Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 10 hod. 25 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek; za ministerstvo spravedlnosti odbor. přednosta dr. Polák, min. rada Mrština, odbor. rada dr. Zelenka, min. taj. dr. Scholz; za ministerstvo vnitra odbor. přednosta dr. Bobek.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 262. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na 260. schůzi dne 11. dubna t. r. udělil jsem dovolenou posl. Brožíkovi pro neodkladné zaměstnání.

Chorobou omluvil se posl. dr. Winter.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Tučný a Oríšek.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Maxiana za posl. Prokeše.

Předseda: Došly některé spisy. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska, ze nebolo vybavené odvolanie kresť.-soc. strany v Prešove.

Předseda: Mezi 261. schůzí byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4575. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze za vydání k trestnímu stíhání posl. Hakena pro přestupek podle § 20 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4577. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Trnavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Kubála pro urážku na cti.

Tisk 4578. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě za vydání k trestnímu stíhání posl. Pittingera pro přečin podle § 14, č. 1, zákona na ochranu republiky.

Tisk 4580. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Košicích za svolení k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin násilí podle § 2, odst. 1 a § 3, odst. 1 zák. čl. XL z roku 1914.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh. Žádám za sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4582. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů na obnovení práva obcí volně nakládati se svými statky, zapsanými do zemských desek.

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi dne 14. dubna 1924 konané usnesl se přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 4441. Návrh posl. Wenzela a druhů na úpravu soukromoprávního poměru vnitrozemské plavby (současně přikázán výboru dopravnímu).

Tisk 4453. Návrh posl. Zierhuta a druhů na obnovení práva obcí volně nakládati se svými statky, zapsanými do zemských desk.

Výboru soc.-politickému:

Tisk 4463. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo doplněno nařízení ministerstva vnitra ze dne 6. července 1914, č. 143 ř. z., kterým se vřaďují do nebezpečenských tříd podniky úrazovému pojištění podrobené a stanoví se procentní sazby těchto tříd.

Tisk 4457. Návrh posl. Tesky a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Výboru brannému:

Tisk 4465. Návrh posl. dr. Lodgmana a druhů, aby oni důstojníci a poddůstojníci z povolání, kteří neobstáli při zkoušce z českého jazyka, byli přeloženi do výslužby.

Výboru kulturnímu:

Tisk 4468. Návrh posl. Bobka, dr. Luschky a druhů na zřízení německých odborných škol nebo prozatímních poboček na Slovensku.

Výboru zemědělskému:

Tisk 4517. Návrh posl. Tausika, Krejčího, Kunsta a druhů na udělení vydatné podpory krajům východního Slovenska a Podkarpatské Rusi postiženým jarní povodní.

Zamítnuty byly návrhy:

Tisk 4444. Návrh posl. Kreibicha a soudr. na prozkoumání dvorního archivu vídeňského vyšetřovacím výborem.

Tisk 4445. Návrh posl. Kreibicha a soudr. na zahájení vyšetřování korupční lihové aféry vyšetřovacím výborem.

Tisk 4466. Návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů na zařadění oněch poštovních podúředníků, kteří jsou přiděleni jako samostatní úředníci železniční poštovní službě do skupiny E státních úředníků.

Tisk 4467. Návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů, aby byl vydán zákon na zlepšení stavu pensistů bratrských pokladen.

Tisk 4469. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o osmihodinné pracovní době.

Tisk 4472. Návrh posl. dr. Czecha, Čermáka a druhů, aby korupční aféry byly přikázány vyšetřovacímu výboru.

Předseda: Přejdeme k projednávání pořadu schůze, a to k odst. 1, jímž jest:

Včera mluvil p. zpravodaj posl. dr. Medvecký.

Dnes zahajuji debatu.

Jsou přihlášeni řečníci na straně "proti" pp. posl. Jos. Fischer, Burian, dr. Charvát, dr. Czech, Kostka, Tománek, Böhr, Patzel, dr. Haas; na straně "pro" pp. posl. dr. Hnídek, dr. Radda.

Sděluji, že za ministerstvo spravedlnosti jsou přítomni pp. odbor. předn. dr. Polák, min. rada Mrština, odbor. rada dr. Zelenka a min. taj. dr. Scholz; za ministerstvo vnitra odbor. předn. dr. Bobek.

Než udělím slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji ve smyslu usnesení presidia řečnickou lhůtu 45 minut.

Jsou snad proti tomu námitky. (Nebyly.)

Námitek proti tomu není, návrh můj jest přijat.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", jímž je p. posl. Jos. Fischer.

Posl. Jos. Fischer (německy): Slavná sněmovno! Měl jsem již v ústavním výboru a v subkomitétu příležitost zaujmouti stanovisko k jednotlivým ustanovením této vládní předlohy a prohlásil jsem také, že moje strana odmítá co nejrozhodněji zrůdu takového tiskového zákona. Dovoluji si nyní i s tohoto místa vysloviti otevřeně svůj úsudek o tomto návrh u zákona, který je dalším důkazem račí chůze v našem zákonodárství.

Chtěl bych především docela krátce dotknouti se těch paragrafů, které zdají se býti obzvláště určeny k tomu, aby zničily naši veškerou tiskovou svobodu. Především je to pověstný § 5. Dosud bylo pýchou a nedotknutelnou vlastností našich redaktorů zachovávati redakční tajemství. Tito jsou však nyní buď čákou na beztrestnost lákáni nebo povolují snad dokonce jakémusi tlaku - který však u německých redaktorů nebude míti zajisté nikdy úspěchu, prozraditi redakční tajemství; tím se přímo špehýřství a udavačství nejnemravnějším způsobem podporuje, místo aby se zamezovalo. Redaktor, který převzal odpovědnost za tiskopis, byl dosud také ten, kdož všecka sdělení s dostatek zkoumal a nesl vůči úřadu odpovědnost. A nyní má býti přinucen vyzraditi tajemství, které mu bylo jako redaktoru svěřeno. Rovněž tak krutými jsou ustanovení, jež přináší § 6, při čemž se sahá k tak těžkým trestům, jakých se nepoužívá nikdy ani za spáchání zločinů, dokonce k trestům až do 6 měsíců. Není dosti na těchto krutých trestech na svobodě, byla pojata také ustanovení, podle nichž se žalobce, poškozený prý činem, odškodňuje nebo dostává za to, že se jeho nereelní jednání ve veřejnosti kritisuje, bolestné ve výši 10.000 korun, podle okolnosti také částku daleko vyšší. K těmto tvrdým opatřením přidružuje se v § 19 ještě i to, že žalovaný redaktor může býti přinucen k náhradě veškerých útrat. Kdyby byl finančně slabým, tu se náhrada škody a náhrada soudních útrat rozdělí na redaktora, vydavatele a majitele, aby se mohly peníze na každý způsob dostati.

Opravdu ničivým paragrafem v této novele je zajisté § 17. Takový redaktor, který přes své odsouzení zůstává nezlomný a troufá si projevovati své mínění i dále otevřeně a neohroženě, po případě zatáhnouti tam, kde je toho vskutku potřebí, tedy kontrolovati veřejně státní správu a kritisovati poměry, může se při častějším potrestání dostati tak daleko, že se dotčenému tiskopisu může odejmouti doprava, tedy výhody a úlevy při dopravě poštou nebo po železnici, a to při denících až na dobu jednoho měsíce, při týdenících až na dva měsíce a při jiných periodických tiskopisech dokonce až na šest měsíců. Co znamená zastavení listu, byť pouze na jeden týden, to může dnes posouditi každý, komu nestaly se noviny pouze potřebou, nýbrž i nutným nástrojem, kterého potřebuje denně k hájeni svých zájmů. Při tom vznikají ovšem listu velké škody; jeť dnes existenční zápas našeho novinářství neobyčejně těžký a mnohé listy lze tak přivésti k zániku a nechati pro-padnouti zkáze. A k těmto krutostem, jak jsem je nastínil u předchozích paragrafů, přidružuje se nelidský § 24, podle něhož dokonce redaktor, byv opětně potrestán, může býti na dvě léta zbaven místa odpovědného redaktora, čímž ztrácí svoji existenci. Když snad nalezne na jiný způsob útočiště jako redaktor, jest přece po dvě léta zbaven možnosti dostati někde opět vůdčí místo.

Aby se ničivost v novele k tiskovému zákonu na konci ještě obzvláště vyjádřila, byla při tom naprosto vyloučena porota, dosuď v tiskových deliktech příslušná, a redaktor nebo vydavatel a majetník listu budou souzeni trestním senátem, skládajícím se ze tří soudců z povolání, k nimž se sice po případě přibírají dva tak zvaní soudci laikové jako přísedící, kteří však tam slouží snad pouze za dekoraci, nebo fungují jako posluchači, snad jako diváci, aby viděli, jak má člověk, který bojoval za svobodu a právo, nyní za to pykati. Proč tento zákon musí nabýti účinnosti se zpětnou platností právě dnem 12. dubna, zůstává ovšem záhadou. Upustilo se od původně stanoveného 4. dubna a umíněně stanoven 12. duben. Důkaz pro svéhlavá ulpívání na směrnicích, stanovených muži, stojícími v pozadí.

Novelu k tiskovému zákonu představovali jsme si docela jinak. Od zahájení parlamentu byly podány nesčetné interpelace našimi poslanci a poukazováno na to, že ve starém Rakousku neřádila tužka censora daleko tak, jako v nynějším svobodném státě Československé republice. List naší strany "Der Landbote" v Karlových Varech na příklad, musí obzvláště mnoho vytrpět od censora, který se tam chápe výhradně nejsurovějších prostředků. Ačkoliv jsme já i jiní kolegové již opětně podali v té věci interpelace, zní odpověď vždy známým způsobem, že dotčený censor jednal zcela správně podle zákonných ustanovení. A přece jest jeho prakse proti našemu tisku přímo záštiplná, neboť nespokojí se tím, že se mu dodá první otisk listu, nýbrž vyčkává, až je celý náklad hotov a teprve pak vydá nález, že se list zabavuje. Našemu listu stalo se to v březnu dvakráte a vznikla tím škoda až 5000 korun při jednom čísle. Tak ohromné poškození listu strany, který slouží osvětě, poučení a výchově, nemůže zajisté žádné místo ospravedlniti. A dalším je, že způsob censury je docela zvláštní. Tak byla na příklad řeč kol. Jos. Mayera, kterou měl na sjezdu strany v Karlových Varech 30. března, v listu "Landpost", vycházejícím v Praze, ponechána docela bez závady, kdežto v listu "Landbote" propadla celá konfiskaci. (Výkřiky na levici.) Zabavení závisí buď na tom, jak se pan censor vyspal, jak je naložen, anebo schází právě taková zákonná ustanovení, podle jakých má postupovati. Proto jsme doufali, že nastane ve svobodném státě zdravá reforma tiskového zákona. Místo před očekávanou zdravou reformou stojíme dnes u mrtvoly tiskové svobody. Zlí duchové republiky sedli si dohromady a předkládají dnes sněmovně zmetka zákona, který nazývají změnou příslušnosti a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech utrhání a urážek na cti, spáchaných tiskem. Pravá tendence tohoto vládního návrhu tkví ve zničení oposičního tisku.

Trestní stíhání poslanců a tento tiskový zákon tvoří pravý úvod k pašijovému týdnu, k týdnu utrpení pro německý lid v tomto státě. A tu se domníváte, že snad, bude-li se tento zákon přísněji prováděti, nebude již tak snadné vzkříšení pro naši svobodu a samostatnost v projevu našeho mínění. Ba, chytře se to udělalo: poslancům se vzala imunita, zbytek, který zůstává, nestojí za to, aby se zval imunitou, a sekundant poslanců, žurnalista, se rovněž naprosto umlčuje, takže se již nemusíte ničeho obávati, ačkoliv poslanec a novinář pracovali dosud v zájmu veřejném. Nyní bude snad s oběma nakládáno se vší přísností - to lze o německém oposičním tisku zajisté předpovídati - a místo aby veřejně vychovávali, budou stálými hosty v Kartouzích nebo na Borech.

Tento tiskový zákon jest lidu nepřátelský a krutý. Nejen že se vylučují lidové soudy, ale, jak opětně bylo právníky řečeno, chybí mu věcná vážnost právníka a odpovědnost vlády byl dva měsíce čas - nemluvím zde snad s takového oposičního hlediska, které neguje zde každé zákonodárství, nýbrž zasazujeme se o vytvoření rozumných ustanovení přibrati odborníky, aby se vytvořilo něco, co se hodí a je k potřebě. Tak nechaly se však uplynouti nečinně dva měsíce, poslanci byli vyřazeni a sáhli jste opět ke své známé metodě, svolati nás v poslední chvíli, když váš výrobek se předkládá. Nyní se promrskává předloha rychlíkovým tempem v úmyslu, abychom byli tím znaveni, aby polevila naše pružnost, abyste mohli všecka oka a nástrahy, které máte v zákoně, dostati krásně pod střechu. Myslím, že stojí přede mnou personifikovaná odpověď na otázku: Na čí rozkaz dělal se tento zákon, Aneb hrozí nebezpečí z prodlení? Anebo vidí se v nás, jak se ráčil vyjádřiti pan dr. Hajn, stále pouze nepřátelé státu, vidíte stále strašidla v řadách oposičních stran? Touto novelou vrátili jste se velmi daleko dozadu, blížíte se zase dnům předbřeznovým; avšak nechte si říci: když se domníváte, že tím zničíte svobodomyslné snahy těch stran, které usilují o ozdravění, jiskry, které doutnají pod popelem, jsou snad nebezpečnější. Vzniknou hrozné pověsti - lid se bude ptáti, poněvadž nesmí do novin přijíti žádná taková sdělení: Co se děje v Praze? Tato nejistá obava budí v davu stav, ve kterém se nerozeznává mezi pravdou a výmyslem, ve kterém vzniká pověst, jež jest nebezpečnější, nežli necháte-li tisku otevřeně a poctivě pojednati o korupci a úplatkových aférách a tyto odsouditi. Mýlíte se, domníváte-li se, že zjednáte takový klid, jakého by bylo potřebí, aby se mohlo bezstarostně z Prahy vládnouti; to není klid míru a není to klid důvěry, nýbrž to je dusný klid před bouří, která také jednou, dříve než vy tušíte, přijde, a nevím, mají-li koalice a nynější páni ve vládě právě privilej, aby věčně s tohoto místa řídili a vládli. Tento zákon vydává, jak jsem se již zmínil, redaktora, vydavatele i majitele listu soudcům z povolání; veškerou úctu i s tohoto místa k naší justici; avšak za jistých okolností je možno, že bude přece musiti jednati podle německého přísloví: "Čí chleba jíš, toho píseň zpívej", a při tom bude ve většině případů redaktor vydán nejkrutějším trestům. A když se mluvilo i o tom, že nedojde ihned na odnětí dopravy, tedy se to přece stane, odváží-li se radikální nebo oposiční tisk postaviti se otevřeně proti vládě a proti těm hrobařům tohoto státu, který vy jste vytvořili a který přímo ničíte svojí šovinistickou politikou, nevyhledávajíce ani nějakého dohovoru ani nějakého dorozumění s Němci, poněvadž vidíte v Němcích pouze lid, který se v tak zvaných zněmčených územích buď musí dáti počeštiti nebo musí držeti hubu. Tímto spoutáváním toho všeho nedosáhnete. Nevím, zdali jste při tom přehlédli, jaký veliký význam měl dosud náš tisk, ale je známo, že se náš německý tisk vesměs musil nazývati dobrým, který výchovou k čistotě ve veřejném životě vykonal kvalitativně jen dobro; svými prostředky ničeho nedosáhnete a učiníte-li z některých mučedníky, nenasadíme jim trnovou korunu, to obstaráte zajisté již sami, avšak naši lidé zachovají nadále neohroženě redakční tajemství, nedají si to také vzíti, aby nevyřízli, kde je nutno, hnis z rány a aby nepodali veřejnosti vysvětlení, a bílé skvrny v novinách nebo nevyjdou-li, budou oposici ve státě teprve podporovati a teprve vzrostou takové strany, takoví muži, jichž mínění snažíte se potlačiti. Nemyslíte, že může jednou zaváti jiný vítr, že bude musiti státní loď zabočiti v jiný směr anebo že, jak se můj velectěný kol. dr. Haas vyjádřil v subkomitétu, je koalice v pozemkových knihách s pupilární jistotou zanesena, že zůstanete věčně vládními stranami? Oposice nedá se tímto absolutistickým zákonodárstvím zadržeti a potlačiti. Je to nerozumný šovinismus beze smyslu, který zamýšlí právě násilím a prostředky útlaku vyloučiti oposici. Avšak naděje německého lidu, že po této době utrpení přijdou i pro nás velikonoce a vzkříšení, se splní dříve či později. Jako se i ve Vídni a v Rakousku svého času nedbalo těch hlasů, které tam pronikaly z Čech, a jako zde zatím dozrávalo símě, které jste zaseli již před staletími, až bylo jednoho dne zralým, tak neslyšíte také hlasu německého lidu, neslyšíte hlasu menšinových národů v tomto státě vůbec, a provádíte politiku, o které budou jednou rozhodovati věčné zákony svobody a zákony práva, avšak nikoliv pro vás, nýbrž proti vám a proti této politice, kterou při zákonodárství provádíte v tomto státě. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. dr. Radda.

Posl. dr. Radda (německy): Poslanec Hajn v ústavně-právním výboru vytkl veškeré oposici, že proti návrhu zákona zaujímá stanovisko jen z pouhé nenávisti ke státu se zřejmým úmyslem, aby stát podkopala.

Oposiční strany si pospíšily s ujištěním, že provozují oposici jen věcnou a rozhodně ne státu nepřátelskou.

Já, jako zástupce německé národní strany v ústavně-právním výboru, nemohl jsem se připojiti k tomuto ujištění, poněvadž jsme toho mínění, že takovými výminečnými a katovskými zákony, jako je tento, ústava státu a stát pomalu, avšak jistě se podkopává, což nás naplňuje dostiučiněním. (Souhlas na levici.)

Vzbuzuje-li se a podporuje-li se takovými zákony odpor ke státu, nemůžeme proti tomu se svého zásadního stanoviska ničeho namítati.

Se džbánem se chodí tak dlouho pro vodu, až se ucho utrhne! (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Burian.

Posl. Burian: Pánové a paní! Zákon, který má býti ještě před velikonocemi ve sněmovně odhlasován, byl projednán tak zvláštním způsobem, že musím nejprve této okolnosti věnovati několik slov charakteristiky metod koaličníků a protestu proti jejich jednání.

Dovolte mně, abych ve vás vyvolal jednu vzpomínku. Bylo to v prvním období světové války. Rakouská vojska teprve začala postupovati do Srbska. Nebyla ještě nijak připravena. Strategie nebyla ustavena. Jeho Veličenstvo císař František Josef měl však jakýsi svátek a tak generálové rakouští rozhodli, že do svátku toho musí rakouští vojáci dobýti takového a takového vítězství, že musí vzíti tu či onu horu, postoupiti do určitého území, a zpráva o tom měla býti dárkem věkem sešlému dědovi k jeho narozeninám či jmeninám. Stalo se. Byla proti všem pravidlům věcného vojenského postupu svedena bitva, bylo obětováno několik tisíc vojáků jedině z té příčiny, aby - císaři s dostalo svátečního dárku. Zdařilo se to, ale vojenský výsledek byl pochybený. Za několik dní Srbové rakouské vojsko vyhnali.

Republikánská vláda československá postupuje stejně tak, jak postupovali rakouští šavličkoví hrdinové, kteří řídili se devotností ne vojenskými úvahami. Jejich Veličenstva z "Pětky" nařídila svým služebníkům, že do velikonoc musí se jim dostati dárku nového reakčního zákona. A tak nedbalo se věcných potřeb projednávání zákona o tisku, nedbalo se veřejnosti, nedbalo se právníků, novinářů, důvěrníků sociálně-demokratického dělnictva, legionářů, nedbalo se parlamentárních potřeb k řádnému projednání tak důležitého zákona, nedbalo se slušnosti, nedbalo se ničeho. Přes všechno se šlo bezohledně kupředu, jen aby se zmíněným Veličenstvům dostalo k velikonočním svátkům dárečku, který by jim velikonoce učinil svátky veselými.

Nedávno s této tribuny mluvil pan min. předseda o spolupráci těch, kteří namnoze nesouhlasí s vládou. Nuže, tentokráte hlásili se mnozí ke spolupráci. Znamenití právníci jasně precisovali své stanovisko, obec legionářská vypracovala své opravné návrhy, novináři žádali, aby se směli vyjádřiti, četní jiní odborní činitelé byli ochotni spolupůsobiti. Všichni byli odmítnuti. Jejich spolučinností byl dar velkonoční ohrožen, hrozilo věcné projednání zákona, a to musilo býti zmařeno.

Způsob projednávání zákona o urážkách tiskem spáchaných byl naprosto nedůstojný. - Jeho promrskáváním se vláda dopustila hrubé urážky celé veřejnosti. Osud tohoto velikonočního dárku bude však také stejně takový, jakým byl osud dárku, který na počátku světové války slabomyslní rakouští generálové vymyslili pro slabomyslného, ale přece ještě vždy ješitného a domýšlivého děda na trůně habsburském.

Než však po tomto protestu přikročím k vyložení komunistického stanoviska o zákoně, zmíním se ještě o častých výpadech proti nám, že my hájíce revoluční režim v Rusku a diktaturu proletariátu vůbec, nemáme žádného práva vystupovati proti podobným tvrdým zákonům. Vím dobře, že tuto námitku budete také v budoucnosti vždy znovu opakovati. Nedělám si žádné naděje, že bych vás přesvědčil. Nemohu však o vašich řečech pomlčeti, poněvadž jde o to, aby byla přesvědčena veřejnost.

Demokracie vůbec jako ideál, skutečná rovnost a svoboda lidí, ještě nikde na světě neexistuje. Taková demokracie opravdová bude teprve ve společnosti, v níž nebude žádných třídních a majetkových rozdílů. A právě komunisty vedená diktatura proletariátu usiluje o vybudování a vybojování takové společnosti a tím také je prostředkem k uskutečnění ideálu demokracie.

Sám pan ministr zahraničních věcí dr. Beneš vyslovil se 7. dubna t. r. ve své přednášce o nesnázích demokracie v Plodinové burse takto: "Bolševism ve své ryzí politické stránce kritisuje dnešní demokracii jako bojácnou a nedůslednou a kráčeje ve šlépějích francouzského syndikalismu hledá novou cestu je uplatnění skutečného demokratismu prostřednictvím sovětů. Jeho systém rad a jeho organisace konstituce jest novým pokusem přiblížiti se přímé vládě lidu a utéci oligarchii vůdců a řešiti nesnáze demokracie."

Pan dr. Beneš ovšem v téže řeči odmítl metodu, kterou bolševici ruští k prosazení svých zřízení volili, metodu moci a diktatury proletariátu. Ale tu ihned se nám namane otázka, proč pak on sám volil metodu moci k prosazení československého státu, proč pak nečekal na jeho uskutečnění cestou demokratického vývoje? Proč pak spoléhal na zbraně zahraničních států a proč organisoval sám zbraně vlastní a proč dnes k udržení československého státu spoléhá na metodu moci? Proč buržoasie česká za pomoci sociálně patriotických socialistů budovala si dva roky své řády a svůj stát s vyloučením nejen německých měšťáků, ale i německých dělníků? Při budování základů československého státu vyloučila česká buržoasie jednu třetinu obyvatelstva československého z veškeré účasti na zákonodárné činnosti. Jak můžete se vy, kteří jste tak jednali a jednáte, diviti, že také ruský pracující lid při kladení základů pro stát pracujícího lidu vylučuje z veškeré účasti veřejné kapitalisty a velkostatkáře? Ano, pánové, při budování svého socialistického státu udělá dělnictvo všude totéž, co jste dělali vy svým nepřátelům Němcům v Československu a vyloučí buržoasii z práce politické. Skutečnost tohoto našeho revolučního programu v zájmu socialismu nikterak nepopíráme, ale tím není řečeno, že nám má býti a že nám je i ta dnešní demokracie lhostejná a že máme měšťáctvu přiznati, že může demokracii šlapati a kopati. Domáháme se stupňování práv pracujícího lidu. Čím více má tento pracující lid práva a moci, tím je nám to milejší. V dnešní tak zvané demokracii má více práva než v reakci, ale v sovětské moci diktaturou proletariátu má pracující lid zase více práv a moci, než v dnešní demokracii běžné, měšťácké. Přiznáváme si, že naše situace je takováto: Komunisté dnešní demokracii proti reakci současně vášnivě hájí, ale současně ji v zájmu vyššího uplatnění moci pracujícího lidu kritisují a mění.

V tom není žádného rozporu, jak nám chcete často namluviti. Řády společenské neposuzujeme s nějakých hledisek abstraktních, s nějakých politických nebo filosofických systémů, nýbrž jen z praktických potřeb a hledisek pracujícího lidu. Pro uskutečnění socialismu potřebuje proletariát své úplné nadvlády nad buržoasií a musí ji železně vykonávat. Pokud však sociální revoluce nepřekočí Rubikon, dotud potřebuje pracující lid co nejvíce tak zvaných demokratických, tedy občanských práv, a proto musíme proti každému jejich zkracování a omezování horlivě vystupovati. Pracující lid, na jehož práci závisí celá společnost, který je tvůrcem všeho života sociálního a kulturního, má právo na to, aby byl jediným držitelem všech práv a veškeré moci a aby kapitalistickou třídu z veškerých práv a z veškeré moci vyloučil.

Tento právní stav je v dnešní době nesmírného společenského významu dělnictva naprosto jasný. Až budeme znovu dělati novou ústavu, pak v její čelo nebude položena věta: Všechna moc vychází z vůle lidu", - to je formálně z vůle dělníků i kapitalistů, v tvrdé skutečnosti z vůle buržoasie, - nýbrž bude tam vysloveno, že ve spravedlivé společnosti je jediným svrchovaným vládcem pracující lid. Tak důvodně každé zbavování práv pracujícího lidu prohlašuje, za zločin. Dnešní měšťáckou demokracií neděláte nám žádných milostí. Především není dílem buržoasních stran, nýbrž je dílem dělnictva. Za druhé jí však velice potřebuje samo měšťáctvo. Potřebujete jí ve svém vlastním zájmu. Tato dnešní demokracie poskytuje sice lidu jistá práva, ale, bohužel, současně vykonává veliké služby měšťáctvu. Jejími formami dá se ještě mnoho lidí klamati, kteří vlastně již dávno svým sociálním postavením patří do tábora komunistů. Viděli jste to v Podkarpatské Rusi, kde jste uplatňovali diktátorské metody kapitalistické, kde jste však v důsledku toho úplně zkrachovali. Demokratickými formami měšťácké vlády dají se ještě mnozí dělníci, zřízenci, drobní živnostníci, malorolníci klamati. I tak přijdou k nám, ale mnohem pomaleji, kdežto stalo by se tak mnohem rychleji, čím více ještě byste práva lidu oklešťovali. Jakousi formální demokracii dodržujete jedině vzhledem k daným mocenským poměrům a z vypočítavosti. Nejlepšími služebníky buržoasie jsou ti, kteří jí radí, aby strunu trpělivosti lidu nepřepínala.

Přesto dnešní nepřirozená měšťácko-socialistická koalice jest tak nerozumná, že zkracuje lid o jeho práva vždy více a neomaleněji. Je tak zmatena, že odvažuje se již sahati na práva poslanců a tisku. Děje-li se to, pak věru je to jen důkaz, že to s vládními stranami jde povážlivě s kopce. Pracující lid, veliká massa občanstva je dnes mnohem citlivější než dříve, poněvadž občanská vyspělost vzrostla, sebevědomí dělnictva je větší. Jedině spravedlivé by bylo, kdyby oklešťováno a zrušováno bylo mocenské postavení kapitalistů, ale koaliční vládní strany omezují práva pracujícího lidu.

Marné jsou vaše výklady o nesvobodě v Rusku, vždyť každý ví, že je to nesvoboda kapitalistů a jejich pomahačů, je to nesvoboda těchto tříd a vrstev, aby tam nedošlo k návratu černé reakční hrůzovlády ve formě carské či jiné. Hrdě možno se hlásiti ke komunistickému programu, který chce zrušiti politické i hospodářské panství kapitalistů. Nevolno však musí býti každému, kdo osnuje spiknutí proti svobodám občanským, proti právům pracujícího lidu. Kdežto my komunisté zcela otevřeně a poctivě můžeme se hlásiti ke svým úmyslům a nemusíme jich zakrývati, musíte vy lid podváděti. Tak na př. nyní musíte mu vykládati, že jde jen o zamezování urážek na cti, ač jde o svobodu tisku a o práva lidu vůbec. V poslední době dostaly vládní strany zase nové reakční záchvaty, které směřují proti vládě nepohodlným poslancům, proti vládě nepohodlnému tisku a tím také proti pracujícímu lidu.

Že nejde jen o nějaké opatření, kterým by znemožňováno bylo "skandalisování" jednotlivců tiskem, vidno je z toho, že vládní strany velmi silně usilují také proti poslanecké imunitě. Vyskytl se nejnověji nový výklad, neobyčejně komický o tom, čím je imunita poslanců. Je prý to jen opatření, aby poslanci mohli ve sněmovně nerušeně pracovati. Odporuje to všemu tomu, co až dosud vážní politikové a vážná politická věda o imunitě poslanecké vyslovovali. Ladislav Rieger měl 11. dubna r. 1861 na sněmu českém o poslanecké imunitě řeč, v níž pravil: "Není žádné svobody sněmu bez svobody jednotlivých poslanců a není důstojnosti sněmu bez jejich nedotknutelnosti." To jest správné posuzování poslanecké imunity. Jde o svobodu sněmu a o jeho důstojnost. Připomínám toto správné stanovisko, poněvadž v posledních měsících dokonce i tisk se zapomněl tak daleko, že sice obhajoval právo a svobodu tisku, ale podivným způsobech současně bušil do práv poslaneckých. Všecky občanské svobody tvoří jeden nerozlučitelný řetěz. Porušte jeden článek tohoto řetězu a vy tím současně dotýkáte se a ubližujete všem jeho ostatním článkům.