Začátek schůze v 11 hod. 30 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
213 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Stříbrný, Šrámek, Udržal; za ministerstvo financí min. rada dr. Kunzl, min. taj. dr. Novotný.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha.
Předseda (zvoní): Zahajuji 244. schůzi posl. sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Petrovickému; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Kleinovi, Grünznerovi, Kaufmannovi, Uhlovi, Hirschovi, Schäferovi, Palmeovi, Heegerovi, Hausmannovi, dr. Kubišovi; do 21. prosince t. r. posl. Roscherovi vesměs pro neodkladné zaměstnání; dodatečně udělil jsem dovolenou na dobu od 14. a 20. prosince t. r. posl. dr. Jabloniczkému rovněž pro neodkladné zaměstnání.
Lékařské vysvědčení předložili posl. Borovszky a pí. posl. Sychravová.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Do výboru soc.-polického vyslal klub posl. čsl. strany lidové posl. Adamovského za posl. Čuříka a posl. dr. Noska za posl. Bezděka; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Schälzkyho za posl. Böhra; klub posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Tayerle za posl. Skotka a posl. Karpíškovou za posl. Biňovce.
Klub posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru branného posl. Oktavce za posl. Stivína; do výboru kulturního posl. Oktavce za posl. Tadlánka; do výboru rozpočtového posl. Kubála za posl. Bendu.
Do výboru ústavně-právního vyslal klub slovenských ľudových poslancov posl. dr. Gažíka za posl. dr. Budaye.
Předseda: Předseda senátu sdělil:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 12. prosince 1923, že senát přijal tyto věci: ve 181. a 182. schůzi ze dne 11. a 12. prosince 1923 osnovy:
zákona, jímž se povoluje užíti komunálních dluhopisů, vydaných akciovou společností "Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik", k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 1743 sen.);
zákona, ktorým sa mení §113, odst. 3 uhzák. článku zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXI, o manželskom práve a §§ 51 a 59, odst. 2 uh. zák. článku zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXIII, o štátnych matrikách, potom § 30 zákona zo dňa 22. kvetňa 1919, č. 320 Sb. z. a n., o obradnostiach smluvy manželskej, o rozluke a o prekážkach manželstva (tisk 1741 sen.);
zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují některá jeho ustanovení (tisk 1742 sen.);
zákona, ktorým predľžuje sa účinnosť zákona zo dňa 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n., o obmedzení pôsobnosti porôt na Podkarpatskej Rusi (tisk 1740 sen.) - vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou;
ve 182. schůzi dne 12. prosince 1923 osnovu zákona o zákazu premiových obchodů předměty denní potřeby (tisk 1752 sen.) - ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.
Přípisem ze dne 14. prosince 1923 sdělil, že senát ve 182. až 184. schůzi dne 11., 13. a 14. prosince 1923 schválil státní rozpočet a finanční zákon pro rok 1924 tak, jak byly usneseny poslaneckou sněmovnou (tisk 1753 sen.).
Předseda: Došly dotazy atd. Žádám o přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Dotazy:
posl. Nejezchleba-Marchy ministru vnitra a ministru školství a nár. osvěty o vzájemné úpravě poměrů kostelních výborů konkurenčních a obcí,
posl. Nejezchleba-Marchy ministru financí o poplatcích z převodů a o úlevách při knihovních výmazech,
posl. Nejezchleba-Marchy ministru zemědělství ohledně vydání zákona o polním pychu,
posl. Adamovského a druhů ministru vnitra, že správce polit. expositury ve Vlašimi neprovádí zákonitá ustanovení,
posl. Nejezchleba-Marchy ministru financí o dávce z přírůstku hodnoty, vybírané pro země a obce,
posl. Nejezchleba-Marchy ministru pošt a ministru financí o zrušování berních a poštovních úřadů,
posl. Nejezchleba-Marchy ministru financí a ministru zemědělství o provádění lesní reformy,
posl. dr. Lodgmana ministru financí o vrácení 1270 Kč, jež byly řídícímu učiteli v. v. Fr. Weberovi z Nové Vsi u Teplic-Šanova kdysi zadrženy při okolkování bankovek,
posl. dr. Lodgmana ministru vnitra, aby Viktoru Fasselovi ze Štyrského Hradce bylo vydáno vysvědčení o schopnosti k manželství,
posl. Krause ministru obchodu o vrácení manipulačního poplatku na dovozní povolení č. 1633 ze dne 13. října 1919,
posl. inž. Kalliny ministru soc. péče o důchodu válečné vdovy M. Kiesslové,
posl. inž. Kalliny ministru soc. péče o důchodu pro válečného poškozence Otto Klementa.
Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. vládě o studentech-emigrantech.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4377. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Tisk 4378. Zpráva výborů soc.-politického a ústavně-právního o vládním návrhu zákona o sloučení rozhodování ve věcech nájemních.
Tisk 4379. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1724, 1754), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky k přímým daním na rok 1924.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4373. Návrh posl. Svobody a soudr. na zřízení železničních dílen pro opravu strojů a vozů v Brně.
Tisk 4374. Návrh posl. Konečného, Johanise, Geršla a soudr. na změnu §§ 1, 2 a 7 nemocenského zákona ze dne 15. května 1919, čís. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Žádosti
okr. soudu v Nymburce ze dne 10. prosince 1923, č. U 719/23-1, za vydání k trestnímu stíhání posl. Brodeckého pro přestupek podle § 488 tr. z. ca Frant. Novák (č. 406 im.),
sedrie v Levoči ze dne 7. prosince 1923, č. B 2944/9-23, předloženou prostřednictvím hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 12. prosince 1923, č. 15054/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečiny podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky; dále urážku četnictva podle § 2, 3, II., 1, 2, 8: 3 zák. čl. XLI z roku 1914; urážky ca inspektor Brunner a dr. Klíma, a pro přestupky podle § 46 čl. XLI z r. 1879, jichž se dopustil výroky na lidovém shromáždění konaném dne 8. července 1923 v Krompaších (č. 407 im.),
okr. soudu v Jablonci n. N. ze dne 11. prosince 1923, č. U IV 750/23-1, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Simma pro přečin utrhání na cti ca Urabín (č. 408 im.).
Předseda: Zápisy o 232., 233. a 234. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 733 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Přejdeme k dennímu pořadu, a to nejprve k odst. 1., jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4327) o dani z obratu a dani přepychové (tisk 4371).
Zpravodajem jest p. posl. Prášek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Jeden z nejtěžších úkolů byl uložen rozpočtovému výboru, když mu byla předložena vládní osnova tisk 4327 o dani z obratu a dani přepychové. Řekl jsem, že jeden z nejtěžších úkolů, a to proto, že daň tato, velmi málo populární, stavši se generelní daní spotřební, byla velmi tíživým břemenem jednotlivým spotřebním vrstvám. Na jedné straně bylo voláno po naprostém odstranění této daně, na druhé straně zájem státu vyžadoval, aby daň tato, která nejvíce státu vynášela, byla zachována.
Rozpočtový výbor nemohl jinak než zkoumati obě dvě hlediska, podrobil je velmi zevrubné kritice v mnoha schůzích a výsledek toho bylo předložení této osnovy váženému zákonodárnému sboru k dnešnímu projednávání, kdy má býti rozhodnuto o dalším trvání této daně obratové a daně z přepychu. Neváhám tvrditi, že rozpočtový výbor se rozhodl pro další ponechání této daně hlavně z důvodu, že daň tato jako nejvýnosnější velkou měrou přispívá k udržení rovnováhy našeho státního rozpočtu a rovnováha tato zabezpečuje nynější vysokou úroveň naší měny, což je jistě velmi podstatným základním kamenem našeho dalšího rozvinutí průmyslového a hospodářského. Tedy snaha po udržení rovnováhy v našem rozpočtu přiměla nás, abychom dnes doporučili vážené sněmovně přijetí usnesení rozpočtového výboru o dani z obratu a dani přepychové, neboť jsme přesvědčeni, že porušením rovnováhy hospodářské udělali bychom více škody nežli eventuelní úsporou, která by snad konsumentům a spotřebitelům této daně mohla nastati.
Museli jsme ovšem voliti cestu zmírnění a určitých úlev, které jsme museli proti dřívější dani a proti dřívějším předpisům také udělati.
Nežli se zmíním o jednotlivých odstavcích projednávaného zákona, dovolím si upozorniti, že to byl také ohled na naši samosprávu - na situaci hospodářskou a hlavně finanční našich obcí a našich okresů, který přiměl rozpočtový výbor, aby se vyslovil pro další ponechání této daně, neboť obce a samosprávné korporace participují 40% na výnosu obou těchto daní, jak daně obratové, tak spotřebitelské, a finanční situace obcí vyžaduje, abychom nebrali jim zdroje příjmů, neporušovali jejich základnu příjmovou, máme li je udržeti v konsolidovaném stavu, máme-li všechny úkoly, které byly obcím zákony uloženy, od nich požadovati.
Tedy řekl jsem, že jsme nemohli jednati o naprostém zrušení této daně, nýbrž jen o úpravu, o částečné zmírnění její tam, kde daň snad zasahovala přílišně hluboko, příliš ničivě anebo kde snad příliš jednostranně postihovala zájemníky.
Proti staré dani zavedeno bylo v prvé řadě jako novota zdanění dovozu. Toto zdanění dovozu daní obratovou není novým tísnivým břemenem pro spotřebitele, nýbrž je to vyrovnání disparit, které vznikají mezi domácími výrobci, mezi domácím a zahraničním obchodem. Nejednou jsme slyšeli stížnosti domácích producentů, že těžko je jim konkurovati, dávají-li se určité výhody dovozu nejen potravin, nýbrž také dovozu průmyslových výrobků, a to ne snad jen celní a sazební, nýbrž také v tom směru, že veškerý dovoz je osvobozen od 2%ní daně z obratu. Tedy my zdaňujeme tento dovoz, ovšem ne zase generálně, paušálně, abychom nenatropili více škody než užitku. Zdaňujeme pouze předměty, jež domácí výroba je schopna mám také na trh dodati a obstarati pro naše spotřebitele. Nezdaňujeme dovoz surovin a výrobků ze zahraničí, kterých je nezbytně potřeba pro náš průmysl, aby naše výrobnost ne utrpěla. Tyto výrobky jsou osvobozeny i při tomto novém předloženém zákoně od zdaňování. Podrželi jsme dosavadní výši daňovou, ačkoliv s jedné strany i se strany státu bylo žádáno, aby daň byla zvětšena a jaksi jednotně upravena. Rozpočtový výbor nemohl k tomuto stanovisku přihlížeti, naopak postavil se na stanovisko setrvati na dosavadní výši a udržeti dosavadní poměry, a to ve výši 2%ní, kdežto u zemědělských produktů jakožto základních produktů naší výživy a zásobování, byla ponechána dosavadní sazba 1 %ní. Nemohli jsme tedy dáti souhlas k zvýšení, poněvadž velmi dobře víme, že tísnivé poměry a průmyslová krise by nesnesla, abychom mohli přicházeti s dalším zatížením spotřebitelů.
Provedli jsme další změny a úpravy, a zvláště jsme proti vládnímu návrhu jinak stanovili dobu trvání zákona. Vládní návrh dobu trvání zákona neomezoval, nýbrž nechával zákon v neobmezeném trvání, rozpočtový výbor však omezil toto trvání na dobu tří roků. Zákon tudíž pomine 31. prosince 1926 z toho důvodu, aby mělo zákonodárné shromáždění právo a možnost revidovati tuto velmi důležitou daň a aby přihlížejíc k novým poměrům průmyslového rozvoje a průmyslové produkce mohlo znovu podrobiti tuto daň nové úpravě a redakci, která by dopovídala poměrům nově se vytvořivším.
Úpravy, které byly provedeny, záležejí v tom, že hned v § 3 osvobodili jsme od daně z obratu, či spíše jasně vyslovili stanovisko rozpočtového výboru při dani z obratu, pokud se týká jednatelů, kteří nepracují sami na svůj účet, nýbrž kteří přijímají příkazy od svých zaměstnavatelů a jsou vlastně ve skutečnosti v poměru námezdním. Tyto jednatele nad všechnu jasnost vylučuje rozpočtový výbor ze zdaňování a také v příslušné resoluci, kterou schválil jednomyslně a kterou dnes taktéž doporučuji ku přijetí, vyslovuje toto stanovisko.
Další podstatnou změnou je v § 4 osvobození mezi vzájemnými dodávkami, mezi svazem družstev a přičleněnými mu družstvy. Zde jsme vycházeli z předpokladu - a rozpočtový výbor to jasně tím chtěl naznačiti že svaz družstev jako vrcholné ústředí jednotlivých družstev spotřebních, konsumních a výrobních není vlastně ničím jiným, než doplňující součástkou těchto družstev. Vycházel z předpokladu, že převody zboží od Svazu družstev na spotřebitelské družstvo druhého řádu nejsou vlastně změnami v pravém slova smyslu, nýbrž prostý převod, a že tudíž zboží zůstává nadále vlastnictvím téže korporace, téhož právnického celku. Bylo by nesprávno, aby to bylo zdaňováno jako při prodeji neb převodu na přímého spotřebitele.
Tímto chceme vyplniti dávné volání všech konsumních, spotřebních a výrobních družstev. Podotýkám, že nejde snad o družstva, která se paušálně jmenují dělnická, konsumní, nýbrž také o družstva výrobní, jako je to v zemědělství nebo mezi živnostníky, a jde také o dodávky zboží, které různé svazy spotřebitelské v zastoupení svých družstev přímo berou na sebe a dodávají je ať státu, nebo velkopodnikatelům.
Rovněž bylo vysloveno všeobecné přání, aby při zjednávání ať paušálů, ať nových seznamů předmětů spotřebních tato ústředí spotřebitelských družstev byla slyšána, jako vrcholní zájmové organisace spotřebitelů, a aby ministr financí, když bude povolovati různým zájemníkům anebo takovým korporacím, jako je zemědělská rada a živnostenské komory, slyšel zástupce těchto svazů, aby tak oni se mohli jménem těchto družstev vysloviti. Rovněž také osvobození uvedené pod čís. 16 zmíněného § 4 považuji za velmi spravedlivé, a referuji-li zde o tom, tož vyzdvihuji zde snahu rozpočtového výboru, aby spravedlivě bylo měřeno malým podnikatelům, živnostníkům, kteří po domácku zpracovávají výrobky. Osvobodili jsme tedy v odst. 16 výrobky, které po domácku zpracují různí drobní živnostníci pro velkopodnikatele, od daně z obratu, poněvadž tento malý mistr a živnostník, který po domácku se svojí rodinou zpracovává suroviny, které jsou mu velkopodnikatelem dodány, není ničím jiným než domáckým dělníkem, a proto je spravedlivo, aby byl od daně z obratu osvobozen.
Bylo tedy uleveno také sklářům, kteří doma brousí sklo, jakož i mistrům krejčovským, kteří pracují pro jiné podnikatele a také se dožadovali osvobození od daně z obratu, poněvadž ve skutečnosti jsou jen námezdní dělníci.
Rovněž značného osvobození se docílilo u drobných obuvníků hlavně na Českomoravské vysočině, kteří domácně zpracovávají pro velké závody, ať již luxusní, ať domácí obuv. Zde rozpočtový výbor vycházel z předpokladu, že bude spravedlivo, aby byli i tito domácí dělníci, kteří pracují s členy svých rodin, od této daně z obratu osvobozeni.
Do čís. 19 §u 4 jsme vsunuli nové osvobození pro dodávky a výkony výhradně vzdělávací. Tím také bylo vyhověno přáním, která byla vznášena různými korporacemi, jež sledují tendence vzdělávací a které ve svých výkonech byly podrobeny 2%ní dani z obratu. Měli jsme zde na mysli, abychom osvobodili od této daně pořádání různých výstav, ježto každoročně pořádané hospodářské výstavy končí velmi značným deficitem; poněvadž nesledují tendence výdělečné, mají býti osvobozeny od této daně. Tím tedy umožněny budou různé výstavy za účelem propagace, v nichž se má seznamovat širší veřejnost s určitými odvětvími podnikání a jež mají ráz vzdělávací. Vsunutím slova "vzdělávací" ukázal rozpočtový výbor, že přeje si tyto snahy vzdělávací i propagační u nás podporovati, nejen snad v zájmu zemědělců, nýbrž také v zájmu živnostníků, v zájmu všech, kteří propagací chtějí posloužiti nejen povznesení a zdokonalení výroby, nýbrž taktéž chtějí proniknouti v širších vrstvách se svými výrobky.
Do § 7 vložili jsme nový odstavec, abychom uvedli jej v souhlas s nedávno přijatou smlouvou o plavebních aktách dunajské a labské společnosti.
Další osvobození je v §u 27 pod čís. 11 a týká se přepychových předmětů, abychom přepychové předměty, které jsou téhož druhu a které jsou směnovány za jiný přepychový předmět, dvakráte nezdaňovali. Při přepychové dani vůbec doznala předloha dosti značných změn a úpravy, kterou bych pokládal za úpravu, která bude na jedné straně odstraněním různých tísnivých břemen a různých kontrol a na druhé straně státu přece jen nikterakž neubéře příjmu tím, když snaží se při dani přepychové postihnouti prvovýrobce. Mám tím na mysli, abychom nezatěžovali daní jednotlivé švadleny, které vyrábějí z hedvábných látek šaty, nýbrž abychom zachytili toto hedvábí hned v prvotním stavu, abychom ho zatížili hned u prvovýrobce a v továrně a nezdaňovali ho u výrobce, který z tohoto hedvábí ušije kravaty, které do obchodu nebo na vývoz jsou určeny.
Pokud se týká vývozu, je pamatováno v zákoně, aby neutrpěla některá odvětví našeho průmyslu a výroby. Ve vývozu jsou velmi značná osvobození, jmenovitě tam, kde toto odvětví převážnou měrou zabývá se hlavně výrobky určenými pro vývoz.
Řekl jsem tedy, že tato daň přepychová snaží se postihnouti hned prvovýrobu. A zmínil jsem se na př. o hedvábí. Tak bych mohl poukázati na klobouky a jiné výrobky a tím způsobem do nekonečna ukazovati, že snažíme se postihnouti prvovýrobce, aniž bychom dále musili rozvětvenou kontrolou snažiti se zachytiti daň u jiných.
Potíže byly s tím, abychom mohli osvoboditi tam, kde snad je již přepychový předmět jedenkráte zdaněn a používán zase k další výrobě. Mohl bych konkretně poukázati na případy, které byly přetřásány, v otázce výrobků truhlářských, kde na př. luxusní daní zdaněné zrcadlo, když bylo zasazeno do nábytku, poznovu stalo se objektem zdanění. Tuto nevýhodu musel rozpočtový výbor také uznati a proto také ustanoveno bylo v novém odstavci §u 38, aby předměty již přepychové dani podrobené, nebyly dvakráte zdaňovány, aby byla dána možnost žádati za vrácení již jeden-krát zaplacené přepychové daně u předmětu určeného k tomu, aby zase byl dále zpracován na další předmět, který přepychové dani podléhá. Tím se domnívám, že bude odstraněno, nač tak často bylo v novinách poukazováno jako na velkou nespravedlnost. Proto rozpočtový výbor dbal, aby nebyla předpisována nová daň na daň z obratu, a proto novou vsuvkou v uvedeném paragrafu odstranil to, řekl bych, nepráví, které zde bylo.
Při §u 38 dovolil bych si ihned upozorniti, že do tisku, který rozdán byl před dnešní schůzí, vloudila se menší chyba, kterou bude proto třeba opraviti, aby nerušila celkový smysl tohoto ustanovení. Upozorňuji na to proto, abych ukázal, že snad nemá býti měněn smysl zákona, nýbrž že jde o tiskovou chybu, a to v odst. 2 v druhé řádce, kde má zníti: "které nenáležejí k podnikům spravovaným podle zásad obchodního hospodaření".
Pokud se týká omezení platnosti zákona, které provedl rozpočtový výbor na dobu tří roků, bylo provedeno hlavně z důvodu, že předpokládáme, že ještě nejsme u konce se svým rozvojem hospodářským a že v příštím rozvoji čekají nás ještě velmi podstatné změny v naší výrobě, a proto chceme také, aby tyto změny se objevily také v tom, že zákonodárné shromáždění bude tu moci vykonati kritiku. Pak bude potřebí, podrobiti kritice i příští seznam přepychových předmětů. Bylo již mluveno o tomto seznamu, který také i s tohoto fora byl kritisován, a bylo dovozováno, že pomalu vlastně přepychem bude všechno, a snad i dokonce dýchání, jak bylo řečeno. Musím konstatovati, že nebyl tento seznam vůbec seznamem přepychových předmětů, nýbrž že byl soupisem, který by měl sloužiti za podklad vyjednávání mezi interesenty. Mělo to býti podkladem jednání, ve kterém by byl pro budoucnost upraven tento soupis na definitivní seznam, který bude vyhlašován vládním nařízením, a bude tím pak dána možnost příslušným korporacím zákonodárným, aby se mohly o něm náležitě vysloviti a podrobiti jej kritice. Byl-li připraven elaborát pro příslušné korporace na širokém podkladě, tož byl hlavně proto sděláván, že vycházelo se z předpokladu snížení přepychové daně z 12% na 6% a tím bylo usilováno, aby předpoklad tohoto zdanění byl pokud možno nejširší.
Nyní bylo upuštěno od tohoto snížení a proto také musí býti upuštěno od rozšíření přepychových předmětů, a mohu jen poznamenati, že jistě na tom máme všechny strany bez rozdílu zájem, aby nebylo přepychem prohlášeno, co ve skutečnosti přepychem nemíní, nýbrž je součástkou denních potřeb, je doplňkem toho, co člověk při denních potřebách často potřebuje. To bude jistě podrobeno velmi vážné kritice. A proto do těch dob, dokud nebude vydán nový seznam, bude ponechán starý seznam. Budeme si však přáti, abychom byli povoláni k tomu, podrobiti nový seznam řádné kritice, a tak řádným způsobem kontrolovati, co je skutečně přepychem a může se za přepych pokládati, aby to pak skutečně bylo řádně zdaňováno a aby nebylo zdaňováno, co přepychem není.
Pokud se v zákoně mluví o různých opatřeních, která budou vydána cestou nařizovací, máme tím na mysli, že nebude to dělati samo ministerstvo financí, nýbrž bude vydáno nařízení vládní a bude Národnímu shromáždění dána možnost, aby zákonodárné sbory toto nařízení vzaly na vědomí nebo nevzaly. Když bude projeven nesouhlas, tím okamžikem toto nařízení padá a je zde možnost, abychom podrobili kritice nové nařízení, které by mělo býti v tomto směru vydáno.
Vsunuli jsme ještě další novou věc do § 50, že pověřujeme provedením tohoto zákona mimo súčastněné ministry financí, vnitra, spravedlnosti a obchodu také ministra pro zásobování lidu, poněvadž ministra pro zásobování lidu ve skutečnosti dlužno pokládati za zástupce spotřebitelských vrstev, a jako takový musí býti slyšán při různých opatřeních týkajících se této věci, poněvadž daň tato - ve skutečnosti generelní daň spotřební - jistě doléhá velmi často na spotřebitele, a je tedy potřebí, aby ministr pro zásobování lidu mohl se vysloviti jménem těchto spotřebitelů, aby nebyli nemírným způsobem zatěžování.
Pokud se týče paušalování, dovoluji si upozorňovati, že paušalování se děje jen tehdy, když o to výrobní vrstvy samy žádají, a že paušalování bylo konáno jen tam, kde výrobní vrstvy o to samy podaly žádost a kde pak pro celé toto odvětví byl paušál zjednáván s příslušnými korporacemi k tomu pověřenými.
Z toho ráčí slavná sněmovna viděti, že rozpočtový výbor velmi bedlivě zkoumal předložený vládní návrh tisk 4327, a předkládá-li slavné sněmovně svoji zprávu, předpokládá také různé změny a doplňky, které směřují k tomu, aby určité strohosti tohoto vládního návrhu byly odstraněny a aby tím zákon aspoň z části přibližoval se volání, které z různých korporací a z různých stran vznášeno bylo na sněmovnu a zákonodárce.
Doporučuji-li tento zákon, doporučuji jej ve vědomí, že sice odhlasujeme opětně tísnivou daň, že ji vlastně prodlužujeme, ale že ji prodlužujeme s vědomím, že stát bezpodmínečně musí ve svém hospodářském podnikání podržeti rovnováhu finanční, že je nutno, aby náš rozpočet uveden byl v souhlas s vydáními, která často odhlasováváme, a že porušení této rovnováhy znamenalo by také porušení kursovní výše, kterou valuta dnes podržuje, a tím že by způsobena byla celému našemu finančnictví škoda, která by se ztěžka nahrazovala.
Co znamená dobrá valuta, vidíme na příkladě Německa, které nesledovalo tyto tendence, které u nás označovány byly jako tísnivé, a tím se dnes dostalo do velmi těžké posice a těžko bude hledati svoji rovnováhu finanční.
Proto doporučuji-li tento zákon přes to, že jsem si vědom jeho tísnivosti, činím tak jen proto, že vím, že tím konáme povinnost ke svému státu a k našemu mladému ještě životu hospodářskému. Proto prosím jménem rozpočtového výboru, aby s tohoto hlediska byla předloha při kritice posuzována.
Prosím jménem rozpočtového výboru, aby zpráva byla vzata na vědomí a vysloven byl zásadní souhlas s daní z obratu a přepychu. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K tomuto odstavci pořadu, totiž ke zprávě rozpočtového výboru o dani z obratu a dani přepychové dostavili se jako zástupci vládní: min. rada dr. Kunzla min. tajemník dr. Novotný z ministerstva financí.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" pp. posl. Windirsch, Dietl, Patzel, Tománek, Bobek, Bubník, Horák, Kostka, Stenzl, na straně "pro" p. posl. Geršl.
Z důvodů formálních bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi, aby mohla býti přidělena výboru osnova zákona o nemocenském pojištění.
Proto přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu, a, než ukončím schůzi, vyřídili bychom druhá čtení, poněvadž senát naléhá, aby osnovy, které byly usneseny u nás v prvém čtení, byly mu zavčas dodány. Pak vyřídili bychom ještě odst. 22 a 23 pořadu dnešní schůze, které obsahují prodloužení lhůt, načež bych schůzi ukončil a potom za 5 minut svolal schůzi další, ve které by se pokračovalo v debatě o dani z obratu a dani přepychové.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich. Přikročíme tedy ke druhým čtením.
Nejprve máme odst. 3 pořadu, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona o výši daně z cukru (tisk 4366).
Zpravodajem je pan posl. Roudnický.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Roudnický: Nikoli.
Předseda: Pan zpravodaj korektur nemá, budeme tedy hlasovat. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 4, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních (tisk 4370).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Buříval.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Buříval: Nejsou.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 5, jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona o stavebním ruchu (tisk 4372).
Zpravodajem výboru soc. politického je pan posl. Malík, zpravodajem výboru rozpočtového posl. Biňovec.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Malík: Nikoli.
Zpravodaj posl. Biňovec: Není změn.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je tím odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 6, jímž jest:
6. Druhé čtení usnesení, kterým se dodatečně schvaluje obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska, podepsaná v Londýně dne 14. července 1923 (tisk 4308).
Zpravodajem výboru pro průmysl, živnosti a obchod je pan posl. Al. Kříž, za výbor zahraniční pan posl. dr. Hnídek.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Al. Kříž: Nemám korektur.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Není změn.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo posl. sněmovnou přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 7, jímž jest: