Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem, jejž podali pp. posl. Kostka, Windirsch, Bobek a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 12 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 12 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 13 budeme hlasovat podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 13 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovat o doplňovacím návrhu pp. posl. Windirsche a druhů. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
31. Doplňovací návrh posl. Windirsche a druhů k §u 13:
Úroky z prodlení mají se však připočítávati teprve od té doby, kdy na celém státním území Československé republiky se ukončí rozesílání platebních rozkazů. Tato doba bude všeobecně vyhlášena.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem, jejž podali pp. posl. Windirsch a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď jest nám rozhodnouti o doplňovacích návrzích, jež podali páni posl. Kraus a soudr. Je to 7 návrhů a vedle toho dva návrhy eventuální posl. Krause a soudr. na doplnění osnovy, obsažené ve zprávě výborové, změnami původního zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.
Nejprve máme návrh o §u 2, odst. 5. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
32. Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V §u 2, odst. 5 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., budiž 10.000 Kč změněno na 20.000 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem, jejž podali pp. posl. Kraus a druzi o §u 2, odst. 5, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Druhý pozměňovací návrh týchž pánů poslanců týká se §u 5.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
33. Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V § 5, odst. 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., budiž po slovech "služební příjmy" vloženo slovo "mzdu".
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem, jejž podali pp. posl. Kraus a druzi o §u 5, odst. 2, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
O témž paragrafu téhož zákona podali další návrhy pp. posl. Kraus a druzi. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
34. Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V §u 5, odst. 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., buďtež škrtnuta slova "vyjma otce".
Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem pp. posl. Krause a druhů k §u 5, odst. 2 téhož zákona, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Teď je zde doplňovací návrh téhož pana posl. o §u 12, odst. 4 téhož zákona.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
35 a). Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V §u 12, odst. 4 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., budiž místo 60% vloženo 30%.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem pp. posl. Krause a druhů, týkajícím se §u 12, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Teď je zde eventuální návrh pp. posl. Krause a druhů k tomuto paragrafu, pro případ zamítnutí návrhu, o němž jsme právě hlasovali a který byl zamítnut.
Žádám o přečtení eventuálního návrhu pp. posl. Krause a druhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
35b). Eventuální návrh posl. Krause a druhů:
Bude-li tento návrh zamítnut, navrhujeme průměrnou přirážku 40%.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným eventuálním návrhem, jejž podali pp. posl. Kraus a druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Teď je zde další doplňovací návrh týchž pp. poslanců o § 13, odst. 4 tohoto zákona. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
36a). Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V §u 13, odst. 4 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., nechť místo starého znění stojí: "Čisté jmění výdělečné, t. j. jmění podle stavu a hodnoty dne 1. března 1919 po srážce dluhů s tímto majetkem souvisejících, započte se 50%."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem pp. posl. Krause a druhů, týkajícím se §u 13, odst. 4 zákona, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Pp. posl. Kraus a soudr. podali eventuální pozměňovací návrh k §u 13 pro případ, že bude zamítnut jejich návrh, o němž jsme právě hlasovali.
Poněvadž návrh ten byl zamítnut, dám hlasovat o eventuálním jejich návrhu.
Žádám za přečtení jeho.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
36b). Eventuální návrh posl. Krause a druhů:
Bude-li tento návrh zamítnut, navrhujeme, aby 70% bylo nahrazeno 60%.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným eventuálním návrhem pana posl. Krause, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Dále je zde doplňovací návrh téhož p. poslance o § 21 téhož zákona. Prosím o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
37. Doplňovací návrh posl. Krause a druhů k §u 21 zákona č. 309 Sb. z. a n. z r. 1920:
Navrhujeme, aby 10.000 Kč bylo změněno na 20.000 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto přečteným návrhem, týkajícím se § 21 zmíněného zákona, jejž podali páni posl. Kraus a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Konečně je zde doplňovací návrh týkající se §u 56, odst. 2 zmíněného zákona; prosím o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
38. Doplňovací návrh posl. Krause a druhů:
V §u 56, odst. 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., budiž časové omezení "během 3 měsíců" nahrazeno "nejdéle do 31. prosince 1923".
Předseda: Kdo souhlasí s tímto přečteným návrhem, jejž podali páni posl. Kraus a soudr., týkajícím se §u 56, odst. 2 téhož zákona, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď je nám hlasovati o článku III, nadpisu zákona a článků a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek III, nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze. (Potlesk.)
Teď je nám zde rozhodnouti o resolučních návrzích.
Jest zde nejprve návrh pp. posl. Horáka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
39. Resoluční návrh posl. Horáka a druhů:
Vláda nechť učiní opatření na změnu § 3 v tomto smyslu:
Slevy uvedené v §u 2 nejsou přípustny, činí-li dávkou povinný přírůstek na majetku více než 200% počátečního jmění, neb více než 250% z počátečního jmění u majetku převážně domovního, nečiní-li hrubý výnos nemovitosti více než 10.000 Kč, neb u majetku strojového na náčiní k výrobě potřebného, jehož konečná cena nečiní více než 50.000 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Horák a druzi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh pana posl. dr. Luschky a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
40. Resoluční návrh posl. dr. Luschky a druhů:
Vláda se vybízí, aby, provádějíc § 5 tohoto vládního návrhu stran oceňování hodnoty zahraničních částí majetku zdejších státních občanů, nepřihlížela k odhadním kursům nařízení ministerstva financí ze dne 3. srpna 1920, a aby za základ vzala skutečnou cenu v den, kdy tato novela nabude účinnosti.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. dr. Luschka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Teď je zde resoluční návrh pp. posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů k § 46 zákona původního. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
41. Resoluční návrh posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů:
Vládě se ukládá učiniti opatření, aby v §u 46 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., snížila se procentní sazba dávky z majetku pro prvých 200.000 Kč z 3 % na 2 %, pro dalších 800.000 Kč z 5 % na 4 %. Nejnižší jmění nepodléhající dávce zvyšuje se z 20.000 na 40.000 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Kostka, Windirsch, Bobek a soudr. k §u 46 původního zákona, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď je zde resoluční návrh týchž pp. poslanců k § 55 původního zákona. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
42. Resoluční návrh posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů:
Vládě se ukládá učiniti opatření, aby § 55, odst. 2 zákona o dávce z majetku byl změněn takto:
"Zbytek dlužno zaplatiti v 10 pololetních splátkách, z nichž první jest splatná 4 měsíce po doručení platebního rozkazu."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem vztahujícím se k §u 55, odst. 2 původního zákona, jejž podali pp. posl. Kostka, Windirsch, Bobek a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh týchž pp. poslanců, vztahující se k §u 56 původního zákona. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
43. Resoluční návrh posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů:
Vláda učiniž opatření, aby § 56 zákona č. 309 Sb. z. a n. z r. 1920 změněn byl takto:
"Osoba dávkou povinná může žádati, aby dávka z majetku byla vyměřena podle stavu jeho majetku kalendářního dne některého ze 4 následujících let, jenž souhlasí s rozhodným dnem, je-li všeobecně známo nebo dokáže-li, že aspoň 20% jejího čistého majetku v této chvíli se zmenšilo proti stavu a hodnotě původního rozhodného dne zničením, poškozením, znehodnocením, jinými neštěstími nebo mimořádnými neodvratnými událostmi o více než o polovici.
Žádosti o nové vyměření dlužno podati do 6 měsíců po onom dni, podle jehož stavu má býti provedeno, a to vyměřovacímu úřadu a mohou býti také spojeny s odvoláním proti platebnímu rozkazu.
Jestliže okolnosti a poměry, zmíněné v 1. odstavci a odůvodňující nové vyměření, nastanou ještě před provedením předpisu nebo před vydáním platebního rozkazu a jestliže osoba, dávkou povinná, žádá, aby k nim podle tohoto paragrafu bylo přihlíženo, než bude vyměření dokonáno, má ihned toto původní vyměření vyhovovati ustanovením odst. 1."
Poslední odstavec §u 56 zůstává beze změny.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto třetím resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Kostka, Windirsch, Bobek a soudr. k §u 56 původního zákona, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh, jejž podali pp. posl. Bubníka soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
44. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr.:
Ministerstvu financí se ukládá, aby do 30. září 1924 předložilo statistická data o rozdělení majetku v Československé republice.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem pp. posl. Bubníka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh, jejž podali pp. posl. dr. Luschka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
45. Resoluční návrh posl. dr. Luschky a druhů:
Pan ministr financí se vybízí, aby IV. státní půjčku, jakož i náhradní dluhopisy rakouských nebo uherských válečných půjček ustanovil za státní dluhopisy, jimiž podle §u 55, odst. 5 zákona o dávce z majetku možno zaplatiti dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. dr. Luschka a soudr., prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, je zamítnut.
Dále je resoluční návrh pp. posl. Hellera a soudr. o vyloučení válečných půjček a starých rakouských pohledávek.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
46. Resoluční návrh posl. Hellera a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby nařízením rozkázalo, že se při hodnocení majetku má vyloučiti ocenění válečné půjčky, bankovního účtu v rakouských a uherských bankách, pohledávek ve starých rakousko-uherských korunách a pohledávek u vídeňské poštovní spořitelny.
Předseda: Kdo s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Heller a druzi, souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, je zamítnut.
Dále je zde další návrh týchž pánů poslanců, týkající se odvolání. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
47. Resoluční návrh posl. Hellera a druhů:
Ministerstvo financí nařizuje, že konečné předpisy ve všech případech, ve kterých proti prvnímu předpisu byla podána odůvodněná odvolání, budou vydány teprve po individuelním vyřízení jednotlivých odvolání, aby se tím dosáhlo zjednodušení administrativní práce.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným dalším resolučním návrhem pp. posl. Hellera a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, je zamítnut.
Konečně je zde resoluční návrh pp. posl. Kostky, Windirsche, Bobka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
48. Resoluční návrh posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů:
Podepsaní navrhují:
"Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti, že se vládě doporučuje, aby všeobecně povolila dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku z majetku zemského a lesního spláceti pozemky a půdu, jež se tím dostane do rukou státu, podrobila pozemkové reformě tím způsobem, že se připočte k vyvlastnění půdy, k němuž dochází při pozemkové reformě."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Kostky, Windirsche, Bobka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Tím je vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Než přikročíme k odst. 2, mohli bychom vyříditi druhá čtení, jež jsou třemi posledními odstavci pořadu dnešní schůze.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Vyřídíme tedy druhá čtení.
Nejprve jest odstavec 10.
10. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 4342).
Zpravodaji jsou pp. posl. Langr a R. Chalupa.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Langr: Nikoli.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve druhém čtení a vyřízen je odst. 10. pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k odst. 11, jímž je:
11. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4341).
Zpravodaji jsou titíž pánové. Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Langr: Nemám.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijal a tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Přistoupíme k odst. 12, jímž je:
12. Druhé čtení osnovy zákona o dani z uhlí (tisk 4349).
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Prášek.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Prášek: Navrhuji pouze stylistickou úpravu, a to v § 7, kde jednotlivé odstavce jsou označeny 1 a 2 se závorkou. Tyto závorky se ruší.
Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, i s korekturou právě uvedenou panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém.
Teď přistoupíme k odst. 2. pořadu dnešní schůze, jímž je:
2. Zpráva výboru pro veřejné zdravotnictví a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4289) o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice (tisk 4321).
Zpravodaji jsou: za výbor zdravotnický posl. Konečný, za výbor rozpočtový místo nepřítomného a omluveného posl. Svobody předseda téhož výboru posl. Bradáč.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, jímž jest pan posl. Konečný.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Zdravotnický výbor projednav vládní návrh zákona tisk 4289 o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním přirážkám podléhajícím a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice uvážil následující:
Osnova projednávaného zákona po stránce formální není ničím jiným než prodloužením působnosti zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 477 Sb. z. a n., jemuž při parlamentárním projednávání přiznána byla platnost omezená pouze na dva roky. Tato terminovaná jeho účinnost pomine 31. prosince 1923.
Zdravotnickému výboru bylo tudíž zkoumati, zda dosud trvají ony právní předpoklady, jež vedly k vyvolání existence původního zákona, čís. 477. A tu bylo jednomyslně konstatováno, že ony předpoklady, jež zdůvodnily nutnost původního zákona, trvají dosud v plné míře a je tudíž prodloužení účinnosti zákona tohoto věcně odůvodněno. Zdravotnickému výboru bylo umožněno navštíviti při svých loňských zájezdech podniknutých do různých měst a míst v Československé republice 55 nemocnic a ústavů léčebných a přesvědčiti se tak na místě samém, že situace jich jak po stránce finanční, tak i po stránce jich vybavení materiálem lékařským a hlavně hospodářským inventářem jest velmi nedostatečná. Látka, již členové zdravotnického výboru při těchto zájezdech získali, jest velmi cennou poučkou, z níž nutno vyvoditi jediný závěr: uložiti všem veřejným činitelům, aby pečovali všemi silami a všemi prostředky po ruce jsoucími k odstraňování všech nedostatků zjištěných a starati se se vším úsilím o hmotné zabezpečení provozu a o odborně-léčebné zdokonalení veškerých veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Nejcitelnější nedostatky jevily se hlavně v oněch léčebných zařízeních, jež mají sloužiti ku potírání tak zvaných chorob sociálních a lidových, jako jest tuberkulosa a nemoci pohlavní. Převážná většina veřejných nemocnic postrádá vůbec dosud moderních léčebných zařízení pro účinné léčení těchto hrozných chorob lidových, jimž za oběť padají předčasně tisíce lidských životů. Účelně a specielně zařízených léčeben pro léčení tuberkulosy jest velmi málo, aby mohly zmoci velký úkol, jemuž mají sloužiti.
Bylo zjištěno, že stávající veřejné nemocnice a ústavy léčebné následkem nedostatku volných míst jsou nuceny odkazovati nesčetné množství nemocných, hlásících se o ústavní léčení. Jsou to převážně osoby rekrutující se z vrstev pracujících: dělnictva, úřednictva a stavů tak zvaných středních, jež jsou nuceny z důvodů hospodářských uchylovati se na II. anebo III. ošetřovací třídu, které zpravidla bývají vždy obsazeny. A tu nezbývá těmto nešťastníkům, než vraceti se se svými těžkými a nebezpečnými chorobami zpět, ku svým rodinám, do malých nezdravých příbytků, do dílen, továren, kanceláří, aby tu ohrožovali zdraví těch, kdož ještě strašlivým těmto chorobám nepropadli. Že takto šíří se nákaza, zhouba a smrt v širokém okolí těchto nemocných, je nabíledni. Jen ztěží dovede si zdravý člověk představiti fysická a duševní muka těchto ubohých lidí, zápasících marně a beznadějně ne-li již o navrácení zdraví, tož aspoň o prodloužení života u vědomí, že mohlo by býti jich zdraví a život zachráněn, kdyby jim byla umožněna včasná odborná ústavní léčba.
Čeliti těmto hrozným zjevům musí se státi příkazem cti, mravnosti a nejvyšší lidské ctnosti všem, ať jednotlivcům či společenskému celku, jakým je stát. Nelze připustiti, aby pro nedostatek léčeben a léčebných zařízení musily záhubě propadati, ať již duševní, fysické nebo mravní, vždy nové a nové legiony lidí bez vlastní viny a bez veřejné pomoci.
Nelze ani domysliti, kolik hospodářských, kulturních a mravních hodnot ztrácí tím společnost i stát.
Sociálním ústavům, samosprávným korporacím vznikají šířením se těchto chorob vždy větší a větší břemena, spojená s léčením a podporováním nemocných a neschopných k výdělečné činnosti, podporou vdov a sirotků.
Nebylo by správno nekonstatovati s tohoto místa, že tímto zákonem nebude odstraněna pravá příčina, z níž prýští tyto choroby. Je to nezaměstnanost, nízké mzdy, nouze bytová, nedostatečné vzdělání širokých vrstev lidu pracujícího, pokud se týče znalosti aspoň základních pravidel tělovědy a zdravovědy.
Sáhnouti na tyto kořeny zla, z nichž vznikají tyto neblahé zjevy, tuberkulosa a venerické nemoci, je stejným příkazem všech oněch činitelů, jimž pečovati je o zdraví lidu, štěstí národa a budoucnost státu.
Účelem tohoto projednávaného zákona nebude ovšem zamezovati vznikání sociálních chorob, nýbrž pouze mírniti jich účinky a potírati jich šíření cestou infekce. Již tento úkol sám o sobě je tak veliký a důležitý, že zdravotnický výbor vycházeje z těchto úvah uznal oprávněnost, aby zákon o zdravotnické přirážce od 1. ledna 1924 nadále působil.
Dalším specielním účelem citovaného zákona bude sanovati veřejné nemocnice a jiné léčebné ústavy, splacením dluhů za války a bezprostředně po ní kontrahovaných, dále opatřiti zdroj k nákupu věcí v nemocnicích nezbytně potřebných, zejména prádla, jehož zásoby důsledkem válečných poměrů poklesly na minimum.
Nebylo by dosti spravedlivo ukládati placení vysokých peněžitých obnosů k tomu účelu potřebných ve formě nepoměrně zvýšené taxy jejím dočasným platitelům. Konečně je výnos zdravotní přirážky vhodným pramenem k opatření zařízení, jež vyžadují vysokého nákladu, mají však sloužiti po dobu dlouhou (röntgenové přístroje, zvláštní zařízení k léčbě tuberkulosy a pod.), neboť i přenášení těchto nákladů do léčebné sazby jednoho nebo dvou ročních období bylo by celkem nespravedlivým opatřením vůči platitelům sazby, nehledíc ani k té okolnosti, že byla by v rozporu se zdravotními úkoly veřejné správy, poněvadž by tímto opatřením byli vypuzováni z nemocničního ošetřování pacienti, nemocničního ošeření sice potřební, ale neschopní k placení vysoké léčebné taxy. Těmto úkolům hověl zákon ze dne 21. prosince 1921, č. 477, který zavedl pro r. 1922 přirážkovou taxu 8%, zmocniv zároveň vládu, aby v případě potřeby zvýšila přirážkové procento až na 10 % Sluší však připomenouti, že zmocnění toho nebylo vládou použito a vybírala se po oba roky, 1922 i 1923, přirážka pouze 8%.
Vláda odůvodňuje návrh zákona pro prodloužení vybírání zdravotních přirážek též naléháním zemských správních výborů v Čechách a na Moravě, které domáhají se u ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy povolení vybírati dále zmíněnou přirážku. Oba zemské výbory připomínají, že další trvání zdravotní přirážky jest nanejvýš nutné pro docílení finanční rovnováhy ve všeobecných veřejných nemocnicích a pro možnost snížení nynějších poměrně vysokých ošetřovacích sazeb.
Zemský správní výbor v Čechách klade pak zvláštní důraz na to, že jest slušno, aby ony okresy a obce, jež samy veřejné nemocnice nezřídily, a jež těží z toho, že jiné autonomní korporace takové ústavy zřídily, aspoň zdravotní přirážkou přispívaly na instituci veřejných nemocnic. Též státní správa je značně interesována na dalším vybírání zdravotní přirážky, jelikož rozděluje část výnosu této přirážky všeobecným veřejným nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jimž na podkladě dosud platných zákonných předpisů hradí nedobytné výlohy léčebné. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy vyměřuje všeobecným veřejným nemocnicím na Slovensku a Podkarpatské Rusi ošetřující sazby, schvalujíc jich rozpočty. Vzhledem k tomu však, že návrhy příslušných rozpočtových úvěrů státního rozpočtu na r. 1924 byly značně sníženy, bude nezbytně nutno snížiti také ošetřovací sazby nemocnic a nezbude než hraditi některé potřeby nemocniční podporami z výnosu zdravotní přirážky.
Ze zdravotní přirážky podporovány jsou též soukromé ústavy léčebné náležející osobám právnickým. Tím je podporována soukromá dobročinnost, jež v sociálním zdravotnictví vykonala nesmírně mnoho dobra, neb tak odtížila činitele veřejné. Dále lze z výnosu zdravotní přirážky poskytovati podpory podnikům, které vydržují a které zřídily ústavy léčebné, jež vyhovují podmínkám § 7 zák. čís. 477 z r. 1921.
Zdravotnický výbor zjistil též snahu vlády, která upustila v této nové předloze od opětného terminování účinnosti příštího zákona na dobu předem stanovenou. Tento nový zákon obmýšlen jest tedy jako zákon trvalý, nicméně však pouze pro dobu přechodnou, pokud jiným finančním zákonem nebude postaráno o trvalý zdroj příjmů k zabezpečení zdárného provozu veřejných nemocnic a ústavů léčebných.
Zásadu tuto lze jen schváliti a nutno při tom konstatovati, že terminované zákony jsou u nás produktem poválečným, kterýžto neblahý zjev byl podmíněn následky rozvrácených hospodářských a sociálních poměrů v tomto státě. Čím více se však přibližujeme ke konsolidaci těchto poválečných zjevů v životě hospodářském a sociálním, tím spíše jest nutno upouštěti od terminování zákonů, neboť jimi mimoděk staví se výkonné a správní orgány státu a i občanstvo každé chvíle ve stav právní nejistoty.
Úkolem zákonodárství musí býti zjednávati zákonům trvalou právní účinnost a tím vytvářeti pro občanstvo i orgány státu pocit trvalé právní jistoty.
Zdravotnický výbor uvážil a uvítal snahu vlády, která sleduje v navrhované osnově zákona tendenci po snižování daňových břemen, snižujíc procento přirážkové z 8 na 7% a dávajíc vládě zmocnění, nařízením snížiti v případě potřeby přirážku z 10 na 8%.
Osnova nového zákona ponechává tudíž úplně beze změny ustanovení §§ 4, 9 a 11 zákona z 21. prosince 1921, č. 477 a v ostatních paragrafech mění toliko určitá data související s novou časovou působností nového zákona.
Nebude zajisté bezúčelno zmíniti se též o výnosu dosavadní zdravotní přirážky, již proto, že některými členy zdravotnického výboru vysloveno bylo přání, aby ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy předložilo podrobný výkaz o způsobu rozdělení výnosu zdravotní přirážky. Ministerstvo žádosti ochotně vyhovělo a dalo k disposici žádaný podrobný výkaz o rozdělení výnosu přirážky z r. 1922, z něhož dovolím si toto citovati:
V Čechách vybráno a fondu odvedeno v roce 1922 8,521.525·61 Kč, na Moravě vybráno a fondu odvedeno v r. 1922 2,768.083·88 Kč, ve Slezsku vybráno a fondu odvedeno v r. 1922 336.309·88 Kč, na Slovensku vybráno až do 30. listopadu 1922 510.484·- Kč. Celkem odvedeno 12,136.403·37 Kč.
Z částky této bylo ve smyslu zákonných předpisů rozděleno, resp. přiděleno:
Zemskému správnímu výboru v Praze 5,941.144·20 Kč. Zemskému výboru v Brně 2,076.062·91 Kč. Zemské správní komisi v Opavě 252.232·41 Kč. Nemocnicím slovenským 382.863·-Kč. Pražské všeobecné nemocnici na účet nedoplatků dřívější zdravotní přirážky, vybírané pro všeobecnou nemocnici 600.000·- Kč. Ústavům uvedeným v §u 7 zákona č. 477/1921 1,100.000·- Kč. Ministerstvo zdravotnictví reservuje si pro sestátněnou nemocnici v Lučenci na zaplacení dluhu obci při převzetí nemocnice okrouhle 500.000 Kč. Pro státní nemocnici v Žilině k zaplacení pohledávky Červeného kříže za vybudování infekčního pavilonu okrouhle 300.000·- Kč. Pro účely stát. nemocnic zvláště pro konec r. rozpočtového 984.100·85 Kč.