla a druhů ministru veřejných prací o důlním neštěstí ve Výprtech,
posl. Blažka a soudr. vládě o zrovnoprávnění staropensistů s novopensisty, o nové úpravě a zvýšení místního přídavku a o odčinění křivd spáchaných zákonem z 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.
Dotazy:
posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty:
zdali budou jednoroční učebné kursy (IV. třídy) při měšťanských školách dohodou zúčastněných činitelů zabezpečeny tím, že se osobní náklad na ně zařadí do okresních školních fondů,
ve věci zrušení státní dřevařské školy ve Volařích,
posl. Mašaty a spol.:
vládě o propuštění půdy ze záboru p. Františku Maškovi, členu Národního shromáždění, ze Zelče u Tábora,
ministru financí o zpoplatňování trhových smluv uzavřených členem Národního shromáždění p. velkostatkářem Maskem v Zelči u Tábora,
posl. Stodolu vláde o pomoci v apríli t. r. povodňou poškodeným v obciach Košickej župy,
posl. dr. Hnídka a spol. ministru financí o nesprávném postupu berní správy na Král. Vinohradech při vyměřování a vymáhání dávky z majetku a přírůstku na majetku.
Odpovědi:
min. věcí zahraničních na dotaz posl. Fr. Navrátila o výplatě škody rodinám "Svazu válečných poškozenců na majetku" v Olomouci,
min. veř. prací na dotaz posl. dr. Mazance a druhů o prozkoumání dolu v Jílovém,
min. financí na dotaz posl. dr. Srdínka o ukládání a vymáhání daní, zejména daně z příjmu v okrese Brandýs n. L.,
min. financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o propuštění a pensionování Otty Hermanna, berního manipulanta v Kežmarku.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4678. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 4637 posl. sněm.) k usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 1857 a 1885) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4518 a 4567) o inkompatibilitě.
Tisk 4679. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Tornali za vydání k trestnímu stíhání posl. Szentiványiho pro přestupek § 1 vl. nař. ze dne 9. června 1921, č. 215 Sb. z. a n.
Tisk 4680. Zpráva výboru imunitního o žádosti adv. komory v Turč. Sv. Martině za vydání k disciplinárnímu stíhání posl. dr. Jabloniczkého podle § 3 zák. čl. XXVIII. z r. 1887.
Tisk 4681. Zpráva výboru imunitního o žádosti adv. komory v Turč. Sv. Martině za vydání k disciplinárnímu stíhání posl. dr. Jabloniczkého pro nesprávné pojmenování sídla svojí kanceláře "Poszony".
Tisk 4684. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Plzni za vydání k trestnímu stíhání posl. Kreibicha pro přestupky §§ 14, 19 zák. shrom., § 312 tr. z. a § 15, č. 4 zák. na ochranu republiky.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:
Tisk 4682. Návrh posl. Boboka a spol. na vyslanie medzistrannej parlamentárnej komisie cieľom vyšetrenia špiritusových úplatkových peňazi.
Výboru imunitnímu přikazuji žádost hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 6. června 1924, č. 7170/24 (sedrie v Nitře ze dne 6. května 1924, č. B 3074/24) za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. J. Budaye pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil výroky na shromáždění v Nitr. Žabokrekách dne 3. dubna 1924 (č. 477 im.).
Přistoupíme k pořadu schůze, a to k 1. odstavci, jímž je:
1. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4645) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1877 a 1889), jímž se státní zpráva zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské (tisk 4674).
Zpravodajem je pan posl. R. Chalupa, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona předložený senátu tisk 1877 odčiňuje jednu z historických křivd, jež způsobeny byly městům sevřeným hradbami. Město Josefov, dříve farní osada Ples, nalézajíc se na soutoku dvou větších řek, později na důležité křižovatce železniční, v kraji úrodném, bohatém a lidnatém, mělo všechny podmínky, aby v prvém rozmachu našeho průmyslu a obchodu vzrostlo na větší, bohaté české město. Žel, kamenný, chladný pás hradeb pevnostních oddělil Josefov od rušného života na 160 let. Pevnost začala se stavěti roku 1764 a skutečné uvolnění nastává teprve roku 1924, tedy po 160 letech, ač již několik desítek let prohlášen Josefov za město svobodné. Jest vítati vítězství zdravé myšlenky, aby pozemky zrušením pevnosti získané nebyly předány do rukou jednotlivců, nýbrž do rukou obce. Dává to záruky, že město může se rozvíjeti úplně zdravě, stejně pro potřebu, jako krásno a že vyloučena bude spekulace se stavebními místy, tak vlastní podnikání jednotlivců. V této věci máme již před sebou světlý příklad města Hradce Králové, které bylo ovšem šťastnější, odkoupivši pevnostní pozemky již před 31 lety.
Ku převodu pevnostních pozemků je zapotřebí zmocňovacího zákona dle čl. X. finančního zákona ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n., poněvadž jde o převod v ceně daleko vyšší, než 100.000 Kč.
V celku se převádí pozemků 72 ha 63 a 57 m čtv., ovšem nestejné ceny.
Pozemky ku stavbě způsobilé mají výměry 48 ha 59 a 69 m2 a jsou rozděleny do 4 bonitních tříd.
Do I. skupiny zařazuje se 7 ha 89 a 49 m2 při ceně 2·50 Kč za 1 m2, tedy za 197.372·50 Kč, do II. skupiny 14 ha 10 a 56 m2 při ceně - 80 Kč za 1 m2, tedy za 112.844·80 Kč, do III. skupiny 18 ha 86 a 60 m2 při ceně -.50 Kč za 1 m2, tedy za 94.330 - Kč, do IV. skupiny 7 ha 73 a 4 m2 při ceně -20 Kč za 1 m2, tedy za 15.560·80 Kč, celkem činí plocha k stavbě způsobilá 48 ha 59 a 69 m2 v ceně 420.008 Kč 10 h.
Dále jsou pozemky, jež mají sloužiti jako veřejný statek a také slouží, totiž ulice, náměstí 13 ha 23 a 3 m2, veřejné sady 9 ha 71 a 2 m2, celkem 22 ha 94 a 5 m2, jež postupovány jsou do veřejného užívání jako plochy užitkově nepoužitelné bez úplaty, a konečně jednoduché kasárny s hradbami ve výměře 1 ha 9 a 83 m2 v ceně 5.32 Kč za 1 m2, tedy za 58.429·56 Kč. Úhrnem je to celkem 72 ha 63 a 57 m2 v ceně 478.437·66 Kč.
Ceny pro jednotlivé bonitní třídy stanoveny byly, dle odhadu finančních úřadů a znalců, po dohodě s obcí, jednotkovou cenu stavební plochy kasáren odhadlo vojenské zemské stavební ředitelství pro Čechy.
Posouditi správnost tohoto odhadu není zde možno. V té věci musí nám býti směrodatné prohlášení zúčastněných zástupců úřadů a znalců.
Na první pohled i nejlepší stavební místa, která jsou postupována 1 m2 po 2·50 Kč, nejsou předražena. Nutno však povážiti, že tato výhoda nikdy nevyváží škod, jež město Josefov staletým zdržením ve svém vývoji utrpělo.
Dále nutno uvážiti, že pozemky, které byly postoupeny, nejsou skutečné pozemky státní, nýbrž že musí býti získány tím způsobem, že hradby budou rozbourány, snešeny, že musí býti opatřeny ulice, kanalisace atd.
Dále nutno povážiti, že vojenská správa naprosto by nebyla povolána, aby tyto věci sama obstarávala. Vojenská správa je povolána k úkolům jiným a politika stavební, komunální jistě vojenským úřadům je cizí. Kdyby zůstaly tyto pozemky ve vlastnictví vojenského eráru, nebylo by poslouženo městu a naskytaly by se mu překážky, které by brzdily zdravé podnikání města.
Vedle toho postupující vojenská správa vzala na se některé další povinnosti. Jsou to především náklady na úpravy veřejných komunikací a kanálů, jež obec již za dosavadního majitele nesla, v částce Kč 150.000 a na další úpravu kanalisace Kč 30.000, celkem Kč 180.000, takže bylo by hotově doplatiti na výše uvedenou postupní cenu 298.437·66 Kč.
Než vojenská správa zavazuje se ještě k dalším podmínkám, totiž že bude přispívati 40% ročně, ale nejvýše částkou 40.000 Kč po dobu 10 let na výlohy s udržováním veřejných komunikací, kanalisace, veřejného osvětlování a také při mimořádných úpravách komunikací, které jsou předmětem tohoto převodu, po dohodě nejvýše 40% a po dobu 20 let.
Podmínky tyto pro vojenskou správu zdají se poněkud těžké, jsou však naprosto odůvodněny, přihlédneme-li ke škodám, jež vojenská správa městu způsobila a denně působí při nepřetržitém provozu vojenských potřeb těžkými nákladními automobily do rozsáhlých skladišť.
Konečně jest tu dodržení smlouvy, uzavřené mezi Výrobním a nákupním družstvem "Dělnický dům" v Josefově a postupující vojenskou správou, která byla uzavřena před právě projednávaným postupem všech pevnostních pozemků městu Josefovu. Město Josefov jako přejímající jest povinno splniti tuto smlouvu vůči výše uvedenému družstvu za vojenskou správu, a sice odstoupí části jednoduchých kasáren II.-III. za ceny, jež byly smluveny.
Bližší podrobnosti a podmínky, dle vládní důvodové zprávy, bude možno projednati teprve po ústavním schválení této předlohy. Návrh smlouvy, třeba tato smlouva byla odvislá od návrhu zákona, bylo možno předložiti soudobně zároveň s návrhem zákona. Než omlouvá se to tím, že věc velice spěchá a v tak krátké době nebylo možno návrh smlouvy předložiti.
Poněvadž smlouva jest vlastně provedení zákona, jest třeba trvati na tom, aby tato smlouva před schválením byla předložena rozpočtovému výboru, tak aby měl možnost posouditi, jak všeobecně naznačených smluvních podmínek bylo dbáno a zda některá ze zúčastněných stran nebyla poškozena.
Osnova byla již schválena senátem - tisk 1889 - a rozpočtový výbor dovoluje si ji předkládati Národnímu shromáždění ke schválení tím spíše, že obyvatelstvo města Josefova čeká s toužebností, kdy skutečně jeho pouta budou rozlomena. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu, jakož i odstavci 2 dostavili se za ministerstvo financí min. rada Režný a berní ředitel Antony.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom hlasovati, ale hlasování odkládám k následujícímu odstavci 2, jímž je:
2. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4646) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1876 a 1888), jímž se uděluje zmocnění ke zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné (tisk 4675).
Zpravodajem za výbor rozpočtový jest p. posl. dr. Nosek, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Tato osnova zákona má za předmět dvě nemovitosti, z nichž jedna je v Lánech (okr. Nové Strašecí) a druhá na Slovensku ve Východné. První z nich, hostinské budovy č. 74 a 135 v Lánech spolu se stavebními parcelami k nim příslušnými, mají odhadní cenu 100 až 120 tisíc Kč. Tato cena zmíněného objektu je také toho příčinou, že o této záležitosti vzhledem k ustanovení článku IX. finančního zákona pro rok 1924 rozhodnuto musí býti oběma sněmovnami Národního shromáždění.
Pokud se týká uchazečů o tyto objekty, nutno uvésti, že jedním uchazečem je dosavadní držitel hostinské živnosti v oněch místnostech provozované, který nabízí za celý objekt 80.000 Kč. Druhým uchazečem je Dělnická federovaná tělocvičná jednota v Lánech a třetím uchazečem je fürstenberská správa tamního velkostatku. Cena, kterou nabízí poslední uchazeč, je 65.000 Kč a cena, kterou nabízí federovaná tělocvičná jednota v Lánech, je 60.000 Kč, tedy jsou zde nabídky od 60.000 do 80.000 Kč při očekávané prodejní hodnotě asi 100 až 120.000 Kč.
Že stát neponechává sobě ve vlastnictví těchto objektů, lze vysvětliti tím, že objektů těch pro skutečnou potřebu toho času nemůže použíti. Vedle toho jeden i druhý objekt jsou ve stavu dosti zchátralém, takže by pouhá investice, které by bylo třeba, aby objektů bylo možno používati, činila asi 50.000 Kč, tedy peníz naprosto neúměrný prodejní ceně, a pak také vzhledem k tomu, že předmět sám je pro stát neúčelný.
Z toho důvodu přišel rozpočtový výbor k názoru, že se může z plného přesvědčení připojiti k mínění rozpočtového výboru i plena senátu a doporučiti i po této stránce osnovu k ústavnímu schválení.
Druhý objekt jest ve Východné, okres Hrádek na Slovensku. Je to hájovna spojená s malou výměrou pozemku, která však leží plných 5 km od nynějšího lesního ředitelství. Vzhledem k této nevýhodné poloze je patrno, že nedá se objektu toho dobře a správně použíti, a lesní ředitelství je pevně odhodláno objekt ten směniti. Proto zřizuje pro dotyčného hajného v bezprostřední blízkosti nynějšího lesního ředitelství samostatnou budovu a uchází se o schválení, aby bylo dovoleno prodati tento objekt, který pro stát nemá opravdu žádného významu.
Prodejní cena příslušného stavení s pozemky odhadnuta je také asi na 120.000 Kč.
Vzhledem k tomu, že také zde je možno bez jakéhokoli poškození státních zájmů zbaviti se tohoto objektu, doporučuje rozpočtový výbor, jako v prvním případě, aby také zde posl. sněmovna udělila schválení vládní osnově ve znění nezměněném, jak se na něm usnesl již senát. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova projednávaného zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém p. zpravodajem a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předcházejícím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Teď vrátíme se k odloženému hlasování o odst. 1.
Ad 1. Hlasování o zprávě výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4645) o vládním návrhu zákona (tisk. sen. 1877 a 1889), jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské (tisk 4674).
Zpravodajem je p. posl. R. Chalupa.
Zpráva byla již podána, debata odpadla, budeme tedy hlasovati.
Také tato osnova zákona má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém p. zpravodajem a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízeny jsou odst. 1 a 2 pořadu dnešní schůze a přejdeme teď k odst. 3, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 4643).
Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Dyk.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Dyk: Navrhuji, aby v §u 1 osnovy škrtla se v řádce 4. slova "následujícího roku" a v řádce 6. a 7. slova "téhož roku", poněvadž ta slova jsou zbytečná a do jisté míry i nesprávná. Místo "následujícího roku" by totiž mělo býti "příštích let", poněvadž se to týká delšího období.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami právě uvedenými panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze. Přejdeme teď k odst. 4, jímž jest:
4. Zpráva výborů zahraničného a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 4600), ktorým sa predkládá Národnému shromaždeniu R. Č. "Úmluva" medzi Republikou Československou a Královstvom Maďarským o vzájomnom nakladaní so súkromými poisťovnami a o finančnej úprave starých poisťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uhorských a rakúských, ktorá bola so záverečným zápisom podpísaní v Prahe dna 13. červenca 1923 (tisk 4673).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Hrušovský, zpravodajem výboru rozpočtového za omluveného posl. R. Bergmana je p. posl. Buříval.
Uděluji prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Hrušovskému slovo.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Úmluva sjednaná medzi vládou republiky Československej a vládou kráľovstva Maďarského zakládá se na 198. článku Trianonského mieru. Tento článok znie následovne:
"Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, budou určeny shodou mezi zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství Rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, jak o tom ustanovily předešlé články. Ony úpravy týkají se mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen, spořitelen poštovních, ústavů pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Jestliže by jmenované vlády nedospěly ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by některá vláda měla za to, že jejím příslušníkům se nedostává slušného nakládání, povolá komise reparační k žádosti některé z vlád zúčastněných jednoho nebo více rozhodčích, z jejichž výroku nebude opravného prostředku."
Bolo v záujme našom československom, aby sme dospeli ku shode priamej v týchto otázkach s maďarskou vládou. Dávať riešenie podobných vecí reparačnej komisii, nebolo by cestou pre obe strany práve najvhodnejšou.
Úmluva bola sjednaná minulého roku 13. júla. Podstatným obsahom a účelom tejto úmluvy je, že československým poistencom má sa dostať splnenia nárokov z poisťovacích smlúv v korunách československých v pomere 1: 1. Poistenci, ktorých je veľký počet, obzvlášte na Slovensku, boli po dlhé časy v neistote, či budú im poistné obnosy vyplácané v maďarských alebo v československých korunách. Touto úmluvou je ich obava rozptýlená.
Obdobné ustanovenie je, nakoľko sa týče tak zv. maďarského stavu poistenca v československých poisťovniach, ovšem že pomer je tu ten, že medzi československými poisťovniami nachádzame veľmi málo poistencov z územia maďarského.
Úmluva sa riadi predovšetkým zásadou teritoriality, totiž považované sú za československých poistencov tie fyzické a právne osoby, ktoré maly bydlisko na území československom dňa 26. februára 1919. Toto dátum je rozhodojúcim pre všetky poisťovacie smlúvy, ktoré boly splatné pred 26. februárom 1919. Ďalšie dátum je 31. decembra 1922, ktoré sa vzťahuje na poisťovacie smluvy nachádzajúce sa v behu. Výminkou z tejto zásady sú všetky tie osoby, ktoré v rozhodných dňoch, ktoré som už uviedol, na území československého štátu bydlište nemajú.
V článku VII úmluvy je odstavec, ktorý vyžiadal si pozornosti Národného shromaždenia a zahraničného výboru preto, lebo práve pre tento odstavec bola úmluva k ratifikácii predložená Národnému shromaždeniu. V siedmom odstavci hovorí sa o úhrade technických rezerví, podľa ktorých majú byť za technické rezervy použité aj titry, ktoré nemajú nijakého označenia, ktoré by bolo učinené v dôsledku prevedenia shora zmienených článkov mierových smlúv. Bližšie označenie týchto titrov možno najsť v článku XI smluvy, kde sa hovorí, že vláda republiky Československej bude nostrifikovať plnou menovitou hodnotou titry, uvedené v článku VII, bodu f 2) v miere potrebnej k úhrade technických rezerví ku dňu 31. decembra 1922, nanajvýše do úhrnnej nenovitej hodnoty 50 milionov korún. Kupóny týchto titrov budú vládou československou vyplácané odo dňa účinnosti mierových smlúv.
Týmito titrami sa rozumejú vlastne válečné pôžičky. Ovšem, že podľa znenia tejto úmluvy s týmito válečnými pôžičkami, či sú to už uhorské alebo rakúske, bude môcť byť naložené podľa československých zákonných predpisov. Tieto predpisy týkajú sa hlavne 4. štátnej pôžičky, kde boly určené isté podmienky, za ktorých môžu byť honorované válečné pôžičky rakúske alebo uhorské. Z toho zdala by sa byť obava, že československý štát bude museť garantovať po istú mieru válečné pôžičky rakúske alebo uhorské, nakoľko budú použité za technické rezervy. V zasadnutí zahraničného výboru na túto vec bol dotázaný zástupca ministerstva vnútra min. rada Autengruber, ktorý sa vyjadril v tom smysle, že prakticky toto ustanovenie vlastne do života nevstúpi nikdy, lebo podľa zákonných predpisov československých vlastne ani neboly alebo len vo veľmi nepatrnej miere boly použité válečné pôžičky poisťovieň ku značeniu 4. štátnej pôžičky československej. Maďarské kráľovstvo si to žiadalo predsa pojať do smluvy z toho dôvodu, aby mohlo v prípade iných smlúv s inými štáty uzavrených sa odvolávať. že podobné ustanovenie už bolo do smluvy s Československom pojaté.
Článok XXI úmluvy rieši otázky eventuelne sporné. Podľa toho budú riešené tieto otázky rozhodčím súdom, do ktorého bude každá zo zúčastnených vlád delegovať po jednom členu. Tí si zvolia svojho predsedu, a v prípade, keby bola neshoda v osobe predsedu tohoto rozhodčieho súdu, bude menovaný predseda prezidentom Švajciarskej spolkovej rady.
Zahraničný výbor doporučuje, aby Národné shromaždenie republiky Československej súhlasilo s úmluvou medzi Republikou Československou a Kráľovstvom Maďarským, sjednanou podľa článku 198 smluvy trianonskej o vzájomnom nakladaní so súkromnými poisťovňami a o finančnej úprave starých poisťovacích smlúv na život, ujednaných v bývalých korunách uhorských a rakúskych, ako aj so záverečným zápisom, podpísaným v Prahe dňa 13. júla 1923. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. Buřívalovi.
Zpravodaj posl. Buříval: Slavná sněmovno! Po podrobném věcném odůvodnění p. zpravodaje výboru ústavně-právního zbývá mi, abych ještě jménem výboru rozpočtového zaujal k této předloze určité stanovisko a ji odůvodnil.
Úmluva o soukromých pojišťovnách byla s Maďarskem sjednána, jak již bylo řečeno, podle ústavního článku 198 mírové smlouvy trianonské, který praví: "Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, budou určeny shodou mezi zúčastněným i vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství Rakousko - Uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny. . ."
Rozpočtový výbor vzal v úvahu ta ustanovení úmluvy, jež jsou povahy finanční a obsahují závazky pro finanční správu. Jsou to zejména ustanovení čl. VII a XI, pokud se týče i čl. XIII. Článkem XI se zavazuje vláda republiky Československé, že bude nostrifikovati plnou jmenovitou hodnotou titry, uvedené v článku VII, bodu f 2, v míře potřebné k úhradě technických reserv ke dni 31. prosince 1922, nanejvýše do úhrnné jmenovité hodnoty 50,00.0.000 korun. Kupony těchto titrů budou vládou československou vypláceny ode dne účinnosti mírových smluv. Článkem XIII zavazuje se vláda československá, že povolí dovoz hodnot, které dle soukromých dohod mezi pojišťovnami budou určeny k úhradě technických reserv československého stavu pojištění, pokud tyto hodnoty jsou na území maďarského státu bez poplatků. Vycházeje z úvahy, že úmluva dotýká se v první řadě pojišťovacích smluv na život a důchody, včetně důchody úrazové a že jí má býti československým pojistníkům zabezpečeno splnění pojišťovacích smluv v korunách československých v poměru 1 K rakousko-uherská za 1 Kč (čl. X.) souhlasí rozpočtový výbor s finančními závazky, které úmluvou pro stát vzejdou.
Z těchto důvodů doporučuje i výbor rozpočtový, aby tato úmluva byla také ústavně schválena. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo vnitra dostavil se k projednávání tohoto odstavce pořadu p. min. rada Autengruber.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec a budeme tedy hlasovati o celém tomto odstavci najednou.
Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není.
Sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Tím vyřízen je odstavec 4 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odstavci 5 pořadu, jímž je:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Daruly pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4624).
Zpravodajem je pan posl. Nejezchleb-Marcha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za vydání posl. Daruly pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky, spáchaný obsahem řeči, promluvené 14. listopadu 1923 na veřejné schůzi v Trnavě. Státní zastupitelství stíhá posl. Darulu toliko pro větu, kterou provolal slávu "Sovětské republice Československé".
Imunitní výbor poslanecké sněmovny, který jinak chce střežit ideu republiky Československé a stojí na použití zákona na ochranu republiky proti každému, kdo by ji chtěl nějak poškozovat, nemůže v pouhém provolání slávy Československé sovětské republice spatřovat nic jiného, než pouhý výraz smýšlení občana, který přináleží straně, jejíž program se vyslovuje pro jinou formu státní, a nespatřuje v takovém provolání slávy, nic podstatného, co by nějakým způsobem ohrožovalo republiku Československou.
Imunitní výbor poslanecké sněmovny navrhuje tudíž poslanecké sněmovně, aby posl. Darula vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Daruly.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Daruly a vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 6. odstavci, jímž je:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Daruly pro zločin vlastizrady podle § 144, bod 3 trest, zák. a pro zločin krádeže podle § 333 a § 336, bod 3 trest. zák. (tisk 4625).
Zpravodajem je pan posl. Nejezchleb-Marcha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Vážená sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za vydání posl. Daruly pro zločin vlastizrady podle § 144, bod 3 trest. zák. a pro zločin krádeže podle § 333 a § 336, bod 3 t rest. zák.
Trestní protokol, který jest podepřen četnými svědky z občanských kruhů, uvádí, že posl. Darula, příslušný do Vrútek, za vpádu maďarských vojsk na Slovensko a do Vrútek roku 1918 vystoupil jako organisátor "Červené gardy" ve Vrútkách a velitel ozbrojených tamějsích dělníků. V té době poslal posl. Darula příslušníky "Rudé gardy" Bagyaliho, který později uprchl do Maďarska, a Jana Beneše, zámečníka v Poprade, na maďarské vojenské velitelství v Lučenci, aby poslalo do Vrútek vojenskou posilu. Maďarský četnický podplukovník Fuchshofer, se kterým se Darulou vyslaný posel Jan Beneš u Kremnice sešel a požádal ho, aby šel do Vrútek, že už české vojsko od Královjan Maďaři vyhánějí, přišel opravdu do Vrútek se dvěma setninami vojska a tyto obsadil, Při této příležitosti bylo zastřeleno několik českých vojáků a řada jich zatčena.
Při tomto vpádu maďarského vojska do Vrútek posl. Darula vybízel vrútecké občany, aby hledali zbývající české vojáky, kteří ještě ve Vrútkách a v okolí zůstali, aby je zachytili a odevzdali Maďarům. Darula, jsa tehdy vůdcem "Červené gardy", aranžoval společně s maďarským podplukovníkem Magoom ozbrojenou akci proti ustupujícímu československému vojsku. Společně s maďarským četnickým podplukovníkem Fuchshoferem nařídil jistému bývalému železničnímu zaměstnanci Bartokovi, aby vybral z vrúteckých a okolních bývalých příslušníků armády vojáky a poddůstojníky, z nichž by sestavil ozbrojenou železniční trupu k pronásledování utíkajícího českého vojska. Tento ozbrojený vlak byl skutečně sestaven, strojními puškami opatřen a odejel směrem k Žilině přímo v zádech československého ustupujícího vojska.
Podle výpovědi dalších svědků Darula, když československé vojsko ustupovalo z Vrútek, jsa v čele robotnické rady vrútecké, dal ze své moci a ze svého rozkazu otevříti více železničních vagonů projíždějících právě nádražím vrúteckým a jednak sám, jednak s četnými jinými osobami odcizil 15 vagonů ovoce 3 vagony hroznů, 2 vagony vína a 1 vagon jiného zboží. Tyto zásoby se úplně ztratily.
Imunitní výbor posl. sněmovny nepotřebuje ani zvláště kvalifikovati jednání posl. Daruly, ježto jest kvalifikováno soudním vyšetřováním na podkladě výpovědí přečetných svědků z občanských kruhů, a navrhuje proto poslanecké sněmovně, aby posl. Darula vydán byl.