Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Mlčoch.
Posl. Mlčoch: Slavná sněmovno! U příležitosti právě projednávaného zákona, kde se jedná o další zmocnění vlády k uzavírání prozatímních obchodních smluv, jest mojí povinností vznésti zde protest proti tomu, aby vláda pozdním předkládáním zákonů, které mají prolongovati dosavadní zákon, nesnižovala zákonodárný sbor tak, jak to činí při této předloze, neboť 1. prosincem zákon přestal platiti a slavná naše vláda předložila teprve 11. prosince živnostenskému výboru a 13. prosince plenu sněmovny zákon, který má prodloužiti zákon, který již 14 dní pozbyl platnosti. To je něco, co jistě by si zákonodárný sbor neměl nechat líbit, poněvadž tímto způsobem vyvinuje se vlastně z demokracie diktatura, vláda si prostě dělá přes jasné znění zákona co chce, nerespektuje zákonodárný sbor a klidně 14 dní po platnosti zákona předloží zákon na prodloužení zákona, který vlastně již neexistuje. Tato předloha je vlastně nesprávná a nemožná, poněvadž musí se jednati o nový zákon, a ne o prolongaci zákona starého, který pozbyl před 14 dny platnosti. Jest to jedna ukázka z mnohých, jak ležerně naše vláda jedná a jaký význam přikládá zákonodárnému sboru. Já vzhledem k tomu, že mám nesporně velké porozumění pro demokracii a pro zákonodárství v našem státě, protestuji proti tomuto způsobu.
Dále u příležitosti projednávání tohoto zákona je na místě, aby se promluvilo o celé naší obchodní politice a vedoucích směrnicích k ní. Za celých 5 roků naší samostatnosti nebylo podrobně o těchto věcech jednáno ani v odborném výboru, jakým je výbor pro obchod, průmysl a živnosti. Podal jsem v něm návrh, aby byl pozván p. ministr obchodu a další tak zv. hospodářští ministři a podali nám zprávu o tom, jakými směrnicemi se vede naše hospodářská a obchodní politika. Pan ministr obchodu se dostavil a přednesl nám obsáhlý elaborát o obchodní politice a zvláště o našich obchodních smlouvách a směrnicích naší obchod ní politiky, který vyzněl v ten smysl, že vlastně u nás žádného pevného, určitého směru vůbec nemáme.
Od případu k případu zařizujeme se podle toho, jak se buď určité skupině ministerstev nebo panu ministru zdá, že je správný v tom případě určitý směr. Nemáme u nás ani vyloženě ochranářské politiky, ani volnosti obchodu. Jedni žádají ochranu průmyslových výrobků až do té výše, aby se určité průmyslové výrobky vůbec k nám dovážeti nesměly, nehledě k tomu, že ukazují právem zemědělci, že totéž by měli žádat také pro sebe, že je zde určitá disparita mezi posuzováním hospodářské politiky, pokud se týká zemědělských produktů oproti produktům průmyslovým.
Pan ministr neprohlásil jasně a určitě, jakou směrnicí se máme brát, ale konec konců, když viděl, že celý výbor pro obchod a průmysl je toho názoru, že dnešní systém politiky ochranářské, která se vyvinula zvláště v tak zvaném povolovacím řízení, je dále nemožný, že musí býti odbourán, prohlásil, že bude nejšťastnější, až vůbec bude moci tento systém úplně odstraniti a provésti zásady volného obchodu.
O zásadách této politiky odehrával se velký boj před několika dny v Anglii, a tam, jak známo, zvítězily strany, které se prohlásily pro volnost obchodu. Uznávám, že do určité míry a v určitých dobách je snad potřeba hájiti existenci domácí výroby, zejména tehdy, je-li potřeba brániti se proti cizozemskému dumpingu, ale nemůžeme uznávat, aby povolovací řízení stalo se střediskem protekcionářství nebo snad i dokonce korupčnictví, jak jsem prokázal řadou případů. (Odpor.) Posledně jsem s tohoto místa pronášel průkazy a musel jsem odmítnout prohlášení pana předsedy živnostenského výboru, který dokonce prohlásil, že celá koalice se cítí uražena tím, že jsem tento systém takto označil. Prohlásil jsem, že nevěřím tomu, že celá koalice se cítí dotčena. V živnostenském výboru na to dostalo se mně satisfakce po té stránce, že kolega Kříž, zástupce strany sociálně-demokratické, jménem své strany prohlásil, že opravdu nebyl dotyčný poslanec zmocněn mluviti jménem celé koalice v tomto případě. A také on přinesl takové křiklavé doklady o protekcionářství anebo dokonce korupčnictví v tomto systému. Také druzí členové živnostenského výboru podobné důkazy přednášeli.
Já jsem měl na zřeteli věc, měl jsem na zřeteli zásadu, měl jsem na zřeteli systém, to bylo jasné. (Posl. dr. Matoušek: Ale potřebujeme osoby!) To se Vám stane. Opravdu dnes musím z poslance státi se vyšetřujícím soudcem, ale to je věcí pana ministra, aby takové věci dělal.
To prohlásil jsem tehdy ve výboru a i s tohoto místa a řadu případů jsem uvedl. Pan ministr vztahoval tyto věci na svou osobu a ne na systém. Já řekl určitě, jak jsem si věc představoval. Na důkazy, které jsem uvedl v minulé schůzi, neodpověděl pan ministr ani v živnostenském výboru ani na půdě parlamentu, nýbrž v novinách, a to ještě dříve než se mne dotázal na osoby, které jsem mínil, o nichž jsem v poslední schůzi mluvil, a až v novinách uveřejnil pan ministr obchodu ony případy a vyvracel, a dokonce uveřejnil, že úředník, kterého jsem zde jmenoval, podal na mne trestní oznámení, a uveřejnil, že podal trestní oznámení na stíhání pachatele neznámého, který bral prý úplatky. Teprve potom jsem dostal úřední dopis z ministerského presidia, kde na rozkaz pana ministra se mi sděluje, abych byl tak laskav a jmenoval firmy, jichž se týkala ona záležitost a o kterých jsem zde ve sněmovně mluvil.
Já jsem prohlásil a prohlašuji zde veřejně: Na tento způsob jednání rozhodně nevejdu. To není jednání parlamentní. Jestli se odpovídá napřed úředně v novinách na věc, o které se chce pan ministr dotazovati, prosím, jaký si mám o tom učiniti úsudek? Ba dokonce se vyhrožuje soudním stíháním po případě i mně. Proto panu ministrovi nic písemného neodpovím. Já jsem přinesl věc, poněvadž jsem byl nucen, na forum sněmovny, a také ve sněmovně budu tyto věci vyřizovati. (Posl. dr. Matoušek: Ale nemůžete zakazovati, aby se nepsalo do novin!) Ale pan ministr nemusel psát do novin! (Hluk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Nevyrušujte pána rečníka.
Posl. Mlčoch (pokračuje): Pan ministr v novinách, a ne v příslušném sboru, kterému je odpověden, napsal odpověď, že v případě Houskově z Budějovic nebylo správné, když jsem tvrdil, že za tři měsíce dostal dovozní povolení, nýbrž za tři dni. Mám zde důkaz o tom Houskovi, který píše, že sice to dovozní povolení - číslo, které uvádí, je správné - dostal za tři dni, ale že šlo o jiný případ, kde skutečně dostal dovozní povolení až za dva měsíce.
Případ ten je zajímavý pro posouzení celého toho systému, proto dovolím si jej přečísti. Příslušná firma Houska z Budějovic žádala o dovozní povolení, o dovoz křenu z Bavor. Křen zakoupen 100 kg za 220 Kč. Ministerstvo přípisem ze dne 2. září t. r. žádost zamítlo s poukazem, aby věrohodně firma Houska prokázala, že v celé republice není možno křen koupiti. Tím byla žádost prostě zamítnuta, poněvadž to firma nemohla prokázati, poněvadž je to nemožná věc. Musila stornovati objednávku, avšak shledala za několik dní, že firma bratří Dvorský oferovala křen, který zakoupila. Na základě toho pan Houska napsal na ministerstvo stížnost tohoto znění: Současně přikládám žádost o povolení dovozu bavorského křenu jeden vagon, ač mi byla jedna žádost zamítnuta, že musím dokázati, že jsem křen v Československé republice obstarati nemohl. Dovoluji si slušně tázati, zdali Praha je také v Československé republice, nebo platí nařízení jenom pro České Budějovice, nikoliv pro Prahu? Pražští obchodníci mají a nabízejí bavorský křen a my jsme pak nuceni kupovati z Prahy, což je s druhé ruky, a čímž se samozřejmě zboží prodraží. Na základě toho žádost jeho 20. října m. r. byla mu vyřízena, tedy za dva měsíce, když ovšem již některé firmy v republice křen měly, a když Houskovi se znemožnilo uvedené zboží zakoupiti za 220 Kč, poněvadž musil za toto zboží platiti 450 Kč. (Slyšte!)
Tímto způsobem přirozeně tento občan byl poškozen o několik tisíc korun. To jsem uvedl minule, ale pan ministr to vyvracel, ovšem věc docela jinou. A prosím pana ministra, aby vzal na vědomí tento případ.
Pan ministr mne usvědčoval ze spoluviny, což jsme již vyřídili v imunitním výboru. O tom konečně bude sněmovna uvědoměna. Tedy osobně je tato záležitost vyřízena. Ale mohu zde provésti důkaz, že pan ministr o stížnostech věděl. (Slyšte!) Když jsem vytýkal ve výboru a prohlásil paušálně, že zde šlendrián je, pan ministr o tomto šlendriánu úředně tehdy nevěděl a prohlásil, že chce důkazy, že mu o tomto šlendriánu není nic známo.
Zde mám přípis, který byl adresován 12. října ministerstvu obchodu obchodní korporací českého obchodnictva moravského. Obchodnická jednota československá v Brně, která má svým sekretářem kol. Votrubu, klubovního přítele a stoupence stranického pana ministra, psala 12. října ministerstvu obchodu: V posledních dnech obdržela Obchodnická jednota československá v Brně jako ústřední korporace českého obchodnictva moravského více stížností z kruhů svého členstva, že povolení na dovoz mouky a obilí dává se i speditérům a různým obchodním agentům a komisionářům, kteří ke skutečnému prodeji mouky nebo obilí nejsou vůbec oprávněni. Není potřebí zvláště podotýkati, že dovoz mouky a obilí neoprávněnými dovozci, nemajícími živnostenského listu k obchodování opravňujícího, není a nemůže býti legitimnímu obchodnictvu lhostejný. Dále se uvádí, že je samozřejmé, že nepřispívá se nikterak ke zlevnění cen zahraniční mouky nebo obilí, když skutečný dovozce, jemuž po vyčerpání měsíčního kontingentu bylo dovozní povolení ode
přeno, je nucen dovozní povolení odkoupiti od speditéra nebo jiné osoby, jíž se podařilo dovozní povolení na mouku dostat. Konstatujeme tu zvláště důrazně, že případy takové vzbuzují v řadách obchodnictva největší zatrpklost a nespokojenost, aniž by se tomu bylo lze uchrániti, a dále si stěžují a žádají pana ministra, aby udělal nápravu. Za měsíc na to ovšem pan ministr nevěděl o ničem.
Dále bylo dokazováno, že prý se povolování neprotahuje a že dokonce, jak uvedl dnes pan ministr, v takovém případě, kde se prokázalo, že úředník nevyřídil rychle záležitost, týkající se dovozního povolení, byl přeložen anebo propuštěn. Uváděl dva podobné případy. Já zde mám případ, kde firma "Vegetas" následkem průtahu, způsobeného ministerstvem při povolovacím řízení, utrpěla škodu přes 2 miliony Kč. Případ je následující:
Za dohody s ministerstvem zemědělství dostalo se firmě této schválení od tohoto ministerstva k dovozu 150 vagonů ranných bramborů sadbových z Holandska kompensací za jiné zboží se zárukou, že bude opravdu dovozní povolení na to poskytnuto. Kdyby obchod proveden nebyl a kompensace nebyla provedena, byla určena pokuta 208.000 Kč pro tuto firmu. Přes velké výhody, z nichž stát mohl ušetřiti 2 miliony Kč, této firmě nepodařilo se včas dostat dovozní povolení. Obchod nemohl býti uskutečněn a stát přišel o 2 miliony Kč, které mohl získati na sadbových bramborách. Firma tato utrpěla při tom 730 tisíc korun škody proto, že vývozní povolení komise přišlo pozdě, až za několik týdnů.
Na podzim roku 1920 jednalo se o dovoz 70 vagonů sadbových bramborů. Opětně tímtéž zaviněním, že nedostali včas povolení, utrpěli 720.000 Kč škody. Přes to však, že na jaře 1920 jedině vinou vývozní a dovozní komise kompensační obchod uskutečněn býti nemohl, protože veškerá povolení nedala, byla společnosti " Vegetas" ještě předepsána pokuta 208.000 Kč. Firma byla nucena ohlásit insolvenci.
Tedy zde je důkaz, že úmyslným průtahem se způsobují statisícové, ba milionové škody. A nyní je velmi kuriosní případ, kde prokáži, jakým způsobem se vymáhala dovozní povolení.
Pan Karel Zejda z Přerova písemně mně potvrzuje toto: "Potřeboval jsem dovozní povolení na osobní automobil a proto jel jsem do Prahy na ministerstvo zahraničního obchodu a žádal referenta tohoto odboru - na jeho jméno se již nepamatuji - o dovozní povolení - to číslo mohu zde sděliti a může býti vyšetřeno - číslo 431.925 ze dne 24. dubna. Úředník prohlásil, že dovozní povolení za žádných podmínek vydat nemůže, a proto jsem byl nucen odejíti s nepořízenou. Náhodou byl jsem doporučen říšským Němcem na zasílatelskou firmu dr. Brus, Praha, Růžová 5, u kteréžto firmy jsem byl odporučen na sl. Lidku Soukupovou, která během jednoho týdne dovozní povolení mně zaopatřila s tou změnou, že musel jsem zaplatiti 2477 Kč požádaných poplatků a honorář za zvláštní intervenci byl mně ponechán k dobré vůli, dále 2000 Kč za zvláštní intervenci, poněvadž jsem předpokládal, že tyto 2477 Kč je poplatek ministerstvu obchodu. Pak jsem však zjistil, že ten poplatek úřední dělá jen 100 Kč a to ostatní bylo vyplaceno za následující intervenci."
Dotyčná slečna má dokonce obchodní papír a sděluje následující panu továrníkovi:
"Sděluji Vám tímto zdvořile, že ihned po dojití Vaší telefonické zprávy jsem Vám následovně telegrafovala: "Věc příznivě vyřízena, zašlu zítra." Podotýkám k Vaší informaci, že se mi podařilo tuto záležitosti pro Vás příznivě vyříditi. Nebylo to sice jen tak lehké, bylo nutno mnoho různých intervencí u různých pánů podstoupiti (Veselost.), veškerou po ruce mající protekci využíti, ano i tuhý boj podstoupiti (Veselost.), až se mně přece podařilo zvítěziti. Na konec narazila jsem ještě na odpor valutového referenta, kde však, díky mému dobrému spojení, se mi též podařilo dovozní povolení dostati bez "valutové klausule", takže nejste povinen peníze tyto bance odvésti, nýbrž můžete tímto obnosem podle libosti naložiti, resp. v kterékoliv měně a kdykoliv a kterýmkoliv prostřednictvím poukázati, což dnes při nynější nestálosti valut má pro Vás velkého významu.
Moje hotové výlohy v této záležitosti a sice: manipulační poplatek ministerstvu obchodu, kolky, formuláře, dousseur atd. obnášejí celkem 2477 Kč vyjímaje moji intervenci, kterýžto honorář ponechávám čistě Vám dle Vašeho uznání, neboť v tomto případě se nejedná o obyčejnou intervenci." (Hlas: Kdo je ta dáma?) Slečna Lidka Soukupová, Praha, poštovní schránka 722, telefon čís. 1943.
"Jelikož povolení mně bude vydáno po zaplacení manipulačního poplatku, při kteréžto příležitosti musím též svým druhým závazkům dostáti, prosila bych Vás, kdybyste mi ten obnos hotových výloh obratem poukázal a schválil, načež Vám tuto věc doporučeně zašlu.
Podotýkám ještě jedenkráte, že jsem v tomto případě vynaložila veškeru svoji dovednost a použila svého dobrého spojení, a že jen díky mému dobrému doporučení jsem tuto věc prosadila a že Váš případ je jediným toho druhu, který byl příznivě vyřízen, o čemž se ostatně můžete ještě dostatečně přesvědčiti." (Hluk. - Výkřiky: Styďte se!) Za to se musí stydět ti, kteří jsou odpovědni za podobné případy, že se mohou díti v republice. Zde je důkaz, kam vede systém povolovací. (Hluk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Prosím o ticho. Upozorňujem pána rečníka, že jeho rečnická lehota vypršela.
Posl. Mlčoch (pokračuje): Byl jsem vyzván, abych přinesl důkazy, a zde je přináším. Že to není pro některé pány nic příjemného, to chápu. Nechtěl jsem tahat určité osoby sem, vy jste si to přáli, vy jste mne k tomu donutili, abych osoby jmenoval, jsou tedy zde. Tedy některé takové případy uvádím. A pak je to důkazem z těch mnohých snad na 100 případů, o kterých se neví a které lze těžko zjišťovati, poněvadž právě lidé, kteří byli spoluúčastni na tom, nechtějí se vydati v šanc eventuelnímu tahání po různých soudech a úřadech. Vzhledem k tomu, že musím již skončiti, přihlásím se k dalšímu bodu programu a budu v těchto důkazech ještě dnes pokračovati. (Výborně!)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Listina rečnícka je vyčerpaná.
Dávam slovo pánom zpravodajom, a to prvému zpravodajovi panu posl. Netolickému. (Hluk.) Prosím o ticho.
Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Zákon, který právě projednáváme, stal se předmětem debaty, které jistě v zájmu našeho parlamentu a našeho parlamentního života lze jen litovati. Všechny tyto, zvláště posledním řečníkem uvedené důvody, jistě nemají se zmocňovacím zákonem žádné spojitosti. Panem kol. Mlčochem nebyly předneseny věcné důvody, které by směřovaly k tomu, aby zákon zmocňovací nestal se skutkem, nebo které by věcným způsobem hleděly poukázati k nedostatku tohoto zákona, eventuelně k důvodům, pro které by zavedení a přijetí tohoto zákona se nedoporučovalo. Ke konci svých vývodů budu míti příležitost na některé věci odpověděti anebo uvésti je na náležitou míru.
První řečník v debatě o tomto zákonu kol. R. Fischer uvedl důvody rázu věcného. Poukázal, že prý zákona tohoto při nynější jeho platnosti do 1. prosince letošního roku bývalo zneužíváno nejen k obchodním smlouvám, nýbrž i k dalekosáhlým opatřením, které s obchodními smlouvami neměly žádné spojitosti, jako bylo na př. při celních koeficientech, . . . (Hluk. Výkřiky.)
Místopředseda inž. dr. Botto (zvoní): Prosím o ticho.
Zpravodaj posl. Netolický (pokračuje): . . . tedy věci, které podle jeho mínění se zmocňovacím zákonem a s obchodními smlouvami nesouvisí. Domnívám se, že v této věci kol. R. Fischer neměl pravdu. Celní koeficienty a cla vůbec jsou v těsné souvislosti se zákonem obchodním, poněvadž přece jen opatřeními celními jednak chráníme obchod svůj vlastní nebo eventuelními slevami na clech, tedy opatřeními, aby byl umožněn dovoz výrobků zahraničních k nám, umožňujeme na základě reciprocity obchodování s průmyslovými výrobky našimi a vývoz jejich do ciziny. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.) Při tom nutno ještě konstatovati, že jestliže proti povolovacímu řízení kol. R. Fischer . . . (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o ticho.
Zpravodaj posl. Netolický (pokračuje): . . . uvedl některé závažné důvody, tu poukazuji a to platí stejně také kol. Mlčochovi že nejen povolovací řízení, . . . (Hluk. - Výkřiky posl. Vahaly a Najmana.)
Předseda (zvoní): Žádám pana posl. Vahalu a Najmana, aby zachovali klid.
Zpravodaj posl. Netolický (pokračuje): . . . nýbrž i každé povolení dovozu a vývozu musí projíti jmenovanou komisí, která je ustanovena ze zájemníků a která jistě uvažuje nejdříve, je-li dovolení k vývozu nebo dovozu odůvodněno nedostatkem zboží, nebo je-li přípustno, aby domácí průmysl, eventuelně některý výrobek byl tím dovozem poškozen.
Pan kol. Fischer zmínil se dále, že oni za zneužití zákona toho neberou odpovědnost a že by povolením tohoto zákona prohřešila se sněmovna na parlamentarismu, poněvadž smlouvy, které se s prozatímní platností uzavírají v některých případech, za dlouhou dobu nejsou sněmovně předkládány, a tím ovšem se velmi přezírá parlament, a tím parlament sám na sobě páše určitou křivdu.
Chci jen konstatovati, že případ, o kterém zde bylo mluveno, by právě mluvil pro to, aby zmocňovací zákon už se stal skutkem, poněvadž byla-li smlouva hned po jednání na základě tohoto zmocňovacího zákona uvedena v prozatímní platnost, byť se jí i nedostalo ústavního schválení, ty určité výhody, které má náš obchod a průmysl, tímto uvedením v prozatímní platnost náš průmysl a obchod také vyzískal.
Pokud se týče vývodů pana kol. Mlčocha nemám příčiny, abych hájil povolovací řízení, ale chci konstatovat tolik, že uvedené zde případy nesvědčily o těch silných výrazech, které byly zde proneseny a ani jeden důkaz nepřesvědčil mne, že by povolovací řízení bylo semeništěm korupcionářství a úplatkářství. Jestli snad někde, nevím z jakých důvodů, vzešly dotyčným žadatelům určité škody, to bylo prokázáno, ale nebyla prokázána určitá silná rčení, která vyvolala odpor, poněvadž paradovala jako neodůvodněná.
Z toho důvodu, že nebylo vážných námitek proti tomuto zákonu a které námitky zde byly, nejsou takového rázu, aby nás přesvědčily o neužitečnosti tohoto opatření, přimlouval bych se jménem výboru pro obchod, živnosti a průmysl, aby tomuto zmocňovacímu zákonu dostalo se ústavního schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - panu posl. Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Chcem sa oberať len tými výtkami prednesenými proti predloženej osnove zákona, nakoľko sú významu mezinárodne-politického a oberať sa touto látkou čiste, nakoľko spadá pod posúdeni ústavne-právne.
Pán kol. Fischer považuje navržený zákon za zkrátenie demokracie, demokratického sriadenia tým, že sa dáva zmocnenie vláde k uvedeniu v platnosť smlúv predtým ratifikovaných. Myslím, že každý, kto nahliadne do ťažkostí našej poválečnej situácie, uzná, že je nutné, aby boly smluvy práve vzhľadom na dobro obyvateľstva a zemí uvedené v platnosť ihneď, akonáhle boly ujednané. Pokiaľ sa týče jeho pochybností, že by tento zmocňovací zákon znamenal vylúčenie parlamentu pri smluve s Rakúskom, postrádajú tieto akéhokoľvek podkladu.
Čo sa týka jeho výtiek, že doposiaľ ešte nemáme smluvu s Ruskom a Ukrajinou, táto výtka prednesená v súvise s týmto zmocňovacím zákonom, vskutku nie je oprávnená preto, lebo práve pomocou tohoto zákona bolo možné uviesť v platnosť obchodné smluvy s Ruskom a Ukrajinou, poneváč i my pokladáme za nutné, aby sme i s terajším Ruskom a Ukrajinou naviazali hospodárske styky.
Výtka, že ponecháva sa dojednávanie obchodných smlúv iba byrokracii, tiež nie je správna preto, ponevač dľa nášho vedomia pri každom jednaní o obchodnú smluvu s niektorým štátom sú pozvané k poradám i patričné korporácie, či už obchodné či živnostenské či iné a iba v súvislosti a v srozumení s týmito zástupcami výrobných tried sa jedná definitívne s patričným štátom o smluve.
Nie je možné parlament uvedomovať o každom štádiu sjednaných smlúv a parlament môže - ako je to všade na svete - ratifikovať smluvy.
Výtka p. posl. Mlčocha, nakoľko sa týče platnosti vlastného právneho stanoviska predĺženia zákona, preto že už 14 dní pozbyl platnosti, je nemiestna preto, poneváč zákon ten na dobu 14 dní alebo do tej doby, kým bude prijatý Národným shromaždením, predsa sa nebude vykonávať a keby boly uzavreté niektoré smluvy po tejto krátkej dobe, tak na to taktiež má dodatočne účinnú moc zákon podľa predloženej osnovy. Nebudem sa zaoberať obvinením predneseným p. posl. Mlčochom, nesúvisí s touto materiou a inak cesta, akú volil ku predneseniu svojich vývodov, nie je správna. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Zákon má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh mne žádný nedošel, dám tudíž hlasovati o celé osnově najednou.
Námitek není? (Nebyly.)
Námitky vzneseny nebyly.
Sněmovna je schopna se usnášet.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.
Tím vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Teď máme ještě hlasováním rozhodnouti o odst. 5 pořadu.