Pan posl. dr. Hanreich dle udání mluvil o českých lupičích a není snad nutno, abych vysvětloval, jestliže někdo útočí proti určitému státu . . . (Výkřiky posl. dr. Hanreicha a jiných německých poslanců.)
Pane dr. Hanreichu a vy všichni ostatní, je politickým právem kohokoli napadati, ale není věcí politické imunity kohokoliv urážeti. (Hluk. Výkřiky německých poslanců.) Není přece naší povinností a naším úkolem, abychom my zkoumali, zdali udání učiněné odpovídá také skutečnosti, to je věcí soudu, my nejsme soudci. (Hluk.) Podle tvrzení udání dále mluvil pan dr. Hanreich: "Naši hrdinové padli pro německou věrnost, ne jako Češi, kteří přebíhali, zdvihajíce ruce". A dále pravil: "Jak máme míti úctu ke státu založenému na zradě, jenž je darem za porušení přísahy". (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) A dále: "Až se probudí starý císař, spojí nás všechny Němce". (Hluk.) Jest jistě jeho právem a národní povinností, aby zdůrazňoval statečnost německého vojáka, a já jako Čech přirozeně budu chápati, že tak činí. Zdá se mi však jako příslušníku jiného národa a člověku, který pojímá národnost trochu jinak než vy, páni Němci, že neplyne. . . (Hluk. Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pánové, nevyrušujte řečníka. (Veselost na levici. Výkřiky německých poslanců: Odstupte, český básníku! Posl. dr. Hanreich [německy]: Pane básníku! Musí vám býti jistě znám císař v Untersbergu u Solnohradu! - Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím o klid. (Hluk. - Výkřiky posl. dr. Schollicha.) Pane kol. dr. Schollichu, volám vás k pořádku. (Hluk. Výkřiky posl. Schälzkyho a inž. Kalliny.) Pane kolego Schälzky a inž. Kallino, zachovejte klid! (Hluk. - Výkřiky posl. dr. Raddy.) Pane kol. dr. Raddo, žádám vás o klid. (Hluk.) Pánové, zachovejte důstojnost. Volám vás k pořádku!
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pánové, já vás prosím, abyste tu nedělali náhražku Hagenbecka. (Hluk. - Místopředseda dr. - Hruban zvoní. - Hluk. Výkřiky.) Já konstatuji, pánové s německé strany . . . (Smích a výkřiky německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. (Stálý hluk.) Volám vás k pořádku, pane kolego dr. Schollichu. Prosím o klid, pánové. (Stálý hluk.) Budete-li pánové sále rušiti, budu nucen to považovati za úmyslné rušení jednání sněmovny a učiním příslušná opatření. Žádám pana zpravodaje, aby pokračoval.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pánové s německé strany, vy si budete musiti zvyknouti na tak ostudné věci a takové blamáže, že Němec prostě neví, kde leží vaši němečtí císařové. Na tohleto si budete musiti zvyknouti. To, co děláte, je opravdu provokace drzá a neslušná. (Výkřiky posl. dr. Lehnerta. - Hluk. Výkřiky.) Na tyto strašné věci si budete musiti zvyknouti. Ale abyste mně nevytýkali, že já neznám vašeho Friedricha Barbarossu, konstatuji, že velmi dobře jsem četl Heineovu báseň "Deutschland", že vím, že v této básni "Deutschland" tento váš císař Barbarossa vystupuje, ale nemění to po mém soudu nic na tomto smyslu. (Posl. dr. Hanreich [německy]: Jste nevědomec! - Výkřiky německých poslanců.) Ale prosím vás . . . . . (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Opakuji vám, svět se nebude starati o vaše císaře. (Hluk. Výkřiky německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pane předsedo, já jsem nemohl mluviti. (Hluk.) Já zvůli těchto pánů neustoupím. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pánové, prosím o klid. (Výkřiky a smích na levici.) Prosím pana řečníka, aby pokračoval.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pánové, jestliže co . . . (Hluk. Výkřiky německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Zde v této sněmovně neběží o to, kde leží Friedrich Barbarossa, což je pro nás věcí lhostejnou, a promiňte, tato věc je snad důležitá pro vás, kteří se svého imperialismu dosud zbaviti nemůžete, (Výkřiky německých poslanců.) a proto nevyrušujte (Hluk. Výkřiky německých poslanců.) takto dále! To je uličnictví! (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Výkřiky posl. Tausika a dr. Jurigy.) Opakuji: běží o to, má-li imunita poslanecká chrániti tak očividné urážky, kterých se dopustil p. dr. Hanreich. (Výkřiky německých poslanců.) Jestliže je totiž prokázáno, a to není, opakuji, věcí naší, abychom my skutkovou podstatu tohoto udání zkoumali . . . (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Jestliže se . . . (Výkřiky německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Neblázněte! (Německé výkřiky: Odstupte!)
Místopředseda. dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pánové, já si dovoluji . . . (Výkřiky německých poslanců. - Posl. Vávra: Jen vydržet! Česká hlava jest také tvrdá!) Pánové, já jsem zpravodajem a já s tohoto místa neodstoupím, leda z přinucení. (Posl. Vávra: Kdyby to trvalo dvě hodiny, vydržet!) Ano, já neopustím toto místo, (Výkřiky německých poslanců.) - řvete si! (Výkřiky německých poslanců.)
Pánové, já toto místo neopustím, dokud nebudete klidni. (Trvalý hluk a výkřiky německých poslanců. - Místopředseda dr. Hruban zvoní. - Posl. dr. Juriga: Na miesto sochy Masarykovej dajte tam šibenicu! Demokracie, toť diškuse!) Vidíte, jak ta diskuse vypadá. (Posl. Knirsch: Poctivý Čech se stydí takto neparlamentárně mluviti!) Já prosím, kolego Knirschi, abyste mne neurážel, zde jsme u bodu, který nás dělí; vy pokládáte za své právo urážeti, vidíte ještě v urážkách politické projevy, které mají býti chráněny. Po našem názoru musí býti chráněn politický projev, ale nemusí býti chráněny urážky, a jestliže se snad divíte tomuto stanovisku, říkám, že bychom jiné stanovisko nemohli omluviti před svými voliči tehdy . . . (Hluk. - Výkřiky německých poslanců: Korupčníku!) Já jsem nikdy korupci nechránil a chrániti nebudu. (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Já vás nechám křičeti, jen račte křičeti, ono vás to omrzí. Ale konstatuji, (Výkřiky německých poslanců.) že by sněmovna, která by dala určité omezení tisku, jako se stalo tiskovým zákonem, a která by zároveň nechala urážeti poslance, nemohla zůstati dlouho před veřejným míněním v posici udržitelné. (Hluk trvá.) Proto neběží o to, projevoval-li poslanec dr. Hanreich nějaké přesvědčení politické, nýbrž běží o to, že v této politické řeči podle udání, opakuji, jehož vážnost nemám možnost zkoumati . . . (Výkřiky. - Hluk. - Posl. Patzel [německy]: Opakujete jen ustavičně svou vlastní blamáž!) Pánové, je-li něco blamáží, tak jest to vaše blamáž. Stále si hrajete na utiskované a v parlamentě se chováte jako divá zvěř. Nikdo vám neuvěří, že tito pánové jsou utiskováni. Konstatuji, že imunitní výbor naprosto neměl v úmyslu chikanovati přesvědčení kohokoli, (Posl. Mikulíček: Nazval poslance divou zvěří! Hanba!) že návrh na vydání neučinil z důvodu nějaké národní nenávisti. (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Poslanci dr. Lehnert a dr. Radda házejí na řečníka s ministerské lavice tiskopisy.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid! Nevyrušujte pana zpravodaje!
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Já opakuji, že násilí neustoupím. (Hluk. - Výkřiky německých poslanců. - Posl. Vávra: Jen vydržet!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, pánové, o klid! To není jednání parlamentní! Někteří pánové přišli ke mně a stěžovali si, že byli uraženi panem zpravodajem. V tom hluku nemohu ovšem slyšeti a proto vás žádám v zájmu důstojnosti sněmovny a v zájmu toho, abych mohl úřadovati, o klid. Já musím dáti zjistiti, co řekl pan zpravodaj. Byla-li nějaká urážka, buďte ujištěni, že vím, co je moje povinnost. (Souhlas německých poslanců.) Já jsem si dal předložiti stenografický protokol, který z chvíli dostanu. (Hluk. Výkřiky německých poslanců.) Pana zpravodaje prosím, aby ukončil referát. (Opětný hluk a výkřiky německých poslanců.)
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Já ukončím svůj referát, jakmile mne páni nechají mluviti, ale neukončím svůj referát, jestliže mne mluviti nenechají. (Výborně! - Opětný hluk a výkřiky německých poslanců.) Prosím, neurážejte! (Výkřiky posl. Vávry. - Posl. Knirsch: Vy jste řekl, že se chováme jako divá zvěř!) Ano, je to skandál, že se tak chováte. (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Posl. Knirsch [německy]: Ať se vysloví, zda řekl, že se chováme jako divá zvěř. Není-li zbabělec, tedy to musí říci! - Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Počkejte, pánové, až dostanu stenografický protokol.
Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Já jsem neužil ani jediného urážlivého slova, já jsem mluvil věcně a mírně, ale vy jste neustali mne urážeti nejpustším a nejhrubším způsobem. Vy jste se tu chovali způsobem který nedá se kvalifikovati. Jestli si nechá takové chování líbiti nějaký jiný český poslanec, já si to líbiti nedám. (Hluk.) Prosím vás, byste se tak nechovali. (Výkřiky posl. Knirsche a posl. Vávry.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, pánové, dostanu ihned stenografický protokol, pan zpravodaj dokončí a já pak učiním prohlášení. (Hluk. Výkřiky posl. dr. Schollicha.)
Posl. Dyk (pokračuje): Já končím a za sebe pravím toto: Jestliže jsem užil slov drsnějších, vy jste je vyprovokovali. (Německy výkřik: To je zbabělec!) S vaší statečností německou . . . Je jasno, že jste to byli vy, kteří jste vyprovokovali tyto výrazy. To pravím za sebe. Ale to je moje osobní věc a ta bude vyřízena také osobně. Ale je zde věc výboru, jehož jsem zpravodajem. A tu musím konstatovati, že by bylo hrubou urážkou tohoto výboru, kdyby se mu subsumoval nějaký úmysl omezovati oprávněnou imunitu poslaneckou, že by to byla křivda, která by se děla většině tohoto výboru, a jestliže imunitní výbor činí návrh na vydání, musím konstatovati, že nechtěl omezovati volnost projevu poslaneckého, (Výkřiky posl. dr. Schollicha.) ale trvá na tom že kterýkoli politický projev musí býti slušný. (Německé výkřiky.) Opakuji návrh na vydání.
Místopředseda. dr. Hruban (zvoní): Prosím, abyste se posadili na svá místa. (Děje se.)
Pan zpravodaj ve své stále přerušované řeči použil těchto slov: "Stále si hrajete na utiskované a v parlamentě se chováte jako divá zvěř." Musím prohlásiti tento výrok za nepřípustný a jsem nucen pana zpravodaje zaň volati k pořádku. (Potlesk německých poslanců.)
Budeme hlasovati. (Hluk. Posl. Petrovický: a co dělali oni, nebylo nepřípustné?) Já jsem pány, kteří vyrušovali, volal k pořádku. Je to v protokole zaznamenáno.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, učiněným podle usnesení imunitního výboru, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání pana posl. dr. Hanreicha, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Tím poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání pana posl. dr. Hanreicha. (Hluk. Různé výkřiky německých poslanců.)
Budeme pokračovati v jednání. (Hluk. Německé výkřiky.)
Pánové, já jsem neměl žádné pochybnosti, zjistil jsem, že je většina, a to jsem prohlásil. (Posl. dr. Hanreich [německy]: Navrhujeme jmenovité hlasování!) Nemohu, to byla většina. (Hluk na německých lavicích neustává.)
Přistoupíme k dalšímu odstavci dnešního pořadu, jímž je: