Varoval bych před tím, abychom do dnešního politického života a dnešního hospodářského podnikání takovouto nedosti věcnou a nedosti seriosní terminologii zaváděli. Ovšem musím doznati toto: Musíme si býti vědomi, když hovoříme o veřejnosti, že úsudek naší veřejnosti z 80% bývá aprioristický, nebývá vždy odvozen logickým uvažováním jednotlivců. Naše veřejnost dochází při posuzování určitých případů k tomu či onomu závěru, velmi často podle toho, jak je o nich naším tiskem referováno.
Ale i přes to mám dojem, že naše veřejnost, má-li před sebou takovýto fakt, že někdo z poslanců je účastný ve velkém průmyslovém podniku, ve velké akciové společnosti, která pravidelně je ve spojení se státem, obstarává státní dodávky, obstarává dodávky železniční, obstarává dodávky jiných resortů, anebo je členem správní rady velikého peněžního ústavu, který po živnostensku a pravidelně zabývá se obstaráváním státního úvěru, dojde k závěru, že takovíto jednotlivci již tím postavením, že jsou poslanci a členy správních rad nebo vedoucími činiteli správních rad takovýchto podniků, zneužívají svého poslaneckého l mandátu k tomu, aby dopomohli takovému podniku k mimořádným zvláštním výhodám, tedy že je tu takový stav, který obyčejně nazýváme korupcí. A tu správně předloha aniž chce mluviti o tom a aniž předem takovou činnost chce označiti a priori za zneužívání mandátu, přichází s preventivním ustanovením poukazujíc na to, že účastenství ve všech takových podnicích, ať už toto účastenství je přímé nebo ne, v podnicích, které jsou ve spojení s dodávkami či odběrem produktů, které vyrábí stát nebo podniky nebo ústavy státem spravované, je s činností politickou neslučitelné. Tedy to je opatření preventivní, opatření podle mého názoru velmi důležité, neboť ono varuje, ono upozorňuje předem poslance na to, že takovéto činnosti nemůže se účastniti a ono vlastně rozlišuje mezi poslaneckou činností, kde by bylo možno poslaneckého vlivu zneužívati, a ostatním hospodářským životem.
Připustím, že ze řad kritiků této vládní předlohy může býti namítnuto, že se jde v předloze poněkud dále, než je zapotřebí. V ústavněprávním výboru na př. kol. Mlčoch upozornil na to, že struktura této vládní předlohy je daleko přísnější a tvrdší, než je zákon francouzský, a velmi správně a případně p. kol. Mlčoch upozornil na to, že znamená to fakticky v mnohém ohledu znemožnění jakékoli činnosti družstevní, resp. znemožnění, aby tato družstva výrobní mohla nějakým způsobem zúčastniti se na státních dodávkách, a že je nespravedlivo, je-li poslanec z takového členství v podniku, který velmi často založil a kde je velmi často největší duševní potencí, z takové činnosti vylučován. Přes to však pokládám za správné s našeho hlediska, že toto ustanovení do zákona bylo pojato, poněvadž je to nutná prevence, která naší veřejnosti má dáti záruku, že v žádném ohledu nemůže poslanec svého poslaneckého mandátu zneužívati.
Je zde druhá věc: zneužívání, tedy již onen případ, kdy člen zákonodárného sboru svého výsostného po stavení, kterého nabyl tím, že se stal členem zákonodárného sboru, zneužívá k tomu, aby obohatil sebe na úkor veřejnosti nebo svým stykem a vlivem opatřil zvláštní výhody někomu druhému v podniku, na němž je účastněn, nebo jiné třetí osobě.
§§ 5 a 6 této předlohy jdou ve svém znění velmi daleko, ale i když jedná se zde o velmi přísné a o velmi těžké zkrácení osobní svobody poslanců, je nutno prohlásiti, že těchto opatření jsme potřebovali a že tato opatření jsou se zřetelem na veřejnou morálku a se zřetelem na veřejné poměry opravdu nutná a opravdu potřebná.
Pan posl. dr. Haas při kritice této vládní předlohy dotknul se § 7 a dovozoval, že by poslanci měla býti vůbec znemožněna jakákoliv intervence, a dovolávaje se §u 22 ústavní listiny argumentoval, že § 7 vládní předlohy není dostatečný, resp. že ponechává zadní dvířka poslanci, když ustanovuje, že poslanec nesmí intervenovati ve prospěch soukromých zájmů jenom tehdy, provádí-li zakročení ve prospěch třetí osoby s úmyslem opatřiti jinému nebo sobě zvláštní a nepřiměřené výhody. Já se domnívám, že tato námitka p. posl. dr. Haase nemůže býti ani v zájmu oposičních stran.
Velectění pánové! Každý z nás, kdo jen trochu seriosně věnuje se poslanecké činnosti, velmi rád by dosáhl toho, je-li slušný člověk - já se domnívám, že většina členů této slavné sněmovny jsou slušní lidé - aby vůbec nemusil intervenovati. Pokládám intervence poslanců za nejtrapnější a nejnepříjemnější zaměstnání při poslanecké činnosti vůbec. Ale, pánové, my nejsme a nebudeme nikdy v situaci, že by poslanec neměl intervenovati. My máme co dělati se státní byrokracií, která u výkonu své činnosti ve státní administrativě není vždycky objektivní. Ale intervence poslancovy neznamenají vždycky opatřování zvláštních výhod třetím osobám, nýbrž velmi často konají se proto, aby poškozenému se stalo po právu a aby napravovány byly pře hmaty a křivdy, kterých se dopouští státní byrokracie. Bylo zde mluveno o stávce u nás a na Slovensku. Já nevím, pánové, bylo-li by zdrávo s hlediska klubu německých sociálních demokratů, aby poslanci v takových případech, kdy snad z přehmatu okresního hejtmana, okresního náčelníka, dopouští se četnictvo nějakých nesprávností na stávkujícím lidu, nemohli intervenovati. Naopak, to považujeme nejen za právo, ale i za povinnost poslancovu.
Angličtí parlamentárníci považují za vrchol své činnosti nikoli usnášení dobrých nebo špatných zákonů, ale provádění kontroly veřejné správy. Poslanec se nesmí vzdáti této kontroly veřejné správy a vzdáti se nemůže a k provádění kontroly veřejné správy přirozeně náleží také intervence. Předloha velmi správně ovšem rozlišuje mezi tím, provádí-li se intervence proto, aby poškozenému dostalo se práva, aby odčiněna byla bezpráví a odstraněny a znemožněny byly přehmaty státní byrokracie, a tím, zjednáváme-li prostřednictvím intervence mimořádné výhody buď osobním chráněncům poslancovým nebo třetím osobám. Proto je velmi správné, že § 7 právě na tyto případy míří a mluví o tom, že jest taková činnost poslancova neslučitelnou s jeho poslaneckým postavením, s jeho mandátem, a je velmi správné, když provádění takových intervencí je tímto zákonem poslanci zakázáno.
Pan posl. dr. Haas dotkl se v souvislosti s §em 7 §u 15 vládní předlohy a ironisoval ustanovení, podle kterého, uzná-li inkompatibilitní výbor, že některá činnost v soukromém podnikání je neslučitelnou s činností poslaneckou, má poslanec právo během 14 dnů této činnosti zanechati, a nezanechá-li jí, teprve potom jsou z toho vyvozeny konsekvence. Toto ustanovení ironisoval, ale neprávem. Pan dr. Haas jako právník a jako poslanec dobře ví, že při zpracování této vládní předlohy nebylo možno udělati zákon, ve kterém by bylo přesně taxativně vypočítáno, které jsou to případy, kdy nastává neslučitelnost. Pánové, já sám, který jsem velmi účinně na zpracování této předlohy spolupracoval, pokusil jsem se s dr. Meissnerem o to, vypracovati předlohu zákona, resp. změniti předlohu vládní v ten smysl, aby pokud možno jasně, taxativně byly vypočítány ony případy, kdy nastává neslučitelnost, ale po všech marných pokusech a po tom, když prostudovali jsme zákonodárství skoro celé Evropy, pokud se tyče neslučitelnosti, došli jsme k tomu, že vypracovati zákon, který by byl tolik kasuistický a který by při rychlém chodu našeho života a při různých změnách a obměnách pro futuro postihoval každý případ, kdy může nastati neslučitelnost, je prostě nemožno právnicky i politicky, a proto naše vládní předloha nenaznačuje, nevypočítává taxativně případy, kdy nastává neslučitelnost, nýbrž naznačuje toliko zásady, které určují, co neslučitelností může býti, ponechávajíc, aby při každém jednotlivém konkrétním případě bylo rozhodnuto o tom, zdali případ, odpovídající zásadám naznačeným v zákoně, zakládá podstatu neslučitelnosti. Při tak volném znění našeho zákona i nejsvědomitější poslanec se může ocitnouti v situaci, že se dopouští neslučitelnosti, aniž je si toho vědom. A může se to státi p. kol. Hakenovi a kolegům ze strany německých sociálních demokratů, že budou jednoho krásného dne postaveni před inkompatibilitní výbor, který bude rozhodovati o tom, zda jejich činnost je neslučitelna s poslaneckým mandátem či nikoliv. A tu bych chtěl říci, bylo-li by správné a účelné a odpovídalo-li by intencím německých sociálních demokratů, kdyby pan posl. Haken byl zbaven mandátu jedině proto, že prováděl nějakou činnost, o níž si nebyl jasně vědom, že je neslučitelná, a na základě které by jej inkompatibilitní výbor a volební soud zbavili mandátu.
Opakuji: Tu je třeba rozlišovati mezi tendencí, kterou zákon sleduje - neslučitelnost samu o sobě, i když nezakládá podstaty zneužívání mandátu a zneužívání mandátu zvláště. Dopouští-li se poslanec neslučitelnosti, aniž by tím poškozoval zájem celku, veřejnosti a státu, dopouští-li se nota bene takové neslučitelnosti bona fide, je přirozeno, že nemůže býti hned tak krutým způsobem - já řeknu - potrestán, neboť pro mne zbavení mandátu a rozhodnutí volebního soudu je výrok difamující a je dokonce trestem velmi přísným a krutým, poněvadž člověk, který byl zbaven mandátu pro neslučitelnost, ocitá se vždycky a v každém případě v takovém postavení, že veřejnost není si nikdy jasně vědoma toho, zdali byl zbaven mandátu jenom pro opomenutí nebo proto, že byl korupčníkem a že zneužíval svého poslaneckého mandátu k svému obohacení. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Pan kol. Haken mluvil zde zdlouha a ze široka o korupci. Považuji za nutné a potřebné, aby se k této otázce korupce také něco řeklo. Pánové, takovým způsobem, jako bylo psáno v poslední době o korupčních aférách a jako zde tolik bylo mluveno o lihové aféře, očista ve veřejném životě se neprovádí a neprovede. Náš veřejný život nepotřebuje zamlčování, ale potřebuje toho, abych, jsem-li přesvědčen, že osoba X nebo Y se dopouští zneužívání svého poslaneckého mandátu, osobu tuto jasně, určitě a přesně naznačil a postavil se za to celou svou vahou a odpovědností.
Pánové, jak jinak by se to slyšelo v této sněmovně, kdyby vystoupil zde pan poslanec Haken a řekl: ti a ti členové zákonodárného sboru našeho Národního shromážděni dopustili se takového a takového jednání a zneužili svého mandátu, dostali tolik a tolik a obohatili se takovým a takovým způsobem. Já za to stojím svou celou osobou a jsem ochoten bráti za to odpovědnost. Pánové, k tomu by nebylo potřebí namáhati hlasivky, poněvadž kdyby takové obvinění jasné, přesné, určité se proneslo v největším klidu a bez jakýchkoli komentářů, by bylo tak veliké, tak těžké, že by musila sněmovna ohlásiti: ano, to je příliš určité a příliš konkretní, než abychom se takovým případem nemohli zabývati.
To je minus všeho psaní o korupčních aférách, které prováděli komunisté a to je minus naší oposice. To minus spočívá v tom, že nepostačí soudné veřejnosti přijíti a pod ochranou poslanecké imunity paušálně obviniti a křičeti z poslanecké lavice: krade se a moc se krade! Ale veřejnosti bude imponovati, když se prohlásí: Ten a ten vzal to a to.
Pánové, je krásný zvyk anglického tisku a anglického gentlemanství, že nevynadá zlodějů a darebáků, nýbrž postačí, aby konstatoval: Pane, vy jste si přivlastnil cizí hodinky. Až tento krásný gentlemanský zvyk zaneseme do našeho politického života a do našeho tisku, pak stoupne váha našeho tisku, pak stoupne váha mluveného poslaneckého slova a pak nastane očista našeho veřejného života.
Pan kol. Haken poukazoval na to, jak rafinovaně je zpracována tato předloha, a prohlásil, že je to sypání písku do očí. Pánové, já této sněmovně musím sděliti zajímavou a podle mého názoru poněkud pikantní historii z jednání ústavně-právního výboru. Tento zákon je prý dělán příliš rafinovaně! Když byl sjednáván a volila se subkomise a když jsem navrhoval do této subkomise pana kol. Hakena, abych mu dal možnost, aby svými návrhy v subkomisi mohl proti rafinovanosti vládní předlohy oponovati a ji zlepšiti, prohlásil pan kol. Haken: "Já na tom nemám zájmu", zívnul, sebral se a šel z ústavně-právního výboru pryč. Já jsem zapisovatelem ústavně-právního výboru a mohu prohlásiti toto: I oposice vládní skupiny, dr. Meisner a jiní ve dne i v noci přemýšleli o tom, jak tuto osnovu ztížiti, ztvrditi, a pan kol. Haken při tom zíval anebo do ústavně-právního výboru vůbec nepřišel. Pan kol. Haken nepodal v ústavně-právním výboru ani jediného návrhu, kterým by se přičiňoval o to, aby tato předloha vypadla tak, jak si to slavný klub strany komunistické představuje.
Bylo zde hovořeno o tisku. A tu bych řekl panu kol. Hakenovi jedno: Je nebezpečno choditi na slunce s máslem na hlavě. Nebudu se pouštěti do debaty o tisku, ta už byla absolvována. Já tu také nebudu dokládati, co pro nás sociální demokraty znamená tisk. Ale, pánové, já zde mám "Izvěstia" ze dne 5. dubna, t. j. oficielní orgán komunistické strany a sovětské vlády v Rusku. A já tu čtu, že nyní právě 5. dubna přinášejí "Izvěstia" zprávu o tom, že v Rusku ustavila se komise pod vedením předsedy tovaryše Stučka a připravila novou předlohu zákona o tisku. Pánové, když už se mluví o Švehlovi a "pětce", myslím, že ta "pětka" a Švehla, jsou-li tak hrozní, jak to říká kol. Haken, nic jiného by nemohli potřebovati, nežli aby zákona, který se chystá v Rusku, použili oni. Neboť to jest totální uškrcení tiskové svobody. Nemůže býti vydána kniha, nemůže býti vydán časopis, který by předem sovětská vláda neschválila a sovětská censura nepustila. Pánové z komunistické strany nemají práva mluviti v této sněmovně o demokratickém zřízení a nemají práva dovolávati se zde nějaké ochrany, pánové z komunistické strany mohou v tomto státě nadávati, mohou znásilňovati, mohou se a dopouštěti všeho bezpráví a při tom procházejí se úplně volní, kdežto v Rusku sociální revolucionáři, socialisté, menševici jen proto, že k nemají chuti klaněti se pěticípé rudé hvězdě, to jen proto, že jsou starými, poctivými socialisty, jsou žalářováni, věšeni a stříleni, a ruský tisk je úplně sešněrován, poněvadž jiný oposiční tisk socialistický nebo menševický v Rusku není připuštěn a může vycházeti jen jako tisk podzemní, jen jako tisk tajný.
Pánové, tato předloha jde velmi daleko a mně imponuje při této předloze, že faktické rozhodování o tom, kdo má býti potrestán, o tom, kdo se dopouští zneužívání mandátu, má v rukou volební soud. Není pravda, že o vině a trestu bude rozhodovati sněmovna, tedy výrok konstitutivní a deklaratorní a řízení objektivní i subjektivní má v rukou volební soud, který je dokonce doplněn přísedícím stálým soudcem Nejvyššího správního soudu.
Pánové, byly námitky proti tomu, že volební soud byl pozměněn a tyto námitky byly odvozovány z hlediska principu demokracie. Souhlasím úplně s tím, že strohé a striktní předpisy moderní demokracie, které plaidují pro to, aby všechno soudnictví bylo volné, byly zde dotčeny tím, když do volebního soudu povoláni jsou soudcové z povolání, členové správního soudu. Jsme si plně vědomi toho, že dotýkáme se zde - my jsme to připustili do značné míry - principu demokracie. Ale, pánové, ať ten, kdo tuto zásadní námitku vysloví, jde mezi lid, ať se zeptá, jak se lid na toto ustanovení dívá, ať položí lidu otázku, přeje-li si lid, aby o tomto zákoně rozhodovali nestranní lidé nebo lidé zatížení politickou příslušností, a odpoví vám: ano, my si přejeme, aby o tomto zákoně rozhodovali lidé nestranní, a bude za toto ustanovení, které vkládáme do zákona, v každém ohledu povděčen, poněvadž je bude považovati za jedině platnou a dostatečně přísnou kautelu, že tento zákon bude prováděn řádně a náležitým způsobem a že tento zákon nezvrhne se takovým způsobem, jakým se zvrhl zákon uherský, který přes to, že o něm rozhodovala sněmovna a přes to, že byl dobrým a krásným, stal se naprosto neúčinným.
Ke konci chtěl bych se dotknouti ještě jiné věci. Nevěřím tomu, že to, co nazýváme obyčejně korupcí, se dá postihnouti takovýmito zákony. Jsem osobně přesvědčen o tom, že žádná sněmovna z celého světa neudělala ještě a neudělá kodexu, kterým by se znemožnilo zneužívání veřejné moci. Existuje jen jeden kodex, a to je kodex mravní. To není zákon, který je napsán, to není zákon, který je vytištěn, to není zákon, který je obsažen ve Sbírce zákonů a nařízení. Tento mravní zákon musí býti prožit a procítěn celou společností a musí býti v každém ohledu touto společností vyznáván. Tu bych řekl toto: Pokud ti, kdož nabyli peněz rychlým, ale méně poctivým způsobem, budou naší veřejností obdivováni, dokud ti, kdož s gustem čtou šťavnaté články o korupci, s korupčníky budou se povalovati po barech, budou s nimi utráceti peníze, které oni nepoctivým způsobem nabyli, pokavad se nestane mravním přesvědčením celé společnosti, že ten, kdo se nepoctivým způsobem obohatil, musí propadnouti do propasti obecného opovržení, dokavad tento mravní kodex nebude vžit a uplatněn, do té doby bude korupce, do té doby bude zneužívání úřadu, do té doby bude podvod a zpronevěra. Potřebujeme se mravně přeroditi a tento mravní přerod nenastane psaným kodexem, nenastane zákony, na nichž se usnáší poslanecká sněmovna.
Kol. dr. Buday uvedl zde několik příkladů o tom, že státní úřady dopustily se přehmatů při volbách v nitranské župě. Nemohl jsem dosud zkontrolovati, co na jeho tvrzení je pravdou. Nemusím také jménem naší strany tvrditi, že jsme nedělali zákona o čistotě voleb proto, aby tento zákon byl zneužíván, aby tento zákon byl šlapán vykonavateli veřejné správy, státní administrativou, nýbrž že trváme na tom, aby v zájmu demokracie tento zákon v každém ohledu byl dodržován. Očekávám, že také pan ministr vnitra v zájmu státní správy tvrzení pana kol. dr. Budaye dá přísným způsobem vyšetřiti, dopustily-li se státní úřady přehmatů a zneužití úřední moci, a že nařídí potrestání.
Končím a prohlašuji: Budeme pro tuto vládní předlohu hlasovati, poněvadž ji považujeme za způsobilou, aby provedla očistu našeho veřejného života, poněvadž ji považujeme za způsobilou k tomu, aby veřejná morálka byla povznesena, poněvadž ji považujeme za nutnou a potřebnou z hlediska demokracie (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr vnitra Malypetr. Dávám mu slovo.
Ministr Malypetr: Slavná sněmovno! Ihned po uveřejnění prvního článku v časopise "Slovák" o volbách v župě nitranské učinil jsem opatření, aby bylo vykonáno šetření o průběhu celého volebního aktu. Výsledky tohoto šetření jsou prozatím tyto: V protokolu o skrutiniu volební komise bylo zjištěno, že zmocněnec ľudové strany posl. dr. Buday podepsal všechny protokoly bez námitky, že prohlédl všechny protokoly místních volebních komisí, přečetl je ostatním členům župní komise a prohlásil, že jsou formálně správné. Pouze na počátku jednání jmenovaný zmocněnec ľudové strany ohlašoval protest proti jednání okresních náčelníků ohledně složení volebních komisí a chtěl, aby se nejprve o této věci jednalo. Poněvadž předseda župní volební komise dr. Štefanik prohlásil že k tomu není komise kompetentní, nedal ovšem o tomto návrhu hlasovati.
V průběhu řízení župní volební komise zjistilo se, že v některých protokolech volebních jsou opravy toho druhu, že číslice zapsané omylem do nesprávných rubrik byly přepsány do rubrik patřičných. Jiné opravy záležely v tom, že v některých volebních místech počítali neplatné volební hlasy, někde opět neplatné lístky. Tak zjištěny byly na př. případy, že volič odevzdal v obálce do losovacích lístků a komise vykázala 8 neplatných hlasů, nikoli správně jen jeden. Tím se ovšem stalo, že někde počet odevzdaných hlasů nesouhlasil s počtem dostavivších se voličů.
Opravy zápisů do nesprávných rubrik byly provedeny v těchto případech: V obci Šalnušky a Kajzsa bylo zanešeno pro stranu ľudovou 124 hlasů, opraveno na 244 hlasy, straně republikánské bylo zaneseno 244 hlasů, opraveno na 144 hlasů komunistické straně 26 hlasů, opraveno na 46; v obci Drážovce: ľudové straně 207 hlasů, opraveno na 277 hlasů, straně republikánské z 374 opraveno na 314 hlasů; obec Závada: ľudové straně ze 14 hlasů opraveno na 24; obec Edhanadseg: ľudové straně ze 132 hlasů opraveno na 237; obec Tartoštěd: židovské straně z 29 opraveno na 15; obec Malé Kosy: republikánské straně z 29 opraveno na 69, komunistické straně ze 64 opraveno na 24; obec Jalovce: republikánské straně ze 197 opraveno na 137, ľudově straně ze 75 opraveno na 35; obec Valašská Belá: československým socialistům z 10 opraveno na 11; obec Kolta: židovské straně ze 44 opraveno na 47; obec Vráble: maďarským malorolníkům ze 7 opraveno na 5; obec Verešvár: rolnické straně z 21 opraveno na 22. Dále jsem zjistil, že v maďarských obcích byly použity formuláře protokolů slovensko-maďarské, takže tvrzení časopisu "Slovák", že Maďaři podpisovali protokoly, jimž nerozuměli, není správné. Podotýkám ještě, že podle sdělení pana župana notáři se ve velmi málo případech účastnili jako zapisovatelé a jako zástupci úřadů při volebním aktu.
Tvrzení zde panem poslancem pronesená se opírají o prohlášení členů volební komise, získané po vykonaných volbách, a má tam býti prokázáno, že volební výsledky v úřední části volebních aktů jsou vykázány jinak, než tvrdí soukromě provedené sčítání hlasů. Je ovšem zajímavá otázka, jakým způsobem a z jakých dat mohlo býti toto soukromé sčítání při úplné a naprosté tajnosti volebních aktů pořízeno. Vláda nemůže ve své činnosti jako správní úřad přihlížeti k jiným datům, než k těm, které byly zjištěny cestou úřední za okolností, při nichž náš volební řád zabezpečuje co nejširší kontrolu všech vrstev voličstva, všech zúčastnivších se stran. Náš volební řád systémem důvěrníků dává úplnou možnost kontroly a nápravy celého volebního aktu a eventuelních přihodivších se nesprávností umožňuje plně zákon o volebním soudě.
Vláda nemá nejmenšího úmyslu činiti překážky při nastoupení této cesty a pánům je tato cesta úplně volná. Vláda ovšem odmítá se vsí rozhodností, aby jakákoli data prozatím nedostatečně doložená, jenom citovaná, byla pokládána za naprosto spolehlivá a za naprosto pevný podklad pro tvrzení, že došlo tu k jakýmkoliv úmyslným nesprávnostem ve volebním řízení. (Posl. dr. Gažík: Půjdeme k volebnímu soudu!) Ano, já prohlašuji, že pánové mají úplnou volnost jíti k volebnímu soudu, a vláda jest ochotna ihned, jako se to stalo po prvních volbách v Nitře, učiniti opatření, aby byly volby vykonány znovu dvakrát, třikrát, čtyřikrát, jak je libo pánům, aby byly volby poctivé tak, jak to náš zákon předpisuje.
Pánové sami musí doznati, že není státu, který by šel tak daleko, aby zabezpečoval všem vrstvám co nejdále jdoucí kontrolu. (Posl. Mikulíček: aby týden před volbami volby vypsal!) Vypsání voleb se stalo přesně podle rozhodnutí volebního soudu, který sám stanovil, na jakou lhůtu mají býti tyto volby omezeny. (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Ministr Malypetr (pokračuje): Poněvadž na základě těchto zákonů je každému voliči a volební straně možno získati nápravu prokáže-li se, že se skutečně chyba proti řádu volebnímu stala, odmítá vláda jakékoli paušální obviňování s tohoto místa co nejrozhodněji. Prohlašuji kategoricky, že nebyly dány žádnému úřadu a orgánu jakékoli pokyny a jakákoli nařízení, přes to však prohlašuji, že v mezích svého oprávnění vykonám co nejpřísnější šetření o postupu všech volebních orgánů. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Haken.
Posl. Haken: Paní a pánové! Přihlásil jsem se původně k věcné poznámce při řeči p. posl. Ulricha, a to proto, že pan posl. Ulrich vědomě lživě referoval v poslanecké sněmovně o tom, že jsem se vyhýbal pracím v ústavně-právním výboru, když se jednalo o zákoně inkompatibilitním a tiskovém, že jsem prohlásil, že na tom nemám zájmu a že jsem z výboru odešel. (Posl. Ulrich: Při volbě subkomise!) Členové tohoto výboru mně dosvědčí, že všichni naši oprávnění zástupci všech prací v tomto výboru se účastnili, pokud ovšem jim v jejich činnosti většina nepřekážela, že také jsme se zúčastnili prací v subkomisi, do níž byl vyslán posl. Burian.
Konečně nutno tu říci, co již několikráte bylo zdůrazněno, že práce oposice jak ve výborech, tak v plenu je omezována na nejmenší míru proto, že většina, poněvadž má diktát od "pětky", připouští jenom v případech, kde v návrhu zákona se ukáží, řeknu vulgárně, takové nesmysly, takové blbosti, které do očí bijí, na tlak oposice tyto nesmysly, závisející většinou jen ve slovech, odstraniti.
Ale jinak kolegové z oposice mohou dosvědčiti, jakým přímo nenáležitým a urážlivým způsobem v několika hodinách projednávány jsou tak obsáhlé a důležité předlohy. Poslední dny jednání výboru byla nám dodána předloha docela nová, opravená. Pomíjena byla naše žádost, aby nám byl dán čas alespoň k přečtení a prostudování této předlohy. Naše žádost byla zamítnuta, poněvadž celý výbor byl tu pod tlakem komanda "pětky", která vyměřila lhůtu, do níž musí býti zákon hotov, takže se musilo dokonce v subkomisi na květnou neděli na těchto reakčních zákonech pracovati.
Pan poslanec Ulrich má vždycky snahu, jako všichni ti socialističtí reakcionáři pod vůdcem měšťáků, p. dr. Kramářem, ukazovat na poměry v Rusku. Ovšem pan dr. Kramář je tu v úloze velmi charakterního zastánce buržoasního režimu, kdežto p. posl. Ulrich a jeho stoupenci jsou v úloze velmi necharakterních lidí, kteří pod firmou socialistickou, pod firmou dělnickou dopouštějí se největších útoků na socialistickou republiku a na vládu sovětů.
Pan posl. Ulrich nedovede si ani uvědomiti docela jinou situaci, v níž jsme tu my, kteří bojujeme proti reakci měšťácko-kapitalistické, na rozdíl od situace v Rusku, kde se sovětská proletářská vláda musí brániti proti útokům reakce zprava, proti kontrarevolucionářům, k nimž se řadí tu dobrovolně k p. dr. Kramářovi skupina české sociální demokracie.
Snahou naší vlády a naší vládní většiny je znemožniti pochod svobody, znemožniti pochod pokroku ve prospěch kapitalistické, kulturní a sociální reakce. Snaha ruské vlády je opačná: znemožniti pochod reakce, pochod zpátečnictví, kontrarevoluce proti revolučním vymoženostem proletariátu. To je ta rozdílná situace, v níž se ocitáme my zde ve státě s měšťáckou demokracií a komunistická strana v Rusku v státě vítězné proletářské diktatury.
Několik slov k prohlášení p. ministra vnitra Malypetra. Pan ministr Malypetr odmítá nařčení učiněné vládě a úředním kruhům z podvodů volebních při volbách na Nitranskou. Nebyl jsem účasten voleb na Nitransku, nemohu proto z vlastního názoru s panem ministrem Malypetrem polemisovati. Ale byl jsem při volbách na Podkarpatské Rusi. Z vlastního názoru, z vlastního postřehu a z vlastní zkušenosti mohu říci, že, jestliže se dodatečné volby v nitranské župě dály takovým způsobem, jako je prováděl p. ministr Malypetr na Podkarpatské Rusi, možno tu mluviti o volebních podvodech přímo řízených a diktovaných z Prahy p. ministrem Malypetrem.